- 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
- 5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
- 5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
- 5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
- 5.5. Daňový systém
5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
Státní rozpočet je závislý na příjmech z prodeje ropy, které závisí na její ceně a dohodnutých exportních kvótách v rámci OPEC. Vzhledem k tomu, že je rozpočet kalkulován na odhadu prodejních cen saúdské ropy, který je výrazně podhodnocen oproti následné skutečnosti, bývá rozpočet koncipován jako deficitní. Rozpočet na rok 2010 byl např. sestaven při cenách ropy 50 USD/barel, nicméně dosažená průměrná cena ropy v tomto roce byla 77 USD. Plánované výdaje se většinou překračují.
Příjmy z prodeje ropy tvoří cca 90% všech příjmů státního rozpočtu.
v mld. USD
| Rok | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010[1] | 2010[2 | 2011[1] |
| Příjmy | 150,5 | 179,6 | 165,9 | 293.7 | 134,7 | 125,6 | 196,5 | 144,3 |
| Výdaje | 92,4 | 104,9 | 118,1 | 138,7 | 146,7 | 144,3 | 167,1 | 154,7 |
| Saldo | 58,1 | 74,7 | 47,8 | 155,0 | -12,0 | -18,7 | 29,4 | -10,7 |
[1] Schválený rozpočet na rok 2011
Podle anylýzy NCB z 07/2011 by měl rozpočet na rok 2011 skončit přeytkem ve výši 20 mld. USD.
[2 Skutečný výsledek hospodaření vlády
Rozpočet na rok 2011 počítá s výdaji ve výši 580 miliard saúdských rijálů (cca 154,7 mld. USD), z nichž má být 400 mld. SR (106 mld. USD) investováno do školství a infrastruktury s cílem podpořit ekonomických růst a vytvořit nová pracovní místa pro mladou generaci. Pro srovnání: rozpočet na rok 2010 disponoval výdaji ve výši 540 mld. SR, což znamená 7,4% nárůst.
Na nové projekty v roce 2011 je alokováno 296 mld. SR (79 mld. USD). Do roku 2013 se má však na projekty v oblasti infrastruktury utratit astronomických 400 mld. USD! Jde zejména o letiště, silnice, tunely, železnice, vodovody, odsolovaní stanice, elektrárny a bytovou výstavbu.
Na vzdělání a rekvalifikaci je alokováno 150 mld. SR (40 mld. USD). Rozvoj vzdělání národa je v současné době prioritou sociálních a ekonomických reforem saúdské společnosti. Dále rozpočet počítá se zvýšením výdajů na zdravotnictví a dopravu ve výši 5 resp. 13 % oproti minulému rozpočtu.
Rozpočet počítá i se splátkou veřejného dluhu a jeho snížení ze současných 13,2% HDP na 10,2 % HDP, což přinese vyšší fiskální stabilitu a zatraktivní zemi v očích zahraničních investorů.
5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
Hodnoty v následující tabulce jsou uvedeny v mld. USD a částky devizových rezerv dle stavu ke konci roku. Zdroj: SAMA Statistical Bulletin
| Rok | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 * |
| Saldo běžného účtu | 98,9 | 93,3 | 134,0 | 20,9 | 66,7 | 63,1 |
| Saldo kapitálového a finančního účtu | -78,4 | -77,7 | -102,3 | 39,7 | -42,3 | |
| Devizové rezervy | 226 | 306 | 443 | 419 | 454 | 471 |
* odhad Bank Saudi Fransi
Podle posledních údajů Saudi Arabian Monetary Agency činily devizové rezervy ke konci 07/2011 celkem 507 mld. USD.
Saudská Arábie zaujímá v současné době 4. místo na světě v absolutní hodnotě devizových rezerv po Číně, Japonsku, EU a Rusku.
5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
Naposledy využila saúdská vláda zahraniční půjčku v souvislosti s válkou v Perském zálivu v roce 1991, kterou do roku 1995 splatila.
Ačkoliv byl státní dluh, který je celý dluhem vnitřním, ještě v roce 2003 poměrně vysoký (cca 80% hodnoty HDP), vláda postupně dluh umořovala. Podle posledních údajů publikovaných v 12/2010 v souvislosti se schválením státního rozpočtu na rok 2011 rozpočet počítá se splátkou veřejného dluhu a jeho snížením ze současných 13,2% HDP na 10,2 % HDP, což přinese vyšší fiskální stabilitu a zatraktivní zemi v očích zahraničních investorů. V absolutních číslech se veřejný dluh ke konci roku 2010 snížil z 225 mld. SR (60 mld. USD) v roce 2009 na 209 mld. SR , pro rok 2011 je počítáno snížení na 167 mld. SR (44,5 mld. USD).
5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
Bankovní soustavu řídí centrální banka Saudi Arabian Monetary Agency [1].
Největší komerční banky jsou:
National Commercial Bank;
Al Rajhi Bank;
Samba Bank (dříve Saudi American Bank)
Riyad Bank;
Saudi British Bank;
Banque Saudi Fransi;
Arab National Bank;
Saudi Hollandi Bank;
Saudi Investment Bank;
Al Jazira Bank.
Pro některé bankovní služby byly státem zřízeny tzv. specializované úvěrové instituce. Jsou to:
Saudi Credit Bank osobní půjčky;
Saudi Arabian Agricultural Bank zemědělské úvěry;
Saudi Industrial Development Fund zvýhodněné průmyslové úvěry;
Real Estate Development Fund stavební půjčky;
Public Investment Fund zvýhodněné úvěrování velkých projektů.
Od 2. poloviny roku 2009 je povoleno zřizování poboček zahraničních bank v jejich 100% vlastnictví (jako jedna z prvních této možnosti využila švýcarská UBS).
Na podporu zvýhodněného financování vývozu je v SAK zřízen Saudi Fund for Development. Jeho významným prvkem je Saudi Export Program (SEP) [2], pod nímž jsou poskytovány produkty zvýhodněného financování a pojišťování vývozu (odběratelské i dodavatelské úvěry, záruky atd.). V současné době je zřízeno 23 linek se 17 zahraničními bankami na financování a pojišťování saúdského exportu do Egypta (2 linky), Jordánska (2 linky), Libanonu (2 linky), Alžírska (3 linky), Tuniska (3 linky), Jemenu (3 linky), Turecka (2 linky), Íránu (1 linka) a Súdánu (5 linek).
V zemi působí desítky pojišťoven, ale pojišťovacímu trhu dominuje státní pojišťovna National Company for Cooperative Insurance [3], jejíž služby jsou založeny na islámské zásadě vzájemného neziskového pojištění. Mezi hlavní komerční pojišťovny patří mj. AXA/Norwich Union, European Saudi Co. for Cooperative Insurance či Royal Sun Insurance co..
5.5. Daňový systém
O roku 2005 začal platit nový daňový zákon, který zavedl rovnou daň z příjmu. Znění zákona v anglickém jazyce je zveřejněno na http://www.dzit.gov.sa, což jsou stránky daňového úřadu, tzv. Department of Zakat and Income Tax, který spadá pod ministerstvo financí.
V KSA není zavedena daň z přidané hodnoty ani daň z obratu (prodeje). Mezi hlavní daně patří:
Daň z příjmu společností (Corporate Income Tax)
Pro residentní společnosti vlastněné plně subjekty mimo země GCC je sazba daně ze zisku 20%, společnosti vlastněné Saúdy nebo příslušníky zemí GCC jsou od daně z příjmu osvobozeny a platí pouze Zakat, což je náboženská daň ve výši 2,5%. U joint venture je výše daně ze zisku upravena podle podílu jednotlivých společníků a země jejich původu (GCC x non-GCC).
Zdaněn je příjem vzniklý z činnosti na území KSA.
Daň z příjmu jednotlivců (Personal Income Tax)
Sazby daně jsou stejné jako v případě zdanění společností, tj. 20% pro jednotlivce ne-rezidenty zemí GCC a 0% pro občany zemí GCC s residencí v KSA, kteří platí pouze Zakat. Zdaněn je příjem vzniklý z činnosti na území KSA, osoba podléhá dani z příjmu, pokud má statut residenta, podle podmínek daňového zákona. Nerozlišují se osoby samostatně výdělečně činné a zaměstnanci.
Zdanění neresidentů:
Ne-residentní osoby (právnické, fyzické) podléhají dani, pokud na území KSA provádějí činnost podléhající dani a generující příjem prostřednictvím tzv. "Permanent Establishment", což může být zástupce (v případě, že uzavírá kontrakty jménem zastoupeného ne- residenta) nebo pobočka firmy (např. temporary branch zřízená pro realizaci jednoho kontraktu), staveniště nebo montážní místo.
Srážková daň z plateb (Withholding tax)
Vybírá se v případě plateb residentního subjektu do zahraničí nebo osobám, které nejsou registrovanými plátci daní, např. pokud pobočka zahraniční firmy platí za poskytnutí služeb své mateřské společnosti, tak je tento transfer podroben srážkové dani ve výši 15%. Daň se vybírá na straně plátce. Tímto opatřením se předchází fiktivnímu zvyšování nákladů za účelem snižování zisku residentních subjektů.
Zdanění zahraničních kontraktů na dovoz zboží
Prosté dovozy zboží nepodléhají zdanění z příjmu, v případě, že však smlouva na dovoz zboží zahrnuje doprovodnou činnost na území KSA, pak je tato činnost zdaněna (např. montáž zařízení). Pokud nelze ze smlouvy rozpoznat, jakou hodnotu tato činnost má, stanoví se její výše odhadem na 10% z dodávky zboží.
Zvláštní dani je podrobena těžba ropy a zemního plynu (8 - 85%).
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
