- 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
- 5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
- 5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
- 5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
- 5.5. Daňový systém
5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
| Rok | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Příjmy | 7,397 | 7,799 | 8,535 | 7,530 | 7,549 | 7,833 |
| Výdaje | 7,624 | 7,762 | 8,470 | 9,260 | 9,435 | 9,362 |
| Saldo | -0,227 | 0,037 | 0,065 | -1,730 | -1,886 | -1,529 |
Zdroj: Bulletin Ministerstva financí SI
Státní rozpočet vykázal v loňském roce 2011 schodek veřejných financí ve výši 6,4% HDP, což je nejvyšší číslo od roku 1995. Růst příjmů vládního sektoru se ve zhoršeném makroekonomickém prostředí v loňském roce.zmírnil na 1,2 %, což bylo důsledkem převedených příjmů (platby z rozpočtu EU), zatímco ostatní příjmy (nedaňové příjmy, kapitálové příjmy) mírně poklesly a příjmy z daní byly neutrální. Bez ohledu na úsporná opatření, byly vládní výdaje zvýšily v porovnání s rokem 2010 o něco méně než než se očekávalo, o 2,0%.
Další informace:
www.gov.si/mf Ministertvo financí SI
5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
| Rok | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|
| I. Běžný účet (součet 1-4) | -1 795 | -2 287 | -526 | -297 | -168 |
| 1. Obchodní bilance | -2 102 | -2 650 | -529 | -1205 | -1297 |
| - 1.1 Export | 19 385 | 20 048 | 16 190 | 18 386 | 20675 |
| - 1.2 Import | 21487 | 22 698 | 16 719 | 19 591 | 21971 |
| 2. Bilance služeb | 1 114 | 1 609 | 1 053 | 1 308 | 1617 |
| - 2.1 Export | 3 975 | 5 040 | 4 287 | 4 633 | 4992 |
| - 2.2 Import | 2 961 | 3 431 | 3 234 | 3 325 | 5376 |
| 1.-2. Bilance zboží a služeb | -988 | -1 041 | 524 | 103 | 320 |
| 3. Bilance výnosů (důchodů) | -585 | -1 039 | -636 | -507 | -643 |
| 4. Transfery | -222 | -206 | -95 | 106 | 154 |
| II. Kapitálový a finanční účet (součet A-B) | 1 470 | 2 395 | -147 | 567 | -414 |
| A. Kapitálový účet | -121 | -43 | -10 | 8,0 | -102 |
| B. Finanční účet (součet 1-5) | 1 470 | 2 438 | -137 | 311 | -312 |
| 1. Přímé investice | -37 | 381 | -689 | 334 | 794 |
| - 1.1 Zahraniční v RS | 1 050 | 1 313 | -79 | 274 | 786 |
| - 1.2 Slovinské v zahraničí | -1 087 | -932 | -610 | 60 | 8 |
| 2. Portfoliové investice | -2 176 | 575 | 4 430 | 1 947 | 1891 |
| 3. Finanční deriváty | -10 | 46 | -9 | -117 | -137 |
| 4.Jiné dlouhodobé kapitálové investice | 3 784 | 1 415 | -4 037 | -1 872 | -2933 |
| - 4.1 Aktiva | -5 007 | -562 | -267 | -683 | -1734 |
| -4.2 Závazky | 8 791 | 1 977 | -3 770 | -1189 | -1199 |
| 5. Mezinárodní rezervy BS (centrální banka) | 67 | 21 | 167 | 19 | 72 |
| III. Statistická chyba | -286 | -108 | 355 | -21 | 85 |
Zdroj: Statistický úřad SI, Centrální banka SI (BS)
pozn.: vývozy a dovozy jsou uvedeny dle parity F.O.B.
bilance výnosů – jedná se především o domácí příjmy z domácího kapitálu investovaného v zahraničí a výdaje spojené se zahraničními investicemi v domácí ekonomice
jiné dlouhodobé kapitálové investice – jedná se zejména o bankovní vklady, poskytnuté a přijaté úvěry bankovním, podnikovým sektorem a vládou
Běžný účet platební bilance vykázal v roce 2011 schodek 168 milionů EUR a meziročně se snížil o 129 milionů EUR. Na deficitu běžného účtu se podílí nejvíce obchod se zbožím, bilanci běžného účtu vylepšují služby. V roce 2011 vykázal běžný účet platební bilance deficit zejména díky relativně vysokému deficitu obchodní bilance a bilance výnosů.
Finanční účet dlouhodobě vykazoval přebytek, v roce 2011 se však dostal do záporných čísel a to především díky poklesu aktiv dlouhodobých kapitálových investic. V roce 2011 se naopak ve srovnaní s lety2009 a 2010 zvášila hodnota přímých zahraničních investic v SI, ale došlo k dalšímu snížení slovinských investic v zahraničí.
5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
| Rok | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|
| Hrubý zahraniční dluh | 30 136 | 39 238 | 40 163 | 40 897 | 41 444 |
| - obligace a dlužní úpisy | 3 199 | 3 991 | 8 542 | 8 167 | 8 375 |
| - půjčky | 13 439 | 15 841 | 14 975 | 16 013 | 18 213 |
| - obchodní úvěry | 3 792 | 4 289 | 3 410 | 4 187 | 4 187 |
| Čistý zahraniční dluh | 5 788 | 9 583 | 10 363 | 11 330 | 11 054 |
| Devizové rezervy | 644 | 687 | 749 | 762 | 776 |
| Hrubý zahraniční dluh (v %HDP) | 93,5 | 105,7 | 115,1 | 113,4 | 114,3 |
Zdroj: Centrální banka SI
Pozn.: hrubý zahraniční dluh jsou dluhy rezidentů vůči nerezidentům, resp. závazky centrální banky, vlády SI a komerčních bank a korporací (v tabulce jsou u hrubého zahraničního dluhu uvedeny vybrané položky)čistý zahraniční dluh je rozdílem hrubého zahr. dluhu a zahraničních aktiv (devizové rezervy centrální banky, zahraniční aktiva komerčních bank a korporací)
Podle statistiky Centrální banky SI představoval v roce 2011 hrubý slovinský zahraniční dluh 41 444 mil. EUR, čistý dluh pak 11 054 mil. EUR. Největší podíl na zmíněném dluhu mají půjčky bank v zahraničí. Podíl hrubého zahraničního dluhu na HDP SI v roce 2011 činil 114,3 % (v roce 2009 115,1 %). Devizové rezervy dosáhly celkem 776 milionů EUR.
Konsolidovaný hrubý státní dluh v letech 2008-2011 reálné zvýšil o 8 mld. EUR. Na konci třetího čtvrtletí 2011 dosáhl výše15 890 mil. EUR, což představuje nárůst na 44,2% HDP země (z 22% HDP v roce 2008), z toho však 2,1 mld. EUR představují vklady státních aktiv v bankách.
Další informace:
www.bsi.si slovinská centrální banka – Banka Slovenije
5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
Banky
Centrální slovinská banka Banka Slovenije (BS) byla založena zákonem o centrální bance, který byl přijat v roce 1991. BS je veřejnoprávním subjektem, nezávisle disponujícím svými aktivy. V souvislosti se zavedením EUR se BS řídí ustanoveními Evropské centrální banky (ECB) a Evropského systému centrálních bank (ESCB). Zavedením EUR byly z BS na ECB a ESCB převedeny tyto činnosti:
- činnost spojená s implementací monetární politiky,
- řízení devizových operací,
- vlastnictví a řízení oficiálních devizových rezerv,
- působení na hladkou implementaci platebních systémů.
K 1.1.2012 fungovalo ve Slovinsku 20 bank a 3 spořitelny s celkovým počtem 11180 zaměstnanců. Kromě domácích bank působí ve Slovinsku některé pobočky rakouských bank (Banka Sparkasse-v rámci skupiny Sparkasse a Erste bank, Banka Volksbank, Banka Bawag, Banka Hypo Alpe Adria, Banka Raiffeisen, UniCredit Banka).
Bankovní sektor je relativně koncentrovaný, dominují v něm dva bankovní domy: Nová lublaňská banka (NLB) a Nová kreditní banka Maribor (NKBM), které společně obhospodařují přes 41 % veškerých bankovních aktiv v zemi. Belgická KBC disponuje 31 %-ním podílem v NLB. Největší banky v SI jsou z velké části ve vlastnictví státu (NLB 33 %, NKBM 41%). Menší banky již byly alespoň částečně privatizovány. Přibližně polovinu z nich koupili domácí akcionáři a další čtvrtina je buď vlastněna nebo kontrolována zahraničním kapitálem. Francouzská společnost Societé Genérale koupila banku SKB, Banka Koper byla koupena italskou IMI San Paolo. Specifické postavení má SID banka (ve 100%ním vlastnictví státu), zaměřující se na podporu vývozu a s tím spojených pojišťovacích operacích.
Bankovní sektor však potřebuje revitalizaci a stabilizaci, během roku 2011 snížily světové ratingové agentury procentní body několika slovinským bankám. Vláda se v současné době zaměřuje na prodej, resp. nalezení strategického partnera pro největší NLB banku.
Ze slovinských bank působí v ČR NLB Factoring , která má svoji pobočku v Praze, Václavské nám. 56, 113 26 Praha 1, tel.: 224 032 868, fax 224 033 868, ředitel p. Štefan Loncnar; s filiálkou v Ostravě, ul. Gorkého 2, Ostrava – Marinské hory, 702 00.
Další informace:
www.bsi.si Banka Slovenije
www.zbs-giz.si Asociace slovinských bank
www.nlbfactoring.cz Slovinská banka působící v ČR
V pojišťovnictví působilo k 1.12.2012 celkem 19 pojišťoven (s celkovým počtem 6 128 zaměstnanců), mezi nejvýznamnější lze řadit pojišťovny Triglav, Adriatic Slovenika, Generali a Zavarovalnica Maribor. Podle údajů Asociace slovinských pojišťoven není slovinský pojišťovací trh zcela saturován v oblastech pojištění majetku (letadla a plavidla), pojištění ručitelů a pojištění výloh právní ochrany.
V České republice založil Triglav pobočku v roce 2001 v Brně (ústředí pro ČR). V současné době má Triglav pobočku ve většině krajských měst ČR.
Další informace:
www.zav-zdruzenje.si Asociace slovinských pojišťoven
www.triglav.cz Slovinská pojišťovna Triglav v ČR
5.5. Daňový systém
Platné daně:
Firemní daň (daň z příjmu právnických osob):
Její výše činí 18 %. Společnosti mohou uplatnit daňové úlevy např. v oblasti investic až do výše 30 % svých investic týkajících se zařízení a nehmotných aktiv, maximálně do částky 30 000 EUR.
Společnosti se sídlem v regionech, které mají HDP na obyvatele pod průměrem Slovinska, si mohou nárokovat daňové úlevy na výzkum a vývoj v rozsahu 10–20 % v závislosti na regionu, ve kterém sídlí.
Daň z příjmu fyzických osob:
Rozpětí daňových stupňů je 16–41 %, daňové stupně jsou, zdanění podle daňových tříd je následující: první do 7 500 EUR, druhý 7 500–15 000 EUR, třetí 15 000–30 000 EUR, čtvrtý 30 000–37 000 EUR, pátý nad 37 000 EUR, zdanění je progresivní.
Daň z příjmu fyzických osob se týká osobního příjmu jednotlivce (tj. vztahuje se i na nezávislou činnost jednotlivce), zdaňují se příjmy z těchto činností:
- příjem ze zaměstnání – platy, mzdy, důchody, příjmy ze závislé činnosti, dočasná pracovní činnost
- příjem ze živnostenské činnosti – nezávislá podnikatelská činnost
- příjem ze zemědělské činnosti
- příjem z majetku – nájemné, licence, úroky a dividendy
- kapitálové zisky – příjem z vlastnictví nemovitostí, vlastnické podíly, podíly ve společnostech
- další příjem – odměny, dary, stipendia.
DPH:
Všeobecná sazba 20 %, redukovaná sazba 8,5 % (týká se potravin, kromě nápojů), práh obratu pro plátce DPH činí 24 620 EUR rok.
Redukovaná sazba DPH se od 1.1.2010 vztahuje i na prodej knih, čištění oken, hlídání dětí, kadeřnické služby, malé opravy kol, obuvi, kožených výrobků a oděvů.
Spotřební daně:
Různé sazby v závislosti na druhu zboží a množství.
Od 1.4.2010 se postupně zvyšuje spotřební daň na cigarety, v březnu 2012 dosáhla 84 EUR na 1000 cigaret a od 1.4. 2012 se zvyšuje o dalších 3,6 %. Ke stejnému datu se rovněž zvyšuje spotřební daň u piva o 10 %, u tvrdého alkoholu a etylalkoholu o 20 %, což se rovněž odráží v růstu maloobchodních cen.
Celní sazba:
Po vstupu do EU Slovinsko používá jednotný harmonizovaný celní systém.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
