Srbsko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

7.1. Smluvní základna

Mezivládní dohoda o ekonomické spolupráci, která byla podepsána v Praze dne 20.7.2005 je základním smluvním dokumentem, který umožňuje podporu vzájemných obchodně-ekonomických vztahů. Mimo jiné zakládá Smíšený česko- srbský výbor, jeho zatím poslední zasedání proběhlo ve dnech 26. a 27. října 2010 v Bělehradě. Příští V. zasedání se očekává počátkem prosince 2011 v Praze.


Protokol k mezivládní dohodě o ekonomické spolupráci mezi oběma zeměmi z r. 2005 byl podepsán dne 4.5.2010 v Bělehradě u příležitosti návštěvy ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Tošovského. Protokol vstoupil v platnost 8. prosince 2010 a vytváří podmínky pro zapojení českých firem do infrastrukturních projektů, pilotně do modernizace železničního Koridoru X na trati Niš - Dimitrovgrad.


Dohoda mezi Vládou České republiky a Svazovou vládou SRJ o vzájemné podpoře a ochraně investic vstoupila v platnost dne 29. ledna 2001. Novela dohody, potřebná s ohledem na vstupu ČR do EU a rozdělení soustátí Srbska a Černé Hory byla podepsána v Bělehradě dne 4. června 2010 u příležitosti návštěvy ministra financí ČR Eduarda Janoty a v stoupila v platnost 16. března 2011.


Dohoda o zamezení dvojího zdanění byla podepsána v Praze 11.11.2004. Dodatkový protokol k této dohodě byl podepsán v září 2009 u příležitosti návštěvy ministryně financí Srbska Diany Dragutinović v ČR a vstoupil v platnost 28. února 2011.


Dne 14.5.2010 během oficiální návštěvy RS ministr zemědělství ČR Jakub Šebesta se svým rezortním protějškem Sašou Draginem podepsal Memorandum o porozumění obou ministerstev o spolupráci v oblasti zemědělství. Vzájemná spolupráce se předpokládá zejména v těchto oblastech: hospodaření s vodou, veterinární medicína, rostlinná výroba, živočišná výroba, šlechtitelské programy, lesnictví, průmysl krmiv, zemědělský výzkum, rozvoj venkova a bezpečnost potravin.


Česká republika eviduje ve svých aktivech pohledávku vzniklou z Platební dohody mezi vládou České a Slovenské Federativní republiky a Svazovou výkonnou radou Skupštiny Socialistické federativní republiky Jugoslávie (Bělehrad 8. 2. 1991). Výše pohledávky ČR za bývalou SFRJ činila ke dni 31. 12. 2008 clrg. USD 113.112.697,10, je úročena 5,5% p.a. Po rozdělení SFRJ na jednotlivé nástupnické státy byl Dohodou o otázce nástupnictví (Vídeň 29. 6. 2001) stanoven klíč na rozdělení aktiv a pasiv SFRJ na jednotlivé nástupnické státy (Chorvatsko 23,00%, Slovinsko 16,00%, Srbsko 35,7656%, Černá Hora 2,2344%, Makedonie 7,50%, Bosna a Hercegovina 15,50%). Po rozdělení ČSFR přešla práva na Českou republiku a Slovenskou republiku v poměru 2:1, oba státy postupují při jednání o řešení pohledávky společně a koordinovaně. Dle uvedené Dohody z r. 2001 má být na jednání Výboru pro finanční otázky pohledávka ČR - SR za bývalou SFRJ potvrzena a rozdělena mezi nástupnické státy. K tomu bohužel zatím, i přes aktivity ČR, nedošlo. Ovšem mezi nástupnickými státy SFRJ patří v této záležitosti Srbsko mezi nejvstřícnější.

 

zpět na začátek

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka

Vzájemné hospodářské vztahy byly do roku 2009 charakterizovány nárůstem obratu, především českého vývozu, a byl zřejmý zvýšený zájem české podnikatelské veřejnosti o teritorium. Je nutno podotknout, že po uznání Kosova ze strany ČR v r. 2008 nedošlo se Srbskem ke zmrazení vzájemných ekonomických vztahů. V r. 2009 došlo ke přechodnému poklesu obchodní výměny. Tento trend se však v roce 2010 zvrátil a za rok 2011 je evidován rekordní obrat vzájemného obchodu a to jak u českého vývozu i dovozu ze Srbska.

Podle srbských statistik vzrostl v roce 2011 vývoz z ČR do Srbska o 28,5% na307 mil€ a dovoz o 10,4% na112,7 mil€. Ve stejném období vrostl český podíl na celkových dovozech do Srbska z 1,9% na 2,1%, zatímco podíl na celkových vývozech klesl z 1,4% na 1,3%. Za první dva měsíce 2012 ukazují srbské statistiky nárůst českého vývozu do Srbska o 22,1% a pokles dovozu o 6,1%.

Vzájemný obchod zbožím podle údajů ČSÚ (v tis. €)

 
 Český vývozČeský dovozObratSaldo
  EUR poř. index EUR poř. index EUR poř. index EUR
2006 203 765 34. 130,6 82 142 49. 159,3 285 907 44. 137,8 121 623
2007 315 338 32. 154,8 93 421 47. 113,7 408 759 39. 143,0 221 917
2008 304 015 32. 96,4 174 544 42. 186,8 478 559 38. 117,1 129 471
2009 191 291 36. 62,9 111 046 44. 63,6 302 337 41. 63,2 80 245
2010 249 512 35. 130,5 137 237 43. 123,8 386 749 44. 128,0 112 275
2011 390 292 29. 156,5 190 044 44. 137,8 580 336 38. 149,8 200 248

 

 

zpět na začátek

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu

Nejdůležitější položky českého vývozu do Srbska r. 2011 (HS 4)

 
Kód zbožíNázev zbožíHodnota EUR (tis.)
2716 Energie elektrická 91 271
8703 Auta a vozidla motorová pro přepravu osob 43 176
4002 Syntetický kaučuk 15 222
8517 Telefony 13 302
8471 Stroje automat zpracování dat, jednotky, snímače ap 10 434
3402 Prostředky povrchově aktivní, prací čisticí 10 193
8481 Kohouty, ventily 8 520
8507 Akumulátory 6 538
3917 Platové trubky 6 084
3901 Polymery etylény 5 095

Zdroj: Český statistický úřad (ČSÚ)

 

Nejdůležitější položky českého dovozu ze Srbska r. 2011 (HS 4)

 
Kód zbožíNázev zbožíHodnota EUR (tis.)
2716 Energie elektrická 47 264
7208 Výr. z železa oceli nad 600 mm válc. za tepla 25 272
4011 Pneumatiky nové z pryže 21 688
9401 Sedadla ne lékařská 15 373
3917 Trouby, trubky a hadice plastové 10 458
7409 Desky plechy pásy měděné o síle nad 0,15 mm 8 287
7209 Výr. z železa oceli nad 600 mm válc. za studena 6 941
7210 Výr. z železa oceli nad 600 mm plátované 4 620
7411 Měděné trubky 2 626
1512 Slunečnicový olej 2 575

Zdroj: Český statistický úřad (ČSÚ)

 

Pro info:
Od roku 2010 je vykazován výrazný nárůst obousměrného obchodu elektrickou energií. Bez započtení této položky by český vývoz do Srbska v roce 2011 vzrostl o 27,6% na 299 mil € a dovoz vzrostl o 17,4% na 142 mil €. Zde je možné spatřovat hlavní rozdíl výsledků vzájemného obchodu podle srbských a českých statistik.

 

zpět na začátek

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)

Srbsku se daří zvyšovat průmyslovou i zemědělskou výrobu, pokračují investice především do dopravní infrastruktury, ve značné míře hrazené ze zahraničních půjček. Vzhledem ke stále vysokému zadlužení Srbska v zahraničí, není ministerstvo financí příliš ochotno poskytovat další garance na státní úvěry. ZÚ Bělehrad proto doporučuje obezřetnost při jednáních o dodávkách, které přímo souvisí se státními investicemi (hlavně dopravní stavitelství - železniční koleje a pražce, silniční svodidla apod.) a v každém případě předběžné projednání těchto dodávek v rámci české části Smíšeného česko-srbského výboru (viz bod 7.1.).


V průmyslu se projevují dva hlavní trendy: pozitivně projevuje se resktrukturalizace v nedávno privatizovaných firmách, negativem je naopak stále pomalá náprava situace ve státních holdingových strukturách, které se potýkají s přezaměstnaností a nedostatkem zakázek. Část podniků rozvíjí nové výrobní programy a investuje do nových technologií, poptává proto moderní zařízení ze zahraničí (pivovary, cementárny, mlýny). V problémech velkých podniků je možné vidět šanci pro české dodavatele investičních celků, problémem je však nevelký počet příležitostí na srbském trhu IC. Byla spuštěna obnova rafinérie v Pančevu.


Dlouhodobé šance se naskýtají v oblasti ochrany životního prostředí, potřebné technologie se v Srbsku prakticky nevyrábí. Problémem je nedostatek peněz na úrovni měst a obcí, které se jen některým z nich daří řešit vlastními silami. Nový energetický zákon umožní investovat do malých vodních elektráren, společnost EPS by měla povinně vykupovat jejich energii za zvýhodněné ceny. I když tato oblast ještě potřebuje dořešit, lze i zde vidět nemalé šance pro české dodavatele malých vodních elektráren (domácí producent se nachází v Kragujevci).


Stavebnictví vykazuje známky stabilizace, nejedná se však o stabilizaci na dostatečně vysoké úrovni. Prim hrají velké státní stavební podniky s nadbytečnou pracovní silou, která prodražuje finální cenu prací. V Srbsku je proto vysoká cena nové výstavby, jen málo obyvatel si může dovolit hypotéku. V roce 2004 založená korporace pro pojištění hypoték (Housing Loan Insurance Corporation, pojišťuje 75 % úvěru) situaci částečně zlepšuje, avšak neřeší. Proto dodávky stavebních prvků, dílů a bytových potřeb jsou jistě perspektivní, nelze však očekávat prodeje na úrovni objemů, které by byly srovnatelné např. s českým trhem. Velká stavební aktivita je již tradičně soukromého typu (výstavba rodinných domů jednotlivci díky penězům ze zahraničí), ta je však značně teritoriálně roztříštěná.

Způsob, jak vstoupit na srbský trh dokazuje úspěch SUBTERRA na tendru na výstavbu dálničního tunelu Bančarevo. Jedná se o projekt financovaný EIB.


Zemědělství je v Srbsku přikládána značná důležitost. I přes tuto pozornost však stále nelze zemědělství označit za prosperující odvětví. Při vyhledávání odběratelů z tohoto sektoru je proto třeba věnovat zvýšenou pozornost ekonomické situaci jednotlivých farmářů, jelikož se od sebe často výrazně liší (např. i velice podobná hospodářství se stejným druhem zemědělské aktivity a velikostí vykazují naprosto odlišné hospodářské výsledky).

 

zpět na začátek

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

České firmy se dále snaží angažovat především v menších energetických projektech, dopravní infrastruktuře (opravy tramvají, dodávky lokomotiv, kolejnic, stavebních strojů), v oblasti budování městské infrastruktury a v oblasti ochrany životního prostředí (zateplování, plynofikace, budování osvětlení, výstavba skládek komunálního odpadu, přivaděčů pitné vody, čističek odpadních vod, atd.). Příležitost poskytují i rekonstrukce a modernizace dříve dodávaných zařízení ve strojírenských závodech.


Konzorcium českých firem působících v oblasti staveb a oprav železničních tratí (OHL ŽS Brno, AŽD Praha, EŽ Praha) vedených firmou Inekon se uchází o rekonstrukci železničních tratí v Srbsku, včetně spoluúčasti na výstavbě železničních koridorů. V této kauze proběhlo v průběhu cca 2 let mnoho jednání na nejrůznějších úrovních, v poslední době bylo dosaženo dílčích úspěchů. České konsorcium společně s ČEB nabídlo srbské straně komplexní nabídku opravy železniční tratě Niš - Dimitrovgrad včetně financování za výhodných podmínek. Pravidla pro projednání této nabídky byla stanovena Protokolem k mezivládní dohodě o ekonomické spolupráci mezi oběma zeměmi podepsaným dne 4.5.2010 v Bělehradě.

Do 83 nových trolejbusů, koupených městem Bělehrad, byly instalovány motory vyrobené ve Škoda Transportation.


Neúplný výčet nejaktivněji vystupujících firem (založen na poznatcích ZÚ Bělehrad):

  • Česká gumárenská společnost (www.cgs-tyres.com - akvizice společnosti RumaGuma v r. 2008, největší česká investice v Srbsku)
  • CBI Lummus Brno (www.cbi.com - hlavní realizátor modernizace rafinérie v Pančevu)
  • Kovoprojekta Brno (www.kovoprojekta.cz - projekt regenerace kyseliny sírové v rafinérii Pančevo)
  • Škoda Auto (prodej prostřednictvím firmy AutoČačak - www.autocacak.co.rs)
  • ČSA (prodejní zástupce společnost Discover the World - www.discovertheworld.com)
  • Marex Trade Praha (www.marextrade.cz - zastupování českých výrobců spotřebního i průmyslového zboží)
  • Inekon Praha (www.inekon.cz -rekonstrukce tramvají pro Bělehrad, rekonstrukce železničních tratí)
  • AŽD Praha (www.azd.cz - dopravní signalizace a řízení provozu - v r. 2003 založen podnik AŽD Saobraćajni sistemi (dopravní systémy), Bělehrad)
  • SOR Libchavy (www.sor.cz - autobusy pro příměstskou dopravu - dodávky pro bělehradskou firmu Lasta)
  • Komo CZ (www.komo.cz - výroba odvaděčů parního kondenzátu, prodej prostřednictvím bělehradské firmy Komo YU)
  • Dekonta a.s. Ústí nad Labem (www.dekonta.cz - služby v oblasti ochrany životího prostředí, dceřiná společnost působí v Bělehradě)
  • Vodní zdroje a.s. Praha (www.vodnizdroje.cz - celé spektrum hydrogeologických, ekologických a geologických prací)
  • VHS a.s. Brno (www.vhs-brno.cz - činnost v oblasti vodohospodářských, energetických, ekologických a občanských staveb)
  • Geotest Brno (www.geotest.cz - geologické a environmentální práce)
  • Hydropol (malé vodní elektrárny, zastupuje fa Small Hydropower Systems - www.shps.rs)
  • Výstavba dolů Ostrava (www.bapro.cz - důlní technika)
  • Nepejchal&Co. Bělehrad (zastupování českých firem)
  • Yuborex (www.yuborex.co.rs -zastupování českých výrobců skla a porcelánu)
  • PTW (zařízení na řezání vodním paprskem, zastupuje fa WOMA - www.woma-beograd.co.rs)
  • KM Beta (www.kmbeta.cz, střešní krytina, od r. 2009 pobočka ve městě Bački Petrovac)

Na straně srbského vývozu je to hlavně Tigar Pirot (výroba pneumatik), U.S. Steel Smederovo (ocelárna) a výrobci hliníku a mědi v Sevojnu a Boru.

 

zpět na začátek

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci

V souladu s dlouhodobou závislostí Srbska na dovozech a vzhledem k omezeným finančním zdrojům srbských dovozců registruje ZÚ Bělehrad zájem velkého počtu malých a středních dovozců - zejména soukromých obchodních firem - o dovoz široké zbožové palety. Struktura těchto poptávek se každoročně mění. Také vládou podporované aktivity (investice do infrastruktury aj.) se v průběhu času mění (v souvislosti s momentální ekonomickou a politickou situací v zemi).


Poptávky malých a středních firem konzultuje OEÚ ZÚ Bělehrad s agenturou CzechTrade, které tyto poptávky většinou zasílá. OEÚ vyhledává srbským firmám jejich potenciální partnery v ČR. Toto platí i u čs. vývozu. Závaznější obchodní příležitosti jsou zasílány formou TIC na příslušné organizace v ČR.

 

zpět na začátek

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce

Srbsko je jedním z největších příjemců vládního programu české zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS). V letech 2006 až 2009 vláda ČR věnuje na projekty ZRS v Srbsku a Černé Hoře částku 11,4 mil EUR (do roku 2007 realizace 46 projektů, zatímco v roce 2009 probíhala realizace 21 projektů), což ji řadí mezi nejaktivnějším poskytovatele ZRS (zejména ve srovnání s ostatními novými členskými státy EU). Před rokem 2010 byly hlavními prioritami ČR: průmysl a obchod (hlavně energetika), životní prostředí, doprava, práce a sociální věci. Podle dosavadního průběhu této pomoci je možno určené priority považovat za dobře zvolené, čeští realizátoři díky těmto projektům šíří dobré jméno ČR v Srbsku. Neopominutelné jsou i následné vývozní efekty, které jsou, při respektování všech zásad pro poskytování ZRS jednotlivými realizátory, dosahovány a napomáhají tak zlepšení výsledků českého zahraničního obchodu. Zvláštní kapitolou jsou projekty tzv. transformační spolupráce. V roce 2009 bylo na ně vyčleněno 2,85 mil. Kč.


Od roku 2010 patří Srbsko z hlediska nové strategie ZRS mezi tzv. projektové státy. Od roku tedy 2010 není zařazeno mezi nejvíce prioritní země, na jejichž rozvoji se ČR podílí, což odpovídá jak celkovému vývoji Srbska, tak i jeho postupnému přibližování EU (to umožňuje postupné zvyšování finančních zdrojů pro rozvoj Srbska prostřednictvím předvstupní pomoci IPA). I v budoucnosti však budou realizovány jednotlivé projekty české ZRS, a to v oblasti ochrany životního prostředí a rozvoje podnikání v Srbsku. Větší důraz bude kladen na komerční návaznost na dříve realizované projekty a na širší přístup českých subjektů k projektům, financovaným ze strany EU.

 
Sektor 2007 2008 2009 2010 2011
Průmyslový rozvoj 25,2 15,6 37,1 12,1 2,9
Doprava 9,4 4,7 10,9 6,9 7,2
Zdravotnictví 6,3 12,6 9,3 7,1 6,9
Sociální rozvoj 9,4 2 9,7 - -
Životní prostředí 25,2 35,2 37,1 21,6 14,2
Dobrá správa věcí veřejných 2,1 3,2 4,5 - -
Podpora aktivit krajů       2,7 1,2
Malé lokální projekty 1 1,1 2 1,2 1
Celkem: 78,6 74,4 110,6 51,6 33,4

 

 

Podrobnější informace o projektech lze nalézt na internetových stránkách ministerstva zahraničních věcí ČR, další detaily o principech realizace zahraniční rozvojové spolupráce publikuje Česká rozvojová agentura (ČRA) www.czda.cz, která od začátku r. 2008 má na starosti realizace nových projektů zahraniční rozvojové spolupráce ČR.


Jihomoravský kraj se z vlastní iniciativy významně zapojil do pomoci Srbsku, spolupracuje a finančně podporuje obce z Šumadijského okruhu - město Kragujevac a okolí (4. největší město v Srbsku a centrum tzv. Šumadijského okruhu). Významné je působení dvou zástupců JmK v kanceláři JmK v Kragujevci, z nichž jeden se plně věnuje podpoře obchodní spolupráce.


Různými způsoby pomáhají i další obce a města - např. Čermná nad Orlicí, Hradec Králové, Valašské Meziříčí, aj. Spolupráce probíhá i mezi Olomouckým krajem a AO Vojvodina.

 

zpět na začátek

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Česká republika je velmi aktivní v oblasti ochrany životního prostředí. Množství českých firem (Dekonta, VHS Brno, Ekoline, Enviros a další) spolupracuje se srbskými partnery především v oblasti zpracování komunálního odpadu, vodohospodářství, odstraňování kontaminované zeminy a vody, studiích proveditelnosti nejrůznějších projektů a pořádání seminářů s ekologickými tématy. Dále probíhá spolupráce v oblasti zvýšení energetické účinnosti, což je jedna z nejdůležitějších současných srbských aktivit v oblasti energetiky. Některé projekty zahrnují i výměnné stáže expertů. Uvedené projekty probíhají v rámci realizace projektů zahraniční rozvojové spolupráce nebo na komerční bázi.Lze předpokládat výrazný nárůst vývozu českých služeb do Srbska, mimo jiné v důsledku podílu české firmy CBI Lummus na modernizaci rafinerie v Pančevu nebo při připravované modernizaci a elektrizaci železniční tratě Niś -Dimitrovgrad konzorciem českých firem ENIXUS.

Vzájemný obchod službami nicméně nedosahuje významnějších objemů a proto není celková výše evidována. Je to dáno především prozatím nízkým cestovním ruchem, který ovšem zaznamenává dynamický růst. Podle údajů CzechTourism bylo v roce 2011 v ČR ubytováno celkem 27 300 turistů ze Srbska a Černé Hory, což znamená meziroční nárůst o 39,1%.

 

zpět na začátek

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Podmínky pro zaměstnávaní cizinců v Srbsku

  • Jestliže se zakládá pracovní poměr s cizím občanem, používají se nařízení Zákona o uzavírání pracovního poměru s cizími občany
  • Cizí občan se může zaměstnat a pracovat v Srbsku jestliže má pracovní povolení a je přihlášen podle relevantního článku zákonu
  • Pracovní povolení se může vydat cizinci, který má povolení pro trvalý nebo dočasný pobyt nebo jiný doklad v souladu se zákonem
  • Cizinec, který má pracovní povolení v Srbsku, může provádět pouze práci, pro kterou pracovní povolení obdržel

Pracovní povolení se vydává na období určité a jeho trvání záleží na účelu, kvůli kterému se vydává.


Pracovní povolení vydává Statní úřad pro zaměstnávání Republiky Srbsko.


Vláda RS zajišťuje roční kvótu pracovních povolení pro cizince, kterou se omezuje počet cizích občanů na pracovním trhu v Srbsku.


Užitelné odkazy:

  • Ministerstvo práce a sociálních věcí: www.minrzs.gov.rs
  • Státní úřad pro zaměstnávání: www.nsz.gov.rs
  • Ministerstvo ekonomiky a regionálního rozvoje Srbska: www.merr.gov.rs

 

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter