Přejít k hlavnímu obsahu |  Přejít k hlavnímu menu

---

---

Vyhledávání

podrobné vyhledávání

---

• 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje
• 4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)
• 4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory
• 4.4. Stavebnictví
• 4.5. Zemědělství – vývoj, struktura
• 4.6. Služby
• 4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)
• 4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Vývoj španělské ekonomiky 2005 – 2010

V roce 2005 se tempo růstu HDP mírně zvýšilo a dosáhlo 3,4 %. Přetrvávajícím problémem zůstalo nadále narůstající tempo pasivní obchodní bilance (-1,8 %). Vláda rovněž přiznala neudržitelnost ekonomického modelu založeného na domácí spotřebě a investičních celcích, zejména ve stavebnictví. Započaté změny by měly snížit tuto závislost a důraz bude kladen na výrobní investice a posílení zahraničního obchodu.

V roce 2006 pokračoval růst HDP rychlejším tempem a vzrostl v roce 2006 o 3,9%. Státní  rozpočet skončil s přebytkem 17,898 mld EUR, což bylo 1,83% HDP, celkový dluh veřejných financí se dostal pod očekávaných 40% HDP (39,8%), což byl nejlepší výsledek za posledních 20 let.

V roce 2007 vzrostla španělská ekonomika o 3,8%. V závěru roku 2007 došlo k citelnému zpomalení hospodářského vývoje, především z důvodu poklesu stavební výroby a jednak kvůli vnějším  faktorům, zejména nepříznivému vývoji na finančních trzích a růstu cen energetických surovin. Hospodářský růst byl však doprovázen stále se prohlubujícím negativním saldem běžného účtu, který na konci roku dosáhl deficitu 105,9 mld. EUR, což bylo o téměř 21% více než ve stejném období 2006. Exportní neúspěch byl sebekriticky přičítán poklesu konkurenceschopnosti španělských výrobců, ale zároveň i omlouván poklesem hospodářského růstu nejvýznamnějších obchodních partnerů (DE, FR, IT). Domácí spotřeba, která byla jednou z významných hnacích sil ekonomiky, lehce klesla, zatímco investiční činnost zaznamenávala i nadále mírný růst. Tento ukazatel byl však v závěru roku zmrazen rostoucími úrokovými sazbami v důsledku nadměrné rozestavěnosti, prasknutím nafouknuté cenové bubliny nemovitostí a prodlužováním návratnosti investic. Celková roční míra inflace v roce 2007 dosáhla 4,2 %, což bylo nejvíce za posledních 12 let. Obchodní bilance skončila s defiticem téměř 99 mld. EUR a přestože se mírně se zvýšilo tempu růstu exportu a mírně zpomalil nárůst dovozů, ES v roce 2007 dovezlo o polovinu více, než bylo schopno vyvézt. Došlo i ke zpomalení vývoje cestovního ruchu a stagnaci příjmu z tohoto významného sektoru hospodářství. Podařilo se hospodařit s přebytkem státního rozpočtu ve výši 23,368 mld. EUR, což bylo 2,23 % HDP. Počet nezaměstnaných se zvýšil ke konci roku 2007 na 2,1 milionu,

V roce 2008 se očekávalo výrazné zpomalení, avšak vývoj situace překonal prognózy i těch nejpesimističtějších ekonomických analytiků. Původní makroekonomický scénář vlády předpokládal hospodářský růst na úrovni 3,1%, postupně byl snižován na 2,5%, na 1,6% až nakonec skončil meziroční růst HDP na 0,9% a aktivním zůstal evidentně jen díky výsledkům ve 2. polovině 2007, neboť ve druhém pololetí růst vykazoval záporné hodnoty a ES se tak ocitlo v recesi (-0,2% ve 3/Q a -0,5 ve 4/Q). Po několikaleté sérii úspěšného hospodaření se státními financemi, které umožňovalo vytvářet pravidelné přebytky státního rozpočtu, skončil loňský rok deficitem 3,81% HDP.  Růst zaznamená rovněž veřejný dluh, který představoval na konci roku 39,5% HDP. Vážným sociálním, politickým i ekonomickým problémem byl dramatický nárůst nezaměstnanosti na 14%, což představovalo 3,13 mil.nezaměstnaných při roční ztrátě 1,1 mil. pracovních míst. V souvislosti s vývojem španělského hospodářství došlo i ke snížení jeho hodnocení agenturou Standard & Poor`s z maximálního AAA na AA+.

V roce 2009 se již zpomalení a následný pokles hospodářského růstu projevil naplno - HDP klesl o 3,6%, průmyslová výroba o 16,2%, stavební výroba o 22,2%, vývoz o 15,9% a dovoz o 26,2%. Hospodářský pokles sebou přinesl velmi dramatickou vlnu ztrát pracovních příležitostí, která vynesla oficiálně vykazovanou nezaměstnanost ve Španělsku na 18%, což představovalo více než 4 miliony práceschopných obyvatel bez zaměstnání. Vládní podpory na reaktivaci ekonomiky a ke zmírnění sociálních dopadů hospodářské krize měly zásadní vliv na prohloubení deficitu státního rozpočtu na -11,4% přičemž státní dluh se zvýšil na 55% HDP.

Přes některé pozitivní výsledky, dosažené v roce v 2010, které by mohly napovídat částečnému zlepšení ekonomické situace Španělska (ES),  přetrvává  řada nepříznivých faktorů a okolností, které mohou vývoj španělské ekonomiky citelně poznamenat.

V roce 2010 dosáhl vytvořený HDP hodnoty 1, 374 biliónů USD, což řadí ES na 12. příčku největších ekonomik světa, za Indii a před Austrálii. Tato pozice však znamená pokles za poslední tři roky o čtyři místa. V hodnocení, vypracovávaném Světovým ekonomickým fórem, kleslo ES o devět příček na 42. místo, což je po Řecku nejvíce (v důsledku, mimo jiné, špatné finanční situace, nepružného pracovního  trhu a neuspokojivé úrovně podnikatelského sektoru). Z hlediska podnikatelského prostředí (možnosti podnikání) pak kleslo ES na 49. místo.

Schodek veřejných financí, který v roce  2009 dosahoval 11.2% HDP, se podařilo v roce 2010 snížit na 9,2% HDP, především díky tomu, že podstatně klesly výdaje státu, který hospodařil se schodkem pouhých  5,1 % HDP. Tento výsledek je však nutno vidět v kontextu skutečnosti, že 2/3 rozpočtových výdajů ES spotřebují jednotlivé autonomní oblasti, které jsou v řadě směrů na centrální administrativě rozpočtově nezávislé, přičemž některé z nich dosahují podstatně vyššího schodku (nejvíce Katalánsko, Castilla-La Mancha a Murcia). Deficit  státního rozpočtu tak v roce 2010 činil  53,444 miliónů EUR, oproti 99.785 miliónům v roce 2009. Lepšího stavu veřejných účtů bylo dosaženo díky zvýšeným příjmům, které vzrostly o 7,7 %. Výdaje klesly oproti roku  2009 pouze o 2,1%,   protože   hlavní   rozpočtové   výdaje – náklady   na  důchody,   nezaměstnanost a dluhovou službu  naopak stouply. Dluh veřejného sektoru  představoval v loňském roce 60,1% z HDP. Podle odhadů MMF existuje nebezpečí, že do roku 2016 vzroste veřejný dluh ES až na 75,9% HDP, některé prognózy uvádějí až 96,3% HDP, pokud ES ekonomika vykáže pomalý růst (což se dá předpokládat).

 V roce 2010, poprvé v tomto desetiletí, došlo ke snížení, ve srovnání s koncem roku 2009, zahraničního  dluhu  ES,  a  to  o 1,2%. Tento fakt je  přičítán  celkovému  zpomalení ekonomiky a menším požadavkům bankovního sektoru a firem na zahraniční kapitál. Zahraniční dluh koncem roku 2010  představoval částku  1,74 biliónů EUR a dosahoval tak 164% HDP (na konci roku 2009 to bylo 167% HDP). Výběr daní a ostatní příjmy státního rozpočtu stouply v roce 2010 o 10,4%, příjmy tvořily 57.157,2 miliónů EUR. Inflace  dosáhla  meziročního růstu 3%, vnitřní poptávka a investice poklesly v roce 2010 o 1,1%. Průměrná mzda dosáhla v roce 2010  výše 1.992 EUR.

K nejpalčivějším  problémům, se kterými se v roce 2010 španělská ekonomika potýkala, patřilo:

-         nezaměstnanost, která byla nejvyšší v EU (okolo 20ti %, cca 4 milióny obyvatel);

-         nízká konkurenceschopnost podnikové sféry;

-         hluboký pokles průmyslu, hl. automobilového a stavebnictví;

-         ztráta kredibility,  ES se ocitlo hned za Řeckem, Irskem a Portugalskem;

-     vysoký schodek veřejných financí;

-         propad veřejných investic.

 

Výsledky španělské ekonomiky v roce 2011, předpověď dalšího vývoje

 

K deficitu ES veřejných rozpočtů ke konci loňského roku ve výši 8,5 procent HDP, což  je o více jak dvě  procenta  víc,  než  byl  záměr  na  rok2011 akterý znamená, pokud se chce ES vláda alespoň pokusit dodržet závazek snížit deficit veřejných financí v roce 2012 na 5,3 procenta HDP (v roce 2013 by chtěla dosáhnout snížení rozpočtového schodku dokonce na 3 procenta), nutnost radikálních škrtů ve veřejných rozpočtech, se v poslední době připojují  další prognózy  vývoje  ekonomiky, které pro ES neznamenají vůbec dobré zprávy.

 Přitom zpráva OECD z konce loňského roku odhadovala ekonomický růst ES v roce 2012 na  0,3 procenta HDP, s tím se pojila i předpověď dalšího poklesu vnitřní poptávky a snížení tempa růstu vývozu.Velké naděje v příznivý ekonomický vývoj nedává ES ani Komise EU, jejíž studie odhaduje rozpočtový schodek v roce 2012 na 5,9 procenta HDP. Podle Komise přitom veřejný dluh ES dosáhl v tomto roce 69,3 procenta HDP, v roce 2012 pak dojde k jejímu  zvýšení na 73,8 procenta HDP.

 Velkým ekonomickým problémem zůstane nezaměstnanost, která by se podle Komise měla v roce 20123 pohybovat okolo 21 procent aktivní populace,  podle  OECD se bude v roce 2012 pohybovat dokonce okolo 23 procent ekonomicky aktivního obyvatelstva.

 Pro dokreslení, ratingová agentura Standard&Poor´s snížila v polovině ledna rating   ES o dva stupně, z AA- na A, negativní výhled. V odůvodnění uvedla, mimo jiné,  nepříznivý výhled růstu ES ekonomiky, vysoké daňové zatížení a zadlužení soukromého sektoru. ES opustila elitní klub států AAA v roce 2009, od té doby zaznamenává v hodnocení ratingových agentur neustálý pokles.

 Nedávno zveřejněné upravené odhady MMF, týkající se dalšího  vývoje ES ekonomiky, uvádějí ve většině ukazatelů ekonomického vývoje výrazně horší data, než při posledním hodnocení ze září 2011. Odhad růstu HDP v roce 2012 snížil MMF o celých 2,8 (!) procentního bodu, z růstu 1,1 % HDP na pokles ve výši -1,7 % HDP. Rovněž odhad na rok 2013 snížil MMF z růstu ve výši 1,8 % HDP na pokles v hodnotě – 0,3 procenta HDP.

 Podle posledního hodnocení MMF veřejný dluh ES, který v roce 2010 představoval 60,1 % HDP, dosáhl v roce 2011 hodnoty 70,1 %, v roce 2012 se pak zvýší na 78,1 % HDP a v roce 2013 na 84 % HDP, přičemž v delším horizontu bude tento procentní podíl stoupat. Schodek veřejných rozpočtů dosáhne na konci roku 2012 podle MMF hodnoty  -6,8 % HDP, v dalším  roce pak -6,3 HDP. Původně stanovený záměr ES vlády dosáhnout koncem roku 2013 schodku ve výši  3% HDP nebude podle MMF dosažen ani po roce 2016, kdy by se měl neustále pohybovat okolo 4 % HDP.

 Ne tak pesimistické jsou, alespoň v některých ohledech, v těchto dnech zveřejněné odhady vývoje vybraných makroekonomických ukazatelů ES učiněné centrální bankou (Banco de Espaňa). Podle jejích údajů ekonomika již v závěru loňského roku upadla do recese, která potrvá, pokud nenastane nějaké další zhoršení okolností, minimálně celý příští rok. K nepříznivým faktorům, jako je slabá vnitřní poptávka a  nedostatek disponibilních úvěrů, se přidává restriktivní fiskální politika, kterou je ES vláda nucena prosazovat v úsilí o dosažení rozpočtové stability a vyhnutí se zahraniční dluhové pasti. Vývoj vybraných makroekonomických ukazatelů je uveden v následující tabulce:

 

 

Meziroční změny ( v procentech)				Předpoklad
	2008	2009	2010	2011	2012	2013
HDP	0,9	-3,7	-0,1	0,7	-1,5	0,2
Soukromá potřeba	-0,6	-4,3	0,8	0,0	-1,2	-0,5
Veřejná spotřeba	5,9	3,7	0,2	-1,2	-6,3	-3,3
Investice do zařízení	-2,9	-22,3	5,1	2,2	-7,0	-0,9
Investice ve stavebnictví	-5,8	-15,4	-10,2	-7,8	-10,6	-3,1
Vývoz zboží a služeb	-1,0	-10,4	13,5	8,8	3,5	5,9
Dovoz zboží a služeb	-5,2	-17,2	8,9	1,4	-4,8	1,2
Vnitřní poptávka	-0,6	-6,6	-1,0	-1,3	-4,0	-1,4
Zahraniční poptávka	1,5	2,8	0,9	2,0	2,5	1,5
Produktivita	1,1	2,9	2,6	2,4	1,6	0,9
Nezaměstnanost	11,3	18,0	20,1	21,5	23,4	23,3
Zdroj: Banco de Espaňa

 

Závazek (učiněný i v rámci EU) dosáhnout v roce 2012 maximálního schodku veřejných rozpočtů ve výši 5,3 procenta HDP bude prakticky nemožné, ve světle výše uvedených makroekonomických údajů, dodržet. V období ekonomické recese, která ES v tomto roce čeká, nebudou zřejmě  ani  radikální rozpočtové škrty postačovat, protože jak centrální rozpočet,  tak  (v mnohém skutečně autonomní)  rozpočty  jednotlivých  autonomních oblastí a místní rozpočty se budou potýkat s nízkými příjmy. Vláda má přitom v rozpočtové oblasti poměrně ambiciózní plány, jak plyne z následující tabulky.

 

 

Rozpočtový záměr na léta 2011-2013 (procenta HDP)
	2010	2011		2012	2013
		Záměr	Skutečnost
Centrální administrativa	-5,8	-4,8	-5,1	-3,2	-2,1
Autonomní oblasti	-2,8	-1,3	-2,7	-1,3	-1,1
Místní rozpočty	-0,5	-0,3	-0,45	-0,3	-0,2
Sociální zabezpečení	-0,2	+0,4	-0,06	+0,4	+0,4
Veřejné rozpočty celkem	-9,3	+6,0	+8,3	-4,4	-3,0
Zdroj: Ministerstvo financí

 

Nová ES vláda je od samého počátku svého vládnutí konfrontována se stále méně příznivými ekonomickými fakty. Vedle okamžitých rozpočtových opatření, učiněných koncem loňského roku a na počátku letošního (např. zmražení příjmů zaměstnanců veřejného sektoru, zvýšení daně z příjmů a daně z nemovitostí atd.), čeká vládu přijetí tvrdých ekonomických opatření. Prvořadou pozornost bude muset věnovat především rozpočtovému schodku, vyváženosti veřejných financí, zahraničnímu zadlužení země, oživení ekonomického růstu a řešení problému nezaměstnanosti.

 

 

 

 

 

zpět na začátek

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

Základní makroekonomické ukazatele Španělska

	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011
HDP (mld. EUR)	904	978	1 053	1 089	1 051	1063	1 073
Reálný růst HDP (%)	3,6	3,9	3,6	0,9	-3,6	-0,1	0,7
Meziroční inflace ( %)	3,4	3,5	2,8	4,1	-0,3	1,8	3,2
Nezaměstnanost (%)	9,2	8,5	8,9	11,3	18	20,1	22,8
Vývoz  (mld. EUR)	155	170,4	185	189,2	158,2	185,8	214,5
Dovoz (mld. EUR)	233	262,7	280,4	282,3	208,4	238,1	260,8
Obchodní bilance	-78	-92,3	-98,9	-94,1	-50,2	-52,3	- 46,3
Bilance BÚ (mld. EUR)	-66,9	-87,7	-105,4	-104,4	-53,2	-47,9	- 37,8
Bilance FÚ (mld. EUR)	60,8	85,6	101	102	57,6	43,4	33,9
Zahraniční dluh (mld. EUR)	1 144	1 370	1 561	1 661	1 724	1 744	1 775
Saldo SR (% HDP)	0,96	1,8	2,2	-11,4	-9,41	-4,77	-5,1

Zdroj: Banco de España (www.bde.es – Estadísticas - Indicadores Económicos), Ministerio de Economía y Competitividad (www.meh.es)

Podíl odvětví na tvorbě HDP

Tvorba a spotřeba HDP 2009

Podíl na tvorbě HDP (% z celku)		Podíl na spotřebě HDP (% z celku)
HDP celkem	100,0		100,0
Služby	66,6	Soukromá spotřeba	55,0
Průmysl	11,7	Veřejná spotřeba	22,1
Stavebnictví	10,0	Investice do zákl. prostředků	24,4
Energetika	2,3	Tvorba zásob	0,5
Zemědělství a rybářství	2,3	Vývoz zboží a služeb	23,7
Zdanění výrobků	7,1	Dovoz zboží a služeb	- 25,7

Národní statistický úřad - www.ine.es

 

Míra nezaměstnanosti

V roce 2008 přišlo o práci 999.416 osob a celový počet nezaměstnaných se zvýšil 3,128.963, což představuje 13,95 % a je udáváno jako nejhorší výsledek v období demokracie.Největší meziroční nárůst nezaměstnanosti byl v stavebnictví v souvislosti s poklesem činnosti (108,1 %), dále v zemědělství (47,2 %) průmyslu (42,8 %) a službách (38,2 %). Nepříznivý vývoj pokračoval i v roce 2009, kdy koncem I. čtvrtletí dosáhla míra nezaměstnanosti 15,8 % při 3,6 mil. lidí bez práce. Rovněž ani další výhled není vzhledem k současnému a očekávanému budoucímu vývoji příznivý, očekává se další nárůst až na 4,5 milionu nezaměstnaných koncem roku 2009.

Trh práce ve Španělsku

	2005	2006	2007	2008	2009
Míra nezaměstnanosti	9,2	8,5	8,3	11,3	18,0
Počet nezaměstnaných ( v tis.)	1.913	1.837	1.834	2.591	4.150
Celková zaměstnanost (v tis.)	18.973	19.748	20.356	20.258	18.888
Celková aktivní populace (v tis.)	20.866	21.586	22.190	22.848	23.037

 

Pramen: www.ine.es

 

zpět na začátek

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Struktura průmyslové výroby Španělska*

Podíly průmyslových odvětví	Podíl
těžební	1,2%
zpracování ropy	6,8%
elektřina, voda, plyn	9,5%
hutní	5,5%
výrobky z nekovových materiálů	6,3%
chemický a farmaceutický	7,9%
kovodělný	8,6%
strojní a mechanická zařízení	4,4%
kancelářské stroje + PC	0,1%
elektrotechnická a elektronická zařízení	5,6%
automobilový + ostaní dopravní zařízení	12,1%
přesné strojírenství	0,6%
potraviny, nápoje, tabák	15,4%
textilní	1,0%
kožedělný	0,2%
obuvnický, oděvní a konfekční	2,0%
dřevo a korek	3,8%
papírenský a grafický	5,0%
kaučuk a plasty	3,6%
ostatní	0,4%
Celkem	100%

* posl. publikované údaje za rok 2007

Pramen: Ministerstvo průmyslu, cestovního ruchu a obchodu (http://www.mityc.es/es-ES/Servicios/IndicadoresE/Informes/

 

Tempo růstu průmyslové výroby v nosných oborech (meziroční změna v %)

	Podíl %	2006				2007				2008
		I.kv.	II.kv.	III.kv.	IV.kv.	I.kv.	II.kv.	III.kv.	IV.kv.	I.kv	II.kv.	III.kv.	IV.kv.
Spotřební zboží	29,7	-0,3	-0,1	0,4	0,1	-0,1	0,1	0,3	0,2	8,2	1,0	-2,9	-4,3
Polotovary	37,4	2,5	2,7	2,8	2,6	2,4	2,6	2,5	2,7	5,7	2,7	-11	-20,4
Výrobní a inv. prostředky	20,0	2,6	2,9	3,1	3,7	3,6	3,2	3,4	3,6	17,0	13,1	-5,9	-7,2
Energie	12,9	5,6	5,1	5,4	5,9	5,8	5,7	5,5	5,8	10,3	-1,1	1,8	3,2
Průmysl celkem	100,0	2,7	2,4	2,9	2,8	2,9	2,8	2,9	3,1	4,8	5,8	-6,9	-9,3

Zdroj: Ministerstvo průmyslu. cestovního ruchu a obchodu  www.mityc.es (údaje na bázi 2005). Údaje jsou očištěny od sezónních a kalendářních vlivů.

Indexy průmyslové výroby podle oborů jsou uvedeny na webových stránkách Národního statistického úřadu: www.ine.es - Boletín trimestral de coyuntura.

 

zpět na začátek

4.4. Stavebnictví

Stavebnictví, jež bylo v minulých letech až do konce roku 2006 spolu s cestovním ruchem a domácí poptávkou jedním z hlavních "tahounů" španělské ekonomiky. Podle dostupných údajů dosáhnul jeho růst 5,1 %. . Na jaře 2007 se však již začal projevovat útlum a během roku 2007 docházelo ke značnému snížení objemu stavební výroby, jenž se v roce 2008 velmi prohloubil. Od počátku roku 2009 nezahájilo 14 největších stavebních firem žádnou větší stavbu.  S témto vývojem souvisí i značný pokles trhu nemovitostí, zvláště nových bytů. Na trhu je několikrát více volných obytných jednotek než zájemců. Tento vývoj má za následek tlak na snižování cen, což odrazuje investory v tomto odvětví a zpomalení výstavby nových bytů - nová výstavba není prakticky zahajována. Došlo i k mírnému poklesu cen nových bytů v některých oblastech.

Většina velkých veřejných zakázek zůstává i nadále pod kontrolou deseti hlavních stavebních firem. Např. v roce 2006  veřejné soutěže na projekty přesahující 6 miliónů Eur představovaly celkovou hodnotu 24,495 mld Eur, což je 68 % z celkové hodnoty vypsané na veřejné práce celou veřejnou správou. Z této částky 59,3 % bylo přiděleno deseti hlavním stavebním firmám v tomto sektoru, které tím získaly zakázky v hodnotě 14,525 mld Eur, zatímco dvacet dalších stavebních firem obdrželo zakázky v hodnotě jen 3,816 mld Eur.

Sektor stavebnictví ve Španělsku je ovládán sedmi hlavními společnostmi:

ACS

Společnost Grupo ACS je aktérem, který svými rozsáhlými aktivitami pokrývá všechny kontinenty. Mezi její hlavní oblasti zájmu patří stavebnictví a služby. Podílí se také na rozvoji klíčových průmyslových sektorů jako infrastruktura a energie. V sektoru stavebnictví se ACS prezentuje jako lídr na španělském trhu. Za rok 2007 dosáhla společnost nárůstu prodeje o 53,7 %, což je ve srovnání s níže jmenovanými společnostmi nejvíce. V oblasti služeb společnost  rozvíjí aktivity spojené s konzervací a zachováním životního prostředí, správou přístavů, dále služby v oblasti přístavní logistiky, dopravy v kontextu národním i mezinárodním. V oblasti koncese se ACS zabývá aktivitami jako indentifikace projektů, příprava nabídky, financování projektů. ACS je od září 2005 hlavním akcionářem společnosti Fenosa, která třetím největším poskytovatelem elektrické energie.

Ferrovial

Tato společnost se soustředí ve svém obchodu na čtyři strategické oblasti, kterými jsou stavebnictví, letiště, dálnice a parkovací plochy a služby. Za rok 2007 dosáhla společnost nárůstu prodeje o 18,4 %. Aktivity  Ferrovial se rozvíjí ve 42 zemích v rámci Evropy, Severní Ameriky, Asie a Latinské Ameriky. Získání společnosti BBA v roce 2006 bylo významným krokem vpřed v procesu internacionalizace společnosti. Ve Španělsku si Ferrovial udržuje pozici lídra co do kontraktace soukromých klientů, což předpokládá 31 % jejich investicí. Co se týče letišť, soustředí se společnost na britské, konkrétně na Heatrow, Gatwick, Stanted, Glasgow a Edinburgh. V sektoru dálnic má společnost dlouholetou tradici. V současnosti má rozpracovaných 20 projektů ve Španělsku, Porugalsku, Irsku, Chile, Řecku, Kanadě a Spojených státech. Ve Španělsku se Ferrovial zasloužila o 253 023 nových parkovišť. 55,9 % zaměstnanců společnosti Ferrovial se nachází mimo Španělsko, konkrétně ve Velké Británii, Spojených státech, Polsku a Švýcarsku.

FCC

Společnost se soustředí ve svém podnikání na stavebnictví, které tvoří 46 % její činnosti, dále na poskytování služeb se zaměřením na životní prostředí, jež činí 39 % aktivit a výroba cementu 15 %. Konkrétní naplnění této aktivity spočívá v udržování čistoty veřejných cest, kanalizací, zachovávání zelených ploch, eliminaci průmyslového odpadu, hospodaření s vodou technická kontrola vozidel. FCC ve snaze o inovaci a šetrný přístup k životnímu prostředí používá společnost při čištění kanalizací vozidla poháněná zemním plynem. Dalšími oblastmi zájmu FCC jsou stavebnictví, nemovitosti, inovace technologií, výstavba parkovišť a přeprava osob. Především ve stavbě silnic má společnost mezinárodní rozptyl. Za rok 2007 dosáhla FCC nárůstu prodeje o 46,4 %.

Sacyr – Vallehermoso

Společnost vznikla v roce 2003 fúzí skupiny Sacyr a skupiny Vallehermoso. Sacyr rozvíjí své hlavní aktivity v oblasti stavebnictví. Především jde o stavbu kancelářských prostor, nákupních středisek, hotelů a rozšiřování bytové zástavby. Dále se soustředí na civilní inženýrství, realizaci studií a aktivity v oblasti životního prostředí. Sacyr je první společností v tomto oboru v Chile. Vallehermoso je první společností na španělském trhu s nemovitostmi. Za rok 2007 společnost navýšila obrat prodeje o 23,0 %.

Acciona

Mezi hlavní aktivity této společnosti patří infrastruktura, nemovitosti, služby v oblasti logistiky a dopravy, služby a servis v oblasti životního prostředí a obnovitelné zdroje. Acciona na trhu operuje v pěti velkých divizích. První z nich je infrastruktura, kde se soustředí na návrh, konstrukci, financování a údržbu. Druhým odvětvím jsou nemovitosti, kde se zaměřuje na podporu bydlení, dále majetkové aktivity v oblasti univerzitních rezidencí, hotelů a kanceláří. Třetí oblastí zájmu je energie, kde se snaží o propagaci udržitelných zdrojů se zaměřením na větrnou energii. Čtvrtou oblastí je  logistika a doprava, kde Acciona figuruje jako přepravce osob a zboží a dále provozuje aktivity typu pozemní a vlaková doprava, logistika a distribuce. Posledním oddělením je servis v oblasti měst a životního prostředí, kde je pozornost věnovaná především zvýšené ochraně životního prostředí. Mezi její vedlejší aktivity patří například produkce vín. Acciona má své zastoupení na pěti kontinentech, největší v Evropě, kromě Španělska také v Německu, Velké Británii, Portugalsku, Belgii, Francii, Andoře, Itálii, Polsku, Slovinsku, Bulharsku, Rumunsku a Chorvatsku. Acciona za rok 2007 dosáhla nárůstu prodeje o 26,8 %.

OHL

Tato společnost zaměřuje svoji pozornost v teritoriu Španělska především na dopravní infrastrukturu (silnice, železnice a letiště), plynovody a ropovody, vodní infrastrukturu (akvadukty a kanály, infrastrukturu v oblasti životního prostředí (čištění a odsolování vody), na aktivity v oblasti energie, bytové a nebytové zástavby (nemocnice, zdravotní centra, administrativní budovy, sportovní a vzdělávací centra), a dále se soustředí na opravu a konzervaci staveb. Co se týče mezinárodní přítomnosti, má OHL největší zastoupení v Latinské Americe, konkrétně v Mexiku, Chile, Argentině a Ekvádoru. V roce 2002 se stala vítězem veřejné soutěže a realizovala tak železnici, která spojuje Ankaru s Istanbulem. V roce 2004 OHL získala dvě velké české společnosti: ŽS Brno a ZPSV a vytvořila tak OHL Střední Evropa. V roce 2005 proniká společnost na severoafrický stavební trh a v roce 2006 do Spojených států amerických. Za rok 2007 dosáhla společnost nárůstu prodeje o 14,8 %.

Isolux-Corsan

Činností této společnosti je konstrukce, výroba, promoce a služby na trhu s nemovitostmi. Kromě toho, že má společnost zastoupení na území celého Španělska, je v Evropě přítomna v Portugalsku, dále potom v Africe (Angola, Maroko, Mozambik), Americe (Brazílie, Chile, Mexiko, Nikaragua) a Asii (Jordánsko, Pákistán). Stejně jako ostatní velké stavební společnosti i tato usiluje o aktivity v rámci ochrany životního prostředí. Konkrétně se v tomto případě jedná o čištění pitné vody. Isolux-Corsan provozuje aktivity také v oblasti výroby a distribuce elektrické energie, a to nejen ve Španělsku, ale i v Latinské Americe, Africe a Asii.

Trh s nemovitostmi

Stavebnictví bylo dlouhodobě motorem španělského hospodářství a proto se negativní tendence v tomto sektoru odráží téměř bezprostředně i do celé ekonomiky a to hned v několika ukazatelích. Stagnace tohoto sektoru je příčinou ztráty 200.000 pracovních míst od počátku roku 2008. To je číslo téměř shodné s počtem pracovních příležitostí vytvořené v tomto oboru za celý minulý rok a ovlivnilo údaje o výši nezaměstnanosti, která v březnu překročila hranici 9%. Během 2 následujících let se očekává ztráta dalších 200.000 pracovních míst v tomto sektoru. Zvýšení nezaměstnanosti je ruku v ruce s poměrně vysokou inflací zejména u produktů denní potřeby příčinou citelného poklesu domácí spotřeby, která společně se stavebnictvím byla a stále ještě je významnou hybnou silou ekonomického růstu Španělska. I to je jeden z důvodů, proč v letošním dubnu nově sestavená vláda začala inhned pracovat na prioritním plánu uspíšení státních stavebních zakázek s cílem oživit tento sektor a udržet ve výkonu jeho nevyužité kapacity.

Vývoj ve stavebnictví dostal do slepé uličky celu řadu investorů v oblasti nemovitostí, kde došlo k dlouho avizovanému splasknutí, nebo lépe řečeno k prasknutí, cenové i objemové bubliny. Pokles poptávky po bytech a rodinných domech v posledním čtvrtletí 2007 způsobil celkové ztráty v tomto sektoru ve výši 200 milionů EUR (to je však způsobeno katastrofálními výsledky společnosti Astroc, která svou ztrátou 260 milionů EUR strhla do červených čísel celý sektor). V průběhu 1. čtvrtletí 2008 se investorské společnosti dostaly postupně do platební neschopnosti, která se v březnu vyhrotila do pádu mnoha malých, avšak i několika významných a rozhodujících stavebních a developerských společností. Březen 2008 se tak stal obdobím intenzivních jednání dlužníků na pokraji bankrotu s finančními ústavy. První, komu se podařilo získat čas k nadechnutí, byla významná katalánská developerská společnost Habitat, které naběhly splátky ve výši přes 1,5 miliardy EUR za loňský nákup divize nemovitostí dalšího stavebního gigantu skupiny Ferrovial. Dalším dočasně zachráněným je fůzovaná skupina Martinsa-Fadesa, které prodloužilo 28 věřitelských bank splátku úvěru ve výši 362 milionů EUR. Stejné štěstí však již neměla společnost Colonial. Dluhy této společnosti, která na trhu nemovitostí až doposud hrála prim s aktivy ve výši 11,6 mld EUR, dosáhly celkového objemu 9 mld. EUR, z toho 6,3 mld. jsou již po splatnosti. Akcie, které se v únoru 2007 obchodovaly za 5,74 EUR klesly za jeden rok na úroveň 1,16 EUR a v průběhu března až na 0,78 EUR. Spásou mělo být jednání o prodeji Colonialu Dubajskému investičnímu fondu (Investment Corporation of Dubai). To však po více než dvou měsíčním jednání ztroskotalo a způsobilo definitivní zhroucení španělského trhu s nemovitostmi. Bezprostředně poté Royal Bank of Scotland a Halifax uplatnily svá práva a převzaly akcie dvou největších akcionářů (Luis Portillo a realitní kancelář Nozar), které byly u těchto bank zastaveny jako záruky splatných půjček. Tím vzrostl podíl těchto bank v Colonialu na 40% a je evidentní, že další osud nemovitostního porfolia Colonialu a tím i nepřímo významné části španělského trhu budou velmi silně ovlivňovat právě ony. V současné době dochází plošně k cca 5% poklesu cen nemovitostí, v řadě případů se však již dá hovořit i o strmém pádu cen až na polovinu původní nabídky.

Podrobnější údaje o vývoji stavebnictví je možno nalézt na webových stránkách Národního statistického úřadu -www.ine.es- INEbase - Construcción y vivienda

Pro orientaci uvádíme vývoj cen  bytů:

Ceny  bytů (za m²) v EUR

Autonomní oblasti	2003	2004	2006	2007	2008	2009*
Andalusie	1 145	1 372	1 707	1 758	1 851	1 698
Asturie	1 158	1 022	1 655	1 760	1 781	1 655
Aragón	1 217	1 373	1 884	1 930	1 935	1 788
Baleárské ostrovy	1 780	1 974	2 312	2 421	2 427	2 261
Baskicko	2 202	2 464	2 872	2 969	3 026	2 901
Extremadura	635	697	978	1 025	1 025	1 015
Galicie	918	1 014	1 471	1 547	1 561	1 476
Kanárské ostrovy	1 368	1 487	1 751	1 825	1 841	1 688
Kantábrie	1 394	1 526	1 987	2 050	2 076	1 876
Kastilie-La Mancha	823	965	1 407	1 478	1 430	1 282
Kastilie a León	1 139	1 277	1 481	1 517	1 509	1 419
Katalánsko	1 964	2 345	2 357	2 450	2 490	2 366
La Rioja	1 252	1 360	1 600	1 620	1 616	1 534
Madrid	2 661	1 998	3 002	3 007	2 979	2 706
Murcie	965	1 227	1 534	1 618	1 589	1 476
Navarra	1 487	1 564	1 729	1 709	1 750	1 689
Valencie	1 092	1 290	1 626	1 664	1 698	1 572

Posl. publikované údaje . Zdroj: El País 18.4.Celkový pokles cen bytů je udáván 6,8 %, což je největší dosud registrovaný pokles.

 

zpět na začátek

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Vývoj a struktura

Zemědělství Španělska negativně ovlivňují zejména tyto faktory: vysoká průměrná nadmořská výška, členitý reliéf země a nedostatek vodních srážek. Nedostatek srážek způsobuje pravidelně závažné problémy, k jistému zlepšení došlo pouze  v letech 2007 -2008.

Z celkové rozlohy Španělska 50.468,3 tisíc ha je 16,02 % pokryto nezemědělskou půdou, neproduktivním terénem, řekami a jezery, 31,43 % tvoří lesní plochy, 12,76 % jsou louky a pastviny a zbývajících 38,81 % jsou obdělávané půdy.

Struktura územního povrchu Španělska (v tis. ha)

Druh povrchu	Celkem
Obdělávaná půda	17.568
Louky a pastviny	7.923
Zalesněný terén	11.152
Ostatní povrchy	13.894
Celkem	50.537

Pramen:Ministerio de Medio Ambiente, Ambiente Rural y Marítimo (boletin2008.pdf, 4,46MB) (boletin2008.pdf, 4,46MB) (boletin2008.pdf, 4,46MB) (boletin2008.pdf, )-Encuesta de superficies de 2009 (ESPANAYCCAA.pdf, 729kB) (ESPANAYCCAA.pdf, 729kB) (ESPANAYCCAA.pdf, 729kB) (ESPANAYCCAA.pdf, 729kB) (ESPANAYCCAA.pdf, )

Hlavní zemědělské komodity: pšenice, žito, směska, ječmen, oves, kukuřice, rýže, luštěniny, cukrová řepa, brambory, bavlna, řepka, slunečnice, sója, olivy, citrusové plody, necitrusové ovoce, zelenina, hroznové víno, tabák.

Rozdělení půdy podle plodin a využití (stav v roce 2009)

plodina	tisíce hektarů	% z celkového povrchu
Obilniny, zrniny	6.209	13,28
Luštěniny	275	0,54
Brambory, okopaniny	66	0,13
Průmyslové plodiny	1.065	2,11
Pícniny	893	1,77
Zelenina	215	0,43
Lada, úhor	3.402	6,73
Citrusové plody	321	0,64
Ovoce necitrusové	1.006	2,00
Vinice	1.095	2,17
Olivové háje	2.569	5,08
Dřeviny	54	0,11
Lesní školky	17	0,03
Skleníky	32	0,06
Rodinné zahrady	102	0,20
Louky a pastviny	7.991	15,81
Lesy	18.624	36,85
Ostatní	6.602	13,06
Celkem	50.537	100,00

Zdroj: Ministerio de Medio Ambiente, Medio Rural y Marítimo - Encuesta de superficies de 2009 (ESPANAYCCAA.pdf, 729kB) (ESPANAYCCAA.pdf, 729kB) (ESPANAYCCAA.pdf, 729kB) (ESPANAYCCAA.pdf, 729kB) (ESPANAYCCAA.pdf, )

 

Zemědělská produkce Španělska

v tisících tun	2005	2006	2007	2008	2009*
Obilniny	13.637	18.980	23.634	23.644	17.137
- pšenice	3.815	5.578	6.350	6.832	4.450
- ječmen	4.457	8.318	11.598	11.270	7.400
- kukuřice	3.994	3.417	3.646	3.718	3.482
- oves	533	923	1.302	1.188	906
- rýže	838	746	738	636	899
Cukrová řepa	6.862	5.941	5.306	4.171	4.154
Vojtěška	10.155	13.078	12.374	10.471	11.054
Citrusové plody	5.214	6.423	5.296	8.598	7.343
Zelenina	8.647	10.606	10.890	10.189	9.240
Ovoce	4.398	5.488	4.895	3.592	3.394
Rajčata	4.397	3.679	3.664	4.050	4.605
Brambory	2.594	2.502	2.518	2.145	2.466
Luštěniny	264	352	340	273	273
Slunečnicová semena	361	607	703	876	876
Olivy	3.892	5.093	6.063	5.089	5.661
Olivový olej	742	1.043	1.220	1.045	1.359
Víno & mošt (tis. hl)	39.750	42.641	41.235	41.583	40.243
Hospodářská zvířata
- hovězí dobytek (tis.)	6.464	5.834	6.585	6.020	n/a
- ovce (tis.)	22.908	23.689	22.194	19.952	n/a
- kozy (tis)	2.842	2.909	2.892	2.959	n/a
- vepři (tis.)	24.844	26.657	26.061	26.026	n/a
* předběžné údaje

Zdroj: http://www.mapa.es/estadistica/pags/superficie/Avances_Cultivos_2010-03.pdf (Avances_Cultivos_2010-03.pdf, ) (Avances_Cultivos_2010-03.pdf, )

 

zpět na začátek

4.6. Služby

Rozhodující složkou sektoru služeb je obchod (60%) a v jeho rámci zejména velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu představující 1/3 všech tržeb v sektoru služeb. Nejvýznamnějšími poskytovateli služeb jsou autonomní oblasti Madrid (25,3%), Katalánsko (19,8%), Andaluzie (12,5%)a Valencie (9,6%). Tyto 4 regiony (z celkového počtu 17) se podílí na 2/3 celkových tržeb v sektoru služeb.

Nejdynamičtější růst tržeb zaznamenala oblast osobních služeb (14,2%) a kulturních a rekreačních služeb (12,1). Tyto sektory se však na selkových službách podílí pouhými 2% celkového obratu a jejich sic dynamický růst neovlivňuje zásadně celkové hospodářské výsledky sektoru služeb.Zajímavou položkou se stávají podnikatelské služby s 8,5% podílem na celkovém obratu a téměř 10% meziročním růstem.

Drtivá většina společností ve službách jsou mikro podnikatelé s méně než 10 zaměstnanci (95,5%) a malé podniky s méně než 50 zaměstnanci (3,9%), kteří zaměstnávají 65% pracovníků ve službách. Pouhých 0,6% společností, které spadají do kategorie velkých (nad 250 zaměstnanců) realizuje zbývajících 45,9% obratu.

Velký důraz je kladen na rozvoj informačních technologií, které doposud představují 5,9% podílu na celkovém obratu služeb. Rozvoj informačních technologií (IT) je v ES považován za určující element dalšího ekonomického rozvoje a růstu produktivity všech hospodářských činností. V roce 2005 odsouhlasila vláda v návaznosti na aplikaci Lisabonské strategie tzv. „Plan Avanza“, jenž se zabývá 5 oblastmi rozvoje informačních technologií:

• rozšiřování informačních technologií mezi občany a do domácností se záměrem dosáhnout rozšíření internetu do konce roku 2010 do 62 % domácností a širokopásmového internetu do 45 % domácností
• využívání IT v podnicích, zvláště malých a středních jako nástroj zvyšování produktivity a efektivity
• začlenění IT do vzdělávacích procesů
• digitalizace a využívání IT ve správní sféře a službách poskytovaných občanům
• pokrytí a rozšíření IT do všech oblastí země včetně širokopásmového internetu a kompletní digitalizaci

Nejvíce vytíženými společnostmi jsou poskytovatelé databází a portálových vyhledavačů. Velký zájem je rovněž o služby v oblasti HW a SW poradenství, IT outsourcingu a programátorské služby.

Postavení služeb v ZO

Významnou roli hrají španělské zahraniční investice a to zejména v Latinské Americe. Dominantní jsou investice do finančních a bankovních služeb, telekomunikací a cestovního ruchu. Dle údajů UNCTAD je 60% španělských zahraničních investic směřováno do sektoru služeb a je čtvrtým největším zahraničním investorem v tomto sektoru. Ve vývozu služeb zaujímá ES v rámci zemí OECD páté místo.

 Zahraniční obchod se službami je v rámci mezinárodních dohod realizován čtyřmi způsoby:

• Přeshraniční (prodávající i kupující zůstávají při poskytování služeb ve svých zemích)
• Přesun kupujícího do země poskytovatele služeb (typický příklad je cestovní ruch)
• Poskytovatel služeb zřizuje podnik v zemi odběratele služeb
• Prostřednictvím vyslání fyzických osob do země odběratele služeb

Statistické údaje o vývozu služeb nejsou v ES ještě dostatečně zpracovávány (jako ostatně ve většině zemí), zejména nejsou schopny podchytit informace o třetím způsobu vývozu služeb, neboť jsou poskytovány v jiném teritoriu. Intuitivně je však odhadováno, že největší váhu v této oblasti mají latinoamerické a evropské pobočky španělských pojišťovacích, dopravních, energetických, telekomunikačních a informačních společností.

Cestovní ruch

Významným zdrojem příjmů do státního rozpočtu jsou každoročně příjmy z turistiky, přestože se objem snížil o 5,6%. Podíl cestovního ruchu na HDP se v posledních letech pohybuje na úrovni kolem 11 %. Sektor zaměstnává cca 12 % pracovní síly.

V roce 2009  navštívilo Španělsko 52,2 mil. turistů, což je o 8,7 % méně  ve srovnání s rokem 2008 (57,4 mil). Španělsko si drží pozici třetí nejnavštěvovanější země světa (za Francií a USA), nejvíce navštěvovanými oblastmi jsou Katalánsko, Andalusie, Baleáry a Kanárské ostrovy. Příjmy z turistiky dosáhly  48  mld. euro, což alespoň částečně snižuje výrazně záporné saldo obchodní bilance. Zvýšila se útrata během pobytu o 2% na 924 euro na osobu a pobyt, t.j. cca 95 euro na 1 den. Největší pokles měli právě turisté s největšími podíly  - Britové 13,3 mil., Němci 8,9 mil., Francouzi 7,9 mil.,  Italové  3,1 mil., dále Holanďané, Portugalci, USA 1,1 mil.

Počty nejčastějších návštěvníků Španělska 2006 až 2009

v mil.	2006	2007	2008	2009
Britové	16,2	16,3	15,7	13,3
Němci	10,1	10,5	10,0	8,9
Francouzi	9,2	9,3	8,1	7,9
Italové	3,4	3,6	3,4	3,1
Severské státy	3,0	3,4	3,0	3,3
Holanďané	2,5	2,4	2,5	n/a
Portugalci	2,2	2,4	2,2	n/a

Pramen: Ministerio de Industrias, Turismo y Comercio –Instituto de Turismo

Podrobnější údaje sektoru služeb lze konzultovat na webových stránkách Ministerio de Economía y Hacienda: http://serviciosweb.meh.es/apps/dgpe/default.aspx

 

zpět na začátek

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Doprava

V roce 2008 došlo k mírnému poklesu počtu osob přepravených v železniční a letecké dopravě. Rovněž se mírně snížil objem nákladu přepraveného po železnici, v letecké dopravě zůstal na úrovni roku 2007.  Vzhledem k vysokému počtu dopravních nehod zpřísnilo ministerstvo infrasturktury předpisy pro provoz na pozemních komunikacích, avšak počet dopravních nehod i s fatálními následky zůstává nadále vysoký. S následky nedodržováním některých přísných dopravních předpisů mají občas zkušenost i někteří čeští přepravci, zvláště řidiči kamionů, kteří bývají pokutování za nedodržování povinných přepravních přestávek (nejsou výjimkou pokuty ve výši EUR 3.000 - 4.000), nebo mají problémy při nesrovnalostech v dokumentaci o přepravovaném nákladu.

V oblasti letecké dopravy došlo vzhledem k otevření nové linky rychlovlaku AVE na trase Madrid - Barcelona k odlivu cestujících na této letecké lince. Jisté problémy zaznamenala vlajková letecká společnost Iberia, ale i Spanair a Futura.

Asociace Ferrmed projednávala v Bruselu společně s Francií návrh projektu železničního spojení mezi severními přístavy v Německu a přístavem Algeciras na jihu Španělska. Celková délka trati pro přepravu nákladu má být cca 2.500 km (některé úseky již existují, bylo by však třeba zvýšit jejich kapacitu). Projekt má být realizován ve třech etapách - 2010, 2017 a 2025.

Vláda představila podnikatelské veřejnosti ambiciózní plán rozvoje infrastruktury Španělska na léta 2005–2020.

V tomto období má být investováno každoročně v průměru 15 mld. euro, což je 1,5 % ročního HDP. Celkový objem investic má dosáhnout téměř 250 miliard eur. Dalším přínosem tohoto „makroplánu", jenž má schválit příští zasedání vlády, je vytváření 150.000 nových pracovních míst ročně.

Rozdělení investic podle jednotlivých oborů

Obor	mld. EURO	%
Železniční doprava	108,760	43,70
Silniční doprava	62,785	25,23
Letecká doprava	15,700	6,31
Námořní doprava	23,460	9,43
Přeprava zboží a osob	3,620	1,45
Městská doprava	32,527	13,07
Výzkum, vývoj a inovace	2,040	0,82
Celkem	248,892	100,00

60 % z celkového objemu investic ve výši téměř čtvrt bilionu eur má být získáváno z každoročního rozpočtu a 40% se předpokládá z mimorozpočtových zdrojů, a to tak, že polovina z těchto 40 % bude financována ze systému spolupráce mezi státním a soukromým sektorem a zbývající polovina ze soukromých zdrojů.

Největší význam je přisuzován železniční dopravě a její integraci do evropského železničního systému. Součástí plánu je i rozšíření sítě vysokorychlostní železnice (nad 250 km/hod AVE - Alta Velocidad) ze stávajících 1.031 km na 10.000 km do roku 2020. Záměr vlády dokončit vysokorychlostní spojení AVE mezi Madridem a Barcelonou se nepodařilo uskutečnit v uvažováném termínu do Vánoc 2007 vzhledem ke zpozdění způsobeném výpadky v příměstské dopravě. Pravidelný provoz - 34 vlakových souprav denně - byl zahájen až 20. února 2008. Železnice tím odčerpala významnou část klientely leteckým přepravcům a snížila jejich podíl na vnitrostátní přepravě.

Kromě státního Renfe obdržely dopravní koncese též významné stavební firmy s bohatou zkušeností v železničním stavitelství a údržbě železnic Comsa Group (Comsa Rail) a ACS (Continental Rail), dále firmy Acciona (stavební a logistická firma, významná i v energetickém sektoru), Transfesa (jeden z největších evropských logistických operátorů) a Azvi (stavební firma specializovaná na dopravní infrastruktury).

Od liberalizace železniční dopravy se očekává vytvoření tržního konkurenčního prostředí, avšak tento proces si vyžádá ještě řadu dalších let. Španělsko se svým zastaralým systémem nákladní železniční dopravy výrazně pokulhává za evropskou špičkou a v nových tržních podmínkách bude před tímto sektorem stát velmi obtížný úkol vybudování konkurenčně schopného trhu. Břímě prvních let tohoto procesu ponese státní Renfe, která se již snaží vytvářet aliance s privátními logistickými firmami, restrukturalizovala svou vlastní dopravní divizi a je pověřena vybudovat dobrou pověst tomuto sektoru. Zájem španělské vlády o rozvoj železniční nákladní dopravy je podpořen i jejím strategickým zájmem v osobní dopravě, kde výrazně rozšiřuje sítˇ vysokorychlostních vlaků, čímž uvolní značnou kapacitu stávajících tratí, kterou hodlá využít právě pro rozvoj nákladní dopravy. Tento proces byl rovněž definován ve Strategickém programu rozvoje infrastruktury a dopravy PEIT (Plan Estratégico de Infraestructuras y Transporte).

V letecké dopravě je cílem plánu zdvojnásobit kapacitu letišť do roku 2020 vzhledem k rostoucí poptávce po letecké přepravě. Významným krokem k tomuto cíli je rozšíření kapacity madridského letiště v Barajas o 35 milionů pasažérů ročně celkovou investicí ve výši EUR 6 mld. Další prioritou je podpora aktivní španělské účasti na projektu Společné nebe a v komunikačních programech jako EGNOS a navigační systém pomocí družice Galileo.

V silniční dopravě, do které má být investována čtvrtina celkového objemu, je prioritou budování 6.000 km vysokorychlostních silnic, čímž se celková délka zvýší ze stávajících 9.000 km na 15.000 km a to tak, aby v roce 2020 mělo 94% obyvatel přístup do 50 km k nejbližší dálnici.

Změny se předpokládají rovněž v koncepci a systému dopravní sítě, zvláště silniční. Opouští se radiální (paprskový) systém s centrem v Madridu a přechází na síťový, který vytvoří osy pro průjezd zemí, aniž by bylo nutné projíždět hlavním městem.

Telekomunikace

Rychlým tempem pokračoval rozvoj moderních komunikačních technologií i v roce 2008. Na trhu se předhánějí v nabídkách poskytovatelé internetových služeb. Počet mobilních telefonů je již blízký počtu obyvatel země. Svou dominantní pozici na trhu si drží Telefónica, jež dosáhla v roce 2007 čistého zisku 8,9 mld. €. Podstatnou část tohoto zisku (8,6 mld. €)chce Telefónica investovat do rozšíření sítě optických vláken, aby mohla nabízet rychlý internet s připojením 100 Mbytů za sekundu. Značná pozornost je věnována dalšímu zlepšení přístupu k informacím všech vrstev obyvatelstva a zlepšení a modernizaci vybavení domácností telekomunikační moderní technikou. Koncem ledna 2006 rozšířila Telefónica svou síť širokopásmového připojení ADSL do venkovských oblastí. Tohoto významného kroku bylo dosaženo díly využití strukturálních fondů EU v rámci programu Ministerstva průmyslu, obchodu a cestovního ruchu na rozšíření širokopásmového připojení na venkově a vzdálených oblastech (Galicie, Asturie, obě Kastilie, Andalusie, Valencie, Murcie a Kanárské ostrovy). Rozšíření sítě ADSL umožní těmto autonomním oblastem nejen vysokorychlostní internetové připojení, ale Telefónica nabízí v těchto oblastech svou službu televizního vysílání Imagenio, která zahrnuje celou škálu televizních kanálů.

V oboru telekomunikací došlo po vstupu Telefóniky na český trh k těsnější spolupráci v tomto sektoru.

Energetika

Celková výroba elektrické energie roste  průběžně od roku 1997, i v roce 2008  došlo k menšímu nárůstu i přes nepříznivý  vývoj hospodářské situace. Vzrostl podíl energie z obnovitelných zdrojů. Sílí tlak podnikatelské a odborné veřejnosti na zahájení dialogu o možnosti změny negativního postoje současné vlády k jaderné energetice.

Zdroj	2004 (GWh)	podíl        %	2005 (GWh)	podíl        %	2006 (GWh)	2007 (GWh)	2008 (GWh)	podíl %	2008/2007 v %
uhlí	80.369	28,8	81.713	28,0	83.115	71.846	65.677	21,4	- 9,4 %
jádro	63.606	22,7	57.539	19,7	53.454	55.077	58.973	19,2	+ 7,0 %
zemní plyn	56.556	20,2	75.808	26,0	79.756	82.324	90.190	29,4	+ 9,5%
voda	34.439	12,3	22.975	7,9	24.857	26.831	21.428	14,3	-8,0 %
ropné produkty	22.427	8,0	25.888	8,9	26.915	23.007	25.915	8,5	+12,6%
vítr	15.601	5,6	20.335	7,0	26.351	26.668	30.130	9,8	+ 12,9%
ostatní obnovitelné zdroje	6.740	2,4	7.684	2,6	8.988	9.913	14.037	4,6	+41,6%
Produkce brutto celkem	266.948	100,0	279.023	100,0	286.863	298.638	306.350	100,0
Výrobní spotřeba	14.106		16.277		15.006	13.997	12.991
Produkce netto celkem	252.842	100,0	262.746	100,0	271.857	284.641	293.359	100,0

Zdroje výroby energie (2008):

V roce 2008 bylo investováno do sektoru energetiky celkem 7,1 mld. euro, z toho 2,5 mld. euro do klasických zdrojů, 1,9 mld. euro do obnovitelných zdrojů energie a 2,7 mld. euro do přenosových a rozvodných sítí. V roce 2008 došlo k mírnému poklesu energie vyráběné v uhelných a vodních elektrárnách. Podíl obnovitelých zdrojů se zvýšil, avšak zůstává stále relativně nízký.  V roce 2007 se zvýšil instalovaný výkon o 5.942 MW, v roce 2008 o 4.514 MW.. Z obnovitelných zdrojů jsou důležité větrné elektrárny - téměř 25% celkové instalované kapacity v EU (25) je ve Španělsku (celkem 8 263 MW, na druhém místě za Německem s 16 629 MW z celkových 34 205 MW v EU. Lze očekávat zvýšení podílu obnovitelných zdrojů vzhledem k emisím skleníkových plynů (CO2, CH4 a N2O), jež překročily v roce 2004 úroveň referenčního roku 1990 (1990 = 100%) o 45%, což je 3 x více než povoluje Španělsku Kjótský protokol (maximálně 15%). Hlavní podíl na tomto zvýšení má doprava a domácnosti (60%), průmyslová výroba cca 40%. Významné španělské energetické podniky (Endesa, Iberdrola a Unión Fenosa) projevují zájem o spolupráci s ČR při obchodování s emisními povolenkami a o investiční spolupráci na JI projektech.

Španělsko udává svoji roční produkci 400 milionů tun CO2. V roce 2008 došlo k poklesu emisí o 8 %, což je udáváváno jako největší snížení v posledních letech. Přesto však překračuje referenční hodnotu Kjótského protokolu o 42 %. Zůstává mu tedy problém, jak snížit emise o zbývajících 27 %. Dosavadní předpoklad vlády byl, že v roce 2012 bude překračovat limit o 24%. Zbylých 9% chce vyřešit nákupy licencí - 7% a v rámci spolupráce na projektech - 2%. Španělsku se poprvé od Kjótského protokolu podařilo snížit emise CO2 o 2,7 % v roce 2006.

Španělsko podepsalo s Francií dohodu o propojení energetických soustav do roku 2011. Vedení vvn 400 kV o délce 55 km spojí francouzský Baixas a Santa Llogaia na španělské straně. Tento krok by neměl být posledním pokud jde o posilování energetické bezpečnosti. Španělsko a Francie se dohodly na vypracování studie proveditelnosti propojení plynovodů v horizontu roku 2015.

Značně diskutovanou problematikou je v současném Španělsku postavení jaderné energetiky v rámci elektroenergetické soustavy země. Španělsko disponuje 9 jadernými elektrárnami (ZORITA, GAROŇA, ALMETRÁS I., II., ASCÓ, COFRENTES I., II., VENDELLÓS, TRILLO), které produkují celkem 63.715 KW/hod., což představuje v současnosti 20% veškeré energetické výroby. Vláda vyhlásila již dříve útlum jaderného programu, je však pod sílícím tlakem podnikatelských svazů a odborné veřejnosti, kteří požadují přehodnocení tohoto přístupu. Na veřejné mínění mohou do jisté míry působit drobné technické poruchy v provozu, jež měly za následek únik radioaktivních částic do prostoru kolem elektrárny Ascó II. Zmíněný podíl je ve srovnání s jinými zeměmi EU poměrně nízký, např. s Francií (70%). Španělsko v návaznosti na své mezinárodně - právní závazky (Protokol z Kjóto) a očekávaný další růst spotřeby energie zvažuje možnosti další výstavby a rozšíření nukleárních elektráren.

Měsíčně aktualizovaný přehled výroby a spotřeby elektrické energie lze najít na stránkách Red Eléctrica de España (boletín Mensual) a plán energetického využití obnovitelných zdrojů 2005–2010 na stránkách Instituto para la Diverisifiicación y Ahorro de la Energía (IDAE)

 

zpět na začátek

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Španělská rozvojová pomoc zahrnuje přímou nevratnou pomoc, prostředky pro NGO, kulturní a školskou spolupráci, částečné prominutí dluhů a kreditní linky. Prioritními příjemci jsou Latinská Amerika (Bolivie, Ekvádor, Paraguay Kolumbie, Peru), v rámci Středomoří severní Afrika (Maroko, Tunis, Alžírsko) a palestinská území. V Africe se Španělsko zaměřuje na regiony s historickými vazbami - Senegal, Kapverdy, Rovníkovou Guineu, atd.). V Asii zůstaly prioritou Filipíny, v Evropě Albánie, Bosna a Hercegovina a FYROM.

K finálnímu rozdělování pomoci Španělsko využívá jak NGO, tak mezinárodní organizace (především EU a OSN - UNHCR, FAO, OMS, UNICEF a UNRWA) a mezinárodní specializované organizace (především Mezinárodní červený kříž a Mezinárodní federace červeného kříže a červeného půlměsíce). Pro úplnost zmiňujeme posledně publikované údaje o této problematice.

Státní/ oficiální rozvojová pomoc (mil. EUR)

	2003	2004	2005	2006	2007	2008
Multilaterální	797,8	842,4	856,1	1 247,3	1 707,7	2 269,2
–Příspěvky do EU	460,9	495,2	472,8	647,8	689,3	739,1
–Mezinárodní finanční organizace	258,2	271,9	268,1	267,3	527,1	542,5
–Mezinárodní nefinanční organizace	78,6	75,2	115,2	58,6	155,4	987,7
Bilaterální	1 280,6	1 445,4	1 519,3	1 987,6	2 059,8	3 240
Státní rozvojová pomoc návratná	307,5	223,7	214,6	273,6	189,8	241,8
Finanční rozvojové úvěry (po odečtu splátek)	247,4	163,6	152,9	180,0	100,0	157,5
Mikroúvěry	60,1	60,1	61,7	76,7	89,8	84,3
Státní rozvojová pomoc nenávratná	973,1	1 221,6	1 417,2	1 506,0	1 642,9	2 998,2
Konverze zahr. dluhy	123,7	372,0	389,6	456,0	350,0	444,8
Programy/ Projekty pomoci	417,5	390,9	468,0	552,0	705,5	899,8
Potravinová pomoc	9,6	7,5	7,8	9,2	n/a	n/a
Okamžitá humanitární pomoc	32,9	35,5	39,9	44,1	162,1	188,4
Pomoc a dotace nevládních organizací	79,9	79,5	80,8	92,4	587,4	910,7
Celkem státní správa	665,0	886,8	906,9	968,8	n/a	n/a
Autonomní správa	216,9	233,5	249,2	285,8	n/a	n/a
Místní správa	91,1	101,3	105,2	140,0	n/a	n/a
Celkem Státní rozvojová pomoc	2 078,4	2 287,8	2 589,8	3 235,0	4 289,6	5 509,3
Procento SRP/ HNP	0,3	0,3	0,3	0,3	0,42	0,50
HNP (Hrubý národní produkt) (miliardy euro)	729,2	774,4	792,7	974,0	1 023,5	1 092,9

 

Pramen: Ministerio de asuntos exteriores y cooperación

Španělská vláda schválila Řídící plán zahraniční pomoci na léta 2005–2008, jenž vyjadřuje priority současné španělské vlády, která chce změnit filozofii pomoci, její množství a celý systém řízení v souladu s důrazem, který zahraniční spolupráci dává. Změnu v porovnání s předchozím obdobím měla signalizovat již snaha zapojit do přípravu plánu co nejvíce subjektů činných v dané oblasti. Záměrem vlády je, aby objem prostředků na oficiální rozvoj pomoc dosáhnul 0,7 % HDP v letech 2009 -2012.

Prioritou je kvalita pomoci. Řídící plán má za cíl zavést mechanismy řízení, které umožní lépe plánovat a řídit pomoc podle konkrétních výsledků projektů v jednotlivých zemích a prostřednictvím předchozích jednání s jednotlivými příjemci pomoci a strategických dokumentů vypracovaných pro jednotlivé země.

Dalším základním principem plánu je koherence veřejných politik - princip spoluodpovědnosti a propojení národních strategií cestou konstruktivního dialogu donorů, větší koherence mezi cíli rozvojové pomoci a dalšími politikami i v kontextu přístupu na trhy a zahraničního zadlužení rozvojových zemí.

Co se týká geografických priorit, i zde dochází oproti minulosti ke změnám. Plán vytváří tři skupiny zemí:

1. Prioritní země, na které se bude soustřeďovat většina zdrojů (70% bilaterální pomoci), v jejichž případě se pro každou vypracuje rámcový strategický plán, vycházející z jednání s každou zemí a z výše zmíněného principu propojení politik. Konkrétně se jedná o 23 zemí - v Latinské Americe o Honduras, Nikaraguu, Salvador, Guatemalu, Haiti, Dominikánskou republiku, Paraguay, Bolívii, Peru a Ekvádor, v Maghrebu a na BV o Alžírsko, Maroko, Mauretánii, Tunisko, Západní Saharu a palestinská území, v subsaharské Africe o Mosambik, Angolu, Namibii, Senegal a Kapverdy a v Asii a Tichomoří o Vietnam a Filipíny.
2. Země, kterým bude věnována zvláštní pozornost - jde o státy nacházející se ve zvláštní situaci z důvodu potřeby prevence konfliktů, nastolení míru, nedostatečného dodržování LP, málo demokratických systémů nebo přírodních katastrof. Plán předpokládá vypracování zvláštního plánu s určením sektorů, cílů a očekávaných výsledků. Konkrétně se jedná v LA o Kubu a Kolumbii, v Maghrebu a na BV o Irák, Libanon a Sýrii, v subsaharské Africe o Etiopii, Súdán, Kongo (DRC), Rovníkovou Guineu a Guineu Bissau, v Asii o Východní Timor, Afghánistán, Kambodžu a země postižené tsunami a v JVE o Bosnu a Hercegovinu a Albánii.
3. Preferované země - jde o země v upřednostněných geografických oblastech, které nejsou uvedeny v předchozích kategoriích, a země, které jsou závislé na pomoci a v nichž existují části populace žijící v nedostatečných ekonomických a sociálních podmínkách. Těmto zemím bude poskytnuta přesně mířená pomoc. V LA jde o Kostariku, Mexiko, Brazílii, Chile, Venezuelu, Panamu, Argentinu a Uruguay a dále o Egypt, Jordánsko, JAR, Svatý Tomáš a Princův ostrov, Bangladéš, ČLR a v SVE o země s nízkými průměrnými příjmy, kandidátské země a země, které by mohly potřebovat konkrétní pomoc v rámci Paktu stability pro JVE.

Sektorově bude španělská pomoc prioritně zaměřena na sektory a veřejné politiky, které sami příjemci označí za prioritní pro snížení chudoby. Základním kritériem přitom je, že okolo 20 % španělské oficiální rozvojové pomoci bude určeno na základní sociální služby, jako jsou zdravotnictví a školství. Obecně jsou sektorové priority plánem definovány jako posílení institucionálního a sociálního systému, zvýšení lidských schopností, ekonomických schopností, schopností udržet životní prostředí, zvýšení kulturních schopností a svobod, zvýšení autonomie žen a schopnosti předcházet konfliktům.

Vláda odsouhlasila Plán mezinárodní rozvojové spolupráce na rok 2008, v rámci něhož má být poskytnuto na oficiální rozvojovou pomoc 5,509 mld. euro, což je o 1,2 mld. euro více než v roce 2007. Tento objem představuje 0,5 % HDP, což je v souladu se záměrem vlády dosáhnout do roku 2012 podíl 0,7 % HDP na ORP. Pokud jde o teritoriální rozdělení, 40 % této ORP má být směrováno do zemí Latinské Ameriky a 20 % do subsaharské Afriky.

Významnou roli v plánu hraje pomoc poskytovaná prostřednictvím EU a multilaterálních organizací. Na tuto formu je určeno 40 % celkové oficiální rozvojové pomoci (25–30 % přes unijní mechanismy, 10–15 % přes mnohostranné organizace).

K doplnění aspektů rozvojové pomoci je třeba ještě uvést, že španělská administrativa zahrnuje do oficiální rozvojové pomoci i položky, které jinak zůstávají součástí bilaterální zahraničně - obchodní politiky. Jde především o tzv. konverzi pohledávek v rozvojových zemích ve prospěch španělské firemní sféry v oblasti investic. Španělsko se snaží respektovat v této oblasti závazky přijaté v rámci EU na Konferenci o financování v rozvojových zemích v Monterrey.

 

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu