Španělsko: Zahraniční obchod země

© Zastupitelský úřad Madrid (Španělsko)

Výsledky zahraničního obchodu Španělska v r. 2010

Po celkovém poklesu vývozu i dovozu v roce 2009 došlo v roce 2010 k částečnému oživení španělského zahraničního obchodu, přetrvával však převis dovozu nad vývozem, k jehož důsledku se sice mírně snížil deficit obchodní bilance (index 09/10 4,2%), který však stále tvoří přes 12% celkového obratu.

Španělský vývoz dosáhl hodnoty 185 799 miliónů EUR, což je o 17% více, než v roce 2009, dovoz  pak hodnoty 238 082 miliónů, tedy o 14% více, než v loňském roce. Saldo zahraničně obchodní směny vykázalo zápornou hodnotu ve výši 52 283 miliónů EUR.

Výsledky zahraničního obchodu Španělska v r. 2011

Výsledky zahraničního obchodu Španělska (ES) v roce 2011 odpovídají celkovému stavu ES ekonomiky, která se stále nevypořádala s následky ekonomické a finanční krize minulých let, přitom v loňském roce čelila dalšímu zhoršení ekonomických parametrů jak vnitřních (hl. rozpočtových), tak vnějších (hl. zahraniční zadluženost). Určité zlepšení obchodní bilance oproti roku 2010 je nutno přičíst hlavně nižšímu růstu dovozů, než vývozů, způsobenému propadem vnitřní poptávky. Obchodní výměna s ČR však dosahuje, přes neutěšenou ekonomickou situaci ES, relativně dobrých výsledků.

Po celkovém poklesu ES vývozu i dovozu v roce 2009 a po částečném oživení v roce 2010,  kdy však přetrvával poměrně vysoký  převis dovozu  nad  vývozem, v jehož důsledku se  zvýšil deficit obchodní bilance oproti roku 2009 o 15,2%, dosáhlo ES v roce 2011 v zahraničně obchodní směně lepších výsledků.

Celkový ES vývoz dosáhl hodnoty 214 486 miliónů EUR, což je o více  jak 15 procent, než v roce 2010, dovoz  pak hodnoty 260 823 miliónů, tedy pouze o necelých 10 procent více, než v loňském roce. Saldo zahraničně obchodní směny vykázalo zápornou hodnotu ve výši 46 378 miliónů EUR, oproti roku 2010 tak deficit klesl o více jak jedenáct procent. Tento výsledek je přičítán, vedle nepříznivých faktorů na zahraničních trzích, především v EU, a přetrvávající relativně nízkou konkurenceschopností španělských výrobků na světových trzích, především poklesu tempa růstu ES dovozů v důsledku nízké vnitřní poptávky.  

6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka

(v milionech EUR)200520062007200820092010
Vývoz celkem 155 005 170 439 181 479 188 184 158 254 185 799
   - EU 111 323 120 202 126 015 129 582 109 004 125 767
   - Severní Amerika 7 101 8 308 8 319 8 541 6 539 7 433
   - Latinská Amerika 7 064 8 282 8 843 9 079 7 552 10 003
   - Asie 8 641 9 666 11 334 12 236 11 270 13 962
   - Afrika 6 602 6 997 8 191 10 069 9 288 10 429
Dovoz celkem 232 954 262 687 280 431 282 251 208 437 238 082
  - EU 141 876 153 679 164 924 154 895 121 434 129 959
   - Severní Amerika 8 487 9 359 10 836 12 610 9 331 10 307
   - Latinská Amerika 9 871 12 167 12 967 14 191 9 416 12 336
   - Asie 36 586 43 883 48 391 52 143 36 580 46 100
   - Afrika 17 717 21 073 20 745 26 416 16 710 21 591
Saldo celkem -77 950 -92 249 -98 952 -94 067 -50 183 -52 283
   - EU -30 553 -33 477 -38 909 -25 313 -12 430 -4 193
   - Severní Amerika -1 386 -1 051 -2 517 -4 069 -2 792 -2 875
   - Latinská Amerika -2 806 -3 884 -4 124 -5 112 -1 865 -2 333
   - Asie -27 945 -34 217 -37 057 -39 907 -25 210 -32 139
   - Afrika -11 115 -14 076 -12 554 -16 347 -7 422 -11 162

Zdroj : Ministerio de Industria, Turismo y Comercio - Estadísticas COMEX (Anual por áreas y países)

Španělsko po řadu let vykazuje  záporné saldo obchodní bilance, které je částečně kompenzováno příjmy z turistiky. Po celkovém poklesu vývozu i dovozu v roce 2009, způsobeném ekonomickou a finanční krizí, došlo v posledních dvou letech k částečnému oživení španělského zahraničního obchodu, přetrvával však převis dovozu nad vývozem. Deficit obchodní bilance je přičítán především nepříznivým faktorům na zahraničních trzích, dále oslabením dynamiky španělského vývozu, které souvisí s oslabením konkurenceschopnosti španělských výrobků na světových trzích do značné míry způsobené i rozvojem průmyslu v nových ČS EU.

  Vývoj zahraničního obchodu Španělska 2008 - 2011 (meziroční změny)

 

 

2008

2009

2010

2011

Vývoz

 

 

 

 

- mil.eur

189 227,9

159 889,6

186 780,1

214 485,6

- meziroční změna v %

2,3

-15,5

16,8

15,4

Dovoz

 

 

 

 

- mil.eur

283 387,8

206 116,2

240 055,9

260 823,3

- meziroční změna v %

-0,6

-27,3

16,5

9,6

Saldo

 

 

 

 

- mil.eur

-94 159,9

-46 226,6

-53 275,8

-46 337,7

- meziroční změna v %

-5,9

-50,9

15,2

-11,4

Zdroj: statistiky Banco de Espaňa, Ministerio de Hacienda
 

zpět na začátek

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Již tradičně byl v roce 2011 zahraniční obchod ES teritoriálně orientován na EU, do které směřovalo 66 procent ES vývozu, přičemž dovoz z EU představoval v roce 2011 necelých 53 procent celkového objemu. Z toho vývoz do států eurozóny činil skoro 53 procent celkového ES vývozu, v dovoz z eurozóny pak 43 procent. Největším obchodním partnerem, nejenom ve vývozu, ale i podle obratu, zůstala Francie. Za ní se zařadily Německo, Itálie, Evropa mimo EU a Velká Británie. Následuje asijský kontinent, kde nejdůležitějšími obchodními partnery jsou Čína a Japonsko. Obchodní bilance ES je však s těmito státy výrazně pasivní. Česká republika je pro ES 19. největším obchodním partnerem, z celkového obratu ES tvoří zahraniční obchod mezi našimi zeměmi pouze necelé procento

Teritoriální zaměření zahraničního obchodu Španělska

2010 ( v milionech EUR)VývozDovozObratSaldo
pořadí (dle obratu)          
1 Francie 34 210 25 557 59 513 8 399
2 Německo 19 900 27 939 47 392 -8 486
3 Itálie 15 074 16 695 32 991 -398
4 Portugalsko 13 218 8 540 25 118 -2 553
5 Velká Británie 16 545 10 788 22 284 708
6 Čína 5 902 18 867 21 515 -16 219
7 Holandsko 5 618 10 698 16 506 -4 890
8 USA 2 679 9 364 15 894 -2 834
9 Belgie 891 5 986 11 207 -764
10 Ruská federace 1 642 6 126 8 121 -4 131
11 Turecko 1 412 3 065 6 818 687
12 Alžír 1 416 4 551 6 588 -2 514
13 Maroko 1 446 2 745 6 193 704
14 Švýcarsko 2 311 2 674 6 098 750
15 Polsko 1 073 3 044 5 828 -260
16 Mexiko 591 2 938 5 744 -132
17 Brazílie 1 050 2 941 5 079 -803
18 Irsko 472 3 275 3 997 -2 553
19Česká republika1 5612 2103 771-649
20 Rakousko 1 541 1 856 3 397 -315

Zdroj : Ministerio de Industria, Turismo y Comercio (Anual por áreas y países)

 

zpět na začátek

6.3. Komoditní struktura

V komoditní skladbě španělských vývozů v roce 2011 převažovaly tak, jako v minulých letech, stroje a zařízení (20,1%), tradičně silné byly vývozy automobilového sektoru (15,4%), následovaly potraviny (14,2%) a chemické výrobky  (13,7%). V dovozu převládala energetika (21,4%), která zaznamenala, spolu se surovinami,  v meziročním srovnání největší růst jak ve vývozu, tak v dovozu, následovaly stroje a zařízení (17,9%), chemické výrobky (14,5%), spotřební zboží (10,5%), automobilový sektor a potraviny (oboje 10,4 %). Bližší komoditní skladbu  vývozu a dovozu ukazuje následující tabulka.

 

Zahraniční obchod Španělska v r. 2011 (komoditní členění)

 

Vývoz

Dovoz

 

v %

Meziroční změna

v %

Meziroční změna

Celkem

100,0

15,4

100,0

9,6

Potraviny

14,2

8,9

10,4

9,5

Produkty energetiky

7,4

68,3

21,4

27,1

Suroviny

2,7

32,7

4,3

23,5

Výrobky (nechemické)

12,2

16,1

7,5

11,5

Chemické výrobky

13,7

3,5

14,5

4,8

Stroje a zařízení

20,1

15,2

17,9

-2,0

Automobilový sektor

15,4

10,6

10,4

11,5

Zboží dlouhodobé spotřeby

1,7

-1,1

2,5

-18,8

Spotřební zboží

8,2

9,8

10,5

6,1

Ostatní zboží

4,4

53,3

0,7

62,8

Zdroj: statistiky Banco de Espaňa, Ministerio de Hacienda

 

 

zpět na začátek

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu

Po vstupu České republiky do Evropské unie jsou oba státy součástí jednotného vnitřního trhu, se všemi svobodami a doposud přetrvávajícími překážkami.

 

zpět na začátek

6.5. Ochrana domácího trhu

Většina aspektů dovozního režimu a tedy tarifní ochrany domácího trhu byla popsána v předchozích kapitolách. U netarifních technických překážek dovozu lze konstatovat, že Španělsko nevytváří dodatečně překážky dovozům a solidně plní závazky převzaté EU v rámci mnohostranných obchodních jednání Světové obchodní organizace (WTO). Každoročně spolu se zákonem o státním rozpočtu vychází tzv. doprovodný zákon aktualizující nebo zavádějící zpoplatnění některých správních úkonů. Technická a administrativní opatření chránící domácí trh jsou na srovnatelné úrovni s ostatními státy EU.

Ochrana spotřebitele - návrh zákona

Podle nového zákona o vnitřním obchodu:

  • musí být zákazník informován o podmínkách odstoupení od smlouvy, které musí být jasně definováno
  • zakazují se dodatečné překážky při ukončení smlouvy
  • smlouva nesmí obsahovat doložky o propadnutí zálohy ani platby předem za služby, které nebudou poskytnuty při ukončení smlouvy
  • zakazuje se zaokrouhlování nahoru u všech druhů služeb
  • účtování bude podle skutečné spotřeby - tel. hovory po sekundách, parkovné po minutách
  • při nákupu nemovitostí se zakazuje přenos povinnosti uhradit daň z přidané hodnoty na kupujícího

Souborové přílohy:

zpět na začátek

6.6. Zóny volného obchodu

Přístavy měst Barcelony, Cádizu a Viga se těší statutu volných zón od vydání Královského dekretu z r. 1929 a novely zákona 1296/1986. Od dubna 1998 byl tento statut přiznán též Kanárským ostrovům /Puerto de la Luz a Las Palmas/. Pro speditéry z nekomunitárních zemí je aplikován specifický celní režim, který představuje některé celní výhody, jako např. bezcelní dovoz v omezeném rozsahu, dovoz v rámci aktivního zušlechťovacího styku,transformace zboží pod celní kontrolou, dočasný dovoz zboží na celní záznam apod. V přístavech je možno dále využít bezcelního skladování, balení, úprav zboží ve vymezeném rozsahu apod. Formality pro vstup zboží do prostoru mimo volnou zónu jsou stejné jako při běžném dovozu zboží (viz výše).

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter