- 7.1. Smluvní základna
- 7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka
- 7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
- 7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)
- 7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
- 7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci
- 7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
- 7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
- 7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR
Obchodní výměna mezi ČR a ES vzrostla v posledních 10 letech skoro 4krát, přičemž vyšší dynamiku si i nadále udržuje český vývoz před dovozem. Díky dynamičtějšímu tempu růstu vývozu tak byla postupně zvrácena negativní obchodní bilance a posledních 7 let je již dosahováno ve vzájemné obchodní výměně pozitivního salda. Tento pro ČR příznivý vývoj je způsoben jednak rychlejším růstem české ekonomiky, jednak poklesem konkurenceschopnosti španělské produkce.
Výsledek bilaterální zahraničně obchodní směny v roce 2011 nekopíruje hospodářskou situaci v Evropě ani ekonomickou realitu ES, dosažené hodnoty jsou, v kontextu ekonomického vývoje, až překvapivě příznivé. Srovnání nabízí tabulka výsledků bilaterálního obchodu za posledních sedm let (údaje jsou v miliónech EUR).
V pořadí nejvýznamnějších českých zahraničně obchodních partnerů je Španělsko s podílem 2,1% na celkovém obratu zahraničního obchodu České republiky na 13. místě, ve vývozu s podílem 2,39% na 11., v dovozu pak s podílem 1,79% na 15. místě.
7.1. Smluvní základna
Po vstupu ČR do Evropské unie se v plném rozsahu aplikuje komunitární režim. Bilaterální smlouvy s ČR jsou uvedeny v kapitole 3.3.
7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka
|
|
2005 |
2006 |
2007 |
2008 |
2009 |
2010 |
2011 |
|
Vývoz |
1 601 |
2 039 |
2 361 |
2 253 |
1 922 |
2 384 |
2 490 |
|
Dovoz |
1 188 |
1 413 |
1 674 |
1 739 |
1 433 |
1 694 |
1 783 |
|
Obrat |
2 789 |
3 452 |
4 034 |
3 992 |
3 355 |
4 078 |
4 273 |
|
Saldo |
413 |
626 |
686 |
514 |
489 |
690 |
707 |
Zdroj: ČSÚ
Jak je z těchto údajů patrné, v r. 2010 se po 2 letech stagnace obnovilo tempo růstu vzájemné obchodní výměny. Výsledky za loňský roku přitom ukazují, že přes veškeré nepříznivé ekonomické podmínky došlo k dalšímu oživení vzájemného obchodu, v roce 2011 bylo dosaženo rekordního výsledku ve všech ukazatelích včetně salda obchodní výměny. V korunovém vyjádření činil v loňském roce vývoz cca 61 210 miliónů, dovoz 43 838, obrat105 048 aaktivní saldo obchodní bilance cca 17 372 miliónů Kč.
Vedle zavedených komodit z minulých let (automobily Škoda, včetně velkého množství subdodavatelů komponentů pro automobilový průmysl, elektronické a optické přístroje a jejich komponenty, obráběcí a kovací stroje, chemické výrobky, sklo, jablonecké bižuterie, pivo apod.), si získávají trh prostřednictvím vlastního zastoupení i výrobci koupelnových systémů Ravak a gastronomických pomůcek Tescoma. Z hutních výrobků převažuje válcovaný materiál z Vítkovic a Ostravy. Poměrně velké vývozní objemy vykazují na zdejším trhu výrobci pneumatik Continental-Barum a Mitas.
7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
| Kód zboží | Název zboží | Stat. hodnota CZK (tis.) |
|---|---|---|
| 87 | Vozidla motorová, traktory, kola aj. motorová vozidla | 16 700 964 |
| 84 | Reaktory, kotle, přístroje, nástroje mechanické | 14 859 783 |
| 85 | Přístroje el. záznamu a reprodukce zvuku, TV obrazu | 11 445 658 |
| 40 | Kaučuk a výrobky z něj | 2 207 963 |
| 73 | Výrobky ze železa nebo oceli. | 1 600 857 |
| 94 | Nábytek, lůžkoviny, svítidla, stavby montované | 1 409 421 |
| 39 | Plasty a výrobky z nich | 1 187 850 |
Zdroj : ČSÚ - Statistiky zahraničního obchodu
V komoditní struktuře českého vývozu došlo v loňském roce, oproti minulému období, k mírným posunům. Nadále se zvýšil podíl jednoznačně dominujících výrobků automobilového průmyslu, které představovaly v roce 2010 28% z celkového českého vývozu do Španělska (zvýšení o 5% oproti roku 2009). Dříve v objemu druhé kancelářské stroje a zařízení byly nahraženy kotly, přístroji a nástroji mechanickými (27% vývozu). V komoditní skladbě roku 2010 je jako v minulých letech zachován podíl elektronických přístrojů k záznamu zvuku a obrazu (19% vývozu). Ostatní položky již nedosahují ani 5ti procentního podílu našeho vývozu do Španělska.
| Kód zboží | Název zboží | Stat. hodnota CZK (tis.) |
|---|---|---|
| 87 | Vozidla motorová, traktory, kola aj. motorová vozidla | 10 834 439 |
| 85 | Přístroje el. záznamu a reprodukce zvuku, TV obrazu | 3 441 042 |
| 84 | Reaktory, kotle, přístroje, nástroje mechanické | 2 738 288 |
| 39 | Plasty a výrobky z nich | 2 727 539 |
| 88 | Letadla, kosmické lodě, jejich součásti a části | 2 656 859 |
| 30 | Výrobky farmaceutické | 2 392 778 |
Zdroj : ČSÚ - Statistiky zahraničního obchodu
Mezi jednotlivými položkami se opět nejvýrazněji prosadil automobilový průmysl, který představuje více než 25% českého dovozu ze Španělska, elektronické a telekomunikační přístroje 8%, již tradičně dovážíme ovoce a zeleninu (celkem přes 8%dovozu). Šest procent podílu na celkové výši dovozu ze Španělska překročily ještě přístroje a nástroje, plastové výrobky a letadla.
Vývoj komoditní skladby obchodní výměny Česká republika - Španělsko v roce 2011
Z hlediska komoditní skladby vzájemné obchodní výměny zůstaly i v roce 2011 hlavními položkami vývozu z České republiky automobily a jejich součásti vč. příslušenství, zařízení pro automatizované zpracování dat a jejich jednotky, stroje a zařízení používané v průmyslu a k výrobě energie, záznamová, reprodukční a telekomunikační zařízení, motory a jejich příslušenství. V dovozu ze Španělska pak převládaly automobily a jejich součásti vč. příslušenství, elektrické stroje a spotřebiče, ovoce a zelenina, farmaceutické výrobky, hutnické výrobky a pneumatiky.
7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)
V tomto bodě odkazujeme na průběžný komentář v jiných kapitolách.
7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
ČSA Madrid
Núňez Morgado, 3, 2°B
28036 Madrid
tel.: 91.542.66.28, 91.542.12.37, fax: 91.541.79.99
www.czechairlines.com
ŠKODA AUTO IBÉRICA
C/ de la Selva, 22
Parque Negocios Mas Blau
08820 El Prat de Llobregat
tel.: 93.261.73.74, fax: 93.402.87.00
www.skoda-auto.com
ŠMERAL IBÉRICA
C/ Méjico, 2-4
08320 El Masnou - Barcelona
tel.: 93.555.12.65 (540.32.92), fax: 93.540.19.86
www.smeral.es
TESCOMA ESPAŇA
C/ Molí Nou, Esq. C/ Molí de Maurici
Pol.Industrial Riodel
Apdo. Correos 310
03110 Mutxamel - Alicante
tel.: 96.567.4383, fax: 96.566.9755
www.tescoma.es
PROMINECON
C/ Catedrático Francisco Beceňa,14, 6L
36006 Oviedo
tel.: 985.963.224, fax: 985.963.899
ENIGMA BOHEMIA
Avda. Manoteras 22, 3, L-100
28050 Madrid
tel: 91.376.82.03, fax: 91.376.82.42
EMERSA
Avda. de Tenerife 24
Polígono Industrial del Norte
28709 San Sebastián de los Reyes - Madrid
tel: 91.65.39.188, fax: 91.65.39.965
http://emersa.es
PILSNER URQUELL
SAB MILLER
C/ Nuria, 59 planta 2, local C
28034 Madrid
tel.: 91.734.69.46
www.sabmiller-eim.com
COMERCIAL MASOLIVER
BUDĚJOVICKÝ BUDVAR
C/ Puntia, 18
17857 Beguda-Girona
tel.: 972.290.119
EMCOR
C/ González Besada, 55, 1°
33007 Oviedo
tel.: 985.966.212
AGUIRRE Y CIA (ČESKÁ ZBROJOVKA)
C/ Trespaderne, 29
28042 Madrid
tel.: 91.435.57.40, fax: 91.576.50.21
CGS Neumáticos Ibérica (MITAS)
Avda. de Somosierra, 12 B
28703 San Sebastián de los Reyes-Madrid
tel: 91.490.4480
Nejvýznamnější španělskou investicí je nákup majoritního podílu 51,1 % Českého Telecomu španělskou Telefónicou v roce 2005. Počáteční investice ve výši Kč 82,6 mld. byla postupně navýšena odkupem dalších akcií až na celkových Kč 112 mld., což představuje 69,4% podíl v Českém Telecomu.
V roce 2006 koupila španělská společnost Aqualia (součást skupiny FCC) 100% podíl v Ostravských vodárnách a kanalizacích.
Za významnou česko-španělskou fúzi lze v minulých letech rovněž považovat kapitálový vstup renomované španělské stavební společnosti OHL Madrid (Obrascón-Huarte-Laín) do skupiny firem ovládaných konsorciem ŽS Brno - Uherský Ostroh. V oblasti služeb a cestovního ruchu hraje významnou roli mezinárodní síť hotelů Barceló ve spojení se skupinou Hotusa.
Většina podniků zakládaných španělskými partnery v ČR jsou buď 100% španělské přímé investice, nebo investice do portfolia. Z dalších důležitých španělských investic v ČR lze zmínit :
- Grupo Antolín Bohemia (komponenty pro automobilový průmysl)
- ESSA (Estampaciones Sabadell - lisované autodíly apod.)
- CIE Automotive (automobilové díly)
- Kataforesis (povrchová úprava automobilových dílů)
- Grupo Mondragón (elektrospotřebiče Fagor)
- Roca (převzetím švýcarské firmy Laufen, která v ČR vlastnila keramické závody Roca, Laufen, JIKA)
- Gamex (plastické obaly pro potravinářský průmysl) - investice firmy Viscofán
- Linasa (čisticí prostředky/detergenty)
- Copreci z Grupo MCC (elektronické komponenty)
- Union Fenosa Acex (energetika)
- Cicautxo (gumárenský průmysl)
- Lana (druhotné zpracování dřeva pro stavební průmysl)
Řada investic je zaznamenána do nemovitostí, z nichž u některých nelze vyloučit spekulativní záměr.
7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci
ZÚ dostává značné množství poptávek na hotové výrobky, zvláště tržní výrobky z oceli, železa a barevných kovů, dále nejrůznější strojírenské výrobky, pneumatiky, papírenské výrobky, dřevo a výrobky ze skla. Tyto poptávky zpracovává madridská kancelář CzechTrade. Dále je ZÚ Madrid konzultován množstvím telefonických a písemných dotazů týkajících se investičně-právního klimatu v ČR a s tím souvisejících aspektů daňových, celních, devizových, fytosanitárních atd. Kromě poptávek po zboží a službách trvá zájem o investice a nemovitosti v ČR.
Nabídky španělských firem na výrobní kooperaci byly zaměřeny převážně na zušlechťovací styk, nebo práci ve mzdě, či klasické subdodávky. Nabídky na výrobní kooperaci ze strany českých firem jsou spíše výjimečné, často ovlivněné neznalostí trhu.
7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
ČR neposkytuje Španělsku rozvojovou pomoc.
K doplnění aspektů rozvojové pomoci v bodě 4.8 je třeba ještě uvést, že španělská administrativa zahrnuje do oficiální rozvojové pomoci i položky, které jinak zůstávají součástí bilaterální zahraničně - obchodní politiky. Jde především o tzv. konverzi pohledávek v rozvojových zemích ve prospěch španělské firemní sféry v oblasti investic. Španělsko se snaží respektovat v této oblasti závazky přijaté v rámci EU na Konferenci o financování v rozvojových zemích v Monterrey.
7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
| Název služby | Celkem 2010 | ||
|---|---|---|---|
| Příjmy | Výdaje | Saldo | |
| SLUŽBY celkem | 6 186 | 6228 | - 42 |
| Doprava | 3 419 | 2 293 | 1 102 |
| - Námořní doprava | 1,4 | 0,7 | 0,7 |
| - Letecká doprava | 113 | 109 | 4 |
| - Železniční doprava | 26 | 82 | - 56 |
| - Silniční doprava | 3 208 | 2 088 | 1 120 |
| Cestovní ruch | 2 217 | 1 654 | 563 |
| Ostatní služby | 550 | 2 281 | - 1 731 |
Zdroj: ČNB, http://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/bezny_ucet_pb_tc/
České firmy působící v oblasti služeb
Mezi největší české poskytovatele služeb patří ČSA, v nákladní dopravě celá řada provozovatelů kamionové dopravy. ZÚ nemá dostatečné podklady pro uvedení společností poskytující služby ve Španělsku a uvítá informace o dalších poskytovatelích, pokud nemají námitky proti svému zveřejnění v tomto dokumentu.
Vyhodnocení poptávky po českých službách
Poptávka je většinou směřována do oblasti poskytovatele nebo správce SW systémů. Na ZÚ se z ČR obracejí zejména společnosti zabývající se výstavnictvím v ČR. V ostatních oblastech služeb se většinou jedná o sezónní služby (stánkový nebo ambulantní prodej, pronájem vodních skútrů, nafukovací dětské hrady apod.). Zájem byl i o provozování herních automatů, malé pekárny a poskytování překladatelských a účetnických služeb.
Překážky a bariéry bránící proniknout na trh
S překážkami zásadního charakteru se český poskytovatel služeb pravděpodobně nesetkává. Podle dostupných informací je možno specifikovat skutečnosti, které mohou komplikovat vstup na trh následovně:
překážky administrativního rázu:
- každá autonomní oblast může mít odlišné požadavky k umožnění poskytování služeb. Nicméně jakmile je poskytovatel zaregistrován, platí registrace pro celém Španělsku
obchodní bariéry:
- monopoly, výhradní dodavatelé - mohou se vyskytnout zejména v oblasti energie a telekomunikací, závisí to na konkrétním případě
- cenové - španělské firmy od dodavatele z ČR většinou očekávají výrazně nižší cenu, neboť nás stále považují za východní blok, kde se vyrábí levně
- bariéry při průniku na trh - nedostatečná znalost trhu, nedostatečné kapacity pro marketingovou činnost (zejména z důvodu decentralizovaného správního členění Španělska do 17 autonomních oblastí + 2 autonomní enklávy)
- bariéry nedostatečné podnikatelské výkonnosti - nedostatečná finanční síla event. kvalitativně a cenově nekonkurenční produkt, další všeobecnou potíží je podcenění marketingu a jeho zjednodušené chápání jako průzkum trhu a ne jako dialog s trhem
- problémy související s kvalitou lidských zdrojů - jazykové vybavení je nejčastější handicap. Španělé dokáží při jednání ocenit partnera s perfektní angličtinou nebo francouzštinou, i když vždy dávají přednost španělštině. Pro rozvoj další spolupráce preferují svůj rodný jazyk a jsou pro to ochotni upřednostnit i méně výhodnějšího partnera
- manažerské dovednosti - to je rovněž všeobecné a platné na všech trzích. Pokud manažer není schopen řídit a koordinovat chod společnosti, partner jej snadno odhalí a ve spolupráci nepokračuje
Perspektivy českých firem v oblasti služeb
Jako nejperspektivnější odvětví se jeví stavebnictví a to i přes jeho citelný pokles v minulých letech. Ve Španělsku začal v roce 2006 platit nový Stavební kodex (Královský dekret 314/2006), který zpřísňuje požadavky na výstavbu budov v oblasti bezpečnosti struktury budov, protipožární ochrany (systémy pro kontrolu kouře, zdokonalení únikových systémů, speciální regulace pro fasády a střechy s cílem omezit rozšíření požáru atd.), zdravotní bezpečnosti budov (boj proti vlhkosti, podpora recyklace, zvýšení kvality vzduchu v budovách, šetření s vodou atd.), ochrany proti hluku (zvýšení požadavků na protihlukovou izolaci) a úsporu energií. V posledně jmenované oblasti je velmi důležité zavedení povinnosti instalace solárního zařízení pro ohřev vody ve všech nově stavěných budovách a v případě budov s vysokou spotřebou energie instalace fotovoltaických panelů pro výrobu elektrické energie.
Další perspektivní obory
- logistika - autonomní oblasti kladou důraz na poskytování logistických služeb a podporují budování nových logistických center
- pohostinství, zábavní průmysl, wellness centra - vzestup životní úrovně Španělů podporuje vnitřní poptávku
- doprava - španělský strategický plán pro infrastrukturu počítá s významnými investicemi do železnic. Část je určena na modernizaci železničních stanic a stávajících železničních tratí a na telekomunikační síť založenou na optickém vláknu. Po železnicích následuje infrastruktura silnic, kde se chtějí zaměřit zejména na zlepšení a zvýšení bezpečnosti dálnic. V letecké infrastruktuře půjde nejvíce investic do terminálů a na bezpečnost a navigaci
- informační a komunikační technologie - neuspokojivý rozvoj ITC ve Španělsku vyvolává růst nových center
- životní prostředí - potřeba zejména v oblasti analytiky vod, půd a odpadů, dále geofyzika a geotechnologie, konzultační služby
Emise CO2 ve Španělsku silně přesahují limity protokolu z Kiota, firmy musí investovat buď do zlepšení vlastních instalací či rozvíjet projekty zaměřené na ochranu životního prostředí. V současnosti je největší boom v oblasti větrných a solárních elektráren, nicméně největší rozvoj čeká biomasu a biopaliva. V oblasti biomasy se ve Španělsku realizuje mnoho projektů týkajících se využití reziduí vzniklých zpracováním olivového oleje, rýže, mandlí apod. V průmyslu se stále větší důraz klade na recyklaci či energetické využití odpadů. Další zajímavou kapitolou jsou investice do vodohospodářství.
V příloze STI je uvedena stručná charakteristika jednotlivých autonomií včetně vývoje jejich celkového zahraničního obchodu a obchodu s ČR.
7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR
Zaměstnání občanů ČR
Po otevření pracovního trhu v roce 2006 platí směrnice EU pro zaměstnávání občanů ČS EU. Je třeba platný cestovní doklad a registrace na příslušném finančním úřadě a na úřadu sociálního zabezpečení (Seguro Social).
Souhrnná teritoriální informace
- >> 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
