Srbsko: Ekonomická charakteristika země

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

V srbské ekonomice pokračuje proces přechodu k tržnímu hospodářství, doprovázený privatizací, restrukturalizací a transformací důležitých výrobních závodů i celých odvětví. Z důvodu snahy o zachování sociálního smíru se však mnohé nezbytné ekonomické kroky často odkládají, v poslední době zejména z důvodu plánovaných všeobecných a místních voleb, které proběhnou v květnu 2012..


Základními makroekonomickými problémy Srbska zůstává vysoká míra nezaměstnanosti (cca 22%), poměrně vysoká (ovšem v současnosti klesající) roční míra inflace (cca 7%) a trvající deficit obchodní bilance. Přímé zahraniční investice jsou nízké, prakticky zcela chybí „greenfield" investice. Prodlužuje se postup privatizace, která navíc mnohdy končí neúspěchem (23%). Hrozí další zvýšení schodku státního rozpočtu, výroby i zahraničního obchodu. Problémem je zadluženost firem a druhotná platební neschopnost. Dlužné firmy tvoří téměř 20% všech registrovaných obchodních subjektů v Srbsku. Stát pohledává od těchto subjektů 700 mil. EUR. Srbská vláda zvažuje řešení zadluženosti formou multilaterální spolupráce.


Celosvětový hospodářský útlum dopadl na Srbsko plnou silou v roce 2009, kdy HDP klesl o 3%. Obdobně jako u ostatních evropských států byl hlavní převodovou pákou celosvětového hospodářského útlumu v roce 2009 pokles zahraniční poptávky. Propad srbského vývozu lze také zdůvodnit velkým snížením cen primárních výrobků (který v struktury srbského vývozu mají velký podíl) na světovém trhu. Hlavní důvod pro snížení srbského dovozu bylo snížení průmyslové produkce a domácí spotřeby v Srbsku.


V roce 2010 nicméně došlo k růstu srbské ekonomiky (HDP rostl o 1,8%) na což navázaly výsledky v roce 2011 (růst HDP o 1,6%). Ovšem v druhém pololetí 2011 již srbská ekonomika opět klesala.

V I.Q. 2012 došlo v Srbsku došlo k výraznému zhoršení řady makroekonomických ukazatelů. Např. v únoru klesla průmyslová výroba meziročně o 12,8%. Je to dáno mimo jiné odstávkou oceláren Smederevo, které byly prodány dřívějším investorem US Steel zpět srbskému státu za symbolický 1 USD.  Tuto situaci zesiluje meziroční propad srbského vývozu o 9,9% za první dva měsíce 2012 (dovoz vzrostl o 4,5%) a pokles maloobchodního prodeje o 4,7% ve stejném období. Je tedy zřejmé (a potvrzuje to i řada nezávislých ekonomů), že srbský HDP nebude letos ani zdaleka opakovat loňský růst o 1,6%

Další problémy se objevují na straně rozpočtu. Bude obtížné udržet plánovaný schodek ve výši 4,25% HDP. Schodek státního rozpočtu za první čtvrtletí se odhaduje  na 55 mld. RSD ve srovnání s plánovanými 26 mld. RSD. Tomu, vedle nepříznivého hospodářského vývoje (schválený rozpočet počítá s růstem HDP ve výši 1,5%), budou negativně přispívat také některé neplánované výdaje, např. na správu oceláren Smederevo nebo na prezidentské volby.

Výraznou komplikací při splácení úvěrů nejen státu ale i společností a běžných občanů Srbska je zhoršování kursu RSD vůči EUR, který klesl od začátku roku ze 105,86 RSD/EUR na 111,51 RSD/EUR a to i přes poslední dobou téměř každodenní intervence Srbské národní banky, která od počátku roku prodala již478 milEUR.

V této situaci je výrazně negativním signálem zmražení aplikace stand-by dohody s Mezinárodním měnovým fondem, který v podstatě vyslovil nedůvěru ve schopnost srbské vlády zajistit dojednanou výši schodku státního rozpočtu a zejména napadl výši poskytnutých či připravovaných vládních záruk.

Jelikož je nemožné před všeobecnými volbami očekávat žádná zásadní úsporná opatření, je zřejmé, že vláda, která vzejde z květnových voleb bude ihned nucena sáhnout k úpravě rozpočtu a k zavedení řady nepopulárních úsporných opatření.

 

zpět na začátek

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

Základní makroekonomické ukazatele Srbska v období 2005 - 2011

 
 2005200620072008200920102011
HDP (mil. €) 20306 23305 28468 32668 28883 29023 32993
Reálný růst HDP (%) 5,6 5,2 6,9 5,5 -3,0 1,8 1,6
Jádrová inflace (av; %) 14,5 5,9 7,9 10,8 3,6 8,6 13,2
Spotřebitelské ceny (růst %) 17,7 6,6 11,0 8,6 6,6 10,3 6,8
Nezaměstnanost (%) 20,8 20,9 18,1 13,6 16,1 19,2 24
Vývoz (mil. €) 5330 6949 8686 10157 8478 7393 8439
Dovoz (mil. €) 9613 11971 16016 18843 13577 12622 14449
Bilance běžného účtu (mil.€) -1778 -2356 -5219 -7217 -2282 -2275 -2644
Veřejný dluh v % HDP 50,6 40,1 31,8 26,9 34,1 42,2 45*
Devizový kurz (€/RSD) průměr 83,00 84,10 79,96 81,44 93,95 103,04 101,93
Saldo státního rozpočtu (v % HDP) 0,3 -1,9 -1,7 -1,9 -3,3 -3,4 -4,0
Průměrná čistá mzda v € 210,4 259,5 347,6 358,4 337,9 330,1 395,3

* odhad NBS
Zdroj: Národní banka Srbska (NBS)

Podíl podle hospodářských sektorů na HDP

Největší podíl v HDP Srbska v roce 2009 měly služby (64,3%), následují průmysl (20,3%), zemědělství a lesnictví (11,3%) a stavebnictví (3,7%).

 

Inflace

 
měsícMeziroční inflaceMeziměsíční inflace
12/9 6,6 -0,2
2/10 3,9 0,3
4/10 4,3 0,6
6/10 4,2 0,4
8/10 6,6 1,4
10/10 8,9 1,0
12/10 10,3 0,3
2/11 12,6 1,5
4/11 14,7 1,1
6/11 12,7 -0,3
8/11 10,5 0,0
10/11 8,7 0,4
12/11 7,0 -0,7

Zdroj: Národní banka Srbska (NBS)

 

Zaměstnanost a mzdy

Podle oficiálních údajů Státního úřadu pro statistiku Srbska dosáhl celkový počet nezaměstnaných osob v Srbsku koncem minulého roku počtu cca 750.000 osob. Neoficiálně se tento počet odhaduje na milion a půl osob. Podle posledních oficiálních údajů Státního úřadu pro statistiku Srbska dosáhla v listopadu 2011 míra nezaměstnanosti v Srbsku 24%. Průměrná hrubá mzda v Srbsku v prosinci 2011 dosáhla 61.116 RSD a průměrná čistá mzda 43.887 RSD.

 

 

zpět na začátek

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Srbský průmysl má značný potenciál k dosažení vyšší míry růstu (především v důsledku předcházejícího dlouhého propadu výroby a tedy současného velmi nízkého výchozího základu), než který nyní vykazuje a celosvětový hospodářský útlum potíže srbského průmyslu dále prohloubil. Mezi problémy je uváděna chronická nelikvidnost ekonomických subjektů, která je dále ztěžována restriktivním chováním NBS (přísná úvěrová a monetární politika), což omezuje potenciální dynamiku výroby. Kvůli ztíženým podmínkám pro získání finančních prostředků od komerčních bank a nedostatku vlastních prostředků firem probíhá rekonstrukce a restrukturalizace srbského průmyslu dosti pomalu. Přetrvává proto nízká konkurenceschopnost srbského průmyslu. Produkují se většinou výrobky většinou s malou přidanou hodnotou. Situaci dosud nezlepšují přímé zahraniční investice, jejichž výše je v Srbsku dosud minimální, pouze kolem 1 - 1,5 mld. USD ročně. V zemi dosud prakticky nebyla realizována jediná větší greenfield investice. Potenciál pro růst průmyslové produkce existuje zejména sektorech, kde již byla privatizace úspěšně dokončena a kde je prostor pro růst vývozu (např. chemický průmysl a průmysl základních kovů).

Vývoj jednotlivých sektorů srbského průmyslu v roce 2011

 
 2011 / 2010, v %
Těžba rudy a kamene 120,3 %
Těžba uhlí 76,0
Těžba surové nafty a plynu, služby 125,4
Těžba ostatních rud a kamene 82,8
Zpracovatelský průmysl 99,8 %
Výroba potravin

97,9
Výroba nápojů

102,0
Výroba produktů z tabáků 88,4
Výroba textilu, bavlny a tkaniny 77,2
Výroba oděvů a kožešin 107,4
Zpracování kůže a výroba koženého zboží 100,4
Opracování dřeva a výrobky ze dřeva, kromě nábytku 139,5
Výroba celulózy, papíru a zpracování papíru 148,4
Vydavatelství, tisk a reprodukce 130,8
Výroba koksu a produktů z nafty 85,6
Výroba chemických produktů a vláken 95,5
Výroba zákl. farmaceutických výrobků a preparátů 114,1
Výroba gumy a plastových položek 81,8
Výroba ostatních nerostných produktů 100,5
Výroba základních kovů 100,3
Výroba produktů z kovů, kromě strojů 107,9
Výroba počítačů, elektrických a optických strojů 73,3
Výroba ostatních elektrických strojů a spotřebičů 88,4
Výroba ostatních strojů a zařízení, jinde neuvedených 139,0
Výroba motorových vozidel a přívěsných vozíků 122,1
Výroba ostatních dopravních zařízení 80,0
Výroba nábytku a souvisejících produktů 69,1
Ostatní zpracovatelský činnosti 84,2
Servis a montáž strojů a zařízení 81,9
Výroba a distribuce el. energie, plynu, páry a klimatizace 154,0 %
Výroba a distribuce el. energie, plynu, páry a klimatizace 154,0
Průmysl celkem 100,8 %


Zdroj: Státní úřad pro statistiku Srbska

Za období leden-prosinec 2011 je registrován meziroční růst průmyslové výroby ve výši 2,1%.

 

zpět na začátek

4.4. Stavebnictví

Srbské stavebnictví se potýká s řadou vnitřních problémů, které se nedaří odstraňovat v potřebném tempu a kvalitě. Největší srbské stavební firmy jsou stále státní s nadbytkem zaměstnanců a zastaralými technologiemi. V investicích dominuje stát, který prostřednictvím republikového ředitelství silnic či srbských drah (zde výrazně méně) investuje do oprav silniční a železniční sítě. Velká část infrastrukturních investic se odehrává s podporou Evropské investiční banky a EBRD, případně vývozních či rozvojových úvěrů poskytnutých zejména ze strany Číny a Ruska.


Bytová výstavba: veškerá administrativa je zdlouhavá a tedy i finančně náročná, korupce při získávání různých povolení je údajně běžná. Ceny nové výstavby jsou vysoké. Stavební firmy, potýkající se s vysokými vlastními náklady (přezaměstnanost, neefektivita) nemohou a nechtějí snížit své ceny a nové byty jsou tak dostupné pouze úzké skupině zájemců. Poptávka je tak stále o hodně větší než nabídka. Investoři se shodují, že pro srbskou úroveň mezd by byla přijatelná cena v rozmezí 450-600 EUR/m2, reálně jsou však o dost větší (min. 1.000 EUR/ m2). Jen podíl administrativních nákladů na novou výstavbu je odhadován na 14-17 %. V Srbsku jsou často dražší i samotné stavební materiály, výjimkou nejsou cenové rozdíly 15-20 %. Od roku 2004 působí Národní korporace pro pojištění nemovitostních úvěrů, která do výše 75 % úvěru ručí za příjemce hypotéky vůči úvěrující bance (do 30 let splatnosti, max. 200 tis. EUR).


Půda: o nakládání s půdou existuje zákon z roku 2003. Platí stav, že veškeré stavební parcely jsou ve vlastnictví Republiky Srbsko. Investor má možnost si pozemek pronajmout od státu na 99 let a získat tak právo používání tohoto pozemku (pro účely výstavby). Zemědělská půda může být soukromá, relativně jednoduše ji lze prohlásit za stavební pozemek (změnou Územního plánu). Zahraniční investoři si stěžují na netransparentnost stanování cen pozemků v držení měst, a na nedostatek informací o volných lokalitách.


V sektoru je stále značně přítomna šedá ekonomika. Často k tomu přispívá i stát, resp. místní samosprávy, které pronajímají svoje nemovitosti firmám za nízké regulované ceny a ty je následně nabízejí za ceny tržní. Poté je již velice těžké dohledat všechny finanční toky.

  • Silnice Srbska www.putevi-srbije.rs
  • Srbské dráhy www.zeleznicesrbije.com

větší stavební firmy:

  • www.planum.rs
  • www.gemax.rs
  • www.niskogradnja.rs
  • www.energovd.rs
  • www.ratkomitrovic.rs

 

 

zpět na začátek

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Srbsko považuje své zemědělství za základní pilíř své ekonomiky. Zemědělská produkce se postupně zvyšuje a výrazně přispívá k růstu HDP. Opakovaly se problémy s opožděným placením výkupních cen pro soukromě hospodařící zemědělce, kterých je v Srbsku kolem 800.000. Výkupní ceny se navíc již tři roky prakticky nemění, což vzhledem k rostoucím nákladům (hnojení, krmné směsi) způsobuje většině zemědělců nemalé potíže. Technika - 400.000 traktorů a 25.000 kombajnů - je zastaralá, s průměrným stářím 18-20 let. Zavlažovací technika je instalována na 180.000 ha, aktivně se však používá pouze na 30.000 ha. V Srbsku se především z ekonomických důvodů málo hnojí (průměr je 36 kg/ha), což vede v evropském kontextu k podprůměrným výnosům. Srbské zemědělství se potýká s úbytkem lidí především v produktivním věku, velkou část půdy tak nemá kdo obdělávat.

Velkou a vítanou pomocí pro srbské zemědělství bylo obnovení možnosti preferenčních vývozů cukru na trhy Evropské unie, které bylo pozastaveno kvůli dřívějším podvodům ze strany srbských vývozců. Kromě obnovení se také zvýšila exportní kvóta ze 150 na 180 tis. t.

Hlavním zemědělským vývozním artiklem zůstávají maliny, které patří k nejdůležitějším srbským vývozním produktům a za které Srbsko ročně utrží více než 100 mil. USD. Maliny se pěstují na 12.000 ha v okolí měst Arilje, Valjevo a Požega (JZ od Bělehradu).

  • Systém tržních informací ze srbského zemědělství http://www.stips.minpolj.gov.rs
  • Internetový magazín www.serbiafood.co.rs
  • Sdružení zemědělských novinářů www.agropress.org.rs
  • Eko a agroturistika www.selo.co.rs
 

zpět na začátek

4.6. Služby

Kvalita i rozsah poskytovaných služeb se postupně zlepšuje, i když průměr ještě zdaleka nedosahuje úrovně vyspělých zemí. Nejrychleji se úroveň služeb daří zvyšovat ve finančním sektoru (banky, leasingové společnosti) a to především díky vstupu zahraničních investorů do srbských finančních ústavů. Bankovní účty je dnes již běžně možné ovládat přes internet či telefonicky, banky rozšiřují nabídku platebních karet.


Srbsko stále dostatečně nevyužívá svůj turistický potenciál (hory, lázně, církevní památky). Vláda v tomto roce schválila Národní strategii rozvoje turistiky. V Srbsku je silně rozšířené malé podnikání, především nabídka gastronomických služeb je značná. Úroveň služeb v restauracích je různá, v naprosté většině případů je však jídlo i obsluha na dobré úrovni. To již neplatí pro další druhy služeb (čistírny apod.), kde jsou ceny často vyšší než v České republice.

 

zpět na začátek

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Doprava


Silniční síť Srbska představují vozovky o celkové délce 40.845 km, z nichž: 5.525 km jsou dálnice a „tepny", 11.540 km jsou regionální a 23.780 km místní vozovky. 32 % vozovek je starších než 20 let, pouze 14 % bylo zprovozněno před méně než 10 lety. 2.570 mostů představuje silniční plochu 772 000 km2, 214 z nich je na dálničních tazích. Nejdelší most u obce Beška vede přes řeku Dunaj: 2.265 m (cca 35 km od Bělehradu na cestě do Nového Sadu). Tunelů je v Srbsku 78 a nalézají se především na regionálních silnicích. Nejdelší tunel je dlouhý 775 m a 32 tunelů je delší než 100 m.


Srbsko v 90. letech 20. století ročně do silnic investovalo cca 0,3 % HDP, ostatní tranzitivní země střední a východní Evropy ve stejném období investovaly okolo 1 % HDP. Situace se začala zlepšovat v letech 2002 a 2003, přesto však zdaleka nedosahuje alespoň průměrné úrovně (podle názoru SB horší silnice v Evropě mají pouze Albánie a Bosna a Hercegovina). Podle údajů z inspekce, provedené v roce 1997, byl stav srbských silnic následující: 25 % v dobrém stavu, 19 % v přijatelném a 56 % ve špatném stavu. Od té doby je možné očekávat posuny maximálně mezi prvními dvěma skupinami, podíl špatných silnic zůstává přibližně stále stejný.


V oblasti silniční dopravy spravuje největší objem finančních prostředků rozpočtová organizace Silnice Srbska (srbsky: „Putevi Srbije", www.putevi-srbije.rs). Výstavbu nového mostu přes řeku Dunaj u obce Beška bude financovat EIB úvěrem 52 mil. EUR.

V rámci Národního investičního plánu bude investováno do rozvoje infrastruktury a modernizace zařízení v různých srbských institucích cca 400 mil. EUR. Investiční plán předpokládá mj. práce v oblasti silniční infrastruktury, výstavbu obchvatu kolem Bělehradu a rekonstrukci dálničního mostu „Gazela" v Bělehradě (rekonstrukce byla zahájena v prvním pololetí 2010). V první fázi výstavby objezdu bude vynaloženo 150 mil. EUR, přičemž srbská vláda poskytne 30 mil. EUR a zbývající částka bude financována na základě smluv s EBRD a EIB. Představitelé srbské vlády a Světové banky ukončili během r. 2009 jednání o poskytnutí úvěru na tři části dálnice úseku Koridoru 10 Grabovica - Grdelica, Vladčin Han - Donji Neredovac a Dimitrovgrad - hranice Bulharska v celkové hodnotě 388 mil. USD. Práce byly zahájeny koncem roku 2009. Lhůta splatnosti úvěru je 20 let, roční úroková míra dosahuje 1,6 % a možnost odkladu splácení je 8 let.


Městská hromadná doprava: Bělehradský dopravní podnik (GSP Beograd) provozuje 1248 vozidel: 222 tramvají (z toho 195 ks českých KT 4), 126 trolejbusů a 900 autobusů. Vláda Japonska poskytla donaci 15 mil. EUR na nákup 93 autobusů (dodal MAN Turecko). Město si půjčuje u Evropské investiční banky (EIB) 182 mil. EUR, větší část prostředků bude investována do zlepšení úrovně tramvajové dopravy. Obnova tramvajové fáze má proběhnout ve čtyřech fázích, z celkové délky 33 km se má úplná výměna kolejí dotknout celkem 16,7 km. 120 tramvají má být zrekonstruováno a zmodernizováno. Součástí městských plánů je vybudování centra řízení městské dopravy.


Co se týče železniční dopravy, s pomocí půjček zahraničních bank se nakupují a opravují nákladní vagóny a lokomotivy. V roce 2006 (část. již v r. 2005) dodal český Inekon a ČMKOS 10 posunovacích lokomotiv. Hlavní prioritou je zlepšení situace na panevropském koridoru č. 10, který z Maďarska prochází Srbskem a pokračuje do Řecka (s odbočkou na Bulharsko v jižní části Srbska). Spojení černohorského námořního přístavu Bar s Bělehradem a využití trasy pro přepravu nákladu představuje nadále problém, železniční cesta nedokáže pokrýt existující poptávku po železniční dopravě. Investuje se do rekonstrukce a modernizace trati Niš - Dimitrovgrad (směr na Bulharsko). Srbsku chybí dostatek kvalitních přejezdů a signalizačních zařízení. Srbské železnice se snaží investovat také do elektrifikace tratí (Niš - Dimitrovgrad, Pančevo - hranice s Rumunskem, Požega - Čačak - Kraljevo). V dané oblasti působí také české firmy AŽD a EŽ Praha., Plánuje se výstavba nového železničního nádraží v Bělehradě a též vybudování železničního uzlu v Novém Sadu.


Z uveřejněných údajů vyplývá stagnace v oblasti osobní dopravy a poměrně značný nárůst v oblasti dopravy nákladní. Srbsko vede v současné době jednání s mezinárodními finančními institucemi o financování výstavby železničních a silničních koridorů a další modernizaci železniční i silniční dopravy.


Mezi strategické priority vlády Srbska patří modernizace silničních a železničních komunikací na Koridoru 10 a 7 a investice v oblasti energetiky, kde se očekává vstup významných investorů, především nadnárodních společností působících v těchto oborech.


Doprava je také jednou z nejdůležitějších oblastí obchodní spolupráce českých a srbských firem. V oblasti železniční dopravy je OEÚ ZÚ Bělehrad v aktivním kontaktu s předními českými firmami např. AŽD, ŽS OHL, EŽ, Inekon, ČMKS, v oblasti silniční a městské dopravy pak s firmami Inekon, Pars Nova, SOR Libchavy, Karosa, ELTODO, atd.

  • Silnice Srbska: www.putevi-srbije.rs
  • Srbské dráhy www.zeleznicesrbije.com
  • Dopravní institut www.sicip.rs

Energetika


Energetický průmysl Srbska je sestaven z průmyslu ropy a zemního plynu, uhelných dolů, systémů výroby elektřiny a decentralizovaných systému topení a systémů průmyslové energie. Vedle toho je v rámci energetického systému také výroba domácí primární energie, dovoz primární energie (především ropy a zemního plynu), výroba elektřiny a termální energie, výroba a sekundární zpracování uhlí, jakož i transport a distribuce energie a energetických výrobku (produktu) do finálních uživatelů (spotřebitelů).


Ropný průmysl: zahrnuje exploataci domácích zásob ropy a provádí transport ropy přes magistrální ropovod JANAF od městě Omišalj (Chorvatsko) do rafinerií ropy (Pančevo, 3.5 mil. t. a Novi Sad, 1.0 mil. t. zpracovatelské kapacity). Zahrnuje rovněž dovoz a prodej derivátů ropy. Celková kapacita domácích rafinerií je 7.8 mil. t. ročně (4.8 mil. t. ve městě Pančevo, 3 mil. t. ve městu Novi Sad). Aktuální operační kapacity obou rafinérií jsou redukovány kvůli těžkému poškození během bombardování Srbska v r. 1999.


Společně s podepsáním dohody o výstavbě plynovodu South Stream získal Gazpromněfť 51 % podíl na srbském naftařském průmyslu v podobě 51% vlastnictví státní firmy Naftna Indusrija Srbije, která je monopolním hráčem na srbském trhu v oblasti těžby, transportu, rafinace a velkých zásobníků. Gazprom zaplatil za 51% NIS 400 mil EUR a přislíbil do NIS investovat do konce roku 2012 kolem 0,5 mld EUR. V roce 2010 byla zahájena výstavba hydrokrakovací jednoty v rafinerii Pančevo. Ukončení výstavby, na které se podílí také česká firma CBI Lummus, se očekává ve III. Q. 2012. Investice umožní navýšení zpracování ropy na cca. 5 M t. roky ročně a výrobu kvalitnějšího paliva.


Plynárenský průmysl: exploatace a primární zpracování zemního plynu z ložisek domácích vrtů plynu, transportování do hlavního magistrálního plynovodu, který vede od hranice s Maďarskem až do oblastí cílových spotřebitelů plynu v centrálním Srbsku. Celková délka magistrálního plynovodu je cca 400 km. Z hlavního magistrálního plynovodu odbočuje větší počet distribučních sítí pro zásobování občanů (převážně na území Vojvodiny) a průmyslu na území celého Srbska.


Současně s podepsáním projektu výstavby plynovodu South Stream získala ruská strana 51% podíl na srbském státním podniku Srbijagas, který monopolně ovládal těžbu a transport plynu v Srbsku a také zásobník plynu v Banatském Dvoře. Generální ředitel společnosti Srbijagas Dušan Bajatović a výkonný ředitel Gazprom Germania GmbH Andrey Biryulin podepsali 5. února 2010 smlouvu o založení společného podniku pro podzemní zásobník plynu Banatski Dvor, ve kterém bude Srbijagas vlastnit 49 % a Gazprom 51 %.


Pravděpodobně nejdůležitějším plánovaným projektem je připravovaná výstavba plynovodu South Stream. Na základě Dohody o spolupráci v oblasti energetiky mezi Ruskem a Srbskem (a obdobné dohody Ruska s ostatními zúčastněnými státy) byla v ruském městě Soči dne 15. května 2009 podepsána smlouva o výstavbě plynovodu South Stream. Na základě této dohody bude mít ruská strana v projektu na území Srbska nejméně 51 % podíl. Trasa plynovodu povede z RF směrem k Černému moři, dále pak po jeho dně do bulharského přístavu Varna, poté napříč Balkánem přes Bulharsko, Srbsko, Rumunsko, Maďarsko dále do Rakouska a Itálie. Jedná se rovněž s Chorvatskem. Konečná trasa se dále upřesňuje. Kapacita plynovodu bude činit až na 63 miliardy m3 ročně. Roční kapacita plynovodu tak výrazně převýší původně předpokládaných cca 20 mld. m3.


Výroba uhlí (spadá pod srbským státem vlastněný podnik Elektroprivreda Srbije -EPS):

  • Doly s povrchovou těžbou - 2 tzv. hornické areály: areál Kolubara (čtyři aktivní doly - jámy) s dosaženou výrobou lignitu přes 25 mil. t., které se používá pro potřeby TE „Nikola Tesla", sušárnou uhlí (kapacity 0.6 mil. t.) a finální spotřebu. Druhý areálu se nazývá Kostolac. Dosahuje těžbu lignitu kolem 6 mil. t., především pro potřeby TE „Kostolac" a částečně pro potřeby TE „Morava". Přes 95% z celkové těžby uhlí z povrchových dolů je využíváno pro výrobu elektřiny. Hornický areál v Kosově není momentálně součástí tohoto systému, kvůli statusu této jižní srbské provincie.
  • Doly s hlubinnou těžbou - 8 dolů pro exploataci kvalitnějšího uhlí (ve srovnání s lignitem z povrchové těžby) s dosaženou výrobou/těžbou kolem 0.54 mil. t., především pro potřeby průmyslu a širokou spotřebu, včetně dodávek cca 0.18 mil. t. pro potřeby TE „Morava"

Elektroprůmysl (Elektroprivreda Srbije -EPS) zahrnuje:

  • elektroenergetické zdroje - s 7120 MW instalovaných kapacit, ze kterých: 3936 MW je instalováno v tepelných elektrárnách, které používají lignit, 353 MW v tepelných elektrárnách-teplárnách, které používají mazut/zemní plyn a 2831 MW v hydroelektrárnách. Tyto údaje jsou bez tepelných elektráren na území Kosova (1235 MW), které již určitou dobu nefungují jako součást srbského elektrárenského systému. Vedle zmíněných zdrojů (v rámci státního podniku EPS) je Elektroprůmysl Srbska nájemce HE „Piva" (342 MW), HE „Gazivode" (35 MW) a TE-TO (termoelektrárny-teplárny) „Novi Bělehrad" (84 MW),
  • systém pro přenos elektrické energie (sít´ vysokého napětí s trafostanicemi) - napětí 400, 220 a 110 kV, celkové délce přes 10.200 km,
  • systémy pro distribuci elektrické energie, které jsou umístěny ve centrech hlavních spotřebitelů elektrické energie a které převázáním elektrické energie od domácích výrobců nebo z dovozu realizují prodej finálním uživatelům, především občanům, ale i menším průmyslovým společnostem, i pro veřejnou spotřebu.

EPS uzavřela s Čínskou národní společností pro vývoz a dovoz strojů a zařízení CMEC předběžnou smlouvu na realizaci projektů v tepelně elektrárně „Kostolac B" v celkové hodnotě 1,25 mld. EUR. Elektrárny a doly v Kostolaci patří mezi hlavní energetické kapacity v Srbsku a projekt revitalizace tohoto zdroje je v současnosti jedním z nejvýznamnějších projektů v oblasti energetiky v Srbsku. Projekty zahrnují revitalizaci stávajících bloků elektrárny Kostolac B1 a B2 o výkonu 350 MW zároveň s jejich odsiřováním, rozšíření kapacity povrchového hnědouhelného dolu „Drmno" na kapacitu těžby lignitu 12 mil. tun ročně a výstavbu nového bloku B3 o výkonu nad 300 MW. Realizace prací by měla byt zahájena do konce roku 2010, přičemž čínský partner zajistí 85 % celkových finančních prostředků.


Státní/městské teplárny představují decentralizované zdroje tepla s cca 6.500 MJ/s instalovaných teplotních zdrojů v asi 50 městech v Srbsku, které jsou určeny pro zásobování sektoru domácností a částečně pro potřeby veřejných a komerčních činností. Jsou používány pro vytápění bytových a obchodních prostor (cca 500.000 ekvivalentních bytů).


Obnovitelné zdroje energie: Srbské ministerstvo hornictví a energetiky klade důraz rovněž na využívání obnovitelné energie. Systémy obnovitelné energie v Srbsku jsou vysloveně atraktivní pro širší využívání a budoucí rozvoj. Rozvoj především malých vodních elektráren, solární nebo větrné energetiky a větší využití biomasy je v současné době jednou z nejatraktivnějších příležitostí pro investování do srbského sektoru energetiky. Pro vybudování malých hydro agregátů (až do 10 MW) s výrobou 1.800 GWh/ročně bylo vytipováno 900 konkrétních lokalit na tokách řek Morava (2.300 GWh), Lim (1,900 GWh) a Dunaj (1.000 GWh).


Více informací na:

  • Elektroprivreda Srbije www.eps.rs
  • Naftna industrija Srbije www.nis.rs

 

 

zpět na začátek

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

 
RokPřijímaná rozvojová pomoc (mil. €)
2000 409,1
2001 860,1
2002 757,2
2003 505,9
2004 397,4
2005 307,8
2006 296,3
2007 326,7
2008 462,0
2009 622,9
2010 451,8
Celkem (2000 - 2010) 5 397,2

Zdroj: ISDACON

Srbsko v současné době používá finanční instrument EU pro předvstupní pomoc Srbsku pod názvem IPA. IPA je stanovena na období 2007 - 2013 pro státy, které mají status kandidátů do EU (Makedonie, Chorvatsko a Turecko), jakož i pro potenciální kandidátské státy (Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora a Srbsko). IPA spojil veškeré předvstupní finanční programy z let 2000 až 2006, tj. PHARE, ISPA, SAPARD a CARDS. Příjemci IPA byly rozděleny do dvou kategorií: kandidátské země (kam spadá také Srbsko) a potenciální kandidátské země. IPA má pět základních složek: 1) pomoc při transformaci a budování institucí, 2) regionální a příhraniční spolupráce, 3) regionální rozvoj, 4) rozvoj lidských zdrojů a 5) rozvoj venkova. Potenciální kandidátské země mohou využívat pouze první dvě složky. IPA předpokládá přímou, aktivní účast podporovaných zemí ve formě spolufinancování projektů ze státního rozpočtu, jakož i úvěry mezinárodních finančních institucí.

Přehled IPA v RS:

  • 2007 - 186,7 mil. EUR
  • 2008 - 190,9 mil. EUR
  • 2009 - 194,8 mil. EUR
  • 2010 - 174 mil .EUR
  • 2011 - 202,5 mil. EUR


Předtím se rozvojová pomoc Srbsku ze strany EU realizovala přes Evropskou agenturu pro rekonstrukci (EAR). EAR od roku 2001 do konce svého působení koncem r. 2008 realizovala v Srbsku projekty v celkové výši 1,28 mld. EUR. Třetina celkové sumy byla investována do energetiky, resp. opravy elektráren a zajištění podmínek pro bezproblémové zásobování Srbska elektrickou energií. Pro sektor zdravotnictví bylo určeno 93 mil. EUR. Úvěry poskytnuté Evropskou investiční bankou se zárukami EAR v oblasti zdravotnictví dosáhly 200 mil. EUR. V oblasti zaměstnávání a rozvoje podnikání kromě 15 mil. EUR zajištěných v letech 2001 - 2006 pro úvěrový fond Národní banky Srbska, byl financován také rozvoj malých a středních podniků.


Srbsko vedle pomoci EU samozřejmě také dostává pomoc ze strany ostatních donorů. Nejaktivnější donory mimo EU jsou USAID, CIDA, JICA, SDC a NORAD.

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter