Rusko: Očekávaný vývoj v teritoriu

© Zastupitelský úřad Moskva (Ruská federace)

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

 

10.1.    Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

V létě 2008 byl zpracován a na podzim ruskou vládou schválen*/ klíčový dokument týkající sociálně ekonomického rozvoje země v příštích letech - „Strategie ekonomického a sociálního rozvojedo r. 2020“ (text k dispozici na portálu Ministerstva ekonomického rozvoje RF (MER RF) - www.economy.gov.ru). Počítá se s tím, že tento dokument bude dále rozpracován na jednotlivé oblasti ekonomiky a sektory a průběžně aktualizován s ohledem na současnou celosvětovou finanční a ekonomickou krizi.

*/ - Nařízení Vlády RF č. 1662-r z 17.11.2008

V květnu 2008 nabyl účinnosti federální zákon č. 57 o zahraničních investicích (oficiální název - Zákon o způsobu realizace zahraničních investic do obchodních společností majícíchstrategický význam při zajišťování obrany země a bezpečnosti státu). Na jeho základě vznikla Komise pro kontrolu realizace zahraničních investic, v jejím čele je premiér V. Putin. Zákon se týká 42 sektorů, které lze prakticky rozdělit na dvě skupiny. Jde o vojenskou techniku a přírodní zdroje, kde se předpokládá speciální schvalovací procedura. Zahraniční investice do ostatních odvětví neuvedených v tomto zákoně jsou „volné“ a nepodléhají žádným speciálním omezením. Text zákona je k dispozici na  www.rg.ru (č. 57 z 29.4.2008, vyhlášen dne 7.5.2008).

V souvislosti s finanční a ekonomickou krizí přijala ruská vláda řadu tarifních a netarifních opatření a ochranu domácího trhu. Na zasedání vlády dne 19.3. 2009 byl schválen návrh Programuprotikrizových opatření Vlády RF na rok 2009, který byl předložen Státní Dumě (dolní komora Parlamentu RF) ke schválení. Jeho plné znění bylo vzápětí (20.3.2009) zveřejněno na www.rg.ru/printable/2009/03/20/programma-antikrisis-dok.html. Definitivní verze tohoto Programu je zveřejněna na portálu ruské vlády (www.gov.ru ) a MER RF (www.economy.gov.ru).

Pokračují přístupová jednání Ruska k WTO, která byla zahájena v r. 1993. Mezi zásadní nedořešené otázky patří vývozní cla na nezpracované dřevo, tarify v železniční dopravě, poplatky za přelety přes Sibiř, státní podpora zemědělství a ochrana práv duševního vlastnictví a státní podniky provádějící vývoz.

V důsledku událostí v Jižní Osetii a Abcházii došlo ke zpomalení přístupového procesu RF k WTO. RF počátkem r. 2009 deklarovala zájem na urychlení přístupu, který by chtěla ukončit do konce r. 2009. Nyní záleží na ruské straně, jak rychle bude schopna předložit požadované dokumenty a uvést svůj právní řád do souladu s mezinárodními závazky vyplývajícími z WTO. Důležité je, že jak RF, tak i členské státy WTO nadále deklarují na základě vzájemně výhodných podmínek zájem na členství Ruska ve WTO. Situaci a přístupová jednání k WTO komplikuje i vytvoření Celní unie RF-Bělorusko-Kazachstán.

RF byla na květnovém zasedání OECD v r. 2007 pozvána k přístupovým jednáním. Tato jednání byla zahájena v září 2009 a mohou trvat cca dva roky i více let. Pro OECD je rozhodující kvalita přijatých mezinárodní závazků, nikoliv časové hledisko.

 

zpět na začátek

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

V 1. polovině r. 2008 pokračovala intenzívní přístupová jednání k WTO, která RF zahájila již v r. 1993. V důsledku událostí v Jižní Osetii a Abcházii v srpnu 2008 došlo ke zpomalení přístupového procesu RF k WTO. Začátkem r. 2009 ruská strana opětovně potvrdila, že je pro ni členství ve WTO i nadále prioritou a deklarovala zájem na rychlém ukončení přístupových jednání (do konce r. 2009).

Dne 9.6.2009 RF radikálně a neočekávaně změnila svoji pozici ohledně WTO s tím, že do této organizace hodlá vstoupit najednou společně s Kazachstánem a Běloruskem, se kterými tvoří Celní unii. Je pravděpodobné, že s ohledem na praktické problémy spojené se vstupem tohoto uskupení, budou státy celní unie po právní stránce vstupovat do WTO jednotlivě. Jejich negociační pozice má však být společná. I když RF deklaruje členství ve WTO jako svoji prioritu, datum vstupu se v důsledku uvedeného rozhodnutí z června 2009 opětovně na obtížně určitelnou dobu oddaluje.

V r. 2007 OECD pozvala RF k přístupovým jednáním. Tato jednání byla oficiálně zahájena v červnu 2009, kdy RF předala Sekretariátu OECD Vstupní memorandum. Mohou probíhat několik let, pro OECD je rozhodující kvalita přijatých mezinárodních závazků, nikoliv časové hledisko. RF zatím nesplňuje jednu z důležitých podmínek vstupu, tj. členství ve WTO.

V březnu 2009 byla RF vyzvána, aby se stala členem Fóra finanční stability, které se zabývá reformou mezinárodního finančního systému (www.fsforum.org).

Vztahy Ruské federace a mezinárodních uskupení jsou uvedeny v kapitole 3.1.

 

zpět na začátek

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

Jak již bylo zmíněno, ruský trh lze stále více charakterizovat jako trh investic než-li trh prostého zboží. Větší naději zde uspět má tedy exportér, který je připraven k přenosu výroby (či jiné aktivity) do RF.

Z poznatků ZÚ se ukazuje, že je zájem o spolupráci s českými podnikatelskými subjekty ve všech regionech RF. Předpoklady k upevnění pozice na místním trhu se odlišují v návaznosti na realizaci konkrétního podnikatelského záměru. Není třeba začínat vždy v Moskvě nebo ve velkých centrech. Rozvody vody pomocí plastových vedení, měření a regulaci tepla, kanalizaci, čističky odpadních vod, třídění a spalování komunálního odpadu, jeho sběr, svoz a zpracování, kogenerační jednotky pro produkci tepla a elektřiny různých velikostí, rekonstrukce obytných budov s docílením evropského standardu isolací vnějšího pláště, chmelařství, sladovnictví, pivovarnictví se svými technologiemi, sběr a konservace ekologicky čistých lesních a polních plodů a pitné vody v oblastech dosud ekologicky nedeformovaných a mnohé další je možné organizovat stejnou metodou a tedy plánovitě ve spolupráci s místními orgány v mnohých městech, okresech či oblastech. Dále je v regionech zájem o výrobu skla (obalového), výstavbu pivovarů apod.

Obecně byly silné a slabé stránky exportní pozice a možností ČR vůči RF definovány ve Strategii prosazování obchodně-ekonomických zájmů ČR v RF pro roky 2005-2008 a Exportní strategii ČR pro léta 2006 – 2010:

Interní faktory (hodnoceno z pohledu ČR jako vývozce):

 Silné stránky

  • zájem na rozvoji vzájemných hospodářských vztahů a tomu odpovídající tvorba, využívání a zdokonalování souboru finančních a nefinančních nástrojů na podporu vývozu;
  • výhodná výchozí pozice opírající se o dlouholetou tradici vývozu, znalost ruského trhu (včetně schopnosti komunikace v ruském jazyce) a znalost potřeb ruských partnerů;
  • dobré renomé ČR v očích ruské veřejnosti a dobrá reputace českého zboží z tradičních  odvětví mezi ruskými spotřebiteli;
  • v relativním pojetí moderní a efektivní průmyslová výroba, schopná technologicky reagovat na požadavky ruského trhu;
  • existence nabídky výrobků s optimálním poměrem ceny ke kvalitě;
  • schopnost kombinovat vývoz s vyššími formami spolupráce, včetně výrobní a technologické kooperace a zakládání společných podniků;
  • schopnost předávat a využívat zkušenosti z restrukturalizace českého průmyslu a zkušenosti ze získávání zahraničních investorů
  • možnost sehrávat roli mostu mezi EU a RF;
  • dobrá pozice ve vybraných regionech Ruska.

Slabé stránky

  • nedostatečná kapitálová vybavenost českých podniků;
  • nedostatečné povědomí o možnostech a realitách ruského trhu (důraz na potřebu zkvalitnění a rozšíření spektra poskytovaných informačních služeb);
  • přetrvávající předsudky při zpracovávání trhu, v některých případech spojené s dřívějšími negativními zkušenostmi;
  • nižší inovační úroveň v některých oborech související s absencí aplikovaného výzkumu a vývoje;
  • stále ještě nedostatečná spolupráce při seskupování firem pro účely pronikání na vzdálenější teritoria RF;
  • rezervy ve využití potenciálu upevňování vztahů v politické oblasti;
  • nevyvážený obraz Ruska v médiích.

Externí faktory (z pohledu ruského trhu):

Příležitosti

  • dynamický růst ekonomiky a zlepšený stav veřejných financí;
  • podpora procesu strukturálních reforem nejvyššími místy;
  • postupné otevírání trhu cestou autonomních liberalizačních opatření a přibližování obchodního režimu pravidlům WTO;
  • modernizace zastaralé výrobní základny a zavádění nových technologií v celé řadě  průmyslových odvětví (energetika, těžba surovin, hutnictví a kovovýroba, těžké strojírenství, chemický průmysl, zemědělství a výroba potravin);
  • postupný rozvoj dopravní a telekomunikační infrastruktury;
  • nenasycenost trhu a s tím související vysoká dynamika růstu dovozu do RF;
  • růst reálných příjmů (meziročně o téměř 10 %) a tomu odpovídající zvyšování  výdajů na spotřebu – vznik nové spotřebitelské poptávky po dováženém zboží;
  • zlepšená platební a investiční schopnost ruských partnerů.

Omezení

  • nejistoty spojené se schopností udržet dlouhodobě vysoká tempa růstu;
  • vysoká míra zasahování státu do ekonomiky, četné administrativní překážky v podnikání a zahraničně obchodních operacích, včetně veterinárních a fytosanitárních omezení;
  • monopolní struktury a vysoká koncentrace trhu v řadě sektorů ekonomiky;
  • strukturální nerovnováhy plynoucí z nedostatečné diverzifikace ekonomiky, silné  závislosti na surovinách a poddimenzované dopravní, telekomunikační, distribuční, logistické a energetické infrastruktury;
  • zdlouhavé, ne vždy dostatečně transparentní, zato poměrně finančně nákladné procedury v obchodě;
  • nedodržování principu národního zacházení v některých sektorech služeb (dvojí ceny energie, dvojí ceny v železniční dopravě apod.);
  • regionální odlišnosti v legislativě, nedostatečné exekutivní mechanismy a s tím související problémy s vymahatelností práva;
  • nedostatečná ochrana práv k duševnímu vlastnictví;
  • nízké kapitálové zázemí bankovního sektoru.
 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne