- 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
- 6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 6.3. Komoditní struktura
- 6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
- 6.5. Ochrana domácího trhu
- 6.6. Zóny volného obchodu
6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
Bilance obchodu se zahraničím je v důsledku rozsáhlého vývozu ropy vysoce aktivní. Ropa se na celkovém vývozu země podílí cca 85 % a pohyb její ceny na světovém trhu ovlivňuje saúdskou obchodní bilanci rozhodujícím způsobem.
Saúdský zahraniční obchod v mld. USD (za rok 2010 předběžný údaj):
| Rok | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011* |
| Vývoz | 181,5 | 211,0 | 233,2 | 313,4 | 192,3 | 251,1 | 249,9 |
| Dovoz | 54,5 | 69,7 | 81,5 | 115,1 | 95,5 | 106,9 | 97,4 |
| Saldo | 126,9 | 141,3 | 151,7 | 198,3 | 96,8 | 144,2 | 152,5 |
Zdroj: Saudi Arabian Monetary Agency (* odhad Bank Saudi Fransi)
6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
SAK je největším dovozcem z arabských zemí. To je dáno především historickým vývojem, kdy jediným produktem země byla po dlouhá léta ropa a takřka vše ostatní, včetně pracovní síly, bylo do království dováženo. Dovozy do SAK dosahují 20 % celkových dovozů do všech arabských zemí dohromady a 38 % celkového dovozu zemí Rady pro spolupráci v Zálivu. V dovozu dochází k větší teritoriální diverzifikaci, v posledních letech je zaznamenáván kontinuální nárůst dovozu z asijských zemí, zejména Číny, Indie a Jižní Koreje na úkor tradičních dovozních partnerů (USA, Japonsko, Německo, Velká Británie). Rovněž se mírně navyšují dovozy z některých menších evropských zemí (Nizozemsko, Belgie, Švýcarsko). Značný objem dovozu společně s velkou otevřeností saúdskoarabského trhu mají za následek nebývalý konkurenční boj o pozice na něm. Největších objemů dosahují strategičtí spojenci, podílející se na zajišťování vnější bezpečnosti SAK, a velcí dovozci ropy (Čína, Japonsko).
Dovoz do SAK v roce 2010 (zdroj: ročenka Saudi Monetary Agency)
| nejvýznamnější země dovozu | podíl na celkovém dovozu do SAK |
| 1. USA | 13,2% |
| 2. Čína | 11,7% |
| 3. Německo | 7,7% |
| 4. Japonsko | 7,5% |
| 5. J. Korea | 4,4% |
| 6. Francie | 4,1% |
| 7. Indie | 3,8% |
| 8. SAE | 3,5% |
| 9. Velká Británie | 3,2% |
| 10. Itálie | 3,2% |
| EU 27 celkem * | 28,3 % |
podle statistiky DG Tade - IMF (DoTS) činil podíl EU na saúdském dovozu 29,9%,
Vývoz ze SAK v roce 2010 (zdroj: ročenka Saudi Monetary Agency)
| nejvýznamnější země vývozu | podíl na celkovém vývozu SAK |
| 1. Čína (včetně Tajvanu) | 15,9% |
| 2. Japonsko | 14,4% |
| 3. USA | 13,2% |
| 4. Jižní Korea | 9,8% |
| 5. Indie | 7,6% |
| 6. Singapur | 4,0% |
| 7. SAE | 3,5% |
| 8. Bahrajn | 3,2% |
| 9. Španělsko | 1,9% |
| 10. Francie | 1,7% |
| EU 27 celkem * | 9,5% |
V roce 1988 uzavřela Evropská společenství s Radou pro spolupráci v Zálivu (GCC), kde je Saúdská Arábie nejvýznamnějším členem, Dohodu o spolupráci (Cooperation Agreement) v hospodářské a obchodní oblasti. Obě strany si poskytly doložku nejvyšších výhod a zavázaly se jednat o uzavření dohody o volném obchodu. Jednání o uzavření dohody o volném obchodu (FTA) dosud probíhají a její sjednání lze považovat za současnou hlavní otázku rozvoje vzájemných vztahů. Je zřejmé, že cesta k dohodě nebude nijak rychlá ani snadná, zvláště když EU má zájem vyjednat výraznější výhody v obchodě i službách a rovněž ochranu proti migraci, terorismu a zbraním hromadního ničení. Jednání o FTA jsou tak v současné době prakticky zablokovaná, jedním z důvodů je např. sporná otázka, jak ošetřit vývozní cla. Saúdská Arábie v tomto ohledu navrhuje řešení, které EK odmítá akceptovat s ohledem na možný precedentní dopad u jiných, do budoucna zvažovaných, dohod o volném obchodu. Podle závěru ministerské konference EU - GCC, která proběhla 20.4.2011 v Abu Dhabi "budou obě strany pokračovat v jednání s cílem dosáhnout uzavření dohody".
Nejvýznamnější partneři vzájemného obchodu: Státy EU - 37,8% (na vývozu 9,5 % a dovozu 28,3%), Čína - 27,6%, USA - 26,4%.
6.3. Komoditní struktura
Komoditní struktura saúdského zahraničního obchodu v % v roce 2010*
Vývoz
| surová ropa | 86 % | |
| chemické deriváty z ropy | 5 % | |
| plasty a ostatní chemické produkty (hnojiva apod) | 4 % | |
| potraviny a zemědělské produkty | 2 % | |
| základní kovy a výrobky z nich | 1 % | |
| ostatní | 2 % | |
| celkem | 100 % | |
Dovoz
| Stroje, strojní zařízení, elektrické zařízení a jejich díly | 25 % |
| dopravní prostředky | 18 % |
| základní kovy a výrobky z nich | 12 % |
| potraviny a nápoje | 11 % |
| chemkálie | 9 % |
| textil a textilní výrobky | 3 % |
| ostatní | 22% |
| celkem dovoz | 100 % |
Zdroj: * ročenka Saudi Monetary Agency 2010.
6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
Dovoz do Saúdské Arábie podléhá celní kontrole při vstupu do země nebo do některého ze sousedních států GCC [1], které od 1.1.2003 vyhlásily celní unii.
Od svého přijetí do WTO v r. 2005 KSA postupně snižovala celní sazby. V současné době je průměrné clo na průmyslové zboží 3,2 %. Něteré položky jsou beze cla (např. PC a produkty ICT, potraviny, léky ), na většinu položek je stanoveno clo 5% (např. osobní automobily). Podrobnosti o výši celních sazeb a pravidlech dovozu jsou uvedeny na webových stránkách Saudi Customs Office www.customs.gov.sa . Daň z přidané hodnoty ani spotřební daně nejsou v zemi zavedeny. Od roku 1991 je používán Harmonizovaný celní tarif.
Některé položky je zakázáno dovážet, např. alkoholické nápoje, vepřové maso, pornografický materiál, produkty s náboženskou symbolikou jiných náboženství, než islám (povolena 1 bible pro osobní potřebu) a zboží izraelského původu.
Dokumenty vyžadované při dovozu
Obchodní faktura, certifikát o původu zboží, konosament nebo letecký nákladní list, pojistný certifikát, balící list a prohlášení o shodě jsou dokumenty požadované při dovozu. Od přijetí do WTO se též zjednodušily celní formality, a proto faktura a Certifikát o původu již nemusí být superlegalizovány zastupitelským úřadem KSA v zemi vývozu. Vývozce též může prodávat své zboží přímo a ne cestou autorizovaného distributora, jak tomu bylo dříve.
Každý výrobek musí být doprovázen tzv. Certificate of Conformity, který potvrzuje, že je výrobek v souladu s normami [2]. saúdského trhu, které vyhlašuje Saudi Arabian Standard Meteorology and Quality Organisation - www.saso.org.sa. Dřive mohly vydávat Certificate of Conformity pouze instituce k tomuto pověřené od SASO. V současné době může prohlášení o shodě vystavit jakákoli instituce k tomuto oprávněná v zemi výrobce (např. specializovaná inspekční firma) nebo i sám výrobce. Ten tak přebírá za výrobek příslušnou odpovědnost. Pokud pro výrobek neexistuje v KSA příslušná norma vydaná SASO musí prohlášení o shodě uvádět odkaz na normy mezinárodní. Některé normy SASO jsou přísnější, než normy mezinárodní, a to zejména s ohledem na místní klimatické podmínky (např. na pneumatiky). Celnice provádí namátkové kontroly dováženého zboží ve svých nebo smluvních soukromých laboratořích, které výrobek testují a porovnávají s místními normami. U potravin a léků je testování povinné. Všechny výrobky musí být označeny nesmazatelným názvem země původu.
Zvláštnímu kontrolnímu režimu podléhá dovoz potravin a léků, zejména pokud jde o jejich obaly (označení výrobku a jeho složení musí být v arabštině), způsob přepravy a dovozní kontrolu kvality a požadavky na trvanlivost. Dovoz léků a potravin (včetně živých zvířat) bude do budoucna řídit zvláštní orgán tzv. Saudi Food and Drug Organisation www.sfda.gov.sa , která bude propojena s celními orgány, referenčními laboratořemi, SASO a příslušnými ministerstvy. V současné době se tento systém teprve vytváří, a proto SFDA nemá zatím na svých webových stránkách ucelené informace. Informace o dovozu potravin jsou zatím k dispozici na www.saso.org.sa nebo stránkách Ministry of Commerce and Industry - Quality Control and Inspection Department - www.commerce.gov.sa.
Dovoz zdravotnického zařízení podléhá pravidlům a normám Ministerstva zdravotnictví - Ministry of Health - Medical Supply Department www.moh.gov.sa.
6.5. Ochrana domácího trhu
Od roku 2005 po přijetí KSA do WTO došlo k výrazné liberalizaci trhu a přístupu na něj. Ochranná cla (zejména v zemědělství a v chemickém průmyslu) byla postupně odbourána. Přetrvává však ochrana některých odvětví před vstupem zahraničních investorů. Ta má nicméně spíše strategicko-bezpečnostní a politický charakter. K těmto odvětvím patří např. těžba ropy, zbrojařská výroba, rybolov, vnitřní obchod, hromadné sdělovací prostředky, základní telekomunikace, výroba civilních výbušnin, provozování detektivních a bezpečnostních služeb apod. Podrobný seznam je uveden na internetové adrese agentury pro zahraniční investice SAGIA - www.sagia.gov.sa - jde o tzv. Negative List.
6.6. Zóny volného obchodu
Vnitřní zóny volného obchodu (svobodná celní pásma) v Saúdské Arábii nemají vzhledem k relativně liberálnímu vnitřnímu trhu svoje opodstatnění. V roce 2010 vznikla na západním pobřeží v oblasti Džiddy přístavní bezcelní skladová zóna sloužící k překládce a reexportu zboží, zejména do oblasti východní Afriky. V této zóně lze též založit reexportní společnost se 100% zahraničním vlastnictvím. Na společnost se však plně vztahují zákony KSA pokud jde o formality, placení daní apod. Bezcelní sklad - zóna je vlastněná soukromým subjektem - blíže na www.tusdeer.com.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
