Španělsko: Finanční a daňový sektor

• 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
• 5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
• 5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
• 5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
• 5.5. Daňový systém

5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Zdroj : Ministerio de Economía y Hacienda -www.minhac.es (Indicadores económicos) a IGAE

Veřejné finance skončily v roce 2008 s deficitem 41,8 mld. euro, což je 3,82 HDP ve srovnání s přebytkem v roce 2007 ve  výši 23,3 mld. EUR, což představovalo 2,23 % HDP. Na rozdíl od prvních  4 let za vlády premiéra Zapatera, kdy bylo saldo veřejných financí pozitivní se očekává další zvýšení deficitu až na 6 % HDP.

zpět na začátek

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)

zdroj : Banco de España (www.bde.es – Estadísticas - Indicadores Económicos

zpět na začátek

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba

*  poslední uveřejněný údaj

Pramen: Banco de Espaňa

zpět na začátek

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Španělský bankovní systém je velmi rozvinutý. Ve Španělsku působí 102 místních bank a 56 zahraničních bank, z toho 40 z nich s hlavním sídlem v jiném státě EU a 16 z nich s hlavním sídlem mimo EU.

Pořadí největších bankovních ústavů podle aktiv bylo stejné v minulých 2 letech („top ten"), těchto 10 bankovních domů zaujímalo celkem 85,5 % bankovních aktiv v roce 2007 :

Pramen: Asociación Espaňola de Banca privada

Bankovní ústavy působící ve Španělsku s hlavním sídlem v jiném státě EU lze řadit podle aktiv takto:

1. La Caixa
2. C. A. de Madrid
3. C. A. de Catalunya
4. Bancaja
5. C. A. del Mediterráneo
6. C. A. de Galicia
7. Ibercaja
8. Unicaja
9. BBK
10. Caja España

Asociace spořitelen (CECA) sdružuje pět desítek spořitelen plus 12 regionálních spořitelen s 15.010 pobočkami. Prvních deset spořitelen ovládá 63,4% celkových aktiv. Z hlediska výše dosaženého zisku stály na předních místech spořitelny La Caixa de Pensions de Barcelona, Caja Madrid a Bilbao Bizkaia Kutxa.

zpět na začátek

5.5. Daňový systém

Informace ke konkrétní problematice naleznete na stránkách Finančního úřadu Španělska (Agencia Tributaria):

www.aeat.es

Konzultace pro:

- fyzické osoby  (ciudadanos)

- právnické osoby (empresas y profesionales)

Španělský daňový systém lze rozčlenit do tří základních úrovní zdanění, a to daní stanovených centrální vládou, daní vyměřovaných vládami autonomních oblastí (AO) a daní určovaných místními úřady. Daňový systém rozeznává daně (impuestos), dávky a poplatky (tasas) a speciální poplatky (contribuciones especiales). Z celého Španělska pouze AO Baskicko a Navarra mají vlastní daňový režim. V roce 2007 se uskutečnila poměrně rozsáhlá daňová reforma, jejíž jednotlivé atributy jsou rozpracovávány a měněny průběžně.

Daně vybírané centrální administrativou jsou jednak daněmi přímými (daň ze zisku společností, daň z příjmu fyzických osob, majetková daň, dědická a darovací daň), jednak daněmi nepřímými (daň z přidané hodnoty, daň z převodu majetku a kolkovné, spotřební daň, dovozní clo, daň z pojistných prémií).

Cílem výše uvedené daňové reformy bylo sjednotit pravidla pro stanovení daňového základu, účetní pravidla a systémově zjednodušit právní úpravu. Rozhodujícím kritériem pro stanovení správného režimu daně ze zisku společnosti je sídlo, daňový domicil (residencia). Společnost je považována za španělský subjekt, pokud splňuje jednu z následujících podmínek:

• Byla založena dle španělských zákonů, její úřední sídlo je ve Španělsku, nebo že má ve Španělsku efektivní sídlo.
• V případě, že by došlo ke sporu ohledně sídla společnosti, bude se vycházet z platných mezistátních daňových dohod, tzn. v případě ČR ze smlouvy o zamezení dvojího zdanění (viz zákon č. 23/1982 Sb.).
• Stálá provozovna (také viz čl. 5 a 7 smlouvy o zamezení dvojího zdanění), ve shodě se vzorovou daňovou úmluvou OECD, společnosti s daňovým domicilem mimo Španělsko (nerezidentská společnost) platí 20, resp. 25% daň z čistého zisku vytvořeného z příjmů pobíraných ve Španělsku, tzn., že je daňově zatížena stejně jako španělské podniky. Pokud nerezidentská společnost převádí zisk vytvořený stálou provozovnou ve Španělsku do zahraničí, je zdaněn 25% daní. Stálá provozovna zřízená ve Španělsku vede účetní záznamy v souladu s předpisy platnými pro místní podniky. Stálá provozovna může žádat místní úřady o daňové úlevy stejně jako španělské rezidentní společnosti.
• České a jiné zahraniční podniky, které nemají ve Španělsku zřízenou stálou provozovnu, a jejichž stát má uzavřenou mezivládní daňovou smlouvu, nemají ve Španělsku zdaňovány příjmy ani kapitálové výnosy (vyjma zisků z nemovitého majetku).
• Obecně lze u daně z příjmu právnických osob (impuesto de corporación) konstatovat, že se tyto společnosti daní 20, rep. 25% sazbou. Zdanitelný příjem z prodeje investičního majetku se dělí 18% sazbou za předpokladu, že se výnosy z prodeje znovu investují.
• Zdanění dalších druhů příjmů je upraveno smlouvou o zamezení dvojího zdanění (zákon č. 23/1982 Sb.), a to při snížené daňové sazbě (5% daní u dividend brutto, je-li skutečným vlastníkem společnost, která vlastní přímo nejméně 25% kapitálu společnosti vyplácející dividendy, nebo 15% daní u dividend brutto ve všech ostatních případech; daň až do 5% u autorských práv a licenčních poplatků, s výjimkou vědeckých prací; úroky jsou osvobozeny od zdanění ve druhém státě, pokud by nebyl poskytnut úvěr stálé provozovně vlastněné příjemcem úvěru ve Španělsku). Stálá provozovna nerezidentní společnosti by měla zplnomocnit španělského občana, nebo jinou zplnomocněnou osobu jako svého daňového reprezentanta (pro styk s finančními úřady), a jehož pověření by mělo být zapsáno na obchodním rejstříku.
• Pro oceňování inventáře se ve Španělsku může použít jakákoli metoda (například LIFO, FIFO, podle pořizovacích nákladů, nebo vážené průměrné náklady), která je akceptována jak pro účetní, tak pro daňové účely. Odpisy (amortizace) jsou definovány jako odpočitatelný výdaj, za podmínky, že jsou efektivní a jsou-li zaneseny v účetní knize.
• Oficiální odpisové sazby jsou publikovány v úředním věstníku a majetek je tříděn do odpisových skupin (viz tabulka)

Zvláštní pravidla odpisování platí pro aktiva používaná denně po dobu více než jedné běžné pracovní směny a pro aktiva nakoupená z druhé ruky. Příkladem může být metoda tzv. degresivních odpisů, kdy je povoleno u všech aktiv, s výjimkou budov a nábytku, amortizaci přesunout do prvních let jejich životnosti, kdy efektivní amortizace může být větší s tím, že k propočtu degresivních odpisů se použije koeficient, kterým se vynásobí účetní hodnota aktiv.

Podniky, které si z technických důvodů přejí rychlejší odepisování svých aktiv, mohou požádat státní správu o stanovení speciálního odpisového plánu s vyššími ročními odpisovými sazbami.

AO Kanárské ostrovy se díky svému geografickému umístění a celkové odloučenosti od pevniny těší tzv. daňovému režimu Kanárských ostrovů, a to na základě zákona 19/1994, doplněného Královským dekretem 3/1996, a zákona 13/1996. Celé území Kanárských ostrovů je definováno jako Zvláštní kanárská zóna (ZEC) pro účely výrobní, zpracovatelské, manipulační a obchodní činnosti. Společnosti (právnické osoby), pobočky, stálé provozovny, které chtějí požívat výhod ZEC, se musí zapsat do oficiálního veřejného rejstříku společností ZEC. Zapsané společnosti pak mohou vykonávat transakce s nerezidentními společnostmi se sídlem mimo Španělsko, nebo s nerezidentními společnostmi majícími stálou provozovnou ve Španělsku za podmínky, že tyto transakce se nebudou realizovat s touto stálou provozovnou, nebo s jinými společnostmi v ZEC. Režim ZEC se vztahuje také na transakce spojené s výrobou hmotných statků, jež lze provádět s rezidenty, nebo se stálými provozovnami nerezidentních společností ve Španělsku.

Daňový režim ZEC zavazuje společnosti odvádět 1% daň ze zisku společností za transakce realizované v ZEC. Firmy v ZEC jsou osvobozeny od placení nepřímých daní za činnosti prováděné v ZEC. Devizoví cizozemci ze států mimo EU jsou v ZEC osvobozeni od skutečné povinnosti placení daně ze zisku společností a daně z příjmu fyzických osob u výnosů, navýšení majetku a při rozdělování zisku v rámci ZEC. Daňový režim ZEC osvobozuje od placení daně z majetkových převodů a z doložených právních úkonů u transakcí společností, s výjimkou rozpuštění podniku, dále u nákupu zboží a práv určených na rozvoj činnosti společnosti, a u doložených právních úkonů, s výjimkou směnek, nebo převoditelných dokladů a čl. 31 zákona o dani, uskutečněných na kanárském území. Dále daňový režim ZEC osvobozuje od platby tzv. všeobecné nepřímé kanárské daně (IGIC) u transakcí uskutečněných s nerezidenty, nebo s jinými subjekty ZEC v případě dodávky zboží, poskytování služeb a u dovozu zboží. Dále režim ZEC osvobozuje při vstupu zboží do ZEC od placení zvláštní sazby ostrovní přirážky (TEAI) a od placení přirážky za výrobu a dovoz na Kanárské ostrovy u transakcí mezi subjekty ZEC a s nerezidenty. V rámci ZEC se snižuje zdanitelný základ společností u té části zisku, která se určí jako rezerva na investice (reinvestovaný zisk).

S účinností od 1. 1.1999 došlo ve Španělsku k novelizaci právní úpravy zdaňování příjmů fyzických osob. Zákonem č. 40/1998 byla celá problematika podstatně zjednodušena a přizpůsobena principům OECD, přičemž současně byl zachován systém progresivního zvyšování daní v návaznosti na vykázaný příjem. Rozpětí zdanitelného příjmu se nyní pohybuje od nejnižší 15% sazby při příjmech do výše 3.670 EUR až po maximální 39% sazbu odpovídající příjmům do 67.450 EUR a výše.

U daně z příjmu fyzických osob (IRPF - z celkových čistých výnosů a navýšení, nebo snížení majetku) platí ve Španělsku stejné kritérium jako u společností, totiž obvyklé bydliště, nebo sídlo (rezidence), a zda se na španělském území tato osoba zdržuje po dobu delší než 183 dní v průběhu běžného roku, nebo zda má ve Španělsku hlavní základnu pro rozvoj podnikatelské činnosti, nebo profese, či svých podnikatelských zájmů. Pro španělské občany (devizové tuzemce) platily sazby daně z příjmu fyzických osob v r. 2000 podle níže uvedené tabulky:

Daň z příjmu fyzických osob (IRPF) se na celostátní úrovni pohybuje od 15% do 39,6% (viz. sloupec A). Dále však platí i fakultativní možnost zatížení dodatečnou daní na úrovni autonomních regionů od 3% do 8,4% (sloupec B).

Shora uvedené daňové sazby by se mohly například týkat španělských zaměstnanců pobočky (stálé provozovny), t.j. detašované organizační složky české společnosti ve Španělsku. Devizoví cizozemci platí 25% daň z příjmu fyzických osob a 35% daň z kapitálových výnosů. V případě, že devizoví cizozemci (zde z ČR) mají zřízenou ve Španělsku stálou provozovnu, platí pro ně podmínky podle mezivládní dohody o zamezení dvojího zdanění (zákon č. 23/1982 Sb.)

Problematika daně z přidané hodnoty (DPH) byla upravena zákonem k 1. 1. 1993 a její sazby byly zvýšeny k 1. 7. 2010. Přes tendenci v rámci EU sjednotit DPH a na jednotném vnitřním trhu zavést zásadu zdanění u zdroje se zůstalo, díky řadě strukturálních problémů a různorodosti sazeb DPH v jednotlivých státech,  až do ukončení přechodného období u zásady zdanění v místě určení. Ve Španělsku je základní sazba DPH 18% a vztahuje se na prodej většiny druhů zboží a služeb. Snížená 8% sazba DPH se vyměřuje u prodeje a dovozu potravin pro lidskou výživu (s výjimkou alkoholických nápojů), krmiv pro zvířata, vody, farmaceutických výrobků, domů v soukromém užívání, dále tuzemské osobní dopravy a přepravy zavazadel, hotelů, restaurací, divadel a kin a sportovních služeb. Nejnižší 4% sazba DPH je aplikována u chleba, mouky, mléka, sýru, vajec, ovoce a zeleniny, knih, novin a časopisů, farmaceutických specialit, invalidních vozidel, protéz invalidních osob a určitých oficiálně sponzorovaných staveb. DPH se nevybírá za dodávky zboží a služeb souvisejícími s pojišťovací a finanční činností, zdravotnictvím, vzděláním, pronájmem nemovitostí na bydlení atd. DPH se neaplikuje na Kanárských ostrovech, v Ceutě a Melille. Na Kanárských ostrovech se namísto DPH vybírá 5% všeobecná kanárská nepřímá daň, IGIC (viz výše) za zboží a služby dodané a poskytnuté podnikateli a odborníky a při dovozu zboží.

Daň z majetkových převodů je vybírána jen za vymezené transakce, a to například za tzv. korporativní transakce (založení firmy, navýšení, nebo snížení kapitálu firmy) ve výši 1%, za převod nemovitosti 6%, za převod movitých aktiv 4%, za převod určitých práv k nemovitosti 1% a za určité veřejné úkony podle obchodního práva 0,5%. Na převod stavebních pozemků, nebo při prvním prodeji budovy je vyměřována DPH, je-li prodávajícím společnost, či jednotlivý majetkový developer. Při druhém převodu a při dalších převodech nemovitostí ze strany společností, podnikatelů, nebo profesionálů během jejich činnosti si mohou tito vybrat a zvolit si, zda chtějí být zdaněni daní z majetkových převodů, nebo DPH. Druhá možnost se obvykle volí, je-li kupcem podnikatel, nebo profesionál, který si může odpočítat celou DPH. Daň z majetkových převodů je nákladem kupujícího.

Spotřební daň je upravena zákonem 38/1992 a vztahuje se zejména na alkohol a alkoholické nápoje, pivo, paliva a zpracovaný tabák. Spotřební daň se všeobecně nevyměřuje na Kanárských ostrovech, Ceutě a Melille. Nicméně na Kanárských ostrovech se platí daň za alkohol a pivo a v Ceutě a Melille zase daň za zpracovaný tabák.  V rámci pevninského Španělska se při nákupu vozidel platí daň podle emisí obsahujících CO2  (do 120 gr/km se daň neplatí, do 160 gr/km  4,75%, do 200 gr/km 9,75%, více než 200 gr/km 14,75%) , na Kanárských ostrovech je nižší (do 120 gr/km se daň neplatí, do 160 gr/km 3,75%, do 200 gr/km 8,75%, více než 200 gr/km 13,75

V roce 2003 byla ve Španělsku zavedena nová spotřební daň z odběru elektrického proudu (4,864%). Výše uvedená daň z pojistných prémií má nyní jednotnou sazbu 6%.
Z povinně vybíraných místních daní je třeba zmínit daň z nemovitostí, daň z ekonomických činností a daň z motorových vozidel. Daň z nemovitosti se obecně určuje na základě tzv. katastrální hodnoty stanovené městským úřadem, která nemůže překročit tržní hodnotu, a pomocí několika koeficientů až do maximální sazby 1,17% v případě majetku ve městech, nebo 1,11% venkovského majetku. Výše daně z ekonomických činností se stanovuje při zahrnutí faktorů jako druhu činnosti, lokality, počtu zaměstnanců apod. Městský úřad může vycházet z minimálních sazeb daně publikovaných vládou.

Tzv. volitelné místní daně jsou daň z montáže a výstavby, které vyžadují souhlas municipality. Sazba daně se vypočte na základě skutečných nákladů jakýchkoli prací a stavební činnosti a pohybuje se mezi 2 až 4% s tím, že vyšší sazba se aplikuje v obcích nad 100 tisíc obyvatel. Další volitelnou místní daní je daň ze zhodnocení městské půdy, která se vyměřuje, kdykoli je prováděn převod půdy. Za základ výpočtu daně se bere procento z roční katastrální hodnoty v době převodu. Výše sazby odvisí od velikosti obce a pohybuje se mezi 16 až 30%.

Zdanění společností (právnických osob):

Společnosti, jejichž obrat (samostatně nebo společně se společnostmi skupiny) byl v bezprostředně předcházejícím daňovém období nižší než šest milionů eur, uplatňují daňovou sazbu ve výši 20% u části zdanitelného příjmu od 0 do 90 151 eur a základní daňovou sazbu ve výši 25% u zbytku zdanitelného příjmu. Mimořádné zisky: Od 1. ledna 2003 se zdaňuje zdanitelný příjem získaný při prodeji hmotného a nehmotného investičního majetku a z úroků některých cenných papírů splňujících stanovené podmínky sazbou ve výši 15%, jestliže jsou výnosy z prodeje reinvestovány. Sazbou 20% se zdaňují: a) všeobecné vzájemné pojišťovny, instituce sociálního zabezpečení a subjekty vzájemného sociálního zabezpečení pro případ pracovních úrazů a nemocí z povolání; b) všeobecné zajišťovny a společnosti poskytující záruky podle zákona č. 1/1994 o právním režimu společností vzájemného zajištění, zapsané u Španělské banky; c) úvěrová a venkovská úvěrová družstva. Právnické osoby splňující požadavky pro zvláštní daňový režim nadací a pro poskytnutí daňových pobídek pro soukromé zapojení do činností obecného zájmu budou zdaněny sazbou ve výši 10%.

 Od 1.1.2009 je stanoven snížený zdanitelný základ pro společnosti, které vykonávají výdělečnou činnost a provozují nebo vytvářejí pracovní možnosti a splňují dané podmínky: netto obrat 5 mil. eur do max. 25-ti zaměstnanců. U částky zdanitelného základu od 0 do 120.202,41 eur sazba 20%, u částky vyšší sazba 25%. Zvyšuje daň na 19% u pronájmů a podnájmů nemovitostí.

Zdanění fyzických osob:

Celostátní daňová sazba (čl. 63.1., Zákon o daních z příjmu fyzických osob):

Podle Královského dekretu 2004/2009 je stanoven roční limit, kdy se neplatí zálohy z daně fyzických osob:

 Dále platí:

• je sjednocena daň z úroků, dividend, cenných papírů a pod. na 18 %, v současnosti jsou v platnosti různé sazby od 15–45%
• odpočet z daňového základu je stanoven na 4.000 euro u zaměstnanců s ročním příjmem do 9.000 euro a na 2.600 u zaměstnanců s ročním příjmem nad 12.000 euro.
• při nákupu objektů k bydlení existuje možnost 15% odpočtu až do výše 9.015 euro z ročního daňového základu
• organizace, které zaměstnávají experty v oborech investice, rozvoj a výzkum mohou alternativně získat buď bonifikaci 40 % při odvodech plateb za sociální pojištění nebo úlevu na dani
• za platby na důchodové pojištění je možné odečíst z ročního daňového základu 8.000 euro u plátců do 50 let a 10.000 euro u plátců nad 50 let věku.

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu