- 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje
- 4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)
- 4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory
- 4.4. Stavebnictví
- 4.5. Zemědělství – vývoj, struktura
- 4.6. Služby
- 4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)
- 4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc
4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje
Po jen velmi mírném reálném růstu HDP v roce 2010 o 1,4 % došlo v roce 2011 k reálnému poklesu HDP o - 0,2 %. Slovinsko bylo v roce 2009 a 2010 výrazně poznamenáno důsledky globální finanční a hospodářské krize a naplnily se prognózy o zpomalení růstu SI ekonomiky. Po rekordním nárůstu ekonomiky v roce 2007 o 6,9 % a růstu HDP v roce 2008 o 3,7 % byl v roce 2009 v porovnání s rokem 2008 zaznamenán pokles HDP o - 8,1%. Jednalo se o vůbec první pokles HDP SI od roku 1992. V roce 2010 byl zaznamenán jen mírný růst HDP ve výši 1,4 % a v roce 2011 pak slovinská ekonomika zaznamenala mírný reálný pokles HDP o – 0,2 %. Aktuální makroekonomické prognózy prozatím potvrzují další pokles SI ekonomiky v roce 2012, odhaduje se pokles HDP o – 0,9 %.
Deficit státního rozpočtu dosáhl v roce 2011 úroveň 6,4% HDP, což je o 0,6% více než v roce 2010. Příjmy státního rozpočtu SI v roce roku 2011 činily přibližně 7,8 mld. EUR, zatímco výdaje 9,4 mld. Rozpočtový deficit činil 1,5 mld. EUR. Vláda původně naplánovala pro rok 2011 schodek ve výši 1,7 mld. EUR, nakonec se jí však díky dodatkovému rozpočtu a snížení výdajů podařilo deficit snížit na zmíněných 1,5 mld.
Slovinská vláda se na základě výtek EK k ekonomickému vývoji v zemi zavázala, že v roce 2013 dosáhne deficit státního rozpočtu úrovně pod 3 % HDP. V současné době připravuje dodatkový státní rozpočet (viz, kapitola 10.), který by měl obsahovat opatření vedoucí k tomuto cíli. EK vytýká SI především velkou zadluženost, neuspokojivou situaci v bankovním sektoru (nutnost privatizace banka) a ztrátu konkurenceschopnosti.
Mezi hlavní faktory zpomalení růstu SI ekonomiky patří zejména zpomalení tempa růstu vývozu (v roce 2010 pokles o – 18,1 % a v roce 2011 o další 3 %) a investic, které jsou dlouhodobě hnací silou ekonomiky. Významný podíl na poklesu růstu HDP má i výrazné oslabení ekonomické aktivity hlavních obchodních partnerů SI v zemích EU. Pokles vývozu, pokračující úvěrový tlak a nízká investiční aktivita způsobily, že ekonomický propad SI byl v roce 2011 vyšší oproti původním očekáváním. Stimuly k posílení hospodářské aktivity přicházejí nejvíce z mezinárodního okolí. Podněty z domácího prostředí zůstávají slabé a nadále klesají, což je způsobeno zejména současnými poměry ve stavebnictví a pohyby na trhu práce. Problémem je rovněž pokles domácí spotřeby a neochota domácnosti i firem utrácest.
Hlavní odvětví hospodářství
Na tvorbě HDP měly v roce 2010 (a lze předpokládat, že v roce 2011 to bude obdobné, byť konečné výsledky ještě nebyly zveřejněny) služby podíl 63,8 %, průmysl 25,5 %, stavebnictví 8,3 %, zemědělství, lesnictví a rybolov 2,4 %.
Služby: mezi nejvýznamnější v sektoru služeb patří velkoobchod a maloobchod, pozemní doprava, vodní a letecká doprava, poštovní a telekomunikační služby, služby spojené s výpočetní technikou a podnikatelské poradenství.
Průmysl: Nejvyšší podíl na průmyslové výrobě mají výroba základních kovů a výrobků kovozpracujícího průmyslu (16 %), chemický průmysl (15 %), elektronický a elektrotechnický průmysl (13 %), potravinářský průmysl (8 %), papírenský průmysl a průmysl celulózy (7 %) a textilní, oděvní a kožedělní průmysl (5 %).
Stavebnictví zahrnuje přípravné práce, stavební a inženýrské práce, výstavbu objektů
a dokončovací stavební práce a také renovační a údržbářské práce a opravy.
Zemědělství, lesnictví a rybolov nemají významné postavení v ekonomice Slovinska. Ze zemědělských plodin se pěstuje zejména pšenice, ječmen, a kukuřice.
4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)
Tabulka - Přehled základních ekonomických ukazatelů v SI 2007-2012:
| ukazatel | jednotka | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012* |
| HDP v běžných cenách | EUR (mil.) | 34.568 | 37.305 | 35.384 | 35.416 | 35.636 | 36.356 |
| růst HDP oproti předešlému roku | % | 6,9 | 3,7 | -8,1 | 1,4 | -0,2 | - 0,9 |
| HDP na 1 obyvatele v běžných cenách | EUR | 17123 | 18450 | 17331 | 17602 | 17361 | 17778 |
| míra inflace1 (roční průměr) | % | 3,6 | 5,7 | 0,9 | 1,8 | 1.8 | 2,3 |
| míra nezaměstnanosti registrovaná | % | 7,7 | 6,7 | 9,1 | 10,7 | 12.1 | 12,8 |
| míra nezaměstnanosti ILO | % | 4,9 | 4,4 | 5,9 | 7,2 | 8,3 | 8,6 |
| počet nezaměstnaných | v tis. | 71.306 | 63.212 | 96.603 | 110.021 | 112.754 | 116.100 |
| deficit st.rozpočtu k HDP | % | +0,1 | +0,2 | -5,0 | -5,8 | -6,4 | -4,4 |
| průměrná měsíční mzda | EUR netto | 835 | 899 | 936 | 967 | 999 | - |
Zdroj:Statistický úřad SI (Statistični urad Republike Slovenije), ILO (Mezinárodní organizace práce)
* odhad IMAD (Institut pro makroekonomické analýzy a rozvoj)
Pozn.: ad 1 - podle indexu spotřebitelských cen
4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory
Slovinský průmysl včetně stavebnictví generuje 33,8 % HDP a váže na sebe více než 32 % pracovních sil.
Struktura slovinského průmyslu
Kovozpracující průmysl a výroba základních kovů
Výroba základních kovů má v SI tradici již několik staletí. Výroba oceli byla v SI zahájena téměř před 400 lety, obdobně dlouhá je tradice ve výrobě drahých kovů a výrobků ze zlata a stříbra. O něco kratší je tradice výroby neželezných kovů, tj. olova, zinku, mědi. Výroba hliníku je nejmladší odvětví s 50letou tradicí. Kovozpracující průmysl zahrnuje výrobu kovových výrobků a komponent. Zejména od roku 1995 tento sektor zaznamenal velmi rychlý růst a významnou technologickou sofistikaci výrobků. Mezi hlavní výrobky tohoto odvětví patří slévárenské formy pro automobilový průmysl, lisy pro kovozpracující průmysl, nerezové válcové plechy pro chemický a potravinářský průmysl, kovové konstrukce, ruční nástroje aj.
Největší firmy v oboru: Štore Steel d.o.o., SIJ - Slovenska industrija jekla, d.d., ACRONI d.o.o., METAL Ravne d.o.o., TALUM d.d. Kidričevo, ALPOS ALU d.o.o., Cinkarna Celje d.d., IMPOL d.o.o., Litostroj Jeklo d.o.o., LIVAR d.d., Zlatarna Celje d.o.o., Kovintrade d.d., Trimo d.d., Arcont d.d., TPV d.d., MLM Livarna Maribor d.d., UNIOR d.d., Kovinoplastika Lož d.d., SIP d.d.
Strojírenský průmysl
enský průmysl je úzce propojen s kovozpracujícím průmyslem a má také dlouhou tradici. Mezi hlavní výrobky tohoto odvětví patří motorová vozidla, komponenty pro motorová vozidla, zdvíhací a přepravní zařízení, zemědělské stroje, průmyslové stroje, klimatizační a vzduchotechnická zařízení aj.
Největší firmy v oboru: Revoz d.d., Adria Mobil d.o.o., Cimos d.d., Litostroj Power d.o.o., Hidria IMP Klima d.o.o., Farmtech d.o.o., TPV d.d., TPV Prikolice d.o.o., VAR d.o.o. Mezi inovativní a světově uznávané strojírenské firmy patří Pipistrel d.o.o. (ultralehká motorová letadla) a Akrapovič d.d. (výfukové systémy).
Chemický průmysl
I když jde o poměrně mladé průmyslové odvětví, má v SI silnou tradici. První malé chemické závody se objevily v první polovině 19. století. V současné době je podle NACE (klasifikace ekonomických aktivit v EU) chemický sektor v SI zastoupený ve skupině DG-24 (výroba chemikálií, chemických výrobků a vláken) a skupině DH 25 (výroba gumových
a plastových výrobků). Mezi nejvýznamnější exportní výrobky patří farmaceutické výrobky, pneumatiky, barvy a chemická vlákna.
Největší firmy v oboru: Krka d.d. Novo mesto, Lek d.d., Savatech d.o.o., Petrol d.d., Julon d.d. Ljubljana, Henkel Slovenija d.o.o., SIBO G d.o.o., Johnson Controls NTU d.o.o., Helios d.o.o., Ilirija d.d., JUB kemična industrija d.o.o., Belinka-Belles d.o.o., ETOL d.d., Juteks d.d., Unichem d.o.o.
Potravinářský průmysl
Hlavními vývozními produkty jsou: ovocné a zeleninové šťávy, víno, pivo, mléčné produkty, minerální vody a nealkoholické nápoje.
Největší firmy v oboru: Pivovarna Laško d.d., Pivovarna Union d.d., Radenska d.d., Ljubljanske mlekarne d.d., Droga Kolinska d.d., Koto d.d. Ljubljana, Žito d.d., Mlekarna Celeia, d.o.o., Pivka d.d., Perutnina Ptuj d.d., Celjske mesnine d.d., Mlekarna Planika d.o.o. Kobarid, Pomurske mlekarne d.d., Kele & Kele d.o.o., Vipava 1894 d.d., Kras d.d., Vinakoper d.o.o., Vinakras z.o.o. Sežana, Vinska klet "Goriška Brda" z.o.o., Fructal d.d., Radgonske gorice d.d., Delamaris d.o.o.
Elektronický a elektrotechnický průmysl
Produkce je zaměřena na elektronické komponenty, elektrické stroje, přístroje a systémy. Mnozí ze známých výrobců tohoto odvětví jako Gorenje gospodinjski aparati d.d., společnosti, které jsou součástí skupiny Iskra d.d. (Iskra Sistemi, Iskra Avtoelektrika, Iskra MIS, Iskratel Electronics), ETI d.d., Domel d.o.o., Kolektor d.o.o., Hidria Rotomatika d.o.o. získaly zahraniční uznání prostřednictvím svých vlastních obchodních značek. Mimo již uvedených firem mají významné postavení také: BSH Hišni aparati, Elektronček d.d., Secop kompresorji d.o.o., ETA Cerkno d.o.o., Danfoss Trata d.o.o., Hella Saturnus Slovenija d.o.o., Hidria AET d.o.o.
Textilní, oděvní a kožedělný průmysl
Tento sektor zaznamenal poměrně velký úpadek v důsledku hospodářské krize, zanikly firmy s dlouholetou tradicí jako např. Prevent Global, MURA, IUV Vrhnika, Aquasava; existující firmy se potýkají s finančními potížemi. Mezi hlavní vývozní komodity patří oděvy, látky, kůže, obuv a vlákna.
Největší firmy v oboru jsou Boxmark Leather d.o.o., Mura in partnerji d.o.o., MURA - EHM d.o.o., Alpina d.o.o., Koto d.d., BETI d.d., ZVEZDA Tekstilna tovarna d.d., Komet Metlika d.d., Labod Novo město d.d.
Papírenský průmysl a průmysl celulózy
V současné době je zaměření zejména na produkci tiskařského papíru, psacího, toaletního papíru a kartonáže, chemické a mechanické buničiny. V důsledku hospodářské krize je v insolvenci společnost Radeče Papir d.d.
Největší firmy v oboru: VIPAP VIDEM Krško d.d., Papirnica Vevče d.d., Paloma d.d., Količevo Karton d.o.o., Valkarton d.d., AERO Papiroti d.o.o., Goričane d.d. Medvode.
Přehled největších průmyslových a obchodních firem ve Slovinsku (z hlediska největších příjmů):
- SKUPINA PETROL ropa, PHM
- SKUPINA MERCATOR obchodní řetězec
- SKUPINA GORENJE bílá technika
- REVOZ výroba automobilů Renault
- SKUPINA KRKA farmaceutické výrobky, léky
- SKUPINA HSE výroba elektrické energie
- SKUPINA MERKUR obchodní řetězec
- SKUPINA TELEKOM SLOVENIJE telekomunikační služby
- TUŠ HOLDING d.d. prodej potravinářských a jiných produktů
- SPAR SLOVENIJA obchodní řetězec
- ENGROTUŠ prodej potravinářských a jiných produktů
- GEN-I výroba elektrické energie
- SIJ zpracování oceli
- OMV SLOVENIJA ropa, PHM
- SKUPINA LEK farmaceutické výrobky, léky
- ACH investiční služby, správa investicí
- SKUPINA IMPOL kovovýroba
- SKUPINA CIMOS strojírenství
Další informace:
- www.gzs.si Hospodářská komora SI (v sekci „Branch Associations“)
- http://www.pirs.si/ informace o podnikatelských subjektech ve Slovinsku
- http://www.bizi.si/ informace o podnikatelských subjektech ve Slovinsku
4.4. Stavebnictví
| Rok | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Budovy | 114,0 | 114,3 | 111,5 | 76,1 | 86,0 | 96,2 |
| Inženýrské stavby | 116,8 | 121,9 | 118,9 | 80,1 | 81,1 | 70,4 |
| Celkem | 115,3 | 118,5 | 115,7 | 78,4 | 83,0 | 77,6 |
Zdroj: Statistický úřad SI, pozn.: stejné období předchozího roku = 100
Stavebnictví má na tvorbě HDP 8,3%ní podíl a na konci roku 2011 v něm pracovalo cca 62 000 pracovníků. Ve stavebnictví SI má významnou pozici „Construction Cluster of Slovenia“ (CCS) (www.sgg.si). CCS je ekonomická zájmová skupina, kterou založily slovinské stavební, projektové a kontraktační společnosti s cílem zvýšit domácí a zahraniční konkurenceschopnost svých členů pomocí obchodní spolupráce, výzkumem, vývojem a inovacemi.
Stavebnictví je jedním z oborů, kde se nejvíce projevily důsledky globální krize. Ve stavebnictví se v letech2010 a 2011 projevil nedostatek práce, nelikvidity finančních prostředků, přílišná zadluženost, velké zásoby neprodaných objektů (především bytů), platební nedisciplína. A tento trend bude pravděpodobně pokračovat i v roce 2012. Během roku 2010 došlo k poklesu stavebních prací o dalších 16,4 %. Počet zaměstnanců ve stavebnictví se snížil z 92 000 (v roce 2008) na stávajících 60 000 v lednu 2012. Objem prací ve stavebnictví celkem poklesl o více než 35 % a ani vyhlídky nejsou pozitivní. Slovinsko bylo v roce 2011 zemí EU, kde nejvíce poklesla aktivita ve stavebnictví, v meziročním srovnání se jednalo o 19,7 %.
Další informace:
- slovinská statistika (v sekci „construction“) www.stat.si
4.5. Zemědělství – vývoj, struktura
Slovinské zemědělství je charakteristické velkým počtem farem, které v průměru obhospodařují3,2 ha půdy v hornatém prostředí. Pouze cca. 6 % farem obhospodařuje více než10 ha. Toto je jedním z důvodů, proč produktivita není vysoká. V soukromém vlastnictví je více než 90 % zemědělské půdy a na zemědělských farmách žije relativně veliká část obyvatelstva, ze které je pouze určitá část aktivní v zemědělství.
Slovinsko je čistým dovozcem zemědělských výrobků a potravin jako obilovin, cukru, oleje, ovoce, masa. Přebytky jsou u mléka, drůbeže, vepřového masa, chmelu a vína. Velkou úlohu sehrávají lesy, které pokrývají více než 56 % území, což řadí Slovinsko po Finsku a Švédsku mezi tři evropské země s největším zalesněním územím. Venkovské oblasti představují 89 % území SI, ve kterých žije 59 % celkového počtu obyvatel.
Zemědělská koncepce Slovinska je založena na těchto základních principech
- stabilní výrobě kvalitních a zdravých potravin,
- ochraně zemědělské půdy a vody před znečištěním a zneužíváním půdy a vody,
- zvyšování konkurenceschopnosti zemědělství, mj. i ve formě podpory SI MZE, které vyzývá k nákupu lokálních SI plodin a výrobků (kampaň Kupujmo slovensko).
Rybolov má ve slovinské ekonomice relativně malý význam.
Půda je v převážné míře obhospodařována pro účely krmení (60 %), výroby obilí (20 %), brambor (5 %), ovoce (4 %). Téměř 32 % slovinských farem se živí produkcí vína ve formě přidružené aktivity. Slovinsko má přes30 000 ha vinic, nejvíce v oblasti Primorska, Posáví a Podráví. Výroba představuje 700 000 až 900 000 hl za rok. Důležitou komoditou je mléko, jehož výrobou se zabývá cca 15 středně velkých mlékáren, které vykupují kolem380 mil. litrů mléka/ročně. Slovinsko vyváží 22 - 24 % vyrobeného mléka, tj. cca90 mil. litrů/ročně.
Mezi hlavní exportní aktivity toho odvětví patří obnova a ochrana lesů, výstavba a údržba lesních cest, těžba a doprava dřeva. Problematickým odvětvím nadále zůstává zpracování dřeva navzdory velkému zalesnění SI teritoria a potenciálu tohoto sektoru, který je dosud nevyužitý; na SI území chybí velké zpracovatelské závody a pily, proto se vytěžené dřevo zpravidla odváží na zpracování do sousedních států, což snižuje jeho přidanou hodnotu.
Největší firmy v oboru: Gozdarstvo grča d.d., Gozdno gospodarstvo Postojna, d.o.o., Soško Gozdno Gospodarstvo Tolmin d.d., Gozdno gospodarstvo Bled d.o.o., Gozdno gospodarstvo Novo mesto d. d., Gozdno gospodarstvo Slovenj Gradec d.d.
4.6. Služby
Služby patří mezi hlavní odvětví hospodářství SI s podílem 63,8 % na tvorbě HDP. Všechny významné druhy služeb zaznamenaly v roce 2010 ve srovnání s rokem 2009 mírný nárust a dle průběžných výledků tento trend pokračuje i v roce 2011. Během roku 2010 došlo v meziročním srovnání k celkovému nárůstu tržeb (např. pozemní doprava 12,1 %, informační služby a právní poradenství 4,5 %). Tržby se v uvedeném období snížily např. u reklamních činností (- 5,1 %) nebo projekčních prací (- 16,5 %).
4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)
Doprava
| Rok | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 |
|---|---|---|---|---|---|
| Přepravení cestující (v tis. osob), z toho: | 55 216 | 55 458 | 56 714 | 54 864 | 52 387 |
| - silniční veřejná doprava | 38 268 | 38 074 | 38 751 | 37 317 | 34 769 |
| - železniční veřejná doprava | 15 934 | 16 299 | 16 661 | 16 385 | 16 226 |
| - letecká doprava | 1 014 | 1 085 | 1 302 | 1 162 | 1 392 |
| Přepravené zboží (v tisících tunách), z toho: | 106864 | 112155 | 114244 | 99 946 | 102 757 |
| - silniční doprava | 84 252 | 89 105 | 9 1240 | 80 128 | 81 026 |
| - železniční doprava | 16 833 | 17 780 | 17 271 | 13 651 | 15 600 |
| - námořní doprava | 5 779 | 5 270 | 5 733 | 6 167 | 6 131 |
Zdroj:Statistický úřad
Přeprava osob
V roce 2010 byl poměr mezi silniční a železniční dopravou 67:33 (v roce 2009 byl uvedený poměr 70:30). Přepravované osoby preferují veřejnou silniční dopravu, i když železniční doprava zaznamenala v roce 2010 v porovnání s veřejnou silniční dopravou nárůst.
Přeprava zboží
Ve Slovinsku, jako ve většině ostatních zemí, převládá silniční doprava před dopravou železniční a námořní. Slovinsko patří mezi země s relativně nízkým podílem silniční dopravy při přepravě zboží. V roce 2010 činil poměr mezi silniční dopravou na jedné straně a železniční a námořní dopravou na druhé straně 79:21. Silniční doprava zaznamenala v roce 2010 v porovnání s železniční a námořní dopravou mírný pokles.
Telekomunikace
Slovinsko se vyznačuje vysokou úrovní telefonického připojení a využití mobilních, internetových sítí, jak je tomu např. v západní Evropě. Slovinskému telekomunikačnímu trhu dominuje Telekom Slovenije d.d. (z více než 3/4 vlastněný státem a státními investičními fondy) se svými dceřinými společnostmi Mobitel d.d. (mobilní operátor), SiOL d.o.o. (poskytovatel internetových služeb) a On.net (poskytovatel ADSL – Asymmetrical Digital Subscriber Line).
Na trhu působí šest poskytovatelů mobilních telefonních služeb: Mobitel d.d., Simobil d.d., Debitel d.d., Tuš mobil d.d., IZI mobil d.d. a T-2 d.o.o. U mobilní sítě převládá společnost Mobitel d.d. s 53,4%ním podílem na trhu, následuje Simobil (29,6 %), Tušmobil (8,6 %), Debitel (4,4 %), IZI mobil (2,6 %) a T-2 (1,4 %).
| Rok | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Pevná linka | 819 042 | 808 123 | 696 602 | 654 805 | 643 963 | 925 258* | 816 555* |
| Mobil | 1 303 654 | 1 400 528 | 1 428 538 | 1 499 964 | 2 054 899 | 2 100 435 | 2 101 661 |
Zdroj: Statistický úřad
* Zahrnuje i počet internetových telefonních přípojek VoIP (Voice over Internet Protocol).
V letech 2010 a2011 pokračoval na trhu telekomunikací trend mírného nárůstu počtu mobilních telefonů, a také zdánlivý nárůst telefonních přípojek. Výše uvedená čísla však zahrnují i nový druh internetových telefonních přípojek VoIP, jejichž počet činil v roce 2010 39,66 % z celkového počtu telefonních přípojek, skutečný počet klasických telefonních přípojek tedy činí pouze 492 709, což vypovídá o poklesu klasických telefonních přípojek. Celkový klesavý trend klasických telefonních přípojek pokračovalo i v letech2010 a 2011, zatímco počet uživatelů VoIP přípojek narůstá (ve 3. čtvrtletí 2011 činil podíl služby VoIP na SI trhu 43,5%). Počet uživatelů mobilních telefonů vrostl v roce 2010 o 0,99 % na celkových 2 101 661, což je více, než je počet obyvatel SI. Podobné trendy pevné a mobilní sítě pokračovaly i v roce2011 a mohou pokračovat i během letošního roku 2012.
Internet
Internetovým spojením ve druhé polovině roku 2011 disponovalo 73,2 % domácností, což je o 3,2 % více než před rokem. Celkem 58 % domácností SI využívá tzv. širokopásmový (LAN) internetový přístup (v roce 2009 se jednalo o 56 % domácností SI). V oblasti podnikání disponuje 96 % firem (s více než 10 zaměstnanci) internetovým připojením. Podíl podniků (s více než 10 zaměstnanci) s internetovým připojením zůstává v posledních třech letech téměř stejný, změnil se ovšem způsob připojení k internetu: 86 % využívá LAN připojení (o 1 % více než v roce 2009). 74 % podniků používá připojení k internetu přes xDSL, 20 % podniků používá jiné širokopásmové připojení (kabelové připojení), 32 % podniků používá bezdrátový přístup k internetu (přes mobilní telefon, 3G modem), z toho jich 19 % disponuje širokopásmovým bezdrátovým přístupem (UMTS, HSDPA).
Celkem 72 % podniků má vlastní internetové stránky. V používání internetu domácnostmi a firmami se SI dlouhodobě pohybuje nad evropským průměrem.
Energetika
Zdroje
Aktuální statistické údaje ukazují, že roční výroba energie Slovinska pokrývá polovinu poptávky po energii, která se pohybuje těsně pod 305 tisíc TJ (85 miliard kW energie). Energetická závislost Slovinska se dlouhodobě pohybuje kolem 50%, v roce 2010 byla přesně 50%, odhad pro rok 2011 je 51,7 %. Z energetických zdrojů využívá naftové výrobky (34,2%), jadernou energii (22,2%), tvrdá paliva (19,2%), zemní plyn (13,7%), obnovitelné zdroje energie (7,2%), vodní energii (4,4%) a neobnovitelný průmyslový odpad (0,3%).
Z domácích zdrojů Slovinsko nejvíce využívá jadernou energii (ze 46%) a tvrdá paliva (30%). Téměř ze 100% Slovinsko dováží naftové výrobky a zemní plyn. Z energetických surovin je pro Slovinsko významná těžba lignitu u města Velenje, který využívá tepelná elektrárna Šostanj.
Přibližně 39% elektrické energie zajišťuje jaderná elektrárna Krško,ca 37,5% elektřiny.získává SI z tepelných elektráren (Šostanj, Trbovlje, Ljubljana Moste, plynová elektrárna Brestanica). Uskupení hydroelektráren na řekách Dráva, Sáva a Soča zajišťuje zbylých cca 23.5%.
Tabulka: Využití energií, podíl domácí výroby a dovozní energetická závislost 2007-2011 (TJ)
| Hrubé domácí využití | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011(odhad) |
| Celkem | 307141 | 330066 | 292200 | 297973 | 304978 |
| Tvrdá paliva | 66471 | 67930 | 59005 | 61234 | 58697 |
| Naftové výrobky | 103881 | 119689 | 104950 | 103337 | 104321 |
| Zemní plyn | 42544 | 44510 | 38666 | 40118 | 41798 |
| Jaderná energie | 62127 | 67396 | 62605 | 61712 | 67708 |
| Obnovitelné zdroje | 19001 | 21461 | 19864 | 21329 | 22118 |
| Průmyslový odpad neobnov. | 535 | 587 | 828 | 975 | 1014 |
| Vodní energie | 11758 | 12727 | 17069 | 16906 | 13596 |
| Elektrická energie (dovoz-vývoz) | 824 | -4234 | -10788 | -7639 | -4274 |
| Domácí zdroje | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 |
| Celkem | 144701 | 152578 | 148026 | 149501 | 147344 |
| Tvrdá paliva | 51497 | 52503 | 48559 | 49369 | 45080 |
| Naftové výrobky | 18 | 17 | 10 | 10 | 10 |
| Zemní plyn | 129 | 170 | 98 | 253 | 144 |
| Jaderná energie | 62127 | 67396 | 62605 | 61712 | 67708 |
| Obnovitelné zdroje | 18637 | 19177 | 18858 | 20277 | 19792 |
| Průmyslový odpad neobnov. | 535 | 587 | 828 | 975 | 1014 |
| Vodní energie | 11758 | 12727 | 17069 | 16906 | 13596 |
| Podíl domácí výroby (%) | 47,1 | 46,2 | 50,1 | 50 | 48,3 |
| Energetická závislost (%) | 52,9 | 53,8 | 49,9 | 50 | 51,7 |
Zdroj: Statistický úřad Slovinska, Ministerstvo hospodářství Slovinska (srpen 2011)
Pozn.: TJ = 1012 joulů; přepočet joule na kW (kilowatt): 1kW = 3,6 MJ (megajoule)
Hrubé domácí využití představuje strukturu energie získané ve Slovinsku společně s čistým dovozem
Infrastruktura, vlastnická struktura
Zemní plyn
Zemní plynje zdrojem energie, který Slovinsko téměř ze 100% dováží. Domácí výroba zemního plynu kryje 0,3% všech potřeb země. Dovoz je realizován z Ruska (57%), Alžírska (30%), Rakouska (10%) a Itálie (3%).
Zásobování slovinského trhu s cca 125 tisíci odběrateli a roční spotřebou cca 1,1 miliardy m3 je zajištěno prostřednictvím společnosti Geoplin vlastněné z 39,6% státem (www.geoplin.si).
S evropskou plynovodní sítí je slovinská síť propojena třemi styčnými body: ruský zemní plyn přichází do Slovinska po plynovodech přes území Slovenska a Rakouska, alžírský zemní plyn přichází z Tunisu přes italský plynovodní systém, slovinský plynovod je také propojen s chorvatským. Největší část zemního plynu využívá Slovinsko v průmyslu (54%), k neenergetickému použití se využívá 10% z disponibilního množství plynu.
Naftové výrobky
Naftové výrobky (nafta, suroviny a ropné deriváty) se kromě některých surovin výhradně dovážejí, kryjí cca třetinu celé poptávky po energii ve Slovinsku. Jediná slovinská rafinerie Nafta Lendava (100%ní vlastnictví státu) už ropu nezpracovává a zabývá se jinými petrochemickými činnostmi. Zásobníky ropy jsou pod správou Agentury Slovinské republiky pro povinné zásoby ropy.
Přibližně 90% dovozů ropných derivátů (zejména z oblasti Černého moře a Sicílie) se realizuje přes přístav Koper. V blízkosti přístavu Koper je etablovaná společnost Instalacija (člen Istrabenz Group) na skladování a překládku petrochemických produktů. Odtud se výrobky dále distribuují v automobilových a železničních cisternách.
Slovinský trh s petrochemickými výrobky pokrývá ze 70% společnost Petrol (100% vlastněná státem, www.petrol.si), OMV 25%, o zbylých 5% se dělí například společnosti MOL, AGIP, INA. Ve struktuře dovážených naftových výrobků převládají dieselové palivo (45%), motorový bezolovnatý benzín (26%) a topný olej (23%).
Elektrická energie
Slovinsko je ve výrobě elektrické energie pro cca 900 tisíc odběratelů soběstačné. Roční výroba elektřiny představuje cca 16 tisíc GWh. Slovinsko vlastní všechny typy elektráren.
Hydroelektrárny zásobují síť z 23 %, tepelné elektrárny z 38 % a jaderná elektrárna v Kršku z 39 %. Redistribuci vyrobené energie obstarává energetická společnost ELES se 100% státním vlastnictvím (www.eles.si). Mezi nejdůležitější spotřebitele vyrobené elektrické energie patří: z 53% ostatní spotřebitelé (domácnosti, státní správa, služby, zemědělství atd.), z cca 45% průmyslová výroba (zejména výroba kovů, kovových výrobků, výroba chemikálií, chemických výrobků a umělých vláken), a z 2% doprava (zejména Slovinské železnice).
Více než 1/3 elektrické energie vyrobené v SI pochází z jaderné elektrárny Krško (JEK). JEK je na základě Dohody mezi Slovinskem a Chorvatskem provozována jako obchodní společnost. Základní kapitál JEK je rozdělen na dva rovné díly Eles Gen Ljubljana d.d. a Elektropriveda Zagreb d.d.
Obnovitelné zdroje energie (OZE)
Z domácích obnovitelných zdrojů energie (bez vodní energie) je v současnosti využíváno cca 22 tisíc TJ, což představuje cca 7% poptávané roční energie. Zdroji OZE jsou v Slovinsku zejména biomasa (75,8%), biodiesel (9,6%), z něhož 4,7% připadá na bioethanol.
V červenci 2010 schválila slovinská vláda národní akční plán pro OZE na léta 2010-2020, podle kterého se má podíl OZE (včetně vodní energie) na „energetickém mixu“ zvýšit do roku 2020 na 25%. K dosažení tohoto cíle musí Slovinsko zvýšit podíl elektrické energie vyráběné z OZE ze stávajících 28% na 42%. Podíl OZE na vytápění se musí zvýšit z 20% na 32% a OZE v dopravě z 1,2% na 10%.
Vybrané energetické plány ve Slovinsku
Plyn
Slovinsko je zapojeno do projektu „South Stream“, Slovinsko a Rusko podepsaly v listopadu 2009 mezivládní dohodu o spolupráci při výstavbě uvedeného plynovodu na území SI, na níž v březnu 2011 navázal podpis dohody mezi slovinským Geoplinem a ruským Gazpromem o založení společného slovinsko-ruského podniku na výstavbu plynovodu South Stream přes území Slovinska. Zahájení výstavby plynovodu na území Slovinska definitivně zpečetil předseda představenstva Gazpromu, když ke konci února 2012 přijel do Slovinska podepsat dodatek ke smlouvě, který zajišťuje zahájení výstavby ve Slovinsku již v letošním roce 2012 (původní záměr byl rok 2013). Výkonnost slovinské části „South Stream“ by měla podle dohody činit 15 miliard m3 zemního plynu ročně a celková investice by měla dosáhnout 1 miliardy €.
V souvislosti s dalšími plánovanými aktivitami jsou dále zmiňovány plynovod Nabucco a projekt zkapalněného zemního plynu (LNG). V případě LNG se jedná o plány na výstavbu zásobníků LNG v Jaderském moři (oblasti Terstu, Koperu a ostrova Krk).
Slovinsko v rámci diverzifikace stojí o zapojení do Severojižního koridoru, o kterém již začalo s jednat. Slovinsko se již dříve dohodlo s Itálii, na západě země tedy napojeno na plynovod je, ale chybí napojení ve východní části země.
Ropa
V posledních letech je velmi aktuální otázka vedení ropovodu PEOP (Pan-European Oil Pipeline) přes území SI (z Rumunska do Itálie). PEOP je plánován jako alternativa vzrůstající přepravy ropy z kaspické do středoasijské oblasti. SI působí jako pozorovatel v rámci mezistátního výboru k PEOP.
Elektřina
Jaderná elektrárna Krško
Ve Slovinsku je diskutována modernizace jaderné elektrárny Krško (JEK), respektive výstavba druhého bloku této elektrárny. JEK2 je celonárodním projektem, jeho hodnota se odhaduje na 3,5 až 5 miliard €. Projektovaný výkon JEK2 se pohybuje od 1.000 do 1.600 MWh.
Ve Slovinsku nyní na vládní úrovní existuje 5 scénářů, kam směřovat dál v oblasti energetiky. Všechny scénáře počítají s prodloužením životnosti jaderné elektrárny Krško do roku 2043 (současný provoz je do roku 2023). Jeden scénář počítá s výstavbou druhého bloku; otázkou je, zda k tomu dojde. Slovinsko má problém s velkostí země a s její infrastrukturou; pokud by Slovinsko chtělo mít výkonnější reaktor, musela by se výrazně změnit infrastruktura a země by muselo najít odbyt pro vyrobenou elektrickou energii. Těžké je v tomto směru překonat odpor ekologů, země nepotřebuje tolik jadrné energie pro svojí vlastní potřebu. Expanze jaderné energetiky by automaticky znamenala posun Slovinska mezi země vyvážející elektřinu, na čemž není politická shoda.
Tepelná elektrárna Šostanj
Otázkou výstavby šestého bloku tepelné elektrárny Šostanj (TEŠ) se vláda vážně zabývá od roku 2003. Cílem výstavby nového energetického objektu je ekologická sanace celé TEŠ, která je v provozu přes 25 let. Nový blok (TEŠ6) by měl vyrábět přibližně stejné množství elektrické energie, jako zbývajících pět bloků. Spuštěním šestého bloku by mělo dojít ke snížení emisí CO2 o jednu třetinu a ke snížení emisí oxidů sýry a dusíku o jednu polovinu (v porovnání s rokem 2009).
Další informace:
www.mg.gov.si ministertstvo hospodářství (v sekci „Zakonodaja in dokumenti“)
www.stat.si slovinská statistika (v sekci „Environment and natural resources“)
4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc
Slovinsko není od roku 2004, kdy bylo přeřazeno Světovou bankou ze skupiny rozvojových do skupiny vyspělých zemí, příjemcem rozvojové pomoci. Slovinsko se tak stalo čistým poskytovatelem rozvojové pomoci. Slovinsko patří mezi tzv. nové členské země EU, které v přepočtu na 1 obyvatele vynakládají velké množství finančních prostředků na zahraniční rozvojovou pomoc.
Slovinsko poskytuje chudým zemím v rámci ODA (Official Development Agency) a v rámci bilaterálních dohodcca 40 mil. EUR ročně (z toho 80 % prostřednictvím multilaterálních organizací), což představuje cca 0,15 % HDP země. Tato výše byla určena i pro rok 2010, přičemž země výhledově chce do roku 2015 přispívat částkou ve výši 0,33 % HDP ročně. Větší roli má také do budoucna sehrávat partnerství veřejného a soukromého sektoru.
Rozvojovou pomoc Slovinsko poskytuje na základě bilaterálních dohod zejména zemím JVE: Srbsku, Černé Hoře, Bosně a Hercegovině, Makedonii/FYROM, Albánii a Kosovu. Z afrických zemí jde určitá část pomoci Madagaskaru a v rámci obnovy i do Iráku. Pomoc se soustřeďuje na oblast pomoci při řízení státní správy, řízení a plánování zemědělství, pomoc zemím JVE při vstupu do EU (prostřednictvím Centra pro pomoc zemím JVE při vstupu do EU) a podobně.
V rámci projektů mezinárodní trilaterální rozvojové spolupráce Evropské unie Slovinsko a ČR spolupracují na dvou projektech. První projekt s názvem „Senioři v rozvojových zemích“ propojuje skutečný život seniorů ze zemí EU a Keni. S cílem podpořit keňské seniory reagují EU senioři na poselství zaslaná z Keni. Druhý projekt, jehož hlavní část byla realizována během roku 2010, má za cíl propagovat myšlenku „fair trade“ (spravedlivé podmínky pro výrobu a obchod v rozvojovém světě). V rámci tohoto projektu proběhla např. pracovní cesta představitelů Slovinska do Indie, kde přímo na místě byly ověřovány praktické poznatky v zemědělské výrobě.
V rámci zákona o mezinárodní rozvojové pomoci má MZV koordinační úlohu, avšak každé ministerstvo disponuje vlastními prostředky určenými pro Slovinsko a samo řídí a kontroluje své projekty. Z podnětu vlády přijal slovinský parlament rezoluci o mezinárodní rozvojové spolupráci Slovinska na období do roku 2015. V současnosti probíhají práce na strategii Slovinska, kde jsou rozpracovávány priority Slovinska v oblasti rozvojové spolupráce.
Souhrnná teritoriální informace
- 1. Základní informace o teritoriu
- 2. Vnitropolitická charakteristika
- 3. Zahraničně-politická orientace
- >> 4. Ekonomická charakteristika země
- 5. Finanční a daňový sektor
- 6. Zahraniční obchod země
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
