- 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej
- 8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil
- 8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku
- 8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)
- 8.5. Způsoby řešení obchodních sporů
- 8.6. Režim zadávání veřejných zakázek
- 8.7. Problémy a rizika místního trhu
- 8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví
- 8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka
- 8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu
Základní podmínku pro uplatnění zboží na trhu je vedle marketingového průzkumu trhu dodržování platných předpisů a podmínek prodeje. Při zavádění nového výrobku je nutné respektovat předpisy související s charakterem výrobku. Základním předpisem, společným pro všechny druhy výrobků nebo služeb (např. veřejné zakázky a účast v tendrech, pokud to podmínky tendra neupravují), je zákon č. 270/1995 Z.z. o státním jazyce Slovenské republiky. Podle něj je povinné používání státního, tedy slovenského jazyka při označování obsahu zboží, v návodech na používání výrobků, zejména potravin a léčiv, ve finanční a technické dokumentaci apod. V případě zavádění zboží potravinářského charakteru na slovenský trh je nutné dále dodržovat zákon č. 152/1995 Z.z. o potravinách ve znění pozdějších předpisů (novela č. 23/2002 Z.z ), dále zákon č. 634/92 Sb. o ochraně spotřebitele ve znění pozdějších předpisů.
V souvislosti se zaváděním jakéhokoliv druhu nového zboží na slovenský trh je nutno mít na zřeteli, že na Slovensku nadále přetrvávají výrazné regionální rozdíly v koupěschopnosti obyvatelstva.
8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej
Pro distribuční činnost si zahraniční firma nemusí na Slovensku zřizovat organizační útvar. Rozhodnutí o zřízení nebo nezřízení organizační složky závisí nejen na ekonomických faktorech, ale především na tom, v jakém rozsahu, jak dlouho a rovněž v jakém odboru činnosti hodlá zahraniční firma na území Slovenska prodávat své výrobky a jakými distribučními kanály. V případě, že jde pouze o krátkodobou zkoušku, nemusí zde firma zřizovat organizační složku. Jestliže však firma plánuje rozšiřovat své aktivity na území Slovenska, dříve nebo později se nevyhne tomu, aby si zde zaregistrovala organizační složku zahraniční osoby, případně založila dceřinou společnost - nejčastěji v právní formě společnosti s ručením omezeným. V poslední době je velice rozšířenou aktivitou dodávka služeb spojených s doddaním výrobků, různé doplňky k výstavbě rodinných domů a nebo i výstavba dřevěných rodinných domů. Jedná se o součásť prodeje výrobků a v případě použití vlastnéích materiálů a zaměstnanců se nejedná ani o platby a odvody.
Distribuci svých výrobků na území Slovenska může česká firma zabezpečit buď zaměstnanci v pracovním poměru nebo smluvně prostřednictvím obchodních zástupců. V případě obchodních zástupců se nejedná o pracovněprávní, ale o obchodně právní vztah, který se řídí ustanovením §§ 652 až 672a zákona č. 513/1991 Sb., Obchodního zákoníku ve znění pozdějších předpisů, které upravují smlouvu o obchodním zastoupení.
8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil
V září 2009 slovenská vláda schválila novelu zákona č. 48/2002 Z.z., o pobytu cizinců na území SR. Nová pravidla budou např. umožňovat, cizinci, kteří jsou vysláni za práci nebo přijíždějí studovat na delší dobu, mohli začít se svými pracovními aktivitami okamžitě a nemuseli čekat až 90 dnů.
V souladu s §3 zákona č. 5/2004 Z.z., o službách zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů, zaměstnavatelem pro účely zákona je právnická osoba, která má sídlo nebo sídlo své organizační jednotky na území SR, nebo fyzická osoba, která má na území SR trvalý pobyt a která zaměstnává fyzickou osobu v pracovním poměru nebo v obdobném pracovním vztahu. Za zaměstnavatele se považuje i organizační složka zahraniční právnické osoby nebo zahraniční fyzické osoby s pracovněprávní subjektivitou, která je oprávněna podnikat na území SR podle zvláštního předpisu, a právnická osoba nebo fyzická osoba, která vykonává činnosti podle citovaného zákona o službách zaměstnanosti.
Pokud se týče otázky sociálního pojištění, podle §7 zákona č. 461/2003 Z.z. o sociálním pojištění ve znění pozdějších předpisů, pro účely sociálního pojištění je právnická osoba zaměstnavatelem, když její sídlo nebo sídlo její organizační složky je na území SR. Podle zákona je zaměstnavatel povinen přihlásit nového zaměstnance do sociální pojišťovny před nástupem nebo nejpozději v den nástupu do zaměstnání. Zahraniční společnost, která chce k výkonu činnosti na Slovensku zaměstnávat slovenského občana a nemá na území SR sídlo ani adresu organizační složky, není pro účely sociálního pojištění v postavení zaměstnavatele.
(Pozn.: uvedené neplatí ve vztahu k zemím, které jsou vázané nařízením Rady č. 1408/71 ES o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, samostatně výdělečně činné osoby a členy jejich rodin.)
Zákoník práce upravuje, právem jakého státu se budou řídit pracovněprávní vztahy. Pracovněprávní vztahy mezi zaměstnancem vykonávajícím práci na území SR a zahraničním zaměstnavatelem se sídlem na území SR upravuje Zákoník práce, a to v případě, že právní předpisy o mezinárodním právu nestanoví jinak – §5 Zákoníku práce. Podle §16 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu, poměry z pracovní smlouvy se spravují, pokud se účastníci nedohodnou jinak, právem místa, kde zaměstnanec práci vykonává. Nutno však doplnit, že v pracovní smlouvě musí být zakotveno, že místo výkonu práce je na Slovensku. V případě, že zaměstnanec vykonává práci v jednom státě na základě pracovního poměru se zaměstnavatelem, který má sídlo v jiném státě, je rozhodující právo sídla zaměstnavatele kromě případu, kdy se jedná o fyzickou osobu, která má bydliště ve státě, kde se práce vykonává.
8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku
Založení firmy na Slovensku má v agendě většina advokátních kanceláří. Registrací a administrativou cizích společností se však na Slovensku mnoho firem nezabývá. Mezi firmy, které se touto činností zabývají, patří např. firma Regus, firma Online, s.r.o., Bratislava (má pobočku i v Praze) a firma Edia, a.s., Bratislava.
Mezi základní podmínky, resp. doklady nezbytné pro založení kanceláře nebo pobočky, patří živnostenský list, soudní potvrzení, výpis z rejstříku trestů, registrace pro daň, inspekční kniha, účetnictví, odvody do Sociální pojišťovny – to jsou minimální požadavky slovenských úřadů na založení společnosti na Slovensku. Registrace společnosti s ručením omezeným přitom trvá podle Obchodního zákoníku tři týdny.
Od října 2007 se zjednodušuje systém živnostenského podnikání v SR. Byla založena síť jednotných kontaktních míst. Začínající podnikatelé při vyřizování živnosti již nemusí žádat o výpis z rejstříku trestů. Na živnostenském úřadu vyplněním formuláře se ohlásí živnost a lze začít podnikat. Změnou však je, že na každou činnost musí být samostatný živnostenský list.
Doporučuje se založit si bankovní účet (podnikatelský) před podáním žádosti o živnostenský list. Živnostenský úřad za žádatele vyřídí Daňový úřad, Zdravotní pojišťovnu i Sociální pojišťovnu.
Od druhu podnikání závisí i délka vyřízení. V případě ohlašovací živnosti se nevyžaduje získání licence. Na každou živnost však musí být individuální živnostenský list.. při ohlašovací živnosti se získá živnostenský list na živnostenském úřadě (příslušném dle místa podnikání) do pěti pracovních dní. V případě koncesní živnosti je doba vyřízení maximálně 30 dnů. Vydání živnostenského listu na volnou živnost stojí 3 Eura, na řemeslnou nebo vázanou živnost 16,5 Eura. Za vydání koncesní listiny je poplatek 33 Eura. á živnost má Přibližně dva týdny se čeká na vydání živnostenského oprávnění.
Lze doplnit, že jednatelem firmy může být tatáž osoba, která firmu založila, a český občan může být jednatelem slovenské společnosti.
Pro účely podnikání na území SR se nerozlišuje, zda jde o cizince v postavení zahraniční fyzické osoby nebo o cizince v postavení tuzemské osoby, rozhodující není státní příslušnost, ale skutečné bydliště. V tomto smyslu není pro účely podnikání na území SR každý cizinec zahraniční osobou.
V případě fyzické osoby s trvalým pobytem mimo území SR platí právní režim, vyplývají z ustanovení §21 odst. 2, 3 a 4 Obchodního zákoníku. Především to znamená, že na území SR může zahraniční osoba podnikat prostřednictvím organizační složky podniku zahraniční osoby nebo podniku zahraniční osoby, který zřídí na území SR v tom rozsahu, v jakém získá tato osoba oprávnění na podnikání podle zvláštního zákona. V případě, že fyzická osoba chce založit společnost s ručením omezeným, nepotřebuje notářský zápis. Pro danové účely je registrována na místě podnikání příslušném Danovém úřadě. Daňový úřad vydá osvědčení o registraci pro daň a přidělí identifikační číslo.
Při rozhodování, zda zřídit organizační složku nebo podnik na Slovensku, platí, že organizační složku může zřídit fyzická osoba v případě, že v místě svého trvalého bydliště je podnikatelem. Podnik může zřídit pouze v případech, že tato osoba není v místě svého trvalého bydliště podnikatelem nebo že plánuje podnikat na území SR v jiném předmětu podnikání než v místě svého trvalého bydliště.
Fyzická osoba se statutem zahraniční osoby musí určit vedoucího (organizační složky podniku zahraniční osoby nebo vedoucího podniku zahraniční osoby), o kterém je povinna poskytnout příslušné údaje místně příslušnému živnostenskému (obvodnímu) úřadu, a v případě vedoucího organizační složky doložit bezúhonnost této osoby. Vedoucí organizační složky podniku zahraniční osoby ani vedoucí podniku zahraniční osoby nemusí mít bydliště na území Slovenské republiky, na rozdíl od osoby odpovědného zástupce, který se ustanovuje pouze v regulovaných živnostech, tj. nikoliv ve volných živnostech.
Pro fyzickou osobu s přechodným nebo trvalým bydlištěm na území SR platí obsahem i formou stejný právní režim, jaký se vztahuje na slovenskou fyzickou osobu. V této souvislosti je však nutno mít na zřeteli dobu, během které má občan EU zájem působit na území SR za účelem podnikání. Podmínky pobytu cizinců včetně těch, kteří mají domicil v některém členském státě EU, upravuje ustanovení §45a zákona č. 48/2002 Z.z., o pobytu cizinců ve znění zákona č. 606/2003 Z.z. upravujícího liberalizované podmínky získání oprávnění k pobytu na území SR pro občany států EU.
V souvislosti s podnikatelskými aktivitami zahraničních firem je dále třeba mít na paměti daňovou povinnost. Podle §5 zákona č. 222/2004 Z.z. o dani z přidané hodnoty se za plátce DPH musí na Daňovém úřadě Bratislava 1 zaregistrovat i zahraniční osoby, tj. právnické i fyzické osoby, které nemají oprávnění na podnikání na území SR a jsou podnikatelem z jiného členského státu EU nebo ze třetích států, v případě, že dodávají zboží a služby v tuzemsku, bez ohledu na výši obratu je jejich činnost předmětem daně.
V dubnu 2009 nabyl účinnost zákon č. 83/2009 Z.z., kterým se mění a doplňuje zákon č. 222/2004 Z.z. o dani z přidané hodnoty a zákon č. 511/1992 Zb. o správe daní a poplatků.
Za trvalé zařízení k podnikání zahraniční společnosti v SR, tedy stálou provozovnu, se považuje i jednorázově vykonávaná činnost, jejíž výkon přesahuje 6 měsíců za 12 po sobě jdoucích měsících (souvisle i nesouvisle), tedy i v případě poskytování služeb.
Podle Smlouvy o zamezení dvojímu zdanění uzavřené mezi ČR a SR vzniká tzv. službová stálá provozovna na území SR, pokud jsou služby, včetně poradenských a manažerských, poskytovány českou společností prostřednictvím jejich zaměstnanců (nebo jiných osob najatých touto společností pro tento účel), pokud tyto činnosti trvají na území SR více než 6 měsíců v jakémkoliv 12 měsíčním období. Povinnost registrace pro DPH se však nevztahuje na zahraniční osobu, která dodává pouze službu nebo zboží spojené s montáží a instalací v SR. Osobou povinnou platit daň je jejich příjemce v SR podle §69 ods. 2 a 4 zákona.
Podrobnější informace týkající se konkrétního podnikatelského záměru doporučujeme konzultovat na Daňovém úřadu a na příslušném Živnostenském úřadu. Lze rovněž využít komerčních služeb některých advokátních kanceláří.
Doplňujeme některé informace ohledně podmínek podnkiání českých živnostníků na Slovensku.
8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)
Podobně jako v jiných zemích lze na propagaci využít nejen HSP – rozhlas, televizi, internet, odborné časopisy s různou periodicitou, ale i komerční prodejní a propagační akce.
Z hospodářských deníků nebo týdeníků lze doporučit Hospodárské noviny, Trend, Profit, lze využít i běžné deníky SME nebo Pravda.
K propagačně účinným způsobům patří samozřejmě účast na veletrzích a výstavách pořádaných v SR nebo účast v podnikatelských misích, které obvykle organizují odborné profesní svazy či regionální hospodářské komory.
8.5. Způsoby řešení obchodních sporů
V případě, že dojde k obchodnímu sporu, doporučuje se věc nejprve konzultovat se slovenskou právní kanceláří a následně dle potřeb se obrátit na příslušný soud. Vzhledem k tomu, že na Slovensku mají své zastoupení téměř všechny větší české právnické i advokátní kanceláře lze v tomto směru využít i jejich služeb. Jednou z možností je obrátit se i na Rozhodčí soud u Slovenské obchodní a průmyslové komory.
Slovenská obchodní a průmyslová komora ve spolupráci se Slovak Credi Bureau připravili nový produkt, který by mohl posílit konkurenceschopnost na trhu. Tento produkt má přispět k eliminaci rizik při podnikatelských aktivitách. Nová služba diagnostifikuje vnitřní i externí rizika včetně poskytnutí relevantných informací o konkurenci a obchodních partnerech. Služba je zpoplatněna pro členy SOPK 30 Eur, nečleny 40 Eur za kompletní report o 1 subjektu, za report o nemovitostech pro členy za 10 Eur, pro nečleny 15 Eur.
Jedním z efektivních způsobů řešení vzniklých problémů je SOLVIT - Systém řešení problémů na vnitřním trhu EU. Jedná se o síť center, která navzájem spolupracuje.
8.6. Režim zadávání veřejných zakázek
Proces zadávání veřejných zakázek a jejich vyhodnocování je jednou z hlávních priorit nové slovenské vlády. Cílem je transparentnost a přístupnost pro všechny zájemce. Programové prohlášení nové vlády uvažuje se zavedením elketronických aukcií u veřejných zakázek. Zatím však novelu zákona o veřejných zakázkách vláda neschválila. Nový návrh zákona by měl být předložen až v roce 2011.
V roce 2009 byly schváleny tři novely zákona č. 25/2006 Z.z. o veřejném obstarávání. Jedna ze schválených novel upravovala mj. i způsob předkládání dokladů prokazujících splnění podmínek uchazečů nebo zájemců z ČR v tom smyslu, že doklady v českém jazyku není potřeba přeložit do státního jazyka (slovenského jazyka).
Veřejné zakázky jsou zveřejňovány ve Věstníku veřejného obstarávání, který vydává Úřad pro veřejné obstarávání v Bratislavě. Zveřejněné, ale i připravované zakázky lze najít na www.uvo.gov.sk a v Evropském věstníku http://ted.europa.eu. V rámci postupů zasíláme informace o připravovaných nebo zveřejněných tendrech v Sinpru, v roce 2009 jsme takto zveřejnili informace o 14 tendrech.
Veřejné správě určuje zákon povinnost vyhlásit výběrová řízení u zakázek, jejichž předpokládaná hodnota (bez DPH) je maximálně 4 mil. Sk jako zakázky s nízkou hodnotou. Když je tato hodnota maximálně 12 mil. Sk, obstarávají se jako podprahové zakázky. Jako podlimitní zakázky se označují v případě, že jejich předpokládaná hodnota je maximálně 5 278 000 EUR. Jiné zakázky na práce obstarává veřejná správa jako nadlimitní.
8.7. Problémy a rizika místního trhu
Problémem slovenského trhu jsou přetrvávající rozdíly mezi jednotlivými regiony. V souvislosti s některými korupčními případy byla již přijata příslušná opatření, nadále však jedním z klíčovým problémů zdejšího podnikatelského prostředí zůstává nízká vynutitelnost práva a s tím související rizika podnikání. Základní podmínkou je tedy důsledné a kvalitní písemné zpracování obchodního kontraktu a značná obezřetnost.
V souvislosti s propuknutím hospodářske krize se znovu objevuje problém s opozděním plateb za dodání zboží. I při zvyšování počtu nezaměstnaných, jako důsledek hospodářske krize i nadále se lze potýkat s nedostatkem kvalifikované pracovní síly. Jde o důsledek nedostatečné odborné přípravy zejména učňovské mládeže. Nedostatek kvalifikovaných odborníků a to jak na střední, tak i vyšší úrovně se stává problémem i v oblasti, která je nejvíce vládou podporována, a tou je energetika.
8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví
Až v lednu 2007 schválila NR SR novelu autorského zákona č. 618/2003 Z.z., o autorském právu a právech souvisejících. Novela, která do právního řádu SR transponovala směrnici EP a Rady o vynutitelnosti práv duševního vlastnictví, má zvýšit ochranu práv autorů před nelegálním kopírováním, odstranit existující rozdíly při vymáhání práv duševního vlastnictví v členských zemí EU. Novela se nedotýká ochrany duševního vlastnictví ve spojitosti s internetem či používáním digitálních technologií. Fyzická osoba může i nadále pro osobní potřebu vyhotovit bez souhlasu autora nebo jiného nositele práv kopii, např. při počítačových programech, literárním díle, mapách. Zjednodušit by se mělo i dokazování autorských práv. Novela zákona se samozřejmě promítla do souvisejících právních norem, a to do Občanského soudního řádu, Občanského zákoníku, Obchodního zákoníku. Úřad průmyslového vlastnictví SR promítl úpravy do legislativy ochranných známek, patentů, ochrany topografií polovodičových výrobků, designů, označení původu výrobků a zeměpisných označení výrobků.
Až v roce 2009 se začalo s potíráním plagiátorstva, tedy jisté podoby uplatňování ochrany autorských práv. Oblast ochrany autorských práv však zde zatím nepožívá takový význam jaký by si zasluhovala.
8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka
V důsledku finanční a hospodářské krize dochází v blasti platební discipliny k pomalému vracení se zpět do roku 2007, kdy bylo konstatováno zhoršení v porovnání s předchozím rokem. Nepříznivá situace přebytek zaměstnanců na nedostatek zakázek se promítá do platební neschopnosti podniků a firem. Banky již vykazují nárůst nezplácených úvěrů jak od fyzických, tak i právnických osob. Jde především o důsledek dopadů hospodářske krize.
8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu
Seznam veletrhů konaných v letošním roce lze najít na www.agrokomplex.sk; www.tmm.sk; www.incheba.sk.
Kalendář výstav dle zaměření lze najít na www.vystavy.sk .
Souhrnná teritoriální informace
- 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- >> 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
