- 7.1. Smluvní základna
- 7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka
- 7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
- 7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)
- 7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
- 7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci
- 7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
- 7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
- 7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR
7.1. Smluvní základna
Z celkového počtu 56 bilaterálních smluv je v platnosti 19 smluvních dokumentů upravujících hospodářskou a obchodní spolupráci mezi ČR a USA nebo do této oblasti zasahujících.
V souvislosti se vstupem do EU byla ČR nucena ukončit platnost bilaterálních hospodářských dohod, týkajících se obchodních vztahů, vnitřního trhu a spolupráce při mírovém využívání jaderné energie, neboť kompetence v této oblasti má výlučně EK.
Ekonomicky nosnými jsou v současnosti následující smlouvy a dohody:
- Dohoda o vzájemné podpoře a ochraně investic (Washington 22.10.1991, v platnosti od 19.12.1992)
- Smlouva o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů a majetku (Washington 16.9.1993, v platnosti od 23.12.1993)
- Dohoda o vzájemné pomoci mezi celními správami (Praha 7.5.1991, v platnosti od 1.7.1994)
- Dohoda o letecké dopravě (Praha 10.9.1996, v platnosti od 10.9.1996)
- Dodatkový protokol mezi ČR a USA k Dohodě o vzájemné podpoře a ochraně investic (Brusel 10.12.2003, výměna ratifikačních listin 10.8.2004)
- Dohoda mezi Ministerstvem obrany ČR a Ministerstvem obrany USA o výměně informací v oblasti výzkumu a vývoje. Dohoda vstoupila v platnost dnem podpisu 22.2.2008.
- Smlouva o sociálním zabezpečení mezi ČR a USA (podepsána dne 7.9.2007 v Praze, v platnosti od 1.1.2009)
V souvislosti s bilaterální Dohodou o podpoře a ochraně investic pokračuje proces renegociace, s cílem odstranit jednostrannou nevyváženost vzájemné česko-americké ochrany investic, zejména vyloučením nepřímých investic a přijetím nového mechanismu řešení sporů. Americká strana akceptovala pokračování bilaterálních jednání jako přijatelnější alternativu k jednostrannému vypovězení dohody ze strany ČR.
Vstupem do EU k 1.5.2004 došlo v obchodním režimu mezi ČR a USA k výrazným změnám. ČR byla vyloučena z režimu GSP (všeobecný systém celních preferencí), stala se účastníkem dohody GPA (vládní zakázky), převzala jednotný celní tarif EU (vliv na dovoz), vztahují se na ní sankční obchodně-politická opatření ve vztazích EU-USA.
7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka
USA patří k tradičním a významným obchodním partnerům ČR. USA jsou 14. největším obchodním partnerem a 13. největším exportním trhem pro ČR. Zároveň jsou USA také 11. největším importním trhem. Na celkovém zahraničním obchodu ČR se podílejí cca dvěma procenty.
Vzájemný obchod ČR-USA (česká statistika) - mil. USD
| 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 (1 -7) | |
| Vývoz ČR | 2.074,6 | 2.183,1 | 2.366,8 | 2.540,1 | 1.806,0 | 2.320,8 | 1.741,2 |
| Dovoz ČR | 1.925,9 | 2.178,2 | 2.669,5 | 2.926,6 | 2.200,1 | 2.797,9 | 1.734,8 |
| Obrat | 4.000,5 | 4.361,3 | 5.036,3 | 5.466,7 | 4.006,1 | 5.118,6 | 3.476,0 |
| Bilance | 148,7 | 4,9 | -332,7 | -386,5 | -394,1 | -477,1 | 6,4 |
Zdroj: ČSÚ
Vzájemný obchod ČR-USA (americká statistika) – mil. USD
| 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 (1-7) | |
| Vývoz ČR | 2.192,9 | 2.349,1 | 2.430,6 | 2.568,7 | 1.933,00 | 2.462,0 | 1.549,0 |
| Dovoz ČR | 1.053,6 | 1.122,6 | 1.262,3 | 1.378,4 | 969,6 | 1.416,0 | 782,0 |
| Obrat | 3.246,5 | 3.471,7 | 3.692,9 | 3.947,1 | 2.902,6 | 3.878,0 | 2.331,0 |
| Bilance | 1.139,3 | 1.226,5 | 1.168,2 | 1.190,3 | 963,40 | 1.046,0 | 767,0 |
Zdroj: US Department of Commerce
Vzájemný obchod ČR-USA (kombinovaná statistika) – mil. USD
| 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 (1-7) | |
| Vývoz ČR | 2.192,9 | 2.349,1 | 2.430,6 | 2.568,7 | 1.933,0 | 2.462,0 | 1.549,0 |
| Dovoz ČR | 1.925,9 | 2.178,2 | 2.669,5 | 2.926,6 | 2.200,1 | 2.797,9 | 61.734,8 |
| Obrat | 4.118,8 | 4.527,3 | 5.100,1 | 3.947,1 | 2.902,6 | 5.259,9 | 3.283,8 |
| Bilance | 267 | 170,9 | -238,9 | -357,9 | -267,1 | -335,9 | -185,8 |
Pozn: Vývoz ČR dle americké statistiky, dovoz ČR dle české statistiky
Komentář statistických rozdílů: Rozdíly mezi českou a americkou statistikou jsou způsobeny vykazováním reexportů a časovými posuny. Reexporty se projevují v českém dovozu přes evropské konsignační sklady amerických firem (především v Nizozemsku). Z tohoto důvodu je používána v hodnocení skutečné výše obchodu kombinovaná metoda, používající data z dvou různých zdrojů. Kombinovaná statistika dává objektivnější pohled na vzájemnou obchodní výměnu, protože zahrnuje dovozy zboží podle země původu, což eliminuje vliv reexportů přes třetí země. Statistický rozdíl v dovozu není specifikem ČR, je patrný u statistik řady dalších zemí.
Vývoz do USA za leden - červen 2011 vzrostl meziročně téměř o 25 % a dovoz z USA klesl o 7,5%. Rovněž došlo k výraznému poklesu deficitu obchodní bilance za toto období.
7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
Jako nejpřesnější se jeví kombinovaná statistika. Větší rozdíl v dovozu ČR z USA dle české a americké statistiky je způsoben tím, že americké exporty do ČR často míří do evropských centrálních skladů amerických firem, odkud jsou následně distribuovány do jednotlivých evropských zemí. Primární zemí určení zásilek bývá Nizozemsko nebo Německo, a tak se to objevuje v amerických statistikách.
Česká statistika je vede jako dovozy ze země původu, což jsou USA. Proto je výrazný hodnotový rozdíl v dovozech z USA (více než 1 mld. USD). V případě českých exportů do USA není už takový rozdíl v české a americké statistice (cca 120 mil. USD).
Hlavní vývozní komodity do USA v roce 2010:
· výrobky ze železa a oceli (bezešvé trubky - 106 mil. USD)
· pneumatiky (68,9 mil. USD)
· elektrická bezpečnostní zařízení (43,6 mil. USD)
· součásti proudových motorů (41,2 mil. USD)
· čerpadla (40,3 mil. USD)
· vrtulníky (36,3 mil. USD)
· kondenzátory elektrické tantalové (35,5 mil. USD)
· turbogenerátory (28,2 mil. USD)
Dále se do US vyvážejí výrobky organické chemie (antibiotika), plastové výrobky, součásti motorových vozidel a traktorů, mikroskopy.
Mezi známé české vývozce do USA patří tyto firmy: Moravia Steel Třinec, Ispat Nová Huť Ostrava, Mitas,Aero Vodochody, GE Aviation Czech, AVX Lanškroun, Aliachem, Sellier & Bellot Vlašim, Meopta Přerov, ČZ Uherský Brod, Mitas, Plzeňský Prazdroj, Budvar, Petrof Hradec Králové, Sklo Bohemia, Preciosa, Moser, Linet Želevčice, Arrow International CR, Inekon.
Hlavní dovozní komodity z USA:
· letadla (294,3 mil. USD)
· lékařské nástroje a pomůcky (97,3 mil. USD)
· farmaceutické výrobky (91,8 mil. USD)
· osobní automobily (58,6 mil. USD)
· plastové výrobky (56 mil.)
· elektronické integrované obvody (43,9 mil. USD)
· palivové články pro jaderné reaktory (34,3 mil. USD)
· součásti proudových motorů (31,9 mil. USD)
· součásti strojů a přístrojů pro tisk (28,4 mil. USD)
· zařízení pro automatické zpracování dat (27,8 mil. USD)
· proudové motory (18,7 mil. USD)
7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)
USA jsou nejen největším vývozcem, ale i největším světovým dovozcem. Americký trh má vysokou absorpční schopnost ve všech komoditách, včetně průmyslového strojního zařízení, průmyslových materiálů a komponentů, dopravních prostředků a jejich součástí, spotřebního zboží a potravinářských specialit. Vzhledem k rozsahu amerického trhu, síle amerického hospodářství a objemu dovozu, lze považovat za potenciální oblasti pro vývoz všechny sektory včetně trhu spotřebního zboží. Za perspektivní oblasti, představující největší obchodní příležitosti v USA, jsou považovány:
- informační technologie, software
- biotechnologie
- lékařská zařízení /medical devices/
- mikroelektronika a zejména polovodiče
- letadla, zejména lehká, a jejich součásti /vrtule,motory/
- energetika (výstavba nových elektráren v příštích 20 letech, výstavba nových distribučních sítí v délce cca 420 tis. km východ-západ, renovace elektráren na tuhá paliva, renovace jaderných elektráren)
- vojenský průmysl
- automobilový průmysl (subdodávky pro americké automobilky za předpokladu cenově konkurenčně schopných nabídek a objemů)
- zabezpečovací a bezpečnostní technika
- hromadná veřejná doprava (příměstská lehká vlaková doprava, tramvaje, nákladní doprava)
- průmyslová zařízení (všechna průmyslová odvětví, zejména strojírenství, chemický průmysl, potravinářství)
- potravinářské speciality
- výrobní kooperace, výroba na zakázku pro americké firmy.
U tradičních výrobků jako je domácenské stolní a užitkové sklo, křišťálové lustry, skleněná bižuterie, bižuterní polotovary, nábytek, pivo, potravinářské speciality, hudební nástroje a hračky si vývoz udržuje stabilní objemy bez významnějších přírůstků. Vývoz textilu, oděvů a obuvi je z důvodu nižší poptávky a vysoké konkurence, zejména čínské, problematický.
7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
Vývoz do USA
Rozhodující část českého vývozu do USA tvoří vnitro-firemní obchod nadnárodních firem a zakázková práce pro velké americké firmy (např. GE Aviation, Sikorski Hellicopters, IKEA, John Deere/Bosch, AVX, Continental, Honeywell, Ingersoll Rand, Ford/Visteon, Black & Decker, Eastman Chemical, SAB/Miller, Lego, Bobcat a dalších).
Na vývozu do USA se významně podílejí také pobočky českých firem v USA (např. American Jawa, Bijoux de Bohéme, CZ USA Inc., Preciosa International, Sellier & Bellot, Walter America, Mitas US, Trustfin USA, Omnitrade, Linet USA a další).
USA jsou 9. největším přímým zahraničním investorem v ČR a podílejí se 3% na celkových přímých zahraničních investicích (PZI). Hodnota americkcýh PZI v ČR dosáhla hodnoty 3,7 mld. USD (údaje ČNB k 30.6.2010). Celková hodnota PZI v ČR dosáhla ve srovnatelném období 120 mld. USD.
Americké PZI v oblasti výroby směřovaly především do následujících oborů:
automobilový průmysl
TRW, Johnson Controls, Visteon, Delphi, Dura Automotive Systems, Tenneco, ArwinMeritor, Hayes Lemmerz, Lear, Timken, Federal Mogul
elektronický a elektrotechnický průmysl
Eaton, Tyco Electronics, ON Semiconductor, Lear
potravinářství
Kraft Foods, Sara Lee, PepsiCo., Mars
letecký průmysl
GE Aviation, Honeywell
strojírenství
Otis, Ingersoll Rand, Chart Industries, Briggs Straton, Parker Hannifin
spotřební zboží
Philip Morris, Kimberly Clark, Procter & Gamble, Larson Juhl, MeadWestvaco
léčiva a lékařské nástroje
Baxter, IVAX, Arrow International
chemický průmysl
Eastman Chemical
sklářský průmysl
Owens-Illinois, Pittsburgh Corning
energetika
NRG Energy, Cinergy Corp.
Americké PZI v oblasti vývoje, výzkumu a služeb směřovaly především do následujících oborů:
vývojová, výzkumná a technologická centra
Honeywell, Rockwell Automation, Sun Microsystems, Freescale Semiconductor, ON Semiconductor, Meopta USA, Mayo Clinic, Baxter
centra služeb na podporu obchodu, IT služeb
ExxonMobil, Johnson & Johnson, Motorola, IBM, Microsoft, Accenture
7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci
Ekonomikcé úsely ZÚ Washington, New York registrují v průběhu roku několik desítek seriózních dotazů (v roce 2010 přes 150) na možnosti dovozu strojního zařízení, průmyslových materiálů, spotřebního zboží a možnosti výrobní kooperace s čs. podniky. Poptávky jsou vyřizovány přímo na ekonomických úsecích ZÚ a GK a ve spolupráci s agenturou CzechTrade Chicago a jsou publikovány na webových stránkách ZÚ (www.mzv.cz/Washington) a v dalších médiích. Poptávky jsou následně předávány do ČR, na SPaD, HK ČR popřípadě na jiný oborový nebo odvětvový svaz či asociaci.
U amerických dovozců stále převládají dotazy na tradiční spotřební zboží (sklo, skleněné korálky, bižuterie, hračky) a dále na chemické polotovary, průmyslové stroje a zařízení a jejich součásti, hutnické produkty, elektrotechnické výrobky, potravinářské zboží, nábytek, zdravotnický sortiment a jiné zboží. V posledních letech se zvýšily poptávky po spolupráci v oblasti znalostní ekonomiky - věda, výzkum inovace, dále outsourcing, v oblasti výrobní spolupráce, především v oblasti strojírenství a průmyslu plastických hmot.
Vzhledem k rozšířenému využívání internetu v USA se ovšem celková četnost poptávek snižuje, protože řadu informací či kontaktů si potencionální zákazníci jsou schopni zjistit samy přímo v ČR. Vliv na četnost dotazů měla současně i hospodářská a ekonomická krize v USA a ve světě.
V minulých letech je stále závažným problémem pro řadu menších a středně velkých českých výrobců a vývozců slábnoucí dolar a posilující koruna. Mnoho firem vyváželo do USA téměř bez zisku nebo dokonce se ztrátou, jen proto, aby ffirmy trh. Američtí dovozci (bez zastoupení či amerického zprostředkovatele nelze do USA dovážet přímo) velmi často nechtějí chápat aspekt směnného kursu a odmítají cenové navýšení z důvodu kursových změn, čímž přenášejí důsledky slabé domácí měny na zahraničního dodavatele. V případě současného trendu oslabování evropských měn vůči americkému dolaru se však do určité výhody mohou naopak dostávat evropští vývozci.
7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
ČR Spojeným státům nikdy rozvojovou pomoc neposkytovala a v roce 2010 to platilo i obráceně, stejně jako v několika letech předchozích.
7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
Proniknutí českých firem na americký trh službami je poměrně obtížné, avšak možné (ka dokazují aktivity firem z některých zemí EU naší veliksti - Nizozemí, Dánska, Belgie). Tzv. „profesionální služby" jsou zde velice významnou oblastí, zaměstnávající téměř 11 milionů pracovníků a zahrnující poradenství, účetnictví, právní služby, architektonické práce, design, vzdělávací služby apod. Oblast profesních služeb v USA představuje téměř 500 miliardový trh. Narůstající houšť amerických vládních předpisů a zákonů vyžaduje profesionální přístup. Po účetních aférách á la Enron a následných opatřeních známých pod souhrnným názvem „Sabannes-Oxley Act" stoupla cena auditorských prací až o 60%. V této oblasti ale nelze očekávat průnik neamerických firem. Konzultantské firmy expandují pozvolna a umírněně, cca 2% ročně a podobný vývoj se očekává i v budoucnosti, ale ani zde nelze nalézt velký prostor pro firmy z ČR, nebývá však zvláštností, že v těchto firmách v USA pracují právníci a ekonomové ze zahraničí, včetně ČR. Naopak americké poradenské firmy působí na území ČR v hojné míře a těší se vesměs velice dobré pověsti, která ceny jejich služeb významně zvyšuje. Na celkovém objemu obchodní výměny mezi USA a ČR se služby podílejí cca jednou pětinou.
7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR
VIz kapitola 8.2
Souhrnná teritoriální informace
- >> 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
