- 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
- 5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
- 5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
- 5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
- 5.5. Daňový systém
5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
| 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | |
|---|---|---|---|---|---|
| Příjmy | 1880,3 | 2407,3 | 2568,2 | 2524,3 | 2105 |
| Výdaje | 2 472,2 | 2655,4 | 2728,9 | 2982,9 | 3518 |
| Saldo | -318,3 | -248,1 | -160,7 | -458,6 | -1414 |
Zdroj: U.S. Department of Treasury and Office of Management and Budget
Federální rozpočet a fiskální politika USA
Rozpočtový rok 2006/2007
Po období narůstajícího deficitu federálního rozpočtu, s tehdy rekordním rozpočtovým deficitem za rok 2004 ve výši 413 mld. USD, způsobeného dopady hospodářské recese a teroristických útoků z roku 2001, roky 2005 až 2007 byly v USA ve znamení trvalého snižování deficitu státního rozpočtu, které vyvrcholilo relativně úspěšným výsledkem za rozpočtový rok 2006/2007 (od 1.10.2006 do 30.9.2007), kdy federální deficit dosáhl 161 mld. USD. V této souvislosti ještě na podzim roku 2007 administrativa prezidenta George W. Bushe předpovídala (resp. prezident Bush vyhlásil cíl), že Spojené státy americké budou do roku 2012 bez deficitu federálního rozpočtu. Nákladné vojenské a rekonstrukční operace v Iráku a Afghánistánu, nastupující finanční a hospodářská krize a především pak obrovské stimulační výdaje na záchranu americké ekonomiky prezidentů Bushe a Obamy však na řadu let předurčily zcela opačné směřování trendu hospodaření s veřejnými prostředky v USA.
Rozpočtový rok 2007/2008
Již první tři měsíce rozpočtového roku 2008 (říjen až prosinec 2007) přinesly deficit ve výši 107 mld. Během ledna rozpočtový deficit klesl na průběžných 90 mld. avšak v únoru raketově stoupl na 262 mld. a v březnu, tedy v polovině rozpočtového roku, deficit federálního rozpočtu již dosáhl 310 mld. USD, což bylo o 52 mld. více než ve stejném období v rozpočtovém roce 2007. Na konci června výše deficitu federálního rozpočtu činila 268 mld. USD, což bylo o 148 mld. více než ve stejném období během rozpočtového roku 2007. Na růstu rozpočtového deficitu oproti loňskému roku se největší měrou podílely mimořádné daňové „vratky“, které měly napomoci znovu nastartovat americkou ekonomiku, rozesílané v měsících květnu a červnu. Na konci července výše deficitu federálního rozpočtu činila 371 mld. USD, což bylo o 213 mld. více než ve stejném období během rozpočtového roku 2007. Situace na konci srpna nebyla nijak lepší. Na konci srpna státní rozpočet USA hospodařil se schodkem 486 mld. USD, resp. o 212 mld. více než ve stejném období v loňském roce. Během září, tedy 12. měsíce rozpočtového roku 2007/2008 (od 1.10. do 30.9.), dle prvotních oficiálních odhadů dosáhl celkový deficit federálního rozpočtu ve Spojených státech amerických 438 mld. USD. Po následné korekci výsledků, deficit federálního rozpočtu za období 2007/2008 (od 1.10. do 30.9.) dosáhl dle oficiálních odhadů 459 mld. USD (tedy o 298 mld. více než během rozpočtového roku 2006/2007) a představoval 3,2 % HDP (federální deficit za rok 2006/2007 činil 1,2 % a v letech 2002-2006 tento údaj v průměru představoval 2,6 %).
Rozpočtový rok 2008/2009
Podle závěrečných údajů rozpočtový deficit USA za celý rozpočtový rok 2008/2009 dosáhl hodnoty 1.4 bil. USD, resp. 9,9 % HDP. V absolutním vyjádření, meziročně deficit vzrostl o 962 mld. USD. Původně odhadovaná výše deficitu (z počátku letošního roku) měla dosáhnou 1,2 bil. USD, resp. 8,3 % HDP USA. Dosažený podíl deficitu na HDP za rok 2008/2009 představoval nejvyšší hodnotu od roku 1945! Zatím poválečný rekord byl z roku 1983 a představoval 6 %. Výše rozpočtového deficitu za první tři měsíce (říjen až prosinec) rozpočtového roku 2008/2009 dosáhla 485 mld. USD. Deficit za první čtvrtinu rozpočtového roku tedy převýšil deficit za celé minulé rozpočtové období a ve stejném duchu pokračoval vývoj federálního rozpočtového hospodaření během celého roku.V souvislosti se zřetelným nárůstem rozpočtového deficitu v nadcházejících obdobích prezident Obama na jaře 2009 jasně řekl, že na prvním místě bude záchrana ekonomiky. Zároveň však zdůraznil, že bude třeba v rozpočtech jít „položku po položce“ a identifikovat výdaje, které nemají potřebné opodstatnění či důvod. K větším rozpočtových škrtům by však mělo dojít od rozpočtového roku 2010/2011.
Rozpočtový rok 2009/2010
Během probíhajícího rozpočtového roku 2009/2010 by deficit federálního rozpočtu měl překročit 1,6 bilionu USD, což by se mělo přibližně rovnat 10,6 % HDP, tedy dalšímu poválečnému maximum od roku 1945.
Rozpočtový rok 2009/2010 a rozpočtový výhled do roku 2020
Podle zveřejněného návrhu federálního rozpočtu pro rok 2010/2011 administrativa počítá s deficitem 1,27 mld. USD, resp. 8,3 % předpokládané výše HDP. Rozpočtový výhled americké administrativy do roku 2020 je poněkud optimističtější, avšak ani v nadcházejících deseti letech by plánovaný federální rozpočtový deficit neměl poklesnout pod „akceptovatelnou“ hranici 3 % HDP. V roce 2012 by měl deficit dosáhnout podílu na HDP 5,1 %, což by v absolutním vyjádření mělo představovat 828 mld. USD. Minimální výši tohoto podílu v nadcházející dekádě pak administrativa předpokládá v roce 2018, konkrétně 3,6 %. Další růst deficitu rozpočtu je předpokládán od roku 2019, kdy začnou do důchodového věku odcházet silné ročníky americké populace, tzv. „baby boomers“, což logicky zvýší tlak na výdajovou stránku rozpočtu.
| 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Příjmy | Celkem | 1782,5 | 1880,3 | 2153,9 | 2407,3 | 2568,2 | 2524,3 | |
| Daně z příjmů fyz. osob | 793,7 | 809,0 | 927,2 | 1043,9 | 1163,5 | 1145,7 | ||
| Daně z příjmů práv. osob | 131,8 | 189,4 | 278,3 | 353,9 | 370,2 | 304,3 | ||
| Sociální a důch. pojištění | 713,0 | 733,4 | 794,1 | 837,8 | 869,6 | 900,2 | ||
| Ostatní příjmy | 144,1 | 148,5 | 154,2 | 171,6 | 164,9 | 174,0 | ||
| Výdaje | Celkem /vč."ostatních"/ | 2160,1 | 2293,0 | 2472,2 | 2655,4 | 2728,9 | 2982,9 | |
| Výdaje na obranu celkem | 470,5 | 454,1 | 493,6 | 520,0 | 547,9 | 613,4 | ||
| Mezinárodní vztahy | 27,9 | 33,8 | 39,0 | 36,1 | 34,8 | 37,5 | ||
| Sociální pojištění (důchody) | 470,5 | 491,5 | 518,7 | 543,9 | 581,4 | 612,1 | ||
| Zdravotní pojištění Medicare | 274,2 | 297,0 | 332,6 | 373,8 | 436,0 | 455,4 | ||
| Zdravotní pojištění Medicaid | 160,7 | 176,2 | 181,7 | 180,6 | 190,6 | 226,7 | ||
| Sociální a nezaměstn. dávky | 196,2 | 190,7 | 195,9 | 199,2 | 202,4 | 227,8 | ||
| Ost. důchody a dávky (invalid.) | 129,4 | 135,0 | 147,6 | 149,4 | 158,7 | 129,3 | ||
| Saldo | -377,6 | -412,7 | -318,3 | -248,1 | -160,7 | -458,6 | ||
Pramen: Congressional Budget Office (Březen 2009)
5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
| 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | |||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Běžný účet | Zboží | Vývoz | 1023,1 | 1148,5 | 1291,4 | |
| Dovoz | -1861,4 | -1967,9 | -2112,2 | |||
| Bilance zboží | -838,3 | -819,4 | -820,8 | |||
| Služby | Vývoz | 433,9 | 497,3 | 544,4 | ||
| Dovoz | -348,9 | -378,1 | -404,7 | |||
| Bilance služeb | 85,0 | 119,2 | 139,7 | |||
| Bilance zboží a služeb | -753,3 | -700,3 | -681,1 | |||
| Příjmy a platby | USA v zahraničí | 685,1 | 817,8 | 755,5 | ||
| Cizích v USA | -628,0 | -736,0 | -627,9 | |||
| Bilance příjmů | 57,1 | 81,8 | 127,6 | |||
| Jednostranné transfery | -92,0 | -112,7 | -119,7 | |||
| Bilance běžného účtu | -788,1 | -731,2 | -673,2 | |||
| Finanční účet | US aktiva v zahraničí | Celkem čistý odliv: | -1251,8 | -1290,0 | -52,5 | |
| US vlád. rezervy | 2,4 | -0,1 | -4,9 | |||
| Ost. vlád. aktiva | 5,4 | -22,3 | -529,5 | |||
| US soukr. aktiva | -1260,0 | -1268,0 | 481,9 | |||
| Cizí aktiva v US | Celkem čistý příliv: | 2061,1 | 2057,7 | 599,1 | ||
| Cizí vlád. aktiva | 488,0 | 411,1 | 421,4 | |||
| Ost. cizí aktiva | 1573,2 | 1646,7 | 177,7 | |||
Zdroj, U.S. Department of Commerce,
5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
Veřejné (vládní) zadlužení se v USA označuje jako „public“ či „national debt“ a doprovází Spojené státy americké od dob jejich vzniku.K jeho prohlubování dochází primárně díky opakovaným deficitům veřejných rozpočtů. Historický vývoj veřejného zadlužení v USA je možné demonstrovat na následujících údajích. V roce 1940 veřejný dluh v USA dosahoval 43 mld. USD (52 % HDP), v roce 1950: 257 mld. USD (54 % HDP), v roce 1970: 380 mld. USD (38 % HDP), v roce 1980: 909 mld. (33 % HDP), v roce 1990: 3 206 mld. (56 % HDP), v roce 2000: 5 629 mld. (58 % HDP), v roce 2007: 8 950 mld. (65 % HDP) a v roce 2008: 9 985 mld. (70 % HDP). Podle odhadů je uváděno, že v roce 2009 tato částka vzroste na 12 867 mld. USD, což by představovalo 90 % HDP.
Veřejné zadlužení Spojených států amerických je tradičně financováno též ze zahraničních zdrojů. Zatímco v roce 1988 zahraniční vládní zdroje kryly 13 % amerického veřejného dluhu, v roce 2007 to již bylo 25 %. Podle údajů ministerstva financí USA z ledna 2009, měly zahraniční vlády v držení americké vládní dluhopisy v celkové hodnotě 3 072 mld. USD. Mezi největší americké věřitele v lednu 2009 patřila Čína s 740 mld. USD (24 %), Japonsko 635 % (21 %) a země vyvážející ropu 186 mld. USD (6 %). Další větší zahraniční věřitelé (jednotlivé země) drží americké vládní dluhopisy v objemu 4 až 1 %.
Zahraniční zadluženost v USA v posledních letech vznikala také především důsledkem schodku obchodní bilance, kdy domácí produkt (množství zboží a služeb vyprodukovaných v USA / po odečtení vývozu) nepokrývá domácí spotřebu a výsledný rozdíl je kompenzován dovozem ze zahraničí, bohužel financovaným z prostředků pocházejících ze zahraničních zdrojů (úvěry a investice ze zahraničí). USA mají pravidelný deficit v obchodu se zbožím a naopak přebytek v obchodu se službami. Celkový deficit obchodní a platební bilance se v posledních letech zvolna zmírňuje. Deficit běžného účtu platební bilance v roce 2008 dosáhl 673 mld. USD, v roce 2007 to bylo 731 mld. a v roce 2006 činil 788 mld. a během dvou let se tedy zmenšil o téměř o 15 %. Tento deficit je pokrýván aktivní kapitálovou bilancí, tedy přílivem zahraničního kapitálu do USA, především v podobě nákupu amerických dluhopisů zahraničními subjekty. Aktivní kapitálová bilance dosáhla 546 mld. USD v roce 2008, 768 mld. USD v roce 2007 a 809 mld. USD v roce 2006.
Zcela zásadní změnou v roce 2008 byl mimořádně dramatický pokles přílivu soukromých zahraničních investic do USA, způsobený především krizí amerického hypotečního a úvěrového trhu v roce 2008. Zatímco v letech 2006 a 2007 do USA ročně připlynulo těžko představitelných 1 573 a 1 647 mld. USD, za rok 2008 to bylo pouhých 177 mld. USD! Součet celkových zahraničních investic (soukromých subjektů a zahraničních vlád) pak v roce 2007 představoval 2 058 mld. a pouhých 599 mld. v roce 2008. Tento propad byl vyvážen m.j. podobně dramatickým snížením odlivu amerických aktiv do zahraničí. Ten v roce v roce 2007 představoval 1 290 mld. USD a v roce 2008 jen 52 mld. USD.
5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
Bankovnictví
Bankovní soustavu Spojených států tvoří centrální banka (Federal Reserve System - Fed) a rozvinutá síť komerčních bank a spořitelen.
Federální rezervní systém (Fed), který ve Spojených státech plní funkci centrální banky, byl založen 23. prosince 1913 a jeho hlavním úkolem je řízení měnové politiky. Strukturu Fed tvoří sedm částí: (1) rada guvernérů ve Washingtonu D.C., (2)12 Federálních rezervních bank a jejich 25 poboček po celé zemi, (3) Federální výbor pro volný obchod, (4) Federální rada poradců, (5) Klientská poradní rada, (6) Poradní výbor spořitelen a (7) komerční finanční instituce (banky, spořitelny, atd.). Fed má právo a povinnost určovat rezervy komerčních bank pro jištění osobních a obchodních kont. Fed také určuje diskontní sazbu. Dále pak určuje výšku a trvání úvěru podloženého cennými papíry. Rada guvernérů Fed kontroluje všechny rezervní banky a jejich aktivity. Další důležitou roli hraje Fed při oddělení bankovního a komerčního sektoru ekonomiky a dále kontroluje koupě akcií bankami a reguluje tok informací o bankovních aktivitách vůči klientům.
Podle oficiálních statistik z 31. prosince 2008 byla v USA federálně pojištěná deposita v 7 085 komerčních bankách a 1 220 spořitelnách. Celková aktiva u bank představovala 12 313 mld. USD a u spořitelen 1 534 mld. USD. V roce 2008 v USA celkem 25 ústavů zaniklo (s celkovým aktivy 372 mld. USD), 292 bylo sloučeno s jinou finanční institucí (s celkovým aktivy 159 mld. USD) a 98 nových finančních institucí vzniklo. Ve srovnání s minulými lety - zaniklé finanční ústavy: 2007 (3), 2006 a 2005 (0), 2004 (4), 2003 (3); - finanční ústavy v problémech (fůze a slučování): 2007 (76), 2006 (50), 2005 (52), 2004 (80), 2003 (116).
Na počátku současné hluboké hospodářské krize v USA stál právě finanční sektor, resp. jeho část poskytující hypoteční půjčky v oblasti nemovistí, když se v létě roku 2007 zhroutil tzv. trh s rizikovými hypotečními úvěry. Do vážných problémů se postupem měsíců dostaly téměř všechny finanční instituce v USA (a v zámoří), právě v návaznosti na obří spekulativní investice do oblasti rizikových hypoték, resp. investičních instrumentů, které jimi byly jištěny. K propuknutí finanční krize v největším rozsahu došlo během třetího čtvrtletí roku 2008. V červenci zavládla panika kolem finanční stability dvou státem jištěných obřích hypotečních společnosti Freddie Mac a Fannie Mae, které zajišťovali hypoteční úvěry v celkové hodnotě převyšující 5 bilionů dolarů, kdy celková výše hypotečních úvěrů v USA činila přibližně 12 bilionů dolarů. Dokonce se spekulovalo o možnosti převzetí těchto společností státem. Podobnou míru obav přinesl i červencový krach, resp. státní převzetí kalifornské hypoteční banky IndyMac. Během léta se situace alespoň navenek uklidnila. O to ohromující však byl rychlý sled velmi špatných zpráv z amerického finančního sektoru během září, které přineslo naplnění krizových předpovědí dalšího vývoje americké úvěrové a finanční krize. V září byla federální vláda USA nucena kontrolu nad Fannie Mae a Freddie Mac nakonec převzít. Další kritickou zprávou z první poloviny září bylo převzetí známé investiční banky Merrill Lynch, která patřila mezi nejvíce postižené finanční ústavy hypoteční krizí od jejího samotného počátku, tradiční americkou komerční bankou Bank of America. Největší objetí krize byl však pád 158 let staré newyorské investiční banky Lehman Broathers, která byla 4 největší investiční bankou USA. Pád této investiční banky představoval krach zatím největší americké společnosti v historii vůbec. Zřejmě vzhledem k objemu špatných závazků banky si jí federální vláda zachránit neodvážila. Hodnota Lehman Bros. činila více jak 691 mld. USD. Pro srovnání: WorldCom, který zkrachoval v roce 2002 měl hodnotu něco málo přes 100 mld. a ještě známější krach Enronu v roce 2001 představoval „pouhých“ 65 mld. USD. Dalším finančním ústavem na samém pokraji zhroucení být pojišťovací gigant American International Group (AIG), kterému však federální instituce poskytly záchrannou půjčku ve výši 85 mld. USD (celkově do počátku roku firma AIG obdržela 180 mld.). Na konci září pak ještě zkrachovala velká známá úvěrová komerční banka se sídlem v Seattlu - Washington Mutual, kterou převzala JPMorgan Chase.
Prohlubování finanční a ekonomické krize v USA se všemi možnými nástroji monetární politiky, zpočátku především dramatickým snižováním úrokových sazeb, snažila zmírnit centrální banka (Fed). Kongres USA na návrh prezidenta G.W. Bushe na podzim 2008 schválil „(první) stimulační balíček“ na záchranu americké ekonomiky ve výši 700 mld. USD, který pod označením „Troubled Asset Relief Program (TARP)“, který do správy dostalo ministerstvo financí. Prostředky z TARP byly primárně určeny pro sanaci finančních institucí. Fed koncem roku pak již otevřeně prohlašoval, že je připraven k provádění dalších netradičních kroků monetární politiky. Následně se potvrdilo, že de facto šlo o „pumpování“ dodatečně tištěných peněz do ekonomiky. Dále Fed s podporou ministerstva financí koncem roku 2008 přišel s projektem nazvaným „Term Asset-backed Securities Loan Facility (TALF)“, jehož cílem bylo na finančním trhu stimulovat banky a ostatní istituce při poskytování úvěrů spotřebitelům a malým podnikům. Při jeho vzniku bylo programu TALF přiděleno 200 mld. USD a jeho správou byla pověřena newyorská pobočka FEDu. Program má podle původního plánu fungovat do konce roku 2009.
I přes stamiliardové federální finanční injekce do peněžních a pojišťovacích institucí v druhé polovině roku 2008 se jich na konci roku 2008 celá řada pohybovala na pokraji své existence, a to včetně (a především) finančních gigantů Citibank a AIG, které od federálních institucí ze sanačních prostředků obdržely největší podíl. Výsledkem těch operací m.j. bylo to, že američtí daňoví poplatníci na počátku roku 2009 např. vlastnili 36 % podíl v Citibank a 80 % podíl v AIG. Problémem finančních institucí ve většině případů nebyla ziskovost jejich bankovních a peněžních operací, ale právě stále nejasná situace jak velké množství (podíl) tzv. toxických (nelikvidních) finančních nástrojů se nacházela v jejich portfoliu.
Oblast finančních v USA procházela složitou a velmi nejistou situací během celého prvního pololetí roku 2009. Teprve v létě 2009 se zdálo, že americký bankovní systém, po obrovských státních intervencích, byl stabilizován. Větší část bank, díky nulové základní úrokové sazbě poskytované Fed/em a razantnímu snižování vlastních provozních nákladů po mnoha měsících opět začaly provozovat zisk a jejich akcie se pomalu stali znovu atraktivními i pro drobné investory.
15 největších bank v USA podle celkového jmění k 31. březnu 2009 (kmenové jmění v USD)
| 1 | BANK OF AMERICA CORPORATION (1073757) | CHARLOTTE, NC | $2,323,415,453 | |
| 2 | JPMORGAN CHASE & CO. (1039502) | NEW YORK, NY | $2,079,188,000 | |
| 3 | CITIGROUP INC. (1951350) | NEW YORK, NY | $1,822,578,000 | |
| 4 | WELLS FARGO & COMPANY (1120754) | SAN FRANCISCO, CA | $1,285,891,000 | |
| 5 | GOLDMAN SACHS GROUP, INC., THE (2380443) | NEW YORK, NY | $925,987,000 | |
| 6 | MORGAN STANLEY (2162966) | NEW YORK, NY | $626,023,000 | |
| 7 | METLIFE, INC. (2945824) | NEW YORK, NY | $491,406,527 | |
| 8 | HSBC NORTH AMERICA HOLDINGS INC. (3232316) | METTAWA, IL | $401,824,818 | |
| 9 | TAUNUS CORPORATION (2816906) | NEW YORK, NY | $368,367,000 | |
| 10 | BARCLAYS GROUP US INC. (2914521) | WILMINGTON, DE | $342,544,049 | |
| 11 | PNC FINANCIAL SERVICES GROUP, INC., THE (1069778) | PITTSBURGH, PA | $286,472,490 | |
| 12 | U.S. BANCORP (1119794) | MINNEAPOLIS, MN | $263,624,000 | |
| 13 | BANK OF NEW YORK MELLON CORPORATION, THE (3587146) | NEW YORK, NY | $203,883,000 | |
| 14 | SUNTRUST BANKS, INC. (1131787) | ATLANTA, GA | $179,216,454 | |
| 15 | CAPITAL ONE FINANCIAL CORPORATION (2277860) | MCLEAN, VA | $177,387,459 |
Zdroj: National Information Center - Federal Reserve Systém
| kmenové jmění miliony USD |
|---|---|
| CITIGROUP INC. | 2 187 631 |
| BANK OF AMERICA CORP. | 1 720 688 |
| J.P. MORGAN CHASE & CO. | 1 562 147 |
| WACHOVIA CORPORATION | 782 896 |
| TAUNUS CORPORATION | 668 199 |
| WELLS FARGO & COMPANY | 575 442 |
| HSBC NORTH AMERICA HOLDINGS INC. | 487 755 |
| U.S. BANCORP | 237 615 |
| BANK OF NEW YORK MELLON CORPORATION | 197 839 |
| SUNTRUST BANKS, INC. | 179 574 |
Zdroj: National Information Center - Federal Reserve System
Pojišťovnictví
Tak jako jsou Spojené státy finančním světovým centrem, platí to i pro v oblasti pojišťovnictví. USA jsou nejen největším pojišťovacím střediskem, ale také hlavním generátorem nových pojišťovacích produktů a zajišťovacích schémat. Důležitost a velikost tohoto trhu lze dokumentovat na skutečnosti, že v roce 2006 pojišťovny vytvořily 8,1 % amerického HDP. Počet zaměstnanců v sektoru je kolem 2,3 mil. Regulátoři registrují celkem přes 1.000 pojišťoven. Z nich je kolem 110 zahraničních, nejvíce kanadských (26), nizozemských (19), francouzských (19), britských (12) a švýcarských (11).
Vážnost, jakou Američané věnují např. oblasti životního pojištění dokumentuje fakt, že počet životních pojistek překračuje počet obyvatel USA (cca 380 mil.). Jen životní pojišťovny mají uzavřeny pojistky v celkové hodnotě 19.1 trilionu USD, v roce 2008 na životních pojistkách vyplatily 58 mld. USD. Pojišťovací legislativu si určují jednotlivé státy prostřednictvím svých administrativ, většinou pod názvem Department of Insurance v čele s Insurance Commissioner. Ten je i arbitrem při případných sporech a stížnostech klientů na pojišťovny. Aby byla zajištěna alespoň částečná kooperace a příbuznost pravidel mezi jednotlivými státy, působí na federální úrovni nevládní Národní asociace pojišťovacích ministrů, sdružující regulátory jednotlivých U.S. států. Asociace vydává doporučení, kterými se státy mohou ale nemusí při přijímání vlastní legislativy řídit. V praxi se většina států doporučeními asociace řídí. Za nejdůležitější – vzhledem k existenci finančního centra na Wall Streetu – je považován pojišťovací odbor administrativy státu New York. 93 % životních pojišťoven je sdruženo v zájmové organizaci Americká rada životních pojistitelů se sídlem ve Washingtonu D.C. Velká část U.S. pojišťoven má sídlo na Bermudských ostrovech. Bermudy, které jsou pod britskou správou, nabízejí pojišťovacím společnostem výhodné daňové podmínky a třeba jen v roce 2007 se jich ostrově usadilo přes sedmdesát. Ještě více jsou Bermudy oblíbeny mezi zajišťovnami (pojišťovny pojišťoven), ze čtyřiceti největších zajišťoven na světě tam sídlí třináct. Americké pojišťovny si často tuto informaci nechávají „pro sebe“ a i když je regulační rámec ostrova pozitivně hodnocen a převážně v souladu s mezinárodními účetními standardy, často o tom neví ani jejich klienti. Mezi takovéto pojišťovny patří m.j. America International, Aetna, Max Re aj.
Největší pojišťovnou v oblasti pojištění života a majetku je American International Group (AIG). Dále: Berkshire Hathaway Group (finančník W. Buffett), Allstate, Hartford Financial Group, The Travelers Companies, Liberty Mutual Insurance, Nationwide, Progressive, Loews Corporation. Nejvíce pojistek na automobily a domy má uzavřena pojišťovna State Farm (76 milionů, zaměstnává 68.000 lidí).
Finanční krize se samozřejmě silně dotkla i pojišťovacího sektoru. Největší rána postihla pojišťovnu AIG, kterou vláda musela v září 2008 podpořit půjčkou 85 mld. USD a krátce na to v listopadu navýšit pomoc až na 150 mld. USD. To je historicky nejvyšší částka, kterou vláda jakékoliv soukromé firmě poskytla. Pojišťovna vládě předala do zástavy 79,9 % vydaných akcií a situace je tak často označována za praktické znárodnění. Na jaře 2009 se AIG snaží rozprodat svá zahraniční aktiva, aby byla schopna vládě půjčku vrátit. Půjčka má velice vysoký úrok (LIBOR + 8,5 %). Pád ceny akcií (z maxima 70,13 USD na 1,25 USD v září 2008) vedl i k vyřazení AIG z indexu Dow Jones Industrial Average (30 kapitálově největších společností obchodovaných na newyorské burze).
České firmy obchodující a podnikající v USA si musí uvědomit důležitost, jaká je zde věnována pojištění (téměř) veškerých aspektů podnikání. Pojištění je důležitou součástí prakticky každé obchodní transakce a rozmanitost jednotlivých pojistných produktů a kombinací je obrovská. Zahraničním firmám se pravděpodobně vyplatí v první instanci oslovit pojišťovacího brokera, v ideálním případě se zkušeností s obchodníky z Evropy. Doporučujeme zvážit angažování právního či pojišťovacího experta i v případě, že americký partner již příslušná ustanovení do smlouvy „automaticky“ zařadil, ve většině případů jsou diskutovatelná (avšak z pohledu české firmy ne bez pomoci místního experta, stojícího na naší straně).
Užitečné weby: www.naic.org;www.acli.org; www.ins.state.ny.us,vyhledávání pojišťoven ve státě New York https://awebproxyprd.ins.state.ny.us/onepage/StartForm.jsp?link=/CompanyDirectory/dir_srch_optiono.jsp?c=m
5.5. Daňový systém
Podobně jako v ČR jsou daně v USA rozděleny na přímé a nepřímé. Většina nepřímých daní má složku federální a státní, to znamená že část daní je odváděna příslušnému státu a část odvodu plyne do federální pokladny. Federální vláda také určuje některé položky daně z příjmu. Většina daní je v kompetenci státních orgánů. Míra zdanění je v různých oblastech USA odlišná. Například prodejní daň (sales tax) se pohybuje od 0 (v Delaware) do 15 %.
Přímé daně
Daň ze zisku společností (corporate tax)
Tato daň je ukládána na všech správních úrovních (federální, státní, místní). Je třeba vyplnit a odevzdat tři formuláře pro jednotlivé úřady. Pouze Nevada, Texas, Washington a Wyoming nemají daň ze zisku. U ostatních tato daň dosahuje asi 10 % z čistého příjmu.
Daň ze mzdy (wage tax)
Většina firem platí daně ze mzdy, příspěvky na léčebnou péči, pracovní neschopnost či na důchody při odchodu pracovníků do penze. Tyto náklady se pohybují mezi 13 % až 25 % mzdy. Průměrně tedy 15 % stačí ke krytí daní ze mzdy a ostatních sociálních nákladů.
Daň z příjmu fyzických osob (personal income tax)
Sazba daně z příjmu se liší podle toho, zda je osoba v manželském svazku či nikoliv. Pro cizince je tato daň navíc ovlivněna řadou dalších faktorů, mezi něž patří počet dnů, které osoba stráví v kalendářním roce v USA, a zaměstnavatel, jenž platí její mzdu. Jestliže je tato osoba přítomna v USA méně než 183 dny a nemá v USA trvalé bydliště, a dále mu jeho výplaty jsou nepřetržitě poskytovány jeho českým zaměstnavatelem, nepodléhá tento zaměstnanec povinnosti platit v USA daň z příjmů. Další kritéria mohou být založena na tzv. kumulativním testu, který se vypočítává z počtu dnů strávených v USA za poslední tři roky.
Nepřímé daně
Prodejní daň (sales tax)
Mnoho států a obcí uplatňuje na drobný prodej tuto daň. Vztahuje na obchodní společnosti v jurisdikci jednotlivých správních celků, ale i v případě, že tyto společnosti pouze dodaly výrobek odběrateli v dané oblasti. V takovém případě by majitelé společnosti měli daň vyinkasovat od odběratele a zaplatit ji daném státnímu či místnímu úřadu.
Letecké a letištní daně (airport tax)
V rámci této kategorie existuje několik druhů daně. Nejvýznamnější je vzhledem k objemu domácí letecké dopravy daň z každé prodané letenky. Ta je kombinací podílu na ceně letenky a pevné částky a v současnosti činí 9 % + 1 dolar. Vedle toho je letecká doprava také zatížena daní z letecké nákladní dopravy a daní z prodeje leteckého paliva.
Komunikační daň (telecommunications tax)
Prodej telefonních předplacených telefonních karet je zdaněn 3 % z jejich předplacené hodnoty. Obsahuje-li karta místo dolarové hodnoty počet impulsů nebo počet minut, daň 3 % se vztahuje na hodnotu této služby, kterou stanoví U.S. Department of Treasury podle zvláštních předpisů.
Daň z prodeje nákladních automobilů (truck sale tax)
Daň z prodeje nákladních automobilů je oproti minulosti zjednodušena: např. již nelze vyjmout cenu pneumatik z prodejní ceny automobilu, je rozšířen sortiment doplňků, které lze dodatečně nakoupit bez toho, aby se na ně vztahovala daň apod.
| Předmět daně | Výše |
|---|---|
| daň sdruženého fondu úniku z podzemních palivových nádrží | 0,1 centu na galon (c/gal) |
| speciální paliva | propan – 13,6 c/gal tekutý zemní plyn – 11,9 c/gal methanol – 9,15 c/gal |
| tabák a cigarety | daň se pohybuje v různých státech, např. v DC = 65 c na krabičku, v průměru 34 c na krabičku |
| vakcíny | 75 c na dózu |
| motorová paliva | daň se pohybuje v různých státech, např. v DC = 20 % z prodejní ceny benzínu a 20 % u nafty, v průměru se u obou druhů paliva pohybují kolem 20 % |
| daň z prodeje piva | daň se pohybuje v různých státech, např. v DC = 9 c/gal, v průměru 30 c/gal |
| daň z prodeje vína | daň se pohybuje v různých státech, např. v DC = 30 c/gal, v průměru 60 c/gal |
| daň z prodeje alkoholu | daň se pohybuje v různých státech, např. v DC = 1,5 USD/gal, v průměru 4 USD/gal, v některých státech má stát monopol na prodej a distribuci alkoholu |
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
