Spojené arabské emiráty: Vnitropolitická charakteristika

© Zastupitelský úřad Abu Dhabi (Spojené arabské emiráty)

2.1. Stručná charakteristika politického systému

Spojené arabské emiráty vznikly 2. prosince 1971 po ukončení britské ochrany nad malými arabskými kmeny na pobřeží Perského zálivu. Členství ve federaci bylo nabídnuto i Bahrajnu a Kataru, tyto emiráty ale daly přednost samostatnému rozvoji. Dnes Spojené arabské emiráty představují spojení tradičního rodového systému a islámské náboženské tradice s moderním tržním hospodářstvím, liberálním přístupem k cizincům a celkovou náboženskou tolerancí. Takové spojení je v arabském světě výjimečné.

Z vnitropolitického pohledu se podařilo vybudovat státní aparát, který je funkční i v podmínkách, ve kterých původní obyvatelé, tzv. „lokálové“, představují cca 12–15 % z celkového počtu obyvatel a pokud se bude demografická skladba vyvíjet jako dosud, odhaduje ministerstvo práce a sociálních věcí, že „lokálové“ budou činit v r. 2025 pouhá 4 %.

Nespornou zásluhu na úspěchu SAE má vedle ropného bohatství také dlouholetá uvážená politickohospodářská orientace státu, vyznačující se snahou po diverzifikaci všech odvětví a vyhýbající se vnitřním i zahraničním konfliktům. SAE dnes patří k politicky nejliberálnějším a hospodářsky nejrozvinutějším arabským zemím.

Podle ústavy z roku 1971 stojí v čele SAE prezident, kterého volí na pětileté funkční období ze svého středu sedmičlenná Nejvyšší rada vládců – zákonodárný orgán, složený z vládců všech emirátů. Ústavou je dáno, že prezidentem je vždy zvolen vládce emirátu Abú Dhabí. Podmínkou přijetí důležitých rozhodnutí v Nejvyšší radě je souhlas nejméně 5 členů rady a vždy souhlasné vyjádření vládců emirátů Abu Dhabi a Dubaj. Ústava tak v podstatě zakotvuje právo veta těchto dvou politicky a ekonomicky nejsilnějších emirátů v rozhodování o záležitostech státu. Neformálně však dnes o všech podstatných záležitostech rozhoduje emirát Abú Dhabí.

Výkonným orgánem federace je vláda, jmenovaná prezidentem na základě doporučení ministerského předsedy. Poradním orgánem je Federální národní rada (Federal National Council – FNC), složená ze 40 zástupců všech 7 emirátů, její praktický význam je ale velmi omezený, i když v letošních volbách získala podstatně silnější voličský mandát. Nemá však žádné exekutivní ani legislativní pravomoci. Důležitou mimoústavní, dnes už značně archaickou součástí systému státní správy, jsou lidová shromáždění jednotlivých emirátů (madžlisy), které za účasti vládců emirátů‑šejchů projednávají otázky spadající do místní kompetence. V posledních několika letech zřizované výkonné rady jsou poradním orgánem vládců emirátů a dohlížejí na realizaci jejich rozhodnutí.

Institut voleb v SAE neexistuje, jmenování do úřadu se děje dekretem vládce nebo korunního prince a je dodnes ovlivňováno kmenovou nebo rodovou příslušností. Novinkou v tomto směru byly volby 20 zástupců (tj. poloviny) Federální národní rady v prosinci 2006 a v září 2011. V roce 2006 mělo volební právo pouze 6 689 vybraných lokálních občanů, kteří mohli volit ze seznamu kandidátů předem schváleného vládci jednotlivých emirátů. V září 2011 mělo volební právo 129 000 voličů, z nichž necelých 28 % se dostavilo k urnám. V SAE není povolena činnost žádné politické strany.

Vedoucí úlohuve všech oblastech života společnosti hraje 7 vládnoucích rodin, z nichž nejsilnější ekonomické a politické postavení má rodina Nahyanů, vládnoucí emirátu Abu Dhabi a rodina Maktoumů, vládnoucí emirátu Dubaj. Z dosavadního vývoje je také zřejmé, že i při jednotné politice zajišťované Nejvyšší radou vládců, jsou v některých otázkách zřejmé konkrétní přístupy jednotlivých emirátů, přihlížející k vlastním specifickým podmínkám. S ohledem na územní velikost a ropné bohatství včetně umístění hlavního města SAE představuje emirát Abu Dhabi spíše federalizující tendenci. Na druhé straně emirát Dubaj se vyznačuje otevřeností a odvahou k podněcování ekonomických a obchodních aktivit, které mnohdy přesahují význam nejen SAE ale i regionu BV. Dubajský emirát svým přístupem představoval hledače nových impulsů (zóny volného obchodu, IT – Internet a Media City, univerzitní městečko Knowledge Village, významné veletrhy a festivaly, megaprojekty luxusní turistiky na umělých ostrovech, obří komplex zábavy Dubailand atd.), které zviditelnily jak vlastní emirát Dubaj tak i celé SAE z mezinárodního pohledu. V posledních letech se ale ukazuje, že roli novátora a tvůrce nových směrů postupně přebírá Abu Dhabi. Město budoucnosti Masdar City, Cultural District na ostrově Saadiyat, muzea Louvre Abu Dhabi, Gugenheim a další plánované projekty dávají zapomenout na některé velkolepé, avšak nereálné plány dubajské vlády (Hydropolis, Arabian Channel, Jumeraih Gardens a další). Rozhodují peníze a ty jsou nyní v Abu Dhabi.

Z ostatních emirátů je znatelná role rodiny Al Qassemi, vládnoucí emirátu Sharjah, a to zejména v kulturní, vzdělávací a osvětové oblasti, v níž stále existuje značný vliv islámského náboženství.

Vnitropolitická situace v SAE je stabilní. Zvláštností je mimořádně silná diferenciace společnosti na místní Araby a cizince. Hospodářská prosperita je lákadlem tisíců expatriotů především z Indie, Pákistánu, Iránu, Sýrie, Egypta, Bangladéše, Filipín a Velké Británie, kteří do SAE přijíždějí za prací a bez nichž by na druhou stranu zmiňovaná prosperita v podstatě nemohla existovat. Vláda SAE si tuto situaci uvědomuje a jedno z přijímaných opatření je tzv. „emiratizace“, tj. úkol zvyšovat počet míst obsazených „emirátčany“ ve vybraných odvětvích (bankovnictví, pojišťovnictví, finance) a soukromém sektoru, na úkor ostatních národností. Avšak s ohledem na nároky a kvalifikaci lokálů není vždy možné pro ně zajistit řídící a dostatečně honorované pozice. Součástí emiratizace je rovněž snaha vytvořit pro „lokály“ takové podmínky, které by vzbudily jejich zájem o zapojení do středního a malého podnikání v soukromém sektoru a snížily převažující tlak na snahu po zaměstnání ve státním sektoru. Stanovené cíle „emiratizace“ se však nedaří uskutečňovat v celé šíři.

 

zpět na začátek

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)

V čele státu je prezident, kterým je od listopadu 2004 Jeho Výsost šejch Khalifa bin Zayed Al Nahyan, vládce emirátu Abu Dhabi, který nastoupil po smrti svého otce šejcha Zayeda. Prezident je zároveň předsedou Nejvyšší rady, která je složena z vládců jednotlivých emirátů:

  • Jeho Výsost šejch Khalifa bin Zayed Al Nahyan, vládce emirátu Abu Dhabi
  • Jeho Výsost šejch Mohammad bin Rashid Al Maktoum, vládce emirátu Dubaj, který je rovněž viceprezidentem a premiérem SAE;
  • Jeho Výsost Dr. šejch Sultan bin Mohammed Al Qasimi, vládce emirátu Sharjah;
  • Jeho Výsost šejch Saud Bin Saqr Al Qasimi, vládce emirátu Ras Al Khaimah;
  • Jeho Výsost šejch Rashid bin Ahmed Al Mu´alla, vládce emirátu Umm Al Qaiwain;
  • Jeho Výsost šejch Humaid bin Rashid Al Nuaimi, vládce emirátu Ajman;
  • Jeho Výsost šejch Hamad bin Mohammed Al Sharqi, vládce emirátu Fujairah.
 

zpět na začátek

2.3. Složení vlády

Vláda pracuje ve stejném složení od 18. 2. 2008, v květnu 2009 došlo k dílčím přesunům ve vládě a jmenování dvou nových vicepremiérů. Jmenovité složení současné vlády:

  • Prime Minister & Minister of Defence: Shaikh Mohammad Bin Rashid Al Maktoum
  • Deputy Prime Minister and Minister of Interior: Sheikh Saif bin Zayed Al Nahyan
  • Deputy Prime Minister and Minister of Presidential Affairs: Sheikh Mansour bin Zayed Al Nahyan
  • Minister of Finance: Sheikh Hamdan bin Rashid Al Maktoum
  • Minister of Foreign Affairs: Sheikh Abdullah bin Zayed Al Nahyan
  • Minister of Higher Education and Scientific Research: Sheikh Nahyan bin Mubarak Al Nahyan
  • Minister of Public Works: Sheikh Hamdan bin Mubarak Al Nahyan
  • Minister of Foreign Trade: Sheikha Lubna Al Qasimi
  • Minister of Cabinet Affairs: Mohammed AbdullahAl Gergawi
  • Minister of Energy: Mohammed bin Dhaen Al Hamli
  • Minister of Economy: Sultan bin Saeed Al Mansouri
  • Minister of Social Affairs: Maryam Mohammed Khalfan Al Roumi
  • Minister of Education: Humaid Mohammed Obaid Al Qattami
  • Minister of Health: Andul Rahman Mohammed Al Owais (Acting Health Minister)
  • Minister of Culture: Abdul Rahman Mohammed Al Owais
  • Minister of Justice: Dr. Hadef bin Jua`an Al Dhaheri
  • Minister of Environment and Water: Rashid Ahmed bin Fahad
  • Minister of Labour: Saqr Ghobash Saeed Ghobash
  • Minister of State for Foreign Affairs: Moahmmed Anwar Gargash
  • Minister of State for Financial Affairs: Obaid Humaid Al Tayer
  • Minister of State: Dr Maitha Salem Al Shamsi
  • Minister of State: Dr Khalifa Bakheet Al Falasi
  • Minister of State: Reem Ibrahim Al Hashimi
  • Guvernér centrální banky: Sultan bin Nasser Al Suwaidi

Další podrobnější informace jsou k dispozici na internetových stránkách: www.uaeinteract.com/government.

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne