Rusko: Zahraniční obchod země

• 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
• 6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
• 6.3. Komoditní struktura
• 6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
• 6.5. Ochrana domácího trhu
• 6.6. Zóny volného obchodu

6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka

Podmínky pro zahraniční obchod v prvním pololetí 2011 byly i nadále příznivé a to hlavně díky konjunktuře na světových zbožových trzích a posilování rublu. Obrat zahraničního obchodu dle údajů celní statistiky v prvním pololetí 2011 dosáhl 386,9 mld. USD a vzrostl tak o 36,1 ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku (v lednu – červnu 2010 obrat vzrostl o 41,4%).

Kladné saldo obchodní bilance za první pololetí dle odhadů činilo 106,9 mld. USD, což znamená nárůst cca o 25%. (v 1. pololetí 2010 dosáhlo kladné saldo 85,6  mld. USD).

Export dosáhl 246,9 mld. USD, což znamená růst o 30,4 % ve srovnání s 1. pololetím 2010. Růst v hodnotovém vyjádření byl způsoben zejména růstem světových cen na hlavní exportní artikl RF – suroviny a zejména pak ropu. Zatímco v hodnotovém vyjádření export rostl, ve fyzickém vyjádření celkové objemy exportu poklesky o 0,5%. Stejně jako v předchozích obdobích většinu zbožového vývozu tvořil palivoenergetický komplex – jeho podíl na zbožové struktuře vzrostl o 0,1 procentních bodů na 69,4%.   

Import vzrostl o 47,4%  na 140,0 mld. USD ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Růst dovozů byl způsoben posílením rublu a růstem spotřebitelské poptávky. Import v prvním pololetí 2011 rostl jak v hodnotovém, tak i fyzickém vyjádření. Fyzické objemy vzrostly cca o 30%. Značnou část importů tvořily stroje, zařízení a dopravní prostředky.

Průměrná cena ropy typu URAL v prvním pololetí 2011 vzrostla oproti stejnému období roku 2010 o cca 42% a dosáhla 108,1 USD za barel. Fyzické objemy exportu ropy poklesly ve srovnání s lednem – červnem 2010 o 4,7%, v hodnotovém vyjádření ovšem export vzrostl o 32,9% a to díky cenové konjunktuře.  Vývoz přírodního plynu rostl jak ve fyzickém vyjádření (o 14,1%, tak i v hodnotovém vyjádření (o 37,5%). Průměrné ceny barevných kovů byly ve srovnání s 1. pololetím 2010 také vyšší a proto vývoz tohoto artiklu v hodnotovém rostl o 13,8%, ve fyzickém vyjádření ovšem poklesl o 9,9%.

Vývoj ZO RF v uplynulých pěti letech dokumentuje následující tabulka:

Obchodní bilance - vývoz, dovoz, saldo

(údaje v mld. USD)

¹předběžné údaje dle celní statistiky

zpět na začátek

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Největším zahraničně-obchodním partnerem RF v 1. pololetí 2011 i nadále zůstávají země EU, jejichž podíl na obratu činil 48,8 %, což znamená nepatný pokles oproti předchozímu období (50,1% podíl v 1. pololetí 2010). Podíl zemí SNS zůstal v podstatě na úrovni předchozího roku, resp. mírně vzrostl a dosáhl 15,5% (14,4% v 1. pololetí 2010). Nepatrně vzrostl podíl zemí APEC a to o 1,3 procentních bodů – na 23%. Pokles podíl na obratu ostatních zemí a to na 12,7%. Podrobnější údaje o teritoriální struktuře prozatím nejsou k dispozici.

Obchodní obrat RF se zeměmi EU vzrostl o 32,6%, export do tohoto teritoria zaznamenal růst o 25,7%, import z těchto vzrost o 51,1%. Co se týče zemí APEC – růst zaznamenaly jak obrat o 43,8%, tak export o 41,3%  i import o 46,4%. Obchodní obrat se zeměmi SNS vzrostl o 46,1%, export o 45,3% a dovoz o 47,7%.

Vedoucí pozice mezi obchodními partnery RF ze zemí EU – 27 stále zaujímají Německo, Holandsko a Itálie na které připadá 45,9% obchodního obratu s touto skupinou zemí.

Nejdůležitějšími obchodními partnery ze zemí APEC jsou Čína, Japonsko, USA, a Korejská republika na které připadá více než 85,5% zahraničního obratu s touto skupinou zemí.

                                                     2010¹                                                  1. - 6. 2011¹

Zdroj:  celní statistika,  ¹předběžné údaje celní statistiky

Hlavní obchodní partneři RF v prvním pololetí 2011 (top 8)

(země vzdáleného zahraničí)

Export (v mld. USD) dle celní statistiky

·        Nizozemí                     30,1

·        Německo                     16,6

·        Čína                             15,9

·        Itálie                           14,8

·        Turecko                       12,0

·        Polsko                         9,7

·        Francie                        8,4

·        USA                            7,2

Import (v mld. USD) dle celní statistiky

·         Čína                             21,3

·         Německo                     16,7

·         Japonsko                     6,7

·         Francie                        6,7

·         USA                            6,4

·         Itálie                            5,9

·         Korea                          4,7

·         Polsko                         3,0

zpět na začátek

6.3. Komoditní struktura

V prvním pololetí 2011 v ruském vývozu již tradičně dominovaly palivově-energetické suroviny, jejichž podíl na celkovém exportu se nepatrně zvýšil a činil 69,4% (v prvním pololetí 2010 – 69,2%). Poklesl podíl potravinářských výrobků a surovin určených k jejich výrobě, kovů a výrobků z nich, dřeva a papírenských výrobků, výrobků chemického průmyslu; naopak vzrostl podíl strojů, zařízení a dopravních prostředků a palivově-energetických výrobků. Vývoz průmyslových výrobků byl nadále limitován přetrvávající nižší kvalitou a nedostatečnou technickou úrovní, podmíněnou zastaralými technologickými postupy ve výrobě.

Ruský vývoz

Vysoký podíl palivově-energetických surovin na ruském exportu předurčuje silnou závislost na konjunktuře surovinových trhů. Růst dodávek ropy a ropných produktů v hodnotovém vyjádření o 30,7% byl způsoben růstem průměrných kontraktačních cen.

Růst objemu exportu v hodnotovém vyjádření za období leden-červen 2011 ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 byl zaznamenán ve všech zbožových skupinách, kromě  potravinářských výrobků a surovin určených k jejich výrobě a textilu, textilních výrobků a obuvi.

Ropa a ropné produkty se podílely na hodnotě celého ruského exportu v daném období více než 69% a na exportu energetických surovin cca 76%. Oproti prvnímu pololetí 2010 export ropy v hodnotové vyjádření vzrostl o 32,9 % a to díky cenové konjunktuře, ovšem ve fyzických objemech export poklesl o 4,7%. Fyzické objemy exportu ropných produktů také poklesly o 6,8%, přičemž dodávky do zemí vzdáleného zahraničí poklesly o 8,7% a do zemí SNS naopak vzrostly o 34,0%; v hodnotovém vyjádření export ropných produktů vzrostl o 24,8. Export  přírodního plynu v 1. pololetí 2011 rostl a to jak v hodnotovém, tak i fyzickém vyjádření a to o 37,5% resp. o 14%.  Růst exportu přírodního plynu byl způsoben zvýšením fyzických objemů dodávek a to hlavně do zemí SNS (ruský plyn nahradil plyn dodávaný ze střední Asie na Ukrajinu). Přírodní plyn se na celkové hodnotě exportu podílel v prvním pololetí 2011 13 % oproti srovnatelnému období roku předchozího, kdy jeho podíl činil 12,4%. Hodnota vývozu palivově-energetických surovin v prvním pololetí 2011 vzrostla ve srovnání s 1. pololetím 2010 cca o 31%.

Export železných a barevných kovů a výrobků z nich vzrostl v hodnotovém vyjádření o 13,8% (srovnání 1. pololetí 2011/1. pololetí 2010). Export železných kovů v hodnotovém vyjádření vzrostl o 14,2% a to díky růstu průměrných kontraktačních cen o 32%, při současném poklesu fyzických objemů dodávek o 13,5%. Metalurgie neželezných kovů je více než ostatní odvětví orientována na zahraniční trhy. V poslední době dochází ke zpomalení temp růstu světové ekonomiky a poptávka po barevných kovech klesá. Podstatně poklesl objem vývozu rafinované mědi (v hodnotovém vyjádření o 56% ve fyzickém vyjádření o 67%). Fyzické objemy poklesly i u niklu o 16,7% a u hliníku naopak vzrostly o 6% . Kontraktační ceny na barevné kovy v průběhu prvního pololetí 2011 rostly.

Růst kontraktačních cen na většinu chemických výrobků měl za následek růst exportu chemických výrobků v hodnotovém vyjádření o 23,4%. Fyzické objemy exportu rostly u amoniaku (čpavek) o 46,5% a minerální hnojiva o 11,4%.

Vzrostl export dřeva a papírenských výrobků - v hodnotovém vyjádření o 11,8%. Hlavní přírůstky byly zaznamenány díky růstu cen na neopracované dřevo, lepenou překližku, dřevitou buničinu, novinový papír. Fyzické objemy rostly u opracovaného dřeva a dřevité buničiny.

Stroje, zařízení a dopravní prostředky se na celkovém vývozu v hodnotovém vyjádření podílely 5,2%. V hodnotovém vyjádření jejich export vzrostl o 47%. Fyzické objemy vývozu osobních automobilů vzrostly 1,3 krát, nákladních automobilů o 6,9%. Většina vyvážených automobilů směřuje do zemí SNS.

Podíl vývozu na produkci přírodního plynu v lednu-červnu 2011 ve srovnání s lednem-červnem 2010 vzrostl o 2,5 procentních bodů, u celulózy o 2,8 procentních bodů; naopak poklesl podíl vývozu na těžbě ropy o 2,7 procentních bodů, ropných produktů o 6 procentních bodů, černého uhlí o 7,6 procentních bodů, syntetického kaučuku o 5,2 procentních bodů, lepené překližky o 5,7 procentních bodů, novinového papíru o 8,1 procentních bodů, nákladních automobilů o 2,9 procentních bodů a osobních automobilů o 1,1 procentních bodů.

Ruský dovoz

Dovozy v první polovině roku 2011 dosáhl hodnoty 140 mld. USD a vzrostl ve srovnání s prvním pololetím 2010 o 47,4%.

V komoditní struktuře ruských dovozů v 1. pololetí 2011 rostl podíl strojů, zařízení a dopravních prostředků, podíly ostatních zbožových skupin poklesly.

Nejrychleji rostly dovozy strojů, zařízení a dopravních prostředků (o 62,3%), jejich podíl na celkové hodnotě dovozů vzrostl ze 41,2% na 45,4%.  V hodnotovém vyjádření vzrostly dovozy osobních automobilů 2,1 krát, dovoz nákladních automobilů vzrostl 2,2 krát a to hlavně díky růstu fyzických objemů. 

Import kovů a výrobků z nich vzrostl o 42,1% a to hlavně díky růstu fyzických objemů a růstu cen na většinu základních výrobků této zbožové skupiny. 

V prvním pololetí 2011 vzrostl také dovoz potravin a zemědělských surovin v hodnotovém vyjádření ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 o 30% a to hlavně díky růstu fyzických objemů a růstu cen. dovozu základních potravin. Dovoz potravin ze zemí SNS vzrostl o 16,7% a ze zemí vzdáleného zahraničí o 32,6%. Růst objemů dovozů potravin a zemědělských surovin souvisí s růstem spotřební poptávky.

Rostoucí tempa dovozu zaznamenala i zbožová skupina  textilu, textilních výrobků a obuvi. Dovoz vzrostl za první pololetí 2011 o 25,6% a tento růst byl zapříčiněn zvýšením fyzických objemů dovozu a růstem průměrných kontraktačních cen kožené obuvi a bavlněných látek. V hodnotovém vyjádření rostly i objemy dovozů oblečení.

Dovoz chemických výrobků vzrostl v prvním pololetí 2011 v hodnotovém vyjádření o 32%. V hodnotovém vyjádření rostly hlavně dovozy léčiv (o 29%), přírodního a syntetického kaučuku (1,9 krát).

zpět na začátek

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu

Dovozní podmínky jsou určeny celním zákoníkem[1] a dalšími normativními akty vydávanými Federální celní službu (FTS). Vzhledem k vytvoření Celní unie Rusko – Bělorusko – Kazachstán začal od 1.7.2010 na území těchto tří států platit společný celní zákoník (Celní kodex). Oblasti, které neupravuje tento „velký“ celní zákoník jsou upraveny národním  Celním zákoníkem, který nabyl účinnosti 29.12.2010 (FZ č. 311 „O celní regulaci v RF“  -úplné znění celního zákona je zveřejněno na http://www.tsk.ru/news/law/2010/11/29/0003). Od 1.1. 2010 na území států Celní unie již platí jednotný celní sazebník a společná netarifní omezení dovozů.

Nový celní zákon RF uvádí do souladu národní právní úpravu v celní oblasti s legislativou CU. Zákon stanovuje zásady organizace činnosti celních orgánů, jejich funkce a povinnosti, sídla celních úřadů, úřední hodiny, definuje odpovědnost celních orgánů a úředních osob. V novém zákoně jsou popsány základní principy pohybu zboží při dovozu a vývozu do (z) RF, při přepravě zboží po území RF pod celním dohledem. Zákon definuje pravidla určení země původu zboží a způsob aplikace celních postupů v podmínkách fungování CU. Nová zákonná úprava také stanovuje požadavky na celní přepravce, celní zástupce, vlastníky dočasných a celních skladů, bezcelních obchodů a ostatní účastníky zahraničně-obchodní činnosti.

Zákon zkracuje dobu celního odbavení - propuštění zboží – dříve 3 dny od data registrace celního prohlášení, nyní 2 dny a u zboží na které se neaplikuje vývozní clo musí být propuštěno v průběhu 4 hodin. Zároveň však zákon prodlužuje dobu po kterou může být provedena následná kontrola po propuštění (dovozu) zboží a to z jednoho roku na roky tři.

Nikdo nemůže být pohnán k zodpovědnosti za porušení celních pravidel v případě, že toto narušení vzniklo vinou nejasnosti právních norem, regulujících celní problematiku (čl. 6/5 celního zákoníku). Veškerá zamítavá rozhodnutí celníka musí být provedena písemně, aby přepravce měl možnost v případných důkazních řízeních operovat jasně definovanými kroky celnice. Pro podobné případy celní zákoník předpokládá i procedury stížností, a to včetně nově zavedené ústní stížnosti – přepravce, který si stěžuje na rozhodnutí celníka u jeho nadřízeného, byť i ústně, může požadovat a musí dostat – v případě, že rozhodnutí nebude nadřízeným změněno – písemné potvrzení této stížnosti spolu s vysvětlením, proč bylo rozhodnutí uplatněno.

Zákon stanovuje zjednodušené celní postupy při vývozu high-tech zařízení a dovozu komponent určených pro výrobu takovýchto zařízení. Nově je zaveden i institut zplnomocněného ekonomického operátora, který se bude týkat výrobních podniků. Tento institut by měl umožnit minimalizovat administrativní zátěž spojenou s celními procedurami při zachování kvality a efektivity celních kontrol. Zjednodušení by se mělo dotknout také oblasti mezinárodní výměny obchodních a vědeckých vzorků a dovozu náhradních dílů na opravy dopravních prostředků zahraniční výroby.

Zákon předpokládá, že subjekty RF, orgány místní samosprávy nebudou mít možnost zasahovat do činnosti celních orgánů. Federální celní služba bude naopak povinna konzultovat se zástupci podnikatelské sféry navrhované nové rezortních předpisy.

Rozhodovat o uzavírání a zřizování celních pracovišť bude vláda RF a ne Federální celní služba, jak tomu bylo doposud. Tímto opatřením chce vláda předejít neočekávanému uzavírání celních pracovišť a následným logistickým problémům, což se v minulosti stávalo a mělo neblahé následky na podnikatelskou sféru, resp. účastníky zahraničně-obchodní činnosti.

Dále se rozšiřují pravomoci celních orgánů v rámci boje s padělaným zbožím – na 7 dní může být pozastaven dovoz jakéhokoliv zboží označeného ochrannou známkou, která není zanesena do celního registru „duševního vlastnictví“ (režim ex officio).

Federální celní služba se chystá radikálně změnit koncepci celní kontroly. Současně uplatňovaná totální kontrola, resp. snaha o ni, by měla být nahrazena cílenou kontrolou, zaměřenou na specifické zboží a na významné objemy. Ze stejného hlediska je formována i trestní a správní regulace, která má zaměřit celnici právě na závažné ekonomické případy.

Dopravní prostředky musí být pouštěny na teritorium celnice během celého dne. Tím by se mělo předejít dosavadní praxi, kdy přepravci jsou nuceni využívat komerční parkoviště u terminálů.

Užitečné informace je možno získat na: www.customs.ru (ruská a anglická verze) a www.tsouz.ru

 Celní zákoník RF dovoluje aplikovat následující celní režimy:

základní celní režimy:

·         propuštění do volného oběhu,

·         export,

·         mezinárodní celní tranzit,

ekonomické celní režimy:

·         zpracování na celním území,

·         zpracování pro vnitřní potřebu,

·         zpracování mimo celní území,

·         dočasný dovoz,

·         celní sklad,

·         volná celní zóna (svobodný sklad),

dokončující celní režimy:

·        reimport,

·         reexport,

·         zničení,

·         zřeknutí se ve prospěch státu,

zvláštní celní režimy:

·         dočasný vývoz,

·         bezcelní prodej,

·         jiné zvláštní celní režimy.

Dokumentace:

            Při celním odbavení dováženého zboží je nutno vedle základních dokladů (dodací list a faktura – zajišťuje odesílatel a celní deklarace - zajišťuje příjemce) předložit celnímu úřadu další doklady:

·         obchodní smlouvu

·         průvodní list obchodního případu, tzv. “pasport sdělki” – nástroj kontroly státu proti nelegálnímu vývozu peněz

·         certifikát shody, potvrzuje soulad produkce a služeb s požadavky státních standardů. Certifikáty vydává Gosstandart RF, v ČR vydávají tento certifikát orgány akreditované v systému GOST R – organizace GOST v Evropě. Informačně-certifikační středisko Gosstandartu v Praze, Za Mototechnou 971,   155 00 Praha 5, tel. +420 226 510 159, fax: +420 226 510 164.

·         další certifikáty, jako fyto-certifikát – u některých druhů zboží živočišného a rostlinného původu, hygienický certifikát – pro všechny výrobky určené pro děti (obuv, oděvy, kočárky, hračky, dětský nábytek), bezpečnostní certifikát u některých druhů elektroniky apod.

            Pro zdárné zajištění celního odbavení zboží se doporučuje každý obchodní případ detailně projednat s příjemcem zboží a s příslušným celním úřadem, resp. celním brokerem.

            Informaci o clech podává organizace “Rostamožinform”, tel.+7 499 975 44 54, fax +7 495 265 99 51.

Další poplatky a opatření při dovozu zboží:

·         poplatky za vydání licencí

·         poplatky za vydání kvalifikačního osvědčení odborníka pro celní řízení

·         celní poplatky za celní řízení – za celní řízení v souvislosti se zbožím se vybírají celní poplatky v měně RF ve výši 0,1% celní hodnoty

·         celní poplatky za uskladnění zboží

·         celní poplatky za celní doprovod zboží

·         poplatky za informace a konzultace

·         poplatek za předběžné rozhodnutí

·         dovozní depozita

·         zálohové platby

·         markování zboží - vztahuje se především na alkoholické nápoje (kromě piva), které musí být povinně opatřeny speciálními akcízními známkami

·         popis v ruském jazyce, v souladu se “Zákonem o ochraně práv spotřebitelů je povinný pro všechny potravinářské i nepotravinářské výrobky

·         čárový kód.

zpět na začátek

6.5. Ochrana domácího trhu

V zájmu ochrany domácího trhu je RF aplikována následující celní ochrana:

dovozní clo - sazba se stanoví

• v % z celní hodnoty dováženého zboží
• taxativně na měrnou jednotku zboží
• kombinací obou variant

zvláštní clo

• speciální clo
• antidumpingové clo
• kompenzační clo

sezónní clo - slouží k operativní regulaci dovozu či vývozu (max. na 6 měsíců).

Kromě toho jsou aplikovány další nástroje:

• daň z přidané hodnoty (DPH);
• spotřební daň, tzv. “akcíz”, je stanoven v procentech z celní hodnoty, nebo v závislosti na množství, obsahu čistého lihu, popř. podle obsahu válců u osobních automobilů. Touto daní je zatíženo 10 druhů zboží (líh, alkoholické výrobky, pivo, produkce tabákového průmyslu, klenoty, automobily, nafta, motorový benzín, motorové oleje), suroviny (ropa, plyn) a některé obchodní operace (Daňový kodex);  
• dovozní kvóty;
• dovozní licence.

Od 1.1. 2010 začal na území RF, Běloruska a Kazachstánu (Celní unie - CU) platit jednotný celní sazebník a společná netarifní omezení dovozu vybraného zboží. K. 1.7. 2010 na území těchto tří států vznikl jednotný celní prostor a začal platit Celní kodex CU. Doposud však stále zůstává v platnosti pravidlo, že propouštění zboží do volného oběhu je možné pouze v zemi, kde má dovozce sídlo. Poté se však zboží může již volně pohybovat po území těchto tří států.

Poznámka:     

Podrobnější informace – viz internetové stránky Federální celní služby a Celní unie – www.customs.ru  a www.tsouz.ru

zpět na začátek

6.6. Zóny volného obchodu

Zóny volného obchodu (ZVO) se v RF začaly objevovat po roce 1990. Většinou šlo nikoliv o výrobní, ale o obchodní zóny. K původnímu záměru – nalákání zahraničních investic – nebyly mimo ustavujícího právního dokumentu v mnoha případech vytvářeny další podmínky pro jejich řádné fungování (absence slibovaných celních úlev). Z tohoto důvodu jsou dnes ZVO prakticky nefunkční.

Ruská vláda s cílem podpory  rozvoje  zpracovatelských odvětví ekonomiky a dopravní infrastruktury, zdokonalování vysokých technologií, vývoje nových druhů výrobků, rozvoje rekreace a turismu přijala koncem roku 2005 sérií usnesení vytvářejících předpoklady pro zakládání tzv. zvláštních ekonomických zón (ZEZ), tj. území se zvláštním režimem pro podnikatelskou činnost.  

Za účelem faktického zabezpečení realizace nařízení vlády RF o vytvoření ZEZ (výstavba   infrastruktury a jiných objektů nezbytných pro fungování ZEZ) byla na základě Nařízení vlády RF č. 211 z 12.4.2006 vytvořena veřejná akciová společnost OAO „Zvláštní ekonomické zóny“, kterou řídí RosZEZ.  Tato společnost je ve 100%-ním vlastnictví ruského státu.   

Základní cíle ZEZ definuje  federální zákon č. 116 – FZ „O zvláštních ekonomických zónách“ z 22.06.2005. Podle tohoto zákona byla řízením ZEZ pověřena Federální agentura RosZEZ. Tento model se však neukázal dostatečně pružným. Proto bylo 5.10.2009 Nařízením vlády č. 117 rozhodnuto o zjednodušení systému řízení a přechodu z trojúrovňového na dvojúrovňový (OAO „OEZ“ – Ministerstvo ekonomického rozvoje RF). Zmíněná agentura byla zrušena a její funkce byly fakticky předány Ministerstvu ekonomického rozvoje, odboru ZEZ a projektového financování, který byl na ministerstvu pro tyto účely vytvořen. Odbor odpovídá za další rozvoj ZEZ a řada pravomocí přejde na regionální úroveň.

V roce 2009 se ukázalo, že ZEZ nejsou ve stávající podobě pro investory dostatečně atraktivní. Došlo proto k dalším změnám ve zmíněném federálním zákoně, při kterých byly vzaty v úvahu i názory dosavadních i potenciálních rezidentů ZEZ.

V souladu se zmíněným federálním zákonem č. 116 – FZ, včetně následných změn  z 3.6.2006, se v RF mohou zřizovat  4 typy  ZEZ: 1/ průmyslově-výrobní (PVZ), 2/ technicko-aplikační (TAZ), 3/ turisticko-rekreační (TRZ) a  4/ přístavní  (PZ).

1) PVZ  (4 k září 2011) -  Alabuga (Tatarstán) - výroba automobilových komponentů a speciální petrochemické  produkce; Kazinka (Lipecká oblast) – výroba spotřební elektrotechniky, pravděpodobně i nábytku atd; Probíhá výstavba Togliatti (Samarská oblast) – automobilový průmysl, stavební materiály, spotřební zboží a Titanové doliny (Sverdlovská oblast) – aerokosmický průmysl, letecká technika, mikroelektronika a robotika.

• umístění objektů průmyslového charakteru
• plocha zóny – maximálně 20 km²
• investiční projekt musí obsahovat kapitálový vklad v RUB v částce odpovídající min. 3  mil. EUR (v průběhu roku od data podpisu dohody – min. 1 mil. EUR) dle aktuálního kurzu CB RF.

2) TAZ  (4 k září 2011) -  Dubna (Moskevská oblast) - vývoj jaderných a fyzikálních technologií;  Zelenograd (Moskva) - vývoj mikroelektroniky;  Sankt Peterburg (Petrohrad) -  vývoj informačních technologií;  Tomsk  (Tomská oblast) - vývoj nových materiálů.

• provádění technicko-aplikační  (inovační) činnosti
• možnost provozování sofistikované a technicky náročné výroby založené na aplikaci nejnovějších vědecko-výzkumných poznatků
• vytváří se maximálně na 2 částech administrativního celku, s celkovou plochou nepřevyšující 3 km²

Pozn.: Podle původních plánů mělo v horizontu nejbližších let vzniknout 5 dalších TAZ. Předběžně se mluvilo o Ťjumeni (vývoj technologie těžby uhlovodanů) Kazani (vývojchemických a petrochemických technologií), Novosibirsku (IT a biotechnologie), Obninsku (biotechnologie, farmakologie a vývoj nových materiálů) a Sarově (vývoj zdravotnických technologií, IT, ekologie).

Základní legislativní a ekonomicko-provozní aspekty nově zřizovaných PVZ a TAZ:

• ZEZ se zřizují na dobu  20 let;
• importované výrobní zařízení není zatěžováno dovozním clem ani DPH  (úspora cca 30 %);
• osvobození od  majetkové (2,2%) a pozemkové (5 - 10%) daně;
• až dvojnásobně rychlejší  odpisy výrobního zařízení;
• možnost v následujícím roce odepsat 100 % ztráty z hospodaření v předchozím roce;
• náklady na výzkum a vývoj mohou být odepsány i v případě neúspěšného výsledku;

úlevy z daně ze zisku (cca 4 %).   

Navíc, v případě TAZ se snižuje úhrada tzv. jednotné sociální daně, a to z 22 % na 14 %. Nicméně tyto nemají ze zákona nárok na daňové a celní preference.

3) TRZ (13 k září 2011)– vznikají na základě Rozhodnutí Vlády RF z 18.1.2007, a to v následujících regionech: Severní Kavkaz (6 lyžařských středisek v rámci severokavkazských republik), Stavropolský kraj, Altajský kraj, Republika Altaj, Republika Burjatija, Irkutská oblast, Kaliningradská oblast a Primorskij kraj. Hlavním cílem TRZ je stimulace  cestovního  ruchu  a zkvalitnění  pohybu osob a zboží.    

4) PZ (3 k září 2011)- se zřizují na základě Federálního zákona č. 240-FZ z 30.10.2007 O změnách Federálního zákona „O zvláštních ekonomických zónách v RF“ s cílem podpory a rozvoje přístavního hospodářství a služeb. S ohledem na dlouhou návratnost vložených investic  budou  fungovat  po dobu  49 let.

PZ mohou být zřizovány u námořních a říčních přístavů a letišť. Na základě zvláštních nařízení vlády byly zřízeny 3 PZ na letišti v Uljanovsku a v námořních přístavech Sovětskaja Gavaň (Chabarovský kraj) a Murmansk. Výše minimálního kapitálového vkladu činí na základě stávajícího znění zákona 3–10 mil. EUR podle předmětu činnosti rezidentů.

Kromě výše uvedených zón v RF  existují také ZEZ vytvořené na základě samostatných federálních zákonů. Týká se to ZEZ v Magadanské oblasti a ZEZ v Kaliningradské oblasti.

Pozn.: Zřízení ZEZ v Kaliningradské oblasti vyplynulo z  federálního zákona č. 16-FZ z 10.1.2006 „O zvláštní ekonomické zóně v Kaliningradské oblasti…“.  Tento zákon, jenž vstoupil v platnost 1.4.2006, poskytuje zvláštní právní  status právnickým osobám na území Kaliningradské oblasti – „Rezident ZEZ“. V zóně platí zvláštní pravidla plateb daní ze zisku a majetku organizace rezidenta. Rezidenti mají rovněž výhody při získávání pozemků, úlevy v celním režimu atd. Podobný status má i ZEZ v Magadanské oblasti.

Podrobně o jednotlivých  ZEZ na  www.oao-oez.ru.

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu