Spojené státy americké: Investiční klima

• 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
• 9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
• 9.3. České investice v teritoriu
• 9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
• 9.5. Rizika investování v teritoriu

9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Americké zákony zajišťují stejné zacházení pro místní i zahraniční investory. V USA existuje ze zákona informační povinnost pro zahraniční investory.

Podle zákona „The International Investment Survey Act of 1976" (IISA) musí zahraniční investor, který vlastní nebo kontroluje přímo či nepřímo minimálně 10% akcií (nebo ekvivalentní podíl) v americké firmě informovat o této investici. Příslušná instituce pro tuto informaci je The Bureau of Economic Analysis (BEA), což je vládní agentura při ministerstvu obchodu USA, kontakt: www.bea.gov . Informační povinnost se vztahuje na získání jakékoliv nemovitosti v USA. Zahraniční investor musí průběžně informovat BEA o své činnosti, při nesplnění informační povinnosti hrozí pokuta až do výše 25 000 USD, případně vazba do jednoho roku. Získané informace o investicích mají důvěrný charakter a používají se pouze pro analytické a statistické účely.

Nabytí vlastnictví zemědělské půdy včetně lesů je nutno podle zákona Agricultural Foreign Investment Disclolsure Act of 1978 (AFIDA) oznámit ministerstvu zemědělství (Department of Agriculture) v příslušném americkém státě. Nesplnění povinnosti má za následek pokutu ve výši až 25% tržní ceny akvizice.

Rozsah povinné informace pro zahraniční investory je členěn do dvou kategorií, první kategorií je hlášení o akvizicích s aktivy nad 3 miliony USD nebo získání půdy o rozloze nad 200 akrů (81 ha). V těchto případech je investor povinen podat BEA úplnou zprávu (full report) v ostatních případech je možno podat částečnou zprávu (Partial report).

I když jsou USA poměrně liberální vůči zahraničním investorům, i zde existují některá omezení na federální i státních úrovních. Federální omezení se vztahují na následující oblasti:

·        Domácí letecká doprava, lodní doprava

Zahraniční investor může vlastnit maximálně 25% podíl ve společnosti, zabývající se leteckou dopravou. V takové společnosti může mít zahraniční investor maximálně třetinu členů představenstva. Do této kategorie nespadají cizí letecké společnosti operující mezi zahraničními destinacemi a USA. V současné době zvažuje Kongres návrh amerického Ministerstva dopravy, podle kterého by v některých případech mohli zahraniční investoři vlastnit v amerických leteckých společnostech až 49%ní podíl, avšak současně by mohli držet pouze 25% akcií spojených s hlasovacím právem. Dne 30. dubna 2007 byla  ve Washingtonu D.C. podepsána „Dohoda o otevřeném nebi“ (Open Skies Agreement) mezi EU a USA, která umožňuje aeroliniím z Evropy létat z jakéhokoli města EU do jakéhokoli bodu v USA a naopak. Dohoda vstoupila v platnost dne 30. března 2008. Tzv. druhý stupeň „Dohody o otevřeném nebi“ byl po 8 kolech jednání uzavřen 25. března 2010 v Madridu. Dohoda ještě musí být formálně schválena na obou dvou stranách Atlantiku.

Lodě plující pod americkou vlajkou musí být vlastněny americkými občany či právnickými osobami ovládanými americkými občany. Jejich podíl ve společnosti musí tvořit minimálně 75%.

• Telekomunikace

Federální zákony neumožňují vydávání licencí pro vysílání zahraničním společnostem.Podíl zahraničního investora v amerických telekomunikačních společnostech může činit maximálně 20%.

• Bankovnictví a pojišťovnictví

Existuje řada federálních a státních regulací omezujících zahraniční vlastnictví bank a pojišťoven. Podrobná pravidla v tomto směru vymezuje „International Nankiny Act of 1978“ (IBA).

• Energetické zdroje

Americké firmy provozující vodní a jaderné elektrárny potřebují ke své činnosti licenci, omezující ve značné míře zahraniční vlastnický podíl. Zahraniční osoby či společnosti rovněž nemohou vlastnit těžební společnosti nebo provozovat jako nájemci těžbu surovin v USA, aniž by byl naplněn princip reciprocity v domovské zemi vůči americkým občanům.

• Národní bezpečnost

Ministerstvo obrany USA (U.S.Department of Defense) může omezit zahraniční účast v projektech národní bezpečnosti nebo projektech umožňujících přístup ke klasifikovaným informacím. V roce 2007 byla přijata novela zákona,který má umožňovat kontrolu nad tím, zda investoři přicházející do USA nepřinášejí s sebou také bezpečnostní rizika (Foreign Investment and National Security Act of 2007). Zákon nepřináší žádné převratné změny v procesu, který byl poprvé zásadně kodifikován v roce 1988 a je znám také jako „Exon-Florio“ podle autorů tehdejšího návrhu zákona. Poněkud se mění složení Komise pro zahraniční investice v USA /Committe on Foreign Investment in the USA /CFIUS. Mění se také lhůty pro provedení monitoringu a vyhodnocení rizik. Očekává se, že díky tomu bude možná prověřováno více případů než doposud, ale nikoli v podstatné míře. Zvláštní pozornost bude podle dosavadních analýz CFIUS věnovat firmám, vlastněným plně nebo částečně státem, který není členem NATO. Ve zjevné reakci na případ prodeje amerických přístavů saudsko-arabské společnosti byla v nedávné minulosti definována „kritická infrastruktura“ jako systém /fyzický či virtuální/, jehož případné poškození by mohlo oslabit národní bezpečnost USA. To znamená, že se rozšiřuje původní ochrana výhradně vojenských, respektive obranných systémů i na další oblasti. CFIUS je také povinen informovat o svých krocích a výsledcích obě komory Kongresu. Nejširší pravomoci v této oblasti ovšem zůstávají i nadále prezidentu Spojených států.

• Jaderné materiály

Podle smlouvy o zřízení NAFTA nemůže cizinec získat licenci na transfer, výrobu, využívání či dovoz zařízení, které vyrábí či využívá jaderné materiály.

·        Vlastnictví zemědělské půdy

Některé federální předpisy mohou omezit vlastnictví či pronájem zemědělské půdy pro cizince. Jedná se o omezení v kategoriích vodní zdroje, pastevectví na federální půdě. Rovněž výhody poskytnuté americkým vlastníkům zemědělské půdy nemusí být vždy přístupné zahraničním osobám.

V USA existují omezení pro zahraniční investory i na úrovni jednotlivých států. Ta se týkají především vztahů k zemědělské půdě a podnikání v oblasti nemovitostí.

Investiční pobídky

V USA neexistuje federální systém investičních pobídek, jednotlivé státy upravují svůj vztah k investorům a investičním pobídkám prostřednictvím státních rozvojových agentur. Cílem investičních pobídek je stimulovat ekonomický růst ,vytvářet nová pracovní místa a podpořit rozvoj firemních aktivit především v oblastech s vysokou nezaměstnaností, či odlivem populace a firemních aktivit. Investiční pobídky a přilákání investorů do určitého teritoria se stávají předmětem konkurence mezi jednotlivými státy unie a potenciální investor má možnost porovnat výhody umístění své investice do příslušného státu.

Investiční pobídky jsou sjednávány zpravidla na jednotlivé projekty a nemají povahu standardních zákonných programů. Pobídky zahrnují daňové úlevy, zvýhodněné úvěry, garance za úvěry, finanční podpora na výzkum a vývoj v určitých oblastech (zdravotnictví, životní prostředí, software), zvýhodněné pronájmy výrobních zařízení a prostor, bezplatné konzultace, atd. Podmínkou je obvykle umístění v určité oblasti a vytvořený určitý minimální počet pracovních míst.

Nelze vytipovat jednu či několik z přibližně 18 tisíc agentur působících v USA. Tyto agentury je možné vyhledat buď prostřednictvím internetových vyhledávačů, a to konkrétně pro již firmou zvolenou oblast (město) v USA, nebo dotazem na ZÚ USA v Praze.

V rámci Akčního plánu Ekonomického a obchodního dialogu mezi ČR a USA byla navázána spolupráce mezi agenturou CzechInvest - East Coast Operations a agenturou Select USA, která spadá pod Ministerstvo obchodu USA. Bylo dohodnuto, že ve spolupráci se ZÚ Washington budou probíhat společné akce.

zpět na začátek

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice (PZI)

PZI je v USA definována jako přímé či nepřímé vlastnictví nebo kontrola minimálně 10% hlasovacích práv v místní firmě jednou zahraniční osobou. Osobou se rozumí fyzická nebo právnická osoba nebo jiná organizace a jakékoliv vládní organizace či instituce. V ostatních případech (vlastnický podíl pod 10%) se jedná o portfóliové investice.

Přímé americké investice v zahraničí

Celková hodnota přímých amerických investic v zahraničí k 31.12. 2008  činila 3.162,0 mld. (3,162 bilionu) USD, z toho finanční operace (cenné papíry – bondy, obligace, akcie) činily 634,0 mld. USD. V Evropě proinvestovaly Spojené státy 57,2% z uvedené částky, v hodnotovém vyjádření 1.809,9 mld. USD. Z  toho nejvíc v Nizozemí (442,9 mld.), ve Velké Británii (420,9 mld.),  Irsku (146,42 mld.) a Švýcarsku (123,4 mld.). Podle americké statistiky činily přímé americké investice v České republice v roce 2007 celkem  3,782 mil. USD, z toho 1,515 mil. do průmyslových odvětví (753 mil. USD bylo investováno v dopravním sektoru, 168 mil. USD ve strojírenském průmyslu, 119 mil. USD v elektrotechnickém průmyslu). Do finančního sektoru směřovalo celkem 627 mil. USD amerických investic.

Přímé zahraniční investice v USA

Celková hodnota přímých zahraničních investic v USA  k 31.12. 2008 činila 2278,9 mld. USD, z čehož 795,3 mld. činily investice do výroby. Nejvíce zahraničních investic přiteklo z Evropy, 1622,3 mld. USD (Británie 454,1 mld., Nizozemí 259,4 mld., Německo 211,5 mld., Francie 163,4 mld. dolarů). Investice z ČR jsou převážně realizovány finančními institucemi a jsou směrovány do amerických akcií a dluhopisů. V roce 2008 jejich hodnota dosahovala "pouze" 23 milionů USD.

Největšími přímými zahraničními investory v USA jsou Kanada, země EU a asijské země. Do roku 2000 docházelo ke každoročnímu nárůstu hodnoty PZI v USA. Rekordní nárůst byl zaznamenán v letech 1998/99. Pokles přílivu PZI v letech 2001, 2002 je dáván do souvislosti s krachem technologického sektoru a všeobecným zpomalením (stagnací) US ekonomiky v tomto období. Tempo růstu PZI v USA v roce 2008 zaznamenalo díky narůstajícím hospodářským problémům ve světě určitého zpomalení, zvláště pak v porovnání s obdobím let 2006-2007, i přesto však ukazatel zaznamenal nárůst oproti minulému sledovanému období.

Zdroj: The Bureau of Economic Analysis, USDOC

Zdroj: The Bureau of Economic Analysis, USDOC

zpět na začátek

9.3. České investice v teritoriu

České investice v USA jsou relativně malé. Podle odhadu existuje v USA přibližně 35 firem s vlastnickým podílem českých subjektů. Většinou se jedná o obchodní zastoupení nebo malé obchodní firmy (software, strojírenství, hi-tech, potravinářství, atd.). Mezi největší a nejvýznamnější přímou českou investicí v USA patří k dnešnímu datu investice České gumárenské společnosti do nové výrobní ffirmy v Charles City ve státě Iowa. Investi ce činí téměř 50 mil. USD. Český inovativní výrobce nemocničních lůžek, společnost Linet, a. s. hodlá v nadcházejících letech rovněž investovat v USA a pokrývat i trh Jižní Ameriky.

České firmy i fyzické osoby obchodují s americkými cennými papíry. Největší zájem je o americké vládní dluhopisy (U.S. Treasury Bonds & Notes), v poslední době došlo k nárůstu nákupů a prodejů firemních akcií, avšak objemy těchto obchodů jsou minimální.

Následující tabulka obsahuje seznam některých firemních zastoupení, které byly v USA zřízeny čs. subjekty. Seznam obsahuje firmy, se kterými je ZÚ v kontaktu. V poslední době české firmy ZÚ o svých aktivitách většinou neinformují (pokud nemají problémy s americkými úřady).

zpět na začátek

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

O významu teritoria Spojených států pro čs. exportéry snad nelze pochybovat. USA jsou největším světovým dovozcem. Americký trh má vysokou absorpční schopnost ve všech oblastech včetně průmyslového strojního zařízení, průmyslových materiálů a komponentů, dopravních prostředků a jejich součástí, spotřebního zboží a potravinářských specialit. Vzhledem k rozsahu amerického trhu, růstu amerického hospodářství a objemu dovozů lze považovat za potenciální oblasti pro vývoz všechny sektory včetně trhu spotřebního zboží. Perspektivní investice je tedy možno směřovat do stejných oblastí, jaké byly uvedeny již v kapitole 7.4.

• energetika (výstavba 1.300 - 1.800 nových elektráren v příštích 20 letech, výstavba nových distribučních sítí v délce cca 420 tis. km východ-západ, renovace jaderných elektráren, renovace elektráren na tuhá paliva, renovace jaderných elektráren)
• vývoj software, především správa webů
• mikroelektronika, zejména polovodiče
• biotechnologie
• výrobní kooperace, výroba na zakázku pro americké firmy
  

Přestože nanejvýš perspektivní, nevyužitá zatím zůstává spolupráce s americkými firmami na třetích trzích. Velké americké firmy nemají (zatím) důvěru v čs. dodavatele, kteří nemají dostatečné světové nebo americké reference.

zpět na začátek

9.5. Rizika investování v teritoriu

Investování v USA není spojeno se zvláštními nebo jinde neznámými riziky investování. Existující rizika přímých i portfoliových investic jsou spojena s běžnými vnějšími faktory (růst či pokles ekonomiky, pohyb směnného kursu, pohyb cen surovin apod.) i vnitřními faktory (kvalita vedení firmy, kvalita a dostupnost informací o vývoji trhů a pohybu cen) stejně jako ve všech vyspělých zemích.

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu