Španělsko: Investiční klima

• 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
• 9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
• 9.3. České investice v teritoriu
• 9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
• 9.5. Rizika investování v teritoriu

9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Mezi hlavními kritérii pro rozhodování zahraničních investorů o kapitálovém vstupu na španělský trh jsou jeho základní parametry, totiž jeho rozloha (23% z celkové rozlohy EU) a počet obyvatel (12% z EU), dále možnosti exportu ze Španělska a expanze na trhy třetích zemí (především do Latinské Ameriky a severní Afriky) a růstový potenciál ekonomiky.

Základní podmínky pro vstup zahraničního kapitálu upravují Královský dekret č. 1816/1991 o plné liberalizaci pohybu deviz a kapitálu v souladu s předpisy v EU, dále Královské dekrety 42/1993, 671/1992, 672/1992 a 1638/1996. Klima pro zahraniční investice a kapitálové převody je zcela liberální. Zákony zaručují právo zahraničních investorů převádět do zahraničí bez omezení investovaný kapitál a výnosy z něj vytvořené ve Španělsku, stejně tak mohou volně převádět do zahraničí dividendy a zisk.

Ze zákona se rozlišují zahraniční investice ve Španělsku na:

• přímé investice
• investice do portfolia
• investice do nemovitostí
• jiné formy investic

Přímou investicí se rozumí získání účasti formou koupě stávajících akcií, nebo úpis nových akcií ve španělské společnosti, nebo koupě práv úpisu, nebo převoditelných cenných papírů, což by zahraničnímu investorovi umožnilo mít vliv na řízení, nebo kontrolovat španělskou společnost (firmu). Za vliv je považováno, dosahuje-li jeho účast 10% nebo více na základním kapitálu, nebo je-li zahraniční investor přímo nebo nepřímo zastoupen v představenstvu španělské firmy. Navíc je za zahraniční investici považováno, když sesterská společnost zahraničního investora, nebo jeho pobočka, nebo provozovna nerezidentní společnosti složí, navýší, nebo koupí kapitál poboček, nebo provozoven zahraničních firem a poskytne splatné zálohy, anebo poskytne dlouhodobý (delší než pětiletý) úvěr španělským firmám za účelem navázání, či udržení dlouhodobých hospodářských vazeb. Daný úvěr se stává přímou investicí, pokud úvěrující strana má přímou investici (viz výše) v dlužníkově společnosti, nebo pokud sdílí dlužníkova podnikatelská rizika.

Žádost o souhlas úřadů se podává devizově-finančním orgánům. Vyjádření připravuje rejstřík zahraničních investic při odboru Dirección General de Política Comercial e Inversiones Extranjeras (DGPCIE), ministerstva hospodářství. Úřady mají 30 dní na vyjádření. V případě, že se tak nestane, rozumí se, že investice byla mlčky odsouhlasena. Během dané lhůty mohou úřady vyžadovat doplňující údaje. Jakmile je úřední souhlas udělen, je investor povinen realizovat investici během následujících 6 měsíců, jinak se musí žádat o souhlas s investicí znovu.

U investic ze strany subjektů ze zemí mimo EU ve specifických oborech jako herny, kasina (gambling), televize, rozhlas, letecká doprava nebo činnosti přímo se vztahující k obraně státu (výroba zbraní, těžba strategicky důležitých surovin a uživatelské spojové služby a dopravní služby) se vyjadřuje rada ministrů. Úřady musí do 60 nebo 90 pracovních dní odpovědět. V případě, že odpověď není předána, rozumí se, že investice byla zamítnuta.

Investice do portfolia (úpis a nákup akcií španělských společností, úpis a koupě obchodovatelných dluhopisů vydaných španělskými státními nebo soukromými subjekty, nebo finanční nástroje vydané rezidenty) nejsou považovány za přímou zahraniční investici. Zahraniční investice do portfolia jsou plně liberalizovány, bez nutnosti jakéhokoli "a priori" souhlasu úřadů.

Z hlediska formálních náležitostí při dražbě akcií ať už kotovaných nebo nekotovaných na burze cenných papírů existuje ohlašovací povinnost zahraničního investora nebo tzv. veřejného autentizujícího úředníka z brokerské společnosti nebo agentury (ověřujícího původ investora a investice) vůči rejstříku zahraničních investic při odboru DGPCIE. Držitelé investic do cenných papírů v podnicích, jejichž akcie jsou kotovány na španělské burze, musí vyplnit u DGPCIE formulář o oznámení významných účastí. Držitel (nerezident) přímé investice, nebo portfoliové investice musí mít veden účet držeb cenných papírů, nebo vkladový účet cenných papírů u některé ze španělských kompetentních institucí. Vývoz a dovoz cenných papírů je volný, avšak až po předchozím ohlášení na rejstříku zahraničních investic DGPCIE.

Pobočky českých firem a kanceláře jiných zahraničních společností musí ze zákona vyplnit vždy do konce I. čtvrtletí běžného roku tzv. liaison účet s mateřským podnikem, co se týče transakcí mezi pobočkou a mateřským podnikem uskutečněných do 31. 12. předchozího roku.

Pobočky zahraničních firem ve Španělsku musí ustanovit svého trvalého právního zástupce. Devizoví cizozemci, kteří pobírají příjem ve Španělsku, musí ustanovit svého daňového představitele a jeho jmenování musí být oznámeno do 2 měsíců úřadům. Jinak se při absenci zástupce pro daňové záležitosti vystavuje devizový cizozemec riziku uložení pokuty.

K pobídkám pro investory lze uvést následující. Zahraniční investoři se těší podpoře ze strany centrální vlády, vlád AO a určitých provinčních a municipálních úřadů, a to především tak, že mohou využívat grantů a pobídek na podporu zaměstnanosti, nájmu pracovní síly s určitým druhem kvalifikace, na podporu zakládání nových podniků, investičních a výzkumných a vývojových projektů. Nad tento rámec pobídek mohou zahraniční investoři ještě využít komunitární programy různých druhů subvencí na podporu investic.

Mezi hlavní zvýhodnění zahraničních investic ve Španělsku lze řadit:

1. státní a regionální pobídky na podporu zaškolení a zaměstnanosti,
2. státní podpory pro vybrané obory,
3. regionální investiční podpory,
4. státní pobídky na podporu malých a středních podniků,
5. pobídky na podporu internacionalizace podniků,
6. podpory komunitární.

Ad 1) Státní pobídky na podporu zaškolení a zaměstnanosti zahrnují jednak granty přidělované přes Nadaci nepřetržitého vzdělávání na úhradu části nákladů zaškolení (platů vyučujících, nájmu zařízení, dodávek materiálu a za spotřebovanou elektrickou energii, vodu, plyn), jednak subvence z Evropského sociálního fondu na vzdělávání pracujících s nedostatečnou kvalifikací. Pobídky na podporu zaměstnanosti se orientují na subvence firmám pro účely najímání pracujících na dobu neurčitou u osob dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 1 rok) a osob mladších 30 let registrovaných jako nezaměstnané. Pobídky se týkají také žen nezaměstnaných po dobu delší 1 roku, osob starších než 45 let registrovaných jako nezaměstnané a invalidních osob. Pobídky se poskytují jako úlevy v rozmezí 40 %–60 % z příspěvků zaměstnavatele na sociální zabezpečení po dobu 24 měsíců od data uzavření pracovní smlouvy.

Další pobídky a úlevy jsou poskytovány také na podporu přeměn z pracovních smluv na dobu určitou na dobu neurčitou, a na podporu lokální zaměstnanosti (podniky nad 25 zaměstnanců).

Ad 2) Státní podpory pro vybrané obory mají podobu finanční pomocí státu a daňových zvýhodnění, většinou ve formě nenávratných dotací ve výši 20–50 % z celkové investované částky. O dotaci rozhoduje odbor průmyslové technologie ministerstva průmyslu a energie.

Dále daný podnik má přístup ke zvýhodněným úvěrům přes Státní úvěrový institut (ICO), nebo banky ve státním vlastnictví, tzn., že se jedná o úvěry s nižšími úrokovými sazbami než na trhu (s dotovaným úrokovým diferenciálem) a delšími splátkovými obdobími, než jaké nabízejí komerční banky. Navíc ještě podnik bývá osvobozen od municipálních daní, daňových poplatků při založení firmy, neplatí dovozní clo za strojní vybavení a požívá úlev u daní ze zisku společností. Cílovými obory pro shora zmíněné státní podpory jsou zemědělsko-potravinářské podniky (od zemědělské výroby a rybolovu až po navazující velkoobchod), energetika, doly, technologické inovace, výzkum a vývoj.

Ad 3) Regionální investiční podpory jsou vymezeny v souladu s požadavky EU a o jejich udělování rozhoduje oddělení regionálních ekonomických pobídek. Celý systém zahrnuje nenávratné finanční subvence na část investičních nákladů buď v tradičních oborech, které procházejí restrukturalizací v oblastech postižených vyšší nezaměstnaností, nebo jsou subvence směrovány do diversifikace výroby s cílem snížení závislosti daného regionu na omezeném počtu sektorů. Geograficky je přitom z území Španělska vymezeno pro tento účel 80% rozlohy (obdobné členění jako v EU). Průměrná výše subvence se pohybuje kolem 50% z investované částky. V oblastech třídy I lze získat až 50% subvenci, nejnižší 20% subvenci pak v oblasti třídy IV. Souběžně je území rozděleno mezi tzv. zóny podpory hospodářství (ZPE) a speciální zóny (ZE) umístěné tam, kde restrukturalizační proces v průmyslu měl největší dopad na podnikání a zaměstnanost, podle toho, do kterých odvětví budou jaké investice realizovány.

Ad 4) Tzv. iniciativa pro malé a střední podniky (MSP) v rozvoji podnikání a tzv. operativní program pro Španělsko komunitární iniciativy pro MSP jsou stěžejními dokumenty určující podmínky pro jejich rozvoj s tím, že požadavky kladené na žadatele čerpání těchto subvencí jsou určeny v Královském dekretu 937/1997. Beneficienty těchto subvencí mohou být MSP do 250 zaměstnanců a s ročními tržbami do 40 milionů EUR a účast jiných subjektů na jejich kapitálu nesmí přesáhnout 25%, pokud tito nejsou státními podniky holdingového typu, podniky rizikového kapitálu, institucionální investoři a pokud tyto subjekty společně, nebo jednotlivě nekontrolují MSP. Beneficienty subvencí mohou být také zprostředkovatelské subjekty (státní, polostátní a soukromé neziskové organizace poskytující služby na podporu MSP, dále ziskové organizace ve státním vlastnictví, finanční a úvěrové ústavy). Programy MSP, na které lze žádat tyto subvence jsou projekty mezipodnikové obchodní spolupráce (poradenství, studie proveditelnosti, zprostředkovatelské subjekty v rámci nadnárodních organizací apod.) s nárokem do 50% subvence nákladů projektu (do 75%, je-li beneficientem zprostředkovatelský subjekt), programy na podporu informačních služeb, programy na inovační projekční technologie (nikoli projekty průmyslového designu) se subvencí až do 50%.

Ad 5) Pobídky na podporu internacionalizace podniků jsou orientovány výhradně na stimulaci španělských investic v zahraničí. Koncem r. 1999 vláda aktualizovala fondy, které bude spravovat Španělská společnost pro rozvojové financování (COFIDES). Fondy budou sdružovat prostředky coby záruční fond na financování investic v zahraničí, fond pro zahraniční investice a fond pro zahraniční investice ze strany MSP.

Ad 6) Komunitární podpory doplňují španělské finanční rozvojové plány. Komunitární opatření se zaměřují na nejméně rozvinuté venkovské oblasti s nízkým příjmem a s vysokou nezaměstnaností a na oblasti s průmyslovými obory procházejícími krizí (ocelářství, loděnice atd.). Podpory mají podobu globálních a individuálních půjček Evropské investiční banky (EIB). Maximem globálních půjček je 50% investičních nákladů, avšak půjčky nesmí být použity jako kapitál podniku, nebo na nákup akcií, účastí apod. Lhůta úvěru osciluje obvykle mezi 5 a 12 lety, s karencí 2 až 3 roky.

V případě individuálních půjček se jedná o velké investiční projekty. Úvěr může být poskytnut až do 50% celkových investičních nákladů při minimu investice 25 milionů EUR. Lhůta úvěru se pohybuje mezi 4 a 20 lety, s karencí v délce 1/3 splátkového období. Beneficient musí předložit bankovní garancii.

Vedle EIB a Evropského investičního fondu (pro záruky na úvěry a pro dočasné akvizice a řízení minoritních účastí v podnicích) mají největší váhu u finančních pobídek Strukturální fondy. Pravidla pro poskytování podpor z nich jsou obecně známá, proto nebudou v této souvislosti rozváděna.

zpět na začátek

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Zdroj : Ministerio de Industrias, Turismo y Comercio – Data Invex - http://datainvex.comercio.es/index.htm

Hlavními investory v jsou Velká Británie, Holandsko, Itálie, Německo, Lucembursko a Francie - celkem představují tyto státy přes 80% veškerých zahraničních investic ve Španělsku. Zahraniční investoři již nepovažují Španělsko za tak atraktivní jako v letech na přelomu století, což je přičítáno zejména ztrátě konkurenceschopnosti, rozšíření EU a invazi jihovýchodní Asie na světovém trhu.

* mimořádná jednorázová investice v roce 2008

Zdroj : Ministerio de Industrias, Turismo y Comercio – Data Invex - http://datainvex.comercio.es/index.htm

zpět na začátek

9.3. České investice v teritoriu

Celkové české investice dosahují 9,2 mil. EUR a nejvýznamnější směřovaly v minulosti do zemědělské výroby, zejména ovocnářství. Dále se soustřeďují do portfolia společností v oblasti nemovitostí a sektoru služeb, zvláště v cestovním ruchu (cestovní kanceláře, hotelová, ubytovací a stravovací zařízení, mezinárodní doprava a spedice, částečně obchodní zprostředkovatelské služby) ve středomořské oblasti a na Kanárských ostrovech. Pro české investory nevyplývají výslovně jiná investiční rizika než pro investory z jiných států a platí uvedené v subkapitole 9.1.

Oblastní a sektorová skladba českých investic ve Španělsku

Zdroj : Ministerio de Industrias, Turismo y Comercio – Data Invex - http://datainvex.comercio.es/index.htm

zpět na začátek

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Odvětvová struktura zahraničních investic jen potvrzuje zájem zahraničních investorů o odvětví, která skýtají atraktivní pobídky na podporu investic (viz subkapitola 9.1.). Nikoli nevýznamnou roli při rozhodování o geografické ubikaci investic hrálo celkové investiční klima (daňové prázdniny, předání pozemků zdarma nebo za symbolickou cenu, daňové úlevy při zvýšení počtu pracovních míst a při proexportně orientované výrobě apod.) v jednotlivých AO Španělska.

Odbor zemědělské politiky a zemědělsko-potravinářského průmyslu ministerstva zemědělství, rybolovu a výživy rozhoduje o subvencích pro investiční projekty v zemědělských a potravinářských podnicích. Preferovanými projekty jsou ty, které zlepší výrobní strukturu, zpracování výrobků a marketingovou činnost. Konkrétně jde o dotace úrokového diferenciálu až do 6% pro podnik přijímající investici, dále o délku úvěrového období (do 5 let) a karenci (1 rok). Půjčka se poskytuje podniku až do 80% investičních nákladů (kromě koupě pozemků, kancelářského nábytku a kancelářské techniky).

Dalším odvětvím se zvýhodněnými podmínkami pro zahraniční investice je energetika resp. projekty racionalizující užití energie, nahrazující klasické zdroje energie netradičními obnovitelnými zdroji (vodní, větrné, solární elektrárny apod.). O subvencích rozhoduje ministerstvo průmyslu a energie a přidělování subvencí na konkrétní investiční projekty je pak delegováno na Institut energetické diverzifikace a péče (IDAE), nebo na autonomní orgány. Subvence se vypočítávají jako procento z tzv. vhodných ("eligibles") nákladů v závislosti na druhu projektu a velikosti podniku. Subvence mohou dosáhnout maximálně 30 až 40%.

Mezi preferovanými obory nelze nezmínit projekty specifických turistických zařízení s dopadem na rozvoj regionů. O subvencích pro tyto projekty rozhoduje ministerstvo hospodářství a financí.

zpět na začátek

9.5. Rizika investování v teritoriu

Španělsko je v rámci unijního politického i ekonomického procesu stabilizovanou zemí a investiční rizika nepřesahují běžný rámec ostatních zemí EU 15.

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu