- 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
- 9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
- 9.3. České investice v teritoriu
- 9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
- 9.5. Rizika investování v teritoriu
9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
Investiční výhody:
- lepší přístup na trhy zemí bývalé Jugoslávie;
- kvalifikovaná pracovní síla;
- kvalitní management;
- zkušenosti s výrobou pro náročné trhy;
- vysoký počet domácích, exportně orientovaných firem.
Nevýhody:
- relativně drahá pracovní síla v porovnání s dalšími zeměmi SVE;
- nedostatečné investice do nových výrobních zařízení – greenfields;
- rigidní pracovní trh, nedostatek odborníků v technických profesích;
- legislativa upravující zaměstnanecký poměr (vysoké nemocenské dávky, mateřská dovolená, dovolená);
- ze zákona se musí část členů představenstva firmy rekrutovat z řad zaměstnanců (odborů), což se v některých případech ukazuje jako faktor omezující ekonomický rozvoj podniku.
Nabývání nemovitostí cizinci bylo vstupem do EU pro členské státy zcela uvolněno. U třetích zemí se povoluje na základě zkoumání recipročního zacházení při nákupu nemovitostí slovinskými občany v příslušné zemi.
Zákon o zahraničních investicích omezuje samostatné investování cizinců v následujících oblastech: výroba a prodej zbraní a vojenského vybavení, železniční a letecká doprava, telekomunikace a spoje, pojišťovnictví (možno pouze formou joint-ventures), nakladatelská činnost, hromadné sdělovací prostředky (cizinec může mít max. 33 % kapitálovou účast). Další různá omezení přináší zákon o investičních společnostech (max. 20 % podíl cizince), zákon o auditu (podíl 49 %), o bankách a spořitelnách, o trhu cenných papírů.
Rizika v investování formálně neexistují, ve skutečnosti se však řada zahraničních investorů setkává s latentním odporem ze strany slovinského prostředí a řetězením administrativních problémů při svých investicích ve Slovinsku.
Ve Slovinsku existuje Public Agency of the Republic of Slovenia for Entrepreneurship and Foreign Investments (PAEFI – www.investslovenia.com), ve slovinštině pod zkratkou JAPTI. Agentura (obdoba českého CzechInvest) se snaží propagovat podnikatelské prostředí ve SI a přilákat více přímých zahraničních investic do Slovinska. Agentura je řízena a financována Ministertvem hospodářství SI. V rámci PAEFI je oddělení pro přímé zahraniční investice, ve kterém experti poskytují širokou škálu bezplatných služeb zahraničním společnostem/investorům tak, aby jim pomohli dosáhnout optimální rozhodnutí a bezproblémovou implementaci projektu.
Největší podnikatelské zóny Slovinska
- Pomurje (nejvýchodnější oblast SI sousedící s Rakouskem a Maďarskem) má čtyři podnikatelské zóny, jmenovitě Murska Sobota, Lendava, Gornja Radgona a Ljutomer. Více informací na www.rra-mura.si.
- Podnikatelský park Komenda (u obce Domžale, asi 15 km severovýchodně od Lublaně) je jedním z nejnovějších podnikatelských parků ve SI. Více informací www.pc-komenda.si.
- Podnikatelské parky Posavje (region na jihu SI nedaleko chorvatských hranic s centry Krško, Breznice a Sevnica, kterými protéká řeka Sáva) nabízejí plně vybavené lokality vhodné pro službyv oblasti výroby, kompletizace, distribuce a logistiky. Více informací na www.rra-posavje.si.
Technologické a průmyslové centrum Kanižarica (na jihu SI 20 km od chorvatských hranic) je sídlem cca dvaceti společností se zaměřením na odvětví lehkého průmyslu. Více informací na www.rudnik-kanizarica.si.
Technologické parky jsou určeny zejména pro špičkové technologické společnosti, mezi největší patří:
- Ljubljanski tehnološki park: www.tp-lj.si
- Tehnopolis - Tehnološki park Celje: www.tehnopolis.si
- Štajerski tehnološki park d.o.o.: http://www.stp.uni-mb.si/
- Primorski tehnološki park d.o.o.: http://www.primorski-tp.si/
- Pomurski tehnološki park: http://www.p-tech.si/slo/
Další informace:
www.investslovenia.com podnikatelské zóny SI (v sekci „Regions“), investiční „Incentives“), činnost slovinské agentury a zahraniční investice (v sekci „about us“)
9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
Slovinsko patří mezi země s nízkým přílivem přímých zahraničních investic (FDI), které v přepočtu na obyvatele patří k nejnižším v EU. Celkový příliv FDI koncem roku 2010 činil 10 771,5 milionů EUR. Významnou prioritou zůstává investování do podnikatelských zón, projekty se značným rozvojovým potenciálem a vysokou přidanou hodnotou.
Empirické výzkumy dokazují, že FDI přispívají velkou mírou k restrukturalizaci rozvoje konkurenceschopnosti a vývozní schopnosti slovinského hospodářství. Firmy se zahraniční kapitálovou účastí (měřítkem je alespoň 10 %-ní vlastnický podíl) vykazují v průměru vyšší ziskovost kapitálu a vyšší přidanou hodnotu na obyvatele než firmy domácí.Tyto firmy jsou většinou většího rozsahu, kapitálově silnější, mající lepší a kvalitnější strukturu vlastních a cizích zdrojů a jsou více exportně orientovány.
Největší podíl přímých zahraničních investicí v SI pochází z EU (82,2 %), nejvíce FDI pochází z těchto zemí: Rakousko (47,9 %), Švýcarsko (7,6 %), Itálie (6,2 %), Francie (6 %), Německo (5,6 %), Nizozemí (5,1 %), Chorvatsko (4,9 %), Velká Británie (2,9 %), Belgie (2,1 %) Lucembursko (1,9 %).
Odvětvová struktura FDI za rok 2010 byla následující: 46,9 % finanční služby, 7,4 % velkoobchod (bez motorových vozidel), 6,8 % maloobchod (bez motorových vozidel), 2,4 % obchodování s elektrickou energií a plynem, 2,4 % obchodování s nemovitostmi, 2,3 % výroba z gumy a plastových mas.
Největší zahraniční investoři ve Slovinsku (rok 2010)
Výroba: BSH Bosch und Siemens Hausgeräte, Brigl&Bergmeister, Carthago, Danfoss, E.G.O. Elektro Geräte, Ecolab, Geberit, GKN Italia, Goodyear Dunlop Tires Europe, Grammer Automotive, Gruppo Bonazzi, Hella, Henkel, Johnson Controls, Knauf Insulation, Lafarge Perlmooser, Meyr Melnhof, Palfinger, Poclain Hydraulic, Renault, Safilo Group, Sandoz Group, Schefenacker, Siemens, Sogefi, Solvay, Styria, Sun Roller, Unicut, Vogtronics, XAL, Wolford, Yaskawa
Maloobchod: Aldi Süd, E. Leclerc, Eurospin Italia, Lidl Internacional, MOL, ÖMV, Rutar, Spar
Finanční služby: Hypo-Alpe-Adria Bank, KBC, Raiffeisen Bank, Intesa SanPaolo, Société Générale, UniCredit Bank
Ostatní služby: AC Nielsen, Debitel, Deloitte, DHL, Ernst & Young, GfK, Grieshaber Logistik, KPMG, IBM, ISS Servissystem, McDonald's, Microsoft, Mobilkom, Oracle, PricewaterhouseCoopers, SAP, Schenker, Sodexho Alliance, S&T
Celková výše slovinských investic v zahraničí dosáhla ke konci roku 2010 výše
5 518,5 milionů EUR, což bylo o 0,9 % méně než v roce 2009. Slovinské investice směřují zejména do zemí bývalé Jugoslávie (64,9 %), z toho do Srbska (26,4 %), Chorvatska (20,3 %), Bosny a Hercegoviny (11,9 %), Makedonie (6,4 %). Rusko je 5. nejvýznamnější zemí pro SI investice s podílem 6,3 %. Ze zemí EU má nejvýznamnější postavení Nizozemí (5,4 %), Německo (3,6 %), Polsko (2,0 %) a Rakousko (1,6 %). ČR se s podílem 0,9 % nachází na 12. místě. Slovinské investice směřují především do odvětví služeb, přičemž struktura po jednotlivých odvětvích je následující: 20 % finanční služby, 13 % maloobchod (bez motorových vozidel), 8,7 % výroba farmaceutických surovin, preparátů, chemikálií a chemických výrobků, 7,2 % telekomunikace, 7,2 % velkoobchod (bez motorových vozidel).
Mezi největší SI investory v zahraničí patří:
Výroba: ETI, Gorenje, Helios, Iscraemeco, Iskratel, Kolektor, Krka, Lek, Prevent, Goodyear Dunlop Sava Tires, Istrabenz Group, BSH Hišni aparati a další
Služby: Mercator, Merkur, Petrol, Terme Čatež, HIT Casinos, Intereuropa, Triglav Insurance, NLB, Telekom Slovenije.
Další informace:
www.investslovenia.org investice ve Slovinsku
http://www.bsi.si/ SI národní banka (Sekce Ekonomski odnosi Slovenije s tujino)
9.3. České investice v teritoriu
Největší českou investici ve Slovinsku realizovala společnost ICEC Ostrava do papírny a celulózky VIPAP VIDEM Krško v roce 1996. Investice byla postupně přebírána IPB, ČSOB, ČKA. Správu veškerého portfolia společnosti zajišťuje MF ČR. Před vstupem českého investora podnik vyráběl ročně kolem 90 000 t papíru a 80 000 t celulózy na zastaralých strojích a zařízeních a patřil k největším znečišťovatelům životního prostředí ve Slovinsku. Český investor zpracoval program ekologicko-technologické sanace, jehož realizace byla zahájena v letech 1999/2000 a nejrozsáhlejší investiční činnost se soustředila na období 2003/2004. Jednalo se zejména o:
- rekonstrukci papírenského stroje z 30 000 t na 60 000 t papíru na bázi recyklovaných vláken za22,5 mil.EUR
- výstavbu nového provozu na zpracování sběrového papíru (deinking) s kapacitou 160 000 t/rok za25,2 mil.EUR
- rekonstrukci provozu na výrobu mechanické dřevoviny na výkon 60 000 t/rok za8,2 mil. EUR
- výstavbu biologické čistírny odpadních vod za6,1 mil. EUR
- výstavbu plynového kotle s kapacitou 60 t páry/hod. za4,9 mil. EUR
- rekonstrukci kotle na spalování odpadů za4,0 mil. EUR.
Od roku 2005 přesahuje roční výroba papíru stabilně hranici 180 000 t. Výroba celulózy, která se zvýšila na 120 000 t/rok, byla v roce 2006 ukončena. Příčinou byla zastaralá technologie, se kterou nebylo možné dosáhnout limitů životního prostředí a s tím související ekonomika provozu. Jako náhrada byl ve VIPAPu postaven jeden z největších a nejmodernějších závodů v jihovýchodní Evropě na výrobu vláken ze sběrového papíru.
Podnik 89 % své produkce exportuje, 57 % vyváží do zemí EU. VIPAP je největším výrobcem papíru v SI a vyrábí zejména novinový papír a papír pro tiskařské účely (knihy, časopisy, letáky atd.). Roční obrat společnosti dosahuje cca 100 milionů EUR. V současné době pracuje v papírně cca 400 zaměstnanců. Výroba v roce 2010 činila rekordních 96 669 tun papíru, přesto byl hospodářský výsledek záporný a podnik dosáhl ztráty8,9 mil. EUR. Na situaci v roce 2010 měl největšín vliv souběh dvou faktorů. Jednak o 60 % stouply ceny základní suroviny – sběrového papíru a současně o 20 % poklesly ceny finálních výrobků. V roce 2011 přesáhne výroba papíru poprvé hranici 200 000 t.
V roce 2010 byly realizovány investice v hodnotě 1,5 milionů EUR, zejména do zvýšení kvality vyráběných vláken. Celkový objem investic VIPAPu VIDEM Krško za období 1997 až 2010 tak dosáhl cca 142 milionů EUR.
Podle dlouhodobé rozvojové strategie by měl by měl být do roku 2015 postaven nový papírenský stroj s kapacitou 250 000 t, ale právě vlivem krize dojde k posunu investic v čase. V současné době je připravena revize a aktualizace rozvojových plánů do roku2030 aprioritou je výstavba nové energetiky na bázi biomasy a zemního plynu.
Další informace:
www.vipap.si česká investice v SI
9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
Slovinsko je zemí s rozvinutou ekonomikou, výkonnou státní administrativou a silnou konkurencí. Každý investor by se měl řídit standardními postupy pro kalkulaci výnosnosti konkrétního projektu. Slovinsko má tradiční vazby se zeměmi bývalé Jugoslávie. Díky této hospodářské provázanosti umísťuje v těchto zemích snadněji své investice, především do výrobních kapacit. Takto realizovaná produkce často míří zpět do Slovinska, čímž se slovinské firmy stávají konkurenceschopnějšími.
Perspektivní obory pro české investice ve Slovinsku jsou dopravní infrastruktura (zejména železniční), energetika, věda a technologie. V oblasti dopravní infrastruktury jsou plánovány např. práce na modernizaci železniční trati Koper-Divača v rámci 5. panevropského dopravního koridoru. Dále je v kontextu současné hospodářské a finanční krize aktuální restrukturalizace podniků v různých oborech (doprava, spoje, finanční sektor atd.).
Národní rozvojové projekty
Cílem projektů je (podle rozhodnutí vlády SI) přispět k rychlejšímu rozvoji SI a vyrovnat se do roku 2013 výší HDP průměru EU.
| název projektu | hodnota projektu | termín dokončení projektu | |
|---|---|---|---|
| 1 | Výstavba hospodářského centra v jihovýchodním SI | 100 | 2015 |
| 2 | Výstavba hospodářského centra PHOENIX v Posáví | 160 | 2020 |
| 3 | Rozvoj hospodářského rozvojového projektu IN-PRIME v Nové Gorici | 160 | 2020 |
| 4 | Dostavba hospodářského centra TECHNOPOLIS v Savinském regionu | 160 | 2015 |
| 5 | Sportovně-obchodní park Leona Štruklja | 340 | 2014 |
| 6 | Polytechnika Lublaň | 72 | 2013 |
| 7 | Univerzitní klinické centrum Maribor | 51 | 2017 |
| 8 | Modernizace systému zdravotnictví, e-zdravotnictví | 66 | 2013 |
| 9 | Modernizace soudního systému, e-soudnictví | 65 | 2010 |
| 10 | Nové klinické centrum v Lublani | 269 | 2015 |
| 11 | Síť zdravotnických center | 78 | 2012 |
| 12 | Modernizace železničních sítí | 8 884 | 2020 |
| 13 | Modernizace státní silniční sítě v prioritních rozvojových osách | 1 446 | 2020 |
| 14 | Dodatečný dálniční program | 1 362 | 2020 |
| 15 | Trvalá energie a ekonomika vodíku | 3 908 | 2023 |
| 16 | Modernizace elektrické sítě | 103 | 2012 |
| 17 | Výstavba nového výrobního objektu – Hydroelektrárna Dolní Sáva | 350 | 2018 |
| 18 | Projekt Hydroelektrárny Kozjak | 168 | 2012 |
| 19 | Výstavba bloku 6 Tepelné elektrárny Šostanj | 602 | 2011 |
| 20 | Výstavba bloku 2 Jaderné elektrárny Krško | 2 000 | 2017 |
| 21 | Výstavba skladu plynu | 67 | 2013 |
Zdroj: Ministertvo hospodářství SI
Pozn.: vláda pracuje na aktualizaci národních rozvojových projektů, uvedené hodnoty projektů jsou orientační
| úsek | projekt | hodnota |
|---|---|---|
| Divača-Koper | modernizace existující trati | 80 |
| Pragersko-Hodoš | rekonstrukce, elektrifikace a dostavba trati | 120 |
| Divača-Koper | nová trať | 799 |
| Terst-Divača | nová trať | 150 |
Zdroj: ministerstvo dopravy SI
Pozn.: uvedené projekty jsou ve fázy přípravy územní, investiční nebo projektové dokumentace
9.5. Rizika investování v teritoriu
Politická rizika investování ve Slovinsku prakticky neexistují. Slovinský právní řád je téměř plně harmonizován s unijním acquis. Přechodná období vyjednaná slovinskou stranou v Bruselu neomezují potenciální investory, místní legislativa podnikání ve Slovinsku nebrání.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
