- 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
- 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
- 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR
10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
Předpověď růstu americké ekonomiky pro rok 2010 se pohybuje kolem +3%. Lednová předpověď IMF uvádí +2,7% a průměrná výše odhadu amerických ekonomů z března t.r. pracuje s hodnotou +3,1% (některé odhady dokonce předpovídají 4%). Stejné informační zdroje u růstu HDP Japonska předpovídají +1,7% a u EUROZONY pouze +1%.
Makroekonomické údaje za první měsíce roku 2010 signalizují konec zatím poslední hospodářské krize v USA. Otázkou zůstává, jak dlouhou se budou Spojené státy vypořádávat s náklady na její „hašení“ a nově také především jak současná finanční a fiskální krize v EUROZONĚ ovlivní obnovený hospodářský růst v USA (kdy mj. evidentně dojde k dalšímu poklesu amerického exportu do Evropy). Na základě sledování hospodářských veličin a faktorů v roce 2009 je téměř s jistotou možné tvrdit, že pro primární vybřednutí americké ekonomiky z krize byly klíčové často diskutované fiskálně-stimulační výdaje americké vlády a především pak rozhodné kroky centrální banky USA v podobě maximálního využití nástrojů monetární politiky. Záchrana ekonomiky však šla na vrub deficitů veřejných rozpočtů a veřejného zadlužení, které na konci roku 2009 přesáhlo částku 12 bilionu USD, a tedy se pohybuje kolem 90% ročního HDP USA.
Vážným problémem celé americké společnosti i domácí ekonomiky však i v roce 2010 nadále zůstává poměrně vysoká míra nezaměstnanosti (stále se pohybující kolem 10%), rekordně vysoká míra deficitu federálního rozpočtu, vážné fiskální problémy jednotlivých států Unie a rostoucí veřejné zadlužení. Mezi problematické oblasti bude i nadále patřit přetrvávající deficit obchodní bilance.
Za jistý odraz skutečného vývoje ekonomiky lze v USA m.j. považovat i vývoj burzovních indexů. Měřeno nejznámějším burzovním indexem „Dow Jones Industrial Average“ vývoj hospodářské krize v USA po současnou fázi obnoveného růstu ekonomiky probíhal následujícím způsobem. Na konci 3. čtvrtletí 2007, těsně před začátkem krize, Dow Jones dosahoval historických hodnot, převyšujících 14 tisíc bodů. V březnu 2009, tedy během pravděpodobného dna krize, DJ index klesl pod hodnotu 7 tisíc bodů. Od dubna 2009 DJ index postupně rostl a v druhé polovině října 2009 znovu překročil historickou hranici 10 tisíc bodů. Růst DJ indexu, s drobnými korekcemi a mírnou fluktuací, nepřetržitě pokračoval do května 2010. Index počátkem dubna 2010 překročil další pomyslný mezník, hranici 11 tisíc bodů a na přelomu dubna a května se dokonce pohyboval kolem hranice 11 200 bodů. Od května do června 2010 index procházel poměrně bouřlivým obdobím a zaznamenával značné výkyvy, které byly odrazem nervozity trhu z dalšího vývoje americké ekonomiky způsobené jednak ropnou havárií firmy BP v Mexickém zálivu, přetrvávají nezaměstnaností v USA a především pak fiskální krizí v Řecku a vývojem v celé EUROZÓNĚ. Dow Jones v prvním červnovém týdnu dokonce klesl ke hranici 9800 bodů. 21. června 2010 index uzavíral na 10441 bodů.
10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
Rok 2008 ve Spojených státech byl jednoznačně ve znamení prezidentských voleb, které proběhly v listopadu, avšak několik měsíců během celého roku 2008 ovlivňovaly veškeré debaty o citlivých politických i ekonomických tématech. Hledala se řešení spíše líbivá než efektivní a řada rozhodnutí byla odsunuta na bedra nové administrativy. Hlavní a de facto nejpalčivější záležitostí domácí politiky první poloviny roku 2009 se stala logicky hospodářská krize a zvláště pak rostoucí míra nezaměstnanosti. Nemalou míru znepokojení mezi konzervativnější části voličů pak rozhodně vzbuzuje rostoucí míra deficitů rozpočtu a celkového veřejného zadlužení. V letních měsících roku 2009 do popředí zájmu politiků, ekonomů a především médií vstoupila administrativou zvažovaná a připravovaná reforma systému zdravotního pojištění v USA, kterou by však musel schválit americký Kongres.
Spojené státy by společně s dalšími účastníky vleklých jednání o liberalizaci světového obchodu (DDA/WTO) rády přišly s jasným plánem na dosažení průlomu v této citlivé oblasti. Jako další termín završení jednání o DDA byl stanoven rok 2010. Katarské kolo jednání v rámci Světové obchodní organizace (WTO), jehož cílem je pomoci zejména chudým zemím, se táhne již od roku 2001 a dnes je tak již o nejméně dva roky delší, než se předpokládalo.
Značně nejasná je též budoucnost jednání o uzavírání dohod o volném obchodu, kterými donedávna Spojení státy řešily svoje obchodní vztahy tam, kde nemohly čekat na multilaterální konsensus v rámci DDA. Nárůst počtu takto uzavřených smluv se zastavil. Čeká se kdy (a zdali vůbec) administrava prezidenta Obamy předloží do Kongresu USA již uzavřené (administrativou prezidenta Bushe) dohody s Kolumbií, Panamou a Jižní Koreou ke schválení. Vůči těmto dohodám mezi Demokraty existuje obecně známý odstup.
Důležitou prioritou administrativy, vedle výšeuvedené reformy systému zdravotního pojištění jsou ochrana majitelů špatných hypoték před vystěhováním, zásadní reforma dohledu nad finančními trhy, která by byla největší změnou pravidel dozoru od Velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století. Změny se dotknou způsobu regulace celé řady finančních společností, počínaje největšími bankami, přes makléřské firmy a pojišťovny, až po hypoteční banky a zprostředkovatele. Plán, který bude muset schválit Kongres, chce mimo jiné skoncovat s nejasně definovanými kompetencemi, které pocházejí z dob Občanské války. Větší moc bude mít Federální rezervní systém (Fed), jenž v USA plní roli centrální banky. Předpokládá se, že Fed bude dbát na stabilitu celého finančního systému, zatímco kompetence bankovního dohledu se převedou z pěti úřadů na jeden, který bude vše koordinovat. Návrh předpokládá i vznik jediné zastřešující agentury, která bude dbát na ochranu investorské veřejnosti a střadatelů.
10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR
Každý zájemce o vývoz českého zboží a služeb do USA si musí být vědom, že jako největší trh na světě jsou Spojené státy lákadlem pro firmy z celého světa. Firmy na zdejším trhu jsou vystaveny obrovskému konkurenčnímu tlaku. Stejnému tlaku jsou také vystaveny dodavatelské ceny. Stabilní právní rámec a smysl pro dodržování pravidel atraktivitu amerického trhu ještě zvyšují.
Čs. vývoz do USA lze stimulovat zejména získáváním stále většího podílu aktivit amerických firem (nezastupitelná role CzechInvestu!) v celé škále domácího (českého) hospodářství, zejména ve zpracovatelském průmyslu, včetně vědecko-výzkumné základny. Velkým stimulem exportu z ČR do USA je tedy začleňování čs. průmyslu do globální ekonomiky a mezinárodních dodavatelských řetězců, a vyhledávání perspektivních průmyslových kooperačních vazeb. Tento typ obchodování se již také výraznou měrou podílí na vzájemném obchodu,u čs. exportu až 70% z celkového objemu.
Americké firmy stále hledají cesty ke zvýšení zisku a tedy outsourcing, resp. převod výroby do zahraničí zatím stále používají jako cestu, jak toho dosáhnout. Žádný dodavatel relativně jednodušších výrobků nebo dílů by si neměl být jistý automatickou jistotou obnovení obchodních kontraktů, právě především díky neustále konkurenci ostatních firem na trhu. Vývozci do USA proto musí neustále hledat nové možnosti a spíše než samotné výrobky nabízet řešení a technickou expertízu, která je odliší od konkurence. Přestože nanejvýš perspektivní, nevyužitá zatím zůstává spolupráce s americkými firmami na třetích trzích, přestože naše firmy jsou na to již technicky připraveny. Americké firmy nemají (zatím?) důvěru v čs. dodavatele, pokud nemají dostatečné světové nebo americké reference. (viz též kap.7.4, resp.9.4).
V době ekonomické krize a problémů se zajištěním financování podnikání stojí za zvážení také nabídka úvěrů a jiných finančních produktů, které nabízejí především newyorské banky a finanční firmy. Americký finanční trh je nejrozvinutější na světě a investoři stále hledají nové příležitosti.
Vzhledem k vyhlášeným prioritám americké administrativy prezidenta Obamy a celkové náladě společnosti lze jako velice perspektivní odvětví označit veškeré aktivity v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie a zvyšování efektivity využívání energie a paliv. Dále pak veškeré aktivity směřující ke zvýšení ochrany klimatu. Nový impulz rozvoje je znatelný u rozvoje systémů veřejné dopravy v amerických městech. Stále častěji se objevují projekty na obnovu tramvajové dopravy. Tyto projekty však narážejí na deficity veřejných rozpočtů. Dlouhodobě perspektivní oblastí je zdravotní péče a péče o seniory. Samozřejmě infrastrukturní projekty napříč celými Spojenými státy nabízejí mnoho příležitostí, jako zahraniční (česká) firma bez trvalé americké přítomnosti a právní subjektivity je však téměř nereálné se o tyto zakázky ucházet. U těchto projektů mohou navíc zahraniční subjekty narazit na administrativní překážky v podobě preferencí Buy America/n.
Souhrnná teritoriální informace
- 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- >> 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
