- 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
- 6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 6.3. Komoditní struktura
- 6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
- 6.5. Ochrana domácího trhu
- 6.6. Zóny volného obchodu
6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
Pro Slovinsko je zahraniční obchod (především export) mimořádně důležitý vzhledem k malému vlastnímu trhu. Otevřenost slovinské ekonomiky znamená ale také vysokou závislost na světových hospodářských trendech, tj. konjunktuře či depresi v západoevropských zemích.
Hospodářská politika se orientuje na odvětví s vysokou přidanou hodnotou. Údaje za poslední léta potvrzují pokračující růst pasivního salda zahraničního obchodu.
| Rok | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vývoz | 16 991 | 19 385 | 20 278 | 16 054 | 18 243 | 20 477 |
| Dovoz | 18 103 | 21 487 | 22 940 | 17 067 | 19 881 | 22 158 |
| Saldo | -1 111 | -2 102 | -2 662 | -1 013 | -1638 | - 1681 |
Zdroj:Statistický úřad SI (External Trade, Standard International Trade Clasification)
SI zahraničně-ekonomický obrat dosáhl v roce 2011 celkem 42,63 miliard EUR, což představuje 12%ní meziroční nárůst. Loňský SI vývoz dosáhl výše 20,48 miliard EUR (13,4%ní meziroční nárůst), dovoz za stejné období činil 22,16 miliar EUR (11,5%ní meziroční nárůst). Loňská zahraničně-ekonomická bilance zaznamenala 92,4%ní krytí dovozu vývozem (schodek 1681 milionů EUR).V roce 2012 se očekává reálné zvýšení vývozu o 2,9%, toto pouze mírné zvýšení potvrzuje výhled negativního ekonomického růstu.
6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
| Země/rok | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| EU společně | 80,2 | 78,9 | 77,8 | 78,6 | 78,4 | 77,8 |
| Německo | 20,3 | 19,4 | 18,7 | 18,3 | 18,4 | 18,3 |
| Itálie | 18,7 | 18,3 | 18,1 | 17,6 | 17,8 | 17,6 |
| Rakousko | 12,3 | 12,5 | 12,3 | 13,1 | 12,1 | 12,2 |
| Francie | 6,2 | 5,4 | 5,1 | 5,5 | 5,5 | 5,4 |
| Maďarsko | 3,7 | 3,5 | 3,8 | 3,8 | 4.0 | 4,0 |
| Nizozemí | 3,7 | 3,6 | 3,3 | 3,3 | 3,3 | 3,3 |
| Španělsko | 2,7 | 2,5 | 2,6 | 2,7 | 2,3 | 2,2 |
| Česká republika | 2,2 | 2,4 | 2,4 | 2,6 | 2,5 | 2,4 |
| Belgie | 2,2 | 2,3 | 2,1 | 2,2 | 2,2 | 2,2 |
| Velká Británie | 1,6 | 1,6 | 1,5 | 1,3 | 1,5 | 1,5 |
| Slovenská republika | 1,4 | 1,3 | 1,3 | 1,4 | 1,2 | 1,2 |
| Chorvatsko | 4,0 | 4,0 | 3,6 | 3,7 | 3,8 | 3,9 |
| Bosna a Hercegovina | 1,7 | 1,5 | 1,4 | 1,4 | 1,6 | 1,6 |
| Srbsko | 1,3 | 1,6 | 1,6 | 1,5 | 1,1 | 1,1 |
| Ruská federace | 1,9 | 2,3 | 1,6 | 1,2 | 1,3 | 1,3 |
| Polsko | 1,7 | 1,7 | 1,8 | 2,0 | 1,8 | 1,7 |
| USA | 1,1 | 1,3 | 1,8 | 1,9 | 1,4 | 1,5 |
| Čína | 1,4 | 1,6 | 1,9 | 2,0 | 2,3 | 2,3 |
| Švýcarsko | 1,4 | 1,0 | 0,9 | 1,5 | 1,0 | 0,9 |
Zdroj: Statistický úřad SI
Přibližně 78 % celkového dovozu SI pochází ze zemí EU. Nejvýznamnějšími partnery jsou u dovozu Německo, Itálie, Rakousko a Francie. Z hlediska dovozu mají pro SI význam země bývalé Jugoslávie (podíl spolu 7,6 %), zejména Chorvatsko (3,8 %). Z nečlenských států EU se mezi významné dovozce řadí také Ruská federace, Švýcarsko. ČR je také významným obchodním partnerem SI (9. místo).
| Země/Rok | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| EU společně | 68,5 | 70,6 | 69,0 | 69,9 | 71,7 | 72,4 |
| Německo | 19,7 | 18,9 | 18,9 | 19,7 | 19,8 | 21,5 |
| Itálie | 12,9 | 13,2 | 12,1 | 11,6 | 12,2 | 12,4 |
| Rakousko | 8,7 | 7,8 | 7,8 | 8,0 | 8,2 | 8,0 |
| Francie | 6,7 | 6,5 | 6,5 | 8,4 | 8,1 | 7,0 |
| Polsko | 2,7 | 3,2 | 3,5 | 2,9 | 3,5 | 3,4 |
| Velká Británie | 2,8 | 2,7 | 2,4 | 2,3 | 2,3 | 2,4 |
| Maďarsko | 2,3 | 3,3 | 3,1 | 2,8 | 3,0 | 3,1 |
| Španělsko | 1,9 | 1,8 | 1,4 | 1,2 | 1,4 | 1,4 |
| Česká republika | 2,3 | 2,5 | 2,5 | 2,5 | 2,0 | 2,4 |
| Slovenská republika | 1,6 | 1,6 | 1,8 | 1,7 | 1,8 | 1,7 |
| Nizozemí | 1,4 | 1,6 | 1,7 | 1,6 | 1,5 | 2,2 |
| Chorvatsko | 8,7 | 8,1 | 8,6 | 7,7 | 6,7 | 6,7 |
| Bosna a Hercegovina | 2,9 | 2,7 | 3,2 | 3,1 | 2,9 | 2,7 |
| Srbsko | 3,0 | 3,5 | 3,6 | 3,3 | 3,1 | 2,9 |
| Ruská federace | 3,6 | 3,6 | 4,0 | 3,2 | 2,9 | 2,5 |
| Rumunsko | 1,2 | 1,7 | 1,7 | 1,5 | 1,6 | 1,6 |
| USA | 2,1 | 1,5 | 1,2 | 1,3 | 1,2 | 1,3 |
| Ukrajina | 0,8 | 1,1 | 0,9 | 1,0 | 0,9 | 0,9 |
| Belgie | 1,1 | 1,0 | 1,0 | 1,1 | 1,0 | 1,0 |
Zdroj: Statistický úřad SI
Přibližně 72 % vývozu SI směřuje do zemí EU. Nejvýznamnějšími partnery ze zemí EU jsou Německo, Itálie, Rakousko a Francie. Ve vývozu SI mají země na území bývalé Jugoslávie větší význam, než v dovozu a jejich společný podíl na celkovém vývozu dosahuje 14,5 %, z toho největší podíl 6,7 % má Chorvatsko. S dalších nečlenských zemí EU se mezi významné vývozní teritorium s dobrou perspektivou řadí Ruská federace. Všechny výše uvedené země spolu mají na celkovém vývozu SI podíl cca 89 %. Podíl zemí EU na celkovém vývozu SI zaznamenal za rok 2010 meziroční nárůst, meziroční pokles naopak zaznamenaly například některé země bývalé Jugoslávie (Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko). Dle odhadu pro rok 2012 růst vývozu zboží do EU letos zpomaluje, zatímco vývoz na trhy mimo EU, které dosud klesaly, se začnají zotavovat.
Další informace:
www.stat.si slovinský statistický úřad (v sekci „Databases/statistical databank“
6.3. Komoditní struktura
| SITC | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 0 Potraviny a živá zvířata | 2,6 | 2,8 | 3,2 | 3,7 | 3,3 | 3,2 |
| 1 Nápoje a tabák | 0,4 | 0,3 | 0,4 | 0,5 | 0,4 | 0,4 |
| 2 Suroviny nepoživ. bez paliv | 2,7 | 3,1 | 3,1 | 2,9 | 3,9 | 3,8 |
| 3 Minerální paliva, mazadla | 2,7 | 1,9 | 3,0 | 3,4 | 4,3 | 6,3 |
| 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky | 0,1 | 0,1 | 0,1 | 0,1 | 0,1 | 0,1 |
| 5 Chemikálie | 13,7 | 13,8 | 14,4 | 16,4 | 16,2 | 15,2 |
| 6 Tržní výrobky tříděné | 25,9 | 25,0 | 23,8 | 20,8 | 22,2 | 22,8 |
| 7 Stroje a přepravní zařízení | 38,0 | 40,3 | 39,8 | 40,2 | 38,8 | 36,9 |
| 8 Různé průmyslové výrobky | 14,0 | 12,5 | 12,2 | 11,9 | 10,8 | 10,5 |
| 9 Ostatní | - | - | - | 0,1 | 0,1 | 0,1 |
Zdroj: Statistický úřad SI, pozn.: SITC = Standard International Trade Classification
V podrobnějším členění mezi nejvýznamnější vývozní komodity patří motorová vozidla (podíl na celkovém vývozu 12,6 %), elektrické stroje, zařízení a přístroje (10,5 %), zdravotnické a farmaceutické výrobky (8,4 %), průmyslové stroje a zařízení (6,1 %), výrobky z kovů (4,5 %), potahy na sedadla pro osobní automobily (3,3 %), papír a výrobky z papíru (2,9 %), železo a ocel (2,8 %), zařízení pro energetiku (2,3 %), neželezné kovy (2,8 %), specializované stroje pro vybraná průmyslová odvětví (2,1 %), výrobky z gumy (2,3 %), textilní tkaniny a vlákna (2,0 %). Uvedené skupiny výrobků tvoří spolu více než 66 % vývozu SI. Osobní automobily si již nepřetržitě více než 16 let udržují dominantní postavení na celkovém vývozu SI, nicméně většina komodit zaznamenala v roce 2011 pokles podílu na vývozu.
Mezi 10 největších slovinských vývozců patří automobilový výrobce Revoz, výrobce domácích spotřebičů Gorenje, výrobce léčiv Krka, ocelářská společnost SIJ, výrobci hliníku Impol a Talum, výrobce karavanů Adria, energetická společnost HSE, chemická skupina Helios a prů-myslový konglomerát Kolektor.
| SITC | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 0 Potraviny a živá zvířata | 5,4 | 5,5 | 5,8 | 7,6 | 6,4 | 6,5 |
| 1 Nápoje a tabák | 0,7 | 0,6 | 0,7 | 0,1 | 0,8 | 0,8 |
| 2 Suroviny nepoživ. bez paliv | 5,6 | 5,7 | 5,2 | 4,8 | 6,3 | 5,7 |
| 3 Minerální paliva, mazadla | 11,2 | 9,4 | 12,7 | 11,3 | 12,9 | 15,7 |
| 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky | 0,2 | 0,2 | 0,3 | 0,1 | 0,3 | 0,3 |
| 5 Chemikálie | 12,2 | 12,0 | 11,7 | 13,5 | 13,7 | 13,4 |
| 6 Tržní výrobky tříděné | 23,0 | 22,6 | 20,4 | 18,4 | 19,3 | 19,1 |
| 7 Stroje a přepravní zařízení | 32,2 | 34,2 | 33,5 | 32,5 | 30,0 | 28,2 |
| 8 Různé průmyslové výrobky | 9,5 | 9,5 | 9,4 | 11,5 | 10,0 | 9,5 |
| 9 Ostatní | - | - | 0,3 | 0,2 | 0,2 | 0,6 |
Zdroj: Statistický úřad SI, pozn.: SITC = Standard International Trade Classification
Mezi nejvýznamnější dovozní komodity v podrobnějším členění patří výrobky z ropy (11,4 %), motorová vozidla (9,6 %), železo a ocel (4,2 %), průmyslové stroje (4,7 %), zdravotnické a farmaceutické výrobky (4,0 %), výrobky z kovů (3,7 %), neželezné kovy (2,6 %), energetická zařízení (2,4 %), oděvní výrobky (2,4 %), primární plasty (2,4 %), specializované stroje pro vybraná průmyslová odvětví (2,3 %), telekomunikační a audiovizuální zařízení (2,2 %), textilní tkaniny a vlákna (1,8 %) a plyn. Uvedené skupiny výrobků tvoří téměř 58 % celkového dovozu SI. Ve srovnání s rokem 2010 zaznamenala motorová vozidla pokles dovozu o téměř 2%, naopak nárůst o 3 % dosáhly výrobky z ropy.
Mezi největší dovozce SI se řadí společnosti Petrol, Revoz, Gorenje, OMV a Merkur.
Další informace:
www.stat.si slovinský statistický úřad (v sekci „Databases/statistical databank“)
6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
V rámci jednotného trhu se uplatňují pravidla a legislativa EU, vůči třetím zemím pak pravidla společné obchodní politiky EU. Vývozní resp. dovozní licence se vztahují pouze na citlivé položky, jakými jsou drogy, narkotika, vojenský materiál, materiál a technologie dvojího využití, zbraně, starožitnosti, umělecká díla atd. za podmínek stanovených v rámci jednotného trhu EU a v souladu s unijním acquis.
Po vstupu do EU se používá jednotný harmonizovaný celní systém EU (platí i pro popis a číselné označování zboží).
Slovinsko uplatňuje tzv. panevropskou kumulaci původu, tj. uznává za původní ty výrobky, které jsou vyrobeny z materiálů a dílů původních v zemích.
Pro dovoz řady výrobků jsou předepsány atesty jakosti. Atesty se týkají zejména elektrotechnického zboží, měřicích přístrojů, stavebních materiálů, léků, prostředků na ochranu rostlin. Mezi českým a slovinským úřadem pro standardizaci je uzavřena dohoda o vzájemném uznávání zkoušek, která specifikuje výrobky, u nichž je na základě zkoušky v české zkušebně vydán slovinský certifikát. V současné době se tato dohoda vztahuje na oblast stavebnictví a elektrických přístrojů. Elektrické přístroje musejí mít atest bezpečnosti. Mezi Českým elektrotechnickým institutem a Slovinským institutem kvality a metrologie byla podepsána dohoda o vzájemném uznávání výsledků určitých zkoušek.
Zemědělské produkty a živá zvířata musí projít zdravotní, fytosanitární či veterinární kontrolou. Veterinární a fytosanitární kontrola je prováděna na schengenském přechodu, zdravotní a tržní kontrola je prováděna na příslušném celním pracovišti. Všechny zemědělské produkty, potraviny, zboží, které přichází do styku s potravinami (obaly, kuchyňské nádobí), hračky, kosmetika musí projít zdravotní kontrolou.
Obvyklé doklady v zahraničním obchodě:
- obchodní faktura ve třech vyhotoveních, podepsaná, kromě běžných údajů nutno uvést zemi původu. Ověření se již prakticky nepožaduje (výjimku tvoří některé arabské, africké a asijské země)
- osvědčení o původu zboží při uplatňování preferenční celní sazby (indosovaná faktura, apod.) např. v případě reexportních obchodních operací
- dopravní doklad dle způsobu dopravy
- zboží musí odpovídat předpisům pro prodej ve Slovinsku (dle charakteru zboží etiketa ve slovinštině s uvedením druhu výrobku, výrobce, dovozce, datum výroby, záruční lhůta, záruční list, servis, návod k použití)
Pošty přijímají balíky do váhy 15 kg, jako průvodní doklady jsou předepsány mezinárodní poštovní průvodka, mezinárodní celní prohlášení (slovinsky či francouzsky), obchodní účet, osvědčení o původu zboží.
6.5. Ochrana domácího trhu
Slovinská ekonomika vstupem do EU přijala společnou obchodní politiku EU, tzn., že vůči třetím zemím uplatňuje společné podmínky na základě dohod a smluv EU s třetími zeměmi nebo subjekty a současně přijala podmínky jednotného trhu, na základě kterých probíhají tzv. zahraničně obchodní operace mezi zeměmi EU.
Slovinská ekonomika je relativně otevřená. Pro dovoz průmyslových výrobků nejsou žádné specifické limity. Překážkou není ani certifikace – nové standardy jsou utvářeny podle vzorů EU. Prodej zahraničních výrobků v maloobchodní síti rovněž není limitován, není stanoven podíl slovinského zboží v obchodech.
Specifikem je oblast zemědělství, kde však úroveň ochrany a podpory ze strany státu podléhá striktně společné zemědělské politice CAP. V rámci podmínek CAP Slovinsko podporuje své zemědělství resp. zemědělské výrobce formou dotací, garantovaných výkupních cen, vývozních podpor i jinými prostředky.
6.6. Zóny volného obchodu
Ve Slovinsku se nachází zóna volného obchodu (ZVO) ve slovinském přístavu Koper. Do ZVO lze zboží neomezeně bezcelně dovážet a skladovat. Zařízení určená pro vedení aktivit v ZVO jsou rovněž dovážena bezcelně včetně součástek, nářadí a doplňků, s výjimkou kancelářského nábytku a zařízení. Ze ZVO lze výrobky vyvézt do Slovinska pod podmínkou zaplacení cla.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
