Přejít k hlavnímu obsahu |  Přejít k hlavnímu menu

---

---

Vyhledávání

podrobné vyhledávání

---

• 7.1. Smluvní základna
• 7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka
• 7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
• 7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)
• 7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
• 7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci
• 7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
• 7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
• 7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

7.1. Smluvní základna

Název dokumentu	Místo a datum podpisu
Protokol ke Smlouvě mezi vládou ČR a vládou RF o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v obou daní z příjmu a z majetku	Moskva, 27.4. 2007
Dohoda mezi vládou ČR a vládou RF o ochraně duševního vlastnictví během vojensko-technické spolupráce	Moskva, 27.4. 2007, vstoupila v platnost dnem podpisu
Dohoda mezi vládou ČR a vládou RF o organizaci oprav vrtulníků a jejich modernizace na území ČR	Moskva, 27.4. 2007
Dohoda mezi vládou ČR a vládou RF o hospodářské, průmyslové a vědeckotechnické spolupráci	Moskva, 26.5. 2005, vstoupila v platnost 18.7. 2005
Dohoda mezi vládou ČR a vládou RF o podpoře a vzájemné ochraně investic	Moskva, 5.4. 1994, vstoupila v platnost 6.6.1996
Smlouva mezi vládou ČR a vládou RF o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku	Praha, 17.11.1995, vstoupila v platnost od 1.1.1998
Dohoda mezi vládou ČR a vládou RF o hospodářské a vědeckotechnické spolupráci v oblasti zemědělsko- průmyslového komplexu	Moskva, 13.8. 1993
Dohoda mezi vládou RF a vládou ČR o spolupráci v oblasti veterinární péče	Praha, 13.6. 1994
Dohoda mezi vládou RF a vládou ČR o vypořádání zadluženosti bývalého SSSR a RF vůči ČR Dodatek č. 1  k této Dohodě Dodatek č. 2 Dodatek č. 3 Dodatek č. 4	Moskva, 17.6. 1994 Praha, 21.4. 1997 Praha, 10.10. 2001 Moskva, 16.4. 2002 Praha, 4.3. 2004
Dohoda mezi vládou ČR a vládou RF o spolupráci v oblasti jaderné energetiky. Dodatek k této Dohodě Protokol o jednání o dodávkách paliva	Moskva, 4.12. 1994, notifikována 4.4. 1995 Moskva, 15.4. 1999 Moskva, 16.4. 2002
Protokol mezi vládou ČR a vládou RF k otázkám realizace "Jamburgské dohody z 16.12.1985" Dodatek k Dohodě ze 16.12.1985	Praha, 3.5. 1996 Moskva, 6.6. 1996 Praha, 10.10. 2001
Dohoda mezi GŘ Českých drah a Ministerstvem železnic RF	Moskva, 24.1.1997
Dohoda mezi Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže ČR a Státním výborem RF pro antimonopolní politiku a podporu nových hospodářských struktur	Moskva, 24.1.1997
Dohoda mezi vládou ČR a vládou RF o spolupráci v celních otázkách	Praha, 17.10. 1997
Dohoda o spolupráci mezi MPO ČR a Ministerstvem vnějších ekonom. vztahů a obchodu RF	Praha, 13.3. 1998
Dohoda mezi vládou ČR a vládou RF o mezinárodní silniční dopravě	Praha, 13.3. 1998
Dohoda mezi vládou ČR, RF, SR a Ukrajiny o spolupráci v oblasti přepravy jaderných materiálů mezi RF a ČR přes území SR a Ukrajiny	Praha, 14.3. 1998
Dohoda mezi vládou ČR a vládou RF o přechodné pracovní činnosti občanů	Moskva, 25.6.1998
Dohoda mezi Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví ČR a Výborem RF pro normalizaci, metrologii a certifikaci o uznávání výsledků zkoušek výrobků vzájemně dodávaných mezi výrobními a obchodními podniky ČR a RF	Moskva, 15.4.1999 (novelizace)
Dohoda o spolupráci mezi českou pojišťovací společností EGAP a Českou exportní bankou a ruskou pojišťovací společností “Ingosstrach” a ruskou “Avtobank”	Moskva, 15.4. 1999
Rámcová mezibankovní úvěrová dohoda mezi Československou obchodní bankou a Vněštorgbankou.	Praha, 9.10. 2001
Dohoda o spolupráci mezi Českou exportní bankou a Vněštorgabankou	Moskva, 16.4. 2002
Dohoda o dodávkách vojenského určení v rámci částečné úhrady zadluženosti bývalého SSSR a Ruské federace	Moskva, 16.4. 2002
Memorandum o ekonomické, průmyslové a vědeckotechnické spolupráci mezi MPO ČR a Vládou Moskvy	Moskva, 27.5. 2005

 

zpět na začátek

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka

 

Vývoj obchodní výměny mezi ČR a RF v uplynulých letech dokumentuje níže uvedená tabulka (údaje dle celní statistiky ČR v mil. USD):

	2004	2005	2006	2007	2008	2008/2007 (+/-)
Vývoz  ČR	922,5	1 432,8	1 839,4	2 836,7	3 965,8	+ 39,8 %
Dovoz  ČR	2 707,1	4 456,3	5 593,6	5 616,0	9 089,8	+ 61,8 %
Obrat	3 629,6	5 889,1	7 488,1	8 452,7	13 055,6	+ 54,4 %
Saldo OB	-1 784,6	-3 023,5	-3 595,5	-2 779,3	-5 124,0	+ 84,3 %

Zdroj: MPO ČR  

 Objem obchodní výměny dosáhl v loňském roce svého historického maxima – 13,1 mld. USD. Ve srovnání s rokem 2007 (8,5 mld. USD) vzrostl o 54,4 %. Český vývoz (cca 4 mld. USD) se meziročně zvýšil o téměř 39,8 % (v r. 2007 činil cca 2,9 mld. USD). Výrazně vzrostl i dovoz z RF - o 61,8 %, který převýšil 9 mld. USD (v r. 2007 - 5,6 mld. USD). Pozn.: V korunovém vyjádření byl meziroční růst obchodu poněkud nižší – v obratu o 29 %, ve vývozu o 18 %, dovozu o 35 %. 

V r. 2008 roce citelně vzrostlo i saldo obchodní bilance, která je dlouhodobě záporná v neprospěch ČR. Pasivum OB dosáhlo zhruba -5,1 mld. a oproti roku 2007 (-2,8 mld. USD) vzrostlo o 84,3 %. Tento nárůst vyplynul ze struktury českého dovozu, kde 83 %  tvořily energetické suroviny - ropa a plyn. Dodávky ropy vzrostly hodnotově (v USD) o 72 %, z hlediska fyzických objemů však pouze o 17 %. Dodávky plynu se hodnotově zvýšily o 40 %, zatímco jeho fyzické objemy se snížily o 9,3 %

RF si udržela pozici jednoho z klíčových obchodních partnerů ČR. Z hlediska dosaženého objemu obchodního obratu se posunula z 10. na 7. příčku s podílem 4,6 %. Polepšila si také v celkovém vývozu, kde obsadila 10. místo (v r. 2007 12. místo) s podílem 2,8 %. Ještě vyššího umístnění získala v celkovém dovozu – 3. příčka s podílem 6,4 % (v r. 2007 - 6. příčka s podílem 4,7 %).

Obchodní výměna mezi ČR a RF se v posledních letech vyznačovala značnou dynamikou růstu, a to zejména v českém vývozu. Růstu českého vývozu výrazně prospíval dynamický vývoj ruské ekonomiky podmíněný probíhající hospodářskou reformou. Potřeba technické a technologické modernizace zastaralé průmyslové základny RF evokovala zvýšenou poptávku po vyspělé strojírenské produkci. Na druhé straně, příznivá situace v sektoru veřejných financí (obrovské příjmy z prodeje ropy, plynu a barevných kovů díky konjunktuře na světovém trhu surovin) zcela logicky vyvolávala zvýšený zájem zahraničních exportérů, včetně českých.

Pokles dynamiky českého vývozu byl zaznamenán v posledním čtvrtletí roku 2008. Důvodem byl dopad globální finanční a ekonomické krize, která se v RF plně projevila v r. 2009. V důsledku toho došlo v r. 2009 (1.-7.) ke snížení českého vývozu v porovnání za stejné období v r. 2008 o 38,1 %, dovozu o 44,9 % a salda o 42,9 % - viz tabulka níže. Zastavení propadu světové ekonomiky, resp. nepatrný růst lze dle názoru expertů očekávat nejdříve v r. 2010.

Meziroční srovnání vývoje ZO ČR s RF v období 1-7/2008 a 1-7/2009 (v tis. USD)         

	1-7/2008	1-7/2009	Index 09/08	+/- ( %)
Vývoz ČR	2 213 159	1 370 904	61,9	- 38,1%
Dovoz ČR	5 394 804	2 972 618	55,1	- 44,9%
OBRAT	7 607 963	4 343 522	57,1	- 42,9%
Saldo OB	-3 181 645	-1 601 714	-

Zdroj: MPO ČR

 

 

zpět na začátek

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu

Český export v r. 2008 (klasifikace zboží dle SITC x/):                  3965 888 000,- USD*/

Třída	Zbožová skupina	tis. USD	Podíl ( %)
0	Potraviny a živá zvířata	63 403	1,60
1	Nápoje a tabák	32 138	0,81
2	Surové materiály, nepoživatelné,  vyjma paliv	27 032	0,68
3	Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály	18 729	0,47
4	Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky	88	-
5	Chemikálie a příbuzné výrobky	343 957	8,67
6	Tržní výrobky tříděné hlavně dle materiálu	586 690	14,79
7	Stroje a dopravní prostředky	2 520 937	63,57
8	Průmyslové spotřební zboží	372 914	9,40

Český import v r. 2008 (klasifikace zboží dle SITC x/):                 9 089 690 000,- USD*/        

Třída	Zbožová skupina	tis. USD	Podíl ( %)
0	Potraviny a živá zvířata	3 984	0,04
1	Nápoje a tabák	1 491	0,02
2	Surové materiály, nepoživatelné, vyjma paliv	425 495	4,68
3	Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály	7 547 306	83,03
4	Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky	117	-
5	Chemikálie a příbuzné výrobky	294 980	3,25
6	Tržní výrobky tříděné hlavně dle materiálu	686 559	7,55
7	Stroje a dopravní prostředky	104 095	1,15
8	Průmyslové výrobky	25 663	0,28

 

x/  SITC = Standard International Trade Classification

*/ údajecelní statistiky ČR – definitivní údaje k 28.8.2009

 

Hlavní vývozní položky ČR v  roce 2008: díly a příslušenství motorových vozidel (12,85 %), zařízení k automat. zpracování dat (7,06 %), osobní automobily (6,75 %), stroje a zařízení pro určitá odvětví průmyslu (4,28 %), zařízení k ohřevu a chlazení (3,04 %), léčiva (2,93 %), kovoobráběcí stroje třískové (2,52 %), čerpadla (2,46 %), kohouty, ventily, armatury pro potrubí, kotle apod. (2,15 %), výrobky ploché válcované ze železa, nelegované oceli (2,07 %), přístroje elektrické (2,00 %), papír, lepenka řezaná na určitý rozměr (1,97 %), přístroje elektrické ke spínání apod. (1,94 %), trubky, potrubí a hadice z plastických hmot (1,80 %), zařízení telekomunikační, reprodukci zvuku, obrazu (1,67 %).

Hlavní dovozní položky ČR v roce 2008: ropa (41,63 %), zemní plyn (40,81 %), železná ruda a koncentráty (3,20 %), ocel, železo v ingotech apod. (3,05 %), prvky, kysličníky anorganické chemické (1,87 %), železo surové (1,16 %), kaučuk syntetický (0,89 %), nikl (0,75), hliník (0,68 %), umělá hnojiva (0,56 %).

 

zpět na začátek

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)

Ruská federace představuje pro exportéry obrovský trh (rozloha 17 mil. km², přes 140 mil. obyvatel), který z pohledu realizace českého exportu představuje značné možnosti prakticky pro většinu českého zboží.

 Vzhledem k měnícím se podmínkám a mezinárodní konkurenci na ruském trhu dochází k posunu od trhu prosté realizace zboží k trhu investic. Je zájem o přenesení moderních výrob na vysoké technické úrovni, o kooperace a zakládaní společných podniků, a to prakticky ve všech odvětvích ruské ekonomiky. Tyto nabízené formy spolupráce nejsou již tolik motivovány nižší cenou vstupních nákladů na výrobu dané produkce (cena energie, surovin, relativně levné pracovní síly a dopravy), jako spíše snahou obejít dovozní bariéry a  vytěžit další výhody plynoucí z lokalizace výrobků. V oblasti přímých dodávek jsou preferovány převážně takové, které jsou úvěrově kryty.

Pro české exportéry jsou perspektivní zejména sektory: strojírenství, zpracovatelský,  chemický a elektrotechnický průmysl, elektronika, energetika, komunální služby, zemědělství, potravinářství, veřejná doprava, sklářství (obalové sklo), pivovarnictví, sladovnictví, stavebnictví (včetně rekonstrukce starších obytných budov), textilní průmysl (obnova strojního vybavení). Jako perspektivní se nadále jeví i dodávky balicích strojů, sanitárních výrobků, spotřebního zboží. Nicméně s ohledem na rostoucí význam obchodu se službami všeobecně ve světě, včetně RF, nutno počítat i s rostoucí poptávkou, resp. nabídkou i  v daném segmentu.

 V rámci rozvoje obchodně ekonomických vztahů mezi ČR a RF z teritoriálního hlediska se jeví jako prioritní orientace nikoli na „federální Moskvu“ (i když je sídlem federálních orgánů výkonné moci), ale na jednotlivé subjekty Ruska.

Ústřední orgány i regionální administrace obecně aktivity zahraničních investorů podporují. Úroveň a hlavně efektivnost podpory je velmi rozdílná.

V této souvislosti lze i stanovit  2 pohledy do Ruské federace – centrální a regionální.

a) pohled centrální.

V jeho rámci působí Mezivládní komise pro obchodně-ekonomickou a vědeckotechnickou spolupráci mezi ČR a RF. Tato komise při svých jednáních označila perspektivní směry spolupráce a rozvíjí je v rámci setkání expertů a podnikatelských subjektů.

b) pohled regionální.

Tento pohled otevírá spolupráci v rámci samostatných subjektů RF (republik, oblastí, krajů a měst), které v rámci své právní subjektivity mohou provádět mezinárodní obchod samostatně a nezávisle na federální vládě. Nicméně je nutné mít na zřeteli, že tato samostatnost není homogenní, má místní specifika, a proto vyžaduje práci "v terénu".

V uplynulých letech bylo dohodnuto, že v rámci činnosti mezivládní česko-ruské komise (MVK) budou obě smluvní strany podporovat aktivity v těchto regionech RF: Moskva, Sankt Peterburg (Petrohrad), Republika Tatarstán, Republika Baškortostán, Republika Komi, Sverdlovská, Samarská, Leningradská, Moskevská, Ťjumeňská, Orenburgská, Krasnojarská, Nižegorodská, Rostovská, Kaliningradská, Kamčatská oblast a město Omsk, se kterými již byla podepsána příslušná memoranda o spolupráci (v případě Tatarstánu dokonce mezivládní dohoda).

Nehledě na výše uvedené, nic nebrání tomu, aby české podnikatelské subjekty vyvíjely aktivity v ostatních regionech RF v souladu se svými obchodními a ekonomickými zájmy.

 ZÚ Moskva, konkrétně OEÚ v rámci svých možností poskytne informace o jednotlivých  regionech RF.  Business centrum Českého centra-Českého domu Moskva navazuje na aktivity ZÚ Moskva v teritoriu, popularizuje v obecné rovině ČR v RF a nabízí českým podnikatelům a organizacím bezplatné služby zaměřené na podporu jejich exportních aktivit (vyhledávání kontaktů, informace o výstavách a veletrzích v RF, zázemí pro obchodní jednání. Nicméně, ZÚ Moskva ani České centrum Moskva nejsou schopny poskytovat a vypracovávat odborné marketingové studie, které v ČR i v RF vypracovávají specializované poradenské firmy. Tento druh služeb však v teritoriu zabezpečují zastoupení CzechTrade (státní agentura pro podporu  čs. exportu), a to v rámci tzv. placených služeb.

Prvotní informace lze získat v CzechTrade, v Komoře SNS, ve Smíšené obchodní komoře “Východ”, ve Svazu průmyslu a dopravy ČR, v ústředí Českých center a též na Ministerstvu průmyslu a obchodu v odboru evropských zemí a zemí SNS (telefon: 224 852 006, fax: 224 852 573).

 Obdobně pro oblast zemědělství v odboru zahraničních styků MZe (telefon: 221 812 257).

Slibně se rozvíjí i oblast turistiky, bližší informace lze získat ve státní agentuře CzechTourism v  Praze, resp. na  jejím zastoupení v Moskvě (tel.: +7 495 234 40 65) – podrobněji - viz kapitola 1.16.

 

zpět na začátek

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

V návaznosti na literu českých i ruských zákonů nemají české firmy povinnost sdělovat informace o svém působení na ruském trhu. Podle "Zákona o liberalizaci zahraničního obchodu", české firmy podnikají v RF zcela samostatně, ZÚ tyto firmy neřídí, o jejich činnosti se dozvídá na základě spolupráce s Podnikatelským klubem při ZÚ nebo náhodně. Z tohoto důvodu nelze vyčerpávajícím způsobem vyjmenovat veškeré aktivity jednotlivých firem a uvést všechny případy založení společných podniků, neboť jsou ZÚ často neznámy a tvoří vlastní strategii podniků. Přehled nejvýznamnějších exportérů z ČR do RF uvádí celní statistika, jež je k dispozici v ČR.

Příslušné ruské orgány, které ze zákona akreditují zahraniční právní subjekty (Jednotný státní registr právních osob RF) též informace neposkytují. Podle neoficiálních informací (odborného odhadu) v Ruské federaci působí v kategorii komerční organizace se 100% českým kapitálem přes 100 organizací, v kategorii komerční organizace s podílovou účastí českého kapitálu cca 250 organizací, v kategorii filiálek českých společností cca 100 organizací a v kategorii zastoupení českých společností cca 200 představitelů firem. Tento přehled však je z pohledu skutečné obchodně ekonomické činnosti orientační, neboť mnohé z registrovaných subjektů vůbec nevyvíjejí činnost, některé již své aktivity na území RF z ekonomických důvodů ukončily a naopak nové subjekty postupně přibyly.

Při ZÚ působí Podnikatelský klub Moskva, jehož kontaktním místem je zastoupení Komory pro spolupráci se SNS v Českém domě (viz. kapitola 1.16).

ZÚ ČR v Moskvě má informace o následujících nejdůležitějších firmách a joint-ventures, (ustavených v předcházejícím období) a připravovaných projektech:

HOME CREDIT

• poskytování úvěrů pro domácnosti

SKLOSTROJ TURNOV

• výstavba a modernizace linek na výrobu obalového skla (Uljanovsk, Omsk ad.)

ALTA BRNO           

• modernizace výrobních kapacit závodu Uralmaš, Uralvagonzavod ve Sverdlovské oblasti, dodávky technologického zařízení pro Magnitogorský metalurgický kombinát (ve spolupráci s Vítkovice, ČKD DIZ)
• spolupráce v obnově strojního vybavení závodu Metrovagonmaš ve městě Mytišči,
• modernizace výrobních kapacit Irkutské oblasti
• dodávka linky (linek) na výrobu bioetanolu pro GK TITAN v Omské oblasti

 MORAVSKÉ NAFTOVÉ DOLY

• dodávky těžební techniky, investice do průzkumu ropných nalezišť

HAMÉ BABICE 

(výrobní závod Bogoljubovo ve Vladimírské oblasti)

• výroba paštik, masných konzerv, kečupů.

PRECIOZA

• dodávky lustrů, skleněných figurek a bižuterie,

GLAVERBEL CZECH TEPLICE  

(společný podnik) 

• výroba plochého skla a automobilových skel
•  výstavba závodu na výrobu skla v Klinu v Moskevské oblasti,

THERMONA – RUS

(společný podnik v St. Peterburgu)

• prodej, montáž a servis plynových kotlů zn.Thermona,

SITEL

(společný podnik ve Voroněž)

• výroba telekomunikačních rozvodových prvků 

KAROSA A KAREX

• dodávky autobusů, ND a servis

TATRA

• dodávky nákladních automobilů, ND a servis

INEKON GROUP

• dodávky a opravy tramvají, železniční vozidla, investiční celky,
• rekonstrukce kolejového tramvajového svršku v Kaliningradské oblasti
• rekonstrukce tramvají v Uljanovské oblasti

FAVEA

• rekonstrukce závodu na výrobu léčiv v Nižegorodské oblasti
• projekt rekonstrukce stanice první pomoci v Kazani

FARMTEK

• projekt výstavby komplexu zemědělských farem pro chov skotu s využitím soudobých technologií, včetně dodávek zvířat v Samarské oblasti

GUMOTEX BŘECLAV

• výrobní podnik na výrobu vypěňovaných materiálů v obci Trubino  v Moskevské oblasti

DAKON-KRASNODAR

• společný podnik na výrobu bytových kotlů v Krasnodarském kraji a  další.

 

zpět na začátek

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci

Na základě „Kodexu OEÚ“ a „Strategie prosazování obchodně-ekonomických zájmů“, vydaných MPO, jsou odpovědi na jednotlivé dotazy zpracovávány ve spolupráci s Czech Business Center. Czech Business Center sdružuje Business centrum Českého domu, agentury CzechTrade a CzechTourism a zastoupení Komory pro spolupráci se SNS.

Poptávky jsou zveřejňovány na www.businessinfo.cz a www.export.cz.

Nejčastější jsou poptávky po zboží, zařízení a ND, výrazně menší je poptávka po službách a výrobní kooperaci, je zájem i o české investice. Časté jsou z ruské strany nabídky volných výrobních kapacit. Z analýzy poptávek ruských firem po českém zboží vyplývá, že největší zájem je o české stroje a zařízení. Jedná se především o:

• náhradní díly na dříve dodávané stroje,
• kovoobráběcí, dřevoobráběcí stroje a zařízení pro povrchovou úpravu materiálů
• technologické linky na zpracování odpadu,
• stroje na výrobu obalů,
• zařízení pro chemický, naftový a plynárenský průmysl,
• zařízení pro těžební průmysl
• stroje na výrobu stavebních materiálů,
• zařízení pro potravinářský průmysl (hlavně výroba piva)
• vodohospodářské zařízení.

Další poptávky se týkají především následujících komodit:

• zařízení pro živočišnou výrobu
• potravinářství (potravinářské přísady, škrob, speciální produkty)
• obalové materiály
• chemie (ropné deriváty, mastné kyseliny, polypropylen)
• stavební materiály (svítidla, stavební sklo, suché stavební směsi, plastové potrubí, keramické zboží, sanitární keramika)
• textil (různé druhy speciálních textilních materiálů, doplňky)
• spotřební zboží
• léky a zdravotnické zařízení
• díly a součásti pro výrobu dopravních prostředků (automobily)
• gumárenská produkce, plasty
• služby realitních kanceláří (zájem o nákup nemovitostí v ČR) a projekčních kanceláří, certifikační služby, .

 

zpět na začátek

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce

V rámci zahraniční rozvojové spolupráce poskytované ČR ruské straně jsou v současné době realizovány 2 projekty (RF-Čečensko). Jedná se o projekt s názvem „Integrace sociálně slabých – chráněná dílna, podpora zaměstnanosti a stabilizace obyvatel v Grozném“ (2007-2009) a projekt „Komunitní centrum Doezal v Grozném“ (2008-2009). Celková hodnota obou projektů činí cca 10 mil. Kč.  

 

zpět na začátek

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Bilance vzájemné výměny služeb

 

Vývoj výměny služeb mezi ČR a RF v posledních letech dokumentují následující údaje Centrální banky RF /CBR/:

  v mil. USD

 ^*/ - předběžné údaje CBR (březen 2009)

ČR patří mezi aktivní obchodní partnery RF v sektoru služeb. Jak vyplývá z uvedených statistických údajů CBR, vzájemný obchodní obrat každoročně roste. Na rozdíl od zbožové výměny je obchodní bilance výrazně pasivní v neprospěch RF (objem ruských služeb vyvezených do ČR je nižší než objem služeb dovezených z ČR). 

Podíl ČRv obchodním obratu RF se službami v r. 2008 činil dle ruských statistických údajů 0,88 %, z toho ve vývozu 0,62 % a v dovozu 1,06 %.

Struktura exportu a importu služeb, nejvíce vyvážené a dovážené služby

Strukturu vzájemné výměny služeb v letech 2006-2008 dokumentuje následující tabulka (údaje ČNB):

v mil. CZK

		2006			2007			2008
	Příjmy	Výdaje	Saldo	Příjmy	Výdaje	Saldo	Příjmy	Výdaje	Saldo
Služby CELKEM	14 093,4	4 843,3	9 250,1	17 989,9	5 183,6	12 806,3	7 454,7	6 362,3	1 092,5
Doprava	5 370,4	2 327,6	3 042,8	6 066,7	2 139,7	3 927,0	6 310,5	3 120,7	3 189,8
Cestovní ruch	5 224,1	69,4	5 154,7	7 199,6	90,4	7 109,2	7 216,2	107,9	7 108,3
OSTATNÍ SLUŽBY:	3 498,9	2 446,3	1 052,7	4 723,6	2 951,0	1 772,5	-6 072,2	3 133,6	-9 205,8
- v obl. spojů	118,9	28,0	90,9	122,6	53,6	166,9	186,8	13,2	173,5
- v obl. stavebnictví	288,8	619,5	- 330,7	189,1	1 129,5	- 940,4	205,1	1 811,1	-1 606,0
- pojišťovací služby	0,0	8,6	- 8,6	6,7	6,7	0,0	7,9	9,3	-1,4
- finanční služby	28,9	31,9	- 3,0	160,2	15,4	144,8	6,6	278,0	-271,4
- služby v obl. IT	1 292,7	6,3	1 286,3	892,8	233,1	659,7	587,4	218,1	369,3
- autor. odm.  a lic. poplat.	2,4	2,0	0,4	18,7	2,6	16,1	54,7	1,1	53,7
- ost. služby     obch. povahy	1 387,5	1 714,2	-326,7	2 889,1	1 462,6	1 426,5	-7 437,5	723,3	-8 160,8
- osobní, kult.  a rekr. služby	9,1	4,5	4,6	7,3	3,8	3,6	11,1	17,9	6,8
- vládní služby	370,7	31,0	339,7	339,0	43,6	295,4	305,7	61,6	244,1
- nezař. služby	0,0	0,2	-0,2	0,0	2,4	- 2,4	0,2	0,0	0,2

Pramen:ČNB, Struktura běžného účtu platební bilance

České firmy působící v oblasti služeb, vyhodnocení zájmu českých poskytovatelů služeb o teritorium.

ZÚ Moskva nemá k dispozici přesný seznam českých operátorů působících na ruském trhu služeb. Dle sdělení CBR, tyto údaje nejsou běžně přístupné (dle mezinárodní praxe mají důvěrný charakter).

Převážná část českých poskytovatelů služeb operuje na zdejším trhu samostatně, resp. prostřednictvím místních partnerů (fy v oblasti stavebnictví, cestovního ruchu, dopravy, IT a atd.). Se žádostí o radu se na ZÚ Moskva obracejí zpravidla „nováčci“, kteří na ruském trhu teprve začínají a neznají veškerá specifika této relace. V poslední 2-3 letech lze pozorovat zvýšený zájem českých operátorů o poskytování finančních a právních služeb.

Vyhodnocení poptávky po českých službách*

Překážky a bariéry bránící českým poskytovatelům služeb proniknout na trh 

Největší překážkou na trhu služeb RF jsou zejména existující administrativní bariéry, kam lze zařadit:

• zdlouhavost a neprůhlednost procedur pro zakládání filiálek, dceřinných společností atd.;
• měnící se legislativa upravující pravidla podnikání a působení zahraničních firem v zemi;
• nutnost pracovních povolení pro cizince; certifikace řady činností a produktů;
• průtahy při vyřizování certifikátů;
• používání pololegálních schémat činnosti místními firmami;
• omezení přístupu zahraničních subjektů do vybraných odvětví ruské ekonomiky (40 tzv. strategických oborů);
• vypisování tendrů „na míru“;
• nedostatek spolehlivých zástupců z řad občanů RF, vysoká fluktuace místních manažerů (hlavně v Moskvě), kteří často vykazují nízkou efektivitu práce a mají navíc přehnané finanční požadavky;
• nutnost trvalého (dlouhodobého) působení na ruském trhu;
• fyzická přítomnost českého zástupce na místě nutná (nelze řídit telefonem, resp. faxem), což je velmi nákladné.

Na druhé straně nelze se nezmínit, že někteří čeští manažeři nemají dostatečné znalosti  „specifik“ ruského trhu, podceňují jeho odlišnosti, mají tendence „učit“ klienty, jak jednat a podnikat, a mnohdy ani neskrývají své předsudky vůči této zemi. V takových případech jsou vyhlídky na úspěšné etablovaní se na ruském trhu zcela mizivé.

Perspektivy českých firem v oblasti služeb

 

S ohledem na stávající a očekávaný vývoj ekonomiky RF a s přihlédnutím ke struktuře exportních možností ČR se jako nejperspektivnější pro české exportéry jeví tyto sektory služeb:

• Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie; shromažďování, úprava a rozvod vody)
• Stavebnictví
• Maloobchod, velkoobchod a opravárenství (obchod, opravy a údržba motorových vozidel)
• Podnikatelské činnosti (pronájem strojů a přístrojů bez obsluhy; pronájem výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost; činnosti v oblasti výpočetní techniky, výzkum a vývoj; poradenství v oblasti podnikání a řízení; činnosti v oblasti řízení holdingových společností)
• Ostatní veřejné, sociální a osobní služby (odstraňování odpadních vod a odpadů).

 

zpět na začátek

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Uvedeno v kapitole 8.2.

 

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu