- 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje
- 4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)
- 4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory
- 4.4. Stavebnictví
- 4.5. Zemědělství – vývoj, struktura
- 4.6. Služby
- 4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)
- 4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc
Ekonomika KSA je v současné době plně závislá na těžbě ropy , která se spolu s navazující petrochemickou výrobou podílejí více než 1/2 na tvorbě HDP. SAK má největší zásoby nevytěžené ropy na světě (cca 1/4 světových rezerv) a svou současnou těžbou ve výši 8,4 mil. barelů denně zaujímá po Rusku 2. místo na světě. Ropa a ropné deriváty tvoří 85 % vývozu. Příjmy z ropy tvoří 90% příjmů státního rozpočtu.
Jednostranost ekonomiky a její závislost na ropných zásobách, jejichž výtěžnost se odhaduje na 50-70 let, přiměla vládu KSA k rozsáhlému programu restrukturalizace země a budování průmyslu zaměřeného na zpracování neropných surovin a průmyslových oborů s vyšší přidannou hodnotou v podobě kvalifikované pracovní síly a nejnovějších technologií. Konečným cílem je znalostní ekonomika.
Saúdskoarabské království (SAK) se ekonomicky orientuje především na USA, následně EU (Velká Británie, Francie, Itálie, Španělsko, Německo), Japonsko, v posledním období rozvíjí vztahy s Čínou, Indií a Ruskem
4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje
Hospodářský vývoj byl v letech 2005-2008 pro Saúdskou Arábii velice příznivý a země vykazovala hospodářský růst v průměru 4 % ročně.
V roce 2009 došlo vlivem světové hospodářské krize k poklesu poptávky po ropě a její cena poklesla ze 150 USD za barel v roce 2008 na 40 USD za barel. To se projevilo i na reálném růstu HDP, který v roce 2009 činil pouze 0,16%. Realitní krize v Dubaji se na ekonomice království projevila krachem několika velkých firem, větší obezřetností místních bank a jejich úvěrové angažovanosti v nových projektech, což způsobilo všeobecný pokles poptávky.
V roce 2010 došlo vlivem růstu světových cen ropy opět k oživení a reálný růst HDP dosáhl 3,7%. K růstu HDP přispělo i uvolnění řady infrastrukturních i průmyslových projektů, které byly vlivem krize v roce 2009 pozastaveny. Koncem roku 2010 došlo po zkonsolidování bankovního sektoru k nárůstu bankovních úvěrů do soukomého sektoru, což přispělo k oživení poptávky.
Výhled růstu HDP pro rok 2011 činil z kraje roku 4,5%. Motorem růstu měly být rostoucí ceny ropy na světových trzích a oživení domácí poptávky vyvolané rozsáhlými investicemi státu do ekonomiky (výstavba škol, nemocnic, bytů a dopravní infrastruktury) v souladu s pětiletým plánem rozvoje na roky 2010-14 ve výši 400 mld. USD. Mimořádný balíček sociálních opatření ve výši 100 mld. EUR, který král vydal v březnu 2011 za účelem uklidnění možných sociálních nepokojů vyvolaných událostmi "arabského jara" a nahrazení libyjského výpadku těžby ve výši cca 1 mil. barelů denně spolu s nebvykle vysokými ceny ropy ve 2. čtvrtletí roku 2011 by měly zvýšit reálný růst HDP o 1-2%. Podle zprávy IMF z 07/2011 by měl reálný růst HDP v roce 2011 dosáhnout 6,5%, podle guvernéra SAMA by měl činit 5%.
Pro rok 2012 je výhled růstu HDP3,6 %, HDP na hlavu v roce 2013 má vzrůst o 1.000 USD ze současných cca 18 tis. USD na 19,3 tis. USD.
4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)
| Rok | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 * |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| nominální HDP v mld. USD | 315,3 | 356,2 | 384,7 | 476,3 | 372,7 | 434,7 | 478,6 |
| reálný růst HDP v % | 6,1 | 3,2 | 2,0 | 4,3 | 0,6 | 4,1 | 5,0 |
| reálný růst HDP v ropném sektoru v % [1] | 6,2 | -0,8 | -3,6 | 4,2 | -7,6 | 2,1 | 3,5 |
| reálný růst HDP v neropném soukromém sektoru v % | 5,8 | 6,1 | 5,5 | 4,6 | 2,7 | 3,7 | 4,2 |
| HDP na 1 obyv. v USD | 12 988 | 14 218 | 14 888 | 19 200 | 14 687 | 16 039 | 17 279 |
| Podíl na tvorbě HDP v % v běžných cenách | |||||||
| - těžba ropy a zemního plynu | 43,4 | 46,3 | |||||
| - průmyslová výroba včetně petrochemického průmyslu | 10,4 | 10,1 | |||||
| - finanční služby | 9,0 | 8,2 | |||||
| - obchod | 6,1 | 5,4 | |||||
| - stavebnictví | 5,0 | 4,3 | |||||
| - doprava | 4,0 | 3,7 | |||||
| Inflace (spotřebitelské ceny) | 0,7 | 1,9 | 6,5 | 9,9 | 5,1 | 5,3 | 5,1 |
| Míra růstu životních nákladů v % (1999 = 100) [2] | 0,7 | 1,8 | 6,0 | 16,5 | 22,4 | 28,9 | |
| Míra nezaměstnanosti v % [3] | 13,0 | 12,0 | 11,0 | 9,8 | 10,0 | 10,1 | |
| Kurs měny k USD | 3,75 | 3,75 | 3,75 | 3,75 | 3,75 | 3,75 | 3,75 |
[Zdroj: Saudi Arabian Monetary Agency (SAMA) (*) = oficiální odhad
[1] růst HDP v ropném sektoru značně kolísá, neboť ho ovlivňují ceny ropy a dohodnuté vývozní kvóty OPEC
[2] Výrazný vliv na tento ukazatel má především růst cen potravin v posledním roce.
[3] Oficiální údaje uvádějí položkově pouze částečně nezaměstnanost mužů, údaje se v různých pramenech liší, optimistické odhady se pohybují kolem 7 % mužů (ženy se obvykle jako nezaměstnané nenechávají evidovat). Některé nezávislé odhady hovoří i o 25% nezaměstnanosti.
Inflace: Podle oficiální statistické ročenky Saudi Monetary Agency vzrostl všeobecný index životních nákladů v roce 2010 v meziročním srovnáním s rokem 2009 o 6,5%. Na růstu životních nákladů se nejvíce podílí růst cen potravin, bydlení a souvisejících služeb. Podle Inflation report Jawa Investment vzrostl meziroční index cen bydlení a souvisejících služeb v 02/2011 o 8,3%. Z této skupiny činí meziroční nárůst nájemného 9,6%.
Nezaměstnanost: oficiální zdroje uvádějí nezaměstnanost ve výši cca 10% práceschopného saúdského obyvatelstva, které činí podle statistiky cca 4,2 mil. Počet oficielně nezaměstnaných je podle statiskitky 440 tis. Statistiky avšak také uvádějí, že zaměstnaných Saúdů je 1,5 mil (0,8 ve státním a 0,7 v soukormém sektoru). Nezaměstnaných je tak o cca 2 mil. více, což jsou pravděpodobně vdané ženy.
4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory
Hlavními průmyslovými obory jsou těžba ropy a navazující petrochemická výroba, které dominují celé saúdské ekonomice a na tvorbě HDP se podílejí cca 1/2.
| ROK | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 |
| těžba ropy v mil. barelech/den | 9,4 | 9,2 | 8,8 | 9,2 | 8,2 | 8,2 | 8,5 |
| průměrné exportní ceny saudské ropy | 49,5 | 60,5 | 68,1 | 93,4 | 61,4 | 77,0 | 79,0 |
Kromě ropy těží KSA i zemní plyn, který se však zcela zpotřebovává v místě, většinou na výrobu elektřiny. Celkové objevené zásoby se odhadují na 275 trilionů kubických stop, současná těžba činí 3,2 trilionů kubických stop plynu ročně. S cílem zvýšit současnou těžbu udělila v roce 2009 vláda KSA souhlas k založení společných podniků na prospekci a těžbu plynu v oblasti Rub al Khali (empty Quater) Saudi Aramca a zahraničních investorů z Nizozemí (Royal Dutch Shell), Itálie (ENI) , Španělska (Repsol) Ruska (Lukoil) a Číny (Sinopec).
Ropné a plynové zásoby jsou spravovány společností Saudi Aramco, která je největší společností svého druhu na světě (66 tis. zaměstnanců). Za stávajícího objemu produkce a těžebních technologií zásoby ropy vydrží na 70 let. Saudi Aramco se zabývá nejen těžbou ropy, ale provozuje též vlastní rafinérie v KSA (Rijád, Ras Tanura, Yanbu a Džidda) i zahraničí (Jižní Korea, Japonsko). Kromě státních rafinérií v KSA existuje 5 dalších rafinérií - smíšených podniků Saudi Aramca se zahraničním investorem: Yanbu (ExxonMobile), Jubail (Shell), Rabigh (Sumimoto), Jubail II (Total), Yanbu II (ConocoPhilips). Celková současná kapacita rafinérií na území KSA činí 3 mil. barelů ropy denně. Saudi Aramco připravuje výstavbu nové rafinérie v Jizanu (jihozápadní pobřeží) s náklady ve výši 7 mld. USD. V březnu 2011 získal Samsung od Saudi Aramca kontrakt na výstavbu závodu na zpracování zemního plynu v Jubailu v hodnotě 2,76 mld. USD. Do rozvoje těžby a zpracování ropy hodlá Saudi Aramco v příštích 5 letech investovat 120 mld. USD.
KSA zaujímá 10. místo na světě v oblasti petrochemické výroby. Ta se podílí na tvorbě HDP 3,3%. Do roku 2015 však má s ohledem na probíhající projekty výstavby petrochemického centra Jubail II (oblast Dammamu) zaujmout 3. místo. V současné době je ve výstavbě v průmyslové zóně Jubail II celkem 30 továren a ve fázi přípravy je dalších 44. Petrochemické výrobě dominuje Saudi Arabian Basic Industries Corporation (SABIC), což je po Saudi Aramcu druhá největší společnost se základním kapitálem 10 mld. USD, 14 tisíci zaměstnanců a obratem přes 24 mld. USD. Dále se SABIC zabývá výrobou chemikálií, hnojiv, železa, plastů a průmyslového zboží. Další společností operující v oblasti petrochemie je společnost SIPCHEM (Saudi International Petrochemical Company), která provozuje výrobu polyetylénů. V 11/2010 uzavřela SIPCEM kontrakt s korejskou firmou GS Engeneering and Construction na výstavbu závodu na výrobu etylenvinylacetátu ve výši 1 mld. USD v Jubail s kapacitou 200 tis. tun ročně. Společnost SIPCEM chystá další obdobné závody s investicemi ve výši 4 mld. USD v příštích 5 letech. K dalším významným projektům ve výstavbě patří Aramco Ras Tanura Refinery and Petrochemical Project s plánovanou investicí ve výši 20 mld. USD a Jubail Refinery and Petrochemical Project s investicí 9,6 mld. USD.
Ostatní průmysl se podílí na tvorbě HDP celkem 7%. Snaha vlády o diversifikaci ekonomiky a snížení její závislosti na vývozu surové ropy je soustředěna na vybudování průmyslu na zpracování místních surovin, tj. bauxitu, železné rudy, mědi, zinku, fosfátů basaltů, vápence, mramorů atd. Zvýšit se má rozvoj strojírenství, jako např. výroba automobilů a zbraní.
Největším uzavřeným kontraktem (11/2010) v oblasti zpracování nerostných surovin je společný projekt státní firmy Maaden (Saudi Arabian Mining Company) s americkou firmou Alcoa na vybudování plně integrovaného závodu na výrobu hliníku (bauxitové doly s kapacitou 4 mil. tun ročně, závod na rafinování hliníku s kapacitou 1,8 mil. tun, tavírna hliníku s kapacitou 0,8 mil. tun ročně a válcovna hliníkových plechů s kapacitou 0,4 mil. tun ročně), který počítá s investicí ve výši 8 mld. USD. Z dalších je možné jmenovat např. cementárnu Najran s náklady ve výši 400 mil. USD či zřízení dolů na těžbu mědi v oblasti Hail, který společnost Maaden uzavřela s kanadskou firmou SNC Lavalin.
Souběžně probíhá budování vlastní výzkumné a vývojové základny a masivní rozvoj universitní vzdělanosti populace (k současným 23 universitám má přibýt v příštích 5 letech dalších 25), zejména v technických oborech. Cílem je vybudovat ekonomiku založenou na znalostech s hi-tech průmyslem se zaměřením na elektroniku, nanotechnologie, biotechnologie, obnovitelné zdroje energie, experimentální medicínu. Součástí této politiky postupného vytváření „znalostní ekonomiky“ je i podepsání smlouvy na výstavbu „King Abdullah Institute for Nanotechnology“, který má být uveden do provozu 11.11.2011.
4.4. Stavebnictví
Stavebnictví se podílí na tvorbě HDP 6 % a má dobrou perspektivu dalšího růstu vzhledem ke značným potřebám budování infrastruktury a průmyslu. Hodnota současných rozestavěných projektů dosahuje 700 mld. USD.
Růst HDP ve stavebnictví v roce 2010 se odhaduje na 3,7 % ve srovnáním s rokem 2009. V roce 2010 byly podepsány nové kontrakty v celkové výši 28 mld. USD.
K největším stavebním firmám patří: Saudi bin Laden Group (silnice, železnice, byty), Al Rahji (bytová výstavba, železnice, silnice), Saudi Oger (silnice, bytová výstavba, administrativní budovy), Al Rashid (pozemní stavby), BEMCO (průmyslové stavby - rafinerie, elektrárny).
K největším uzavřeným stavebním kontraktům patří projekt výstavby dívčí university Princess Noura University v Rijádu , který si má vyžádat investice ve výši 11,5 mld. USD, z čehož Saudi Oger zajišťuje balíček č. 1 ve výši 3,3 mld. USD, Saudi bin Laden balíček č. 2 za 2,7 mld. USD a El Seif č. 3 v hodnotě 2,1 mld. USD. ABB získalo kontrakt na Intelligent Building Control Systems pro veškeré budovy tohoto universitního městečka. Dalšími projekty jsou např. rychlodráha Mekka-Medina s náklady ve výši 6 mld. USD, King Abdullah Sport City - 4 mld. USD, King Abullah Financial District - Saudi Oger získala kontrakt na výstavbu jednokolejné dráhy v délce 3,6 km za 240 mil. USD, na kterém spolupracuje s firmou Bombardier.
V březnu 2011 bylo vyčleněno ze státního rozpočtu 250 mld. SR (67 mld. USD) na výstavbu 500 tis. nových bytů pro sociálně slabší obyvatelstvo, které se mají postavit v příštích 5 letech. V současné době chybí v KSA cca 1,2 mil. bytů. Poptávka po bytech se bude neustále zvyšovat vzhledem k tomu, že 30 % obyvatel (cca 7 mil.) je od 15 do 30 let.
4.5. Zemědělství – vývoj, struktura
Bez zavlažování je možný pouze jen velmi extenzívní pastevecký chov dobytka. Intenzivnější zemědělská činnost vyžaduje umělé zavlažování. Zavlažuje a obdělává se cca. 0,5 % rozlohy země a podíl zemědělství na tvorbě HDP činí kolem 3-5 % (v závislosti na různých statistikách). Království je producentem pšenice, zeleniny, hovězího masa a mléčných výrobků. Dle odhadů ministerstva zemědělství rostla zemědělská výroba meziročně o 2,3 %, a to i přes prakticky neustálý pokles rozlohy zemědělské půdy od roku 2003 a státní dotace pro zemědělskou výrobu. Zemědělství je od r. 2004 výrazněji podporováno zvýhodněnými úvěry Saudi Arabian Agricultural Bank, přičemž byl zaznamená meziroční nárůst tohoto způsobu financování o 70 % na hodnotu přesahující 1 mld. SAR (cca 267 mil. USD). Od roku 2008 jsou pozastaveny dotace pro lokální producenty a nové investice do zemědělství jsou v současné době směřovány do zahraničí (Súdán, Etiopie, Thajsko, Turecko, Kazachstán apod.). Většina potravin se dováží, zejména z arabských zemí (SAE, Egypt), Austrálie a Ameriky.
4.6. Služby
Vzhledem k nábožensky podmíněným zvláštnostem ve způsobu života, zejména v postavení žen, které je silně orientováno na domácnost a rodinu, i vzhledem ke značně rozšířenému využívání domácího služebnictva, nejsou zcela rozvinuty všechny služby, například městská hromadná doprava, kulturní zařízení nebo služby individuálního cestovního ruchu.
Cestovní ruch se však postupně stává jednou z priorit rozvoje ekonomiky, zejména pro možnost tvorby nových pracovních míst. Stát proto poskytuje z centrálního rozpočtu na podporu turistiky značné finančí částky jednotlivým provinciím, zejména v horských oblastech Taifu a Abhy (jihozápadní část země), které jsou oblíbeným místem domácí turistiky pro své mírné podnebí v letních měsících.
V regionálním i světovém měřítku je v Saúdské Arábii mimořádně rozvinuto odvětví náboženské poutní turistiky řízené zvláštním ministerstvem pro záležitosti hadždže. Velké každoroční poutě do Mekky, zvané hadždž, se přitom zúčastňuje kolem 3 mil. lidí.
Poslední oficiální odhady uvádějí podíl služeb na HDP v roce 2009 kolem 38 %.
Kromě turistiky se postupně rozvíjejí finanční služby (v KSA je poměrně značně rozvinutá síť bank) a dopravně logistické služby, které mají perspetivu dalšího rozvoje s ohledem na projekt výstavby tzv. "Land Bridge", což je železniční spojení Dammam-Jeddah, které značně zkrátí dobu námořní přepravy z Asie do Severní Afriky.
Za poslední roky se prudce rozvinul trh informačních technologií. IT průmysl a služby rostou tempem 10% ročně a v roce 2020 se mají podílet na tvorbě HDP celkem 20%. Největšími odběrateli IT služeb jsou průmyslová odvětví, zejména rostoucí petrochemický průmysl, a rozvíjející se infrastruktura a finanční sektor. Výše trhu IT průmyslu činí 3,6 mld. USD s perspektivou růstu na 4,9 v roce 2014. Výše trhu IT služeb činí 1,1 mld. USD s perspektivou růstu 9% ročně, z čehož sofwerové služby činí 0,7 mld. USD.
4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)
Silniční infrastruktura je značně rozvinuta a její rozvoj dále rychle pokračuje. V zemi je cca 184 tis. km zpevněných cest, z toho cca 53,8 tis. km asfaltových silnic, z nich je cca 5 tis. km převážně velmi kvalitních dálnic a rychlostních silnic. Jsou připraveny projekty na dalších 16 tis. km asfaltových cest, z čehož 6 tis. km by mělo být postaveno v roce 2011. Dálniční infrastruktura je rovněž rozvinutá, čerpací stanice, motely, motoresty, obchody jsou hustě rozmístěny zejména u větších sídel, v případě motelů a motorestů je ovšem nutno počítat zásadně s podstatně nižším standardem, než je obvyklý v evropských zemích. Není obvyklé, že se řidič u čerpací stanice obsluhuje sám, až na výjimky je vždy k dispozici obsluha, účet je předkládán pouze na vyžádání.
Železnice zatím není v SAK nejdůležitější přepravní cestou. Rozsah stávající sítě se odhaduje na 2,4 tis. km. Hlavní železniční spojení je v současné době 450 km úsek osobní tratě Rijád-Dammám a 555 km úsek nákladní tratě Rijád-Haradth-Dammám. Obě tratě zabezpečují cca 85% nákladní a osobní přepravy mezi oběma městy. V roce 2011 přibyla tzv. mineral railway“ o délce 1 392 km spojující fosfátová a bauxitová naleziště v Hazm Al-jalameed a Al Zabirah (v oblasti společných hranic Iráku, Jordánska a KSA na severu) s průmyslovou zónou v Ras Al Zour („mineral city“) na východním pobřeží. Nová železnice vede přes města Jouf, Hail a Qasim. Na rozvoj železnice vynaložila KSA v uplynulých 4 letech cca 4,5 mld. USD a v plánu jsou projekty za dalších 20 mld. USD. O roku 2006 jsou ve výstavbě projekty tzv. Severo-jižního spojení. To zahrnuje cca 1 000 km dlouhou osobní a nákladní trať mezi Rijádem, Qásimem, Haílem, Zubajrou a Al Qarayatem (na hranicích s Jordánskem), která má být dokončena v roce 2014. Na některé úseky mají být teprve vypsána příslušná výběrová řízení. Některé části této trasy již byly kontrahovány: úsek Rijád Qásim získala Čínská firma China Civil Engineering Construction, Saudi Bin Laden Group a Thales získaly kontrakt na bezpečnostní a signalizační zařízení. Kromě severo-jižního spojení je v plánu výstavba tzv. Východo-západního spojení v délce 1 061 km a s náklady cca 9 mld. USD mezi Rijádem a Džiddou, které bude navazovat na spojení Rijád-Dammám a vytvoří tzv. „Land Bridge“ pro přepravu nákladu z Perského zálivu na pobřeží Rudého moře. Z Dammámu bude spojení prodlouženo až do Jubailu. V současné době se připravují výběrová řízení na cca 300 km nové tratě o třech úsecích: Ras-Al Khair-Jubail, Jubail-Dammam a železniční uzel v Jubailu. Výstavba úseku Rijád-Džida je zatím ve fázi prvotních studií. V roce 2011 byl kontrahován projekt propojení Džiddy, Mekky, Janbú a Medíny rychlodráhou v délce 570 km. Celkové náklady projektu se odhadují na 6 mld. USD. Kontrakt na výstavbu kolejí ve výši 1,8 mld. USD získalo konsorcium saúdské firmy Al Rajhi, čínské Railway Construction Corporation a francouzského Alstomu. Nádraží v Mekkce a Meddině bude stavět Saudi bin Laden Group a nádraží v Džiddě Saudi Oger (oba kontrakty dohromady ve výši 2,4 mld. USD). V 09/2011 vláda schválila účast na realizaci projektu společné železnice spojující státy GCC železniční sítí o délce 2 117 km. Projekt má předpokládané náklady ve výši 25 mld. USD. Práce mají začít v roce 2012, náklady na saúdskou část se odhadují na 5 mld. USD, z čehož 3,1 mld. bude stát výstavba tratí a 1,8 mld. USD pořízení vlakových souprav. Provozní rychlost tratě má být 350 km/hod. Saúdská část projektu má zahrnovat napojení na železnici Kuvajtu na jeho hranicích, odkud bude pokračovat do Dammamu a dále na Bahrajn, kde bude vytvořeno přemostění paralelní se současnou dálnicí tzv. King Fahd Causeway. Z Bahrajnu povede trať na Katar dvoupatrovým mostem (spolu s dálnicí) o délce 40 km (17 km násypy, 23 km přemostění). Druhá část propojení povede z Rijádu do SAE, odkud má trať dále vést do Ománu a v budoucnu i do Jemenu. Projekt má být dokončen v roce 2017. Podrobnosti o jednotlivých projektech, včetně map, jsou uvedeny na webových stránkách Saudi Railways Organisationhttp://www.saudirailways.org . Pro účast v tendru je nezbytná předchozí prekvalifikace na tzv. „vendor list“ jako u všech ostatních státních orgánů.
Všechna významnější regionální centra v Saúdské Arábii mají infrastrukturu pro letecké spojení (odhadovaný stav je více než 70 oficiálně provozovaných letišť, z toho 27 jich je pod supervizí General Authority od Civil Aviation - GACA). Mezinárodní letiště jsou v Rijádu, Džiddě, Dammámu a Tabuku. Polovinu objemu letecké přepravy se zahraničím přitom zajišťují Saúdskoarabské aerolinie (Saudi Arabian Airlines). GACA chystá do roku 2020 modernizovat většinu letišť a má za tímto účelem investovat cca 12,3 mld. USD. Dalšími 10 mld. USD mají přispět soukromí investoři. Celkem se má rekonstruovat 26 letišť. K nejvýznamějším projektům v blízké budoucnosti patří: King Abdulaziz International Airport in Jeddah ( Podepsány dva kontrakty ve celkové výši 7 mld. USD. První kontrakt zahrnuje výstavbu nového terminálu a rozšíření celkové kapacity letiště ze stávajících 17 mil. na 30 mil. cestujících ročně. Druhý kontrakt zahrnuje práce související s novou dopravní infrastrukturou (kontrolní věž, ranvej, pojezdové dráhy a parkovací plochy a dále infrastrukturu pro napojení letiště na městský dopravní systém). V 01/2011 byl položen základní kámen – oba kontrakty získala Saudi Bin Laden Group. Doba výstavby 3 roky), Princ Muhammad bin Abdulaziz Airport in Maddina ( Stávající letiště postaveno v roce 1972, rozšíření předpokládá nové terminály a související pojezové a parkovací plochy (taxiways and aprons). Rozšíření má být financováno soukromými investory, kteří mají letiště provozovat. Jednáno s 10 konsoricii z US, CND, FR, ES, Malaysije, Indie, Korea, Turecko, UAE, Lebanon. Realizace má být dokončena v roce 2014.), King Abdullah Airport in Jezzan (Jedná se o výstavbu nového letiště, cca 30 km od Jazzan Economic City (město staví Saudi Bin Laden a Malaysia MMM Corp) s plánovanou kapacitou 3 mil. cestujících ročně. V současné době probíhají práce na projektu. Tendr má být vypsán v roce 2011), Taif (Nově plánované letiště, má ulehčit letišti v Jeddah v období Hajje a podpořit rozvoj turistiky v oblasti.), Araar (Připraven projekt na rekonstrukci za 19 mil. USD).
Největší námořní přístavy, kterými prochází 95 % námořní přepravy, jsou Džidda (Jeddah – největší saúdský námořní přístav), Dammám, Džubajl (Jubail) a Janbú (Yanbu). Dohromady v nich ročně zakotví kolem 11,5 10 tis. lodí ročně.
Velmi významnou součástí infrastruktury je rozsáhlá síť ropovodů a plynovodů o celkové délce kolem 9 tis. km.
Plán diversifikace ekonomiky a vysoký populační růst klade nároky na zvýšení produkce elektrické energie. KSA v současné době disponuje kapacitami ve výši cca 40 GW instalovaného výkonu, na které spotřebovává 1/3 vytěžených ropných zásob. Při současné poptávce 8% ročně musí do roku 2032 současné kapacity ztrojnásobit, což by při současné výši těžby ropy (8 mil. barelů denně) znamenalo, že by téměř veškerá ropa byla spotřebována na výrobu elektřiny. Řešením mají proto být solární a jaderné elektrárny. SAK již jedná o příslušné spolupráci v oblasti jaderných technologií s USA, GB, FR, Japonskem, Ruskem a Jižní Koreou. V příštích 10 letech je v plánu výstavba 20 nových elektráren s celkovým výkonem 24 GW v hodnotě 50 mld. USD – zatím však na tradiční paliva – ropu a zemní plyn. K nejvýznamějším patří Ras Al zour Power and Desalination plant - 5 mld. USD. V 09/2011 byl podepsán kontrakt s korejskou firmou Samsung C&T Corp. na výstavbu elektrárny 3 200 MW v Al Khobaru. Saudi Electricity Company, která je vlastníkem elektráren i distribuční sítě, zahájila celoplošnou výměnu elektroměrů, investiční záměr počítá s výměnou 30. tis. elektroměrů ročně v příštích 10 letech.
Pokud jde o výrobu elektřiny ze sluneční energie, jsou v této oblasti v KSA značné perspektivy, neboť KSA patří k zemím s největší intenzitou slunečního svitu na světě. 1 m2 pohltí během 12 hodin 7 000 W sluneční energie. Rozšíření výroby elektřiny ze solárních panelů však zatím brání nízké ceny elektřiny vyráběné klasickým způsobem z ropy, která je elektrárnám dodávána za nákladové ceny a nikoli za ceny trhu. Koncem roku 2010 však saudsko-korejská firma Polysilicon Technology Company vyhlásila záměr realizovat v Jubailu závod na výrobu polysilikonu užívaného v solárních panelech s kapacitou 12 tis. tun ročně, což svědčí o perspektivě trhu solárních panelů v KSA..
Koncem roku 2010 zahájil činnost nově zřízený orgán tzv. „King Abdullah City for Atomic and Renewable Energy“ (KA CARE) v jehož čele stojí bývalý ministr obchodu a vystudovaný jaderný fyzik z Harvardu Dr. Hashim Yamani. President centra je postaven na úroveň ministra a zastupuje KSA v IAEA. KACARE má za úkol vybudovat v KSA systém národní jaderné politiky a příslušných regulatorních a bezpečnostních opatření a připravit zemi na výstavbu jaderných elektráren určených zejména pro získání energie na odsolování mořské vody. Za tímto účelem bude koordinovat výzkum a vývoj jaderných technologií pro mírové využití, který zatím probíhá roztříštěně na místních universitách, zejména KACSAT (King Abdulaziz City for Science and Technology), kde se nachází např. Atomic Energy Research Institute a National Center for Protection from Radiation. V únoru 2011 uzavřela KSA dohodu o mírovém využití jaderné technologie s Francií, v březnu bylo rozhodnuto uzavřít obdobnou dohodu s Čínou. Francouzská firma Areva uzavřela v únoru 2011 memorandum o spolupráci při výstavbě jaderných elektráren s jednou z největších saudských stavebních firem Saudi bin Laden Group.
Na výrobě elektrické energie se částečně podílejí také závody na odsolování mořské vody. Odsolenou vodou je kryto cca. 70 % spotřeby pitné vody. Produkce roste průběžně meziročně o 2 - 2,5 % a je rozvíjena ve 30 zařízeních na západním i východním pobřeží a do vnitrozemí je voda přiváděna dálkovými vodovody do zásobníků. Vzhledem k rozsáhlým strátám v distribuci plánuje KSA privatizaci distribuční sítě. Dále připravuje rozsáhlé investice do recyklace odpadních vod. V příštích 15 letech má být v této oblasti investováno 53 mld. USD. K hlavním zahraničním kontraktorům na trhu v oblasti výstavby odsolovacích stanic patří korejská firma Doosan.
Pevná telefonní síť má celkem více než 4,5 mil. linek, hustota pokrytí činí 18 linek na 100 obyvatel. Až do roku 2009 bylo provozování pevné sítě monopolem veřejné společnosti STC (Saudi Telecommunication Company), od konce roku 2009 byl povolen vstup soukromého operátora Atheeb (Etihad Atheeb Telecom Company - SAE). Trh pevných linek je téměř nasycen, předpokládá se pouze 4% nárůst do roku 2013. Na trhu mobilních linek jsou 3 operátoři, STC (55 % trhu), Mobily (Etihad - SAE, 39 % trhu) a Zein (Kuvajt - 6% trhu). Počet mobilních uživatelů v roce 2009 činil 45 mil.(zejména předplacené karty), což představuje 225 % pokrytí (na 20 mil. obyvatel). Počet mobilních uživatelů by měl narůstat cca o 7 % ročně, zejména v segmentu 3G služeb..
Pokrytí internetem je odhadováno na 40 % - cca 10 mil. uživatelů, počet osobních počítačů na 100 obyvatel je odhadován na 80 ks. Internetové spojení se zahraničím přitom prochází zvláštní centrálou, která chrání uživatele před přístupem na „škodlivé“ adresy. Přístup k nim si lze vyžádat vyplněním speciálního dotazníku, i tak však není zaručeno jejich zprovoznění pro uživatele, ba naopak, žádost bývá zcela marná. Největší nárůst za poslední roky zaznamenalo širokopásmové připojení: z 64 tis. uživatelů v roce 2005 na 3,2 mil. uživatelů v roce 2010. Širokopásmové připojení má v současné době 1/3 domácností.
EADS a saudská stavební firma Al Rashid získaly kontrakt ve výši 3,5 mld. USD na výstavbu 9 tis. km dlouhého bezpečnostního elektronického plotu kolem hranic KSA. Plot má zajistit plnohodnotné monitorování celé hranice a zamezit současnému průniku nelegálních pracovníků a členů Al Kajdy z Jemenu.
4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc
Saúdská Arábie není příjemcem rozvojové pomoci, ale naopak je po USA jejím druhým největším poskytovatelem. V ukazateli poměru pomoci k HNP přitom několikanásobně překonává hodnotu 0,7 %, ke které OECD vyzývá vyspělé země. V posledních letech dosahovala rozvojová pomoc Saúdské Arábie v průměru kolem 4 % jejího HNP. Pomoc je zaměřena zejména na islámské země.
Souhrnná teritoriální informace
- 1. Základní informace o teritoriu
- 2. Vnitropolitická charakteristika
- 3. Zahraničně-politická orientace
- >> 4. Ekonomická charakteristika země
- 5. Finanční a daňový sektor
- 6. Zahraniční obchod země
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
