- 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej
- 8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil
- 8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku
- 8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)
- 8.5. Způsoby řešení obchodních sporů
- 8.6. Režim zadávání veřejných zakázek
- 8.7. Problémy a rizika místního trhu
- 8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví
- 8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka
- 8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu
8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej
Distribuční síť ve Španělsku, obdobně jako v minulých letech, v zásadě ovládalo cca 5 vedoucích distribučních subjektů, které realizovaly většinu tržeb. Jde o tato konsorcia, resp. kapitálové skupiny (top five):
| Prodejní plochy 2007(m2) | Podíl na trhu 2007 v % | ||
|---|---|---|---|
| 1. | Carrefour | 2.006.627 | 18,2 |
| 2. | Mercadona (síť španělských supermarketů) | 1.474.775 | 13,4 |
| 3. | Eroski (síť marketů baskické Mondragón Corporación Cooperativa), fúze s Caprabo 2007 | 1.332.234 | 12,1 |
| 4. | Auchan + Galerías | 448.792 | 4,4 |
| 5. | El Corte Inglés | 485.990 | 4,4 |
Zdroj: El Mundo 11.8.2008 (Studie Ministerstva průmyslu, cestovního ruchu a obchodu )
Během 10 let došlo ke změnám v rozdělení segmentů maloobchodního trhu - na jedné straně se snížil podíl tradičních obchodů ale i hypermarketů ve prospěch středních a velkých supermarketů:
| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Tradiční obchody | 10,8 | 10,4 | 9,8 | 8,0 | 7,4 | 6,5 | 5,9 | 5,5 | 5,1 | 4,8 |
| samoobsluhy do 100 m2 | 9,6 | 9,2 | 8,8 | 8,1 | 7,7 | 6,8 | 6,4 | 5,9 | 5,6 | 5,3 |
| malé supermarkety 100–399 m2 | 20,3 | 20,2 | 20,9 | 21,0 | 20,8 | 20,2 | 19,8 | 18,5 | 17,6 | 17,3 |
| střední supermarkety 400–999 m2 | 14,9 | 15,1 | 16,7 | 18,7 | 19,6 | 20,7 | 21,9 | 22,1 | 21,5 | 21,1 |
| velké supermarkety 1000–2499 m2 | 11,6 | 12,8 | 12,9 | 14,3 | 15,5 | 17,6 | 20,3 | 23,3 | 26,2 | 28,3 |
| hypermarkety nad 2500 m2 | 32,7 | 32,3 | 31,6 | 29,9 | 29,0 | 28,2 | 25,7 | 24,6 | 23,.9 | 23,2 |
Zdroj: Ministerstvo průmyslu, cestovního ruchu a obchodu na základě studie AC Nielsen
Nejběžnější platební podmínkou akceptovanou dodavateli je odklad platby do 90 dní od data dodávky. Výroba byla pod trvalým tlakem k tzv. "prodeji se ztrátou", t.j. s nulovou nebo minimální marží, podle diktátu velkých distribučních řetězců.
Segmenty maloobchodního trhu byly rozděleny v následujícím poměru:
Hard - discount supermarkety lze charakterizovat co do velikosti jako supermarkety o ploše do 2.500 metrů čtverečních, které prodávají omezený počet výrobků, ale podle pravidla "rozhoduje cena, a ne tolik kvalita". Nejaktivnějšími distribučními skupinami v hard-discount supermarketech byly DIA a německá skupina Lidl, které začaly ohrožovat segmenty trhu dosud ovládané skupinami Carrefour a Alcampo. Konkurenční boj se odehrával v geografické rivalitě (otvírání hard - discount supermarketů v sousedství velkých hypermarketů a obráceně), v cenové válce a propagačních kampaních na podporu prodejů. Obranou hypermarketů byla diverzifikace a zvýšení nabídky nepotravinářských výrobků, klenotů, benzinu (přes vlastní benzinové pumpy), kancelářské techniky (informatiky, počítačů), a dále rozvoj prodejů na frančízu. Například španělská skupina El Corte Inglés diverzifikovala své činnosti rozšířením služeb o vlastní cestovní kancelář, prodejnu počítačového hardware a software, stavební a montážní činnost, pojišťovnu a vlastní nakladatelství.
Důležitým faktorem ovlivňujícím prodeje jsou reklamní kampaně spojené se zákaznickými soutěžemi, slosováními hodnotícími věrnost značce apod. Stále více produktů včetně potravinářských nese označení CE, t.j. potvrzuje jejich způsobilost k prodeji a spotřebě ve státech EU. Kromě trvalé inovace produktů se svádí boj mezi značkami srovnatelné kategorie o design obalu, způsob a prostředí nabídky klientům, kde sehrává důležitou roli péče o image značky a její akceptaci a podpory na nosných segmentech trhu.
8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil
Zaměstnávání místních sil zahraničními firmami podléhá stejné legislativě jako při zaměstnávání u španělských podniků.
Maximální délka pracovní doby: 40 hodin týdně, s tím, že kolektivní smlouva nebo individuální pracovní smlouvy pracovní dobu definují přesně. Přesčasové práce jsou až na výjimky otázkou dobrovolnosti, jsou-li placené, nesmí však přesáhnout 80 hodin/rok.
Minimální doba odpočinku: minimálně 1 a půl dne týdně
Minimální délka dovolené za kalendářní rok: 30 kalendářních dnů – na každý měsíc (30 dní) pracovního poměru vzniká nárok na 2,5 dne dovolené
Minimální mzda (včetně sazeb za přesčasy): Pro rok 2009 byla stanovena minimální mzda je v 624,- EUR měsíčně nebo 20,80 EUR na den.,Vláda však příslibila před volbami její zvýšení na 800,- EUR. Stanovení mzdy a proplácení přesčasů vychází z kolektivní smlouvy dle druhu pracovního zařazení. Kromě měsíční mzdy má zaměstnanec nárok na 13. a 14. plat v daném roce. Nejdražší položkou bývá odstupné při rozvázání pracovní smlouvy ze strany organizace, nebo při předčasném odchodu do důchodu.
Podmínky pro vysílání pracovníků do Španělska
V případě vyslaných pracovníků registrovaných v ČR (nebo kdekoliv jinde, bez ohledu na členství v EU), jejichž pobyt ve Španělsku nepřekročí 183 kalendářních dní, se mzdové a pracovně právní podmínky řídí normativou země, ve které jsou pracovně registrováni. Při pobytu delším, než 183 kalendářních dnů, se již za vyslané pracovníky nepovažují a musí splňovat veškeré podmínky pro trvalý pracovní pobyt.
Zdanění činnosti vyslaných pracovníků se řídí smlouvou mezi ČSSR a Španělskem o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňového úniku (č.23/1982). Ve smyslu článku 7 a 15 této smlouvy jsou české společnosti i jejich pracovníci povinni odvádět daně v ČR a jsou zproštěni daňové povinnosti ve Španělsku.
Notifikace se v ES neprovádí. Pouze je zapotřebí mít na vyslání pracovníků uzavřený kontrakt s firmou, pro kterou budou tito pracovníci svou činnost provádět. Smluvnímu partnerovi v ES je nutno předat kopie potvrzení o registraci vysílající české společnosti u Finančního úřadu v ČR vystavené s platností 1 rok. Dále se partnerovi předávají kopie dokladů, které po nahlášení vysílání pracovníků vystaví příslušný úřad v ČR. Doporučuje se překlad do španělštiny. Sankce za neplnění smluvních podmínek si stanovují společnosti samy. Stát je nereguluje.
V místě výkonu činností musí mít vysílaní pracovníci k dispozici běžné cestovní doklady - pro ES stačí cestovní pas nebo občanský průkaz. Dále musí mít předepsané certifikáty u těch profesí, u kterých jsou v souladu s EU normativou vyžadovány. U profesních certifikátů vystavených v ČS EU není jejich uznání španělskými úřady ani překlad předepsán, nicméně se doporučuje překlad mít (a pokud bude ověřen španělským konzulátem, tím líp), aby se zamezilo event. konfliktům s inspektory práce.
Pro uchovávání dokladů o výkonu činností je stanovena povinnost uchovávat relevantní doklady 4 roky po ukončení vyslání,doporučovaná praxe je 5 let. Dle povahy prací mohou být vyžadovány profesní doklady o způsobilosti pracovníků k jejich vykonávání – vše ve smyslu normativy EU.
Obchodní zástupci
Španělsko aplikovalo do své legislativy Direktivu č. 86/653 Evropské unie o obchodních zástupcích a zastupitelských smlouvách zákonem 12/1992. Současně tím byla novelizována právní úprava ve znění Královského dekretu 1438/85 z 1. srpna r. 1985 o pracovním vztahu zvláštního charakteru. Hlavními zásadami zastupitelské smlouvy je, že zástupce je nezávislým zprostředkovatelem, plnit musí své povinnosti trvale a pravidelně, obchodní zástupce nevystupuje vlastním jménem, ani nejedná na vlastní účet, ale jménem a na účet svého jednoho, nebo více principálů, zástupce pracuje za odměnu, která je nezbytnou podmínkou vztahu, tím je ze zákona vyloučena možnost neplacených zástupců (agentů). Odměna zástupcova může mít podobu fixní částky, nebo provize, nebo kombinace obou forem. Není-li ve smlouvě přesně určeno, v jaké podobě a výši má být odměna pro zástupce, pak je odměna (druh odměny a její procento) stanovena podle komerční praxe v místě, kde zástupce vykonává svou činnost, anebo podle veškerých aspektů transakce, neexistuje-li taková praxe.
K výkonu profese obchodního zástupce je vyžadováno disponovat titulem zástupce a být zapsán u příslušné oficiální komory obchodních zástupců. U cizinců, kteří hodlají pracovat jako zástupci, se vyžaduje navíc pracovní povolení od španělských úřadů.
České firmy obchodující se Španělskem ve své většině využívají služeb místních obchodních zástupců, celních brokerů (agentů). Afilace a pobočky cizích firem, vč. českých, si ze zákona musí povinně ustanovit svého místního právního zástupce (administrátora, správce).
Zaměstnání občanů ČR
Po otevření pracovního trhu v roce 2006 platí směrnice EU pro zaměstnávání občanů ČS EU. Je třeba platný cestovní doklad a registrace na příslušném finančním úřadě a na úřadu sociálního zabezpečení (Seguro Social).
8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku
Podnikání a založení společnosti ve Španělsku
1/ Živnostenské oprávnění na základě živnostenského listu – český živnostník v daném oboru si musí u policie zažádat o rezidenční kartu (tarjeta residencial) a cizinecké identifikační číslo (NIE - Número de Identificación de Extranjeros). Dále se musí přihlásit na správě sociálního zabezpečení (Seguro Social). Měsíčně pak musí odvádět fixní daně ve výši 400,- EUR.
2/ Založení společnosti – obdobný postup jako v ČR, alespoň jeden z odpovědných zástupců musí mít trvalý pobyt ve Španělsku. Nejčastější a nejvíce doporučovanou formou je společnost s ručením omezeným (Sociedad Limitada), k jejímuž založení je zapotřebí minimální základní kapitál ve výši 3.000,- EUR. Zápis do obchodního rejstříku se provádí na základě notářsky ověřené zakládací listiny. Náklady na založení společnosti činí cca 1.000 EUR.
3/ Pobočka – k jejímu povinnému zapsání do španělského obchodního rejstříku je zapotřebí předložit úřední překlad ověřené zakládací listiny, výpisu z obchodního rejstříku mateřského podniku a potvrzení mateřského podniku (zápis z valné hromady, že rozhodla otevřít ve Španělsku svou pobočku a jmenovala svého odpovědného zástupce), vše legalizované španělskou ambasádou v Praze. Náklady na zřízení pobočky činí cca 1.000 EUR.
Joint Venture
Španělská legislativa nemá žádnou samostatnou právní normu či specifický zákon pro zakládání joint ventures. Účast cizího kapitálu na španělských společnostech prošla liberalizací předpisů až ke Královskému dekretu č. 671/1992 z 2. 7. 1992 o zahraničních investicích, jenž respektuje volný pohyb kapitálu v rámci EU (dle Nařízení 88/361 z 24. 6. 1988).
Pro české podnikatele jsou nejvíce relevantní jako prameny práva pro zakládání podniků, poboček, nebo joint ventures následující právní normy: zákon č. 19/1989 z 25. 7. 1989 o částečné reformě a přizpůsobení obchodního práva nařízením ES v oblasti společností (Sbírka zákonů B.O.E.z 27. 7. 1989), zákon č. 2/1995 z 23.3.1995 o společnostech s ručením omezeným (B.O.E. z 24. 3.1995), Královský dekret legislativní č. 1564/1989 z 22. 12. 1989 rozšiřující Zákon o akciových společnostech (B.O.E. z 27. 12. 1989), obchodní zákoník, Královský dekret č. 1597/1989 z 29. 12. 1989 o úpravě obchodního rejstříku (B.O.E. z 30. 12. 1989), Královský dekret c. 1784/1996 o nových pravidlech obchodního rejstříku.
Joint venture je zahrnut v zákoně č. 671/1992 mezi tzv. "ostatní formy investic", tj. joint ventures, ujednání o společném majetku, nadace, uskupení ekonomického zájmu, družstva apod.
V obchodním rejstříku může být joint venture zapsána (zaregistrována) buď jako akciová společnost nebo společnost s ručením omezeným (obě formy jsou považovány za společnosti corporations). Článek 122 obchodního zákoníku rozlišuje navíc další formy:
- veřejnou obchodní společnost (Sociedad Colectiva - S.C., nebo Sociedad Regular Colectiva - S.R.C.),
- komanditní společnost (Sociedad en Comandita - S. en Com., nebo Sociedad Comanditaria - S. Com.),
- nebo komanditní společnost na akcie (Sociedad en Comandita por Acciones - S. Com. p. A.).
Zahraniční investice
Zahraniční investice ve Španělsku jsou zcela liberalizovány. Výjimku tvoří investice do určitých obchodních oblastí jako jsou herny, televizní, nebo rozhlasový business, letecká doprava, a činnosti přímo spjaté s obranou státu (výroba a obchod se zbraněmi, zpracování a využití strategických surovin a telekomunikací, přepravní služby), kdy je třeba žádat úřady o předchozí souhlas.
Investice do portfolia (úpis a nákup akcií, dluhopisů) jsou plně liberalizovány a nepodléhají žádnému "a priori" povolovacímu řízení .
Běžně není ve Španělsku limitována maximální výše podílu zahraničního kapitálu na společnosti. Výjimkou jsou investice, které současně převyšují 50% základního kapitálu a jdoucí nad 3 miliony Euro.
Postup a podmínky pro zřízení společnosti ve Španělsku jsou následující:
- nejprve přijmout rozhodnutí o právní formě zakládané společnosti, nebo o účasti českého subjektu na existující španělské společnosti. Současně se doporučuje mít provedenou studii (sektorovou) trhu a ekonomicko-finanční studii proveditelnosti, jedná-li se o větší projekt, investici.
- na ústředním obchodním rejstříku (Registro Mercantil Central) si nechat ověřit a po ověření vystavit potvrzení (certifikát) o netotožnosti vybraného obchodního názvu nové společnosti s jinými jmény dříve založených cizích či španělských firem. Každý žadatel může navrhnout až 3 alternativní obchodní názvy ve své žádosti.
Poznámka: ústřední obchodní rejstřík však nezjišťuje shodu či netotožnost navrhovaného obchodního názvu nové společnosti s jinou obchodní značkou či známkou registrovanou ve Španělsku. Takové ověření by příslušelo Španělskému úřadu patentů a ochranných značek.
- u notáře si nechat provést redakci zakládací listiny a statutu společnosti. Založení společnosti musí být potvrzeno notářským veřejným zápisem. Notářský zápis je podmínkou zaregistrování společnosti do obchodního rejstříku v provincii, kde bude společnost působit. K notáři je nutno přinést potvrzení (certifikát) o netotožnosti vybraného obchodního názvu (viz. bod 2).
Poznámka: jen u případů, kde je to vyžádáno ze zákona, předložit státnímu notáři potvrzení o tom, že investice byla ověřena nebo schválena odborem obchodní politiky a zahraničních investic ministerstva hospodářství a financí.
- zajistit akreditaci složení (úhradu) investice (kapitálového vkladu) u příslušné banky ve Španělsku. Současně v případě nepeněžních vkladů si zajistit jejich ocenění v souladu s kritérii a podmínkami španělské legislativy.
- do 30 pracovních dní od data potvrzení o založení společnosti notářským (veřejným) zápisem provést platbu daně z majetkových převodů (Impuesto de Transmisión de Patrimonio) a doložených právních úkonů (Actos Jurídicos Documentados) na berním úřadě, tzn. ve Španělsku na delegatuře státní agentury daňové správy (Delegación de Hacienda, Agencia Tributaria del Estado). Daň z majetkových převodů je druh daně vybírané při založení společnosti. Její výše je progresivní dle výše základního kapitálu. Plátce daně z majetkových převodů a doložených právních úkonů musí s sebou přinést vyplněný tzv. formulář modelu 600 a druhopis a kopii notářského zápisu o založení společnosti. Až po úhradě těchto daní Delegación de Hacienda (viz výše) přidělí a vepíše daňový identifikační kód (CIF) do zakládací listiny společnosti. K získání CIFu je nutno přinést vyplněný tzv. formulář modelu 036, kopii notářského zápisu o založení společnosti a fotokopii průkazu totožnosti žadatele, nebo v případě, že se jedná o společníka, či zplnomocněnou osobu, notářsky ověřenou fotokopii plné moci.
- do 3 měsíců od data notářského zápisu potvrzujícího založení společnosti a po splnění kroků uvedených pod body 1) až 5) na obchodním rejstříku v provincii, kde bude společnost působit, předložit potvrzení o zaplacení daně z majetkových převodů a druhopis notářského zápisu potvrzujícího založení společnosti jako podmínku k zápisu společnosti do obchodního rejstříku.
- po zápisu do obchodního rejstříku vyžádat od ministerstva hospodářství a financí resp. od Delegación de Hacienda přidělení daňového identifikačního čísla organizace (NIF). Teprve po přidělení NIFu může společnost začít fungovat.
- základací listinu deponovat u pobočky banky, přes kterou se budou realizovat platby a příjmy společnosti. Pro banku je rozhodující, že zakládací listina obsahuje informace o vedení společnosti a nebo společnících, osobách s dispozičním právem.
Bez ohledu na právní formu společnosti je vybírána tzv. daň z ekonomických činností (Impuesto de Actividades Económicas), jejíž sazbu určuje každoročně magistrát odstupňovaně podle obratu společnosti. Jde o jednu z forem municipální daně. Daňové přiznání (prohlášení) ohledně daně z ekonomických činností musí společnost provést do 10 dnů před zahájením své činnosti.
Nově založená společnost má za účelem provedení zahrnutí do seznamu daňových plátců (Declaración censal) na daňovou správu (Administración de Hacienda), která odpovídá jejímu daňovému domicilu, přinést:
- dříve učiněné daňové prohlášení (přiznání) k dani z ekonomických činností,
- fotokopie průkazu totožnosti, nebo CIFu,
- vyplněný formulář modelu 036.
Novinkou ve španělské legislativě je, že u společností s ručením omezeným zmizelo maximální omezení počtu společníků. Nová právní úprava umožňuje založení unipersonální společnosti, vytvořené pouze 1 společníkem. Zákon již nestanoví minimální počet akcionářů (oproti minulosti) zakládajících akciovou společnost. Založení akciové společnosti se může realizovat dle ujednání mezi zakladateli jediným úkonem (Fundación simultánea), nebo postupným úpisem (složením podílů) akcií od okamžiku, kdy se oznámí záměr založit akciovou společnost (Fundación sucesiva). Založení společnosti s ručením omezeným se může provést jen jediným úkonem. Beze změny zůstává v zákoně to, že zakladateli mohou být jak fyzické, tak právnické osoby s bydlištěm (sídlem) ve Španělsku či zahraničí a jakékoliv národnosti.
Období, během něhož bude administrátor (správce) společnosti vykonávat svou činnost, které bude stanoveno v zakládací listině, nebude moci přesáhnout dobu 5 let. Po uplynutí této lhůty může být administrátor znovu zvolen jednou či vícekrát na další stejně dlouhá období. Administrátoři budou odpovědni akciové společnosti, akcionářům a věřitelům za škody, které by způsobili činy v rozporu se zákony a statuty firmy, či z nedbalosti při výkonu své funkce.
Orgány akciové společnosti jsou valná hromada a správní rada, pokud řízení je svěřeno skupině osob. O tom rozhoduje valná hromada. Správcem nemůže být někdo z akcionářů.
Orgány společnosti s ručením omezeným jsou valná hromada a administrátoři (správci). Daň ze zisku je rovněž 35% u společnosti s ručením omezeným (podrobnosti o zdanění korporací jsou uvedeny v kapitole o daňovém systému). Stejně tak musí magistrátu platit daň z ekonomických činností.
Vklady (podíly) akcionářů, nebo společníků mohou být ve formě hotovosti, statků (hmotných), nebo vlastnických listů. ČR a Španělsko mají podepsanou mezivládní dohodu o vyloučení dvojího zdanění od r. 1980. Dohoda upravuje zdanění zisků společnosti, daně z kapitálových výnosů - úroků a dividend apod.
Otevření pobočky ve Španělsku po veřejném zápisu před notářem a registraci v Obchodním rejstříku je základním minimem. Pobočka musí ze zákona jmenovat svého zplnomocněnce, reprezentanta. Zákon nestanoví minimální výši kapitálu. Dle předpisů španělského ministerstva hospodářství a financí je pobočka zdaňována jen za zisky ve Španělsku. Mateřská (česká) společnost ručí do výše svého čistého majetku.
Sesterská společnost je považována za samostatný právní subjekt, pobočka nikoli. Pobočka má stejnou právní totožnost se svou mateřskou firmou. Za závazky sesterské společnosti ručí akcionáři do výše jednotlivých kapitálových vkladů. Podíl pobočky na režijních nákladech mateřské firmy je snazší určit jako položku odpočitatelnou z daní než v případě sesterské společnosti. Sesterská společnost (subsidiary) je vcelku zdaňována podle všech zisků ve Španělsku i ze zahraničí.
8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)
Struktura investic do reklamy podle sektorů byla ve sledovaném období následující. Výrobci, kteří investovali do reklamy nejvíc, pocházeli z oboru telekomunikačních přístrojů a systémů (13,7 %), osobních automobilů (11 % podíl na celkových investicích do reklamy), kosmetických, hygienických a farmaceutických výrobků (9,5 %), potravinářských výrobků (7,9 %), distribučních firem (7,1 %), nápojů (6,2 %), finančních institucí (5,6 %), služeb veřejných i soukromých (5,5 %), kancelářských strojů (4,4 %) a využití volného času v zábavném průmyslu a předmětů osobní spotřeby (4,1 %).
Dále stoupal podíl investic do konvenční reklamy (21,1 %), z toho do televizní (4,0 %), externí reklamy (4 %), rozhlasové (4 %), přes deníky (3,1%), v kinech (2,7 %).
8.5. Způsoby řešení obchodních sporů
Oproti stavu popsanému v dřívějších zprávách nedošlo v této problematice k podstatným změnám. Zastaralá legislativa ve věci konkursu a vyrovnání, či zastavení plateb (suspensión de pagos) nutí dodavatele, aby již v průběhu kontraktačního jednání před uzavřením smluvního vztahu a pak pravidelně každoročně během realizace obchodního případu disponovali aktualizovanou firemní informací obsahující finanční situaci, majetkové podíly, změny zápisů v obchodním rejstříku, zprávy o podaných žalobách na odběratele z titulu odmítnutých faktur nebo neoprávněných odkladů plateb. V případech, že se místní partner ocitl ve vyrovnání, je třeba neprodleně získat informaci o místně příslušném soudu, který se vyrovnáním zabývá a jemu poskytnout maximální množství podkladů. Soud musí být od českého vývozce, nebo jeho zplnomocněného právního zástupce požádán o zařazení české firmy do seznamu věřitelů, dále mu musí být poskytnut přehled o pohledávkách za dlužníkem a splátkovém kalendáři a dalších důležitých okolnostech. V případě neposkytnutí těchto údajů nebo při určité liknavosti by mohl český subjekt zcela ztratit své právo, neboť vždy jsou nejdříve uspokojovány nároky, pohledávky státu (finančního úřadu), bank, pronajímatele apod., teprve potom nároky soukromých subjektů, avšak jen zapsaných na seznamu věřitelů (viz výše). Reforma zákona o vyrovnání a konkursním řízení se připravuje a měla by posílit pozici věřitele a podstatně zkrátit soudní řízení.
Mimosoudní cesta by měla být přednostně a včas vyhledávána pro řešení sporu smírným způsobem. Poměrně velké publicity se zde dostalo novému zákonu o arbitráži, který byl koncipován s přihlédnutím k nejosvědčenějším a nejmodernějším tendencím v mezinárodním obchodě. Španělská strana si od tohoto zákona slibuje, že by se Madrid mohl stát neutrálním místem pro řešení mezinárodních sporů, zvláště pak, v případě sporů mezi subjekty z Evropské unie a z Latinské Ameriky.
Jinak lze využít také arbitrážní klauzule, podle toho, jak byla dohodnuta v kontraktu mezi smluvními partnery, tzn. buď tedy u Arbitrážního soudu třetí země, například Mezinárodní obchodní komory v Paříži, nebo Hospodářské komory ČR v Praze, nebo u Tribunal de Arbitraje u Obchodní a průmyslové komory v Madridu. Řízení je poměrně rychlé a účinné, výroky rozhodčích soudů v ČR a Španělsku jsou navzájem vykonatelné v druhém státu
8.6. Režim zadávání veřejných zakázek
Legislativně byl režim veřejných zakázek kodifikován zákonem z r.1995 ve znění pozdějších novel. Významné kompetence jsou při tendrových řízeních udělovány lokálním orgánům, které na úrovních jednotlivých regionů rozhodujícím způsobem ovlivňují výběr kontrahenta. Dle poznatků OEÚ ZÚ Madrid mají nabídky našich firem (bez ohledu na komoditu) jen velmi malou naději na úspěch, nejsou-li s dlouhodobým předstihem monitorovány a prezentovány přes silného místního zástupce. Odkazy na veřejné zakázky je možno najít na stránkách www.concursospublicos.com pro vstup do aktuální databáze je však třeba se zaregistrovat. Další přehledy je možno najít na www.ted.europa.eu (v českém jazyce), www.boe.es a též i na stránkách Ministerstva průmyslu, cestovního ruchu a obchodu - www.mityc.es (licitaciones públicas a concursos públicos)
Zákonným rámcem vytvořila vláda podmínky pro zvýšení zájmu soukromého sektoru o investice a financování infrastruktury, zejména pak výstavbu železniční rychlodráhy Madrid-Barcelona-francouzská hranice. Tento megaprojekt, který byl realizován konsorciem renomovaných firem /Siemens, Talgo/ ve spolupráci s místními firmami v gesci státního podniku Renfe, byl uveden do provozu (úsek Madrid - Zaragoza - Barcelona) s nasazením rychlovlaku o rychlosti cca 300 km/hod.
Vláda zřídila tzv. gesční fond železniční infrastruktury (GIF), který je vytvořen z příjmů z privatizací státních podniků, tedy z mimorozpočtových prostředků, dále přímo z některých položek státního rozpočtu, z prostředků kohezních fondů (cca 1 miliardu USD) a z příjmů z emise dluhopisů, jenž byl de facto přeměněn na ADIF (Správce a koordinátor výstavby železnic a dopravních sítí).
Vláda uvažuje s postupnou privatizací rentabilních drah a jejich oddělením od ztrátových. Tzv. německý model pro financování infrastruktury, který bude ve Španělsku aplikován, spočívá v tom, že soukromý kapitál financuje stavbu, například silnice, a vykonává její správu obyčejně po dobu 15 let (obdoba dodávky "na klíč"). Po uplynutí tohoto období ji prodá státu. Výhodou německého modelu je, že se dluh zaúčtovává až v okamžiku převodu díla na stát.
Vláda hodlá zainteresovat stávající koncesionáře provozující a spravující dálnice s výběrem mýtného tím, že v doprovodném zákonu o státním rozpočtu prodloužila délku platnosti jejich koncesí z 50 na 75 let. Současně schválila možnost rozšíření rozsahu činností koncesionářů dálnic, včetně jejich účasti na rozšíření sítě dálnic, možnosti vydávat akcie s právy na výběr mýtného, což by mělo pomoci koncesionářům snížit stavební náklady.
Pro doplnění poznamenáváme, že deregulací v infrastruktuře postupně procházejí telekomunikace, řízení a provoz přístavů, letecká doprava, od čehož si vláda kromě decentralizace a převodu kompetencí slibuje hlavně úsporu rozpočtových výdajů.
8.7. Problémy a rizika místního trhu
Postup v případě sporu je popsán v předchozích kapitolách. Náležitou pozornost je třeba věnovat přípravě obchodní smlouvy (zahraničního kontraktu) s místním partnerem a dbát při jeho plnění obchodní etiky. V rámci Evropské unie je připravována právní úprava pravidel dodržování obchodní etiky, která bude počítat s poměrně přísnými postihy při jejím porušování.
Mezi riziky přetrvávají zdánlivě "banální" momenty z oblasti každodenních překážek obchodu. Jedná se o jazykovou bariéru, z čehož plyne nutnost a potřeba vzdělávání osob, které přicházejí, nebo budou přicházet se španělským prostředím do kontaktu. To platí oboustranně, tedy i pro španělské podnikatele. Jinak lze využít překladatelských služeb specializovaných tlumočníků a překladatelských agentur v obou zemích.
V nabídkové činnosti je třeba pamatovat na srozumitelnost prospektů, katalogů, nebo specifikací, a že jejich překlad do španělštiny vychází ve Španělsku momentálně mnohem dráže než v ČR. Je proto ekonomicky zajímavější překlad provést ještě v ČR.
V krátkodobém a střednědobém časovém horizontu je třeba počítat v oborech jako elektronika, chemický průmysl, metalurgie, průmyslové sklo, ruční nářadí, pneumatiky aj., s náběhem do provozu přímých zahraničních investic a tím i se zúžením prostoru na místním trhu díky vyšší konkurenceschopnosti španělské výroby v těchto odvětvích.
8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví
Ochrana duševního vlastnictví je právně ošetřena obdobně jako v ostatních zemích EU. Základní legislativní normou je Zákon 23/2006 ze dne 7. července, kterým byl novelizován a doplněn Královský legislativní dekret (Real Decreto Legislativo) 1/1996 ze dne 12.4. Tento zákon inkorporuje Směrnici 2001/29/CE Evropského parlamentu a Rady, kterou se harmonizuje ochrana duševního vlastnictví v souladu s plněním Dohody s WIPO (World Intelectual Property Organization). Další odkazy je možno najít na website Ministerstva kultury : http://www.mcu.es/
Ochrana duševního vlastnictví je též zakotvena v Občanském zákoníku (Código civil) články 428 a 429 a ve Španělské ústavě z roku 1978, článek 20.1.
8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka
Rovněž ve styku se španělskými klienty je zapotřebí, zejména v počáteční fázi, zachovat jistou obezřetnost při formulování platebních podmínek. Nadále pak platí, že nejvhodnějším platebním prostředkem je akreditiv.
8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu
Přehled vybraných veletrhů je uveden na webové stránce ZÚ Madrid v kapitole Obchod a ekonomika . Na této stránce jsou rovněž pravidelně aktualizovány informace o podnikatelských misích a veletrzích na kterých ZÚ Madrid (CzechTrade) připravuje pro české účastníky veletrhů semináře nebo setkání se španělskými podnikateli.
Kompletní přehled veletrhů a výstav dle oborů a regionů lze získat na vyhledávací stránce Asociace španělských veletrhů - Asociación de Ferias Españolas: www.afe.es
Na této webové stránce v záložce " Buscador de Ferias" naleznete:
- vyhledávání jednotlivých veletrhů podle zadaných kritérií :
- názvu veletrhu/ klíčových slov - Certámen / Palabras clave
- města - Ciudad
- oboru - Sector - Grupo
- datumu - Fechas : měsíc - mes, rok - año, den - día
- zadejte požadované termíny
- kliknutím na " Buscar" se zobrazí požadovaný výběr
- přehled veletrhů chronologicky :
- v roce 2012 : Anuario Ferial 2012
Souhrnná teritoriální informace
- 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- >> 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)