- 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
- 9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
- 9.3. České investice v teritoriu
- 9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
- 9.5. Rizika investování v teritoriu
9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
Obecně zůstávají zahraniční investice do Srbska na nízké úrovni, což je důsledkem pomalého tempa privatizace i reforem, jejich nedůsledností, pokračujících neúměrných zásahů státu do ekonomiky, špatné image země v zahraničí, nejistoty ohledně politické stability v souvislosti s řešením otázky Kosova, rozbujelé byrokracie a korupce, špatného stavu katastru nemovitostí, přemrštěných cen nemovitostí a služeb a jejich nízké úrovně. Zatím se nedaří dosáhnout úrovně přílivu zahraničních investic z dob před světovou finanční krizí.
Zahraniční investice jsou v současné době regulované Zákonem o zahraničních investicích (ZZI) z r. 2003 a Zákonem o obchodních společnostech (ZOS) z r. 2004. Podle ZZI může zahraniční investor ve všech hospodářských sektorech zakládat vlastní společnosti, investovat do již existujících společností, zakládat smíšené společnosti i obchodní zastupitelství. Zvláštními druhy zahraničních investic jsou koncese a B.O.T. (Built, Operate and Transfer), který se vydávají na 30 let. Obchodní společnost se zahraničním vkladem užívá stejné právní postavení a obchoduje za stejných podmínek jako domácí obchodní společnosti bez zahraničního vkladu.
Zahraniční investor nemůže založit v Srbsku společnost v oblasti výroby a obchodu se zbraněmi. Cizí občan, který investuje v Srbsku, může dostat obchodní vízum s neomezeným počtem vstupů a trvalý pobyt. Právo trvalého pobytu končí ukončením pracovních aktivit v Srbsku a stažením vloženého kapitálu. Zařízení, materiál pro výstavbu objektů a jiné základní prostředky se mohou dovážet bez omezení a jsou osvobozené od placení celních a jiných dovozních poplatků. Každá akciová společnost, do které zahraniční investor investoval svůj kapitál, má neomezený platební režim se zahraničím a může volně disponovat vlastními finančními prostředky. Vklad zahraničního investora a majetek společnosti se zahraničním vkladem nemůže být předmětem vyvlastnění a obdobných státních zásahů a opatření.
Základní přehled investiční pobídek:
Finanční pobídky
Pro velké investory se uplatňuje zvláštní balíček finančních pobídek. Pokud hodnota investice přesáhne 200 mil € a je vytvořeno přes 1000 nových pracovních míst, srbský stát uhradí 25% investice. Pokud hodnota investice přesáhne 50 mil € a je vytvořeno nejméně 50 nových pracovních míst mohou být podpořeny úhradou 20% hodnoty investičního projektu. Pro investice standardní velikosti zaměřené na výrobu nebo vývoz služeb, mohou být poskytnuty nevratné subvence ve výši 2.000-10.000 € na vytvořené pracovní místo. Umístění investic se někdy stává předmětem politického boje podle stranické příslušnosti starostů daných měst.
Daňové prázdniny
Obchodní společnosti jsou osvobozené od placení daní z příjmů právnických osob:
- pro prvních 10 let pro velké investory;
- pro prvních pět let v případě investice do nerozvinutého regionu;
- po prvních 5 let v případě investic podmíněných získáním koncese.
Přenos ztrát
Do zisků mohou být zpětně za 5 let započítány ztráty.
Daňové kredity
Výše daňového poplatku může být snížená o 20 % částky investované do základních prostředků. Tato redukce však nemůže překročit částku ve výši 50 % daňových poplatků. Daňový kredit ve výši 80 %, v případě investic do základních prostředků, je zavedený ve 13 hospodářských oblastech (např. zemědělství, rybolov, textilní a kožedělný průmysl, výroba základních kovů, výroba kancelářského nábytku, výroba elektrických přístrojů, rádií a TV přístrojů, atd).
Osvobození od placení sociálních příspěvků
Investor může být osvobozen od placení příspěvků anebo mu tato povinnost může být snížena o 80 % po dobu 2 let pokud zaměstná:
- osobu, která je v den uzavření smlouvy starší než 50 let a která je uživatelem práva na finanční náhradu od Národní služby pro zaměstnání, anebo zaměstná osobu, která je u Služby evidovaná jako nezaměstnaná nejméně po dobu 1 roku (pro úplné osvobození)
- osobu, která je v den uzavření smlouvy starší než 45 let a která je uživatelem práva na finanční náhradu od Národní služby pro zaměstnání, anebo zaměstná osobu, která je starší 45 let a která je u Služby evidovaná jako nepřetržitě nezaměstnaná nejméně po dobu 1 roku (snížení o 80 %)
Hrazení sociálních příspěvků
Investoru může být schválená subvence ve výši příspěvků pro povinné sociální dávky, pokud uzavře pracovní poměr na dobu neurčitou s plnou pracovní dobou s(e):
- nezaměstnanými, kteří čekají na zaměstnání déle než 3 roky a o jejich povolání neexistuje anebo existuje jen malá poptávka;
- nezaměstnanými, kteří hledají první zaměstnání - po dobu 1 roku;
- nezaměstnanými, kteří jsou starší 50 let - po dobu 3 let;
- utečenci - po dobu 2 let;
- příslušníky etnických menšin - po dobu 2 let;
- zaměstnanými, jejichž pracovní místo přestal dosavadní zaměstnavatel potřebovat - po dobu 2 let;
- nezaměstnanými, u kterých pracovní poměr skončil z důvodu likvidace společnosti;
- nezaměstnanými rodiči, matkami, které se živí samy, uživateli finančních náhrad - po dobu 2 let.
Více na Serbian Investment and Export Promotion Agency www.siepa.gov.rs
9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
V Srbsku téměř chybí zahraniční greenfield investice do průmyslu.
Přímé zahraniční investice v Srbsku
| Rok | Hodnota (tis. USD) |
|---|---|
| 2000 | 11 252 |
| 2001 | 35 388 |
| 2002 | 326 454 |
| 2003 | 1 071 410 |
| 2004 | 796 403 |
| 2005 | 1 440 706 |
| 2006 | 4 286 379 |
| 2007 | 2 004 297 |
| 2008 | 2 362 520 |
| 2009 | 1 771 360 |
| 2010 | 860 100 |
| 2011 plán | 1 830 000 |
Zdroj: Národní banka Srbska
Mezi nejvýznamnější současné investice v Srbsku patří i vstup italského FIATU do firmy Zastava v Kragujevci. Objem transakce činí 950 mil. EUR, mělo by dojít k vytvoření cca 4 750 pracovních míst (v současnosti cca. 1.000 pracovníků v Srbsku montuje vozy modelu Punto ze součástek vyráběných v Turíně a dalších 1.600 zaměstnanců Zastavy bude zřejmě v brzké době převedeno na výrobu vozů Fiat). Roční kapacita závodu by měla činit do konce r. 2010 cca 200 tisíc automobilů s možností zvýšení výroby o dalších 100 tisíc vozidel ročně.
Další významnou investicí byl nákup 100% akcií obchodního řetězce Maxi (Delta Maxi Group) belgickou Delhaize v březnu 2011.
Významnou investiční aktivitu v Srbsku projevují ruské energetické koncerny. Dne 24. prosince 2008 podepsaly v Moskvě vlády obou zemí sérii energetických dohod, na jejichž základě ruský energetický gigant Gazprom získal 51% podíl v srbském ropném podniku NIS výměnou za výstavbu strategického ruského plynovodu South Stream přes Srbsko.
Firma Gazpromněfť (dceřiná společnost Gazpromu) se zavázala, že do NIS-u bude investovat dále nejméně 547 mil. EUR. Z této sumy bude do roku 2012 investováno na technickou modernizaci NIS 487 mil. EUR. Předpokládaná částka na investice do ochrany životního prostředí dosáhne 60 mil. EUR. Finanční prostředky na investice zajistí ruská strana pomocí úvěru ve výši 500 mil. EUR se splatností 14 let. Další projekt se realizuje v rámci modernizace státní petrochemické společnosti NIS. 21. června 2010 byla ve městě Pančevo slavnostně zahájena výstavba hydrokrakovací jednotky a dalších technologicky propojených jednotek na hlubší zpracování surové ropy. Hodnota celého projektu činí cca 500 EUR.
Společné prohlášení, prezidentů obou zemí Borise Tadiće a Dmitrija Medvedeva předpokládá, že plynovod „South Stream" bude procházet Srbskem a že bude dokončen podzemní zásobník plynu Banatski Dvor.
Probíhají další jednání o ruském úvěru pro infrastrukturu ve výší 800 milionu dolarů pro srbské železnice. Infrastrukturní projekty, které mohou být financovány z tohoto úvěru mimo jiné zahrnují: bělehradský železniční uzel, tratě Valjevo- Loznica a rekonstrukci tratě Bělehrad-Bor.
Zesilují také investiční záměry čínských firem. O rozšíření svých aktivit v Srbsku projevila zájem společnost Huawei, přední světový výrobce telekomunikačních zařízení. Tato firma v Srbsku již má 60 zaměstnanců a spolupracuje se srbskou státní společností Telekom a místní dceřinou společností norského Telenoru. V oblasti telekomunikací úspěšně působí na srbském trhu též čínská společnost ZTE. Čínský výrobce traktorů YTO spolu se srbským partnerem firmou Agrovojvodina - Mehanizacija předpokládá v nejbližších měsících zahájení sériové výroby traktorů s motorem o výkonu 45 HP, které by v příštím roce s nasazeným motorem „euro 3" exportoval na trh EU. Výrobce nákladních automobilů Dongfeng uzavřel koncem r. 2009 memorandum o spolupráci se závodem FAP Priboj. Memorandum předpokládá montáž čtyř modelů vozidel a jejich následný prodej na srbském a jiných trzích. Obě strany pokračují v jednáních o konkrétních podmínkách spolupráce.
Připravuje se také řada infrastrukturních projektů financovaných a ve značné části realizovaných čínskými subjekty. Lze zmínit předběžnou dohodu srbské státní energetické společnosti EPS s Čínskou národní společností pro vývoz a dovoz strojů a zařízení na realizaci projektů v tepelně elektrárně „Kostolac B" v celkové hodnotě 1,25 mld. EUR. Zástupci čínské energetické společnosti China Guodian Corporation, projevili zájem zejména na možném projektu přečerpávací vodní elektrárny Bistrica (4 x 170MW), výstavbě větrných parků a potenciální účasti v tendru na výstavbu tepelné elektrárny nedaleko dolu Štavalj. Předním projektem v oblasti dopravní infrastruktury je výstavba „Mostu přátelství mezi Čínou a Srbskem", který přes Dunaj spojí bělehradské čtvrtě Zemun a Borču. Hodnota projektu je 170 milionů EUR.
Již minulosti došlo k řadě investic do bankovnictví (zvláště aktivní německé a řecké banky), do sítě čerpacích stanic (rakouská OMV, řecká EKO), postupně se začíná objevovat přítomnost nadnárodních obchodních řetězců (např. METRO, KIKA a slovinský MERCATOR).
9.3. České investice v teritoriu
Obecně zůstávají přímé zahraniční investice (nejen české) v Srbsku doposud nadále na úrovni, která nedopovídá možnostem. Podle údajů ČNB činila celková výše českých přímých zahraničních investic do Srbska k 31.12.2009 7,4 mil € a během roku 2009 nedošlo k výraznější změně. Investice opačným směrem nejsou evidovány.
České investice v Srbsku jsou dosud realizované především na úrovni malých a středních podniků a nedosahují významné úrovně. Jedinou větší investicí je nákup závodu na výrobu pneumatik pro zemědělské a stavební stroje Rumaguma ve městě Ruma, kterou realizovala v září 2008 česká skupina ČGS - Česká gumárenská společnost. ČGS koupila závod Rumaguma od americké společnosti GTX (Galaxy). Obrat závodu Rumaguma je asi 1 mld. Kč (cca 40 mil EUR) a závod zaměstnává asi 500 pracovníků.
Dále existuje zájem na výstavbě a provozování malých vodních elektráren, menší investice do výroby zařízení pro nakládání s odpady a do souvisejících služeb (recyklace).
9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
Jednou z nejzajímavějších oblastí pro české firmy v Srbsku zůstává energetika. V sektoru plynárenství a zpracování ropy jsou karty již v podstatě rozdány a to při dominanci ruského kapitálu. To otevírá prostor pro modernizace tohoto sektoru, zejména získáním tolik potřených financí na modernizaci a výstavbu. Jak ukazuje příklad modernizace rafinérie v Pančavu, prostor pro české firmy pro účast na projektech jako dodavatelů a subdodavatelů je značný.
V oblasti elekroenergetiky a hornictví je možno, mimo jiné, navázat na zahraniční rozvojovou pomoc v minulých letech masivně poskytovanou ze strany ČR. Významný prostor se otevírá v oblasti obnovitelných zdrojů energie, a to využívání biomasy, malých vodních elektráren a v menším rozsahu ve fotovoltaice.
Srbský potenciál v zemědělství je značný. Vzhledem k nutnosti zvyšovat konkurenceschopnost potravinářského komplexu je Srbsko nuceno investovat do navazujících zpracovatelských kapacit (šance pro dodavatele výrobních a plnících linek, chladící zařízení, třídiček apod.).
Investice do výstavby nových ubytovacích kapacit se jeví jako velice perspektivní. Problémy však mohou nastat s často nevyjasněnými majetkovými poměry k půdě či stávajícím objektům.
Srbsko bude nuceno investovat značné prostředky do oblasti ochrany životního prostředí. Pro české výrobce je zde prostor především v oblasti zakládání skládek komunálního odpadu, čističek odpadních vod a nakládání s pevnými odpady. Jako vhodné strategické rozhodnutí se proto může jevit navazování kooperačních vztahů s možnými místními dodavateli částí těchto celků, se kterými by naše firmy poté vystupovaly společně. Důležitá možnost spolupráce je také v oblasti odsiřování elektráren a využívání elektrárenského popílku pro výstavbu silničních komunikací.
V Srbsku již byly zahájeny masivní investice do silniční infrastruktury, v současné době do dálnic. Jelikož tyto projekty jsou většinou financovány ze zahraničních zdrojů, je otázkou zda bude mít Srbsko dost svých financí také na potřebnou opravu silnic II. a III. třídy. Před zahájením je také modernizace nejvýznamnějších železničních koridorů. Výraznější posun zdržuje neexistující nebo zastaralá projektová dokumentace (z 80. let), která pochopitelně již neodpovídá požadavkům na panevropské tratě 21. století. Dále se očekávají opravy lokomotiv a tramvají i opravy železničních svršků a přejezdů. Zde je pro české investory výrazná možnost uplatnění. Klasická je také příležitost pro české výrobce v oblasti strojírenství při rekonstrukci a náhradě strojů dodávaných do Jugoslávie v dřívějších dobách.
Potenciál je také v rozvoji služeb ve všech jejich formách, včetně očekávaného prudkého rozvoje v oblasti peněžních a pojišťovacích služeb, rozvoji prodejní sítě a dalších služeb.
9.5. Rizika investování v teritoriu
Při zvažování investic do nových kapacit je v některých případech poměrně složité získat přesný obraz o situaci ohledně pozemků. V pozemkových knihách a katastru nemovitostí je obtížné získat adekvátní informace o pozemku i vlastníkovi.
Určité riziko spočívá též ve vztazích a vazbách místních politických elit a podnikatelského sektoru. Především politici na úrovni krajů a měst často vidí v zahraničních investorech dodavatele financí pro jejich stranické či soukromé zájmy. V případě, že zahraniční firma dá najevo, že tyto praktiky akceptovat nehodlá, snaží se mnohdy místní samospráva různými kroky znepříjemnit investorovi život: časté (většinou bezdůvodné) a opakované kontroly ze strany místních kontrolních orgánů (hygiena, bezpečnost práce aj.), nařčení firmy z nekalých praktik prostřednictvím médií, přemlouvání odborů k protestním akcím apod. V zájmu objektivity je třeba říct, že to nelze nazvat zcela běžnou praxí, přesto se tyto případy občas vyskytují. Je tedy vhodné, aby zahraniční investoři navázali vazby na místní politické vedení ovšem při vědomí toho, že v případě personálních změn padají zatím nerealizované projekty „pod stůl".
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
