- 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
- 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
- 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR
10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
Podle prvního oficiálního odhadu, HDP USA za období duben až červen 2009 se oproti minulému sledovanému období snížil o 1%. Jedná se o podstatně lepší výsledek než byly původní odhady. I přesto, že se americká ekonomika i nadále nachází ve fázi hospodářské recese, dle názoru mnoha ekonomů je možné pozorovat určité signály ukazující na možnou stabilizaci hospodářství během nadcházejících měsíců. Ty se vyznačovaly především zmírněním či zastavením propadu jednotlivých ekonomických agregátů, kdy drtivá většina odvětví americké ekonomiky zaznamenala výrazně nižší propady výkonu ve srovnání s výsledky za 1. čtvrtletí roku 2009.
Další pozitivní zprávou je optimismus ve Washingtonu a růst burzovních indexů na NYSE.Prezident Obama zdůraznil, že ekonomika „jde správným směrem“. Pojišťovna AIG (American Insurance Group), jejíž loňský možný krach by způsobil zhroucení celého finančního systému v USA, zaznamenala poprvé od roku 2007 za 2. čtvrtletí zisk 1.82 mld. USD (2.3 USD/akcii). Ve stejném období loňského roku ztráta činila 5.36 mld. USD. Hypotéční gigant Freddie Mac rovněž vykázal za 2. čtvrtletí zisk po více než 2 letech ve výši 768 mil. USD. Společnost rovněž vyhlásila, že od vlády již nepotřebuje další finanční podporu (v loňském roce ztráta ve stejném období dosahovala mil. USD).
Vzhledem k rozhodujícímu podílu spotřeby na tvorbě amerického HDP bylo však velmi nepříjemným zjištěním, že ve 2. čtvrtletí roku 2009 došlo k poklesu soukromých spotřebních výdajů o 1,2 % (výrobky dlouhodobé spotřeby -7,1 %, výrobky určené ke spotřebě -2,5 %, osobní služby +0,1 %). Výsledek byl o poznání nepříjemnější tím, že právě tato oblast jako jediná v 1. čtvrtletí zaznamenala růst o 0,6 %.
Tahounem americké ekonomiky ve 2. čtvrtletí byly veřejné výdaje. Na federální úrovni vzrostly o 10,9 % (v I. Q 09: -4,3 %) a na úrovni jednotlivých států se zvýšily o 2,4 % (v I. Q 09: -1,5 %). Druhou stranou mince jsou narůstající obří deficity veřejných rozpočtů a zvyšování míry zadlužení. Poměrně vážným problémem pro ekonomiku a celou společnost je i nadále výrazně rostoucí míra nezaměstnanosti. Určitou naději přinesly první oficiální odhady vývoje nezaměstnanosti za červenec, kdy úředně uváděná míra nezaměstnanosti klesla o 0,1 % na úroveň 9,4 % (jedná se o první nepatrný pokles míry nezaměstnanosti za období 15 měsíců, tj. od dubna 2008). Americká ekonomika měla v červenci přijít o 247 tisíc pracovních míst, což je výrazně méně než v červnu, kdy ekonomika přišla o 443 tisíc pracovních příležitostí.
Zpráva o vývoji HDP za 2. čtvrtletí m.j. přinesla důležité revize výsledků americké ekonomiky za předcházející období a celý rok 2008, které ukázaly na podstatně horší stav amerického hospodářství než statistiky doposud vykazovaly. Podle výše uvedené revize výkon americké ekonomiky v roce 2008 vzrostl pouze o 0,4 %, oproti ještě před několika dny uváděnému 1,1 %. Revize výsledků americké ekonomiky za jednotlivá období byla následující: I. Q. 08: -0,7 % (původně +0,9 %), II. Q. 08: +1,5 % (původně +2,8 %), III. Q. 08: -2,7 % (původně -0,5 %) a IV. Q. 08: -5,4 % (původně -6,4 %). Zrevidovaný výkon ekonomiky během prvního čtvrtletí roku 2009 byl také horší, americká ekonomika poklesla o -6,4 %. Původní odhad uváděl -5,4 %.
Optimistické předpovědi pro druhou polovinu roku signalizují možný růst americké ekonomiky o 0,5 % ve třetím a o 1,8 % ve čtvrtém čtvrtletí. Odhad vývoje HDP USA za celý rok 2009 je v této chvíli uváděn v intervalu (-2 až -2,6 %) a pro rok 2010 (1,8 až 2.0 %). Zkušenosti ze začátku a průběhu současné ekonomické krize však nabádají k opatrnosti a střízlivosti v předpovědi dalšího vývoje. Zásadní význam pro další směřování ekonomiky v USA bude mít vývoj míry nezaměstnanosti, která úzce souvisí s důvěrou spotřebitelů a výší jejich výdajů. Míra nezaměstnanosti koncem července 2009 podle americké metodiky dosáhla 9,4 %. Drtivá většina odhadů se shoduje v tom, že k zastavení růstu míry nezaměstnanosti v USA má dojít až počátkem roku 2010, a to i přes očekávané zvýšení ekonomické aktivity v druhé polovině roku 2009.
10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
Rok 2008 ve Spojených státech byl jednoznačně ve znamení prezidentských voleb, které proběhly v listopadu, avšak několik měsíců během celého roku 2008 ovlivňovaly veškeré debaty o citlivých politických i ekonomických tématech. Hledala se řešení spíše líbivá než efektivní a řada rozhodnutí byla odsunuta na bedra nové administrativy. Hlavní a de facto nejpalčivější záležitostí domácí politiky první poloviny roku 2009 se stala logicky hospodářská krize a zvláště pak rostoucí míra nezaměstnanosti. Nemalou míru znepokojení mezi konzervativnější části voličů pak rozhodně vzbuzuje rostoucí míra deficitů rozpočtu a celkového veřejného zadlužení. V letních měsících roku 2009 do popředí zájmu politiků, ekonomů a především médií vstoupila administrativou zvažovaná a připravovaná reforma systému zdravotního pojištění v USA, kterou by však musel schválit americký Kongres.
Spojené státy by společně s dalšími účastníky vleklých jednání o liberalizaci světového obchodu (DDA/WTO) rády přišly s jasným plánem na dosažení průlomu v této citlivé oblasti. Jako další termín završení jednání o DDA byl stanoven rok 2010. Katarské kolo jednání v rámci Světové obchodní organizace (WTO), jehož cílem je pomoci zejména chudým zemím, se táhne již od roku 2001 a dnes je tak již o nejméně dva roky delší, než se předpokládalo.
Značně nejasná je též budoucnost jednání o uzavírání dohod o volném obchodu, kterými donedávna Spojení státy řešily svoje obchodní vztahy tam, kde nemohly čekat na multilaterální konsensus v rámci DDA. Nárůst počtu takto uzavřených smluv se zastavil. Čeká se kdy (a zdali vůbec) administrava prezidenta Obamy předloží do Kongresu USA již uzavřené (administrativou prezidenta Bushe) dohody s Kolumbií, Panamou a Jižní Koreou ke schválení. Vůči těmto dohodám mezi Demokraty existuje obecně známý odstup.
Důležitou prioritou administrativy, vedle výšeuvedené reformy systému zdravotního pojištění jsou ochrana majitelů špatných hypoték před vystěhováním, zásadní reforma dohledu nad finančními trhy, která by byla největší změnou pravidel dozoru od Velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století. Změny se dotknou způsobu regulace celé řady finančních společností, počínaje největšími bankami, přes makléřské firmy a pojišťovny, až po hypoteční banky a zprostředkovatele. Plán, který bude muset schválit Kongres, chce mimo jiné skoncovat s nejasně definovanými kompetencemi, které pocházejí z dob Občanské války. Větší moc bude mít Federální rezervní systém (Fed), jenž v USA plní roli centrální banky. Předpokládá se, že Fed bude dbát na stabilitu celého finančního systému, zatímco kompetence bankovního dohledu se převedou z pěti úřadů na jeden, který bude vše koordinovat. Návrh předpokládá i vznik jediné zastřešující agentury, která bude dbát na ochranu investorské veřejnosti a střadatelů.
10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR
Čs. vývoz do USA lze stimulovat zejména získáváním stále většího podílu aktivit amerických firem (nezastupitelná role CzechInvestu!) v celé škále domácího hospodářství, zejména ve zpracovatelském průmyslu, včetně vědecko-výzkumné základny, tj. začleňování čs. průmyslu do globální ekonomiky a mezinárodních dodavatelských řetězců, a vyhledávání perspektivních průmyslových kooperačních vazeb. Tento typ obchodování se již také výraznou měrou podílí na vzájemném obchodu, u čs. exportu až 70% z celkového objemu.
Přestože nanejvýš perspektivní, nevyužitá zatím zůstává spolupráce s americkými firmami na třetích trzích, přestože naše firmy jsou na to již technicky připraveny. Americké firmy nemají (zatím?) důvěru v čs. dodavatele, pokud nemají dostatečné světové nebo americké reference. (viz též kap.7.4, resp.9.4)
Souhrnná teritoriální informace
- 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- >> 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)