Rusko: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

© Zastupitelský úřad Moskva (Ruská federace)

8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Způsob využití distribučních a prodejních kanálů závisí na komoditě, strategii firmy a na délce jejího působení na ruském trhu. Distribuční síť v RF se zásadně neliší od evropských zvyklostí. Na ruském trhu fungují velká distribuční centra, sítě velkoobchodů, supermarketů apod.

V mnoha sektorech, např. ve strojírenství, se obchody realizují často na základě tradičních a osobních vazeb. Hodně zástupců českých firem pracuje s klienty z dob svého předchozího působení (náhradní díly k již dříve prodaným strojům a nové kontrakty získané na základě dobrých zkušeností s českým zbožím). Přesto nutno počítat s velkou konkurencí,zejména ze strany čínského a německého strojírenského průmyslu.

Nejobvyklejší způsob vstupu na ruský trh je vyhledání zájemce o zboží či služby, resp. zájemce o zastupování, distribuci (výhradní / nevýhradní), obecně o spolupráci, od které však on obvykle očekává jednostranné výhody. Místní trh se jen obtížně dá zpracovávat na dálku. Kvůli nutnosti poskytovat nezbytný rozsah služeb, které lze těžko zajistit ze zahraničí, je tudíž  téměř nezbytné mít silné vlastní (dceřinou společnost nebo reprezentaci), resp. zprostředkované zastoupení (ruská fyzická nebo právnická osoba), které plnohodnotně prosazuje firmu na trhu a jedná aktivně dle požadavků trhu a aktuální situace.    

K prosazování českého zboží v regionech pomáhají mj. proexportní akce MPO ČR (oficiální účasti ČR na výstavách a veletrzích v RF, samostatné výstavy v regionech – viz  www.mpo.cz /podpora podnikání/exportní opatření/finanční podpora na veletrzích), resp. státní agentury CzechTrade, umožňující efektivní ekonomickou prezentaci  se státní podporou na vybraných výstavních akcích nezařazených do kategorie oficiálních účastí. Rovněž podnikatelské mise do ruských regionů pořádané ZÚ Moskva v součinnosti s Komorou SNS či dalšími institucemi (SPD, asociace apod.) mají své nezastupitelné místo při rozvíjení regionální spolupráce („otevírání dveří“ českým výrobcům a exportérům).

Kromě toho ZÚ Moskva společně s Business Centrem Českého domu organizuje prezentace českých i ruských firem a regionů ČR i RF, umožňující českým podnikatelům získat aktuální informace o podnikatelském prostředí a investičních plánech v jednotlivých regionech, vč. navázání přímých pracovních kontaktů se zástupci exekutivy a  podnikatelských kruhů  těchto regionů. .

V Moskvě, St.Petěrburgu a Jekatěrinburgu působí zastoupení státní agentury pro podporu exportu CzechTrade, www.czechtrade.cz, www.czechtrade.ru, jejíž zástupci poskytují na základě konkrétních požadavků firem asistenční služby, konzultace v oblasti podnikání, založení firmy, případně provádějí marketingový výzkum, dále mohou vyhledat vhodné obchodní partnery a případně ověřit jejich zájem o nabízený produkt.

 

zpět na začátek

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil

Zaměstnávání cizinců upravuje federální zákon RF č. 115 z 25. července 2002 „O právním postavení cizinců v Ruské federaci“, na tento zákon navazují pozdější úpravy - viz Federální zákon č. 86 z 30.6.2003, Federální zákon č. 141 z 11.11.2003 a Federální zákon č. 122 z 22.8.2004. Podle tohoto zákona vláda Ruské federace každý rok stanoví na návrh státních orgánů kvótu počtu cizinců, kteří budou moci v RF vykonávat pracovní činnost.  Kvóty se stanoví podle demografické situace v jednotlivých oblastech a možností zaměstnavatelů zajistit pro cizince práci. V některých teritoriálních oblastech, popř. sférách činnosti je zaměstnávání cizinců přímo zakázáno. Jedná se např. o oblasti se zvláštním pobytovým režimem, se složitou politickou situací, v zařízeních vojenského a strategického průmyslu apod.

Zájem je zejména o vysoce kvalifikované pracovníky, o odborníky v oblasti výpočetní techniky, strojírenství, chemie, zdravotnictví. Naproti tomu nemohou být cizinci zaměstnáni v profesích spadajících pod maloobchodní síť.

Zaměstnavatelé musí nejdříve získat povolení na zaměstnání cizinců, které vydávají orgány Federální migrační služby. Pokud ho mají, obracejí se svou žádostí o zaměstnání konkrétního cizince na místní pracovní úřad, který žádost posoudí a v případě svého souhlasu ji postoupí teritoriálnímu orgánu Federální migrační služby, která vystaví pozvání na vjezd do RF za účelem pracovní činnosti.

Zájemce o práci v Ruské federaci, který ještě nevstoupil do žádného kontaktu s ruským zaměstnavatelem, by se proto měl nejdříve obrátit na pracovní úřad v místě, kde by chtěl pracovat a informovat se o tom, zda se ve zvoleném místě připouští zaměstnání cizinců a zda mají místní podnikatelé zájem o práci, kterou cizinec nabízí.  V kladném případě má cizinec za sebou první krok k realizaci jeho záměru o pracovní činnost. Nastoupí pak další, podstatně složitější etapa dojednání pracovních podmínek, zajištění ubytování, obstarání dokumentů k vydání pracovního víza, apod. Je proto podstatně jednodušší hledat práci v českých firmách již působících na území RF. Bližší informace o jejich působení na ruském trhu lze získat na zastoupení Czechtrade v Moskvě.

Platy se v Moskvě pohybují přibližně na stejné úrovni jako v České republice, platy specialistů (vedoucí, hlavní účetní apod) jsou však vyšší než platy v ČR.

České firmy zaměstnávají místní síly především jako pomocné administrativní síly ve svých kancelářích a jako představitele svých zastoupení v teritoriu a snižují si tak náklady, které by pro ně znamenalo vyslání českého občana. Jedná se zejména o firmy, které jsou na ruském trhu aktivní delší dobu, důvěřují svým partnerům nebo si postupně vybudovaly dealerskou síť. Z finančního hlediska je zaměstnávání místních sil pro české firmy výhodné, i když musí postoupit administrativně náročné procedury a se zajištěním různé dokumentace. Firma, která místní síly zaměstnává, za ně platí veškeré poplatky do penzijního a sociálního fondu, zdravotní pojištění a poplatky do fondu zaměstnanosti.

Poznámka:

Problematika pracovních víz a dlouhodobých pobytů občanů EU v RF je dlouhodobě předmětem zvýšeného zájmu EU vzhledem k nereciprocitě vzájemných vztahů v této oblasti. Za poslední dva roky nedošlo k žádnému výraznému zlepšení v této záležitosti.

Bližší informace a podrobnější výklad výše uvedených zákonů je možno získat u poradenské firmy INTERPONT, Business Consulting, Tverskaja street no. 16/2 bld. 1, office 9018, floor 7, tel. +7-495-9358961, www.interpont.com.

 

zpět na začátek

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Zahraniční firma může v RF podnikat jako zastoupení firmy („predstavitělstvo“ – representative office) nebo může zvolit formu založení ruské právnické osoby, a to:

  • společnost s ručením omezeným (OOO – organizacija s ograničennoj otvětsvěnnostju)
  • uzavřená akciová společnost (ZAO – zakrytoje akcioněrnoje obščestvo)
  • otevřená akciová společnost (OAO – otkrytoje akcioněrnoje obščestvo)

Jednotlivým aspektům fungování na ruském trhu se věnuje studie „Nejčastěji kladené otázkyve vztahu k podnikání v Ruské federaci“, kterou na zakázku OEÚ ZÚ Moskva vypracovala právnická firma BBH Legal LLC (www.bbhlegal.ru). Tato studie je zveřejněna na internetových  stránkách ZÚ Moskva - www.mzv.cz/moscow (kapitola „Obchod a ekonomika“, dále pak „Informační zdroje“) a rovněž i na portálu BusinessInfo (www.businessinfo.cz/cz/rubrika/rusko/1000580).. 

Při založení firmy v RF se rozhodně doporučuje využít služeb právních kanceláří, resp. Obchodně a průmyslové komory RF (www.tpp.ru) nebo Státní registrační komory (SRK) při Ministerstvu spravedlnosti RF (www.palata.ru). Tyto služby jsou zpoplatněny.

Firmy jsou dále registrovány v jednotném státním registru daňových poplatníků, který je zveřejněn na internetových stránkách Federální daňové správy (www.nalog.ru). V registru je možné vyhledávat podle názvu firmy nebo podle registračního čísla. Ve srovnání  s internetovou verzí českého rejstříku jsou však tyto informace velmi omezené.

 

zpět na začátek

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)

Náklady na reklamu v ruských hromadných sdělovacích prostředcích jsou vysoké, proto české firmy tento způsob propagace příliš nevyužívají. Vzhledem k profilu českých obchodních zastoupení (převážně strojírenské firmy) není ani reklama v HSP pro tento druh zboží typická. Na moskevských ulicích lze vidět billboardy propagující české pivo (vyráběné v RF v rámci české licence) či automobily Škoda, dále pak některé druhy potravin s českou značkou rovněž licenčně vyráběné v RF. Některé firmy využívají služeb odborných periodik, které jsou zaměřeny na konkrétní segment trhu a umožňují oslovit konkrétní skupinu potenciálních zákazníků a partnerů přímo v oboru.

Efektivní reklamou je účast českých firem na specializovaných mezinárodních a regionálních výstavách i veletrzích, která je vnímána jako indikátor zájmu o ruský trh. Místní výstavy a veletrhy pořádané s mezinárodní účastí dosáhly v posledních letech poměrně vysoké úrovně -  na renomovaných výstavních akcích lze vidět nejnovější výrobky a technologie firem z celého světa. Je však žádoucí akceptovat místní zvyklosti, tj. komunikace s potenciálními místními zákazníky v ruském jazyce, katalogy a další propagační materiály  rovněž v ruštině. 

Dobrou příležitostí k propagaci českého zboží a služeb je účast  firem na výstavách či veletrzích v rámci tzv. oficiální účasti ČR (akce pod záštitou MPO ČR, kdy je zúčastněným firmám poskytován příspěvek na výstavní plochu atd.). Přehled  těchto propagačních akcí na příslušný rok je publikován na  internetových stránkách MPO (www.mpo.cz).

Agentura CzechTrade umožňuje efektivní prezentaci se státní podporou na vybraných výstavách (veletrzích) nezařazených mezi oficiální účasti (viz - kapitola 8.1)

České firmy, které mají zájem o provedení průzkumu trhu na území RF, se mohou obrátit se svými požadavky na CzechTrade, případně na některou z mnoha soukromých marketingových a poradenských agentur realizujících projekty na zakázku dle přání zákazníka. Kvalitu  této průzkumné práce může, podobně jako i v ostatních zemích světa, garantovat členství agentury v ESOMAR (členem je např. Marketingovyj Informacionnyj Centr, www.mic.ru, www.tns-global.ru).

Významné projekty koordinuje „Ruská asociace marketingu“www.ram.ru – tel. +7 495 231 70 77, fax: +7 495 231 70 66, email: info@ram.ru. K nejznámějším agenturám patří např. „Mosvněšinform“ – tel. +7 495 205 64 34, fax: +7 495 205 78 73, „Russian Public Relations Group“ – tel. +7 495 495 13 13, fax: +7 495 494 04 55, „Agentstvo dělovoj informacii Bizněs karta“ – tel. +7 495 956 33 84, www.biznes-karta.ru, email: postmaster@biznes-karta.ru.

 

zpět na začátek

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů

Praxe ukazuje, že spory, které se české firmy pokoušely řešit soudní cestou v RF, častokrát nedopadly v jejich prospěch. Ruští partneři maří soudní jednání, způsobují administrativní obstrukce, soudy ve většině případů přijímají rozhodnutí ve prospěch ruské strany a v opačném případě soud doposud nemá při vymáhání dluhu účinné nástroje k tomu, aby přinutil dlužníka zaplatit. Z tohoto důvodu mnohé z českých firem působících na ruském trhu vkládají do kontraktu klauzuli o řešení sporu u nestranného soudu v třetí zemi. Před uzavřením kontraktu doporučujeme konzultovat použité právo nebo arbitrážní doložku se specializovanou právní kanceláří, případně s financující bankou.

V tomto smyslu nabízí své služby a možnost řešení sporů v České republice český Arbitrážnísoud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR,  www.adr.komora.cz/Stranky/rozhodci-rizeni.aspx , stejně tak při Obchodně-průmyslové komoře RF funguje ruský arbitrážní soud, www.tpprf.ru.  

 

zpět na začátek

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek

Pro zadávání zakázek financovaných z veřejných prostředků platí v RF oficiálně zhruba stejná pravidla jako v ČR. Podstatnou odlišností je však cenová preference pro domácí dodavatele ve výši 15%, což většinou zahraniční zájemce efektivně vylučuje. Ze zkušeností některých českých firem navíc vyplývá, že většina  tendrů pořádaných v RF  nemá regulérní průběh, i když se situace postupně zlepšuje.

Problematika veřejných zakázek spadá do kompetence Ministerstva ekonomického rozvoje RF (MER RF). Konkrétně se jimi zabývá  „Děpartament gosudarstvennogo regulirovanija v ekonomike /odbor státní regulace v ekonomice/ – viz   www.economy.gov.ru.

Veřejné zakázky a s tím související aspekty upravuje federální zákon č. 94-FZ z 21.7.2005  ve znění pozdějších předpisů. Oficiální název zákona – «О размещении заказов на поставки товаров, выполнение работ, оказание услуг для государственных и муниципальных нужд».Podrobněji o posledních změnách tohoto zákona – viz  www.goszakaz.ru/concurs/changes. 

Od 1.1.2010 funguje tzv. Federální portál státních zakázek (www.zakupki.gov.ru), na kterém jsousoustředěny veškeré federální zakázky. Portál spravuje MER RF, nicméně kontrolní činnost (objednavatelů zakázek) zajišťuje Federální antimonopolní služba  (FAS).

Na ruském internetu existují placené portály tendrů, a to tzv. Elektronnaja gazeta  „Konkursnyje torgi“  (www.gostorgi.ru)  a  tzv. Informacionnaja sistěma „Konkursnyje torgi“ (www.bob.ru) . 

Soutěže bývají často vypisovány přímo administrativami jednotlivých federálních subjektů (celkem 83)  a  zpravidla  i zveřejňovány na jejich  internetových stránkách. Odkazy na jednotlivé regiony - viz  www.regions.ru. Další dílčí informace o možnostech investic v Rusku  lze najít  na www.ctec.ru.  

V případě, že OEÚ získá informaci o vypsání soutěže, je tato zaslána agentuře CzechTrade, komorám a věcně příslušným resortům v ČR. Informace jsou následně zveřejňovány na www.czechtrade.ru, www.export.cz, www.businessinfo.cz.

 

zpět na začátek

8.7. Problémy a rizika místního trhu

  • nízká vymahatelnost práva;
  • tarifní i netarifní překážky, nestandardnost a mnohdy i neprůhlednost  procesu proclívání zboží;
  • korupce na všech úrovních a téměř ve všech sférách   
  • vysoká nákladovost průniku na trh, většina českých firem si nemůže dovolit drahou  a   zpravidla předraženou  reklamu;
  • ruské firmy mají tendence klást českým firmám často náročné podmínky pro dodávky (např. odkladů plateb, proclívání zboží, certifikace apod.), které finančně silní západní obchodní partneři mnohdy akceptují;
  • obchody v Rusku nelze dělat „na dálku“, osobní přítomnost a osobní jednání s partnery jsou nutností
  • mnohé české firmy nevlastní dostatečně velký kapitál, aby mohly ruským partnerům dodávat zboží s odkladem platby, na leasing, na úvěr, popř. s odkladem splátek, jak je to běžné u západních firem.

(další aspekty viz kapitola 10.3)

 

zpět na začátek

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví

V RF je zřízena Federální služba duševního vlastnictví, patentů a ochranných značek (oficiální zkratka „Rospatent“ (www.fips.ru), která je podřízena Ministerstvu školství a vědy RF.

Rospatent je z definice federálním orgánem výkonné moci, uskutečňující kontrolu a dohled ve sféře právní ochrany a využívání objektů duševního vlastnictví, patentů a obchodních značek a výsledků duševní činnosti které, se stanou předmětem ekonomického a občansko-právního oběhu. Rospatent hájí zájmy RF, ruských fyzických a právnických osob při nakládání právy na výsledky duševní činnosti včetně těch, která vznikají v rámci mezinárodní vědecko-technické spolupráce. Rospatent je zastoupen ve Světové organizaci duševního vlastnictví (www.wipo.org).

RF se připojila ke „Smlouvě o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví“, která byla přijata WTO v Uruguayském kole v dubnu 1994.

1. ledna 2008 nabyla účinnosti 4. část ruského občanského zákoníku (OZ) týkající se zejména práv duševního vlastnictví. Státní Duma tento zákon schválila již v listopadu 2006. Do ruského právního řádu se tak poprvé dostává zákon, který uceleně stanoví podmínky ochrany práv duševního vlastnictví a sankce za jejich porušení. Za opakované nebo závažné porušení práv duševního vlastnictví může soud rozhodnout o ukončení nebo pozastavení činnosti firmy nebo jednotlivého podnikatele. Využívání cizích autorských práv bez souhlasu autora může skončit až uložením trestu odnětí svobody.

4. část OZ slučuje 6 původních zákonů upravujících oblast práv duševního vlastnictví. Obsahuje nejen tradiční právní instituty, ale i např. know-how, název firmy apod., kde dosud jednotná právní úprava chyběla. Nově upravuje např. ochranu patentů, autorských děl v oblasti vědy, literatury a umění, ochranných známek, obchodního tajemství atd.  Další novinkou je státní akreditace institucí zabývajících se ochranou práv duševního vlastnictví. Od r. 2009 se ve Státní Dumě projednává další návrh novely 4. části OZ, jedná se zejména o zajištění ochrany autorských práv na léky. 

RF formálně uznává všechny hlavní mezinárodní dohody a úmluvy o ochraně duševního vlastnictví, v praxi se však často setkáváme s jejich porušováním. Jde zejména o autorská práva k audio a video nosičům, oděvům apod. Místní úřady s tímto jevem bojují se střídavými úspěchy.

 

zpět na začátek

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka

Všeobecně lze konstatovat, že v RF fungují analogické platební podmínky jako jinde v západním světě. Významní ruští partneři si v zásadě mohou vždy vybírat z více nabídek a stále méně akceptují podmínku platby předem, která je navíc komplikovaná nutností složit 100% částku platby v rublovém ekvivalentu na depozitní účet banky do okamžiku úplného zakončení (tj. věcného plnění) kontraktu. Tento problém lze řešit s pomocí zahraničního obchodního partnera (exportéra), získáním záruky zahraniční banky ruskému importérovi za splnění závazku dodávky nebo vrácení platby (zálohy) předem. (Akceptovány jsou však jen některé banky) Kromě toho každý ruský podnikatelský subjekt pro operaci se zahraničním partnerem (import/export) musí kromě platného kontraktu získat tzv. “pasport sdělki” vydávaný pouze státem pověřenou bankou a důsledně kontrolovaný jak samotnou touto bankou, tak celní správou. Bez platného kontraktu a “pasportu sdělki” nelze provést oficiálně žádnou platbu do zahraničí.

Poměrně běžná je praxe využívání v zahraničně-obchodní činnosti tzv. off-shore firem, pomocí kterých se obchází některá omezení.

V RF jsou stále běžnější obecně používané způsoby plateb pomocí akreditivů. V této situaci je velmi důležité s jakou bankou pracuje ruský partner. Zjednodušeně lze říci, že i když je v RF více než 1000 bank i pro ruské oficiální orgány (v souvislosti se zahraničně obchodní činností) jsou akceptovatelné banky max. do 50 místa, (výjimečně do 100), např. banky se zahraniční účastí).

Z tohoto hlediska je velmi pozitivním faktorem vysoká angažovanost většiny významných českých bank a nárůst jejich zkušeností s řešením standardních i nestandardních obchodních případů na ruském trhu. Aktivně se na ruský trh zapojuje i Česká exportní banka, která zajišťuje především financování rozsáhlejších investičních celků. Své služby financování na ruském trhu poskytuje i Komerční banka, ČSOB a další banky se sídlem v ČR. S výše uváděnými bankami je v těsném pracovním kontaktu Exportní garanční pojišťovací společnost (EGAP) s bohatými zkušenostmi z financování a pojišťování českého exportu a investic v Rusku.

Platební morálka je ovlivňována řadou faktorů (komodita, konjunktura, velikost, síla a druh partnera) a je velmi kolísavá. Obecně lze říci, že v podmínkách ekonomické krize se bude zřejmě zhoršovat, a proto doporučení může být jen jedno – maximální obezřetnost.

 

zpět na začátek

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu

.

Bližší informace k účastem na výstavách a veletrzích v RF (se státním příspěvkem) jsou zveřejněny na informačním portálu MPO -  www.mpo.cz - v sekci „Zahraniční obchod“ – Oficiální účasti ČR v zahraničí v roce 2010“ -  www.mpo.cz/dokument63148.html.

Od začátku roku 2010 byla rozšířena možnost státem dotované účasti českých firem na specializovaných výstavách v RF díky projektu „Zajištění společné účasti na specializovaných zahraničních výstavách a veletrzích v období 2010 – 2012“. Realizátorem projektu je Hospodářská komora ČR. Mezi vybranými specializovanými výstavami pro rok 2010 je i 5 výstav, které se konají na území RF. České firmy a oborové asociace mohou získat dotaci ve výši až 120 000 Kč na přímé náklady spojené s veletržní expozicí. Bližší informace lze nalézt na stránkách Hospodářské komory ČR, pod sekcí „Podpora exportu a zahraniční vztahy“ (www.komora.cz).

Přehled výstav a veletrhů pořádaných v RF, vč. podrobných informací o jejich  věcném zaměření lze najít na ruském internetu, např. na:  www.allexpo.ru, www.informexpo.ru, www.exponet, www.expostat.ru, resp. na  informačních portálech jednotlivých ruských výstavních společností  nebo firem – organizátorů výstav.

Přehled výstavišť v Moskvě:

Výstavištěinternet
CVK Expocentrum (na Krasnoj  Presně)www.expocentr.ru
MVK Sokolnikiwww.exposokol.ru
Všeruské výstavní centrum (bývalé VDNCh)www.vvcentre.ru
MVC Krokus Expowww.crocus-expo.ru

Na ruském trhu má stálé zastoupení výstavní firma Veletrhy Brno (www.bvv.cz, www.bvv-moscow.ru).  

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne