- 7.1. Smluvní základna
- 7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka
- 7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
- 7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)
- 7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
- 7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci
- 7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
- 7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
- 7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR
Hospodářská spolupráce mezi ČR a Slovinskem je mimořádně dobrá. Relativně malé Slovinsko se řadí mezi významné hospodářské partnery ČR (pohybuje se řadu let na cca 20. až 30. místěve vývozu i dovozu). Proinvestiční politika české vlády pozitivně zapůsobila na příliv slovinských investic do ČR.
7.1. Smluvní základna
Základní smluvní základna mezi oběma zeměmi je dána jednotným trhem EU.
7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka
Tabulka - Obchodní výměna České republiky a Slovinska v letech 2006-2011 (v tis. EUR)
| Rok | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 I-II/2012 | ||
| Vývoz ČR | 497322 | 563794 | 446531 | 528 104 | 583 231 91 505 | ||
| Dovoz ČR | 439945 | 458881 | 345369 | 401 121 | 456 500 72 201 | ||
| Obrat | 937264 | 1022675 | 791900 | 929 225 | 1 039 731 163 706 | ||
| Bilance | 57377 | 104913 | 101162 | 126 983 | 126 731 19 304 |
Zdroj: Český statistický úřad
Pozn.: za rok 2012 jsou k dispozici prozatímní údaje za leden-únor 2012
Obrat zahraničního obchodu mezi ČR a SI zaznamenával dlouhodobě růst. Vypuknutí finanční a ekonomické krize ve druhé polovině 2008 však dynamiku vzájemného obchodu poměrně významně ovlivnilo. V roce 2009 došlo k poklesu vývozu i dovozu, vzájemný obchod si však nadále udržel kladné saldo ve výši přes 100 milionů €. V roce 2010 dochází k postupnému oživování vzájemné obchodní výměny a k celkovému růstu obratu. Zejména v oblasti CZ exportu došlo k meziročnímu nárůstu o 19,1 %, u dovozu došlo ke zvýšení o 18,6 %. Kladná tendence pokračovala i v průběhu roku 2011, přičemž vzájemná obchodní výměna přesáhla rekordní hodnotu z roku2008 a obrat tak činil přes 1 mld. €. Obchodní výměna na začátku roku 2012 klesla v přirovnání se stejným obdobím loni o 2,5 %.
Slovinský trh je v podstatě saturován a je silně kompetitivní. Pro další výraznější růst obchodní výměny je nutné postupně přejít k vyšším formám spolupráce. Jednou možností jsou vzájemné kooperace, subdodávky, kapitálové účasti formou joint-ventures a strategická partnerství. Více informací viz. kapitola 7.5.
7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
Tabulka - Podíl jednotlivých skupin zboží na celkovém vývozu ČR do Slovinska 2007-2011 (v tis. EUR)
| SITC 1 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 |
| 0 Potraviny a živá zvířata | 15 126 | 18 146 | 16 509 | 17 858 | 21 043 |
| 1 Nápoje a tabák | 1 367 | 2 233 | 2 543 | 14 052 | 13 988 |
| 2 Suroviny nepoživ., bez paliv | 51 987 | 55 885 | 47 801 | 60 708 | 63 408 |
| 3 Minerální paliva, mazadla | 13 928 | 17 231 | 11 527 | 13 728 | 6 428 |
| 4 Živočišné a rostlinné oleje a tuky | 1 720 | 1 567 | 1 856 | 3 422 | 697 |
| 5 Chemikálie | 44 750 | 57 468 | 50 981 | 57 835 | 65 580 |
| 6 Tržní výrobky tříděné | 167 560 | 155 549 | 97 947 | 120 368 | 123 248 |
| 7 Stroje a přepravní zařízení | 165 875 | 216 979 | 171 597 | 190 583 | 235 005 |
| 8 Průmyslové spotřební zboží | 35 325 | 39 150 | 39 953 | 49 627 | 33 377 |
| 9Komodity a předměty obchodu, j.n. | 40 | 89 | 89 | 103 | 94 |
Zdroj: Český statistický úřad, pozn.: SITC = Standard International Trade Classification
Ve zbožové struktuře vývozu ČR do Slovinska převládají stroje a přepravní zařízení, tržní výrobky, chemikálie a suroviny. V podrobnějším členění (SITC 2) jsou to zejména silniční vozidla, železo a ocel, kovové výrobky, elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, vláknina a sběrový papír, zařízení pro telekomunikace a pro záznam a reprodukci zvuku, leštící a čistící přípravky, kancelářské stroje a zařízení k automat. zpracování dat, papír a lepenka, výrobky z nekovových nerostů.
Tabulka - Podíl jednotl. skupin zboží na celkovém dovozu do ČR ze Slovinska 2007-2011 (v tis. EUR)
| SITC 1 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 |
| 0 Potraviny a živá zvířata | 2 474 | 2 620 | 3 153 | 5 006 | 4 926 |
| 1 Nápoje a tabák | 451 | 540 | 531 | 356 | 303 |
| 2 Suroviny nepoživ., bez paliv | 5 823 | 5 055 | 3 190 | 3 024 | 4 633 |
| 3 Minerální paliva, mazadla | 1 213 | 235 | 522 | 88 | 1 371 |
| 4 Živočišné a rostlinné oleje a tuky | 6 | 53 | 0 | 31 | 37 |
| 5 Chemikálie | 102 639 | 119 738 | 117 897 | 127 165 | 136 977 |
| 6 Tržní výrobky tříděné | 167 978 | 156 236 | 98 808 | 137 060 | 159 002 |
| 7 Stroje a přepravní zařízení | 123 724 | 135 269 | 82 805 | 88 788 | 101 088 |
| 8 Průmyslové spotřební zboží | 35 499 | 38 988 | 32 177 | 40 158 | 44 727 |
| 9Komodity a předměty obchodu, j.n. | 0 | - | 110 | 363 | 477 |
Zdroj: Český statistický úřad, pozn.: SITC = Standard International Trade Classification
Ve zbožové struktuře dovozu do ČR ze Slovinska mají největší podíl tržní výrobky, chemikálie, stroje a přepravní zařízení,. V podrobnějším členění (SITC 2) se na dovozu podílejí zejména léčiva, elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, železo a ocel, neželezné kovy, silniční vozidla, kovové výrobky, papír a lepenka, nábytek, leštící a čistící přípravky, barviva.
7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)
Slovinský vnitřní trh je s ohledem na cca 2 miliony spotřebitelů převážně saturován, v některých segmentech až přesaturován. Zastoupena je zde většina významných zahraničních společností. Drtivá většina zboží je v prvotřídní kvalitě, spotřebitel nereflektuje na produkty nevalné kvality nebo neznámého či pochybného původu. Významnou roli sehrává tradice. Najít nepokrytou mezeru na trhu je poměrně složité.
S ohledem na drahou pracovní sílu se snaží slovinští výrobci hledat levnější komponenty, subdodávky či přesouvat výrobu jinam. Opět při zachování špičkové kvality. Velké investiční projekty mají probíhat např. v ekologii, energetice (OZE – solární energie, biomasa aj.), dopravní infrastruktuře (3. rozvojová osa spojující regiony Koroška a Bela krajina, postupná obnova železniční sítě), logistice (výstavba logistického centra), často mimo Lublaň v lokalitách s menším počtem obyvatel.
Možnosti pro zvýšení českého exportu jsou následující:
- využít potenciál SI pro investiční projekty (např. v oblasti železniční infrastruktury) a rozvojové projekty slovinských firem;
- iniciovat užší spolupráci mezi profesními asociacemi s cílem prohloubit spolupráci mezi prioritními obory obou ekonomik;
- posílit spolupráci na firemní úrovni (fúze a akvizice, výrobní kooperace);
- nabízet výzkumné a rozvojové kapacity na českých vysokých školách a v Akademii věd slovinským firmám.
Jako perspektivní se nám jeví následující obory: energetika s využitím OZE (fotovoltaika, biomasa), železniční infrastruktura, zemědělské a potravinářské výrobky, zemědělská technika, zpracování dřeva, zdravotnické prostředky a zařízení, automobily, nanotechnologie a biotechnologie, turistika a gastronomie.
7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
Největší CZ vývozci zboží a služeb do SI: Škoda Auto a.s., Novem Car Interior Design k.s., Stora Enso Wood Products s.r.o., Faurecia Automotive Czech Republic, s.r.o., Carbounion Bohemia Group s.r.o., Mondi Packaging Paper Štětí a.s., Sladovny Soufflet ČR a.s., Biocel Paskov a.s., KYB Manufacturing Czech s.r.o., TOS Varnsdorf a.s., Bonatrans Group a.s., Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o., Synthos Kralupy a.s., Intertrade CS a.s., ArcelorMittal Ostrava a.s., Ekon spol. s r.o., ArvinMeritor LVS Liberec a.s., D Plast-Eftec a.s., Continental Automotive Czech Republic s.r.o., Valeo Autoklimatizace k.s., , Moravia Steel a.s., S.n.o.p. CZ a.s. Písek, Alliance UniChem CZ s.r.o., Gehe Pharma Praha s.r.o., Henkel ČR Praha s.r.o., Pharmos Ostrava a.s., Profimet s.r.o., Alveus CZ s.r.o., Toyota Peugeot Citroen Automobile Czech s.r.o., JTEKT Automotive Czech Plzeň s.r.o., Veyance Technologies Czech s.r.o., Gorenje Praha s.r.o., Sandoz Praha s.r.o., Model Obaly a.s., Kovintrade Praha s.r.o., Phoenix lékárenský velkoobchod Praha a.s., Johnson Controls International s r.o., CHEDO s r.o., WOCO STV s.r.o., Metal Trade Comax a.s., Sava Trade s.r.o. Praha, Siemens Elektromotory s.r.o., Brose CZ s.r.o.,
Alltub Central Europe a.s., Mora Moravia s.r.o., Slovenija Trade s.r.o., Plzeňský Prazdroj a.s., Budějovický Budvar n.p., Pivovary Staropramen a.s., Rodinný pivovar BERNARD a.s., Racio s.r.o., Česká zbrojovka a.s., Procter & Gamble – Rakona, s.r.o.
Největší SI vývozci zboží a služeb do ČR: Krka d.d. (Novo mesto), Gorenje d.d. (Velenje), Kovintrade d.d. (Celje), Trimo d.d. (Trebnje), Lek d.d. (Ljubljana), JUB d.o.o. (Dol pri Ljubljani), Studio Moderna d.o.o. (Zagorje ob Savi), Ilirija d.d. (Ljubljana), Boxmark Leather d.o.o. (Kidričevo), Impol d.d. (Slovenska Bistrica), Talum d.d. (Kidričevo), Goodyear Dunlop Sava Tires d.o.o. (Kranj), Henkel Slovenija d.o.o. (Maribor), Revoz d.d. (Novo mesto), Sandoz d.d. (Ljubljana), Gold Club d.o.o. (Sežana), Helios Domžale d.d., Vipap Videm Krško d.d., Količevo Karton d.o.o. (Domžale), TPV d.d. (Novo mesto), Kolektor Group d.o.o. (Idrija), Cinkarna Celje d.d.; OMV Slovenija d.o.o. (Koper), Veyance Technologies Europe d.o.o. (Kranj), Pipistrel d.o.o. (Ajdovščina), Istrabenz d.d. (Koper), Merkur Group d.d., Dinocolor d.o.o. (Vojnik), Kompas d.d. (Ljubljana), Relax Turizem d.o.o. (Dravograd), HSE d.o.o., Paloma d.d. (Sladki vrh), Hella Saturnus Slovenija d.o.o. (Ljubljana), Johnson Controls-NTU d.o.o. (Slovenj Gradec)
Kapitálové účasti (joint-ventures), strategická partnerství, kooperace:
Slovinské podnikatelské aktivity lze hodnotit jako zcela nerizikové a pro ČR výhodné.
Příkladem takovýchto aktivit mohou být:
- společnost Gorenje, která v ČR vyrábí kuchyně (koupila společnost Mora Moravia);
- firma Gorenje ve spolupráci se Slovinskými železnicemi a přístavem Koper provozuje ve středních Čechách vlastní kontejnerové překladiště;
- česká investice do papírny Vipap Videm Krško (více informací viz kapitola 9 Investiční klima - české investice);
- společnost Kovintrade investovala do nového regionálního skladu metalurgie, sváření a logistického centra ve Frýdlantu nad Ostravicí;
- česká firma ČKD Blansko a slovinská firma Litostroj Power realizují v Blansku společný projekt hydraulické laboratoře pro výzkum a modelové zkoušky vodních turbín;
- české pobočky SI turistických společností Kompas d.d. a Relax Turizem d.o.o. v Praze a Brně;
- česko-slovenská společnost Loter se prostřednictvím své dceřiné společnosti Loter d.o.o. zabývá ostrahou objektů v SI;
- SI firma Prosigma d.o.o. využívá technologii CZ firmy Ecofluid k projektům čištění odpadních vod ve Slovinsku a v některých zemích Západního Balkánu;
- SI firma Pulzar d.o.o. se zabývá prodejem CZ kol Author na SI trhu;
- dalším slovinským investorem v ČR je firma Elan (sportovní vybavení);
- český rodinný pivovar Bernard na SI trhu zastupuje firma Mikrovar d.o.o., která prodává pivo do maloobchodní a gastronomické sítě;
- CZ firmu Zetor Tractors a.s. zastupují firmy M.D.C ZADRAVEC d.o.o. a Gorenje GTI d.o.o.;
- CZ firmu Laski s.r.o., která se pravidelně účastní mezinárodního zemědělsko-potravinářského veletrhu AGRA, zastupuje firma Servis - trgovina Geder Alojz Geder s.p.;
- CZ firma Advanced Risk Management, s.r.o. pořádá několikrát do roka své semináře pro SI obchodní partnery z finančního a bankovního sektoru;
- CZ firmu Česká zbrojovka a.s. úspěšně zastupuje firma Ancelj d.o.o.;
Velkou část česko-slovinského obchodu realizují slovinské firmy, z nichž téměř 30 má v ČR své pobočky.
7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci
Poptávky českých i slovinských firem, které DEK ZÚ ČR v Lublani průběžně po celý rok zpracovává, pokrývají četné produkty (průmyslové, agrární aj.) a služby. Nedá se říci, že by zde převážil zájem o některý specifický druh zboží. Návrhy na výrobní kooperace dosud nebyly registrovány.
7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
ČR ani Slovinsko si vzhledem k dosažené ekonomické úrovně neposkytují navzájem žádnou rozvojovou pomoc. Další informace viz kapitola 4.8.
7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
| 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Příjmy | 540,5 | 771,5 | 1 084,6 | 737,3 | 1 110,6 | 1 781,1 | |
| Výdaje | 712,7 | 881,8 | 740,5 | 892,4 | 743,9 | 1 058,8 | |
| Obrat | 1 253,2 | 1 653,3 | 1 825,1 | 1 626,9 | 1 854,5 | 2 839,9 | |
| Saldo | -172,2 | -110,3 | 344,1 | -155,1 | 366,7 | 722,3 |
Zdroj: Česká národní banka
Vzájemná výměna služeb mezi ČR a SI vzrostla v roce 2011 oproti r. 2010 o cca. 26 %. Zatímco na straně příjmů došlo v roce 2011 k 23 %nímu nárůstu, na straně výdajů došlo k téměř 32%nímu růstu. Saldo vzájemné výměny v oblasti služeb zaznamenalo za rok 2011 suficit 722,3 milionů Kč v porovnání s rokem 2009, kdy deficit dosáhl výše 155 milionů Kč.
Podrobnější strukturu vzájemného obchodu se službami ukazuje následující tabulka:
| Příjmy | Výdaje | Bilance | |
|---|---|---|---|
| Doprava, z toho: | 505,2 | 266,8 | 238,4 |
| - železniční | 25,3 | 16,5 | 8,9 |
| - silniční | 444,6 | 169,0 | 275,6 |
| Cestovní ruch, z toho: | 380,4 | 286,7 | 93,7 |
| - pracovní cesty | 34,0 | 274,8 | -240,9 |
| - soukromé cesty | 346,4 | 11,9 | 334,5 |
| Služby v oblasti spojů | 161,2 | 194,9 | -33,7 |
| Pojišťovací služby | 12,1 | 34,6 | -22,5 |
| Finanční služby | 10,4 | 0,3 | 10,1 |
| Služby výpočetní techniky a informační služby | 31,4 | 25,1 | 6,3 |
| Ostatní služby obchodní povahy, z toho: | 668,7 | 231,3 | 437,4 |
| - různé obchodní, odborné, technické služby | 442,8 | 176,3 | 266,5 |
| - obchodní operace se zbožím | 222,5 | 50,6 | 171,8 |
Zdroj: Česká národní banka
Největší příjmy v roce 2011 pocházely z poskytování dále uvedených služeb slovinským zákazníkům: silniční doprava, cestovní ruch, obchodní, odborné, technické služby a obchodní operace se zbožím.
Na slovinském trhu služeb působí především firmy z oboru dopravy (ČSA, ČD, Viator Vektor, Šmidberský Pardubice, Vapas Hrušovany) a cestovního ruchu (Čedok, Kompas Holidays Praha, Globtour Třebíč). Na straně českých subjektů byl zaznamenán zájem
o poskytování následujících služeb slovinským partnerům: právní, daňové a firemní poradenství; výzkum a vývoj, vzdělávání, reklamní činnost a marketing; technické poradenství.
Nutno je rovněž zmínit aktivní činnost na podporu vzájemného obchodu pobočky Nové lublaňské banky (NLB) a společnosti Triglav zaměřující se na pojišťovnictví. Úspěchy při odběru služeb má také společnost Advanced Risk Management, s.r.o., která se zabývá správou rizik ve finančním a bankovním sektoru.
České firmy dosud nenahlásily žádné překážky nebo diskriminační zacházení při poskytování služeb ve Slovinsku.
Perspektivní služby pro české firmy tvoří např. výzkum a vývoj pro slovinské firmy v oblastech informační technologie, výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, design. Perspektivu mají rovněž i ty služby, u kterých může být činnost prováděna mimo území Slovinska – jedná se o služby technických, inženýrských, projekčních a konstrukčních kanceláří apod. Perspektivní je rovněž spolupráce v oblasti cestovního ruchu a gastronomie.
Kompletní informace:
Česká národní banka
http://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/bezny_ucet_pb_tc/index.html
7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR
Zaměstnávání občanů ČR ve Slovinsku se řídí podmínkami zaměstnávání občanů EU, EHP (Norsko, Lichtenštejnsko, Island) a Švýcarské konfederace.
Pracovníci z těchto zemí mají stejná práva jako SI pracovníci. K výkonu práce tedy nemusí získat pracovní povolení, z důvodu monitoringu musí být však v termínu do 10 dní po vzniku zaměstnaneckého poměru občané EU a EHP registrováni u příslušného slovinského úřadu práce. Povinnost registrace je na straně zaměstnavatele. Registrační formuláře slouží k evidenci a sta-tistice a jsou podkladem ke kontrolní činnosti (podmínky zaměstnávání, dodržování pracovní legislativy a kolektivních smluv s cílem vyhnout se zneužívání cizích pracovníků a obcházení tripartitních dohod).
Volný pohyb pracovníků předpokládá plné zapojení pracovníků ze zemí EU do slovinského sociálního systému a poskytnutí zdravotní péče v rozsahu poskytovaném v zemi, jejíž je pracovník občanem. Do budoucna se předpokládá plná harmonizace sociálních a zdravotních systémů členských států EU.
K některým aspektům slovinské legislativy vztahující se na pracovníky vyslané do SI zaměstnavatelem se sídlem v jiném členském státě EU:
Pracovněprávní podmínky
Maximální délka pracovní doby: zákonem stanovená 8-hodinová pracovní doba, dle potřeby ji lze prodloužit na max. 10 hodin denně, přesčasy max. 8 hod/týden, 20 hod/měsíc, 170 hod/rok.
Minimální doba odpočinku: 30 min po každé 4. hodině, započítává se do pracovní doby. Minimální délka dovolené za kalendářní rok: 4 týdny neboli 20 dní.
Notifikační povinnost vyslaného zaměstnance
V případě vyslaného zaměstnance, je třeba jej přihlásit pomocí formuláře TUJ-5 Prijava izvajanja storitev državljanov EU, EGS in Švicarske konfederacije na Úřadu práce v Lublani: ZRSZ Centralna služba, Rožna dolina cesta IX/6, Ljubljana; nebo u správní jednotky tohoto úřadu v místě sídla objednavatele (lokální ÚP). Ve formuláři je třeba oznámit následující údaje: i.) počet vyslaných pracovníků, ii.) druh pracovní činnosti, iii) místo a doba trvání výkonu činnosti, iv.) osobní údaje o vybraném vyslaném pracovníkovi, který bude zajišťovat styk mezi cizím zaměstnavatelem a příslušnými kontrolními orgány, v.) prohlášení, že vyslaní pracovníci ze třetích států mají upravený status ve státě, kde má sídlo zaměstnavatel.
On-line formulář TUJ-5A pro právnické osoby:
http://www.ess.gov.si/storitve/obrazci/obrazci_za_zaposlovanje_tujcev
On-line formulář TUJ-5B pro fyzické osoby: http://www.ess.gov.si/storitve/obrazci/obrazci_za_zaposlovanje_tujcev
Další informace:
http://www.mddsz.gov.si/ pracovněprávní podmínky, zákony v SI
http://www.pisrs.si/ pracovněprávní podmínky, zákony v SI
www.ess.gov.si Úřad práce SI, notifikační povinnosti v SI
Souhrnná teritoriální informace
- >> 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
