- 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
- 9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
- 9.3. České investice v teritoriu
- 9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
- 9.5. Rizika investování v teritoriu
Saúdská Arábie učinila za posledních 5 let značný pokrok v liberalizaci investičního prostředí, což potvrzuje každoroční hodnocení Světové banky v oblasti „Ease of Doing Business“, v němž Saúdská Arábie pokročila z 35. místa v roce 2005 na 11. místo v roce 2011. Tento úspěch se zákonitě projevil v nárůstu přímých zahraničních investic. Podle poslední zprávy UNCTAD vydané v roce 2011 zaujala Saúdská Arábie s přílivem investic ve výši 28 mld. USD za rok 2010 celkově 11. místo na světě. I když v porovnáním s rokem 2009 došlo k poklesu přímých zahraničních investic o 12 % a tedy i k poklesu v celosvětovém žebříčku z 8. místa na 11., udržela si země pozici největšího příjemce přímých zahraničních investic ze všech arabských zemí.
9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
Vstup zahraničního kapitálu v jednotlivých případech schvaluje a zároveň podporuje zvláště k tomuto účelu zřízená státní agentura Saudi Arabian General Investment Authority (SAGIA). Podrobnosti jsou uvedeny na jejích internetových stránkách (www.sagia.gov.sa), kde jsou rovněž specifikovány obory, které jsou zatím pro zahraniční investory uzavřeny. Jejich seznam je vládními rozhodnutími postupně redukován (viz kapitola 6.5 – Negative List na stránkách www.sagia.gov.sa v kapitole Doing Business, Getting Started a podkapitole Licensing and other Government Procedures.
Stoprocentní podíl cizího kapitálu v podniku je možný a repatriace fondů, zisku a platů není omezena.
Základní formy vlastnictví (stručný souhrn, blíže viz SAGIA):
- společnost s ručením omezeným - LLC, tj. limited liability company - min. 2 společníci - 100 % zahr. vlastnictví - min. vklad 500 000 SAR
- společný podnik - JSC, tj. joint stock company - min. 5 společníků - min. vklad 2 mil. SAR (pokud veřejně nabízené akcie, pak 10 mil. SAR) - cizinci z GCC max. podíl 25 % - vlastnictví cizincem nad 51 % pouze u společností s kapitálem nad 20 mil. SAR
- kancelář časově omezená na realizaci projektu - project branch office - 100% zahr. vlastnictví - min. vklad není požadován
- kancelář trvalá - permamnent branch office - 100% zahr. vlastnictví - min. vklad 500 000 SAR
Při zakládání společného podniku nebo samostatné společnosti je třeba dát pozor na diferencované danění zahraničních a saúdských společníků.
9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
| ROK | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 |
| mil. USD | 17 140 | 22 821 | 38 151 | 32 100 | 28 105 |
Zdroj: UNCTAD World Investment Report 2011 (pozn: zpráva za rok 2011 bude zveřejněna v 07/2012)
Z tabulky je patrný pokles přímých zahraničních investic po roce 2008, který byl způsoben světovou finanční krizí. Ačkoli v roce 2009 došlo k meziročnímu poklesu přímých zahraničních investic do KSA o 15,9%, je toto číslo v porovnání s ostatními zeměmi a oblastmi světa velmi pozitivní (celý svět vykázal podle výše uvedené zprávy UNCTAD pokles PZI o 47%, EU o 33%, SAE o 71%). KSA přilákala v roce 2009 více zahraničních investic než např. Brazílie, která vykázala pokles v meziročním srovnání s rokem 2008 o 42,4 % a nebo Indie, kde v roce 2009 pokles zahraničních investic činil 16,3%.
V roce 2010 klesající trend pokračoval, nicméně jeho tempo již bylo mírnější. Oproti roku 2009 došlo k poklesu přímých zahraničních investic o 12,5 %. Pokračování poklesu zaznamenaly kromě Turecka všechny země Západní Asie, celkový pokles v těchto zemích v roce 2010 v porovnáním s rokem 2009 činil 11%. Naopak země Střední a Východní Asie zaznamenaly v roce 2010 v porovnáním s rokem 2009 nárůst investic o 24% (po meziročním poklesu v roce 2009 o 15%).
V absolutních hodnotách byl v roce 2009 i v roce 2010 příliv přímých zahraničních investic do KSA největší ze všech zemí GCC (pro srovnání SAE vykázaly v roce 2009 pouhých 4 003 mil. USD a v roce 2010 ještě o něco méně: 3 948 mil. USD) a tvořil 51% (2009) , resp. 48 % (2010) všech zahraničních investic směřujících do zemí Západní Asie. Pro porovnání: přímé zahraniční investice do Ruské Federace činily v roce 2009 celkem 36 500 mil. USD.
Nejvíce přímých zahraničních investic v roce 2009 směřovalo podle informací SAGIA (Saudi Arabian General Investment Authority) do petrochemie (zejména stavba rafinérií) a zpracování nerostných surovin (3,8 mld. USD), průmyslu a zemědělství (14 mld. USD), infrastruktury (6 mld.), finančních služeb a pojištění (2,9 mld. ) a nemovitostí (8 mld. USD)
Nějvětšími zahraničními investory v KSA z hlediska zemí původu byly v roce 2009 podle zprávy SAGIA investoři z následujících zemí: USA (16,4% všech přímých zahraničních investic), Kuvajt (12,1%), SAE (10,7%), Velká Británie (7,2%), Japonsko (5,8%) a Čína (4,7%).
Nejvýznamnějšími zahraničními investory v KSA jsou: 1/ Investment Corporation of Dubai (Emirates NBD Bank), 2/ Sumitomo Chemical Co. Ltd. Japan (Rabigh Refining and Petrochemical Company - rafinérie), 3/ SPDC Ltd. Japan (Eastern Petrochemical Company "Sharq"), 4/ Emirates Telecommunication Corporation (Etihad Etisalat Company - mobilní operátor se obchodní značkou "Mobily"), 5/ Chevron Philips Chemical USA (Saudi Polymers Company).
Přímé zahraniční investice KSA v zahraničí v roce 2009 činily 6,53 mld. USD, což byl 4 násobný nárůst oproti předchozímu roku.
9.3. České investice v teritoriu
V roce 2009 byl založen první smíšený saúdsko-český podnik v KSA - lázně Saudi Darkov (rehabilitační a lázeńské zařízení, které využívá české know-how a český personál). V roce 2010 byl založen smíšený podnik Plynostav Arabian Ltd. (partnerem na saúdské straně je firma Alinfrad), který v roce 2011 založil dceřinou společnost s českou firmou Optokon. V roce 2011 získal registraci 3 smíšený podnik -architektonická kancelář Atelier Simona. Všechny zmíněné investice jsou společnosti s ručením omezeným s minimálním kapitálem požadovaným dle místních zákonů.
Saúdské přímé zahraniční investice v ČR činily k 1.10.2011 celkem 6 mil. Kč (podle statistiky České národní banky), jedná se o podnik saúdského podnikatele Al Taweela na distribuci halal potravin.
9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
Odvětví, která přitahují zahraniční investory nejvíce jsou spojena se zpracováním místních surovin, zejména ropy. Patří k nim tedy petrochemie (rafinérie ropy, výroba chemikálií a plastů) a dále průmysl na zpracování nerostů (výroba hliníku, železa a barevných kovů). V oblasti Dammamu (Ras Al Zour) postupně roste tzv. "mineral city", které bude hlavním průmyslovým střediskem KSA na zpracování nerostů dovážených po nově budované železnici ze severovýchodní oblasti země. Mineral city bude mít i svůj vlastní přístav specializovaný na nakládku nerostných surovin.
KSA avizovala plány na privatizaci výroby vody pomocí odsolovaích zařízení a privatizaci vodovodních distribučních sítí.
V souvislosti s narůstající spotřebou elektrické energie (nárůst o 8% ročně) a plány KSA na přechod z tradiční výroby elektřiny spalováním mazutu a zemního plynu na výrobu z obnovitelných zdrojů (solár, geotermální energie), dojde postupně k zavedení dotací výkupních cen elektřiny, aby se solární elektrárny staly atraktivními i pro soukromé investory.
Perspektivu pro investice má jakýkoli zpracovatelský a montážní průmysl, jehož produkty najdou na místním trhu uplatňění, např. výroba automobilů, zbraní, domácích spotřebičů, nábytku, obalových materiálů, elektrických transformátorů atd.
Postupně se rozvíjejí možnosti v oblasti služeb, zejména v souvislostí s cestovním ruchem a logistikou dálkové přepravy. Po vybudování železnice východ-západ, tzv. "land bridge" dojde k výraznému nárůstu transitní přepravy z Asie do Afriky přes území KSA.
Trh není nasycen ani v oblasti poskytování informačních a telekomunikačních služeb - připojení k internetu je stále výrazně pomalejší, než v Evropě a jeho cena je vyšší.
V oblasti marketingu je perspektivní trh reklamních služeb, který roste o cca 20% ročně.
Perspektivní je i provozování soukromých zdravotníckých zařízení, zejéma v oblasti rehabilitace pohybového ústrojí (časté dopravní nehody) a výroba léků a zdravotnického materiálu.
Vzhledem k vysokému nárůstu populace chybí v současné době v KSA cca 1,5 mil. bytů. Developerské projekty jsou proto další perspektivní oblastí pro investice.
V souvislostí s podporou přílivu zahraničních investic a s ohledem na rovnoměrný rozvoj jednotlivých provincií vyhlásila KSA plán výstavby 6 ekonomických měst, z nichž se již několik realizuje. Investice do oblasti těchto ekonomických měst jsou zvýhodněny, zejména pokud jde o pozemky (většinou zdarma) a bezúročné úvěry na rozběh výroby ze zvláštního fondu rozvoje, tz. Saudi Industrial Development Fund. Jde o následující ekonomická města: 1/ King Abdullah Economic City v oblasti Jeddah, kde má být soustředěn průmysl energetický a dopravní, 2/ Znalostní město v oblasti Mediny má být zaměřeno na informační a komunikační technologie a biotechnologie, 3/ Princ Abdulaziz bin Musaed Economic City v Hailu bude centrem dopravy a logistiky, 4/ Jizan Economic City má být centrem těžkého průmyslu a zpracovatelského průmyslu, 5/ Tabuk Economic City se zaměří na obchod, logistiku a životní prostředí a 6/ Ras Az Zour Economic city má zpracovávat místní nerostné suroviny (viz výše zmíněné mineral city). Ekonomická města nebudou pouhými průmyslovými zónami, ale budou zahrnovat i bytovou a občanskou infrastrukturu (např. KAEC bude zahrnovat výstavbu 250 tis. bytů a 56 tis. vil).
9.5. Rizika investování v teritoriu
Ekonomika Saúdské Arábie je jedna z nejsilnějších a nejstabilnějších ekonomik zemi Zálivu s perspektivou trvalého růstu v příštím desetiletí, pokud nedojde k mimořádným událostem v podobě vážnějšího regionálního konfliktu. Ten by následně mohl ovlivnit výrazně i bezpečnostní situaci v zemi a potažmo i hospodářskou stabilitu.
Přetrvávají bezpečnostní rizika v podobě potenciálních teroristických útoků na strategické cíle a ubytovací zařízení pro západní cizince (od posledních takovýchto útoků v roce 2005 se vnitřní bezpečnostní situace díky přísným bezpečnostním opatřním výrazně zlepšila) ze strany Al Kajdy. Riziko útoků by se mohlo zvýšit v souvislosti s vývojem situace v sousedním Jemenu, kde je v současné době základna regionální odnože Al Kajdy. tzv. "Al Kaida Arabian Penininsula", jejíž příslušníci pronikají i na území kSA.
Obchodní rizika investování spočívají v neznalosti místního prostředí a jeho struktur s ohledem na propojení rodinných a kmenových zájmů se strukturami státní správy. Silný místní partner je proto pro zahraničního investora nezbytným.
Ačkoli KSA zaujala v roce 2011 v oblasti transparentnosti investičního prostředí celkově 11. místo (zpráva Světové banky "Ease of Doing Business"), v kritériu vymahatelnosti uzavřených kontraktů je stále na místě 140. Je to způsobeno zejména nepřehledným právním systémem, ve kterém neexistuje transparentní obchodní právo, a kde je řada sporů řešena podle islámského práva Šarijá a islámskými soudci, kteří mají díky legislativnímu vakuu značný prostor pro subjetivní rozhodování.
Rizikem pro rentabilitu investice je postupující „saúdizace“, t.j. nahrazování cizinců v jednotlivých profesích saúdskými státními příslušníky, kteří jsou méně výkoní a jejichž mzdové požadavky bývají vyšší, než u cizinců.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
