Slovinsko: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

©Zastupitelský úřad Lublaň (Slovinsko)

8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

České finální výrobky (s výjimkou automobilů Škoda a piva) nejsou u slovinských spotřebitelů příliš známé. V SI působí velké množství drobných a středních firem, které se zabývají dovozem a velkoobchodem, jakož i maloobchodní činností. Kromě nich v SI působí řetězce se širokou sítí vlastních prodejen (Mercator, TUŠ, Merkur, OBI, Spar/Interspar, L´Eclerc, Hofer, Lidl, Bauhaus, Baumax atd.). Dále je zde řada firem specializujících se na zahraniční obchod.

 Na  slovinském  trhu  je  přítomna  většina  významných  zahraničních  firem a to buď přímo

nebo prostřednictvím slovinských zástupců. Výrobky místních firem jsou na vysoké úrovni. Kupující se orientují podle značky, tradice, kvality a ceny. V některých případech přitom dávají přednost domácí značce, a to i v případě, že je zboží dražší než importované.

 Velkou část exportu ČR zajišťují v SI místní obchodní společnosti. Problémem je přitom skutečnost, že obchodní zástupci mají ve zvyku vysazovat vysoké marže a cenou se přiblížit slovinskému průměru, malý trh vede k preferenci menšího objemu prodeje při maximálním zisku. Je proto vhodné v případě zastoupení projednat otázku cen, marže, apod. předem. Řada slovinských firem usiluje o získání výhradního zastoupení od momentu zahájení spolupráce, je vhodné podmínit výhradní dovoz nebo vývoz zkušební dobou a minimálním prodejem.

 

zpět na začátek

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil

Podmínky zaměstnávání cizinců

 A) občané  EU,   EHP  (Norsko,  Lichtenštejnsko,   Island)  a  Švýcarské  konfederace

viz kapitola 7.9.

 B) ostatní země

 Vůči třetím zemím jsou zavedeny roční kvóty pro pracovní síly, v případě nevyčerpání kvóty je rozdělení následující:

 -         95% pro cizince s trvalým bydlištěm na území států bývalé Jugoslávie

-         5 % pro cizince s trvalým bydlištěm na území jiných třetích států.

 Občané třetích států musí požádat o vydání pracovního povolení, které umožňuje pracovníkům nejen vykonávat zaměstnání, ale je zároveň i podkladem pro získání přechodného bydliště. O pracovní povolení zažádá zpravidla zaměstnavatel. O vydání pracovního povolení rozhoduje především aktuální situace na trhu práce, resp. nedostatek přiměřených domácích kandidátů.  Podrobnosti, postup a formuláře jsou uvedeny na stránkách Úřadu práce SI, www.ess.gov.si, zvolit  Delodajalci  (Zaměstnavatelé),  zvolit  Zaposlovanje in delo tujcev (Zaměstnávání  a práce cizinců), zvolit  Zaposlovanje tujcev iz tretjih držav (Zaměstnávání cizinců ze třetích zemí).

 Zaměstnávání místních sil

      Zaměstnávání slovinských pracovníků se řídí místními předpisy, které mají některá specifika. Při výpočtu nákladů na místní síly je třeba vycházet z údajů o průměrných mzdách a nákladech, které vydává hospodářská komora. Všechna povolání jsou zařazena do systému kolektivních smluv s určenou  minimální  mzdou.  Zaměstnavatel   je    povinen   hradit   příplatek   na    dovolenou, na  dopravu  do  zaměstnání,  na  oběd,  dále  vyplácí  zaměstnanci  prvních  30  dní nemoci mzdu  80 %-100% dle závažnosti a důvodu pracovní neschopnosti (na základě rozhodnutí  posudkového lékaře na Zavodu za zdravstveno zavarovanje Slovenije; (ZZZS - úřad pro zdravotní pojištění).

 Další informace:

www.mddsz.gov.si                               Ministerstvo práce a soc. věcí SI

www.ess.gov.si                                    Úřad práce SI, notifikační povinnosti v SI         

 

zpět na začátek

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Nejčastější formou pro obchodní činnosti ve Slovinsku je  forma pobočky s.r.o. nebo podnikání podle direktivy EP o vnitřním trhu. Založení akciové společnosti je z hlediska organizační formy náročnější, základní kapitál musí být nejméně 25 000 EUR. Vzhledem k administrativní složitosti založení a.s. je nutno použít služeb odborných a specializovaných právních kanceláří.

 1) Direktiva Evropského parlamentu o službách na vnitřním trhu

 Direktiva Evropského parlamentu o službách na vnitřním trhu stanovuje, že poskytovatelé služeb tj. fyzické a právnické osoby z EU mohou vykonávat svou činnost i v dalších členských státech, a to na základě živnostenského oprávnění, které získali ve svém mateřském státě.

 Před zahájením činnosti je ovšem nutné oznámit pomocí formuláře (viz dále) typ činnosti na příslušném místním úřadu práce (Zavod za zaposlovanje):

  • TUJ 5A pro právnické osoby
  • TUJ 5B pro fyzické osoby

Oba typy formuláře jsou dostupné na centrální SI úřadu práce (Zavod RS za zaposlovanje):

http://www.ess.gov.si/storitve/obrazci/obrazci_za_zaposlovanje_tujcev

 Direktiva EP neplatí bezvýhradně pro všechny typy činnosti a nevztahuje se např. na poskytování přepravy, finančních, komunikačních, audiovizuálních, herních, zdravotních a soudních služeb. Výčet povolených a nepovolených činností po této direktivy je uveden na: http://ec.europa.eu/youreurope/business/profiting-from-eu-market/providing-services/index_sl.htm 

2) Společnost s ručením omezeným (Društvo s omejeno odgovornostjo, d.o.o.):

 Občan ČR musí mít před založením d.o.o. vyřízené tzv. daňové číslo (davčna številka) a/nebo rodné číslo (EMŠO), které získá na příslušném Daňovém úřadě (DURS), DURS pak zasílá žádost o vydání EMŠO na Ministerstvo vnitra SI.

 a) Nejjednodušším způsobem, jak v současnosti registrovat společnost s ručením omezeným, je pomocí  státního portálu pro podnikání e-VEM: http://evem.gov.si (kolonka Želim registrirati podjetje a  Želim registrirati d.o.o., kjer sem edini družbenik). Tento způsob je také mnohem výhodnější, jelikož odpadají poplatky za notáře a registraci v úředním věstníku.  Musí být ovšem splněny následující tři podmínky:

  • základní vklady se vkládají pouze v peněžní formě (převodem na bankovní účet) a celková částka vkladů (nejméně 7 500 EUR) se vkládá před podáním návrhu na zápis do registru,
  • společenská dohoda nebo registrační akt se uzavírají pomocí formuláře e-VEM,  jehož obsah není možné m
  • při s.r.o. s jedním vlastníkem.: společník bude vést elektronickou knihu rozhodnutí.

             Po zapsání do rejstříku se požádá statistický úřad o registrační číslo (matično številko) a číslo činnosti (šifra dejavnosti).  Dále je třeba si nechat zhotovit razítko společnosti,  otevřít stálý účet, převést prostředky z banky na tento účet.  K zahájení samotné činnosti je třeba získat souhlas příslušných orgánů v místě sídla společnosti.

 b) V opačném případě se doporučuje využít služeb některé slovinské právní kanceláře, která je schopna toto řízení výrazně zkrátit. Právníka je možné si vybrat na stránkách SI právnické komory (Odvetniška zbornica Slovenije): http://www.odv-zb.si/en/about-the-bar (v kolonce Directory se nachází Lawyer register).

  Obdobná úprava jako v ČR, počet společníků je od 1 do 50 (právnických či fyzických osob). Ředitelem s.r.o. nemusí být občan SI, v případě více ředitelů (managing directors) nemusí být většina z nich slovinskými občany.

 K založení společnosti d.o.o. - družba s omejeno odgovornostjo (česky s.r.o.) je nutno složit základní kapitál ve výši  minimálně  7 500 EUR, 1/4 vkladu musí být splacena v hotovosti, zbytek může být složen jako věcný vklad (auta, budovy, místnosti, stroje, počítače). V hotovosti

a před registrací musí však  být  splaceno  minimálně 4 500 EUR a každý společník musí splatit

25 % svého vkladu. Minimální vklad společníka je 50 EUR. Informativní rozpočet potřebných finančních prostředků  pro  založení d.o.o. (s.r.o.) - základní kapitál 7 500 EUR, náklady založení  celkem 1 000 EUR, z toho notářský zápis o založení 380 EUR, ověření podpisu společníků 15 EUR, zápis do obchodního rejstříku 180 EUR, sepsání návrhu zápisu 100 EUR, razítko 20 EUR, zveřejnění v úředním věstníku SI - Uradni list SI (cca 1,5 sloupce) 215 EUR.

 Společnost je založena po podpisu společenské dohody (družena pogodba), která musí být sepsána jako notářský zápis. V případě, že dohodu připraví advokátní kancelář, účtuje si notář za její potvrzení 50% sazbu, která se platí za vypracování a potvrzení dohody notářem. Do dohody je potřeba uvést všechny činnosti, které má společnost provozovat, podle slovinské standardní klasifikace činnosti.

 Po podpisu  dohody  je  třeba dočasně složit finanční depozit u některé z obchodních bank,

je tedy nutné otevřít si bankovní účet. U notáře je třeba ověřit podpisy osob, pověřené k zastu-pování firmy. Následně se podá žádost o zápis společnosti do soudního registru. Podává se u soudu v místě sídla společnosti.

 K žádosti o zápis je třeba přiložit originál společenské smlouvy či ověřenou kopii, seznam společníků s jejich vklady, informaci o věcných vkladech, potvrzení banky o složení depozitu peněžních vkladů, zprávu zmocněného revizora o ceně věcných vkladů  (pokud přesahují hodnotu  42 000 EUR), ověřené podpisy osob, zmocněných k zastupování společnosti, výpis z trestního rejstříku, potvrzení o zaplacení soudního poplatku).

 Notáře si je možné vyhledat na stránkách SI Notářské komory (Notarska zbornica): http://www.notar-z.si/en (kolonka List of Notaries).

 3) Živnostník – fyzická osoba

 Podle pravidel EU o volném pohybu pracovní síly a služeb se může občan ČR ve Slovinsku registrovat  jako živnostník, tj. fyzická osoba, i bez předchozího pobytu. Registrace živnosti (označení s.p., tj. samostojni podjetnik) rovněž probíhá nejsnáze pomocí portálu e-Vem: http://evem.gov.si/evem/ (kolonka Želim registrirati podjetje a Želim postati samostojni podjetnik).

 4) Pobočka firmy:

 Pobočka firmy není právní osobou, vystupuje jménem a na účet mateřské společnosti, která ručí za závazky pobočky celým  svým  majetkem. Vzhledem  k tomu, že není slovinskou právní osobou, vztahují se na ni ještě další některá omezení. Mateřská firma musí být zapsána nejméně 2 roky v obchodním rejstříku v ČR nebo v jiném členské státě EU.

 Pobočku je třeba zapsat do obchodního rejstříku, zapisuje se jméno a sídlo pobočky, výčet činností pobočky, jméno zástupce. K žádosti o zápis je třeba přiložit:

 -         výpis z obchodního rejstříku mateřského podniku, z kterého vyplývá datum jeho zápisu do ob-chodního rejstříku

-         rozhodnutí orgánu mateřské společnosti o založení pobočky

-         kopie pravidel resp. společenské smlouvy ověřená notářem

-         ověřená výroční zpráva o činnosti mateřského podniku za minulý rok v kratší formě.

 

Všechny dokumenty musí být přiloženy v původním znění a v ověřeném překladu.

 Po zápisu do rejstříku si pobočka musí otevřít účet v bance. K žádosti přikládá rozhodnutí o zápisu pobočky do obchodního rejstříku, informaci statistického úřadu o identifikačním čísle, dohodu o depozitu finančních prostředků v bance či spořitelně, podpisové vzory osob, pověřených

k podpisu platebních příkazů.

 Pobočky musí vést účetnictví a vydávat roční zprávy, na jejichž základě je pobočka zdaňována.

 Další informace:

http://evem.gov.si                      elektronická registrace firem

http://e-uprava.gov.si                založení společnosti ve Slovinsku (v sekci Business,

                                                Establishment of a Company)

www.podjetniski-portal.si         informace o založení společnosti

www.odv-zb.si             Slovinská advokátní komora

http://www.notar-z.si/   Slovinská notářská komora

www.ajpes.si                            poskytování údajů z obchodního rejstříku (zvolit „Data and Services“ a „iPRS Business Register“)

www.data.si, www.jkgroup.si          zprostředkovatelské služby spojené se založením společnosti

www.japti.si                             agentura Rep. Slovinsko pro podnikání a zahraniční investice

www.mg.gov.si             v sekci „Legislation and Documents“ je k dispozici zákon o společnostech (Companies Act, organizační formy společností, podmínky pro výkon činnosti)

 

zpět na začátek

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)

Slovinsko je náročným trhem, zvyklým na vysokou kvalitu výrobků. Zákazníci přikládají značný význam image zahraničního dodavatele a jeho výrobků. S tímto je  třeba  počítat, ve Slovinsku, ostatně jako v jiných zemích, prodává obal a značka, samozřejmě i reklama.

 Při představování firmy potenciálním obchodním partnerům je v propagačních materiálech potřeba zdůraznit vývoz na náročné západní trhy, certifikáty zahraničních zkušeben a certifikaci kvality (TÜV, ISO apod.), spolupráci se západními trhy, apod. Pro propagaci jsou optimální propagační materiály v angličtině, nevhodná je chorvatština či srbština (resp. bývalá srbo-chorvatština).

 Média ve Slovinsku

 V SI existuje velké množství novin, časopisů a jiných periodik, kde lze zveřejnit nabídku zboží a služeb. Mezi nejprodávanější slovinské deníky patří Delo (www.delo.si), Dnevnik (www.dnevnik.si), Finance (www.finance-on.net) a Večer (http://www.vecer.si/). V SI působí dvě tiskové agentury STA – Slovenska tiskovna agencija (www.sta.si) a Morel (http://www.morel.si/). Z týdeníků, které v SI vycházejí, je nejčtenější časopis Mladina (www.mladina.si), Global (http://www.global-on.net/), v angličtině vychází čtrnáctideník Slovenia Times (www.sloveniatimes.com).

 Hlavními   televizními  stanicemi   jsou   veřejnoprávní   RTV  Slovenija   (www.rtvslo.si), soukromá  POP TV (www.pop-tv.si) a A kanal. Z rozhlasových stanic má celostátní rozsah veřejnoprávní RTV Slovenija, oblíbenými jsou dále stanice Radio 1, Val 202, Radio SI, Radio City, Antena, Radio Salomon, Center, Radio Student, Radio Koper či katolická stanice Radio Ognjišče.

 Seznam důležitějších SI médií je možné nalézt na http://www.ukom.gov.si/si/odnosi_z_mediji/mediji_v_sloveniji/

 Další informace:

www.soz.si                                                       Slovinská reklamní komora

 

zpět na začátek

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů

S ohledem na situaci v soudní oblasti v SI (velké množství neprojednaných případů, pomalé projednávání případů)  se  doporučuje  zahrnout  klauzuli  o  případném řešení sporů přímo do smlouvy. Velmi se doporučuje zahrnout si do kupní smlouvy doložku o výhradě vlastnictví do doby zaplacení. Slovinské soudy jsou přetíženy, projednávání případů je zdlouhavé (2 - 5 let), dosažení výkonu soudního rozhodnutí může trvat až 3 roky.

 Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006 je možné přeshraniční obchodní spory řešit formou evropského platebního rozkazu, což je postup výrazně jednoduší a levnější než klasická žaloba. Více informací je možné nalézt na:

https://e-justice.europa.eu/content_european_payment_order-41-cs.do 

ü      Formuláře:

https://e-justice.europa.eu/content_european_payment_order_forms-156-cs.do

 Slovinsko přijalo Newyorskou úmluvu o uznání a výkonu rozhodčích nálezů z r. 1958, což znamená, že zahraniční rozhodčí nálezy vynesené ve státech, které úmluvu přijaly, jsou ve Slovinsku vykonavatelné. To platí i pro ČR. Proto je vhodné rovněž do smlouvy zahrnout klauzuli o arbitráži. Arbitrážní řízení bývá kratší (do 1 roku) a zpravidla vyjde levněji než soudní řízení několika stupňů, i když počáteční náklady jsou o něco vyšší.

 Informace o bonitě a obchodních referencích firem lze obdržet např. od společnosti Bisnode, podjetje za poslovne informacije, d.o.o. Einspielerjeva 6, 1000 Ljubljana, tel.:00386/1/3094460, fax: 01/3094469 nebo na  e-mailu.: info@bisnode.si, www.gvin.com. Dalšími společnostmi zabývajícími se bonitou firem,  poskytováním právních služeb i služeb souvisejících se vstupem na SI trh jsou např. Data d.o.o. (www.data.si), JK Group d.o.o. (www.jkgroup.si), Coface Intercredit Slovenija (www.cofaceintercredit.si), Venture Consulting d.o.o. (www.ventureconsulting.si), Arakgroup (www.arakgroup.com).

 Pro vymáhání pohledávek lze využít zahraničních inkasních kanceláří. Odkupem pohledávek se v SI zabývají např. tyto subjekty uvedené na následujících webových stránkách: www.finson.si, www.pancom.si, www.converta.si, www.dvt.si, www.advtrade.si.

 Další informace:

www.mp.gov.si                                    Slovinské ministerstvo spravedlnosti

www.odv-zb.si                         Advokátní komora SI

www.ajpes.si                                        poskytování údajů z obchodního restříku SI                                                            (zvolit „Data and Services“ a „iPRS Business Register“)

http://pirs.si/                                          SI obchodní rejstřík

www.bizi.si, www.kompass.si   informace o firmách v SI

http://ddv.inetis.com                              údaje o firmách v SI (dle názvu, IČO, DIČ)

 

zpět na začátek

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek

Zadávání veřejných zakázek upravují ve SI dva zákony: Zákon o veřejných zakázkách (ZJN-2) a Zákon o veřejných zakázkách v oblasti vodních, energetických, přepravních a sta-vebních služeb (ZJNVETPS). Oba zákony byly novelizovány v roce 2007 a vydány v Úředním věstníku SI  pod číslem UL RS 128/06. Oba zákony jsou dostupné v AJ verzi na webových stránkách Ministerstva financí SI http://www.mf.gov.si/en/ v sekci „Laws in English - Public Procurement“.

 Na činnosti spadající do ZJN-2 nemusí být vyhlášena veřejná soutěž na zboží a služby, pokud je hodnota zakázky bez DPH nižší než 10 000 EUR a na stavební práce, pokud je hodnota zakázky nižší než 20 000 EUR bez DPH. Veřejná soutěž musí být vyhlášena na zboží a služby, pokud je hodnota zakázky vyšší nebo se rovná 137 000 EUR bez DPH a na stavební práce, pokud je hodnota zakázky vyšší nebo se rovná 274 000 EUR bez DPH.

 Na činnosti  spadající  do  ZJNVETPS  nemusí  být  vyhlášena veřejná soutěž na zboží

a služby, pokud je hodnota zakázky nižší než 20 000 EUR bez DPH a na stavební práce, pokud je hodnota zakázky nižší než 40 000 EUR bez DPH. Veřejná soutěž musí být vyhlášena na zboží

a služby, pokud je hodnota zakázky vyšší nebo se rovná 422 000 EUR a na stavební práce, pokud je hodnota zakázky vyšší nebo se rovná 844 000 EUR.

 Ve Slovinsku převládají veřejné zakázky tzv. nižší hodnoty, což jsou zákazky s hodnotou vyšší než 10 000 EUR bez DPH, ale nižší než 40 000 EUR bez DPH, ve  stavebnictví  pak  vyšší

než 20 000 EUR bez DPH, nižší ale než 80 000 EUR bez DPH.

 Zvýše uvedených zákonů vyplývá povinnost zveřejňovat a vypisovat veřejné zakázky  v Úředním věstníku SI (Uradni list Republike Slovenije) a v Úředním věstníku EU (Official Journal of the European Union). Povinnost ke zveřejnění veřejné zakázky v Úředním věstníku EU se týká zakázek s hodnotou vyšší než 133 000 EUR bez DPH, respektive vyšší než 206 000 EUR bez DPH (dle druhu zakázky). Ve stavebnictví je tato výše 5 150 000 EUR bez DPH. Zadavatel musí informovat o svém záměru vyhlásit veřejnou soutěž nejméně 3 měsíce před jejím oficiálním vyhlášením. Dokumentace musí obsahovat kritéria podle kterých bude vybrána nejlepší nabídka. Lhůta pro přihlášení se do soutěže nesmí být kratší než 30 dní. Lhůta pro výběr nejlepší nabídky nesmí přesáhnout 45 dní a lze ji prodloužit o 10 dní. Otevírání nabídek je veřejné.

 

Další informační zdroje:

www.gov.si/mf                         Ministerstvo financí SI

www.uradni-list.si                                 Úřední věstník SI

www.enarocanje.si                               Věstník pro veřejné zakázky

www.ted.europa.eu                              Úřední věstník EU

 

zpět na začátek

8.7. Problémy a rizika místního trhu

Slovinský trh nemá ve srovnání s ČR výrazná vlastní specifika.

 

zpět na začátek

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana duševního vlastnictví je v SI upravena zákonem o autorských a souvisejících právech

a zákonem o průmyslovém vlastnictví. Hlavním státním úřadem pro ochranu duševního vlastnictví je Urad RS za intelektualno lastnino – URSIL (Slovinský úřad pro duševní vlastnictví). Tento úřad uděluje patenty na vynálezy, provádí zápisy a registraci ochranných známek (trade mark), průmyslových vzorů (designs). Není znám případ poškozování práv českých subjektů v této oblasti v SI.

 enty jsou udělené na základě národních žádostí nebo žádostí v rámci EU. Koncem roku 2010 bylo ve Slovinsku v platnosti 10 230 patentů, z toho 8 685 (85 %) evropských.

1) V roce 2011 bylo prostřednictvím registru URSIL uděleno na 318 národních patentů (261 v roce 2010) a oproti předchozímu roku se počet žádostí o zápis do registru zvýšil o 3% (481 v roce 2011, 468 v roce 2010). Podle mezinárodní patentové klasifikace byly patenty v SI nejvíce udělovány v oblastech zpracovatelský průmysl a transport (25 %), lidské potřeby (22 %), strojírenství a osvětlení (14 %) a elektřina (11 %).

2) V roce 2010 bylo prostřednictvím registru URSIL uděleno na 1 699 evropských patentů        (1 641 v roce 2009) a oproti předchozímu roku se počet zápisů do registru zvýšil o 4%. Nejvíce evropských patentů, zapsaných v registru URSIL, bylo uděleno v oblastech chemie a metalurgie (37 %), lidské potřeby (27 %), zpracovatelský průmysl a transport (16 %) a nejvíce vlastníků evropských patentů pochází z Německa (25 %), USA (15 %), Itálie (9 %) a Švýcarska (9 %).

 Od roku 1992 bylo pro Slovinsko registrováno 32 621 ochranných známek prostřednictvím národních žádostí a 124 938 ochranných známek bylo registrováno mezinárodní cestou. Od vstupu Slovinka do  EU  začalo na  slovinském území  platit  cca 924 100 ochranných známek. V  roce

2010 bylo zaregistrováno 1887 národních ochranných známek (o 14 % více než v roce 2009), z čehož bylo 1 596 domácích žádostí (84,6 %) a 291 (15,4 %) zahraničních. Nejvíce mezinárodních ochranných známek bylo zaregistrováno žadateli z Číny (3,2 %), USA (3,0 %), Chorvatska (2,4 %) a Německa (1,2 %). Většina ochranných známek v roce 2010 bylo  zaregistrováno v oblastech: reklama, obchod, vzdělání, zábava, volný čas & sport, počítačové vybavení, vědecké výzkumy, farmaceutické a veterinární výrobky, papírové výrobky, káva, čaj & cukr. 

 V roce 2010 bylo národním způsobem ve Slovinsku zaregistrováno 91 průmyslových vzorů (42%-ní meziroční růst). 433 vzorů bylo zaregistrováno mezinárodním způsobem (47,8%-ní meziroční růst). Evropským způsobem bylo registrováno 73 228 vzorů (2,5%-ní meziroční růst). Největší podíl náleží Německu (24,5 %), Itálii (13,7 %), Francii (9,4 %) a USA (7,4 %). Většina vzorů se týká oblastí: nábytek, oblečení, obaly.

 Další informace

www.uil-sipo.si                                     Slovinský úřad pro duševní vlastnictví

 

zpět na začátek

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka

V důsledku problematické platební nedisciplíny ve slovinském stavebnictví přijala vláda dne 4.3.2011 zákon, který upravuje platební lhůty v celém SI hospodářství, tzv. Zákon o prevenci zpožděných plateb, Sbírka zákonů Republiky Slovinsko, č. 18/2011.

V originále:       Zakon o preprečevanju zamud pri plačilih (ZPreZP)

V ENG:           Act on prevention of late payments

Pro soukromé hospodářské subjekty zákon stanovuje 60-denní platební lhůtu, kterou je možné po dohodě v písemné formě prodloužit na max. 120 dní (dle paragrafu 5 tohoto zákona). 30-denní platební lhůtu předepisuje zákon pouze pro orgány veřejné správy (dle paragrafu 6 tohoto zákona). Termín splatnosti se počítá ode dne doručení zboží/splnění služeb/dokončení prací apod.

Vůči novým i neověřeným partnerům se doporučuje vyžadovat neodvolatelný dokumentární akreditiv, popřípadě s odloženou splatností nebo bankovní garanci či platbu předem.Tyto podmínky však většinou  slovinští  obchodníci odmítají  s odkazem na svoji serióznost. Platební morálka je ve Slovinsku srovnatelná s ČR.

 

zpět na začátek

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Přehled nejvýznamnějších výstav ve Slovinsku v r. 2011

Lublaň

organizátor:

GOSPODARSKO RAZSTAVIŠČE d.o.o.
Dunajska cesta 18
1000 Lublaň
tel.: 00386-1-3002611
fax: 00386-1-3002628
e-mail: info@gr-sejem.si
web: www.gr-sejem.si

  • 27.–30. 1. SALON PLOVIL; TURIZEM IN PROSTI ČAS, nautický veletrh; veletrh turistiky a volného času
  • 26.–29. 1. ALPE ADRIA; TURIZEM IN PROSTI ČAS, veletrh zaměřený na cestovní ruch
  • 21.–22. 1. INFORMATIVA, veletrh vzdělání a zaměstnání
  • 7.–10. 2. GAST EXPO & SLADOLED; VINO mezinárodní odborný veletrh gastronomie, hoteliérského zařízení a zmrzliny; mezinárodní veletrh vína
  • 8.–13. 3. DOM, mezinárodní veletrh nabídek pro dům, stavebnictví, nábytek, ohřívací a chladící techniku, vnitřní vybavení a bezpečnost
  • 24.–25. 3. PROPRIO, mezinárodní veletrh nemovitostí a investicí
  • 25.–27. 3. COLECTA, mezinárodní veletrh sběratelství
  • 2.–4.  9. AUTO MOTOR SHOW LJUBLJANA, auto-moto výstava

Celje

organizátor:

CELSKI SEJEM d.d.
Dečkova 1
3102 Celje
tel.: 00386-3-5433000
fax: 00386-3-5419164
e-mail: info@ce-sejem.si
web: www.ce-sejem.si

  • 13. 1. FESTIVAL IZOBRAŽEVANJA IN ZAPOSLOVANJA, vzdělávací a zaměstnanecký festival
  • 5.–6. 2. SEJEM FRIZERSTVO; SEJEM KOZMETIKA, kadeřnický a kosmetický veletrh
  • 18.–20. 3. SEJEM FLORA; SEJEM POROKA; SEJEM ALTERMED, květinářský; svatební a veletrh alternativní medicíny
  • 19.–20. 3. ČEBELARSKI POSVET IN MEDNARODNA PRODAJNA RAZSTAVA, včelařská konference a mezinárodní prodejní výstava
  • 12.–15. 4. SEJEM FORMA TOOL; SEJEM PLAGKEM; SEJEM LIVARSTVO; SEJEM GRAF & PACK, nástrojařský veletrh; veletrh plastu, gumy a chemie; slévárenský veletrh; veletrh grafiky a obalů
  • 7.–14. 9. MEDNARODNI OBRTNI SEJEM, mezinárodní veletrh řemesel a podnikání

organizátor:

ICM d.o.o.
Zabukovica 48B
3302 Griže
tel.: 00386-3-6200703
fax: 00386-3-6200702
e-mail: info@icm.si
web: www.icm.si

  • 26.–28. 1. IFAM, mezinárodní veletrh automatiky, robotiky a mechatroniky

Gornja Radgona

organizátor:

POMURSKI SEJEM d.d.
Cesta na štadion 2
9250 Gornja Radgona
tel.: 00386-2-5642100
fax: 00386-2-5642160
e-mail: info@pomurski-sejem.si
web: www.pomurski-sejem.si

  • 29. 3.–2. 4. MEGRA, mezinárodní veletrh stavebnictví a stavebních materiálů
  • 15. 4.–17. 4. LOV, mezinárodní veletrh lovectví, rybářství a turizmu
  • 20. 8.–25. 8. AGRA, mezinárodní zemědělsko-živočišný veletrh

Zájemci o bližší informace se mohou obrátit buď přímo na jednotlivé veletržní správy, případně na OEÚ Velvyslanectví ČR v Lublani.

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter