Slovinsko: Vnitropolitická charakteristika

©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)

2.1. Stručná charakteristika politického systému

Slovinsko je republikou s demokratickým parlamentním zřízením, garantovaným ústavou z roku 1991. Od svého vzniku se jako jediný ze států bývalé SFRJugoslávie vyznačovalo dobrými hospodářskými výsledky a stabilní demokratickou vládou. Po předčasných parlamentních volbách 4. prosince 2011 byla dne 10.2. 2012 jmenovaná 10. slovinská vláda, nyní pravicově orientovaná, v čele s premiérem Janezem Janšou, který byl premiérem Slovinska již v letech 2004-2008.

 Slovinsko bylo v letech 2009 a2010 výrazně poznamenáno důsledky globální finanční a hospodářské krize a došlo zpomalení růstu SI ekonomiky, které se ještě více prohloubilo   v loňském roce - v roce  2011 HDP pokleslo o -0,2 %. Odhad pro rok 2012 je ještě pesimističtější, mělo by dojít k poklesu HDP o – 0,9 %.

 Slovinsko je státem se silným sociálním prvkem. Z předcházejícího období, kdy bylo součástí bývalé Jugoslávie, převzalo rozvinutý sociální systém charakteristický vysokou ochranou a podporou pracujících v oblasti pracovně-právní i ekonomické. Významnou roli sehrávají odbory. V zemi je rozvinutá občanská společnost, politický dialog je vrstevnatý a zasahuje všechny segmenty společnosti.

 

Dvoukomorový parlament tvoří:

      V prosinci 2011 (4.12.) se uskutečnily první mimořádné parlamentní volby ve Slovinsku, na jejichž základě dne 21.12. 2011 začala pracovat dolní komora parlamentu v novém složení.

Státní shromáždění (Državni zbor, dolní komora), 90 poslanců, z toho 88 volených na 4 roky, podle proporcionálního systému s volebním prahem a s pře-rozdělováním zbývajících hlasů. Ústava dále garantuje po jednom křesle pro poslance státem uznané („autochtonní“) italské a maďarské menšiny. 

Státní rada (Državni svet, horní komora), 40 radních jmenovaných na 5 let zastupuje sociální, ekonomické, profesní a lokální zájmy. Rada má spíše poradní funkci (např. vrácení zákonů DZ, návrh na svolání referenda, zákonodárná iniciativa).

Ve Slovinsku je v současné době registrováno na 30 politických stran, z toho 7 parlamentních:

Pozitivní Slovinsko (PS), 28 mandátů. Jedná se o levicově orientovánu  stranu, která vznikla v říjnu 2011, necelé dva měsíce před mimořádnými parlamentními volbami. I přesto, že volby vyhrála, její zakladatel, tehdejší (a od 25.3. znovuzvolený) starosta Lublaně a předseda strany Zoran Jankovć se premiérem nestal.

Slovinská demokratická strana (SDS), 26 mandátů. Jde o středo-pravicovou stranu, prosazující liberalizaci a privatizaci ekonomiky. Předsedou je současný premiér Janez Janša, který ač volby nevyhrál, dokázal sestavit středopravicovou koalici a stanul v čele nového vládního kabinetu.

Sociální demokracie (SD), 10 mandátů.  Jedná se o levicovou stranu, která vzešlá z bývalé KS Slovinska. SD má silné vazby na levicové odborové svazy a je zastáncem postupné privatizace.Jejím předsedou je Borut Pahor  (premiér předchozí vlády).

 Državljanska lista G. Viranta (DLGV, pozn. český překlad strany by mohl být Občanský seznam G. Viranta), 8 mandátů. Středo-pravicová strana, která vznikla necelé dva měsíce před mimořádnými parlamentními volbami v prosinci 2011. Jejím předsedou je Gregor Virant, který je zároveň přededou dolní komory slovinského parlamentu.

 Demokratická strana důchodců (DeSUS), 6 mandátů. Strana hájící zájmy důchodců. Ideologicky  jde o spíše levicovou stranu, jejím.předsedou je Karl Erjavec (ministr zahraničních věcí),

 Slovinská lidová strana (SLS), 6 mandátů. SLS je středovou stranou, která vznikla v roce 2000 sloučením slovinských křesťanských demokratů a lidovců. Jde o stranu zastupující zejména zájmy venkova a zemědělců. Předsedou strany je Radovan Žerjav (ministr pro hospodářský rozvoj a technologie).

 Nové Slovinsko (NSi), 4 mandáty. Profiluje se jako křesťanská lidová strana, její předsedkyní je Ludmila Novak, která se stala ministryní bez portfeje s odpovědností za Slovince žijící v zahraničí.

Poslední parlamentní volby v prosinci 2011 přinesly změnu rozložení politických sil, po předchozí převaze levicových a středových  stran mají nyní (podle zastoupení v parlamentu) převahu pravicově a středově orientované strany. Volební  účast  při  posledních  parlamentních  volbách  byla 65,3 % (v  roce 1992 hlasovalo 85,6 %, v roce 1996-73,7 %, v roce 2000-70,1 % a v roce 2004-60,5%, 2008 - 62,2%).

 

zpět na začátek

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)

Prezident, jako hlava státu, je volen v přímých dvoukolových volbách na 5 let. Od prosince 2007 je slovinským prezidentem Danilo Türk. Slovinský prezident má následující pravomoci:

  • je vrchním velitelem ozbrojených sil,
  • vyhlašuje volby do Parlamentu,
  • podepisuje zákony,
  • jmenuje státní vrcholové funkcionáře vyhrazené zákonem,
  • jmenuje a odvolává velvyslance republiky a přijímá pověřovací listiny cizích diplomatických představitelů,
  • vydává listiny o ratifikaci,
  • rozhoduje o amnestii,
  • uděluje řády a čestné tituly,
  • vykonává jiné činnosti, pokud jsou určeny slovinskými zákony.

Další prezidentské volby se budou konat na podzim 2012.

 

zpět na začátek

2.3. Složení vlády

Slovinsko má od 10.2. 2012 vládu středopravicové koalice (tvořenou SDS, DLGV, DeSUS, NSi a SLS)  v následujícím složení:

  • Janez Janša, předseda vlády, SDS
  • Karl Viktor Erjavec, ministr zahraničních věcí, DeSUS
  • Aleš Hojs, ministr obrany, NSi
  • Radovan Žerjav, ministr pro hospodářský rozvoj a technologie, SLS
  • Janez Šušterčič, ministr financí, DLGV
  • Vinko Gorenak, ministr vnitra, SDS
  • Senko Pličanič, ministr spravedlnosti a veřejné správy, DLGV
  • Žiga Turk, ministr školství, vědy, kultury a sportu, SDS
  • Franc Bogovič, ministr zemědělství a životního prostředí, SLS
  • Andrej Vizjak, ministr práce, rodiny a sociálních věcí, SDS
  • Tomaž Gantar, ministr zdravotnictví, DeSUS
  • Zvonko Černač, ministr infrastruktury a lokální správy, SDS
  • Ljudmila Novak, ministryně bez portfeje, vládní úřad pro Slovince žijící v zahraničí, NSi

      Stávající vláda po svém nástupu zredukovala počet ministerstev na 11 (původně 15) + jeden post ministra bez portfeje. Je to nejmenší kabinet od doby vzniku samostatného Slovinska.

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter