- 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
- 6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 6.3. Komoditní struktura
- 6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
- 6.5. Ochrana domácího trhu
- 6.6. Zóny volného obchodu
6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
Obrat zahraničního obchodu RF v roce 2008 dosáhl rekordní úrovně 763,5 mld. USD což je o 32,1 % více než v předcházejícím roce.
Kladné saldo zahraničního obchodu dosáhlo 179,7 mld. USD, což znamenalo růst o 37,3 % oproti loňskému výsledku (130,9 mld. USD).
Ruský vývoz meziročně vzrostl o 33,1 %, což v hodnotovém vyjádření představuje 117,2 mld. USD. Růst ruského exportu byl v rozhodující míře způsoben stoupající úrovní cen energetických surovin a kovů na světových trzích v 1. pololetí roku 2008. Vzrostly rovněž ceny produkce chemického průmyslu a lesního papírenského průmyslu, což jsou také významné pozice v ruském vývozu. Ve fyzickém vyjádření objem exportu stagnoval.
Průměrná cena ropy typu URAL se v roce 2008 zvýšila na 94,4 USD za barel (o 36,2 %), analogicky rostla průměrná kontraktní cena přírodního plynu (o 40 %). Ceny barevných kovů, železa a oceli začaly postupně v roce 2008 klesat.
V dovozu byl zaznamenán výrazný nárůst, a to o 30,6 %, tj. v hodnotovém vyjádření 68,4 mld. USD.
Obchodní bilance - vývoz, dovoz, saldo
Vývoj ZO RF v uplynulých pěti letech dokumentuje následující tabulka:
(údaje v mld. USD)
| 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008¹ | |
OBRAT Index | 257,1 134,6 | 368,9 131,5 | 468,6 126,9 | 577,9 123,5 | 763,5 132,1 |
VÝVOZ Index | 181,5 135,8 | 243,6 132,9 | 303,9 124,7 | 354,4 116,8 | 471,6 133,1 |
DOVOZ Index | 75,6 123,6 | 125,3 128,7 | 164,7 131,3 | 223,5 136 | 291,9 130,6 |
| SALDO | 105,9 | 118,3 | 139,2 | 130,9 | 179,7 |
¹Vestnik banka Rosii No 29-30, ze dne 14. května 2009
6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
Obchodní obrat RF se v roce 2008 celkově, ve srovnání s rokem 2007, zvýšil o 32,1 %, z toho se zeměmi mimo SNS o 32,6 % (653,2 mld. USD), se zeměmi SNS o 27,9 % (110,3 mld. USD). Rychlejším tempem se rostl obchodní obrat se zeměmi mimo SNS. Podíl zemí mimo SNS stagnoval na úrovni 85,6 %. Podíl zemí SNS se mírně snížil na 14,4 %.
Co se týče teritoriální struktury exportu mírně vzrostl podíl zemí EU na 56,7 % a zemí APEC – 12,9 %. Podíl zemí SNS zůstává přibližně na stejné úrovni jako v roce 2007 – 14,9 %. V roce 2008 vzrostl export do zemí mimo SNS o 33,1 % (o 99,5 mld. USD), import o 31,8 % (o 61 mld. USD). Aktivní bilance s těmito zeměmi dosáhla 147,4 mld. USD (růst o 35,4 %).
Export do zemí SNS se v roce 2008 hodnotově zvýšil o 16,9 mld. USD (růst o 31,4 %), import z těchto zemí vzrostl na úroveň 38,8 mld. USD (růst o 22 %).
V teritoriální struktuře importu se projevil rozvoj obchodních vztahů se zeměmi APEC, jejichž podíl na importu vzrostl na 33,3%. Podíl zemí EU se nezměnil a zůstal na úrovni 43,7%, mírně poklesl podíl zemí SNS – 13,7%.
Vedoucí pozice mezi obchodními partnery RF ze zemí EU – 27 stále zaujímají Německo, Holandsko a Itálie, na které připadá 47,6% obchodního obratu s touto skupinou zemí.
Nejdůležitějšími obchodními partnery ze zemí APEC jsou Čína, Japonsko, USA a Korejská republika na které připadá více než 87,2% zahraničního obratu s touto skupinou zemí.
2007 2008
| Obrat | Vývoz | Dovoz | Obrat | Vývoz | Dovoz | |
| Celkem v mld. USD |
578,2 |
355,2 |
223,1 |
763,5 |
471,6 |
291,9 |
| z toho: | ||||||
| Země vzdáleného zahraničí | 492,7 | 301,5 | 191,2 | 653,2 | 401,3 | 251,9 |
| podíl v % | 85,2 | 84,9 | 85,7 | 85,6 | 85,1 | 86,3 |
| SNS | 85,6 | 53,8 | 31,9 | 110,3 | 70,3 | 40 |
| podíl v % | 14,8 | 15,1 | 14,3 | 14,4 | 14,9 | 13,7 |
Pramen: Vestnik banka Rossii No 29-30 ze dne 14.5.2009
Hlavní obchodní partneři RF v roce 2008 (top 10)
Export (v mld. USD) dle celní statistiky
- Nizozemí 57,0
- Itálie 41,9
- Německo 33,2
- Turecko 27,7
- Bělorusko 23,6
- Ukrajina 23,5
- Čína 21,2
- Polsko 20,2
- USA 13,5
- Japonsko 10,4
Import (v mld. USD) dle celní statistiky
- Čína 34,7
- Německo 34,1
- Japonsko 18,6
- Ukrajina 16,2
- USA 13,8
- Itálie 11,0
- Bělorusko 10,6
- Polsko 7,0
- Turecko 6,1
- Nizozemí 4,8
6.3. Komoditní struktura
V důsledku cenového vývoje, zbožová struktura ZO RF v roce 2008 spíše posílila svůj surovinový charakter. V ruském vývozu tradičně dominovaly suroviny, jejichž podíl na celkovém exportu činil 69,7 % ( v roce 2007 – 64,2 %). Vývoz průmyslových výrobků (vyjma určitých druhů speciální produkce a chemických výrobků) byl nadále limitován přetrvávající nižší kvalitou a nedostatečnou technickou úrovní, podmíněnou zastaralými technologickými postupy ve výrobě.
Ruský vývoz
Růst exportu byl zajištěn zejména značným zvýšením cen energetických surovin (ropy, ropných výrobků, plynu) v prvním pololetí 2008. Mezi ostatními komoditami nejvíce zvýšil export železných a barevných kovů a také chemických výrobků.
Ropa představovala více než třetinu (34,4 %) hodnoty celého ruského exportu a cca polovinu exportu energetických surovin. Oproti roku 2007 export ropy v hodnotové vyjádření se zvýšil 1,4 krát, ve fyzickém objemu došlo k poklesu vývozu o 6 %. Růst exportu přírodního plynu a ropných výrobků 1,5 krát byl způsoben jak růstem cen, tak i nárůstem fyzických objemů exportu těchto produktů. Přírodní plyn se na celkové hodnotě exportu podílel v roce 2008 14,8 % oproti roku předchozímu, kdy jeho podíl činil 12,7 %.
V roce 2008 došlo také k růstu vývozu chemických výrobků o 45 % včetně minerálních hnojiv, který se zvýšil 2,1 krát. Tento růst byl zcela podmíněn růstem cen těchto výrobků na světových trzích.
Export železných a barevných kovů a výrobků z nich vzrostl v hodnotovém vyjádření o 11,7 %, přičemž hodnota železných kovů rostla a barevných kovů naopak klesala.
Zvýšil se i vývoz potravinářských výrobků a zemědělských surovin o 3,3 %, naopak poklesl vývoz pšenice a to v důsledku snížení jak fyzických objemů, tak i cen.
Ruský dovoz
Růst ruského importu byl vyvolán růstem domácí poptávky jak ze strany průmyslu, tak ze strany obyvatel. Růst importu se na rozdíl od exportu uskutečnil jak díky růstu jeho fyzického objemu, tak i díky růstu cen na dovážené položky ve srovnání s rokem 2007. Růst cen byl ovšem rychlejší než růst fyzických objemů importu.
Dovoz strojů, zařízení a dopravních prostředků se zvýšil o 38,4 % ve srovnání s předchozím rokem, přičemž podíl na celkové hodnotě ruského importu dosáhl 52,7 % (oproti 50,9 % v roce 2007). Ve struktuře importu vzrostl podíl strojírenské produkce, jejíž tempo růstu předčilo tempo růstu celkového importu.
Podíl nepotravinářského zboží se rovněž zvýšil, podíl ostatních skupin poklesl. Ve struktuře importu spotřebního zboží zvláště rychle rostl dovoz léků, konfekce a kožené obuvi.
Růst dovozů potravinářského zboží byl způsoben především růstem cen prakticky všech druhů potravin a potravinářských surovin. Největší podíl v ruském dovozu potravinářského zboží zaujímá maso a mléčné výrobky.
6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
Dovozní podmínky jsou určeny celním zákoníkem[1] a dalšími normativními akty vydávanými zejména bývalým Státním celním výborem RF (GTK), který byl transformován ve Federální celní službu (FTS). Celní zákoník byl velmi intenzivně připravován v souvislosti s plánovaným vstupem RF do WTO a byl sestaven jako přímo účinná norma.
Celní zákoník, platný od 1. ledna 2004, který byl naposledy novelizován 24.11.2008, jednoznačně stanoví celní režimy (viz níže), které nemůže vykládat žádný státní orgán, včetně FTS i vlády. Úprava celní problematiky byla zcela vyňata z daňového zákoníku, který dosud výběr cel upravoval.
V červnu 2006 došlo k další změně v řízení celní služby, viz Usnesení vlády RF č. 459 z 26. června 2006. Ministerstvu ekonomického rozvoje a obchodu RF byly odebrány pravomoci k řízení celní služby a Federální celní služba nyní podléhá bezprostředně vládě RF. Jednalo se především o změny organizační a personální. Cílem bylo odstranit neefektivitu výkonu celní služby, vybavit ji nejmodernějším technickým zařízením a eliminovat potenciální podmínky pro korupci. V celním zákonodárství zatím zásadní změny nebyly uskutečněny.
Platný celní zákoník zavádí pro každou celní operaci přesně stanovenou lhůtu, ve které musí být provedena a dokončena. Např. celní očištění na cílové celnici a uvolnění zboží do volného oběhu musí být provedeno během tří dnů (hlava 6. celního zákoníku popisuje i podmínky případného prodloužení této lhůty a způsoby realizace podobných kroků), prověrka zboží během cesty nesmí překročit tři hodiny.
Nikdo nemůže být pohnán k zodpovědnosti za porušení celních pravidel v případě, že toto narušení vzniklo vinou nejasnosti právních norem, regulujících celní problematiku (čl. 6/5 celního zákoníku). Veškerá zamítavá rozhodnutí celníka musí být provedena písemně, aby přepravce měl možnost v případných důkazních řízeních operovat jasně definovanými kroky celnice. Pro podobné případy celní zákoník předpokládá i procedury stížností, a to včetně nově zavedené ústní stížnosti – přepravce, který si stěžuje na rozhodnutí celníka u jeho nadřízeného, byť i ústně, může požadovat a musí dostat – v případě, že rozhodnutí nebude nadřízeným změněno – písemné potvrzení této stížnosti spolu s vysvětlením, proč bylo rozhodnutí uplatněno.
Federální celní služba se chystá radikálně změnit koncepci celní kontroly. Současně uplatňovaná totální kontrola, resp. snaha o ni, by měla být nahrazena cílenou kontrolou, zaměřenou na specifické zboží a na významné objemy. Ze stejného hlediska je formována i trestní a správní regulace, která má zaměřit celnici právě na závažné ekonomické případy.
Dopravní prostředky musí být pouštěny na teritorium celnice během celého dne. Tím by se mělo předejít dosavadní praxi, kdy přepravci jsou nuceni využívat komerční parkoviště u terminálů.
Celní zákoník mění rozsah odpovědnosti přepravce – od ledna 2005 se na něj vztahuje odpovědnost – z hlediska celnice – pouze v případě, kdy nedoveze zboží. Za platby bude odpovědný příjemce zboží.
V roce 2005 byla vládou Ruské federace přijata Koncepce rozvoje celních orgánů. V Koncepci jsou, kromě jiného, obsaženy úkoly jako je „postupné sblížení celní legislativy Ruské federace a Evropské unie“ a zavádění moderních technologií do celní služby, což by mělo vést k jejímu efektivnějšímu výkonu.
V současné době nabývá na aktuálnosti připravovaná Celní unie RF-Bělorusko-Kazachstán, připravuje se Koncepce celní politiky na roky 2010 – 2012. Kodex Celní unie by měl vstoupit v platnost 1.1.2010 a Celní unie by měla začít fungovat od 1.7. 2010. FTS intenzivně připravuje i novelizaci celního zákoníku RF.
Užitečné informace je možno získat na: www.customs.ru (ruská a anglická verze).
Celní zákoník RF dovoluje aplikovat následující celní režimy:
základní celní režimy:
- propuštění do volného oběhu,
- export,
- mezinárodní celní tranzit,
ekonomické celní režimy:
- zpracování na celním území,
- zpracování pro vnitřní potřebu,
- zpracování mimo celní území,
- dočasný dovoz,
- celní sklad,
- volná celní zóna (svobodný sklad),
dokončující celní režimy:
- reimport,
- reexport,
- zničení,
- zřeknutí se ve prospěch státu,
zvláštní celní režimy:
- dočasný vývoz,
- bezcelní prodej,
- jiné zvláštní celní režimy.
Dokumentace:
Při celním odbavení dováženého zboží je nutno vedle základních dokladů (dodací list a faktura – zajišťuje odesílatel a celní deklarace - zajišťuje příjemce) předložit celnímu úřadu další doklady:
- obchodní smlouvu
- průvodní list obchodního případu, tzv. “pasport sdělki” – nástroj kontroly státu proti nelegálnímu vývozu peněz
- certifikát shody, potvrzuje soulad produkce a služeb s požadavky státních standardů. Certifikáty vydává Gosstandart RF, v ČR vydávají tento certifikát orgány akreditované v systému GOST R – organizace GOST v Evropě. Informačně-certifikační středisko Gosstandartu v Praze, Za Mototechnou 971, 155 00 Praha 5, tel. +420 226 510 159, fax: +420 226 510 164.
- další certifikáty, jako fyto-certifikát – u některých druhů zboží živočišného a rostlinného původu, hygienický certifikát – pro všechny výrobky určené pro děti (obuv, oděvy, kočárky, hračky, dětský nábytek), bezpečnostní certifikát u některých druhů elektroniky apod.
Pro zdárné zajištění celního odbavení zboží se doporučuje každý obchodní případ detailně projednat s příjemcem zboží a s příslušným celním úřadem, resp. celním brokerem.
nformaci o clech podává organizace “Rostamožinform”, tel.+7 499 975 44 54, fax +7 495 265 99 51.
Další poplatky a opatření při dovozu zboží:
- poplatky za vydání licencí
- poplatky za vydání kvalifikačního osvědčení odborníka pro celní řízení
- celní poplatky za celní řízení – za celní řízení v souvislosti se zbožím se vybírají celní poplatky v měně RF ve výši 0,1% celní hodnoty
- celní poplatky za uskladnění zboží
- celní poplatky za celní doprovod zboží
- poplatky za informace a konzultace
- poplatek za předběžné rozhodnutí
- dovozní depozita
- zálohové platby
- markování zboží - vztahuje se především na alkoholické nápoje (kromě piva), které musí být povinně opatřeny speciálními akcízními známkami
- popis v ruském jazyce, v souladu se “Zákonem o ochraně práv spotřebitelů je povinný pro všechny potravinářské i nepotravinářské výrobky
- čárový kód.
6.5. Ochrana domácího trhu
V zájmu ochrany domácího trhu je RF aplikována následující celní ochrana:
dovozní clo - sazba se stanoví
- v % z celní hodnoty dováženého zboží
- taxativně na měrnou jednotku zboží
- kombinací obou variant
zvláštní clo
- speciální clo
- antidumpingové clo
- kompenzační clo
sezónní clo - slouží k operativní regulaci dovozu či vývozu (max. na 6 měsíců).
Kromě toho jsou aplikovány další nástroje:
- daň z přidané hodnoty (DPH);
- spotřební daň, tzv. “akcíz”, je stanoven v procentech z celní hodnoty, nebo v závislosti na množství, obsahu čistého lihu, popř. podle obsahu válců u osobních automobilů. Touto daní je zatíženo 10 druhů zboží (líh, alkoholické výrobky, pivo, produkce tabákového průmyslu, klenoty, automobily, nafta, motorový benzín, motorové oleje), suroviny (ropa, plyn) a některé obchodní operace (Daňový kodex);
- dovozní kvóty;
- dovozní licence.
Celní ochrana trhu by s blížícím se vstupem Ruska do WTO měla postupně nabývat standardní podoby.
V únoru 2008 předložila vláda do Státní dumy návrh zákona o přerozdělení pravomocí v oblasti celní služby a tvorby zákonných norem v dané oblasti. Pokračuje tak proces přenosu odpovědnosti v řízení celní služby (zajišťuje z poloviny příjmy státního rozpočtu) z Ministerstva ekonomického rozvoje a obchodu na Federální celní službu, která je přímo podřízena vládě.
Poznámka: Podrobnější informace – viz internetové stránky Ministerstva ekonomického rozvoje a obchodu (MERO RF) a Federalní celní služby – www.economy.gov.ru a www.customs.ru.
6.6. Zóny volného obchodu
Zóny volného obchodu (ZVO) se v RF začaly objevovat po roce 1990. Většinou šlo nikoliv o výrobní, ale o obchodní zóny. K původnímu záměru – nalákání zahraničních investic – nebyly mimo ustanovujícího právního dokumentu v mnoha případech vytvářeny další podmínky pro jejich řádné fungování (absence slibovaných celních úlev). Z tohoto důvodu jsou dnes ZVO prakticky nefunkční.
Ruská vláda s cílem podpory rozvoje zpracovatelských odvětví ekonomiky a dopravní infrastruktury, zdokonalování vysokých technologií, vývoje nových druhů výrobků, rozvoje rekreace a turismu přijala koncem roku 2005 sérií usnesení vytvářejících předpoklady pro zakládání tzv. zvláštních ekonomických zón (ZEZ), tj. území se zvláštním režimem pro podnikatelskou činnost.
Základní cíle ZEZ definuje federální zákon č. 116 – FZ „O zvláštních ekonomických zónách“ z 22.06.2005. Pro účely řízení ZEZ byla v souladu s prezidentským výnosem č. 885 z 22.06.2005 zřízena Federální agentura RosZEZ, která podléhá Ministerstvu ekonomického rozvoje RF. V čele agentury je v současné době Andrej Aleksejevič Alpatov. Další informace o agentuře – viz www.rosoez.ru.
Za účelem faktického zabezpečení realizace nařízení vlády RF o vytvoření ZEZ (výstavba infrastruktury a jiných objektů nezbytných pro fungování ZEZ) byla na základě Nařízení vlády RF č. 211 z 12.4.2006 vytvořena veřejná akciová společnost OAO „Zvláštníekonomické zóny“, kterou řídí RosZEZ. Tato společnost je ve 100%-ním vlastnictví ruského státu.
V souladu se zmíněným federálním zákonem č. 116 – FZ, včetně následných změn z 3.6.2006, se v RF mohou zřizovat 4 typy ZEZ: 1/ průmyslově-výrobní (PVZ), 2/ technicko-aplikační (TAZ), 3/ turisticko-rekreační (TRZ) a 4/ přístavní (PZ).
1) PVZ (2 ke konci r. 2008) - Alabuga (Tatarstán) - výroba automobilových komponentů a speciální petrochemické produkce; Kazinka (Lipecká oblast) – výroba spotřební elektrotechniky, pravděpodobně i nábytku atd.
- umístění objektů průmyslového charakteru
- plocha zóny – maximálně 20 km2
- investiční projekt musí obsahovat kapitálový vklad v RUB v částce odpovídající min. 10 mil. EUR (v průběhu roku od data podpisu dohody – min. 1 mil. EUR) dle aktuálního kurzu CB RF.
2) TAZ (4 ke konci r. 2008) - Dubna (Moskevská oblast) - vývoj jaderných a fyzikálních technologií; Zelenograd (Moskva) - vývoj mikroelektroniky; Sankt Peterburg (Petrohrad) - vývoj informačních technologií; Tomsk (Tomská oblast) -vývoj nových materiálů.
- provádění technicko-aplikační (inovační) činnosti
- vytváří se maximálně na 2 částech území, s celkovou plochou nepřevyšující 3 km2
Pozn.: Podle původních plánů v horizontu nejbližších let mělo vzniknout 5 dalších TAZ. Předběžně se mluvilo o Ťjumeni (vývoj technologie těžby uhlovodanů) Kazani (vývojchemických a petrochemických technologií), Novosibirsku (IT a biotechnologie), Obninsku (biotechnologie, farmakologie a vývoj nových materiálů) a Sarově (vývoj zdravotnických technologií, IT, ekologie).
Základní legislativní a ekonomicko-provozní aspekty nově zřizovaných PVZ a TAZ:
- ZEZ se zřizují na dobu 20 let;
- importované výrobní zařízení není zatěžováno dovozním clem ani DPH (úspora cca 30 %);
- osvobození od majetkové (2,2%) a pozemkové (5 - 10%) daně;
- až dvojnásobně rychlejší odpisy výrobního zařízení;
- možnost v následujícím roce odepsat 100 % ztráty z hospodaření v předchozím roce;
- náklady na výzkum a vývoj mohou být odepsány i v případě neúspěšného výsledku;
- úlevy z daně ze zisku (cca 4 %).
Navíc, v případě TAZ se snižuje úhrada tzv. jednotné sociální daně, a to z 22 % na 14 %. Nicméně tyto nemají ze zákona nárok na daňové a celní preference.
3) TRZ – vznikají na základě Rozhodnutí Vlády RF z 18.1.2007, a to v následujících
7 regionech: Kaliningradskáoblast, Krasnodarský kraj, Stavropolský kraj, Altajský kraj, Republika Altaj, Republika Burjatija a Irkutská oblast. Hlavním cílem TRZ je stimulace cestovního ruchu a zkvalitnění pohybu osob a zboží.
4) PZ - se zřizují na základě federálního zákona č. 240-FZ z 30.10.2007 O změnách Federálního zákona „O zvláštních ekonomických zónách v RF“ s cílem podpory a rozvoje přístavního hospodářství a služeb. S ohledem na dlouhou návratnost vložených investic budou fungovat po dobu 49 let .
Kromě výše uvedených zón v RF existují také ZEZ vytvořené na základě samostatných federálních zákonů. Týká se to ZEZ v Magadanské oblasti a ZEZ v Kaliningradské oblasti.
Pozn.: Zřízení ZEZ v Kaliningradské oblasti vyplynulo z federálního zákona č. 16-FZ z 10.1.2006 „O zvláštní ekonomické zóně v Kaliningradské oblasti…“. Tento zákon, jenž vstoupil v platnost 1.4.2006, poskytuje zvláštní právní status právnickým osobám na území Kaliningradské oblasti – „Resident ZEZ“. V zóně platí zvláštní pravidla plateb daní ze zisku a majetku organizace rezidenta. Rezidenti mají rovněž výhody při získávání pozemků, úlevy v celním režimu atd. Podobný status má i ZEZ v Magadanské oblasti.
Podrobně o jednotlivých ZEZ na www.rosoez.ru.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
