Rusko: Očekávaný vývoj v teritoriu

© Zastupitelský úřad Moskva (Ruská federace)

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

10.1.    Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

V létě 2008 byl zpracován a na podzim ruskou vládou schválen  klíčový dokument týkající sociálně ekonomického rozvoje země v příštích letech - „Strategie ekonomického a sociálního rozvojedo r. 2020“ (text k dispozici na portálu Ministerstva ekonomického rozvoje RF – www.economy.gov.ru - nařízení Vlády RF č. 1662-r z 17.11.2008). Na tento dokument navázalo postupné vypracování dílčích strategií pro jednotlivé sféry ruské ekonomiky zaměřené na jejich modernizaci (Komise pro modernizace řízená prezidentem RF D. Medvěděvem) a odbourání administrativních i technických bariér. Finální podoba Strategie 2020 má být hotova do konce roku 2011. První veřejná debata na toto téma proběhla v rámci Gajdarovského fóra. Prezentace výstupů jednotlivých pracovních skupin, které na „obnově“ strategie na další „politický cyklus“ v RF pracují, budou představeny v srpnu 2011. Výrazně do debaty přispěl také dokument kremelského think-tanku INSOR, který argumentuje, že s modernizací musí jít ruku v ruce „postupná“ reforma politického systému. Debata nad výslednou podobou Strategie 2020, resp. plánů pro rozvoj RF v nadcházejících letech, se již nyní stává součástí příprav na prezidentské volby na počátku roku 2012. Parlamentní volby se v RF budou konat na podzim 2011.

Mezi významné dokumenty patří také „Energetická strategie RF do roku 2030“, která byla schválena vládou v listopadu 2009 (text k dispozici na portálu Ministerstva energetiky RF – www.minenergo.gov.ru) a na kterou navázaly další „návazných programů“ pro jednotlivé sektory ruské energetiky – jedná se především o generální plány pro oblast plynu, ropy, elektroenergetiky, Strategii pro geologii apod. Tyto dokumenty mají posloužit jako základ k prosazování a aplikaci „regionálních plánů“ v jednotlivých subjektech RF.

V květnu 2008 nabyl účinnosti federální zákon č. 57 o zahraničních investicích (oficiální název - Zákon o způsobu realizace zahraničních investic do obchodních společností majícíchstrategický význam při zajišťování obrany země a bezpečnosti státu). Na jeho základě vznikla Komise pro kontrolu realizace zahraničních investic, v jejím čele je premiér V. Putin. Zákon se týká 42 sektorů, které lze prakticky rozdělit na dvě skupiny. Jde o vojenskou techniku a přírodní zdroje, kde se předpokládá speciální schvalovací procedura. Zahraniční investice do ostatních odvětví neuvedených v tomto zákoně jsou „volné“ a nepodléhají žádným speciálním omezením. Text zákona je k dispozici zde (č. 57 z 29.4.2008, vyhlášen dne 7.5.2008). V roce 2010 zaujala ruská vláda pod dojmem probíhající finanční a ekonomické krize a s ní souvisejícím významným úbytkem přílivu zahraničních investic poněkud liberálnější stanovisko. Vzhledem k potřebě opět přilákat zahraniční investory se tak připravují doplnění tohoto zákona v jejich prospěch (např. zkrácení lhůt pro vystavení povolení, nepatrná redukce „strategických“ činností apod.). Konkrétně by se měla zjednodušení týkat zejména potravinářského průmyslu, výroba léků a zdravotnického zařízení, bankovního a finančního sektoru. S tím souvisí již přijaté a připravované změny zákonů a dalších předpisů týkajících se cizinců pracujících v RF (pracovní víza/povolení, hlášení pobytu apod.).

Od konce roku 2010 probíhá příprava „nové“ vlny privatizace několika vládních aktiv (asi 10-15). Prodej převážně minoritních podílů ve vybraných společnostech má být uskutečněn do roku 2015 (viz též Kapitola 9.1.).

V průběhu r. 2011 v rámci Celní unie (RF, Bělorusko, Kazachstán - www.tsouz.ru), na jejímž území je od 1.1.2010 uplatňován jednotný celní sazebník a od 1.7.2010 resp. 5.7. 2010 nabyl účinnost společný celní zákon CU, lze očekávat další kroky směřující k zintenzivnění prací směřujících k vytvoření právní základny tak, aby od 1.1.2012 mohl začít fungovat společný hospodářský prostor na území států CU. Akcent bude kladen na zlepšení činnosti nadnárodních orgánů států CU, unifikaci předpisů týkajících se vízové a migrační politiky, technických norem, fytosanitárních a veterinárních požadavků kladených na dovážené zboží apod. Od 1.12.2012 by měl začít fungovat i soud EurAsEC. V průběhu roku 2011 by mělo dojít také k přenosu dopravní kontroly z rusko-běloruské hranice na vnější hranici CU.

V kontextu vztahů EU-RF v průběhu roku 2010 probíhalo vyjednávání nové Dohody o partnerství a spolupráci (Partnership and Cooperation Agreement), v závěru roku však bylo rozhodnuto o soustředění se na pasáž Obchod a investice a zastavení vyjednávacího procesu v ostatních částech. V roce 2011 lze očekávat pokrok ve vyjednávání pouze v případě, že členství RF ve WTO bude realizováno. K pozitivní dynamice v tomto procesu přispěl efekt „resetu“ vztahů mezi US-RF. Očekává se (v optimistických scénářích), že vstup do WTO by se mohl podařit v průběhu roku 2011, resp. začátkem roku 2012, což by znamenalo odblokování vyjednávání o PCA. Negativní scénáře i nadále o vstupu RF do WTO pochybují. I tato oblast bude jednoznačně ovlivněna předvolebním děním v RF a výsledkem prezidentských voleb počátkem roku 2012.

S výjimkou specifik předvolebního období nejsou v roce 2011 očekávány žádné události, které by měly mít významný dopad na ekonomickou sféru. RF se nicméně již nyní aktivně připravuje na pořádání summitu APEC 2012 ve Vladivostoku (www.apec2012.ru) a Zimní olympijské hry 2014 v Soči (www.sochi2014.com). Vzhledem k finanční a ekonomické krizi se příprava potýká s řadou problémů, které však s největší pravděpodobností konání akce neohrozí. Velkou výzvou jsou také otázky bezpečnosti související s terorismem a narůstajícím napětím na Severním Kavkaze.

 

zpět na začátek

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

Přístupová jednání RF k WTO, která byla zahájena v r. 1993, se v r. 2010 dostala (jako již nejednou v minulosti) do téměř finální fáze. V důsledku vytvoření Celní unie RF, Běloruska a Kazachstánu (CU) od 1.1.2010, došlo k jejich pozastavení, zejména koncem roku 2009, ale dynamika v roce 2010 byla obnovena ve druhém pololetí. Determinantem zvýšené dynamiky byla osobní zainteresovanost US a RU prezidentů, kteří na svém červnovém setkání požadovali po vyjednávačích pokrok do konce září 2010. První pololetí 2011 probíhala finalizace jednání, aby se v případě úspěchu „stihl“ vstup ještě do konce t.r. Prezident i předseda vlády RF opakovaně deklarují, že členství ve WTO je pro RF i nadále prioritou. O něco prioritnější je však projekt CU a jednotného hospodářského prostoru.

V r. 2007 OECD pozvala RF k přístupovým jednáním. Tato jednání byla oficiálně zahájena v červnu 2009, kdy RF předala Sekretariátu OECD Vstupní memorandum. Přístupový proces může probíhat několik let, pro OECD je rozhodující kvalita přijatých mezinárodních závazků, nikoliv časové hledisko. RF zatím nesplňuje jednu z důležitých podmínek vstupu, tj. členství ve WTO. Je reálné očekávat, že RF se na OECD začne soustředit až poté, co se ruským expertům „uvolní ruce“ vstupem do WTO.

V březnu 2009 byla RF vyzvána, aby se stala členem Fóra finanční stability, které se zabývá reformou mezinárodního finančního systému (www.fsforum.org).

Vztahy RF a mezinárodních uskupení jsou popsány v Kapitole 3.1.

 

zpět na začátek

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

Jak již bylo zmíněno, ruský trh lze stále více charakterizovat jako trh investic nežli trh prostého zboží. Větší naději zde uspět má tedy exportér, který je připraven k přenosu výroby (či jiné aktivity) do RF.

Z poznatků ZÚ se ukazuje, že je zájem o spolupráci s českými podnikatelskými subjekty ve všech regionech RF. Předpoklady k upevnění pozice na místním trhu se odlišují v návaznosti na realizaci konkrétního podnikatelského záměru. Není třeba začínat vždy v Moskvě nebo ve velkých centrech. Rozvody vody pomocí plastových vedení, měření a regulaci tepla, kanalizaci, čističky odpadních vod, třídění a spalování komunálního odpadu, jeho sběr, svoz a zpracování, kogenerační jednotky pro produkci tepla a elektřiny různých velikostí, rekonstrukce obytných budov s docílením evropského standardu isolací vnějšího pláště, chmelařství, sladovnictví, pivovarnictví se svými technologiemi, sběr a konzervace ekologicky čistých lesních a polních plodů a pitné vody v oblastech dosud ekologicky nedeformovaných a mnohé další je možné organizovat stejnou metodou a tedy plánovitě ve spolupráci s místními orgány v mnohých městech, okresech či oblastech. Dále je v regionech zájem o výrobu skla (obalového), výstavbu pivovarů apod. Rychle se rozvíjejí i technologicky vyspělá odvětví a služby s vysokou přidanou hodnotou, jako jsou telekomunikace, IT, nanotechnologie.

            Obecně byly silné a slabé stránky exportní pozice a možností ČR vůči RF definovány ve Strategii prosazování obchodně-ekonomických zájmů ČR v RF pro roky 2005-2008 (o nové strategii se jedná) a Exportní strategii ČR pro léta 2006 – 2010 (aktualizována pro rok 2011).

Interní faktory (hodnoceno z pohledu ČR jako vývozce): 

Silnéstránky

  • zájem na rozvoji vzájemných hospodářských vztahů a tomu odpovídající tvorba, využívání a zdokonalování souboru finančních a nefinančních nástrojů na podporu vývozu;
  • výhodná výchozí pozice opírající se o dlouholetou tradici vývozu, znalost ruského trhu (včetně schopnosti komunikace v ruském jazyce) a znalost potřeb ruských partnerů;
  • dobré renomé ČR v očích ruské veřejnosti a dobrá reputace českého zboží z tradičních  odvětví mezi ruskými spotřebiteli;
  • v relativním pojetí moderní a efektivní průmyslová výroba, schopná technologicky reagovat na požadavky ruského trhu;
  •  existence nabídky výrobků s optimálním poměrem ceny ke kvalitě;
  • schopnost kombinovat vývoz s vyššími formami spolupráce, včetně výrobní a technologické kooperace a zakládání společných podniků;
  • schopnost předávat a využívat zkušenosti z restrukturalizace českého průmyslu a zkušenosti ze získávání zahraničních investorů;
  • možnost sehrávat roli mostu mezi EU a RF;
  • dobrá pozice ve vybraných regionech Ruska (kromě regionů Centrálního a Severozápadního federálního okruhu zejména Sverdlovská, Uljanovská a Čeljabinská oblast, Republika Tatarstán a Baškortostán a další).

Slabéstránky

  • nedostatečná kapitálová vybavenost českých podniků;
  •  nedostatečné povědomí o možnostech a realitách ruského trhu (důraz na potřebu zkvalitnění a rozšíření spektra poskytovaných informačních služeb);
  • přetrvávající předsudky při zpracovávání trhu, v některých případech spojené s dřívějšími negativními zkušenostmi;
  • nižší inovační úroveň v některých oborech související s absencí aplikovaného výzkumu a vývoje;
  • stále ještě nedostatečná spolupráce při seskupování firem pro účely pronikání na vzdálenější teritoria RF;
  •  rezervy ve využití potenciálu upevňování vztahů v politické oblasti;
  • nevyvážený obraz Ruska v médiích.

 

Externí faktory (z pohledu ruského trhu):

Příležitosti

  • dynamický růst ekonomiky a zlepšený stav veřejných financí v uplynulé dekádě;
  • podpora procesu strukturálních reforem a nejvyššími místy;
  • postupné otevírání trhu cestou autonomních liberalizačních opatření a přibližování obchodního režimu pravidlům WTO;
  • modernizace zastaralé výrobní základny a zavádění nových technologií v celé řadě průmyslových odvětví (energetika, těžba surovin, hutnictví a kovovýroba, těžké strojírenství, chemický průmysl, zemědělství a výroba potravin);
  • postupný rozvoj dopravní a telekomunikační infrastruktury;
  • nenasycenost trhu (zejména v některých vzdálenějších regionech) a s tím související významný podíl importovaného zboží;
  • růst reálných příjmů obyvatelstva a tomu odpovídající zvyšování výdajů na spotřebu – vznik nové spotřebitelské poptávky po dováženém zboží;
  • zlepšená platební a investiční schopnost ruských partnerů.

Rizika

  • kolísání dynamiky růstu ekonomiky v důsledku doznívající globální ekonomické krize;
  • vysoká míra zasahování státu do ekonomiky, četné administrativní překážky v podnikání a zahraničně obchodních operacích, včetně veterinárních a fytosanitárních omezení;
  • monopolní struktury a vysoká koncentrace trhu v řadě sektorů ekonomiky;
  • strukturální nerovnováhy plynoucí z nedostatečné diverzifikace ekonomiky, silné závislosti na surovinách a poddimenzované dopravní, telekomunikační, distribuční, logistické a energetické infrastruktury;
  • rizika neočekávaných prostojů a nemožnosti včas plnit požadavky partnera vzhledem k obrovským vzdálenostem v rámci teritoria RF a zastaralé a nepružné infrastruktuře;
  • zvýšené riziko technogenních katastrof zejména díky všeobecnému podceňování bezpečnostních pravidel;
  • zdlouhavé, ne vždy dostatečně transparentní, zato poměrně finančně nákladné procedury v obchodě;
  • nedodržování principu národního zacházení v některých sektorech služeb (dvojí ceny energie, dvojí ceny v železniční dopravě apod.);
  • regionální odlišnosti v legislativě, nedostatečné exekutivní mechanismy a s tím související problémy s vymahatelností práva;
  • nedostatečná ochrana práv k duševnímu vlastnictví;
  • nízké kapitálové zázemí a celková nerozvinutost bankovního sektoru.
 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter