- 1.1. Oficiální název státu
- 1.2. Rozloha
- 1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva
- 1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení
- 1.5. Národnostní složení
- 1.6. Náboženské složení
- 1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky
- 1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města
- 1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn
- 1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba
- 1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty
- 1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU
- 1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
- 1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi
- 1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města
- 1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)
- 1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)
- 1.18. Internetové informační zdroje
- 1.19. Adresy významných institucí
1.1. Oficiální název státu
- Ruská federace - Rusko (Российская Федерация – Россия)
1.2. Rozloha
- 17 075 400 km2
1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva
141,9 mil. obyvatel (k 1.7.2010), hustota obyvatelstva 8,3 na 1 km2. Podíl ekonomicky činného obyvatelstva - 76,2 mil., tj. 53,7 %.
1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení
Za 1 pololetí roku 2011 se počet obyvatel Ruska snížil o 83.300 osob, t.j. o 0,06 %.
Migrační přírůstek se v roce 2010 snížil téměř o třetinu a podle údajů měsíční evidence činil 158.100 osob.
Na začátku roku 2010 bylo o 10,7 mil. více žen než mužů (54 % žen a 46 % mužů). Tato značná nevyrovnanost v počtu mužů a žen je charakteristická především pro střední a starší věkové kategorie. Ve věkových skupinách do 30 let nepatrně převládají muži.
V předproduktivním věku 22.854 tisíce, v produktivním věku 88.360 tisíc a poproduktivním věku 30.700 tisíc osob.
1.5. Národnostní složení
- Rusové 80 %
- Tataři 3,83 %
- Ukrajinci 2,03 %
- Baškirové 1,15 %
- Čuvaši 1,13 %
- Čečenci 0,9 %
- Arméni 0,78 %
- asi 140 dalších malých národností.
Údaje z roku 2002. Aktuálnější údaje až po vyhlášení výsledků sčítání lidu (nejdříve na konci roku 2011).
1.6. Náboženské složení
- pravoslavní – 71 % pokřtěných (20 % alespoň částečně praktikujících)
- muslimové – 5 %
- katolíci – 1 %
- protestanti – 1 %
- buddhisté - 1 %
- judaismus vyznává 1 % obyvatel
- ateisté (v Rusku si mnozí raději říkají "agnostici") přibližně 13 % obyvatel.
1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky
Na celém území Ruské federace je úředním jazykem ruština. Na území republik, krajů, oblastí a autonomních okruhů jsou úředními jazyky rovněž jazyky národní, pokud tak stanoví ústavy těchto subjektů. Z neruských jazyků jsou nejpoužívanější tatarština (3 %) a ukrajinština (1 %).
1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města
Ruskou federaci tvoří 83 subjekty - 21 republik, 2 města federálního významu (Moskva a Sankt Petěrburg), 9 krajů, 46 oblastí, 1 autonomní oblast (Židovská autonomní oblast) a 4 autonomní okruhy- rozdělené na základě prezidentských výnosů č. 849 z 13.05.2000 a č. 82 z 19.01.2010 do osmi federálních okruhů:
Centrální federální okruh: Bělgorodská oblast, Brjanská oblast, Vladimirská oblast, Voroněžská oblast, Ivanovská oblast, Kalužská oblast, Kostromská oblast, Kurská oblast, Lipecká oblast, Moskevská oblast, Orlovská oblast, Rjazanská oblast, Smolenská oblast, Tambovská oblast, Tverská oblast, Tulská oblast, Jaroslavská oblast a město Moskva.
Administrativní centrum - Moskva.
Severozápadní federální okruh: Karelská republika, Republika Komi, Archangelská oblast, Vologodská oblast, Kaliningradská oblast, Leningradská oblast, Murmanská oblast, Novgorodská oblast, Pskovská oblast, Něnecký autonomní okruh a město Sankt Petěrburg.
Administrativní centrum - Sankt Petěrburg
Severokavkazský federální okruh: Dagestánská republika, Ingušská republika, Kabardinsko-balkarská republika, Karačajevsko-čerkeská republika, Severoosetinská republika - Alanie, Čečenská republika, Stavropolský kraj.
Administrativní centrum - Pjatigorsk
Jižní federální okruh: Adygejská republika (Adygejsko), Kalmycká republika, Krasnodarský kraj, Astrachanská oblast, Volgogradská oblast a Rostovská oblast.
Administrativní centrum - Rostov na Donu.
Povolžský federální okruh: Baškirská republika (Baškortostán), Marijská republika (Marij El), Mordvinská republika, Tatarská republika (Tatarstán), Udmurdská republika, Čuvašská republika - Čavaš respubliki, Kirovská oblast, Nižegorodská oblast, Orenburgská oblast, Penzenská oblast, Samarská oblast, Saratovská oblast, Uljanovská oblast a Permský kraj.
Administrativní centrum - Nižnij Novgorod.
Uralský federální okruh: Kurganská oblast, Sverdlovská oblast, Ťumeňská oblast, Čeljabinská oblast, Chantsko-mansijský autonomní okruh a Jamalsko-něnecký autonomní okruh.
Administrativní centrum - Jekatěrinburg.
Sibiřský federální okruh: Altajská republika, Burjatská republika, Tuvská republika, Chakaská republika, Altajský kraj, Krasnojarský kraj, Zabajkalský kraj, Irkutská oblast, Kemerovská oblast, Novosibiřská oblast, Omská oblast a Tomská oblast.
Administrativní centrum - Novosibirsk.
Dálnovýchodní federální okruh: Republika Sacha (Jakutsko), Přímořský kraj, Chabarovský kraj, Amurská oblast, Kamčatský kraj, Magadanská oblast, Sachalinská oblast, Židovská autonomní oblast a Čukotský autonomní okruh.
Administrativní centrum – Chabarovsk.
Přijetí do Ruské federace nebo vytvoření v jejím rámci nového subjektu upravuje federální ústavní zákon.
Hlavní město Moskva má 11,551.930 mil. obyvatel.
Další velká města:
Sankt Petěrburg – 4,600 mil.
Novosibirsk – 1,409 mil.
Jekatěrinburg – 1,375 mil.
Nižnij Novgorod – 1,271 mil.
Kazaň – 1,136 mil.
Samara – 1,133 mil.
Omsk – 1,127 mil.
Čeljabinsk – 1,095 mil.
Rostov na Donu – 1,048 mil.
Ufa – 1,1038 mil.
Volgograd – 1,014 mil.
1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn
Ruský rubl (RUB) ‑ 100 kopějek. Státní banka Ruska (Centralnyj bank Rossiji) vyhlašuje na každý den oficiální kurs RUB/USD a RUB/EUR. Dne 12. září 2011 relace činila 29,6904 RUB za 1 USD a 41,2786 RUB za 1 EUR.
Používání cizí měny ve vnitřním platebním styku bylo v Rusku rozhodnutím prezidenta ze dne 1. 1. 1998 oficiálně zrušeno.
1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba
Státní svátky (dny pracovního klidu)
- 1., 2., 3., 4. a 5. ledna - Novoroční prázdniny (placené volno od 1. do 9.1.2012 včetně)
- 7. ledna – Narození Páně
- 23. února – Den obránců vlasti
- 8. března – Mezinárodní den žen
- 1. května – Svátek jara a práce
- 9. května – Den Vítězství
- 12. června - Den Ruska
- 4. listopadu – Den národní jednoty.
Obvyklá pracovní doba: 40 hodin týdně.
Obvyklá prodejní doba:
- Menší obchody s potravinami - 08:00-20:00 nebo 09:00-21:00.
- Větší obchody s potravinami – nepřetržitě ve dne i v noci.
- Obchody s oděvy a průmyslovým zbožím většinou od 10:00 do 21:00, ale i 24 hodin nepřetržitě.
1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty
Kultura obchodního jednání
Úvodem je nutné upozornit, že obchodování v Rusku není vždy jen „o ceně“. Kdo nemá osobní vazby, kontrakt se mu domlouvá s velkými obtížemi. Základní pravidlo tudíž zní: obchod v Rusku je postaven na osobních vztazích, internet a korespondence úspěch nepřinesou. Velmi důležitý je i fenomén důvěry. Bez ní to při uzavírání obchodu nejde. Jelikož v ruských podnicích převládá direktivní styl řízení, je nutné ji budovat k nejvýše postaveným osobám. Vytváření atmosféry důvěry je dlouhodobou záležitostí. Když se tedy chcete vydat na ruský trh a proniknout na něj s novým zbožím, musíte počítat s tím, že to bude časově i finančně náročné. Nicméně v případě úspěchu se vložené investice bohatě vrátí a Vy získáte dobrého partnera a někdy i upřímné přátelské vazby.
Kultura obchodního jednání, zejména v regionech, je stále směsicí evropsko-sovětského přístupu a v některých lokalitách dokonce muslimsko-orientálního přístupu. Jednání, jež bývá často komplikováno různými byrokratickými omezeními, probíhá obvykle složitě, vyžaduje trpělivost, cílevědomost a výběr obchodního partnera z regionu s těsnými kontakty na místní administrativní orgány (určitá „pojistka“ bezpečnosti obchodu a ochrany před vyděračstvím, tzv. reketem /z angl. racket/). Pokud transakce vyžaduje souhlas státního úředníka, pak je to on v roli „nejkvalifikovanějšího konzultanta“, kterého nelze z jednání vyloučit. Za málo pravděpodobnou lze považovat možnost uzavření dohody hned při prvním jednání. Ovšem u nově nastupující generace obchodníků lze spatřovat obrat k racionalizaci, což se projevuje i ve způsobu vedení obchodního jednání. Dlouhodobé osobní kontakty, založené na vzájemné důvěře, podstatně snižují nebezpečí nekorektních praktik.
Stávající podnikatelskou sféru v RF tvoří obchodníci, kteří se rekrutují z řad soukromých podnikatelů, představitelů finančně-průmyslových skupin, ropných, plynárenských a jiných exportních společností. Převážná většina z nich je zcestovalá, má přehled o nabídce a není jim cizí anglosaský styl jednání. To platí rovněž o mladší garnituře úředníků státní správy a podnikového managementu. U této skupiny lidí převládá logické a koncepční myšlení a pragmatický přístup k řešení problému. Na jednání s nimi je třeba se důkladně připravit, mít dostatek informací o projednávané problematice (reálie o společnosti, údaje o referenčních zakázkách, certifikátech na zboží atd.).
Vedoucí delegace z ruské strany, který jednání zahajuje a zpravidla vede, disponuje vysokou formální autoritou. Členové jeho doprovodu se do diskuse zapojují většinou jen na jeho přímou výzvu. Respektování hierarchie ruských protějšků přispívá do značné míry ke zdárnému průběhu jednání. Jednací styl takové autority je často veden v duchu „vítězství-prohra“, ačkoliv navenek je kladen důraz na „vzájemnou“ výhodnost transakce.
Při obchodních jednáních se nedoporučuje vyvíjet nátlak na partnera, ale ponechat mu čas (ruská mentalita má jiné vnímání prostoru a času). Dohody bývají zachyceny písemně, ústní ujednání nemají stejnou váhu – na rozdíl od některých evropských zemí. Projevy nesouhlasu se zpravidla vyjadřují přímo, s patřičným vysvětlením, resp. omluvou. Během jednáních se můžete setkat s hlasitým a emotivním vystoupením či dokonce pohrůžkami ukončeným jednání. Můžete se setkat i s arogancí a tvrdými slovy.
Nejen ve chvílích debat, kdy se můžete dočkat i fyzického kontaktu, poklepání na rameno či dotek ruky (v pokročilé fázi „vztahu“ dokonce polibku), vyplouvají na povrch skryté emoce ruských protějšků. Prudké výlevy mohou být někdy účelové. Takové chování vyplývá spíše z neochoty Rusů přistupovat na kompromisy. Je to pro ně projevem slabosti, proto by se ochota k ústupkům neměla očekávat. Je to vše zkouška nervů a odolnosti. A jestliže náhlá vzplanutí emocí a hrozby nejsou neobvyklé, stejně intenzivní mohou být i projevy srdečnosti. O to větší a častější k Čechům. Dá se říct, že Čechům jsou Rusové více nakloněni než Češi jim. Slova o tom, že mají Čechy rádi, a o slovanském spojení nejsou z jejich strany planá. Rusové Česko znají a rádi do něj jezdí, mají také dobré povědomí o české kultuře.
V hojně navštěvovaných surovinově bohatých regionech RF se vyskytuje tzv. německý syndrom. Partneři často disponují nabídkou ze SRN a mají tendenci srovnávat technické parametry a cenové údaje o zboží. V takovém případě je nutné mít po ruce přesvědčivé argumenty.
Jako jednací jazyk je používána ruština (hlavně u starší generace). V posledních letech se však stále více prohlubuje rozdíl mezi starší a mladou generaci, která je jazykově zdatná. Znalost dvou světových jazyků, s angličtinou na prvním místě, není zdaleka výjimkou. Zejména v bankovních a obchodních kruzích je běžné potkat mladé lidi, kteří absolvovali zahraniční stáže v anglicky mluvících zemích.
Mnozí Rusové však nadále preferují používání ruštiny jak v korespondenci, tak zejména při samotném obchodním jednání. Zvláště v regionech jsou ruští manažeři slaběji vybaveni znalostmi cizích jazyků, proto je dobré s tím počítat. Chcete-li však probírat technické detaily, bez skutečně výborných jazykových znalostí se neobejdete. Pak je lepší vzít si tlumočníka než nabídnout angličtinu. Každopádně na jednacím jazyku se třeba se předem domluvit.
Rusové jsou zpravidla dobří řečníci. Rádi zabrousí i do historie, kultury či sportu a dávají na odiv své vědomosti. Mezi tématy, o nichž běžně hovoří, jednoznačně dominují politika a patriotismus. Mají i přehled o sportu a obvykle je pozitivně a s uznáním přijímáno, že v řadě ruských týmů působí i čeští hráči.
Udělat dojem, to je jedno z pravidel budování dobrých vztahů. Na formě prostě hodně záleží. Rusové se za své bohatství (pokud jsou bohatí) rozhodně nestydí a rádi ho dávají na odiv jako důkaz úspěchu. Projevuje se to zejména v odívání. Od partnera se očekává podobný přístup. Oblek při schůzce by proto měl být nový a měl by také odpovídat módním trendům. Rozhodně se nedoporučuje mít na sobě plagiáty oděvních značek, hodinek a podobně.
K dobrému tónu patří výměna dárků. Jejich hodnota a pečlivost výběru je v očích partnerů jistým důkazem vaší snahy a hloubky vztahu. Dárek je třeba mít při vhodné příležitosti vždy připravený a rozhodně by to neměla být pouze firemní propisovací tužka či zapalovač. Vhodné je kvalitní české sklo, rovněž i typicky český alkohol – např. Becherovka.
Obchodně lze v RF jednat po celý rok, s výjimkou konce roku a první poloviny ledna kalendářního roku, kdy Rusové slučují dovolenou se státními svátky a rádi vyrážejí do zahraničí (lyžování atd.). Období letních dovolených začíná stejně jako školní prázdniny již začátkem června a kulminuje v červenci a srpnu.
Vizitka hodně napoví o ruském partnerovi. Oprávněnou pochybnost vyvolává obchodník nebo novinář, který není vybaven vizitkou. Podobným případem jsou též úředníci na střední úrovni (včetně ministerských), kteří obvykle vizitku nemají. Extrémem jsou pak vizitky některých novodobých zbohatlíků (tzv. novyje russkije), hýřící zlatým potiskem na blýskavém podkladě (demonstrace osobního úspěchu). Na rozdíl od středoevropských zvyklostí jsou tituly v RF používány od úrovně doktora věd výše. Slovo „inženýr“ se na vizitce vyskytuje jen ve spojení s pracovním zařazením (hlavní inženýr je obdoba technického náměstka).
Důležité pravidlo při jednání s Rusy zní: nepodceňujte své partnery. Ruští obchodníci bývají o své komoditě výborně technicky i cenově informováni. Proto je nutné od počátku podávat přesné a pravdivé informace. Drtivá většina ruských podnikatelů má vysokoškolské vzdělání, zkušenosti z řídicích funkcí ve státních podnicích v sovětské éře, velmi dobrou znalost místních podmínek a schopnost pohybovat se v nich.
Pracovní návyky
Rusko je mnohonárodnostním státem s paletou nejrůznějších kulturních, etnografických, a historických tradic. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na demografické hledisko, nelze paušálně hodnotit pracovní návyky obyvatel RF. Pro nový management existuje dostatek motivace, aby zejména v soukromém sektoru pracoval s nasazením (i zde lze narazit na workoholiky). Na druhé straně pracovní návyky většiny úředníků na střední a nižší úrovni ve státních a municipálních úřadech, ve státních podnicích, ale i v soukromých firmách se příliš nezměnily. Nadále platí, že oběd je „svatá věc“ a telefon mezi 13. a 14. hodinou se zvedá jen výjimečně.
Mezilidské vztahy
Ve vztahu vedoucí – podřízený platí stroze autoritářská pravidla, což ovšem nevylučuje velmi neformální vztahy mezi pracovníky, včetně společných oslav na pracovišti. Služební nadřazenost se někdy dává najevo i při jednání s cizinci, pokud je partner nižšího rangu.
Na veřejných místech se často lze setkat s lidmi, kteří mají „komplex hlídače“ – vrátní, pracovníci ochrany, sekretářky, jež disponují nevelkou mocí, kterou se snaží dát patřičně najevo.
Zvláštností je také skutečná vášeň pro slavení svátku všeho druhu – počínaje celospolečenskými, jako je Nový rok nebo Velikonoce, konče úzce profesními, jako je Den horníka nebo metalurga atd. Jedním z nejvýznamnějších svátku je stále 8. březen – při této příležitosti muži blahopřejí dokonce i zcela neznámým ženám (např. prodavačkám).
Žebříček hodnot je analogický s evropskými tradicemi – na prvních místech je rodina, děti a zdraví.
Vzdělanější vrstvy obyvatel mají schopnost kritické a ironické sebereflexe, a to nejen ve vztahu k novým zbohatlíkům („novým ruským“).
Pokud jde o vztah k přírodě a životnímu prostředí, nadále přetrvává lhostejnost.
Verbální i neverbální komunikace
V Rusku (a v rusky mluvících zemích obecně) se k předmětné záležitosti přechází postupně a preferuje se „květnatý styl“ mluvy. Rusové (zvláště příslušníci starší generace) mají rádi patos, což se při jednání projevuje v tom, že jsou zpravidla velmi srdeční, zdvořilí (množství komplimentů), mají tendenci zveličovat, přikrášlovat, obdivovat, chválit apod. To ovšem vůbec neznamená, že musí dojít k pozitivnímu výsledku jednání. Podobné chování očekávají od partnera. Jednání s nimi proto trvá déle – rádi diskutují a polemizují, někdy se i rádi předvádějí.
Komunikace probíhá často během „pracovních“ obědů nebo večeří. Ačkoli se říká, že stávající ruští byznysmeni již nepijí tolik vodky jako dříve, tento nápoj je stále součástí jejich kultury. Rusové jsou zvyklí na bohatě prostřený stůl a jednou otevřená láhev vodky se už nezavírá. Konzumace je doplňována množstvím přípitků (tzv. tosty), jež jsou málokdy stručné. Hojnost přípitků při ruském stolování je známá. Nejedná se účelově o opíjení, spíše o řečnická cvičení, která vedou k navození důvěry a navázání osobního kontaktu. Přípitky je třeba si dopředu připravit. Kromě obvyklých přípitků na úspěch zamýšleného obchodu je žádoucí vyzdvihnout osobní vlastnosti partnera, nezapomenout připít na zdraví přítomných dam. Tradiční nadstandardní slovanské vztahy jsou většinou myšleny dobře a netřeba se jím vyhýbat či téma znevažovat. Galantnost vůči přítomným ženám se projevuje nejenom v komplimentech při přípitcích, nýbrž i tím, že se připíjí ve stoje, zatímco „něžné pohlaví“ sedí. Po jídle se očekává poděkování.
Ačkoli mají Rusové smysl pro humor a dokáží si dělat legraci i sami ze sebe, z Ruska i ze svých vůdců, od cizinců toto zřídka přijmou, mnohdy to považují za urážku, neboť kritizovat a „utahovat si sami ze sebe“ mohou domorodci, nikoliv „cizáci“. V komunikaci s cizinci rádi zdůrazňují patriotismus a národní hrdost.
Oslovování příjmením hlavně při jednání s cizincem je zcela na místě, nicméně Rusové dávají přednost oslovování jménem a otčestvom (jméno po otci), které považují za méně oficiální, resp. rezervované.
Při setkání i loučení se podávají ruce. Starší muži ženám často líbají ruku, známější osoby (a to i stejného pohlaví) se líbají střídavě třikrát náznakem na tvář.
Význam času
V Rusku je jiné vnímání času než ve střední Evropě. Poněkud benevolentnější vztah Rusů k času se zde projevuje nejen v osobní (ne)dochvilnosti, ale i v oficiálních situacích, jako je pracovní doba, úřední hodiny nebo třeba jízdní řád.
Při obchodních jednáních není výjimkou určité zdržení. Častým důvodem bývají dopravní problémy, zejména ve velkých městech (Moskva, Petrohrad atd.). Na druhé straně se slovní spojení „dopravní špička“ stalo eufemismem pro omluvu jakékoli nedochvilnosti. Od evropských partnerů ve však dochvilnost očekává, neboť v Evropě je to součást kulturních tradic a obchodních zvyklostí. Při plánování termínu schůzky ve velkoměstech je proto nutné zohlednit dopravní faktor a počítat s patřičnou (cca hodinovou) časovou rezervou.
Několik užitečných rad, které je dobré mít na paměti při jednání s ruskými partnery
Jací jsou Rusové:
- Rusové jsou patrioti, a tudíž jsou hrdí na své umění, architekturu, literaturu, hudbu, operu, balet, divadlo a muzea.
- Vhodným tématem rozhovoru je také sport, o který se zajímají.
- Mají smysl pro humor, dokážou dělat vtipy i sami na sebe a na své politiky. To se ale nedoporučuje cizincům. Co je dovoleno jim, není přípustné pro jiné. Není proto vhodné kritizovat tamní poměry a některé společenské jevy, jako je alkoholismus.
- Rusové jsou velmi pohostinní. Jsou také pyšní na to, že dokážou zkonzumovat daleko víc alkoholu než cizinci.
Styl jednání:
- Rusové preferují květnatý styl vyjadřování a jen pozvolný přechod k vlastnímu předmětu. Rádi zveličují, říkají komplimenty, diskutují a argumentují.
- Jsou pověstní jako zdatní vyjednávači, a to ve stylu vítězství-prohra.
- V roli kupujícího nejsou příliš ochotni k ústupkům.
- Využívají různé zpomalovací taktiky i taktiku omezené pravomoci.
- Vznášejí doplňující požadavky a pozměňující úpravy na poslední chvíli nebo poté, co je vše dohodnuto.
- Kompromis považují za slabost. Konfliktů se neobávají.
Role hierarchie:
- Ve většině podniků převládá direktivní způsob řízení. Nejdůležitější osobou je tedy šéf. On rozhoduje o chodu podniku a rovněž o všem ostatním.
- Názor nadřízeného má mnohem větší váhu než pohled podřízeného.
- Osobní vlivy a vazby mají také mnohem větší význam, než na jaký jsme zvyklý. V řadě případů je základním měřítkem postavení zaměstnance ve firmě důvěra, jaké se těší u vedení společnosti.
1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU
V současné době existuje v Moskvě a větších městech RF řada kvalitních zdravotnických zařízení. Cena za jejich využití je často mnohonásobně vyšší než v ČR. Úroveň zdravotní péče v regionech je naopak nižší než v ČR.
Pokud je občan ČR zdravotně pojištěn, asistenční služba, na kterou se v souvislosti s instrukcí pojištění obrátí, sama vybere vhodné zdravotní zařízení k ošetření či hospitalizaci. Lze též v akutních případech využít doporučení pracovníků zastupitelského úřadu.
Důležitá telefonní čísla:
Přivolání hasičů 01
Přivolání policie 02
Záchranná služba a první pomoc 03
Hlášení úniku plynu 04
Velvyslanectví ČR v Moskvě +7 495 276 07 15, +7 495 276 07 01
V případě nouze občana ČR v RF se volá telefon +7 916 353 26 01, kde se občan dozví, jak má postupovat. Při volání z území RF se místo mezinárodního kódu RF "007 nebo +7" volí číslice"8".Při volání z pevné linky do zahraničí se volí číslice „8“ a po 4 vteřinách číslo "10" a dále se vytáčí kód země (pro ČR 420), kód města a číslo volaného účastníka.
1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
O ruské vízum mohou občané ČR požádat pouze na ruských velvyslanectvích a konzulátech. Vízum lze vyřídit i prostřednictvím některých cestovních kanceláří v ČR, pokud však cestující není členem zájezdu pořádaného takovou cestovní kanceláří, obstarat si takto vízum se nedoporučuje. Zejména v případě, že bude občan ubytován v soukromí vznikají problémy, neboť jako přijímající strana je pak ve vízu uvedena jiná strana, než jak je to ve skutečnosti. Získat ruské vízum až na hraničním přechodu obecně není možné.
K žádosti o vízum se přikládá voucher ruské cestovní kanceláře, anebo pozvání k návštěvě RF ověřené Federální migrační službou RF anebo Ministerstvem zahraničních věcí RF. K žádosti o udělení víza RF se dále předkládá fotografie, cestovní pas nebo jiný cestovní doklad a cestovní zdravotní pojištění na celou dobu pobytu na území RF. Cestovní doklad musí být platný minimálně 3 měsíce po ukončení pobytu v RF (pokud se jedná o žádost o udělení krátkodobého víza).
Přesné náležitosti podání žádosti o vízum sdělí zastupitelský úřad RF, kde se žádost o vízum podává. V České republice je to:
1) Praha
konzulární oddělení velvyslanectví RF, Korunovační 34, 160 00 Praha 6
tel. 233 375 650, 233 374 093, 233 37 4100
fax: 233 371 492
e-mail: embrus@bluetone.cz, embczech@rambler.ru
www.czech.mid.ru
úřední hodiny: po – pá 09.00 - 12.00
2) Brno
generální kozulát RF, ul. Hlinky 142 b, 603 00 Brno,
tel. 543 232 157
fax 543 244 429
e-mail: gkbrno@iol.cz
www.brno.mid.ru
úřední hodiny: 9.00 - 13.00 (Po, St, Pá)
3) Karlovy Vary
generální konzulát RF, ul. Petra Velikého 18, 360 01 Karlovy Vary
tel. 353 221 325, 353 221 324
fax: 353 226 261
e-mail: gk-karlovy-vary@rambler.ru, gkkv@iol.cz
úřední hodiny: 9.00 - 13.00 (Po, St, Pá).
Vízum, na kterém je v azbuce uvedeno "ОДНОКРАТНАЯ", lze použít pouze k jednomu pobytu v RF. Za jeden pobyt v RF se považuje i situace, kdy cestující opustí RF a projede přes třetí zemi do jiného území RF (např. do Kaliningradské oblasti).
Vícenásobné vstupní vízum s platností až do jednoho roku lze udělit členům oficiálních delegací, podnikatelům a zástupcům obchodních organizací, řidičům vozidel v mezinárodní nákladní a osobní dopravě, posádkám vlaků, chladírenských vagonů a lokomotiv v mezinárodních vlacích, účastníkům vědeckých, kulturních a uměleckých akcí, účastníkům mezinárodních sportovních akcí a jejich odbornému doprovodu, novinářům, účastníkům oficiálních výměnných programů organizovaných partnerskými městy v případě, že v průběhu předchozího roku získali nejméně jedno vízum.
Vícenásobné vstupní vízum s platností na dva roky lze udělit občanům ČR uvedeným v předchozím odstavci za podmínky, že v průběhu předchozích dvou let využili jednoroční vícenásobné vstupní vízum.
U vícenásobných víz nesmí celková doba pobytu překročit 90 dnů během 180-ti denního období.
Cena za vydání víza pro občany zemí EU, které podepsaly Dohodu o zjednodušení vydávání víz občanům EU a RF, činí 35 euro, v případě vydání expresního víza (za 3 dny) činí poplatek 70 euro. Platby se provádí v českých korunách.
Odmítnutí udělení víza
Na udělení víza pro vstup na teritorium RF není právní nárok.
Udělení víza může být odmítnuto, jestliže:
- je to nezbytné k zabezpečení obranyschopnosti nebo bezpečnosti ruského státu, společenského pořádku nebo ochrany zdraví obyvatelstva,
- během předchozího pobytu v RF byl cizinec vyhoštěn nebo deportován a ode dne tohoto administrativního opatření neuplynulo 5 let,
- nebyl zahlazen jeho trest za spáchání těžkého nebo zvláště těžkého trestného činu na území RF, nebo i za jeho hranicemi,
- cizinec nepředložil dokumenty potřebné k udělení víza nebo neprokázal existenci prostředků na pobyt na území RF a vycestování z něho,
- se cizinec stal na území RF nežádoucí osobou,
- cizinec předložil padělané dokumenty, nebo sdělil nepravdivé informace o své osobě a cíli pobytu v RF.
Je třeba si před cestou zkontrolovat, na jaké období je vízum vydáno. V tomto období může cestující na území RF vstoupit a pobývat zde a v tomto období musí také území RF opustit. Pokud cestující zjistí, že z nějakého důvodu musí, resp. potřebuje na území RF zůstat i po skončení platnosti víza, na které cestující do RF přicestoval, je třeba, aby u místní pobočky Federální migrační služby RF požádal o prodloužení víza.
Ruské vízum nepotřebuje občan ČR, pokud se prokáže
a) platným povolením k trvalému pobytu v RF (tzv. вид на жительство),
nebo
b) platným diplomatickým pasem ČR a cestuje do RF na krátkodobou návštěvu (celková doba pobytu nesmí přesáhnout 90 dní během půl roku),
nebo
c) že je pasažérem lodi, která má právo převážet pasažéry, a vstupuje na území RF přes námořní nebo říční přístav na dobu maximálně 72 hodin za podmínky, že se neodkloní od plánovaného organizovaného turistického programu (dokladem je seznam pasažérů),
nebo
d) že územím RF pouze projíždí a neopustí přitom tranzitní prostor mezinárodního letiště na území RF (toto je povinen doložit letenkou prokazující, že mu po příletu do RF navazuje let z RF do třetího státu, a dále vízem takového třetího státu, je-li potřeba). Pokud občan přiletí na terminál letiště (např. Šeremetěvo 2) a pokračuje z jiného letiště v témže městě (např. Domodědovo, Vnukovo) anebo pokračuje v cestě ze stejného letiště, ale z jiného terminálu (např. Šeremetěvo 2), ruské vízum potřebuje, neboť musí opustit tranzitní prostor daného terminálu, na který přicestoval. Po příletu na letiště nelze v žádném případě vízum pro pobyt v RF získat.
Ohlašovací povinnost
Dne 15. ledna 2007 vstoupil v platnost zákon RF č. 109 o migrační databance cizinců a osob bez občanství v Ruské federaci, který stanoví povinnost ohlásit adresu místa pobytu na území RF. Nová právní úprava převedla povinnost hlásit adresu pobytu občana ČR v RF na přijímající stranu a nově stanovila povinnost takového občana se po odjezdu z místa ubytování písemně odhlásit. Občan ČR má nově povinnost mít u sebe nejpozději po uplynutí 3 pracovních dnů od příjezdu do místa ubytování doklad o tom, že adresu místa pobytu nahlásil.
V praxi nyní existují 2 režimy krátkodobého pobytu v RF (na ruské vízum):
1. Pobyt v ubytovacím zařízení
Ubytovacím zařízení se rozumí hotel nebo jiná organizace poskytující ubytování, například sanatorium či jiná ozdravovna, penzion, turistická chata, kempink, dětský tábor, nemocnice či jiná instituce zdravotní či sociální péče. Podle výkladu Federální migrační služby RF se ubytovacím zařízením rozumí také Český dům při Velvyslanectví ČR v Moskvě. Ubytovacím zařízením se zde rozumí také vazba, vězení nebo jiná instituce sociální rehabilitace.
Každé ubytovací zařízení v RF je povinno zaregistrovat každého občana ČR, kterého ubytovalo, nehledě na délku jeho pobytu v RF nebo na délku jeho pobytu v tomto ubytovacím zařízení. Informaci o nástupu ubytování je ubytovací zařízení povinno předat místně příslušné pobočce Federální migrační služby RF (dále též FMS) spolu s požadovanými doklady nejpozději do 24 hodin, ukončení ubytování je ubytovací zařízení povinno ohlásit nejpozději do 12.00 hod. následujícího dne.
2. Pobyt jinde než v ubytovacím zařízení
Povinnost zaregistrovat pobyt občana ČR má v tomto případě tzv. přijímající strana. Tou může být jen fyzická osoba s právem trvalého pobytu na území RF anebo právnická osoba, u které občan ČR fakticky bydlí nebo u které pracuje. Přijímající stranou je ze zákona i Velvyslanectví ČR a Generální konzulát ČR. Přijímající stranou nemůže být občan ČR, který v RF pobývá na vízum nebo na povolení k dlouhodobému pobytu.
Přijímající strana je povinna zaregistrovat přicestování občana ČR, který u ní bydlí nebo pracuje, pouze v případě, že pobyt v RF přesáhne 7 pracovních dnů. Pokud občan ČR přicestuje do RF na dobu ne více jak 7 pracovních dnů a není ubytován v ubytovacím zařízení, nemusí být nikde registrován. Občan ČR naopak musí být zaregistrován nejpozději po uplynutí 7 pracovních dnů ode dne přicestování do místa ubytování. Odcestování občana ČR je pak přijímající strana povinna oznámit nejpozději do 2 kalendářních dnů.
Během tranzitu přes území RF (například vlakem) se občan nikde registrovat nemusí.
Občan ČR je povinen předložit pas s ruským vízem a migrační kartu (část B) v ubytovacím zařízení, resp. přijímající straně za účelem zaregistrování. Ubytovací zařízení, resp. přijímající strana pořídí fotokopii těchto dokladů a zároveň vyplní dvoustránkový formulář "Ohlášení o
příjezdu cizince do místa ubytování".
Vyplněný ohlašovací formulář, kopii datové stránky pasu, kopii ruského víza (a kopii stránky s vyznačeným razítkem vstupu do RF, pokud není vyznačeno u ruského víza), kopii odjezdového dílu migrační karty (část B) se zřetelně vyznačeným razítkem vstupu do RF, kopii občanského průkazu osoby uvedené na ohlašovacím formuláři, a dále plnou moc, pokud příjezd občana registruje jiná osoba než uvedená na ohlašovacím formuláři, se bez poplatku podává na místně příslušné pobočce FMS RF. Za poplatek lze tyto doklady podat i na jakékoli ruské poště. V tom případě je třeba odevzdat uvedené doklady dvakrát - jeden zasílá pošta Federální migrační službě, druhý si ponechává pro případ ztráty na cestě.
Ohlašovací formulář obsahuje část, kterou při jeho přijetí pracovník Federální migrační služby (resp. pošty) orazítkuje úředním datumovým razítkem potvrzujícím přijetí ohlášení. Tuto část formuláře pak pracovník vrátí tomu, kdo ohlášení provedl. Takto orazítkovaná část formuláře slouží jako potvrzení o splnění ohlašovací povinnosti pro případ kontroly cestovatele. Ubytovací zařízení, resp. přijímající strana, je proto povinna orazítkovanou část formuláře předat občanovi a ten je povinen ji mít u sebe až do doby odcestování z místa pobytu, kdy je povinen jej vrátit zpět ubytovacímu zařízení, resp. přijímající straně.
O odjezdu občana ČR z místa ubytování je ubytovací zařízení, resp. přijímající strana, povinna informovat tak, že na orazítkovanou část ohlašovacího formuláře dopíše datum odjezdu a tuto vrátí místně příslušné pobočce Federální migrační služby buď přímo nebo prostřednictvím pošty. Pošta vydá o přijetí písemné potvrzení.
Odhlašovací povinnost se vztahuje i na krátkodobé opuštění místa pobytu, na kterém je cizinec už zaregistrován, tj. např. při vyjíždění do jiných ruských měst s opětným návratem do původního místa ubytování. V souladu se zákonem je cestovatel povinen zaregistrovat se (být zaregistrován přijímající stranou) a posléze se odhlásit na každém místě na kterém se zdrží déle než 7 dnů, v případě, že je ubytován v ubytovacím zařízení, splní tuto povinnost nehledě na délku pobytu ubytovací zařízení.
V případě ztráty víza či jeho prodloužení je vhodné mít kontakty na zvoucí ruský subjekt, který musí požádat o vydání duplikátu víza a registrace v místě posledního pobytu cizince na území RF. Současně upozorňujeme na přísné postihy cizinců, kteří se na území RF zdržují nelegálně, či nedisponují výše uvedeným dokladem o splnění ohlašovací povinnosti po dobu pobytu v RF (v daném případě hrozí pokuta do výše 5 tisíc rublů).
Před cestou do RF je třeba si ověřit u zastupitelského úřadu RF v ČR, zda se podmínky přicestování nezměnily.
Při ztrátě nebo krádeži cestovního dokladu je nutné neodkladně informovat místní policii, která o ztrátě či krádeži vystaví potvrzení. Takto postižený občan se musí dostavit na nejbližší český zastupitelský úřad v RF a požádat o vystavení náhradního cestovního dokladu. Opouští-li občan ČR území RF v době platnosti víza, může s náhradním cestovním dokladem opustit území RF, aniž by se musel na ruské úřady obracet se žádostí o vystavení výjezdního víza.
Pro případ ztráty nebo krádeže dokladů se doporučuje vzít si s sebou kopii datové stránky cestovního dokladu, fotokopii ruského víza, případně dalších dokumentů (např. fotokopie řidičského průkazu, technického průkazu nebo pojištění).
Cestování vozidlem
Cestuje-li občan ČR do RF motorovým vozidlem jako řidič, musí mít s sebou platný řidičský průkaz ČR a platný mezinárodní řidičský průkaz. Z praxe vyplývá, že místo mezinárodního řidičského průkazu je vhodnější mít u sebe kopii českého řidičského průkazu s ověřeným překladem do ruštiny, přičemž nejlépe je nechat překlad ověřit na Zastupitelském úřadě RF v Praze nebo Generálních konzulátech RF v Brně či Karlových Varech.
Pokud řidič používá k cestě vozidlo, jehož není vlastníkem, právní řád RF v tomto případě ukládá, aby byl řidič vybaven rusky psanou plnou mocí majitele vozidla k jeho užívání (vzor viz http://gai.ru/warrant/). Pokud je plná moc psaná v češtině, musí obsahovat veškeré náležitosti uvedené v ruském vzoru a dále souhlas s vyvezením vozidla do zahraničí. Podpis na plné moci musí být notářsky ověřen.
Řidič motorového vozidla musí mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorového vozidla (povinné ručení) platné pro území RF. Toto pojištění lze sjednat v denní dobu i na silničních hraničních přechodech do RF. České povinné ručení ani mezinárodně uznávaná "zelená karta" pro území RF neplatí.
Celní a devizové předpisy
Dovoz a vývoz valuty z/na území Ruské federace upravuje federální zákon č. 173-FZ ze dne 10.12.2003 "O měnové regulaci a kontrole". Uvedený zákon byl novelizován a v souladu s jeho novelou platí v Ruské federaci od 31.7.2005 nová právní úprava, která stanoví pro fyzické osoby (rezidenty i nerezidenty) některé změny v oblasti dovozu a vývozu cizí nebo ruské měny.
Jde zejména o následující:
Dovážená cizí měna a měna RF v hotovosti, cestovní šeky, cizí i ruské cenné papíry v celkové hodnotě přesahující 10 000,- USD, dovážené do RF fyzickými osobami (rezidenty i nerezidenty) podléhají písemné deklaraci celním orgánům Ruské federace.
Vývoz cizí měny a měny RF (rezidenti i nerezidenti) v hotovosti v hodnotě vyšší než 10.000 USD podléhá písemné deklaraci celním orgánům Ruské federace (ve dvojím vyhotovení).
Vývoz měny v hotovosti v hodnotě 10.000,- USD a nižší je osvobozen od celní deklarace či jiných úředních úkonů. Vývoz měny v hotovosti v hodnotě přesahující 10.000,- USD je možný jen při předložení písemné celní deklarace a ostatních dokumentů dokládajících předchozí dovoz měny do Ruské federace v hodnotě nad 10.000,- USD. Vývoz cestovních šeků v hodnotě nad 10.000,- USD podléhá písemné deklaraci celním orgánům Ruské federace.
Dovezenou valutu do RF řádně deklarovat a to jak při příjezdu do RF, tak i při odjezdu z RF.
Obzvláštní pozornost musí turisté věnovat vývozu starožitností, historických zbraní, literatury a jiných uměleckých předmětů. V těchto případech je nutné předložit na hraničních přechodech RF povolení k vývozu těchto předmětů vydané Ministerstvem kultury RF. Při dovozu zvířat na území RF je nutné předložit potvrzení o jejich příslušném očkování a vyhovujícím zdravotním stavu. To samé platí při jejich vývozu z RF. Obě potvrzení je vhodné mít opatřené překladem do ruského jazyka.
V případě cestování v rámci států tzv. Celní unie (Ruská federace, Bělorusko, Kazachstán) není nutné žádné finanční prostředky ani předměty celně deklarovat. Cestovat s platným pasem a vízem je však v každém případě podmínkou.
Přesné informace je možné nalézt též na stránkách ruské Federální celní služby www.customs.ru.
Specifické podmínky cestování do teritoria
Služby v Ruské federaci mají stoupající úroveň a zejména ve velkých městech jsou zahraniční turisté obsluhováni již v slušném standardu. Jedná se zejména o kadeřnické, poštovní, bankovní, poradenské a konzultační služby. Je však třeba počítat se zvýšenými finančními náklady. Neustále je rozšiřována a zkvalitňována síť čerpacích stanic, služby motoristům a to zejména na hlavních silničních tazích, jako jsou Brest - Moskva, Moskva - Ufa, Moskva - Sankt Peterburg, Sankt Peterburg - Tallinn a Sankt Peterburg - Vyborg. Pohonných hmot je dostatek a to jak benzínu (i bezolovnatého), tak nafty.
Ubytování v RF a zvláště v moskevských a petrohradských hotelích je drahé a je nutno počítat s poplatkem za noc v hotelích se standardním vybavením v rozmezí cca od 150 do 300 USD.
Doprava z/na letiště: Z mezinárodního letiště Šeremetěvo, kam přilétá většina spojů z ČR, funguje provoz přímé vlakové linky Šeremetěvo – Běloruské nádraží, tzv. aeroexpressu. Jízda trvá 35 minut a cena činí 320 rublů (www.aeroexpress.ru).
Taxi: V souvislosti s přibývající kriminalitou i v oblasti taxikářských služeb varujeme občany ČR před používáním služeb soukromých „taxikářů“ bez licence, kteří masově nabízejí své služby cizincům na letišti Šeremetěvo i ve městě, a to zejména v nočních hodinách. Může jít o organizované gangy specializované na zahraniční turisty, které „taxi“ odveze jinam než na požadované místo, kde je turista přepaden a oloupen o všechny cennosti vč. dokladů. Na letišti funguje 24 hodin denně oficiální přepážka taxi, kde se zaplatí požadovaný tarif a pracovnice přepážky sdělí typ a poznávací značku vozidla. Ve městě v nočních hodinách nedoporučujeme pohybovat se mimo hlavní a osvětlená místa a v případě nutnosti volit oficiální taxíky (žlutá barva karoserie, označení taxi).
Základní potraviny jsou v RF běžně ke koupi, doporučujeme však kupovat a konzumovat pouze balené produkty či řádně ošetřenou zeleninu a ovoce. Zásadně nedoporučujeme kupovat u prodejních stánků alkoholické nápoje. Může se jednat o pokoutně vyrobený alkohol s velmi nepříjemnými účinky na zdraví.
1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi
Bezpečnostní situace v některých oblastech RF zůstává nadále a dlouhodobě problematická (Dagestán, Čečensko, Severní Osetie, Karačevo-Čerkessie, Kabardino-Balkarie). Cestování do těchto oblastí může být spojeno se zvýšeným rizikem.
Do některých územních částí Ruské federace mohou cizinci vstupovat pouze na základě zvláštního povolení, o které je třeba zažádat u místně příslušné pobočky Federální migrační služby s dostatečným předstihem.
Před případnou cestou do RF je vhodné využít systém dobrovolné registrace občanů ČR při cestě do zahraničí, tzv. systém DROZD (http://drozd.mzv.cz).
Při pobytu v RF není vhodné vyhledávat náhodné známosti, chodit spíše ve skupinách a nedávat okázale najevo, že se jedná o cizince. Při jakýchkoliv konfliktech je třeba ihned uvědomit místní policii a konzulární úsek příslušného zastupitelského úřadu ČR na území Ruské federace. Platí doporučení kompetentních ruských orgánů o omezení pohybu cizích státních příslušníků v oblastech s doutnajícími místními konflikty. Jedná se zejména o území Čečenské republiky.
1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města
Zastupitelský úřad ČR v RF
123056 Moskva, ul. J. Fučíka 12/14
tel.: +7 495 2760701 ústředna
+7 495 2760702 konzulární informace
fax: +7 499 2501523
e-mail: moscow@embassy.mzv.cz
- ekonomický úsek
tel: +7 495 2760720
fax: +7 499 2512527
e-mail: commerce_moscow@mzv.cz
- konzulární oddělení
tel.: +7 495 2760702
fax: +7 499 2539282
e-mail: consulate.moscow@embassy.mzv.cz
Informace o dopravě z letišť je umístěna na:
www.aviabilet.ru, (dále otevřít „Aeroporty“ na horní liště).
Zde naleznete úplnou informaci o dopravě z/na letiště.
Spojení z letiště Šeremetěvo (Terminál D-E-F):
- autobusová kyvadlová doprava linka 851 nebo mikrobus (tzv. „maršrutka“/maršrutnoje taxi/) do stanice metra „Rěčnoj vokzal“ dále do stanice metra „Běloruskaja“ nebo „Majakovskaja“ (schéma metra www.metro.ru). Cena jízdenky v MHD (autobus, trolejbus, metro – cca 25 RUB, tj. 0,60 €), jízdenka v „maršrutce“ – od 30 do 60 RUB (0,60 – 1,30 €).
- vlak www.aero-express.ru
(zajišťuje spojení mezi letištěm a vlakovým nádražím poblíž centra Moskvy):
letiště Šeremetěvo (Terminál D-E-F) - „Běloruskij vokzal“ (metro „Běloruskaja“),
letiště Domodědovo - „Pavěleckij vokzal“ (metro Pavěleckaja),
letiště Vnukovo - „Kijevskij vokzal“ (metro Kijevskaja).
Na letišti je oficiální stánek taxi (Moscow Cab – www.moscab.ru), cena za dopravu do centra - 1 500 RUB (přes 30 €).
Generální konzulát Sankt Petěrburg
193015 Sankt Petěrburg, ul. Tverskaja 5
tel.: +7 812 2714612
fax: +7 812 2714615
e-mail: petersburg@embassy.mzv.cz
Generální konzulát Jekatěrinburg
620075 Jekatěrinburg, ul. Gogola 15
tel.: +7 343 3794762
fax: +7 343 3794926
email: yekaterinburg@embassy.mzv.cz
Honorární konzulát Nižnij Novgorod
Nižnij Novgorod, ul. Volodarskovo 38A
tel./fax: +7 8312 199779
Honorární konzulát Chanty-Mansijsk
Chanty-Mansijsk, prospekt Mira 38
tel.: +7 3467 390601
fax: +7 3467 330219
e-mail: khantymansiysk@honorary.mzv.cz
1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)
České centrum – Český dům Moskva
125047 Moskva, 3. Tverskaja-Jamskaja 36/40
ředitel: Ing., Mgr. Miloš JARO
tel.: +7 499 9782110,
+7 495 7877851
fax: +7 499 9732182
Sekretariát ředitele
tel.: +7 495 7877854
fax: +7 499 2513227
IP linka: +420 234 668 155
e-mail: ceskydum@czech.cz
Recepce – rezervace hotelového ubytování + informace
tel.: +7 495 7877851
fax: +7 499 9787002
IP linka: +420 234 668 109
e-mail: recepce@czech.cz
/ubytování 24 hod. denně, příjem rezervací na e-mail/
Informace o dlouhodobých pronájmech bytů a kanceláří
tel. + fax: +7 499 9721621
IP linka: +420 234 668 108
e-mail: zemanova@czech.cz
Business centrum– konzultace a ekonomické poradenství
tel. +7 495 7877853
fax: +7 499 9787369
IP linka: +420 234 668 153
e-mail: bc@czech.cz
Kulturní oddělení (sídlí v budově ZÚ Moskva)
123056 Moskva, ul. J. Fučíka 12/14
vedoucí: Ing. Dana BRABCOVÁ
tel.: +7 495 2760706,
fax: +7 499 2514836
IP linka: +420 234 668 513
htpp://www.czcenter.ru
e-mail: ccmoskva@czech.cz
CzechTourism
125047 Moskva, 3. Tverskaja-Jamskaja 36/40
ředitelka zastoupení: Mgr. Monika LINHARTOVÁ
tel: +7 499 9785205 ; +7 495 234065
fax: +7 499 9782165
e-mail: info-ru@czechtourism.com,
CzechTrade (Moskva)
125047 Moskva, 3. Tverskaja-Jamskaja 36/40
ředitel zastoupení: Ing. Štěpán JÍLEK
tel.: +7 499 9782183
tel/fax.: +7 499 9787642 (fax – pouze po ohlášení a ručním přepnutí)
e-mail: moscow@czechtrade.cz
http://www.czechtrade.cz, www.czechtrade.ru, www.czechtradeoffices.com
CzechTrade (Sankt Petěrburg)
19000 Sankt Petěrburg, ul. Bolšaja Morskaja 57
ředitel zastoupení: Ing. Martin HLAVNIČKA
tel./fax: +7 812 7188115
e-mail: petersburg@czechtrade.cz
CzechTrade (Jekatěrinburg)
620075 Jekatěrinburg, ul. Gorkovo 45
ředitel zastoupení: Ing. Jana BRZOŇOVÁ
tel./fax: +7 343 2173571
fax: +7 343 2173570
e-mail: yekaterinburg@czechtrade.cz
Komora pro hospodářské styky se SNS
výkonný ředitel: Ing. František MASOPUST
190 00 Praha 9, Freyova 27,
tel.: 266 721 814; 266 721 815
fax: 266 721 813
http:// www.komorasns.cz
e-mail: masopust@komora.cz; kordacova@komora.cz
Česká televize
Moskva, 3. Tverskaja-Jamskaja 31/35
tel.: +7 499 9787626
e-mail: ctmoskva@online.ru
ČTK (Česká tisková kancelář)
Moskva, 3. Tverskaja-Jamskaja 31/35
tel.: +7 499 9787386; +7 495 2517163
e-mail: ctk@online.ru
Český rozhlas
Moskva, 3. Tverskaja-Jamskaja 31/35
tel.: +7 499 9787389
e-mail: czradio@col.ru
Zdravotní ambulance
Moskva, 3. Tverskaja-Jamskaja 31/35 (umístění naproti vchodu ČSA)
tel. ordinace: +7 499 978 70 61
Ordinační hodiny: Po – Pá 9:00-12:00 13:00-16:30
Právnické služby - BBH Legal
Moskva, 1. Tverskaja-Jamskaja 5,
tel.: +7 495 7304415
fax: +7 495 7304416
e-mail: moscow@bbh.cz
http:// www.bbhlegal.ru
1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)
- 01 Záchranná služba (včetně hasičů)
- 02 Milice (policie)
- 03 Lékařská pohotovost
- 04 Havarijní plynárenská služba
V Moskvě jsou pro všechny tyto služby a potřeby jednotná čísla:
- 911-82-41 z pevné linky
- 0911 a 112 z mobilního telefonu
MZV RF
informace +7 499 2441606
Konzulární úsek MZV RF
informace +7 499 2444581
fax +7 499 2442476
Skupina konzulů, konajících konzulární službu
Šeremetěvo +7 495 9712082, +7 916 2612384
fax +7 901 5027121
Domodědovo +7 495 9712714, +7 901 5472714, +7 916 2612359
fax +7 495 9678438
Vnukovo +7 495 4364019, 4362736, +7 915 4850738
fax +7 495 4362736
Federální migrační služba
Úřad FMS v Moskvě
Moskva, Pokrovka 42 (stanice metra Čistyje prudy)
dotazy týkající se registrace cizinců +7 499 2307253
dotazy týkající se získání pracovního povolení pro cizince +7 499 2307253
www.fmsmoscow.ru www.fms.gov.ru
1.18. Internetové informační zdroje
Nejpoužívanější ruské vyhledávače:
Server orgánů státní moci RF:
Server Vlády RF s odkazy na jednotlivé resorty:
Ministerstvo zahraničí RF:
Ministerstvo vnitra RF:
Ministerstvo ekonomického rozvoje RF:
Ministerstvo průmyslu a obchodu RF:
Ministerstvo energetiky RF:
Ministerstvo financí RF:
Ministerstvo dopravy RF:
Ministerstvo zemědělství RF:
Federální služba pro veterinární a fytosanitární dozor:
Ministerstvo zdravotnictví a sociálního rozvoje RF:
Ministerstvo přírodních zdrojů a ekologie RF:
Oficiální stránky prezidenta RF:
Centrální banka RF:
Delegace Evropské komise v RF:
www.eeas.europa.eu/delegations/russia/index_en.htm
Obchodně-průmyslová komora RF:
zastoupení v ČR: www.rutpp.cz
Ruský svaz průmyslníků a podnikatelů:
Moskevská obchodní a průmyslová komora:
Asociace evropských podnikatelů
Federální služba státní statistiky (ROSSTAT):
Daňová správa:
Federální celní služba
Informace o clech a Celní Unii (RF, Bělorusko, Kazachstán)
Federální migrační služba
Státní dopravní služba
Server regionů RF:
Server vlády Moskvy:
Server vlády Moskevské oblasti:
Informace o ruských zákonech:
Zpravodajství:
Informace o leteckých spojích:
1.19. Adresy významných institucí
Adresy jednotlivých institucí RF jsou uvedeny na jejich internetových stránkách, viz. kap. 1.18. Internetové informační zdroje. Webová adresa jednotného informačního portálu ruské vlády a dalších orgánů státní moci RF je: www.gov.ru
Souhrnná teritoriální informace
- >> 1. Základní informace o teritoriu
- 2. Vnitropolitická charakteristika
- 3. Zahraničně-politická orientace
- 4. Ekonomická charakteristika země
- 5. Finanční a daňový sektor
- 6. Zahraniční obchod země
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
