- 7.1. Smluvní základna
- 7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka
- 7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
- 7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)
- 7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
- 7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci
- 7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
- 7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
- 7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR
7.1. Smluvní základna
| Název dokumentu | Místo a datum podpisu | |
Smlouva mezi vládou ČR a vládou RF Protokol k této smlouvě | Praha, 17.11.1995, vstoupila v platnost 18.7.1997 Moskva, 27.4. 2007, vstoupil v platnost 17.4.2009 | |
| Dohoda mezi vládou ČR a vládou RF o ochraně duševního vlastnictví během vojensko-technické spolupráce | Moskva, 27.4. 2007, vstoupila v platnost dnem podpisu | |
| Dohoda mezi vládou ČR a vládou RF o organizaci oprav vrtulníků a jejich modernizace na území ČR | Moskva, 27.4. 2007 | |
| Dohoda mezi vládou ČR a vládou RF o hospodářské, průmyslové a vědeckotechnické spolupráci | Moskva, 26.5. 2005, vstoupila v platnost 18.7. 2005 | |
| Dohoda mezi vládou ČR a vládou RF o podpoře a vzájemné ochraně investic | Moskva, 5.4. 1994,vstoupila v platnost 6.6.1996 | |
| Smlouva mezi vládou ČR a vládou RF o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku | Praha, 17.11.1995, vstoupila v platnost od 1.1.1998 | |
| Dohoda mezi vládou ČR a vládou RF o hospodářské a vědeckotechnické spolupráci v oblasti zemědělsko- průmyslového komplexu | Moskva, 13.8. 1993 | |
| Dohoda mezi vládou RF a vládou ČR o spolupráci v oblasti veterinární péče | Praha, 13.6. 1994 | |
Dohoda mezi vládou RF a vládou ČR o vypořádání zadluženosti bývalého SSSR a RF vůči ČR Dodatek č. 1 k této Dohodě Dodatek č. 2 Dodatek č. 3 Dodatek č. 4 | Moskva, 17.6. 1994 Praha, 21.4. 1997 Praha, 10.10. 2001 Moskva, 16.4. 2002 Praha, 4.3. 2004 | |
Dohoda mezi vládou ČR a vládou RF o spolupráci Dodatek k této Dohodě Protokol o jednání o dodávkách paliva | Moskva, 4.12. 1994, Moskva, 15.4. 1999 Moskva, 16.4. 2002 | |
Protokol mezi vládou ČR a vládou RF k otázkám realizace "Jamburgské dohody z 16.12.1985" Dodatek k Dohodě ze 16.12.1985 | Praha, 3.5. 1996 Moskva, 6.6. 1996 Praha, 10.10. 2001 | |
| Dohoda mezi GŘ Českých drah a Ministerstvem železnic RF | Moskva, 24.1.1997 | |
| Dohoda mezi Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže ČR a Státním výborem RF pro antimonopolní politiku a podporu nových hospodářských struktur | Moskva, 24.1.1997 | |
| Dohoda mezi vládou ČR a vládou RF o spolupráci v celních otázkách | Praha, 17.10. 1997 | |
| Dohoda o spolupráci mezi MPO ČR a Ministerstvem vnějších ekonom. vztahů a obchodu RF | Praha, 13.3. 1998 | |
| Dohoda mezi vládou ČR a vládou RF o mezinárodní silniční dopravě | Praha, 13.3. 1998 | |
| Dohoda mezi vládou ČR, RF, SR a Ukrajiny o spolupráci v oblasti přepravy jaderných materiálů mezi RF a ČR přes území SR a Ukrajiny | Praha, 14.3. 1998 | |
| Dohoda mezi vládou ČR a vládou RF o přechodné pracovní činnosti občanů | Moskva, 25.6.1998 | |
| Dohoda mezi Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví ČR a Výborem RF pro normalizaci, metrologii a certifikaci o uznávání výsledků zkoušek výrobků vzájemně dodávaných mezi výrobními a obchodními podniky ČR a RF | Moskva, 15.4.1999 (novelizace) | |
| Dohoda o spolupráci mezi českou pojišťovací společností EGAP a Českou exportní bankou a ruskou pojišťovací společností “Ingosstrach” a ruskou “Avtobank” | Moskva, 15.4. 1999 | |
| Rámcová mezibankovní úvěrová dohoda mezi Československou obchodní bankou a Vněštorgbankou. | Praha, 9.10. 2001 | |
| Dohoda o spolupráci mezi Českou exportní bankou a Vněštorgabankou | Moskva, 16.4. 2002 | |
| Dohoda o dodávkách vojenského určení v rámci částečné úhrady zadluženosti bývalého SSSR a Ruské federace | Moskva, 16.4. 2002 | |
| Memorandum o ekonomické, průmyslové a vědeckotechnické spolupráci mezi MPO ČR a Vládou Moskvy | Moskva, 27.5. 2005 | |
7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka
Vývoj obchodní výměny mezi ČR a RF v uplynulých letech dokumentuje níže uvedená tabulka (údaje dle celní statistiky ČR v mil. USD):
| 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2010/2009 (+/-) | |
| Vývoz ČR | 1 839,4 | 2 870,4 | 3 988,1 | 2 621, 2 | 3 539,9 | 35,5 % |
| Dovoz ČR | 5 593,6 | 5 626,0 | 9 141,0 | 5 399,9 | 6 810,4 | 26,1 % |
| Obrat | 7 488,1 | 8 499,5 | 13 129,1 | 8 021,2 | 10 350,3 | 29,2 % |
| Saldo OB | -3 595,5 | -2 758,7 | -5 152,9 | -2 778,8 | -3 270,5 | -17,3 % |
Zdroj: MPO ČR
Zahraniční obchod ČR-RF zaznamenal v r. 2010 výrazné oživení. Ve srovnání s rokem 2009 (8 mld. USD) se zvýšil o 29,2 % na 10,4 mld. USD. Český vývoz (cca 3,5 mld. USD) meziročně vzrostl o 35,5 % (v r. 2009 činil 2,6 mld. USD). O něco méně se zvýšil dovoz z RF - o 26,1 %, z 5,4 na 6,8 mld. USD). Pozn.: V korunovém vyjádření byl meziroční růst ještě o něco výraznější – v obratu o 29,5 %, ve vývozu o 35,8 %, v dovozu o 26,5 %.
Růst vzájemné obchodní výměny znamenal na druhou stranu i zvýšení dlouhodobě pro ČR záporného salda. Pasivum obchodní bilance (OB) dosáhlo téměř 3,3 mld. USD a oproti roku 2009 (-2,8 mld. USD) se prohloubilo o 17,3 %. Tento růst vyplynul z růstu cen energetických surovin (ropy a plynu), na něž připadalo více než 81% ruského importu. Dodávky ropy vzrostly hodnotově (v Kč) o 21,9 %, z hlediska fyzických objemů se ovšem naopak snížily o 8,9 %. Dodávky plynu se hodnotově zvýšily o 16,3 %, obdobně jako jeho fyzické objemy o 18,4 %.
RF si upevnila pozici klíčového obchodního partnera ČR. Z hlediska dosaženého objemu obchodního obratu se posunula z 10. na 8. příčku s podílem 4,0 %. Polepšila si také v celkovém vývozu, kde obsadila 9. místo (12. místo v roce 2009) s podílem 2,7 %. Ještě vyššího umístnění získala v celkovém dovozu – 4. místo s podílem 5,4 % (5. místo v r. 2009). Ve všech případech jde o podíly z korunových hodnot.
Meziroční růst vzájemného obchodu byl do značné míry dán nízkou základnou roku 2009. Český export tak v uplynulém roce dosáhl pouze 88,4 % hodnoty rekordního roku 2008. Vzhledem k akceleraci růstu z posledních měsíců uplynulého roku však můžeme očekávat solidní růst i v roce následujícím.
V prvních 7 měsících roku 2011 dynamický růst vzájemného obchodu pokračoval. Obrat dosáhl hodnoty 5,6 mld. USD (meziroční zvýšení o 38,2 %), z toho vývoz 1,7 mld. USD (54,5 %) a dovoz 3,9 mld. USD (30,9 %). Pokračovalo i prohlubování negativního salda (meziročně o 11,5 % na -2,4 mld. USD).
7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
Český export v r. 2010 (klasifikace zboží dle SITC x/): 3 539 877 000,- USD*/
| Třída | Zbožová skupina | tis. USD | Podíl (%) |
| 0 | Potraviny a živá zvířata | 49 776 | 1,40 |
| 1 | Nápoje a tabák | 25 113 | 0,71 |
| 2 | Surové materiály, nepoživatelné, vyjma paliv | 13 212 | 0,37 |
| 3 | Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály | 8 115 | 0,23 |
| 4 | Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky | 59 | 0,00 |
| 5 | Chemikálie a příbuzné výrobky | 471 135 | 13,31 |
| 6 | Tržní výrobky tříděné hlavně dle materiálu | 388 061 | 10,96 |
| 7 | Stroje a dopravní prostředky | 2 259 238 | 63,82 |
| 8 | Průmyslové spotřební zboží | 325 168 | 9,19 |
| 9 | Komodity a předměty obchodu | 0 | 0,00 |
Český import v r. 2010 (klasifikace zboží dle SITC x/): 6 810 419 000,- USD*/
| Třída | Zbožová skupina | tis. USD | Podíl (%) |
| 0 | Potraviny a živá zvířata | 2 922 | 0,04 |
| 1 | Nápoje a tabák | 2975 | 0,04 |
| 2 | Surové materiály, nepoživatelné, vyjma paliv | 305 211 | 4,48 |
| 3 | Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály | 5 589 459 | 82,07 |
| 4 | Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky | 93 | 0,00 |
| 5 | Chemikálie a příbuzné výrobky | 160 560 | 2,36 |
| 6 | Tržní výrobky tříděné hlavně dle materiálu | 459 735 | 6,75 |
| 7 | Stroje a dopravní prostředky | 263 177 | 3,86 |
| 8 | Průmyslové spotřební zboží | 26 232 | 0,39 |
| 9 | Komodity a předměty obchodu | 57 | 0,00 |
x/ SITC = Standard International Trade Classification
*/ revidované údajecelní statistiky ČR – březen 2011
Hlavní vývozní položky ČR v roce 2010: silniční vozidla (17,2 %), kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat (12,3 %), stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu (9,7 %), elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče (8,3 %).
Hlavní dovozní položky ČR v roce 2010: Topný plyn, zemní i průmyslově vyráběný (41 %), ropa, ropné výrobky a příbuzné materiály (40,4 %), železo a ocel (3,1 %), stroje a zařízení k výrobě energie (2,9 %).
7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)
Ruská federace představuje pro exportéry obrovský trh (rozloha 17 mil. km2, přes 140 mil. obyvatel), který z pohledu realizace českého exportu představuje značné možnosti pro většinu českého zboží.
Vzhledem k měnícím se podmínkám a mezinárodní konkurenci na ruském trhu dochází k posunu od trhu prosté realizace zboží k trhu investic. Je zájem o přenesení moderní výroby na vysoké technické úrovni, o kooperace a zakládaní společných podniků, a to prakticky ve všech odvětvích ruské ekonomiky. Tyto nabízené formy spolupráce nejsou již tolik motivovány nižší cenou vstupních nákladů na výrobu dané produkce (ceny energie, surovin, relativně levné pracovní síly a dopravy), které navíc díky inflaci a rostoucím tarifům rychle dohánějí náklady na výrobu ve vyspělých zemích, jako spíše snahou obejít dovozní bariéry a vytěžit další výhody plynoucí z lokalizace výrobků. V oblasti přímých dodávek jsou preferovány převážně takové, které jsou kryty úvěrově.
Pro české exportéry jsou perspektivní zejména následující sektory: strojírenství, zpracovatelský, chemický a elektrotechnický průmysl, energetika, komunální služby, zemědělství, potravinářství, veřejná doprava, sklářství (obalové sklo), pivovarnictví, sladovnictví, stavebnictví (včetně rekonstrukce starších obytných budov), textilní průmysl (obnova strojního vybavení). Jako perspektivní se nadále jeví i dodávky balicích strojů, sanitárních výrobků, spotřebního zboží. Nicméně s ohledem na rostoucí význam obchodu se službami všeobecně ve světě, včetně RF, je nutno počítat i s rostoucí poptávkou, resp. nabídkou i v daném segmentu.
V rámci rozvoje obchodně ekonomických vztahů mezi ČR a RF z teritoriálního hlediska se jeví jako prioritní orientace nikoli na „federální Moskvu“ (i když je sídlem federálních orgánů výkonné moci), ale na jednotlivé subjekty Ruska.
Ústřední orgány i regionální administrace obecně aktivity zahraničních investorů podporují. Úroveň a hlavně efektivita podpory je však velmi rozdílná.
V této souvislosti lze nastínit 2 pohledy do Ruské federace – centrální a regionální.
a) pohled centrální.
V jeho rámci působí Mezivládní komise pro obchodně-ekonomickou a vědeckotechnickou spolupráci mezi ČR a RF. Tato komise při svých jednáních označila perspektivní směry spolupráce a rozvíjí je v rámci setkání expertů a podnikatelských subjektů.
b) pohled regionální.
Tento pohled otevírá spolupráci v rámci samostatných subjektů RF (republik, oblastí, krajů a měst), které v rámci své právní subjektivity mohou provádět mezinárodní obchod samostatně a nezávisle na federální vládě. Nicméně je nutné mít na zřeteli, že tato samostatnost není homogenní, má místní specifika, a proto vyžaduje práci "v terénu".
V uplynulých letech bylo dohodnuto, že v rámci činnosti mezivládní česko-ruské komise (MVK) budou obě smluvní strany podporovat aktivity v těchto regionech RF: Moskva, Sankt Peterburg (Petrohrad), Republika Tatarstán, Republika Baškortostán, Republika Komi, Sverdlovská, Samarská, Leningradská, Moskevská, Ťjumeňská, Orenburgská, Krasnojarská, Nižegorodská, Rostovská, Kaliningradská, Kamčatská oblast a město Omsk, se kterými již byla podepsána příslušná memoranda o spolupráci (v případě Tatarstánu dokonce mezivládní dohoda).
Nehledě na výše uvedené, nic nebrání tomu, aby české podnikatelské subjekty vyvíjely aktivity i v ostatních regionech RF v souladu se svými obchodními a ekonomickými zájmy.
ZÚ Moskva, konkrétně OEÚ, v rámci svých možností poskytne informace o jednotlivých regionech RF. Business centrum Českého centra-Českého domu Moskva navazuje na aktivity ZÚ Moskva v teritoriu, popularizuje v obecné rovině ČR v RF a nabízí českým podnikatelům a organizacím bezplatné služby zaměřené na podporu jejich exportních aktivit (vyhledávání kontaktů, informace o výstavách a veletrzích v RF, zázemí pro obchodní jednání). Nicméně, ZÚ Moskva ani České centrum Moskva nejsou schopny poskytovat a vypracovávat odborné marketingové studie, které v ČR i v RF vypracovávají specializované poradenské firmy. Tento druh služeb však v teritoriu zabezpečují zastoupení CzechTrade (státní agentura pro podporu čs. exportu), a to v rámci tzv. placených služeb.
Prvotní informace lze získat v agentuře CzechTrade, v Komoře SNS, dále ve Smíšené obchodní komoře “Východ”, ve Svazu průmyslu a dopravy ČR, v ústředí Českých center a též na Ministerstvu průmyslu a obchodu v odboru evropských zemí, oddělení zemí SNS (telefon: 224 852 006).
Obdobně pro oblast zemědělství v odboru zahraničně obchodní spolupráce MZe (telefon: 221 812 736).
Slibně se rozvíjí i oblast turistiky, bližší informace lze získat ve státní agentuře CzechTourism v Praze (tel. 224 247 516), resp. na jejím zastoupení v Moskvě (tel.: +7 495 234 40 65) – podrobněji viz kapitola 1.16.
7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
V návaznosti na literu českých i ruských zákonů nemají české firmy povinnost sdělovat informace o svém působení na ruském trhu. Podle "Zákona o liberalizaci zahraničního obchodu", české firmy podnikají v RF zcela samostatně, ZÚ tyto firmy neřídí, o jejich činnosti se dozvídá na základě spolupráce s Podnikatelským klubem při ZÚ nebo náhodně. Z tohoto důvodu nelze vyčerpávajícím způsobem vyjmenovat veškeré aktivity jednotlivých firem a uvést všechny případy založení společných podniků, neboť jsou ZÚ často neznámy a tvoří vlastní strategii podniků. Přehled nejvýznamnějších exportérů z ČR do RF uvádí celní statistika, jež je k dispozici v ČR.
Příslušné ruské orgány, které ze zákona akreditují zahraniční právní subjekty (Jednotný státní registr právních osob RF) též informace neposkytují. Podle neoficiálních informací (odborného odhadu) v Ruské federaci působí v kategorii komerční subjekty se 100% českým kapitálem přes 100 společností, v kategorii komerční subjekty s podílovou účastí českého kapitálu cca 250 společností, v kategorii filiálek českých společností cca 100 subjektů a v kategorii zastoupení českých společností cca 200 představitelů firem. Tento přehled však je z pohledu skutečné obchodně ekonomické činnosti orientační, neboť mnohé z registrovaných subjektů vůbec nevyvíjejí činnost, některé již své aktivity na území RF z ekonomických důvodů ukončily a naopak nové subjekty postupně přibyly
Při ZÚ působí Český klub podnikatelů v Ruské federaci se sídlem v Českém domě Moskva.
ZÚ ČR v Moskvě má informace o českých firmách a joint-ventures nebo dceřinných společností (vytvořených v předcházejícím období), které působí na ruském trhu zejména v následujících oborech:
- strojírenství – dodávky technologií pro různé průmyslové podniky, zejména z oblasti obrábění a tváření kovů, energetiky, zpracování dřeva, výroba dopravních prostředků a jejich komponentů, těžba a zpracování rud, nerostů a energetických surovin, zemědělství, potravinářský a spotřební průmysl
- dodávky investičních celků zejména v oblasti metalurgie, energetiky a zemědělství
- výroba dopravních prostředků a jejich komponentů
- finanční služby (poskytování úvěrů, bankovnictví a pojišťovnictví)
- zařízení na úpravu vody a čištění odpadních vod
- dodávky, montáž a servis kotlů a souvisejících zařízení
- potravinářský průmysl
- spotřební zboží
- telekomunikace
7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci
Na základě předchozích dohod s MPO ČR jsou odpovědi na jednotlivé dotazy zpracovávány ve spolupráci s Czech Business Center. Czech Business Center sdružuje Business centrum Českého domu, agentury CzechTrade a CzechTourism a zastoupení Komory pro spolupráci se SNS.
Poptávky jsou zveřejňovány na www.businessinfo.cz a www.export.cz.
Nejčastější jsou poptávky po zboží, zařízení a náhradních dílech (na dříve zakoupené stroje a zařízení), výrazně menší je poptávka po službách a výrobní kooperaci, je zájem i o české investice. Časté jsou z ruské strany nabídky volných výrobních kapacit. Z analýzy poptávek ruských firem po českém zboží vyplývá, že největší zájem je o české stroje a zařízení. Jedná se především o:
- náhradní díly na dříve dodávané stroje,
- kovoobráběcí, dřevoobráběcí stroje a zařízení pro povrchovou úpravu materiálů
- technologické linky na zpracování odpadu,
- stroje na výrobu obalů,
- zařízení pro chemický, naftový a plynárenský průmysl,
- zařízení pro těžební průmysl
- stroje na výrobu stavebních materiálů,
- zařízení pro potravinářský průmysl (hlavně výroba piva)
- zařízení na úpravu vody a čištění odpadních vod
Další poptávky se týkají především následujících komodit:
- zařízení pro živočišnou výrobu
- potravinářství (potravinářské přísady, škrob, speciální produkty)
- obalové materiály
- stavební materiály (svítidla, stavební sklo, suché stavební směsi, plastové potrubí, keramické zboží, sanitární keramika)
- textil (různé druhy speciálních textilních materiálů, doplňky)
- spotřební zboží
- léky a zdravotnické zařízení
- díly a součásti pro výrobu dopravních prostředků (automobily)
- služby realitních kanceláří (zájem o nákup nemovitostí v ČR) a projekčních kanceláří, certifikační služby
7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
V rámci zahraniční rozvojové spolupráce poskytované ČR ruské straně byly v r. 2009 realizovány 2 projekty (RF-Čečensko). Jedná se o projekt s názvem „Integrace sociálně slabých – chráněná dílna, podpora zaměstnanosti a stabilizace obyvatel v Grozném“ (2007-2009) a projekt „Komunitní centrum Doezal v Grozném“ (2008-2009). Celková hodnota obou projektů činí cca 10 mil. Kč. V r. 2010 poskytla ČR 1,482 mil. Kč na projekt v Čečensku „Podpora rozvoje místního svépomocného centra“.
7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
Bilance vzájemné výměny služeb
Vývoj výměny služeb mezi ČR a RF v posledních letech dokumentují následující údaje Centrální banky RF /CBR/:
v mil. USD
| Rok | Export RF | Import RF | OBRAT | Saldo |
| 2003 | 75,5 | 204,5 | 280,0 | -129,0 |
| 2004 | 99,9 | 439,9 | 539,8 | -340,0 |
| 2005 | 133,0 | 472,2 | 605,2 | -339,2 |
| 2006 | 164,1 | 463,5 | 627,6 | -299,4 |
| 2007 | 246,2 | 624,2 | 870,4 | -378,0 |
| 2008 | 287,8 | 875,7 | 1163,5 | -587,9 |
| 2009 | 242,2 | 699,6 | 941,8 | -457,4 |
| 2010 | 494,7 | 966,4 | 1461,1 | -471,7 |
*/ - předběžné údaje CBR (březen 2011)
ČR patří mezi aktivní obchodní partnery RF v sektoru služeb. Jak vyplývá z uvedených statistických údajů CBR, vzájemný obchodní obrat soustavně roste s výjimkou roku 2009, kdy zaznamenal stejně jako obchod zbožím v souvislosti s ekonomickou krizí značný propad v řádech desítek procent. Na rozdíl od zbožové výměny zůstává obchodní bilance výrazně pasivní v neprospěch RF (objem ruských služeb vyvezených do ČR je nižší než objem služeb dovezených z ČR).
Podíl ČR v obchodním obratu RF se službami v roce 2010 se dle ruských statistických údajů výrazně zvýšil na 1,24 % oproti 0,91 % za analogické období v předchozím roce, z toho ve vývozu 1,12 % (0,58 %) a v dovozu 1,31 % (1,13 %).
Struktura exportu a importu služeb, nejvíce vyvážené a dovážené služby
Strukturu vzájemné výměny služeb v letech 2008-2010 dokumentuje následující tabulka (údaje ČNB):
v mil. CZK
| 2008 | 2009 | 2010 | |||||||
| Příjmy | Výdaje | Saldo | Příjmy | Výdaje | Saldo | Příjmy | Výdaje | Saldo | |
| Služby CELKEM | 7 289,3 | 6 408,7 | 880,6 | 13 653,0 | 6 101,5 | 7 551,6 | 11 092,6 | 12 150,0 | -1 057,4 |
| Doprava | 6 311,6 | 3 120,7 | 3 190,8 | 5 724,6 | 2 943,7 | 2 780,9 | 4 579,4 | 6 529,5 | -1 950,1 |
| Cestovní ruch | 6 968,5 | 150,0 | 6 818,4 | 9 085,9 | 130,8 | 8 955,1 | 8 375,4 | 138,4 | 8 237,0 |
| OSTATNÍSLUŽBY: | 5 991,0 | 3 138,0 | -9 128,9 | -1 158,1 | 3 027,0 | -4 185,1 | -1 862,2 | 5 482,1 | -7 344,4 |
| - v obl. spojů | 186,8 | 13,2 | 173,5 | 182,4 | 130,3 | 52,2 | 164,0 | 126,0 | 38,0 |
| - v obl. stavebnictví | 205,1 | 1811,1 | -1 606,0 | 142,2 | 1 570,4 | -1 428,3 | 1 562,7 | 4 307,9 | -2 745,2 |
| - pojišťovací služby | 7,9 | 9,3 | -1,4 | 5,6 | 20,8 | -15,2 | 377,5 | 48,9 | 328,7 |
| - finanční služby | 6,6 | 278,0 | -271,4 | 18,6 | 105,3 | -86,7 | 22,5 | 3,4 | 19,1 |
| - služby v obl. IT | 652,7 | 218,2 | 434,5 | 472,3 | 12,8 | 459,5 | 534,4 | 15,0 | 519,3 |
| - autor. odm. a lic. poplat. | 54,8 | 1,1 | 53,7 | 37,3 | 5,7 | 31,7 | 53,2 | 7,7 | 45,5 |
| - ost. služby obch. povahy | -7 421,6 | 727,5 | -8 149,1 | -2 327,8 | 1 144,8 | -3 472,6 | -4 847,9 | 939,9 | -5 787,8 |
| - osobní, kult. a rekr. služby | 11,1 | 17,9 | -6,8 | 33,0 | 5,6 | 27,4 | 6,1 | 3,9 | 2,1 |
| - vládní služby | 305,7 | 61,6 | 244,1 | 278,1 | 31,3 | 246,8 | 265,3 | 29,3 | 236,0 |
| - nezař. služby | 0,2 | 0,0 | 0,2 | 0,7 | 0,0 | 0,7 | 0,0 | 0,0 | -0,0 |
Pramen:ČNB, statistika běžného účtu platební bilance v teritoriálním členění
České firmy působící v oblasti služeb, vyhodnocení zájmu českých poskytovatelů služeb o teritorium.
ZÚ Moskva nemá k dispozici přesný seznam českých operátorů působících na ruském trhu služeb. Dle sdělení CBR nejsou tyto údaje běžně přístupné (v souladu s mezinárodní praxí mají důvěrný charakter).
Převážná část českých poskytovatelů služeb operuje na zdejším trhu samostatně, resp. prostřednictvím místních partnerů (fy v oblasti stavebnictví, cestovního ruchu, dopravy, IT a atd.). Se žádostí o radu se na ZÚ Moskva obracejí zpravidla „nováčci“, kteří na ruském trhu teprve začínají a neznají veškerá specifika této relace. V poslední letech lze pozorovat zvýšený zájem českých operátorů o poskytování finančních a právních služeb, či služeb v oblasti IT.
Vyhodnocení poptávky po českých službách*
Překážky a bariéry bránící českým poskytovatelům služeb proniknout na trh
Největší překážkou na trhu služeb RF jsou zejména existující administrativní bariéry, kam lze zařadit:
- zdlouhavost a neprůhlednost procedur pro zakládání filiálek, dceřinných společností atd.;
- měnící se legislativa upravující pravidla podnikání a působení zahraničních firem v zemi;
- nutnost pracovních povolení pro cizince; certifikace řady činností a produktů;
- průtahy při vyřizování certifikátů;
- používání pololegálních či přímo nelegálních schémat činnosti místními firmami;
- omezení přístupu zahraničních subjektů do vybraných odvětví ruské ekonomiky (tzv. strategické obory);
- vypisování tendrů „na míru“, oficiální i neoficiální preference místním dodavatelům;
- nedostatek spolehlivých zástupců z řad občanů RF, vysoká fluktuace místních manažerů (hlavně v Moskvě), kteří často vykazují nízkou efektivitu práce a mají navíc přehnané finanční požadavky;
- nutnost trvalého (dlouhodobého) působení na ruském trhu;
- obvykle nezbytná fyzická přítomnost českého zástupce na místě (nelze řídit telefonem, resp. faxem), což je velmi nákladné.
Na druhou stranu je třeba bohužel konstatovat, že někteří čeští manažeři nemají dostatečné znalosti „specifik“ ruského trhu, podceňují jeho odlišnosti, mají tendence „učit“ klienty, jak jednat a podnikat, a mnohdy ani neskrývají své předsudky vůči této zemi. V takových případech jsou vyhlídky na úspěšné etablování se na ruském trhu zcela mizivé.
Perspektivy českých firem v oblasti služeb
S ohledem na stávající a očekávaný vývoj ekonomiky RF a s přihlédnutím ke struktuře exportních možností ČR se jako nejperspektivnější pro české exportéry jeví tyto sektory služeb:
- Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie; shromažďování, úprava a rozvod vody)
- Stavebnictví
- Maloobchod, velkoobchod a opravárenství (obchod, opravy a údržba motorových vozidel)
- IT a telekomunikace
- Podnikatelské činnosti (pronájem strojů a přístrojů bez obsluhy; pronájem výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost; výzkum a vývoj; poradenství v oblasti podnikání a řízení; činnosti v oblasti řízení holdingových společností)
- Ostatní veřejné, sociální a osobní služby (odstraňování odpadních vod a odpadů).
7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR
Uvedeno v kapitole 8.2.
Souhrnná teritoriální informace
- >> 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
