Slovensko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

© Zastupitelský úřad Bratislava (Slovensko)

Česká republika je již dlouhodobě druhým největším obchodním partnerem SR. Není   tomu jinak ani v roce 2010, kdy  se ČR na celkovém slovenském zahraničním obchodě SR za pololetí roku podílela  12,0%. Pro porovnání, Německo se za stejné období  podílelo 17,3%.

 

7.1. Smluvní základna

Po roce 2004, kdy obě země se staly členy Evropské unie, novou základnu pro spolupráci obou zemí vytvořilo podepsání Politického memoranda, v němž předsedové vlád ČR a SR společně deklarovali zájem na dalším prohlubování dosavadní spolupráce, jakož i na rozvoji nových oblastí spolupráce. Přijatý dokument vytváří předpoklad pro uzavírání bilaterálních resortních dohod mezi oběma státy. S cílem navázat na vzájemnou hospodářskou spolupráci byla v dubnu 2004 v Praze podepsána Dohoda o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a Ministerstvem hospodářství Slovenské republiky.

Za pololetí roku 2010  byly dle MZV SR mezi SR a ČR podepsány:

Smlouva mezi Slovenskou republikou a Českou republikou, kterou se mění a doplňuje Smlouva mezi  Slovenskou republikou a Českou republikou o společné státní hranici ze dne 4. ledna 1996 (Bratislava, 13. května 2010 - zatím  neplatná)

Vykonávací protokol mezi Ministerstvem vnitra Slovenské republiky a Ministerstvem vnitra České republiky k Dohodě mezi vládou  Slovenské republiky a vládou České republiky o společném  využívání  stanovených informačních a archivních  fondů, které vznikly z činnosti  ministerstev vnitra v oblasti vnitřního  řádu a bezpečnosti ze dne 29. října 1992 (Bratislava, 13. května 2010)

Dohoda mezi  Ministerstvem vnitra Slovenské republiky a Ministerstvem vnitra České republiky o spolupráci (Bratislava, 13. května 2010)

 

V roce 2009 byly dle podkladů MZV SR, mezi SR a ČR podepsány:

Smlouva mezi Slovenskou republikou a českou republikou o údržbě a opravách silničních mostních objektů a úseků silnic ne slovensko-české státní hranici (Bratislava, 17. června 2009) (Dle MZV SR Smlouva zatím nenabyla platnosti),

Vykonávací protokol ke Smlouvě mezi vládou České republiky a Slovenské republiky o výměně údajů z informačních fondů obsažených  v registru trestů (Praha, 11. června 2009),

Vykonávací protokol mezi Ministerstvem vnitra Slovenské republiky a Ministerstvem vnitra České republiky k Dohodě mezi vládou Slovenské republiky a vládou České republiky o společném využívání stanovených informačních a archivních fondů, které vznikly z činnosti ministerstev vnitra v oblasti vnitřního řádu a bezpečnosti  29. října 1992 (Bratislava, 23. června 2009)

V roce 2008 bylo  mezi ČR a SR  podepsáno:

Protokol o porozumění týkající se užší spolupráce na trhu  s elektřinou mezi SR a ČR (květen 2008, Bratislava),

Dohoda o spolupráci mezi Ministerstvem obrany ČR a SR o spolupráci mezi centrem operací a Společným operačním centrem

(září, 08, Bratislava, Praha)

Memorandum o porozumění a spolupráci v oblasti elektroenergetiky mezi ČR a SR (předsedové vláda M.Topolánek a R. Fico, prosinec 2008, Bratislava)

V roce 2007 byla podepsána :

Dohoda mezi vládou ČR a SR o skladování ropy a ropných výrobků na území ČR. (Praha 22.2.2007, v platnosti od 3.5.2007, publikována pod číslem 214/2007, Z.z.),

Dohoda o spolupráci mezi Celným ředitelství SR a Generálním ředitelstvím cel ČR při předcházení a odhalování porušování celních a daňových předpisů (Praha, 12.4.2007)

a Protokol ke Smlouvě mezi Slovenskou republikou a Českou republikou o spolupráci a vzájemné pomoci v oblasti celnictví (Praha, 12.4.2007)

 

zpět na začátek

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka

Česká republika nadále zůstává druhým největším obchodním partnerem SR. Vzájemný zahraničně obchodní obrat  za pololetí 2010 dle slovenských statistik dosáhl 5 378 mil. Eur a představoval 12,0% celkového obratu SR ve sledovaném období.

Dle slovenských statistik je letošní obchodní výměna  ve prospěch SR, aktivní bilance dosáhl  818 mil. Eur.

Komoditně důležité místo v českém vývozu na Slovensko zaujímá export motorových vozidel a součástí motorových vozidel. K dalším objemově významným komoditám patří např.ropné oleje, černé uhlí. Hlavní komoditou tedy zůstávají auta Škoda, ale i autobusy Iveco (Karosa) a SOR.

Za pololetí 2010 bylo prodáno  6031 ks aut Škoda, z toho osobních 4 976 ks.  Prodej aut Škoda v letošním roce představoval 19,1% podíl predeje  všech aut na Slovensku.  

V roce 2009 bylo na Slovensku prodáno  15 140 ks aut Škoda, z toho osobních  11 899 ks. Celkový podíl Škody na slovenském automobilovém trhu představoval  16,74% . I když  zastává  značka Škoda  hlavní pozici  na slovenském automobilovém trhu, v loňském roce, kdy vládní podpora tzv. šrotovné, které bylo  přednostně využíváno při koupě malých  automobilů, předstihly českou  Škodu v rámci celkového podílu na slovenském automobilovém trhu francouzské značky (Peugeot, Renault a Citroen).

Autobusů značky IVECO bylo v roce 2009 na Slovensku prodáno  421 ks a autobusů značky SOR 134 ks.

Bilance obchodní výměny za posledních pět let je uvedena v tabulce k bodu 6.1.

(Pozn.: Uvedené údaje vychází z metodiky a statistiky SÚ SR, která se liší od údajů ČSÚ.

 

 

zpět na začátek

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu

V rámci dovozních komodit  z ČR  lze uvést drůbež;  maso-hovězí, vepřové; mléko; výrobky z plastů; ropné oleje; tiskoviny; papírové obaly; dřevní buničinu; stroje na automatické zpracování dat; čerpadla; stroje a mechanická zařízení; kohouty a ventily; el. transformátory; el. přístroje-osvětlovače; el. průtokové ohřívače; telefony; části železničních lokomotiv; osobní automobily; sedadla; ostatní nábytek.

Slovenský vývoz do ČR reprezentují ropné oleje, vysílací přístroje, ploché válcované výrobky, léky, části a příslušenství motorových vozidel.

V roce 2010, po  krizovém roce 2009 lze  vysledovat jisté  pozitivní tendence vev rozvoji vzájemného obchodu.  Dle slovenských statistik slovenský dovoz z ČR  meziročně vzrostl indexem 104,5 a  slovenský vývoz do ČR  vzrostl indexem  130,7.

V případě aut Škoda, u nichž se  pozotivně projevilo zavdení tzv. šrotovného, lze  rovněž  sledovat  ustálení  svého  původního tržního podílu.  . Poptávka po  autobusech   zůstává  zatím trvalá, protože  dopravné podniky  nutně  obměňují svůj vozový park.

Lze   očekávat  pokračování dovozu komponentů do  slovenských automobilek a i do elektrotechnického průmyslu. Nadále expandující síť řetězce Lidl zas  dává předpoklad dovozu potravin, zejména mléčných výrobků.

    

 

zpět na začátek

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)

Po situaci v roce 2009, která byla  výrazně ovlivněna  hospodářskou krizí,  v roce 2010, který je i rokem volebným se  do jisté míry oživila investiční aktivita.  Zaměřena byla především na dopravní infrastrukturu Došlo k otevření  menších úseků dálnice D1 - v okolí Považské Bystrice v délce 10 km,  a na východě Slovenska  v oblasti Prešova a  Jabloňového. Otevření úseků v  celkové délce cca 26 km bylo  směřováno těsně před volbami v červnu 2010.

Po volbách vláda rozhodla o pozastavení   výstavby úseku D1 z důvodu předražených PPP projektů. PVe výstavbě dopravní infrastruktury se má dále pokračovat a i formou PPP projektů, ale  méně nákladně.

Trvalým  investičním záměrem jsou  projekty v oblasti energetiky - dostavby  JEMO - dva nové bloky a roněž  připravovaná   výstavby v Jaslovských Bohunicích ( již podepsána smlouva o vytvoření společného podniku JAVYSa ČEZ).

I když se objevily signály oživení  ve stavebnictví, opak je pravdou, protože  stavebnictví se v roce 2009  výrazně propadlo. Oživení  souviselo s dokončováním rozestavěné výstavby, jen v bytové výstavbě bylo rozestavěných 67 597 bytů.

V rámci  obchodních a kancelářských prostorů lze již dlouhodoběji sledovat  přebytek nabídky před poptávkou.

Značné provozní problémy spojené s odbytovými  se na Slovensku ukazují v oblasti chémie - Novácke chemické závody, ale i u hstorického výrobce chemických vláken v Chemloně, u obou hrozí skončení výroby, což ale může na druhé straně  volat po  nových investich  v oblasti chemie, která  historicky patří  k významnému slovenskému odboru.

Na Slovensku  zdá se, že budoucnost již etablovaných  závodů  automobilek nebude ohrožena a je  zde reální šance, že časem se opět začne rozšiřovat i síť  jejich subdodavatelů.

Elektrotechnický průmysl se zde může k růstu vrátit ještě dřív. Rychlý technologický pokrok a příznivé ceny jsou pro spotřebitele  silným lákadlem.

 

 

 

zpět na začátek

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

V obchodních transakcích mezi ČR a SR působí velké množství českých a slovenských firem a společných podniků, a to zejména v potravinářství a nápojích, strojírenství, automobilovém průmyslu, výrobě železa, stavebnictví, textilním, chemickém, farmaceutickém a sklářském průmyslu, přepravě osob a zboží, bankovnictví, pojišťovnictví atd.

Jsou zde již rozšířené podnikatelské aktivity českých subjektů ve slovenském bankovnictví, pojišťovnictví, právnictví a advokace. České developerské firmy  zde vyvíjejí své aktivity.

V roce 2009 došlo k propojení českého a slovenského krátkodobého trhu s elektřinou.

Plynová krize, která  ochromila slovenskou ekonomiku v začátcích roku 2009  přispěla k realizaci dlouho teoreticky připravovanému reversnímu toku plynu z ČR.

V lroce 2009 byla schválena akcionářská smlouva na založení společného podniku JAVYS, a.s. a ČEZ, a.s.

Společnost J&T a skupina PPF založila  Energetický průmyslový holding (EPH).

 

 

zpět na začátek

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci

Dotazy českých podnikatelských subjektů se čím dále více zaměřují na nabídku svých kapacitních možností, ale i spolupráci na výrobě.Dotazovány byly nadále možnosti  rozšíření aktivit do oblasti potravinářství, dále turismu- hotelových objektů; zdravotníckých potřeb. Z  průmyslových oborů i nadále automobilový průmysl a možnosti  subdodávek, dřevařství a elektrotechnika. V roce 2010 se  ze strany českých podnikatelů zvýšil zájem o možnosti podnikání  v oblasti fotovoltaiky.    

I dále  jsou  četné dotazy na  daňový a finanční systém  spojen s podnikáním v SR. Rozsáhlou skupinou jsou dotazy na  podmínky vysílání pracovníků  na montážní práce na Slovensko.

Dotazy slovenských podnikatelů se letos týkali  textilního a oděvního průmyslu v ČR.

Řada dotazů směřovala na odborné profesní svazy a komory. Podobně jako čeští tazatelé i slovenští se dotazovali na nové podmínky podnikání v ČR a především podmínky nabývání nemovitostí v ČR a v SR, ale i např. na zakládaní  podílových fondů  v ČR.

 

 

zpět na začátek

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce

ČR neposkytuje Slovensku rozvojovou pomoc.

 

zpět na začátek

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Dle aktuálních údajů NBS vzájemný SR-ČR obchod se službami v roce 2009 skončil pro SR  zápornou bilancí ve výši 411 mil. Eur.. Největší pasivum ve výši 230  mil. Eur vykázala  NBS v   jiných podnikatelských službách , především ve smíšených, různorodých službách a  v rámci technického servisu.

V obchodě se službami v rámci celého světa vykázala SR za rok 2009  pasivum ve výši  1 246 mil. Eur., z toho největší propad opět v r obchodě  s ostatnými službami (- 518 mil. Eur). Výraznější pasivum vykázala i v rámci finančních služeb (- 452 mil. Eur), ale i v jiných  pomocných a  dopravných službách.

Jediné aktivum vykázala SR v  rámci produktovodu (671 mil. Eur).

 

 

 

 

zpět na začátek

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

V září 2009 slovenská vláda  schválila novelu zákona č. 48/2002 Z.z., o pobytu cizinců na území SR. Nová pravidla umožňují např., aby cizinci, kteří jsou vysláni na práci s již vydaným  pracovním povolením  nebo přijíždějí studovat na delší dobu, mohli začít se svými  pracovními aktivitami okamžite.

 

Požadavky národní legislativy na pracovníky vyslané do daného státu zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státě EU

Podmínky při  vysílaní pracovníků na Slovensko

 

Notifikační povinnost

Na Slovensku není povinná notifikace vyslaných pracovníků. Evidenci vede organizace, do které jsou pracovníci vysláni.

Notifikační formulář

Není.

Sankce při nedodržení notifikační povinnost

Není.

Registrace

Cizinecká policie

Pro všechny cizince zdržující se na Slovensku platí povinnost vyplývající ze zákona 48/2002 Z.z., o pobytu cizinců (463/2006 Z.z., Úplné znenie zákona č. 48/2002 Z. z. o pobyte cudzincov a o zmene a doplnení niektorých zákonov).

Ze zákona vyplývá povinná registrace cizinců, tedy i vyslaných pracovníků na policejním útvaru – oddělení cizinecké policie příslušné místu ubytování v případě, že výkon, resp. doba vyslání je delší než 90 dnů.

 K žádosti se přikládá doklad o totožnosti, 2x foto, poplatek, s výjimkou občanů ČR, 4,50 €, dále doklad o ubytování (v případě ubytování v soukromí je nutné ověřené čestné prohlášení o ubytování).

Daňový úřad

Dle zákona o dani z příjmů č. 595/2003 Z.z. (http://jaspi.justice.gov.sk/jaspiw1/htm_zak/jaspiw_maxi_zak_fr0.htm) v případě vyslání FO je zaměstnavatelem i plátce daně s neomezenou daňovou povinností (v našem případě slovenský zaměstnavatel), pro kterého zaměstnanec vykonává práci (závislou činnost) dle jeho pokynů a příkazů, i když se příjem za tuto práci na základě smluvního vztahu vyplácí prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, tedy se jedná o fakturaci mezd, resp. náklady na mzdy budou refakturovány. Takto vyslaná FO nemá povinnost registrovat se na daňovém úřadě.

V případě PO se sídlem v zahraničí a FO s bydlištěm v zahraničí, které mají na území SR stálou provozovnu, nebo zde zaměstnávají zaměstnance déle než 183 dnů, je povinnost registrace na Daňovém úřadě Bratislava 1 (http://www.drsr.sk/wps/portal).

V případě, že má slovenský plátce daně, tedy ekonomický zaměstnavatel vyslaného pracovníka, příjmy ze státu, s kterým má SR uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, postupuje při zdaňovaní příjmů podlé této smlouvy.

Dle zákona o dani z přidané hodnoty č. 222/2004 Z.z. (http://jaspi.justice.gov.sk/jaspiw1/htm_zak/jaspiw_maxi_zak_fr0.htm) je PO anebo FO povinna se registrovat na Daňovém úřadě v případě, že vykonává nezávisle ekonomickou činnost (činnost výrobců, obchodníků, dodavatelů služeb apod. dle §3 zákona), z které se dosahuje příjem.

Živnostenský úřad

Pro samostatně výdělečně činného vyslaného pracovníka je vedle přihlášení se na Daňovém úřadě a na oddělení cizinecké policie povinností registrace na Živnostenském úřadě místně příslušném sídlu PO nebo bydlišti FO.

Sociální zabezpečení

Z hlediska sociálního zabezpečení vyslaných (migrujících) pracovníků vstupuje v SR v platnost od 1. 5. 2010 Nařízení ES č. 883/2004.

Ve slovenském právním řádu je již transponována Směrnice EP a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu, účinnost nabývá 1. 6. 2010.

Ještě před příchodem na Slovensko si vysílaní pracovníci i vysílaní samostatně výdělečně činní pracovníci musí ve své vysílající zemi vyřídit formuláře E 101, resp. E 102. Tyto pak v místě výkonu činnosti slouží jako doklad o odvádění odvodů sociálního zabezpečení vysílající institucí, resp. firmou.

Lhůta pro přihlášení

Občan EHP je povinen do 10 pracovních dnů od vstupu nahlásit policejnímu útvaru začátek, místo a předpokládanou délku pobytu, pokud oznámení neudělá ubytovací zařízení. Občan EHP má právo zdržovat se na území SR během období do 3 měsíců od vstupu bez splnění jakýchkoliv dalších podmínek.

Žádost o registraci na Daňovém úřadu Bratislava 1 je zahraniční osoba povinna podat nejpozději den před zahájením své činnosti na Slovensku.

Maximální délka pracovní doby

Průměrná týdenní pracovní doba včetně práce přesčas nesmí překročit 48 hodin.

 

Minimální doba odpočinku

Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní čas tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné a začátkem druhé směny minimální odpočinek v trvání 12 po sobě následujících hodin v průběhu 24 hodin a mladiství minimálně 14 hodin v průběhu 24 hodin.

Minimální délka dovolené

Základní výměr dovolené jsou 4 týdny. Dovolená nejméně 5 týdnů náleží zaměstnanci, který do konce kalendářního roku dovrší nejméně 15 let pracovního poměru po 18. roce věku.

Minimální mzda

Minimální mzda je od 1. 1. 2010 stanovena ve výši 307,70 € měsíčně (1,768 € za hodinu).

 

Povinnost archivace dokladů

Doklady, kterými se prokazuje uhrazení daně, ale i pojistných odvodů se mají uchovávat deset let.

 

Povinnost ustanovení odpovědného zástupce v země vyslání

Není.

Nutnost překladu dokladů

V případě vyslání pracovníků z ČR není podmínkou, lze vycházet z dohody mezi vysílající a přijímací institucí, firmou.

 

            Vedle uvedených podmínek a zákonů souvisejících s vysláním pracovníků a samostatně výdělečně činných pracovníků na Slovensko lze doplnit, že v případě přísnějších slovenských norem (zejména ve vztahu k mzdové otázce, otázce dovolené) lze upravit podmínky smluvně podle podmínek vysílající země. Předpokládá to však písemnou formu dojednání. Písemná smlouva o dílo, resp. objednávka výkonu činnosti je rovněž nezbytnou podmínkou pro zajištění právní bezpečnosti vyslaných pracovníků.

 

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter