- 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
- 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
- 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR
Po kritickém roku 2009 a roku 2010 kdy dochází k oživení i slovenské ekonomiky , se v roce 2011 očekává, že nastoupený trend bude pokračovat. I v roce 2011 bude mít hlavní podíl na ekonomickém růstu automobilový průmysl.
Výsledky prvního čtvrtletí 2011 by mohli signalizovat, že slovenská ekonomika se opět posouvá po trajektorii růstu. Vedle vrazného příspěvku nízké porovnávací základny se na stávajícím oživení slovenské ekonomiky podílí především hospodářský vývoj Německa. Oživení spotřeby obchodních partnerů Slovenska, je hlavným motorem růstu slovenské ekonomiky.
Strojírenství je i nadále klíčovým odvětvím slovenské ekonomiky. V současnosti probíhající o LCD TV se zatím velice příznivě promítá do rozvoje slovenského elektrotechnického průmyslu. Podobně však jako automobilový průmysl je výrazně citlivý na vnější poptávku.
Ekonomika SR tím, že je extrémně závislá na vnější poptávce reaguje citlivě na vývoj u svých největších obchodních partnerech, především na vývoj v Německu. Hlavní producent HDP, automobilový průmysl se dařilo i přes různá přechodná přerušení výroby udržet. Ve třech automobilkách se vyrobilo přes 460 tis. automobilů. K udržení výroby jistou mírou přispěla i dvě kola tzv. šrotovného. I když tato podpora přinesla pro stát v podobě daní výnos, ale vzhledem k tomu, že v mnoha případech se jednalo pouze o přeložení budoucí plánované spotřeby, výpadek na daních se objeví v následujícím období.
Hospodářský vývoj Slovenska bude zřejmě i v nejbližším období určovat automobilový průmysl. Z různých predikcí lze vysledovat, že Slovensko očekává dynamiku růstu produkce i přidané hodnoty ve výrobě dopravních prostředků až do roku 2013. Tento segment by měl předurčovat rovněž vývoj produkce celého strojírenského průmyslu. Měla by vzrůst produkce ložisek, hydrauliky, převodovek, ozubených kol a spojek. Očekávalo se zvýšení výroby stavebních strojů. Stabilní pozici v rámci struktury by si měly udržet energetické strojírenství, produkce obráběcích a tvářecích strojů, výroba konstrukcí. Zachování tohto trendu však nevylučuje přesouvání zdroje hospodářského růstu směrem k elektrotechnice včetně jejího servisu a dále i směrem k vyššímu využívání kapacit petrochemického průmyslu.
Hospodářska krize se odrazila i v existujícíh průmyslových parcích na Slovensku. Z prvního peůmyslového parku v Kechneci již rovněž odešlo několik výrobních závodů. Jednou z firem, která odela z tohto parku byla americká firma Molex.
Výrazně nepříznivý vývoj lze očekávat na trhu práce. Nerovnováhu na trhu práce však vyvolávají různá opatření vlády SR, jak již přijatá, tak pouze avizovaná, nebo deklarovaná. V roce 2009 byl přijatý zákon o strategických podnicích, který umožnuje, aby byl po splnění stanovených podmínek podnik , který se dostane do hospodářské krize považován za strategický a tak byla posílena jeho restrukturalizace i za možné pomoci státu. V žádném případě nemá být podle ministerstva hospodářství tpřijetí tohto zákona vnímáno jako zestátňování nebo znárodňování.
V roce 2009 se vlivem hospodářské krize dostal do popředí elektrotechnický průmysl, který v této souvislosti prezentuje především výroba LCD displejů. Výrobce LCD televizorů Samsung Electronics se stal v roce 2009 i největším vývozcem a předstihl tak dlouhodobě největšího vývozce Volkswagen Slovakiu. V té souvislosti lze konstatovat, že elektrotechnický průmysl reprezentován výrobou obrazovek do LCD televízorů se může na jistou dobu stat hybnou silou slovenské ekonomiky. Na druhé straně se však již nyní v souvislosti s elektroprůmyslom objevují informace o přesouvání některých operací v rámci společnosti Lenovo - výroba počítačů ze Slovenska do Ázie.
10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
Ekonomický vývoj Slovenska je v roce 2010 a bude i v roce 2011 nepříznivě ovlivňován dopady hospodářské krize.Na druhé straně se očekává, že příznivým vlivem na slovenskou ekonomiku bude vývoj u jejich největších obchodních partnerů, zejména v v Německu.
Po letošních červnových parlamentních volbách je nová středo pravicová vláda zaměřena především na konsolidaci veřejných financí a snížení zadluženosti Slovenska. Těmto cílům je vláda připravena podřídít i nastavení ekonomických parametrů. Vládou schválený konsolidační balík na jedné straně by měl přispět ke snížení veřejných výdajů, ale zároveň přinese i zpomalení ekonomického růstu v roce 2011. Vláda si je toho vědoma a počítá s tím. Tato cena za zastavení zadlužování by dle vlády měla být pouze dočasná a má být zárukou příštího udržitelného ekonomického růstu.
I přes prozatimní pozitivní výsledky k nimž přispělo oživení ve strojírenském a automobilovém průmyslu a prozatimní pokračování růstu elktrotechnického odvětví lze konstatovat, že slovenská ekonomika bude muset hledat rezervy svého rozvoje i v dalších sektorech podílejících se na tvorbě HDP. Jedním z dosud málo "aktivních" sektorů jsou služby. Zatím je i podpora státu k jejich rozvoji nízká. Podíl služeb na zboží a službách dosahuje kolem 10%, ale nemá tendenci se zvyšovat, spíše naopak. Největší vliv na pokles aktivního salda mají služby nákladní železniční dopravy. Vláda své záměry v období hospodářske krize hodlá orientovat především na zaměstnanost- v té souvislosti podpořit výstavbu dálnic prostřednictvím PPP projektů, energetickou bezpečnot zabezpečit přes dostavbu JE Mochovce a projektem rekonstrukce a obnovy bytových domů- tedy zateplováním především panelákových domů, chce slovenská vláda udržet stavebnictví a navazující obory a samozřejmě zaměstnanost v této oblasti.
10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
Po výrazném propadu veřejných financí v roce 2009, je prořadým cílem vlády konsolidace veřejných financí. Pro rok 2010 vláda uvažuje s deficitem veřejných financí na úrovni 5,5% HDP a 3% úroveň HDP by měl deficit veřejných financí podle cílů stávající vlády dosáhnout v roce 2012. Dodržování fiskálních kritérií, ale i podmínek jednoznačnosti a transparentnosti využívání zdrojů z fondů EU je pro slovenskou vládu podle slov jejího premiéra prioritou.
V roce 2008 bylo cílem slovenské vlády připravit a splnit všechny podmínky pro přijetí euro od ledna 2009. Rok má tedy Slovensko měnu euro a pro následující období je cílem udržení , resp. vrácení všech rozhodujících makroekonomických ukazatelů na úrovně nezbytné pro přijetí euro.
Konsolidaci veřejných financí spolu s udržením sociálních jistot považuje slovenská vláda za své hlavní cíle jak pro letošní rok 2010, tak pro další roky. Rostoucí trend ekonomiky z prvního čtvrtletí 2010 má zároveň přispět ke snižování vysoké míry nezaměstnanosti a postupnému vytváření nových pracovních míst.
Nejperspektivnějším odvětvím má i nadále zůstat strojírenský průmysl. Pr následující roky se vedle automobilového průmyslu, uvažuje s jeho výraznější particiapcí i v oblasti energetiky. Příležitosti pro výraznější a širší uplatnění strojírenského průmyslu se nabízí v souvislosti s podporou realizace infrastrukturních projektů v jaderných elektrárnách Mochovce a Jaslovevské Bohunice.
Investiční příležitostí na Slovensku nadále zůstává silniční a dálniční infrastruktura. Vláda SR důsledně podpoří realizaci projektů PPP při výstavbě dálnic a rychlostních silnic.
10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR
Nejperspektivnějším odvětvím má i nadále zůstat strojírenský průmysl. Pr následující roky se vedle automobilového průmyslu, uvažuje s jeho výraznější participací i v oblasti energetiky. Příležitosti pro výraznější a širší uplatnění strojírenského průmyslu se nabízí v souvislosti s podporou realizace infrastrukturních projektů v jaderných elektrárnách Mochovce a Jaslovské Bohunice.
Investiční příležitostí na Slovensku nadále zůstává silniční a dálniční infrastruktura. Vláda SR důsledně podpoří realizaci projektů PPP při výstavbě dálnic a rychlostních silnic.
O možnostech spolupráce lze nadále uvažovat v lázeňství (specifická je oblast geotermálních pramenů), cestovním ruchu, hoteliérských a finančních službách, poradenství, advokace a ve službách v rámci IT. Pro Slovensko je specificky důležité zlepšit využití ekologických zdrojů a relativně zachovalé přírody. Na základě již dosažených dohod se má rozvíjet spolupráce v obchodu se třetími zeměmi, a to zejména v oblasti energetiky.
I když zatím nedošlo k výraznějšímu oživení bratislavské burzy, ani po navázání spolupráce bratislavské a pražské burzy v roce 2008, nelze, právě v souvislosti se vstupem Slovenska do eurozóny aktivity i v této oblasti opomínat.
Souhrnná teritoriální informace
- 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- >> 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
