Přejít k hlavnímu obsahu |  Přejít k hlavnímu menu

---

---

Vyhledávání

podrobné vyhledávání

---

• 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje
• 4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)
• 4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory
• 4.4. Stavebnictví
• 4.5. Zemědělství – vývoj, struktura
• 4.6. Služby
• 4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)
• 4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

 

Měřeno růstem objemu vyprodukovaného HDP vykázala slovenská ekonomika za pololetí 2011 meziroční růst o 3,4%.

V rámci pololetí však výkonnost ekonomiky klesala . Zatímco v prvním čtvrtletí zaznamenala slovenská ekonomika 3,5% meziroční růst, ve druhém čtvrtletí 2011 byl tento růst již pouze 3,3%.

Na ekonomickém vývoji slovenské ekonomiky v pololetí 2011 se podílele růst zahraniční poptávky a pokles domácí poptávky. Vývoz výrobků a služeb byl meziročně vyšší o 14,1% a dovoz byl vyšší o 10,1%

Na snížení domácí poptávky se podílely úspory ve veřjné správě. Konečná spotřeba veřejné správy se za pololetí 2011 meziročně snížila o 3,4%

Stav zásob se od začátku roku 2011 zvýšil o 518,8 mil. eur.

Přehled  vývoje HDP (zdroj SÚ SR)

 

Ukazatel	m.j.					Rok 2010			Rok 2011
							1. pol. 2010		1. pol.
HDP b.c.  s.c.	mil. eur index						31 415 104,7		32 963 103,4
Konečná spotřeba domácností (b.c.)                                                   (s.c.)	mil. eur index						18 497 99,2		19 182 99,9
Konečná spotřeba veřejné správy (b.c.) (s.c.)	mil. eur index						3 911,8 102,2		5 819 96,6
Tvorba hrubého fix. kapitálu	mil. eur index						6 219 98,8		6 468 103,7
Změna stavu zásob (běžné ceny před. roku)	mil. eur						74,2		518,8
Vývoz zboží a služeb (b.c.) (s.c)	mil. eur index						24 721 116,6		29 678 114,1
Dovoz výrobků a služeb (b.c.) (s.c.)	mil. eur index						24 493 112,2		29 208 110,1

Ukazatel	m.j.	Rok 2008		Rok 2009		Rok 2010
		1.Q.	2.Q	1.Q.	2.Q	1.Q.	2.Q.	1. pol. 2010
HDP	mil. eur index	11 496,2 109,7	12 520,9 107,3	10 837,9 94,3	11 828,1 94,5	11 354,6 104,8	12 383,7 104,7	23 738,4 104,7
Konečná spotřeba domácností	mil. eur index	6 346,9 107,6	6 382,2 106,4	6 291,8 99,1	6 412,1 100,5	6 314,0 100,4	6 344,8 99,0	12 658,9 99,6
Konečná spotřeba veřejné správy	mil. eur index	1 710,2 101,0	1 961,0 110,3	1 732,3 101,3	2 096,2 106,9	1 840,1 106,2	2 071,7 98,8	3 911,8 102,2
Tvorba hrubého fix. kapitálu	mil. eur index	2 790,6 106,5	3 548,5 109,5	2 682,1 96,1	2 919,4 82,3	2 672,3 99,6	2 863,7 98,8	5 536,0 98,8
Změna stavu zásob (běžné ceny před. roku)	mil. eur	807,6	610,8	- 134,8	- 563,6	- 218,5	292,7	74,2
Vývoz zboží a služeb	mil. eur index	12 067,0 110,8	12 444,8 108,2	9 027,7 74,8	9 916,3 79,7	10 539, 116,8	11 551,5 116,5	22 091,1 116,6
Dovoz výrobků a služeb	mil. eur index	11 588,1 110,6	11 947,5 108,0	9 007,7 77,7	9 289,6 77,8	9 901,1 109,9	10 623,4 114,4	20 524,5 112,2

           

Míra inflace  v průměru za pololetí 2011 proti  stejnému období 2010 dosáhla 3,6%. V rámci  spotřebitelských cen nejvíce vzrostly ceny potravin, za bydlení, dopravu a vzdělůávání.

Očekává se, že v následujícíc měsícíh roku 2011 bude růst cen pokračovat a koncem letošního roku by míra inflace mohla překročit úroven 4%.

            Běžný účet platební bilance za pololetí 2011 vykázal  schodek ve výši  154,6 mil.€.

            Hrubý zahraniční dluh Slovenska  podle předběžných údajů  ke konci pololetí 2011 činil 76,12 mil. USD.

            Ne zcela příznivý, resp nižší než očekávaný růst HDP může nepříznivě ovlivnit  vývoj   veřejných financí. Vláda se zavázala, že v letošním roce -2011 by schodek veřejných financí neměl překročit hranici 5% HDP.

 

Předběžný odhad salda veřejné správy za rok 2010(ESA 95)
	mil. Eur	% HDP
Saldo VS po schválení jednotlivých rozpočtů	-3 705,8	-5,50
Státní rozpočet	-647,8	-0,99
Státní finanční aktíva	62,2	0,10
Mimorozpočtové účty	-14,6	-0,02
Ostatní subjekty veřejné správy	-802,5	-1,23
- Obce a VÚC	-404,0	-0,62
- Sociálna pojišťovna	-93,7	-0,14
- Státní fondy	-81,3	-0,12
- FNM SR	-202,2	-0,31
- Ostatní	-21,3	-0,03
Aktuální odhad salda VS	-5 108,5	-7,81
z toho: zhoršení salda vlivem aktualizace odhadu HDP		-0,23

Zdroj MF SR

Poukazujíc na  rozvrácený vývoj veřejných financí současná vláda si za svůj prioritní cíl dala konsolidaci veřejných financí. V tom smyslu,  necelých sto dnů od svého nástupu  prezentovala svůj úsporný balíček  pro ozdravení veřejných financí.  Na základě   propočtů resort financí dospěl k tomu, že ozdravení veřejných financí a snížení jejich schodku z aktuálně odhadované úrovně 7,8% HDP v letošním roce pod úroveň 5,0 %  HDP v roce 2011 si vyžádá úsporný balík v objemu  1,7 mld. €.  Základní  filosofií při  koncipování  úsporného balíčku bylo nezvyšování odvodů a v rámci daní preference aktivní práce před spotřebou.Vládní koalice se zároveň, a poměrně rychle, dohodla na tom, že na  47% objemu úsporného balíku se budou podílet občané a na naplnění  zbytku balíku se bude podílet vláda. Výdaje obyvatelstva, resp. jejich podíl  na celém ozdravném procesu  bude  tedy  mírně nižší  než podíl úspor vlády. Úspory celé vlády mají představovat  sumu nejméně 900 mil. € a naopak „vklady“, příjmová stránka tohoto balíčku nemá představovat  více než 800 mil. €.

Úsporný balík je koncipován jako tři pilířový.

·       První pilíř má představovat strukturální priority vlády, tedy oblasti do nichž bude vláda prioritně investovat, aby podpořila malé a střední podnikání a rozvoj veřejné infrastruktury, čímž by měl být zabezpečen ekonomický růst. Vláda proto schválila na svém zasedání (8. 9. 2010) soubor krátkodobých strukturálních opatření, které se mají realizovat ještě do konce letošního roku. Jde o 40 opatření, které kabinet rozdělil do pěti oblastí: Zvyšování zaměstnanosti a snižování sociálních rizik; Zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva; Boj proti korupci a lepší vynutitelnost práva; Kvalitnější podnikatelské prostředí a aktivní občanská společnost a Kvalitnější vzdělání a inovativní společnost.

·       Druhý pilíř se týká úspor vlády a veřejné správy. Původní návrh počítal s úsporami ve výši 1,1 mld. €. Tato částka však byla následně předefinována na sumu minimálně 900 mil. €. Škrty v běžných a mzdových výdajích jednotlivých kapitol státního rozpočtu se mají pohybovat v průměru 10%. Došlo již k dohodě na 10- procentním snížení platů všech 2 600  ústavních činitelů.

·       Třetí pilíř představuje příjmovou část. Záměrem vlády je získat do státního rozpočtu cca 800 mil.€. Tato částka se opírá o daňové a nedaňové příjmy a spotřební daně.

V rámci daňových příjmů se zruší daňové zvýhodnění u lidí, kteří si spoří na důchod. Zruší se osvobození od daně při prodeji nemovitosti (i v případě zděděné nebo darované nemovitosti, které byly z placení daně v minulých letech vyloučeny). Tato změna se má dotýkat bytů, domů a pozemků, které se nabudou po 1. lednu 2011. Povinnost placení zdravotních odvodů se rozšiřuje na všechny příjmy, včetně příjmů z podílů na zisku. Pro živnostníky se změní podmínky pro uplatnění paušálních odvodů (podle nového návrhu lze uplatnit max. 40% paušálních výdajů místo původních 60%). Vláda dále schválila zrušení souběhu předčasného důchodu a práce a souběhu starobního a výslužného důchodu a práce ve veřejné správě.

Spotřební daň se zvýší u piva z aktuálních 1,65 € na 2,45 € za hektolitr, což představuje zvýšení ceny o 49%. Stejný nárůst cen by měl nastat i v případě malých pivovarů, u kterých by měla sazba daně vzrůst z 1,22 € na 1,82 € za hektolitr. V případě tabáku a tabákových výrobků by sazba spotřební daně měla v souladu s příslušnou legislativou EU vzrůst ve dvou krocích. Nejprve v roce 2011 o 5% a v roce 2013 o dalších 5%. Zvýšení spotřebních daní se nemá dotknout domácího vína.

Resort financí připravuje i změny v sazbě daně z minerálních olejů a navrhuje zrušení osvobození při energetických daních, a to u zemního plynu, který se používá jako palivo.

Významnou položkou, která se paušálně dotkne všech skupin obyvatelstva je zvýšení DPH ze současných 19% na 20%. Zároveň se však ponechává snížená 10% sazba DPH na léky, knihy a zdravotnické pomůcky, ale ruší se 6% sazba DPH na prodej zemědělských produktů ze dvora. Vyšší DPH by do rozpočtu měla údajně přinést cca 200 mil. €. Zvýšení DPH je podle vlády vázáno na deficit veřejných financí. Až bude potvrzeno (Eurostatem), že schodek veřejných financí klesl pod 3% HDP, má být sazba DPH automaticky vrácena na 19%. Dočasnost zvýšení sazby má být zakotvena v zákoně o DPH. Má-li vláda za cíl snížit schodek veřejných financí v roce 2013 pod 3% HDP, pak v následujícím roce 2014 by měla být sazba DPH vrácena na 19%.

Nejen na základě reakcí ekonomů a analytiků lze konstatovat, že dlouho avizovaný úsporný balíček nepředstavuje žádné radikální opatření před kterým opoziční Smer-SD veřejnost již dlouhodobě varoval. Po zveřejnění  balíčku se  již i v médiích objevili názory, že premiérka I. Radičová svými zásahy do procesu konstruování úsporného balíčku a neustálým zdůrazňováním toho, aby se navrhovaná opatření nijak významně nedotkla běžných lidí, prezentovala více levicové smýšlení než bývalý premiér R. Fico.

I když nejsou dostupné propočty dopadu zvýšené DPH na ceny, ekonomové předpokládají  jejich zvýšení z čistě zvýšené DPH pouze  o cca 0,4%. Podle nových změn by měl každý Slovák přispět ročně do státního rozpočtu průměrně částkou 34,19 €. Na základě těchto propočtů, ale především kvůli nepříznivému vývoji státního rozpočtu, jenž je podle ministerstva financí způsoben „katastrofálním“ stavem veřejných financí, se všeobecně předpokládala razantnější opatření a veřejnost již byla s radikálním řešením smířena. Zvýšení DPH na 21% by zřejmě nebylo velkým překvapením. Tomu nasvědčuje i postoj opoziční strany Smer-SD, která se k balíčku vyjadřuje velmi okrajově a spíše se soustřeďuje na kritiku rozhodnutí o pozastavení výstavby 75 km dlouhého úseku dálnice mezi Martinem a Prešovem, která měla být finančně krytá formou PPP. Není však vyloučeno, že příprava státního rozpočtu na příští rok si vyžádá další úsporná opatření, obdobně jako bylo navýšení cen dálničních známek (zdražení roční dálniční známky ze současných 36,50 € na 50 € představuje nárůst o 37%).

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

zpět na začátek

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

Vývoj základních ekonomických ukazatelů SR od roku 2005

Ukazatel	2005	2006	2007	2008	2009	2010 pololetí	2011 pololetí
HDP (b.c., mld. Sk)od 1.1.09 v mil.EUR (mil. USD)	1 472,1 46 078	1 636,3 62 333	1 851,8 80 970	2 028,4 94 851	63 331,6 92 552,8	31 427,7 38 564,9	32 963,3 47 641,8
Index růstu HDP (b.c.)	108,6	111,2	111,6	109,5	94,2	103,9	104,9
HDP (stálé ceny, mld. Sk)od 1.1.09 vmil. EUR (mil. USD)	1178,8 36 897	1275,3 48 590	1 429,5 62 505	1 520,8 71 115	48 068,0 70 246,5	23 738,4 29 129,4	24 499,3 35 408,8
HDPna obyvatele s.c.,od.1.1.09 v mil.EUR (s.c., USD) (b.c., USD)	218 684 6 741 8 550	236 436 9 008 11 555	264 678 11 573 14 991	281 005 13 140 17 526	8 862 12 950 17 063	4 271 5 364 7 102	4 503 6 500 8 757
Index růstu HDP (s.c.)	106,1	108,3	110,4	106,4	95,3	104,7	103,4
Kurs USD/SKK, od 1.1.09 EUR/USD	31,948	26,246	22,870	21,385	1,4614	1,2271	1,4453
Míra inflace (%, průměr)	2,7	4,5	2,8	4,6	1,6	1,0	3,6
Míra nezaměstnanosti (%)	16,2	13,3	11,0	9,6	12,1	14,8	13,5
Vývoz (mld. Sk)od 1.1.09 v mil.EUR index růstu (mil. USD)	994,5 111,6 31 097	1 239,4 124,6 47 222	1 420,7 115,2 62 122	1492,6 105,1 69 796	39 715,6 80,2 58 040	22 698,9 122,4 27 853	27 494,2 120,8 39 737
Dovoz (mld. Sk), od.1.1. v EUR index růstu (mil. USD)	1 070,8 113,9 33 476	1 331,0 124,3 50 712	1 442,1 102,7 63 057	1 514,1 105,0 70 801	38 528,7 76,6 56 305	22 029,8 120,2 27 032	26 671,9 120,7 38 548

 

zpět na začátek

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

V prvním pololetí 2011 index průmyslové produkce meziročně vzrostl o 9,8% a tržby byly vyšší o 14,3%

Úroveň celkové produkce byl nejvíce ovlivněn růstem výroby dopravních prostředků a výroby strojů a zařízení jinde klasifikovaných.

V členění dle průmyslových seskupení se nejvíce zvýšil produkce investičních prostředků, produkce předmětů krátkodobé spotřeby a výroba pro mezispotřebu. Snížila se produkce předmětů dlouhodobé spotřeby a výroba souvisejíci s energetikou.

 

V průměru za první pololetí 2010  vzrostl index  průmyslové produkce meziročně o 22%, v  tom v průmyslové výrobě o 24,1%, v dodávcích elktřiny a plynu o 14,3% a v těžebním a důlním  průmyslu o 5,5%.

Ne růstu celkové produkce se  podílela především výroba strojů a zařízení jinde neklasifikovaná o 56,5% a výroba dopravních přostředků  o 47%.

Růst průmyslové produkce byl dosažen za současného snížení  zaměstnanosti v průmyslu o 8,1%. Vlivem růstu indexu  průmyslové produkce a poklesu zaměstnanosti vzrostla produktivita práce v průmslu za pololetí 2010  o 32,8%.

Podíl  průmyslu na HDP  se v pololetí 2010 meziročně  zvýšil indexem  103,5 ( b.c).

Energetika a především jaderná energetika patří k trvalé prioritě vládní politiky.  Do programu pro nejbližší období je zařazeno  dokončení JE Mochovce a rovněž výstavba nových bloků v JE Jaslovské Bohunice.

Slovenský automobilový průmysl představují tři hlavní automobilky, a to Volkswagen Slovakia v Bratislavě, PSA Peugeot Citroen v Trnavě a KIA Motors Slovakia v Žilině. PSA Trnava zahájila výrobu v červnu 2006. V roce 2009 se celkem na Slovensku vyrobilo 461 tis. automobilů. pro porovnání v roce 2008 to bylo  575 tis. automobilů.  Nejvíce, 205 tis.  automobilů  bylo vyrobeno v závodě PSA Trnava. V  letošním roce se zde očekává stagnace, resp. mírný pokles výroby na cca 200 tis. automobilů. Největší výrobce automobilů z předcházejícíh období, bratislavský Volkswagen  Slovakia vyrobil v roce 2009  pouze 106 tis. automobilů a i rok 2010  považuje tato automobilka za krizový rok. Bratislavský závoda v roce 2009 předstihla žilinská Kia, která vyrobila  150 tis. automobilů. V roce 2010 očekává tato automobilka výrobu přes 200 tis. automobilů.

Automobilový průmysl  zaměstnává  na Slovensku  přibližně  68 tis.  pracovníků. Podíl odvětví na průmyslové výrobě v roce 2009 představoval rekordních 37%. Automobilový  průmysl sehrává trvale významný podíl v rámci exportních  odvětví.  Hlavní reprezentant zdejšího automobilového průmyslu,  společnost  Volkswagen Slovakia  vykázala za pololetí 2010  obrat 1,8 mld. Eur.  V meziročním porovnání to představuje 37% nárůst.  Ve sledovaném období vyrobila firma  téměř 65 tis. aut, což je meziroční nárůst o více než 43%. Vzrostla produkce převodovek o 78% na 195 tis. ks. Společnost očekává  pokračování pozitivního vývoje i ve druhé polovině roku 2010. Společnost  vytvořila stovky nových pracovních příležitostí. . Začátkem roku 2010 společnost  zahájila výrobu  nové generace automobilů Volkswagen Touareg a Porsche Cayenne. . V dubnu   se rozšířila produkce o výrobu prvního sériově vyrábaného hybridního vozu koncernu Volkswagen -Touareg Hybrid. V květnu byla ukončena výroba Škody Octavia a zahájena příprava výroby  vozidel řady New Small Family.

Rok 2009 ukončila společnost se ziskem 57 mil. Eur., obrat dosáhl 2,94 mld. Eur.

Deset největších vývozců ( Samsung Electronics Europe Logistics B.V.;  Volksagen Slovakia a.s.; PCA Slovakia;  Kia Motors Slovakia, s.r.o.;U.S.Steel Košice; Sony Slovakia, spol. s.r.o.; Slovnaft, a.s.; Canon Europe N.V.; Mondi SCP, a.s.; Tatravagonka a.s.) se podílí   44,01% na  celkovém vývozu Slovenska.

 

zpět na začátek

4.4. Stavebnictví

V průměru za pololetí 2011 klesla stavební produkce oproti stejnému období 2010 o 3,4% a tržby vzrostly o 1,3%.

Tuzemská produkce se snížila v roce 2011 oproti roku 2010o 4,7% na 1 378 mil. eur. Zvýšila se však zároveň produkce v zahraničí o 21,7%.

Stavební výrobě se nedaří  ani v roce 2010.  Zatím  sepouze podařilo  zmírnit pokles  produkce z 13,9% v prvním čtvrtletí 2010 na 5,6% ve druhém čtvrtletí 2010. Po očištění výsledků o sezonní vlivy objem stavební produkce v 2. čtvrtletí 2010 proti  1. čtvrtletí 2010 vzrostl o 9,7%.

Podíl stavebnictví na HDP za pololetí 2010  klesl indexem 86,6 (b.c.).

 

 

 

 

zpět na začátek

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Celková výměra půdy v SR je podle údajů SÚ SR 4 903 tis. ha, z toho vodní plochy představují 92 tis. ha.

Zemědělské  subjekty realizovaly za pololetí 2011  o 14,3%  nižší tržby než ve stejném období roku 2010. Pokles souvisel především s 33,8% poklesem tržeb za prodej rostlinných výrobků a s 4,7% poklesem prodeje živočišních produktů.

Pokračovala tendence  poklesu  hovězího dobytka  a stavu prasat. Snížil se i stav  drůbeže.

Podíl zemědělství na HDP (b.c.) se za pololetí 2011 meziročně zvýšil indexem 102,5.

 

 

 

zpět na začátek

4.6. Služby

Vnitřní obchod

V prvním pololetí 2011 tržby za vlastné výkony a zboží ve službách v prodeji a oprave motorových vozidel meziročně vzrostly o 14,2%. Ve velkoobchodě klesly indexem 98,7. V rámci malobchodu tržby klesly indexem 98,0. V rámci dopravy a skladování tyto tržby vzrostly indexem 109,7. Nejvíce vzrostly tržby za vlastní výkony a zboží ve službách v rámci vybraných tržních služeb indexem 113,7.

Za první pololetí 2011 celkové tržby ve velkoobchodě meziročně klesly o 1,3%. V maloobchodě meziročně klesly o 2%.

Hotely a restaurace

Celkové tržby v činnostech restaurVačních a pohostinských služeb byly v prvním pololetí 2011 meziročně vyšší o 0,2%.

Ke konci června 2011  poskytovalo ubytovací služby 3 052 ubytovacích zařízení. Jejich počet se nadále snižuje. Meziročně se v pololetí 2011 jejich počet snížil o  176 objektů.  K dispozici bylo  57 tis. pokojů. Počet pokojů klesl o  840 a počet lůžek klesl o 3 tis.

Cestovní ruch

Celkový počet zahraničních návštěvníků ubytovacích zařízení dosáhl 1 644,0 tis.. Největší část ze zahraničních návštěvníků představovali návštěvníci z ČR (29,8%).

Meziročně nejváce vzrostl počet návštěvníků z Ruska a Maďarska o 0,7 p.b.).

 

 

 

 

zpět na začátek

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Doprava

Současný stav dálnic a rychlostních silnic k 1.1.2010

	Celkem	V provozu	Ve výstavbě	V přípravě
D1	515	282	49,5	195,1
D2	80,1	80,1	0	0
D3	59	12,9	2,8	43,3
D4	50,6	2,3	3,2	45,1
R1	178,3	118,3	18	51,4
R2	343	53,5	0	289,5
R3	230,4	29,0	7,2	196,6
R4	159,3	18,1	4,6	136,6
R5	2	0	0	2
R6	31,6	6,5	0	25,1
R7	213,5	0	0	213,5
R8	56,5	0	0	56,5
D celkem	704,7	377,3	56,5	283,5
R celkem	1214,6	225,4	29,8	971,2
D+R	1919,3	602,7	85,3	1254,7

(km)

Podle aktuálních propočtů  bude na propojení  Bratislavy s Košicemi potřeba přibližně 5 mld. Eur. V případě, že  vláda do konce roku 2010  získá potřebné finance je pravděpodobné, že  k naplnění cílu propojit západ Slovenska s východem  dojde  nejdříve v roce 2015.

Již odcházející vláda  plánovala vybudovat propjení východ -západ pouze nadstandardním spojením, kterým má být kombinace dálnic, rýchlostních silnic  nebo dálnic v polovičním  profile.

Vláda  počítala s využitím PPP projektů, ale  s nižší finanční náročností projektů.

V rámci infrastruktury byla  diskutována výstavba širokorozchodné trati v délce 400 km. Měla by z Černé nad Tisou přecházet jihem Slovenska a pokračovat do Vídně. Dle předběžných odhadů by měla vyjít na 3,5 až 3,6 mld. Eur.  Zatím  nepadlo definitivní stanovisko k její výstavbě, nebo naopak k zamítnutí.

Plány vlády při výstavbě dálnic

-zabezpečit do roku 2014 nadstandardné silniční spojení Bratislavy a Košic

- přehodnotit PPP projekty, snížit finanční náročnost projektů, které tzatím neby uzavřeny,

zefektivnit výstavbu úseků na rychlostních silnicích  v regiónech

- zabezpečit transparentní veřejné zakázky v rámci dopravních projektů a ke každému projektu financovanému z veřejných zdrojů vypracovat analýzu přínosů a nákladů,

- zákonem upravit postup při strategických stavbách  (stavba až po vypořádání  majetkových prav jak v případě dohody,. tak i v případě nedohody.

Pošta a telekomunikace

V roce 2011 tžby v informačních a komunikačních činnostech meziročně vzrostly o 4,4%.

Na druhé straně  byl zanamenán růst tržeb ve vybraných tržních službách, jako jsou  tržby za nemovitosti, odborné a technické činnosti o 13,7%.

 

Energetika

Vláda zatím definitivně nerozhodla o výstavbě nového jaderného zdroje v lokalitě Jaslovské Bohunice.

V prvním pololetí 2011 se na Slovensku vyrobilo 14,8 TWh elektrické energie, což v meziročním porovnání představuje nárůst o 4,6%. Spotřeba elektrické energie za první pololetí 2011 dosáhla 14,6 TWh s meziročním nárlůstem 1,5%. SR se tak pompěti letech opět stala čistým vývozcem elektřiny.

 

Nejdůležitější energetické podniky jsou Slovenské elektrárny a.s., jejichž privatizace byla dokončena v dubnu 2006,  Slovenské energetické strojírny, a.s. Tlmače, Slovenský plynárenský průmysl a společnost Transpetrol, a.s.

Z hlediska postavení energetiky ve slovenské ekonomice zůstává důležitým  mezníkem  oznámení italského Enelu, vlastníka SE, rozhodnutí dostavět jadernou elketrárnu Mochovce.  Italská energetická společnost Enel, vlastník Slovenských elektráren plánuje v průběhu sedmi let investovat do slovenské energetiky 2 mld. EUR. Slovenská vláda jadernou energetiku podporuje, podle ministerstva hospodářství mají být postaveny čtyři nové bloky.

Jako výrazné pozitivum roku 2009  z hlediska  zdůraznění role energetiky ve slovenské ekonomice je považováno zpětné odkoupení  49% podílu v Transpetrole od společnosti Yukos Je to považováno za významný nástroj vlády  z hlediska energetické bezpečnosti.

Významnou změnou  v oblasti energetiky je  rozhodnutí stávající vlády  o odstátnění  výrobců tepla.

Z obnovitelných zdrojů slovenská vláda považuje za perspektivní zdroje předvším biomasu. V případě  slunečných elektráren vláda rozhodla, že nepovolí  výstavbu jakéhokoliv množství slunečných elektráren a zároveň  Slovenská elektrizační soustava z důvodu zajištění bezpečnosti a plynulosti dodávek elektřiny stanovila  pro povolení výstavby sluneční elektrárny hranici celkového instalovaného výkonu  sluneční elektrárny.

 

zpět na začátek

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Na Slovensko se připravuje  mise OECD, která bude hodnotit  rozvojovou pomoc, kterou Slovensko poskytovalo a poskytuje. O  hodnocení požádalo  slovenské  MZV.

V roce 2009 poskytla SR  oficiální rozvojovou pomoc (ODA)  ve výši 54,0 mil. Eur s podílem 0,086% HND. Pro porovnání v roce 2008 představovala ODA 65,4 mil. Eur s podílem 0,102% HND.

V abolutním vyjádření se jedná o pokles  o 11,4 mil. Eur, tedy v procentuálním vyjádření  představuje pokles o 18,6%.

Celková ODA SR byla v roce 2009 tvořena poměrem 75% multilaterální a 25% bilaterální pomoci.

 

 

 

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu