Rusko: Základní informace o teritoriu

© Zastupitelský úřad Moskva (Ruská federace)

1.1. Oficiální název státu

  • Ruská federace - Rusko (Российская Федерация – Россия)
 

zpět na začátek

1.2. Rozloha

  • 17 075 400 km2
 

zpět na začátek

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva

141,9 mil. obyvatel (k 1.6.2009), hustota obyvatelstva 8,7 na 1 km2. Podíl ekonomicky činného obyvatelstva  - 76 mil., tj. 53 %.

 

 

zpět na začátek

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

K 1.červnu se počet obyvatel Ruska od začátku roku 2009 snížil o 57.300 osob, t.j. o 0,04 %.

Migrační přírůstek (především ze států SNS) kompenzoval jen 64,2 % ztrát.

 

zpět na začátek

1.5. Národnostní složení

  • Rusové 80 %
  • Tataři 3,83 %
  • Ukrajinci 2,03 %
  • Baškirové 1,15 %
  • Čuvaši 1,13 %
  • Čečenci 0,9 %
  • Arméni 0,78 %
  • asi 140 dalších malých národností.
 

zpět na začátek

1.6. Náboženské složení

  • pravoslavní – 71 % pokřtěných (20 % alespoň částečně praktikujících)
  • muslimové – 5 %
  • katolíci – 1 %
  • protestanti – 1 %
  • buddhisté - 1 %
  • judaismus vyznává 1 % obyvatel
  • k ateistům se hlásí jen asi 13 % obyvatel.
 

zpět na začátek

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

Na celém území Ruské federace je úředním jazykem ruština. Na území republik, krajů, oblastí a autonomních okruhů jsou úředními jazyky rovněž jazyky národní, pokud tak stanoví ústavy těchto subjektů. Z neruských jazyků jsou nejpoužívanější tatarština (3 %) a ukrajinština (1 %).

 

zpět na začátek

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

Ruskou federaci tvoří 83 subjekty - 21 republika, 2 města federálního významu (Moskva a Sankt Petěrburg), 9 krajů, 46 oblastí, 1 autonomní oblast (Židovská autonomní oblast) a 4 autonomní okruhy- rozdělené na základě výnosu prezidenta č. 849 z 13. 5. 2000 do sedmi federálních okruhů:

Centrální federální okruh: Bělgorodská oblast, Brjanská oblast, Vladimirská oblast, Voroněžská oblast, Ivanovská oblast, Kalužská oblast, Kostromská oblast, Kurská oblast, Lipecká oblast, Moskevská oblast, Orlovská oblast, Rjazanská oblast, Smolenská oblast, Tambovská oblast, Tverská oblast, Tulská oblast, Jaroslavská oblast a město Moskva.

Administrativní centrum - Moskva.

Severozápadní federální okruh: Karelská republika, Republika Komi, Archangelská oblast, Vologodská oblast, Kaliningradská oblast, Leningradská oblast, Murmanská oblast, Novgorodská oblast, Pskovská oblast, Něnecký autonomní okruh a město Sankt Petěrburg.

Administrativní centrum - Sankt Petěrburg

Jižní federální okruh: Adygejská republika (Adygejsko), Dagestánská republika, Ingušská republika, Kabardinsko-balkarská republika, Kalmycká republika, Karačajevsko-čerkeská republika, Severoosetinská republika - Alanie, Čečenská republika, Krasnodarský kraj, Stavropolský kraj, Astrachanská oblast, Volgogradská oblast a Rostovská oblast.

Administrativní centrum - Rostov na Donu.

Povolžský federální okruh: Baškirská republika (Baškortostán), Marijská republika (Marij El), Mordvinská republika, Tatarská republika (Tatarstán), Udmurdská republika, Čuvašská republika - Čavaš respubliki, Kirovská oblast, Nižegorodská oblast, Orenburgská oblast, Penzenská oblast, Samarská oblast, Saratovská oblast, Uljanovská oblast a Permský kraj.

Administrativní centrum - Nižnij Novgorod.

Uralský federální okruh: Kurganská oblast, Sverdlovská oblast, Ťumeňská oblast, Čeljabinská oblast, Chantsko-mansijský autonomní okruh a Jamalsko-něnecký autonomní okruh.

Administrativní centrum - Jekatěrinburg.

Sibiřský federální okruh: Altajská republika, Burjatská republika, Tuvská republika, Chakaská republika, Altajský kraj, Krasnojarský kraj, Irkutská oblast, Kemerovská oblast, Novosibiřská oblast, Omská oblast, Tomská oblast a Zabajkalský kraj.

Administrativní centrum - Novosibirsk.

Dálnovýchodní federální okruh: Republika Sacha (Jakutsko), Přímořský kraj, Chabarovský kraj, Amurská oblast, Kamčatský kraj, Magadanská oblast, Sachalinská oblast, Židovská autonomní oblast a Čukotský autonomní okruh. 

Administrativní centrum – Chabarovsk.

Přijetí do Ruské federace nebo vytvoření v jejím rámci nového subjektu upravuje federální ústavní zákon.

Hlavní město Moskva má 10,5 mil. obyvatel.

 Další velká města:

  • Sankt Petěrburg – 4,6 mil.
  • Novosibirsk – 1,4 mil.
  • Nižnij Novgorod – 1,3 mil.
  • Jekatěrinburg – 1,3 mil.
  • Samara – 1,1 mil.
  • Omsk – 1,1 mil.
  • Čeljabinsk – 1,1 mil.
  • Kazaň – 1,1 mil.
  • Ufa – 1,1 mil.
  • Rostov na Donu – 1 mil.
  • Volgograd – 1 mil.

 

 

zpět na začátek

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn

Ruský rubl (RUB) je 100 kopějek. Státní banka Ruska (Centralnyj bank Rossiji) vyhlašuje na každý den oficiální kurs RUB/USD a RUB/EUR. Dne 9. září 2009 relace činila 31,3754 RUB za 1 USD a 45,1084 RUB za 1 EUR.

Používání cizí měny ve vnitřním platebním styku bylo v Rusku rozhodnutím prezidenta ze dne 1. 1. 1998 oficiálně zrušeno.

 

zpět na začátek

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

Státní svátky (dny pracovního klidu)

  • 1., 2., 3., 4. a 5. ledna  - Novoroční prázdniny
  • 7. ledna – Narození Páně
  • 23. února – Den obránců vlasti
  • 8. března – Mezinárodní den žen
  • 1. května – Svátek jara a práce
  • 9. května – Den Vítězství
  • 12. června - Den Ruska
  • 4. listopadu – Den národní jednoty.

 Obvyklá pracovní doba: 40 hodin týdně.

 Obvyklá prodejní doba:

  • Menší obchody s potravinami - 08:00-19:00 nebo 09:00-21:00.
  • Větší obchody s potravinami – nepřetržitě ve dne i v noci.
  • Obchody s oděvy a průmyslovým zbožím většinou od 10:00 do 21:00, ale i 24 hodin nepřetržitě.
 

zpět na začátek

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

Kultura obchodního jednání

Na úvod nutno upozornit, že obchod v Rusku není vždy jen o ceně. Kdo nemá osobní vazby, kontrakt se mu domlouvá s velkými obtížemi. Základní pravidlo tudíž zní: obchod v Rusku je postaven na osobních vztazích, internet a korespondence úspěch nepřinesou. Velmi důležitý je i fenomén důvěry. Bez ní to při uzavírání obchodu nejde. Jelikož v ruských podnicích převládá direktivní styl řízení, je nutné ji budovat k nejvýše postaveným osobám. Vytváření atmosféry důvěry je dlouhodobou záležitostí. Když se tedy chcete vydat na ruský trh a proniknout na něj s novým zbožím, musíte počítat s tím, že to bude časově i finančně náročné. Nicméně v případě úspěchu se vložené investice bohatě vrátí. A navíc získáte ne-li přátelství, tak jistě dobrého partnera.

Kultura obchodního jednání, zejména v  regionech, je stále směsicí evropsko-sovětského přístupu a v některých  lokalitách dokonce muslimsko-orientálního přístupu. Jednání, jež bývá často komplikováno různými byrokratickými omezeními, probíhá obvykle složitě, vyžaduje trpělivost, cílevědomost a v regionu výběr obchodního partnera  s těsnými kontakty na místní administrativní orgány (určitá „pojistka“ bezpečnosti obchodu a ochrany před vyděračstvím, tzv. reketem /z angl. racket/). Pokud  transakce vyžaduje souhlas státního úředníka, pak  je to on  v roli „nejkvalifikovanějšího konzultanta“, kterého nelze z jednání vyloučit.  Za málo pravděpodobnou lze považovat možnost uzavření dohody hned při prvním jednání. Ovšem u nově nastupující generace obchodníků lze spatřovat obrat k racionalizaci, což se projevuje i ve způsobu vedení obchodního jednání. Dlouhodobé osobní kontakty, založené na vzájemné důvěře, podstatně snižují nebezpečí nekorektních praktik.

Stávající  podnikatelskou sféru v RF tvoří  obchodníci, kteří se rekrutují z řad soukromých podnikatelů, představitelů finančně-průmyslových skupin, ropných, plynárenských a jiných exportních společností. Převážná většina z nich  je zcestovalá, má přehled  o nabídce a není jim cizí anglosaský styl jednání. To platí rovněž o mladší garnituře úředníků státní správy a podnikového managementu. U této skupiny lidí převládá logické a koncepční myšlení a pragmatický přístup k řešení problému. Na jednání s nimi je třeba se důkladně připravit, mít dostatek informací o projednávané problematice (reálie o společnosti, údaje o referenčních zakázkách, certifikátech  na zboží atd.).

Vedoucí delegace z ruské strany, který jednání zahajuje a zpravidla vede, disponuje vysokou formální autoritou. Členové jeho doprovodu se do diskuse zapojují většinou jen na jeho přímou výzvu. Respektování hierarchie ruských protějšků přispívá do značné míry ke zdárnému průběhu jednání. Jednací styl takové autority je často veden v duchu „vítězství-prohra“, ačkoliv navenek je kladen důraz na „vzájemnou“ výhodnost  transakce.

Při obchodních jednáních se nedoporučuje vyvíjet nátlak na partnera, ale ponechat mu čas (ruská mentalita má jiné vnímání prostoru a času). Dohody bývají zachyceny písemně, ústní ujednání nemají stejnou váhu – na rozdíl od některých evropských zemí. Projevy nesouhlasu se zpravidla vyjadřují přímo, s patřičným vysvětlením, resp. omluvou. Během jednáních se můžete setkat s hlasitým a emotivním vystoupením či pohrůžkami ukončení jednání. Můžete se setkat i s arogancí a tvrdými slovy.

Nejen ve chvílích debat, kdy se můžete dočkat i fyzického kontaktu, poklepání na rameno či dotek ruky, vyplouvají na povrch skryté emoce ruských protějšků. Prudké výlevy mohou být někdy účelové. Takové chování vyplývá spíše z neochoty Rusů přistupovat na kompromisy. Je to pro ně projevem slabosti, proto by se ochota k ústupkům neměla očekávat. Je to vše zkouška nervů a odolnosti. A jestliže náhlá vzplanutí emocí a hrozby nejsou neobvyklé, stejně intenzivní mohou být i projevy srdečnosti. O to větší a častější k Čechům. Dá se říct, že Čechům jsou Rusové více nakloněni než Češi jim. Slova o tom, že mají Čechy rádi, a o slovanském spojení nejsou z jejich strany planá. Rusové Česko znají a rádi do něj jezdí.

V hojně navštěvovaných surovinově bohatých regionech RF se vyskytuje tzv. německý syndrom. Partneři často disponují nabídkou ze SRN a mají tendenci srovnávat technické parametry a cenové údaje o zboží. V takovém případě je nutné mít po ruce přesvědčivé argumenty.

Jako jednací jazyk je používána ruština (hlavně u starší generace). V posledních letech se však stále více prohlubuje rozdíl  mezi starší a mladou generaci, která je jazykově zdatná. Znalost  dvou světových jazyků, s angličtinou na prvním místě, není zdaleka výjimkou. Zejména  v bankovních a obchodních kruzích je běžné potkat mladé lidi, kteří absolvovali zahraniční stáže  v anglicky mluvících zemích.

Mnozí Rusové však nadále preferují používání ruštiny jak v korespondenci, tak zejména při samotném obchodním jednání. Zvláště v regionech jsou ruští manažeři slaběji vybaveni znalostmi cizích jazyk, proto je dobré  s tím počítat. Chcete-li však probírat technické detaily, bez skutečně výborných jazykových znalostí se neobejdete. Pak je lepší vzít si tlumočníka než nabídnout angličtinu. Každopádně na jednacím jazyku se třeba se předem domluvit. 

Rusové jsou  zpravidla dobří řečníci. Rádi zabrousí i do historie, kultury či sportu a dávají na odiv své vědomosti. Mezi tématy. O nichž běžně hovoří, jednoznačně dominují politika a patriotismus. Mají  i přehled o sportu a obvykle je pozitivně a s uznáním přijímáno, že v řadě ruských  týmů působí i čeští hráči.

Udělat dojem, to je jedno z pravidel budování dobrých vztahů. Na formě prostě hodně záleží. Rusové se za své bohatství (pokud jsou bohatí) rozhodně nestydí a rádi ho dávají na odiv jako důkaz úspěchu. Projevuje se to zejména v odívání. A od partnera se očekává podobný přístup.  Oblek při schůzce by proto měl být nový a měl by také odpovídat módním trendům. Rozhodně se nedoporučuje mít na sobě plagiáty oděvních značek, hodinek a podobně.

K dobrému tónu patří výměna dárků. Jejich hodnota a pečlivost výběru je v očích partnerů jistým důkazem vaší snahy a hloubky vztahu. Dárek je třeba mít při vhodné příležitosti vždy připravený a rozhodně by to neměla být  pouze firemní propisovací tužka či zapalovač. Vhodné je kvalitní české sklo, rovněž i typicky český alkohol – např. Becherovka.

Obchodně lze v RF jednat po celý rok, s výjimkou konce roku a první poloviny ledna kalendářního roku, kdy Rusové slučují dovolenou se státními svátky a rádi vyrážejí do zahraničí (lyžování atd.). Období letních dovolených začíná stejně jako školní prázdniny již začátkem června a kulminuje v červenci a srpnu.

Vizitka hodně napoví o ruském partnerovi. Oprávněnou pochybnost vyvolává obchodník nebo novinář, který není vybaven vizitkou. Podobným případem jsou též úředníci na střední úrovni (včetně ministerských), kteří obvykle vizitku nemají. Extrémem jsou pak vizitky některých  novodobých zbohatlíků  (tzv. novyje russkije), hýřící zlatým potiskem na blýskavém podkladě (demonstrace osobního úspěchu). Na rozdíl od středoevropských zvyklostí  jsou tituly v RF používány od úrovně doktora věd výše. Slovo „inženýr“ se na vizitce vyskytuje jen ve spojení s pracovním zařazením (hlavní inženýr je obdoba technického náměstka).

Důležité pravidlo při jednání s Rusy zní: nepodceňujte své partnery. Ruští obchodníci bývají o své komoditě výborně technicky i cenově informováni. Proto je nutné od počátku podávat přesné a pravdivé informace. Drtivá většina ruských podnikatelů má vysokoškolské vzdělání, zkušenosti z řídicích funkcí ve státních podnicích v sovětské éře, velmi dobrou znalost místních podmínek a schopnost pohybovat se v nich.

Pracovní návyky

Rusko je mnohonárodnostním státem s paletou nejrůznějších kulturních, etnografických, a historických tradic. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na demografické hledisko, nelze paušálně hodnotit pracovní návyky obyvatel  RF.  Pro nový management existuje dostatek motivace, aby zejména v soukromém sektoru pracoval s nasazením (i zde lze narazit na  workoholiky). Na druhé straně pracovní návyky většiny úředníků na střední a nižší úrovni ve státních a municipálních úřadech, ve státních podnicích, ale i v soukromých firmách se příliš nezměnily. Nadále platí, že oběd je „svatá věc“ a telefon mezi 13. a 14. hodinou  se zvedá jen výjimečně.

Mezilidské vztahy

Ve vztahu vedoucí – podřízený platí stroze autoritářská pravidla, což  ovšem nevylučuje velmi neformální vztahy mezi pracovníky, včetně společných oslav na pracovišti. Služební nadřazenost se někdy dává najevo i při jednání s cizinci, pokud je partner nižšího rangu.

Na veřejných místech se často lze setkat s lidmi, kteří mají „komplex hlídače“ – vrátní,  pracovníci ochrany, sekretářky, jež  disponují nevelkou mocí, kterou se snaží dát patřičně najevo.

Zvláštností je také skutečná vášeň pro slavení svátku všeho druhu – počínaje celospolečenskými, jako je Nový rok nebo Velikonoce, konče úzce profesními, jako je Den horníka nebo metalurga atd. Jedním z nejvýznamnějších svátku je stále 8. březen – při této příležitosti muži blahopřejí dokonce i zcela neznámým ženám (např. prodavačkám).

 Žebříček hodnot je analogický s evropskými tradicemi – na prvních místech je rodina, děti a zdraví.

Vzdělanější vrstvy obyvatel mají schopnost kritické a ironické sebereflexe, a to nejen ve vztahu k novým zbohatlíkům („novým ruským“).

Pokud jde o vztah k přírodě a životnímu prostředí, nadále přetrvává lhostejnost.

Verbální i neverbální komunikace

V Rusku (a v  rusky mluvících zemích obecně) se k předmětné záležitosti přechází postupně a preferuje se „květnatý styl“ mluvy. Rusové (zvláště příslušníci starší generace) mají rádi patos, což se při jednání  projevuje v tom, že jsou zpravidla velmi srdeční, zdvořilí (množství komplimentů), mají tendenci zveličovat, přikrášlovat, obdivovat, chválit apod. To ovšem vůbec neznamená, že musí dojít k pozitivnímu výsledku jednání. Podobné chování očekávají od partnera. Jednání s nimi proto trvá déle – rádi diskutují a polemizují, někdy se i rádi předvádějí.

Komunikace probíhá často během „pracovních“ obědů nebo večeří. Ačkoli se říká, že stávající ruští byznysmeni již nepijí tolik vodky jako dříve, tento nápoj je stále součástí jejich kultury. Rusové jsou zvyklí na bohatě prostřený stůl a jednou otevřená láhev vodky se už nezavírá. Konzumace je doplňována množstvím přípitků (tzv. tosty), jež jsou málokdy stručné.  Hojnost přípitků při ruském stolování je známá. Nejedná se účelově o opíjení, spíše o řečnická cvičení, která vedou k navození důvěry a navázání osobního kontaktu. Přípitky je třeba si dopředu připravit. Kromě obvyklých přípitků na úspěch zamýšleného obchodu je žádoucí vyzdvihnout osobní vlastnosti partnera, nezapomenout připít na zdraví přítomných dam. Tradiční nadstandardní slovanské vztahy jsou většinou myšleny dobře a netřeba se jím vyhýbat či téma znevažovat. Galantnost vůči přítomným ženám se projevuje nejenom v komplimentech při přípitcích, nýbrž i tím, že se připíjí ve stoje, zatímco „něžné pohlaví“ sedí. Po jídle se očekává poděkování. 

Ačkoli mají Rusové smysl pro humor a dokáží si dělat legraci i sami ze sebe, z Ruska i ze svých vůdců, od cizinců toto zřídka přijmou, mnohdy to považují za urážku, neboť kritizovat a „utahovat si sami ze sebe“ mohou  domorodci, nikoliv „cizáci“. V komunikaci s cizinci rádi zdůrazňují  patriotismus a národní hrdost.

Oslovování příjmením hlavně při jednání s cizincem je zcela na místě, nicméně Rusové dávají přednost oslovování jménem a otčestvom (jméno po otci), které považují za méně oficiální, resp. rezervované.

Při setkání i loučení se podávají ruce. Starší muži ženám často líbají ruku, známější osoby (a to i stejného pohlaví) se líbají střídavě třikrát náznakem na tvář.

Význam času

V Rusku je jiné vnímání času než ve střední Evropě. Poněkud benevolentnější vztah Rusů k času se zde projevuje nejen v osobní (ne)dochvilnosti, ale i v oficiálních situacích, jako  je pracovní doba, úřední hodiny nebo třeba jízdní řád.

Při obchodních jednáních není výjimkou určité zdržení. Častým důvodem bývají dopravní problémy, zejména ve velkých městech (Moskva, Petrohrad atd.). Na druhé straně  se slovní spojení „dopravní špička“  stalo eufemismem  pro omluvu jakékoli nedochvilnosti. Od evropských partnerů ve však dochvilnost očekává, neboť v Evropě je to součást kulturních tradic a obchodních zvyklostí. Při plánování termínu schůzky ve velkoměstech je proto nutné zohlednit  dopravní  faktor a počítat s patřičnou (cca hodinovou) časovou rezervou.

Několik užitečných rad, které je dobré mít na paměti při jednání s ruskými partnery

Jací jsou Rusové:

  • Rusové jsou patrioti, a tudíž jsou  hrdí na své umění, architekturu, literaturu, hudbu, operu, balet, divadlo a muzea.
  • Vhodným tématem rozhovoru je také sport, o který se zajímají.
  • Mají smysl pro humor, dokážou dělat vtipy i sami na sebe a na své politiky. To se ale nedoporučuje cizincům. Co je dovoleno jim, není přípustné pro jiné. Není proto vhodné kritizovat tamní poměry a některé společenské jevy, jako je alkoholismus.
  • Rusové jsou velmi pohostinní. Jsou také pyšní na to, že dokážou zkonzumovat daleko víc alkoholu než cizinci.

Styl jednání:

  • Rusové preferují květnatý styl vyjadřování a jen pozvolný přechod k vlastnímu předmětu. Rádi zveličují, říkají komplimenty, diskutují a argumentují.
  • Jsou pověstní jako zdatní vyjednávači, a to ve stylu vítězství-prohra.
  • V roli kupujícího nejsou příliš ochotni k ústupkům.
  • Využívají různé zpomalovací taktiky i taktiku omezené pravomoci.
  • Vznášejí doplňující požadavky a pozměňující úpravy na poslední chvíli nebo poté, co je vše dohodnuto.
  • Kompromis považují za slabost. Konfliktů se neobávají.

Role hierarchie:

  • Ve většině podniků převládá direktivní způsob řízení. Nejdůležitější osobou je tedy šéf. On rozhoduje o chodu podniku a rovněž o všem ostatním.
  • Názor nadřízeného má mnohem větší váhu než pohled podřízeného.
  • Osobní vlivy a vazby mají také mnohem větší význam, než na jaký jsme zvyklý. V řadě případů je základním měřítkem postavení zaměstnance ve firmě důvěra, jaké se těší u vedení společnosti.
 

zpět na začátek

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Úroveň zdravotní péče poskytované cizincům, včetně občanů EU je závislá na lokalitě poskytování a zejména na zdravotnického zařízení. V privátních zdravotnických zařízení je kvalita poskytované péče na vyšší úrovni než ve státních zařízeních, ale podstatně dražší. Ve státních nemocnicích je hospitalizace do 5 dnů bezplatná, jestliže je pacient do nemocnice dopravován rychlou záchrannou službou.

Sjednání cestovního zdravotního pojištění je podmínkou udělení víza pro vstup na teritorium Ruské federace, tudíž se o cizince v případě nutnosti ošetření či využití zdravotnického zařízení stará asistenční služba pojišťovny, u které bylo v ČR sjednáno cestovní pojištění. Zdravotní pojištění při cestě do RF lze sjednat u příslušných instuitucí, které jsou držiteli licence na sjednávání pojišťovacích služeb v zahraničí. Jedná se např. o pobočky Všeobecné zdravotní pojišťovny, České pojišťovny, a.s., Zdravotní pojišťovny MV RF, pojišťovny Allianz, apod.

Z povinosti být pro cesty do RF zdravotně pojištěn jsou vyňati držitelé diplomatických a služebních pasů a jejich návštěvy, pracovníci státní služby cizího státu cestující do RF na pozvání státních, resp. místních orgánů.

V rámci Českého domu v Moskvě existuje zdravotní ambulance nemocnice Na Homolce, která poskytuje základní zdravotní péči včetně laboratorního vyšetření a EKG..

Adresa:

3. Tverskaja-Jamskaja 31/35 (naproti vchodu do ČSA):

(při volání z pevné linky v  RF je nutné předvolbu vytočit jako 8 499 ….)

tel. ordinace:             +7 499 978 70 61

tel. lékař:            +7 499 972 63 96

tel. sestra            +7 499 978 71 39

mobilní telefon  lékařky: 8-916-6401622

Ordinační hodiny:                        

Pondělí – Pátek

09:00-12:00             13:00-16:30

 

zpět na začátek

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Doklady

Při cestě do Ruské federace musí mít cestující u sebe:

1) cestovní pas nebo jiný cestovní doklad

2) platné ruské vízum 

3) finanční prostředky na celou dobu pobytu v RF nebo doklad prokazující zajištění nákladů spojených s pobytem v RF  

4) doklad o cestovním zdravotním pojištění na území RF.

Víza

O ruské vízum mohou občané České republiky požádat pouze na velvyslanectvích a konzulátech RF v zahraničí. Žádost o udělení víza je možno předložit osobně nebo prostřednictvím zplnomocněné osoby formou notářsky ověřené plné moci.

Předpokladem pro udělení víza je:

  • pozvání k pobytu na území RF, jehož forma je uvedena na webové stránce MZV RF
  • smlouva s cestovní společností o poskytnutí služeb a potvrzení o přijetí cizince organizací provádějící turistickou činnost
  • rozhodnutí MZV RF, zasílané na zastupitelské úřady
  • ve výjimečných případech rozhodnutí diplomatických a konzulárních úřadů RF na základě písemné žádosti občana
  • rozhodnutí Federální migrační služby o povolení dočasného pobytu cizince v RF, popř. o přiznání statutu běžence
  • u cizince, který pobývá ve státě, jehož není státním občanem, může obdržet vízum do RF za předpokladu, že má ve státě pobytu  povolení k pobytu na dobu více než 90 dnů. Výjimka z této zásady je možná u oficiálních mezinárodních a vnitrostátních ekonomických, společensko-politických, vědeckých, kulturních, sportovních a církevních akcí, v případě neodkladného léčení, těžké nemoci nebo smrti blízkého rodinného příslušníka, žijícího v RF, popř. na základě vzájemnosti

Žádat o udělení ruského víza až na hraničním přechodu obecně není možné.

Při podání žádosti se předkládá

1) platný cestovní pas, který musí mít nejméně dvě čisté stránky určené k udělení víz a jeho platnost nesmí skončit dříve než 6 měsíců po uplynutí platnosti  požadovaného víza.

Výjimky platí:

  • v případě neodkladného léčení, těžké nemoci nebo smrti blízkého rodinného příslušníka (manžel, manželka, děti, rodiče, sestra a bratr), kde  nesmí platnost  pasu skončit dříve než platnost víza,
  • v případě studijního nebo pracovního víza, kde nesmí platnost pasu skončit dříve než 6 měsíců od okamžiku počátku platnosti víza,
  • u diplomatických a služebních víz, kde není nestanovena minimální doba platnosti pasu,

2) vyplněná vízová žádost (kromě hlav cizích států a vlád), kterou je možné vyplnit v jazyce státu, kde se podává žádost, nebo rusky popř. anglicky a osobně podepsaná žadatelem. Žádost vyplňovaná na ruském území se vyplňuje  rusky nebo anglicky,

3) jedna černobílá nebo barevná fotografie o rozměru  3 x 4 cm s čelním pohledem fotografované osoby, bez brýlí se zatemňujícími skly. Zakrytí části hlavy pokrývkou je možné jen u cizinců ze zemí, kde je nošení pokrývky hlavy povinným prvkem jejich národnostní nebo náboženské příslušnosti a je-li tak cizinec zobrazen na fotografii v jeho cestovním pasu, 

4) doklad o nemocenském pojištění na dobu pobytu v RF. Pojištění se nevyžaduje u nositelů diplomatických, služebních pasů a jejich návštěv, u pracovníků státní služby cizího státu cestujících do RF na pozvání federálních orgánů státní moci a orgánů státní moci subjektů RF a také v případech mezinárodní vzájemnosti,

5) jestliže cizinec žádá o udělení víza na dobu delší než tři měsíce, musí předložit i certifikát o nepřítomnosti viru AIDS. Výjimka platí pro pracovníky  diplomatických a konzulárních úřadů, mezinárodních a mezivládních organizací a členy jejich rodin. 

Další podrobnosti, zejména pokud se týče náležitostí fotografie, pojištění, certifikátu o nepřítomnosti AIDS atd. jsou uvedeny na internetové stránce MZV RF: www.mid.ru

Před cestou je třeba si zkontrolovat, na jaké období je vízum vydáno. Po dobu platnosti víza může cizinec na území RF vstoupit, pobývat zde a v tomto období musí také území RF opustit. Pokud cizinec potřebuje na území RF zůstat i po skončení platnosti víza, musí u místní pobočky Federální migrační služby RF požádat o prodloužení platnosti víza. Turistické vízum  lze prodloužit až na celkových 180 dnů pobytu v RF.

Vízum, na kterém je v azbuce uvedeno "ОДНОКРАТНАЯ", lze použít pouze k jednomu pobytu v RF. Za jeden pobyt v RF se považuje i situace, kdy cestující opustí RF a projede  přes třetí zemi do jiného území RF (např. do Kaliningradské oblasti).

Vícenásobné vstupní vízum s platností až do jednoho roku lze udělit členům oficiálních delegací, podnikatelům a zástupcům obchodních organizací, řidičům vozidel v mezinárodní nákladní a osobní dopravě, posádkám vlaků, chladírenských vagonů a lokomotiv v mezinárodních vlacích, účastníkům vědeckých, kulturních a uměleckých akcí, účastníkům mezinárodních sportovních akcí a jejich odbornému doprovodu, novinářům, účastníkům oficiálních výměnných programů organizovaných partnerskými městy v případě, že v průběhu předchozího roku získali nejméně jedno vízum.

Vícenásobné vstupní vízum s platností na dva roky lze udělit občanům ČR uvedeným v předchozím odstavci za podmínky, že v průběhu předchozích dvou let využili jednoroční vícenásobné vstupní vízum.

U vícenásobných víz nesmí celková doba pobytu překročit 90 dnů během 180-ti  denního období.

Cena za vydání víza pro občany zemí EU, které podepsaly Dohodu o zjednodušení vydávání víz občanům EU a RF, činí 35 euro, v případě vydání expresního víza (za 3 dny) činí poplatek 70 euro. Platby se provádí v českých korunách.

Odmítnutí udělení víza

Na udělení víza pro vstup na teritorium RF není právní nárok.

Udělení víza může být odmítnuto, jestliže:

  • je to nezbytné k zabezpečení obranyschopnosti nebo bezpečnosti ruského státu, společenského pořádku nebo ochrany zdraví obyvatelstva,
  • během předchozího pobytu v RF byl cizinec vyhoštěn nebo deportován a ode dne tohoto administrativního opatření neuplynulo 5 let,
  • nebyl zahlazen jeho trest za spáchání těžkého nebo zvláště těžkého trestného činu na území RF, nebo i za jeho hranicemi,
  • cizinec nepředložil dokumenty potřebné k udělení víza nebo neprokázal existenci prostředků na pobyt na území RF a vycestování z něho,
  • se cizinec stal na území RF nežádoucí osobou,
  • cizinec předložil padělané dokumenty, nebo sdělil nepravdivé informace o své osobě a cíli pobytu v RF.

Ruské vízum nepotřebuje občan ČR, pokud se prokáže

a) platným povolením k trvalému pobytu v RF (tzv. вид на жительство),

nebo

b) platným diplomatickým pasem ČR a cestuje do RF na krátkodobou návštěvu  (celková doba pobytu nesmí přesáhnout 90 dní během půl roku),

nebo

c) že je pasažérem lodi, která má právo převážet pasažéry, a vstupuje na území RF přes námořní nebo říční přístav na dobu maximálně 72 hodin za podmínky, že se neodkloní od plánovaného organizovaného turistického programu (dokladem je seznam pasažérů),

nebo

d) že územím RF pouze projíždí a neopustí přitom tranzitní prostor mezinárodního letiště na území RF (toto je povinen doložit letenkou prokazující, že mu po příletu do RF navazuje let z RF do třetího státu, a dále vízem takového třetího státu, je-li  potřeba). Pokud občan přiletí na terminál letiště (např. Šeremetěvo 1) a pokračuje z jiného letiště v témže městě (např. Domodědovo, Vnukovo) anebo pokračuje v cestě ze stejného letiště, ale z jiného terminálu (např. Šeremetěvo 2), ruské vízum potřebuje, neboť musí opustit tranzitní prostor daného terminálu, na který přicestoval.

Před vstupem do RF musí občan ČR vyplnit dvoudílnou migrační kartu, jejíž jeden díl odevzdá při pasové kontrole na vstupu RF a vstupním razítkem hraničního přechodu orazítkovaný druhý díl odevzdá pasové kontrole při výstupu z RF.

Je-li účelem vstupu do RF pouze tranzit do třetího státu, musí mít občan ČR ve svém cestovním dokladu vízum tohoto třetího státu, je-li potřebné. Pro případ, že  by do takového třetího státu nebyl občan ČR vpuštěn, musí občan prokázat, že má zajištěn návrat do ČR (např. zpáteční letenkou).

Při ztrátě nebo krádeži cestovního dokladu je nutné neodkladně informovat místní policii, která o ztrátě či krádeži vystaví potvrzení. Takto postižený občan se musí dostavit na nejbližší český zastupitelský úřad v RF a požádat o vystavení náhradního cestovního dokladu. Opouští-li občan ČR území RF v době platnosti víza, může s náhradním cestovním dokladem opustit území RF, aniž by se musel na ruské úřady obracet se žádostí o vystavení výjezdního víza.

Pro případ ztráty nebo krádeže dokladů se doporučuje vzít si s sebou kopii datové stránky cestovního dokladu, fotokopii ruského víza, případně dalších dokumentů (např.fotokopie řidičského průkazu, technického průkazu nebo pojištění).

Cestování vozidlem

Cestuje-li občan ČR do RF motorovým vozidlem jako řidič, musí mít s sebou platný řidičský průkaz ČR a platný mezinárodní řidičský průkaz. Z praxe vyplývá, že místo mezinárodního řidičského průkazu je vhodnější mít u sebe kopii českého řidičského průkazu s ověřeným překladem do ruštiny, přičemž nejlépe je nechat překlad ověřit na Zastupitelském úřadě RF v Praze nebo Generálních konzulátech RF v Brně či Karlových Varech.

Pokud řidič používá k cestě vozidlo, jehož není vlastníkem, právní řád RF v tomto případě ukládá, aby byl řidič vybaven rusky psanou plnou mocí majitele vozidla k jeho užívání (vzor viz http://gai.ru/warrant/). Pokud je plná moc psaná v češtině, musí obsahovat veškeré náležitosti uvedené v ruském vzoru a dále souhlas s vyvezením vozidla do zahraničí. Podpis na plné moci musí být notářsky ověřen.

Řidič motorového vozidla musí mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorového vozidla (povinné ručení) platné pro území RF. Toto pojištění lze sjednat v denní dobu i na silničních hraničních přechodech do RF. České povinné ručení ani mezinárodně uznávaná "zelená karta" pro území RF neplatí.

Omezení vstupu

Do některých územních částí Ruské federace mohou cizinci vstupovat pouze na základě zvláštního povolení, o které je třeba zažádat u místně příslušné pobočky Federální migrační služby s dostatečným předstihem.

Ohlašovací povinnost

Na území RF se na cizince vztahuje povinnost ohlásit adresu místa pobytu na tzv. миграционный учет a při odjezdu z RF povinnost cizince odhlásit.. Tuto povinnost za cizince plní ubytovací zařízení popř. přijímající strana.  Cizinec má  povinnost mít u sebe nejpozději po uplynutí 3 pracovních dnů od příjezdu do místa ubytování doklad o tom, že adresu místa pobytu nahlásil.

Pobyt v ubytovacím zařízení

Ubytovacím zařízení se rozumí hotel nebo jiná instituce poskytující ubytování, např. sanatorium, penzion, turistická chata, kempink, dětský tábor, nemocnice, apod. Podle výkladu Federální migrační služby RF se ubytovacím zařízením rozumí také Český dům při Velvyslanectví ČR v Moskvě. Ubytovacím zařízením se zde rozumí také vazba, vězení nebo instituce sociální rehabilitace.

Ubytovací zařízení v RF je povinno zaregistrovat každého cizince, tedy i občana ČR, kterého ubytovalo, bez ohledu na délku jeho pobytu v RF nebo v ubytovacím zařízení. Informaci o nástupu ubytování je ubytovací zařízení povinno předat místně příslušné pobočce Federální migrační služby RF (dále též FMS) spolu s požadovanými doklady nejpozději do 24 hodin, ukončení ubytování je ubytovací zařízení povinno ohlásit nejpozději do 12.00 hod. následujícího dne.

Pobyt jinde než v ubytovacím zařízení

Povinnost zaregistrovat pobyt občana ČR má v tomto případě tzv. přijímající strana. Tou může být jen fyzická osoba s právem trvalého pobytu na území RF anebo právnická osoba, u které občan ČR bydlí nebo pracuje. Přijímající stranou je ze zákona i Velvyslanectví ČR v Moskvě a Generální konzuláty ČR v Peterburgu a Jekaterinburgu. Přijímající stranou nemůže být občan ČR, který v RF pobývá na vízum nebo na povolení k dlouhodobému pobytu.

Přijímající strana je povinna zaregistrovat občana ČR  v případě, že pobyt v RF přesáhne 3 kalendářní dny. Pokud občan ČR přicestuje do RF na dobu kratší než 3 kalendářní dny a není ubytován v ubytovacím zařízení, nepodléhá registraci. Povinnost registrace musí být splněna nejpozději po uplynutí 3 pracovních dnů ode dne příjezdu do místa ubytování. Odcestování občana ČR je přijímající strana povinna oznámit nejpozději do 2 kalendářních dnů.

Během tranzitu přes území RF (například vlakem) cizinec povinnosti registrace nepodléhá.

V případě ztráty víza či jakékoliv změny víza je vhodné mít kontakty na zvoucí ruský subjekt. Pokud se cizinec zdržuje na území RF nelegálně či nedisponuje dokladem o splnění ohlašovací povinnosti po dobu pobytu v RF, vystavuje se riziku přísného postihu ze strany orgánů státní moci a  hrozí mu pokuta do výše 5 tisíc rublů, tj. cca 4 tisíce Kč.

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky doporučuje, aby si čeští občané před cestou ověřili u zastupitelského úřadu RF, zda se podmínky cest do RF nezměnily.

Celní a devizové předpisy

Dovoz a vývoz valuty z/na území Ruské federace upravuje zákon č. 173-FZ ze dne 10.12.2003 "O měnové regulaci a kontrole", ve znění pozdějších změn.

Dovážená cizí měna a měna RF v hotovosti, cestovní šeky, cizí i ruské cenné papíry v celkové hodnotě přesahující 10 000,- USD, dovážené do RF fyzickými osobami (rezidenty i nerezidenty) podléhají písemné deklaraci celním orgánům RF.

Vývoz cizí měny a měny RF (rezidenti i nerezidenti) v hotovosti v hodnotě vyšší než 3 000 USD podléhá písemné deklaraci celním orgánům Ruské federace.

Vývoz měny v hotovosti v hodnotě 3000,- USD a nižší je osvobozen od celní deklarace či jiných úředních úkonů.

Vývoz měny v hotovosti v hodnotě do 10 000,- USD je možný po vyplnění a odevzdání celní deklarace na hraničním přechodu, přičemž není potřeba dokládat původ nabytí těchto prostředků.

Vývoz měny v hotovosti  v hodnotě přesahující 10 000,- USD se nepřipouští, s výjimkou případu, kdy se jedná o prostředky dříve dovezené nebo převedené do RF. Předkládá se písemná celní deklarace a ostatní dokumenty dokládající předchozí dovoz nebo převod měny do RF.

Vývoz cestovních šeků v hodnotě nad 10 000,- USD podléhá písemné deklaraci celním orgánům RF.

Doporučujeme všem občanům ČR dovezenou valutu do RF řádně deklarovat, a to jak při příjezdu, tak  při odjezdu.

Zvýšenou pozornost musí cizinci věnovat vývozu starožitností, historických zbraní, literatury a jiných uměleckých předmětů. V těchto případech je nutné předložit na hraničních přechodech RF povolení k vývozu těchto předmětů vydané Ministerstvem kultury RF. Při dovozu zvířat na území RF je nutné předložit potvrzení o jejich příslušném očkování a vyhovujícím zdravotním stavu. To samé platí při jejich vývozu z RF. Doporučuje se obě potvrzení opatřit překladem do ruského jazyka.

 

zpět na začátek

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi

Bezpečnostní situace v jednotlivých částech země je velmi rozdílná. Při cestách mimo velké aglomerace se doporučuje cestovat ve skupinách, nevyhledávat náhodné známosti a nedávat okázale najevo, že se jedná o cizince. Taktéž se nedoporučuje mít u sebe větší částky peněz v hotovosti. Při jakýchkoliv konfliktech je třeba ihned uvědomit místní policii a nejbližší zastupitelský úřad ČR v RF (Moskva, Sankt Petěrburg nebo Jekatěrinburg).

Nedoporučuje se pohyb v blízkosti vojenských a jiných vyhrazených prostorů ani v blízkosti hranic.

Důrazně se nedoporučuje cestovat do takových oblastí RF, kde probíhá či latentně hrozí ozbrojený konflikt nebo existuje reálné nebezpečí napadení (např. oblast na jihu RF, především Čečensko, Ingušsko, Dagestán). V neodkladných  případech, kdy je nutno cestu přesto uskutečnit, se doporučuje předem získat informace o cílové oblasti na zastupitelských úřadech RF v ČR a na omezení, která pro vstup do těchto oblastí platí.

Rovněž se doporučuje o zamýšlené cestě do rizikových oblastí informovat příslušné zastupitelské úřady ČR v RF.

 

zpět na začátek

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města

Zastupitelský úřad ČR v RF

www.mzv.cz/moscow

123056 Moskva, ul. J. Fučíka 12/14

tel.:                   +7 495 2760701  ústředna

                        +7 495 2760702  konzulární informace

fax:                   +7 495 2501523

e-mail:             moscow@embassy.mzv.cz

obchodně ekonomický úsek

tel:                    +7 495 2760720

fax:                   +7 495 2512527

e-mail:             commerce_moscow@mzv.cz

konzulární oddělení

tel.:                   +7 495 2760702

fax:                   +7 495 2539282

e-mail:              consulate.moscow@embassy.mzv.cz

 

Informace o dopravě z letišť je umístěna na:

www.aviabilet.ru, (dále otevřít „Aeroporty“ na horní liště).

Zde naleznete úplnou informaci o dopravě z/na letiště.

Spojení z letiště Šeremetěvo (I, II):

autobusová kyvadlová doprava linka 851 nebo mikrobus (tzv. „maršrutka“/maršrutnoje taxi/) do stanice metra „Rěčnoj vokzal“ dále do stanice metra „Běloruskaja“ nebo „Majakovskaja“ (schéma metra www.metro.ru). Cena jízdenky v MHD (autobus, trolejbus, metro – cca 25 RUB, tj. 0,60 €),  jízdenka v „maršrutce“ – od 30 do 60  RUB (0,60 – 1,30 €).

vlak  www.aero-express.ru

(zajišťuje spojení mezi letištěm a vlakovým nádražím poblíž centra Moskvy):

letiště Šeremetěvo II -  „Běloruskij vokzal“ (metro „Běloruskaja“),

letiště Domodědovo - „Pavěleckij vokzal“ (metro Pavěleckaja),

letiště Vnukovo -  „Kijevskij vokzal“ (metro Kijevskaja).

Na letišti je oficiální stánek taxi (Moscow Cab – www.moscab.ru), cena za dopravu do centra -  1 500 RUB (přes 30 €).

 

Generální konzulát Sankt Petěrburg

193015 Sankt Petěrburg, ul. Tverskaja 5

tel.:                   +7 812 2714612

fax:                   +7 812 2714615

e-mail:             petersburg@embassy.mzv.cz

Generální konzulát Jekatěrinburg

620075 Jekatěrinburg, ul. Gogola 15

tel.:                  +7 343 3794762

fax:                  +7 343 3794926

email:               yekaterinburg@embassy.mzv.cz

Honorární konzulát Nižnij Novgorod

Nižnij Novgorod, ul. Volodarskovo 38A

tel./fax:              +7 8312 199779

Honorární konzulát Chanty-Mansijsk

Chanty-Mansijsk, prospekt Mira 38

tel.:                  +7 34671 90600

fax:                   +7 34671 30210

e-mail:            khantymansiysk@honorary.mzv.cz

 

zpět na začátek

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)

České centrum – Český dům Moskva

125047 Moskva, 3. Tverskaja-Jamskaja 36/40

ředitel: Ing., Mgr. Miloš JARO

www.czechcentres.cz/ceskydum

www.czechcentres.cz/moscow

tel.:                   +7 499 9782110, 9782101

+7 495 7877851, 7877852

fax:                   +7 495 2513227

Sekretariát ředitele

tel.:                   +7 495 7877854

fax:                   +7 495 2513227

IP linka:             +420 234 668 155

e-mail: ceskydum@czech.cz

Recepce – rezervace hotelového ubytování + informace

tel.:                   +7 495 7877851

fax:                   +7 499 9787002

IP linka:            +420 234 668 111

e-mail:  recepce@czech.cz

/ubytování 24 hod. denně, příjem rezervací na e-mail/

Business centrum– konzultace a ekonomické poradenství

tel.:                   +7 495 7877853

fax:                   +7 499 9787369

IP linka:            +420 234 668 153

e-mail: bc@czech.cz

Kulturní oddělení (sídlí v budově ZÚ Moskva)

123056 Moskva, ul. J. Fučíka 12/14

vedoucí: PhDr. Vlasta SMOLÁKOVÁ 

tel.:                   +7 495 2760706,

fax:                   +7 495 2514836

IP linka:            +420 234 668 513

htpp://www.czcenter.ru

e-mail:            ccmoskva@czech.cz

            info@czcenter.ru

CzechTourism

125047 Moskva, 3. Tverskaja-Jamskaja 36/40

ředitelka zastoupení: Mgr. Helena SVOBODOVÁ

www.czechtourism.com

tel:                    +7 499 9785205 ; +7 495 234465

fax:                   +7 499 9782165

e-mail:  info-ru@czechtourism.com,

CzechTrade (Moskva)

125047 Moskva, 3. Tverskaja-Jamskaja 36/40

ředitel zastoupení: Ing. Štěpán JÍLEK

tel.:                   +7 499 9782183         

tel/fax.: +7 499 9787642 (fax – pouze po ohlášení a ručním přepnutí)

e-mail: moscow@czechtrade.cz

http://www.czechtrade.cz, www.czechtrade.ru, www.czechtradeoffices.com

CzechTrade (Sankt Petěrburg)

19000 Sankt Petěrburg, ul. Bolšaja Morskaja 57

ředitel zastoupení: Ing. Martin HLAVNIČKA

tel./fax: +7 812  7188115;  7188137

e-mail:            petersburg@czechtrade.cz

CzechTrade (Jekatěrinburg)

620075 Jekatěrinburg, ul. Gorkovo 45

ředitel zastoupení: Ing. Jana BRZOŇOVÁ 

tel./fax: +7 343  2173571

e-mail:            yekaterinburg@czechtrade.cz

Komora pro hospodářské styky se SNS

výkonný ředitel: Ing. František MASOPUST

190 00 Praha 9, Freyova 27, 

tel.:                   266 721 814; 266 721 815

fax:                   266 721 813

http:// www.komorasns.cz

e-mail: masopust@komora.cz;  kordacova@komora.cz

 

Zastoupení Komory pro hospodářské styky se SNS v Moskvě

tel./fax: +7 499 9787369

email: palatasng@mail.ru

Česká televize

Moskva, 3. Tverskaja-Jamskaja 31/35

tel.:                   +7 499 9787626

e-mail: ctmoskva@online.ru

 

ČTK (Česká tisková kancelář)

Moskva, 3. Tverskaja-Jamskaja 31/35

tel.:                   +7 499 9787386;  +7 495 2517163

e-mail: ctk@online.ru

 

Český rozhlas

Moskva, 3. Tverskaja-Jamskaja  31/35

tel.:                   +7 499 9787389

e-mail: czradio@col.ru

 

Zdravotní ambulance

Moskva, 3. Tverskaja-Jamskaja 31/35 (umístění naproti vchodu ČSA)

tel. ordinace:                +7 499 9787061

Ordinační hodiny: Po – Pá            9:00-12:00   13:00-16:30

PRÁVNICKÉ SLUŽBY -  BBH Legal

Moskva, 1. Tverskaja-Jamskaja 5,

tel.:        +7 495 7304415

fax:       +7 495 7304416

e-mail:            moscow@bbh.cz

 http:// www.bbhlegal.ru

 

zpět na začátek

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)

  • 01 Záchranná služba (včetně hasičů)
  • 02 Milice (policie)
  • 03 Lékařská pohotovost
  • 04 Havarijní plynárenská služba

V Moskvě jsou pro všechny tyto služby a potřeby jednotná čísla:

  • 911-82-41 z pevné linky
  • 0911 a 112 z mobilního telefonu
 

zpět na začátek

1.18. Internetové informační zdroje

Nejpoužívanější ruské vyhledávače:

www.yandex.ru

www.rambler.ru

Server orgánů státní moci RF:

www.gov.ru

Server Vlády  RF s odkazy na jednotlivé resorty:

www.government.ru

www.government.gov.ru

Ministerstvo zahraničí RF:

www.mid.ru

Ministerstvo vnitra RF:

www.mvd.ru

Ministerstvo ekonomického rozvoje RF:

www.economy.gov.ru

Ministerstvo průmyslu a obchodu RF:

www.minprom.gov.ru

Ministerstvo energetiky RF:

www.minenergo.com

Ministerstvo financí RF:

www.minfin.ru

Ministerstvo dopravy RF:

www.mintrans.ru

Ministerstvo zemědělství RF:

www.mcx.ru

Federální služba pro veterinární a fytosanitární dozor:

www.fsvps.ru

Ministerstvo zdravotnictví a sociálního rozvoje RF:

www.minzdravsoc.ru

Ministerstvo přírodních zdrojů a ekologie RF:

www.mnr.gov.ru

Oficiální stránky prezidenta RF:

www.kremlin.ru

Oficiální stránky prezidenta RF pro děti:

www.uznay-prezidenta.ru

Centrální banka RF:

www.cbr.ru

Delegace Evropské komise v RF:

www.delrus.ec.europa.eu

Obchodně-průmyslová komora RF:

www.tpprf.ru

zastoupení v ČR: www.rutpp.cz

Moskevská obchodní a průmyslová komora:

www.mostpp.ru

Asociace evropských podnikatelů

www.aebrus.ru

Federální služba státní statistiky (ROSSTAT):

www.gks.ru

Daňová správa:

www.nalog.ru

Federální celní služba

www.customs.ru  

Federální migrační služba

www.fmsrf.ru  

Státní dopravní služba

www.gai.ru 

Server regionů  RF:

www.regions.ru

Server vlády Moskvy:

www.mos.ru

Server vlády  Moskevské oblasti:

www.mosreg.ru

Informace o ruských zákonech:

www.garant.ru 

Zpravodajství:

www.gazeta.ru

www.rg.ru

www.vedomosti.ru

www.strana.ru

www.rosbalt.ru

www.interfax.ru

www.rian.ru

www.rbcdaily.com

www.kommersant.ru

www.ng.ru

www.izvestia.ru

www.moscownews.org

www.themoscowtimes.com

 

Informace o leteckých spojích:

www.polets.ru

www.aeroflot.ru

www.S7.ru

 

zpět na začátek

1.19. Adresy významných institucí

Adresy jednotlivých institucí RF jsou uvedeny na jejich internetových stránkách, viz. kap. 1.18. Internetové informační zdroje. Webová adresa jednotného informačního portálu ruské vlády je www.gov.ru resp. www.rsnet.ru

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne