- 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
- 9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
- 9.3. České investice v teritoriu
- 9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
- 9.5. Rizika investování v teritoriu
Obecně lze konstatovat, že investiční klíma na Slovensku v roce 2009 zaznamenalo výrazné otřesy jednak z důvodu hospodářské krize, ale i z důvodu některých vyjádření vládních představitelů na adresu zahraničních investorů. Z hlediska příchodu zahraničních investorů patřil rok 2009 pro slovenskou ekonomiku k méně úspěšným rokům. Příchod oznámilo pouze osm společností, cž bylo nejméně za předcházejícíh osm let.
Dle institucí zabývajícíh se analýzí podnikatelského prostředí investorů v jejich rozhodování se o investování na Slovensko překáželo v roce 2009 především zasahování státu do cenotvorby energiií, útoky na obchodní řetězce, omezování v rozhodování bank při podmínkách poskytování úvěrů.
Slovensku sice zatím nebyl snížen rating, který zatím zůstává na pozici A+; A1, A+, ale ratingové agentury upozorňuj, že v případě nekonsolidování deficitu veřejných financí může dojít ke snížení ratingu.
9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
V roce 2009 byl schválen zákon č. 56/2009, kterým se mění a doplňuje zákon č. 561/2007 Z.z. o investiční pomoci. Nařízení vlády č. 145/2008 ustanovuje maximální investiční pomoc v jednotlivých regiónech SR.
I v roce 2009 byl z hlediska slovenské vlády věnována největší podpora investicím v oblasti dopravní infrastruktury. Plynová krize zaaktivizovala diskuse o možnostech propojení tras plynu na Maďarsko a na Rakousko. Další diskutovanou investicí bylo prodloužení širokorozhodní tratě přes Slovensko s napojením na Vídeň.
Slovenská vláda ve snaze vytvářet nová pracovní místa, resp. udržet existující pracovní místa průběžně schvaluje investiční pobídky pro firmy. Tento způsob selektivní podpory určitých podniků není sice z hlediska investorů rizikový, ale vytváří umelou konkurenci již existujícím podnikům.
Zákony vztahující se k investiční pomoci jsou zveřejněny na stránce Ministerstva hospodářství SR: www.mhsr.sk, nebo na www.zbierka.sk
9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
Podle předběžných údajů NBS příliv PZI (evidován jako majetková účast) za období 1.-12.2009 dosáhl 839 050 tis. Eur, z toho do podnikové sféry směřovalo 1 054 150 tis. Eur a v bankovní sféře bylo vykázáno snížení přílivu o 215 100 tis. Eur. Údaje zatím potvrzují, že v roce 2009 byl zatím nejmenší příliv zahraničních investic. Podle předběžných údajů evidovala NBS ke konci roku 2009 PZI v hodnotě 30 757,4 mil. EUR.
Největším investorem v roce 2009 byla Brazílie, jejíž majetková účast představuje 516 352 tis. Eur, tedy 61,5% celkové zahraniční majetkové účasti v SR za rok 2009. Druhým v pořadí byl Kypr s objemem 222 531 tis. Eur.
NBS reviduje údaje o PZI za jednotlivé roky. Zrevidované údaje jsou uvedné v následující tabulce.
| 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | |
| Tok PZI do SR | 76 331 | 139 359 | 27 359 | 28 672 | 839 |
| Stav PZI | 755 761 | 882 211 | 782 092 | 807 470 | 30 757 |
Od roku 2009 údaje v mil. EUR
Největším investorem na Slovensku v roce 2008 byla dle statistik NBS ČR s objemem 15 554 mil. Sk, což představovalo přes 50% celkových investic v roce 2008. Druhým inejvětším investorem byl Kypr s objemem 5 868 mi. Sk. Objem investic z Francie dosáhl 1 mld. Sk a z Německa 880 mil. Sk.
V rámci celkových zahraničních investic na Slovensku je největším investorem, s objemem 160,8 mld. Sk Nizozemsko. Dále následuje Rakousko, Itálie, Německo. Česká republika s objemem 62,1 mld. Sk je šestým největším investorem v SR.
Ke statistikám NBS a SARIO lze uvést, že rozdíly v jejich údajích vyplývají z rozdílnosti sledování. Zatímco agentura sleduje investice, na kterých se podílí a v některých případech u nichž ještě ani finanční toky neproběhly, NBS vykazuje pouze investice, jejichž finanční tok byl NBS evidován.
9.3. České investice v teritoriu
Podle předběžných a dostupných údajů NBS je v roce 2009 vykázáno snížení přílivu českých investic v objemu 217 135 tis. Eur. Podle předběžných údajů ke konci roku 2009 objem investic ČR v SR činil 1 802,8 mil. Eur.
Snížení přílivu českých investic se týká bankovní oblasti a je tedy spojeno s uzavřením prodeje podílu ČSOB v ČSOB Slovensko, který byl ukončen v roce 2009.
V roce 2008 směřoval největší objem PZI na Slovensko z ČR. Objem českých investic v roce 2008 dosáhl 15,5 mld. Sk (515 mil. Eur) a stav českých investic v SR v roce 2008 dosáhl 2 062 mil. Eur a představoval 7,7% celkových PZI v SR.
Čeští investoři stále častěji projevují zájem o investování do nemovitostí a realit. Společnosti mají zájem investovat v oblasti komerčního developmentu, rezidenčních projektů a do rozvoje větších územních celků. Dle agentury SARIO byla v roce 2008 největším investorem společnost HOPAX z ČR. Její investice byly v podobě ocelových konstrukcí pro výstavbu velkých prostorů, jeřábové dráhy, zvářecí výrobky. Objektem zájmu češtích investorů se stává i oblast finančníctví a poradenství.
9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
Investiční možnosti, jejich zaměření se vlivem dopadů globální hospodářske krize do jisté míry mění. Zároveň se možnosti investování snižují rovnež z důsledku nedostatku finančních zdrojů na jejich pokrytí. Prvořadým cílem slovenské vlády v situaci hospodářské krize bylo udržení zaměstnanost. Svému cílu podřídila i zaměření zahraničních investic. Nicméně dopravní infrastruktura zůstává stěžejní investiční oblastí. K zásadnějším změnám by však mělo dojít v otázce financování projektů. Finanční nákladovost při výstavbě dopravní infrastruktury by podle vlády mělo být výrazně nižší, a to i v případě PPP projektů I nadále hodlá vláda tuto formu výstavby uplatňovat.
Významné místo v investování si vedle automobilového průmyslu udržuje elktrotechnický průmysl. Právě pro rok 2009 je typické, že celkový propad PZI na Slovensko zachránil tchajwanský investor, výrobce LCD displejů AU Optronic.
V roce 2009, se však prohloubil i problém v chemickém průmyslu, v tradičních chemických výrobách. Novácké chemické závody a Chemlon končí výroby v důsledku finančních problémů. Lze předpokládat, že řešení tohto problému se bude hledat i přes nové investory.
Podpora automobilového průmyslu je v současné době zaměřena především na podporu subdodavatelských firem, které jsou plně závislé na výrobě automobilů. Zájem o vstup na slovenský trh avizovala údajně čínská státní automobilka JAC Motors.
Prioritou nadále zůstáva energetika. Slovensko nadále prosazuje dostavbu JE Mochovce. Vlastník elektráren, italský Enel se v dubnu 2009 oficiálně vyjádřil, že elektrárnu dostaví.
K perspektivním odvětvím se na Slovensku řadí sklářský průmysl, mající konsolidovanou výchovu učňovského dorostu, středoškoláků i vysokoškoláků.
Zřejmé je, že státní podpora investic bude orientována do výzkumných a vývojových center, high-technologií, strategických služeb a zpracovatelského průmyslu.
Vedle těchto odvětví se začíná na Slovensku pomalu rozvíjet i oblast sběru, zhodnocování a recyklace odpadů včetně elektroodpadu. Začínají se výrazněji propagovat cíle Recvyklačního fondu.
Další možností, která se začíná jevit jako perspektivní je oblast sklářství, konkrétně tzv. ekobiznis se skleněnými střepy. Náklady na vybudobání závodu na zhodnocení těchto střepů v Handlové se odhadují přibližně na 60 mil. Sk.
Dalším perspektivním oborem, který se zatím jen začíná na Slovensku rozvíjet, resp. pouze vzniká je papírenství se zaměřením na potravinové obaly.
9.5. Rizika investování v teritoriu
Opět se na Slovensku stává problémem vyhlasování veřejných zakázek, resp. tendrů. Informování o vyhlášení veřejné soutěže neodpovídají vždy požadavkám s tím souvisejícím. Vedle vyhlasování je problematické i vybírání z přihlásených ucahzečů. Opakují se stížnosti neúspěšných uchazečů a kriticky se k postupem vyjádřila i EK. V roce 2009 k nejvíce kritizovaným tendrem patril tendr na prodej emisních kvót. Značné kritice výběru zhotivitele byl např. i tendr na elektronický výběr mýta.
Rizikem pořád zůstávají pozemky tzv. neznámých vlastníků, tedy majetkově nevypořádané pozemky. Připravovaný zákon na zrychlení procesu majetkového vypořádání nebyl po ostré kritice (rozpor s ochranou soukromého vlastnictví) na jednání vlády ani předložen. EK měla připomínky k aplikaci Směrnice o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých projektů na životní prostředí. Dotýká se to vedle výstavby v oblasti energetiky i výstavby dálnic v případě, že úseky jsou projektovány přes chráněné území. Výhrady se týkali i nemožnosti pro běžné občany vyjádřit se k velkým stavbám v případě, že mají stát v blízkosti jejich obydlí.
K rizikům, jak je charakterizovala zpráva OECD, patří stále vysoká korupce a úvahy o revizi některých uskutečněných privatizací. Zejména krize na finančních trzích posílila rétoriku některých představitelů vlády ve smyslu regulace, kontroly a vyšší účasti státu na celkovém hospodářském řízení. Zaznělo mnoho názorů o možných zpětných odkoupeních již zprivatizovaných podílů zejména strategických podniků.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
