- 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
- 6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 6.3. Komoditní struktura
- 6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
- 6.5. Ochrana domácího trhu
- 6.6. Zóny volného obchodu
6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
Obchodní bilance v mld. €
| Rok | Vývoz | Dovoz | Saldo | Pokrytí dovozu vývozem v % |
|---|---|---|---|---|
| 2006 | 5,658 | 11,589 | -5,931 | 48,8 |
| 2007 | 6,265 | 13,029 | -6,764 | 48,0 |
| 2008 | 8,621 | 18,169 | -9,548 | 47,4 |
| 2009 | 5,961 | 11,504 | -5,543 | 51,8 |
| 2010 | 7,393 | 12,622 | -5,228 | 58,5 |
| 2011 | 8,439 | 14,449 | -6,010 | 58,7 |
Zdroj: Státní úřad pro statistiku Srbska
Zahraniční obchod Srbska v roce 2011
Celková zahraničně obchodní výměna Srbska v roce 2011 činila 22 888 mil €, což je oproti r. 2010 zvýšení o 14,3%. Vývoz dosáhl hodnoty 8 439 mil €, což je v porovnání s předchozím rokem zvýšení o 14,1%. Dovoz dosáhl hodnoty 14 449 mil € a byl o 14,5% vyšší než v roce 2010.
6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
Vývoz a dovoz Srbska v roce 2011 podle geografických zón v mil. €
| Srbský vývoz | Srbský dovoz | % v celkovém vývozu | % v celkovém dovozu | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2010 | 2011 | index | 2010 | 2011 | index | 2010 | 2011 | 2010 | 2011 | |
| Celkem | 7393 | 8439 | 114,1 | 12622 | 14449 | 114,5 | 100,0 | 100,0 | 100,0 | 100,0 |
| Evropa | 7062 | 8118 | 114,9 | 10488 | 11979 | 114,2 | 95,5 | 96,2 | 83,1 | 82,9 |
| EU | 4235 | 4867 | 114,9 | 7068 | 8034 | 113,7 | 57,3 | 57,7 | 56,0 | 55,6 |
| Ostatní | 2827 | 3250 | 115,0 | 3420 | 3944 | 115,3 | 38,0 | 38,5 | 27,1 | 27,3 |
| Afrika | 85 | 60 | 71,5 | 184 | 116 | 63,0 | 1,1 | 0,7 | 1,5 | 0,8 |
| Amerika | 72 | 74 | 102,6 | 413 | 413 | 100,0 | 1,0 | 0,9 | 3,3 | 2,9 |
| Asie | 169 | 181 | 106,8 | 1528 | 1929 | 126,3 | 2,3 | 2,1 | 12,1 | 13,3 |
| Oceánie | 3,8 | 5,2 | 134,9 | 7,0 | 11,0 | 156,7 | 0,0 | 0,1 | 0,0 | 0,1 |
Zdroj: Státní úřad pro statistiku Srbska
Nejdůležitější partneři Srbska v zahraničním obchodě v r. 2011 v mil €
| Srbský vývoz | Srbský dovoz | % celkového vývozu | % celkového dovozu | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2010 | 2011 | index | 2010 | 2011 | index | 2010 | 2011 | 2010 | 2011 | |
| Německo | 760 | 952 | 125,3 | 1334 | 1557 | 116,7 | 10,3 | 11,3 | 10,6 | 10,8 |
| Rusko | 403 | 567 | 140,7 | 1630 | 1930 | 117,0 | 5,4 | 6,7 | 12,9 | 13,2 |
| Itálie | 843 | 936 | 111,0 | 1078 | 1293 | 119,9 | 11,4 | 11,1 | 8,5 | 8,9 |
| Bosna Her. | 822 | 852 | 103,7 | 421 | 480 | 114,0 | 11,1 | 10,1 | 3,3 | 3,3 |
| Rumunsko | 490 | 583 | 118,8 | 449 | 637 | 141,9 | 6,6 | 6,9 | 3,6 | 4,4 |
| Čína | 5,4 | 10 | 201,7 | 904 | 1098 | 121,5 | 0,1 | 0,1 | 7,2 | 7,6 |
| Maďarsko | 228 | 249 | 108,9 | 606 | 665 | 109,6 | 3,1 | 2,9 | 4,8 | 4,6 |
| Slovinsko | 321 | 337 | 117,4 | 383 | 427 | 111,3 | 4,3 | 4,5 | 3,0 | 2,9 |
| Rakousko | 255 | 265 | 104,2 | 385 | 509 | 132,1 | 3,4 | 3,1 | 3,0 | 3,5 |
| Černá Hora | 609 | 636 | 104,4 | 123 | 94 | 76,8 | 8,2 | 7,5 | 1,0 | 0,6 |
| Chorvatsko | 231 | 335 | 144,9 | 323 | 352 | 108,9 | 3,1 | 4,0 | 2,5 | 2,4 |
| Makedonie | 359 | 376 | 104,6 | 205 | 236 | 114,7 | 4,9 | 4,5 | 1,6 | 1,6 |
| Francie | 208 | 221 | 106,3 | 363 | 387 | 106,6 | 2,8 | 2,6 | 2,9 | 2,7 |
| Bulharsko | 182 | 232 | 127,2 | 439 | 344 | 78,4 | 2,5 | 2,8 | 3,5 | 2,4 |
| Polsko | 85 | 130 | 153,3 | 310 | 326 | 105,0 | 1,1 | 1,5 | 2,5 | 2,3 |
| Ukrajina | 148 | 150 | 101,6 | 215 | 274 | 127,4 | 2,0 | 1,8 | 1,7 | 1,9 |
| Turecko | 66 | 131 | 197,1 | 244 | 292 | 119,8 | 0,9 | 1,5 | 1,9 | 2,0 |
| ČR | 102 | 112 | 110,4 | 239 | 307 | 128,5 | 1,4 | 1,3 | 1,9 | 2,1 |
| Řecko | 137 | 144 | 104,9 | 172 | 222 | 129,4 | 1,8 | 1,7 | 1,4 | 1,5 |
| Slovensko | 131 | 154 | 118,0 | 307 | 203 | 66,3 | 1,8 | 1,8 | 2,4 | 1,4 |
| Belgie | 98 | 95 | 96,2 | 179 | 225 | 106,8 | 1,3 | 1,1 | 1,4 | 1,6 |
| Nizozemsko | 117 | 95 | 80,7 | 192 | 205 | 106,8 | 1,6 | 1,1 | 1,5 | 1,6 |
| Velká Brit. | 117 | 133 | 113,5 | 149 | 167 | 112,4 | 1,6 | 1,6 | 1,2 | 1,2 |
| USA | 53 | 56 | 107,3 | 193 | 211 | 109,2 | 0,7 | 0,7 | 1,5 | 1,5 |
| Švýcarsko | 46 | 59 | 128,3 | 152 | 156 | 102,9 | 0,6 | 0,7 | 1,2 | 1,1 |
Zdroj: Státní úřad pro statistiku Srbska
6.3. Komoditní struktura
Obchod podle SITC klasifikace v r. 2011 v mil €
| Srbský vývoz | Srbský dovoz | % celkového vývozu | % celkového dovozu | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2010 | 2011 | index | 2010 | 2011 | index | 2010 | 2011 | 2010 | 2011 | |
| Celkem | 7393 | 8439 | 114,1 | 12622 | 14449 | 114,5 | 100,0 | 100,0 | 100,0 | 100,0 |
| 0- Potraviny | 1331 | 1503 | 112,9 | 582 | 742 | 127,5 | 18,0 | 17,8 | 4,6 | 5,1 |
| 1- Nápoje a tabák | 175 | 196 | 111,5 | 88 | 142 | 161,8 | 2,4 | 2,3 | 0,7 | 1,0 |
| 2- Suroviny s výjímkou paliv | 350 | 469 | 134,0 | 490 | 562 | 114,7 | 4,7 | 5,6 | 3,9 | 3,9 |
| 3- Paliva a maziva | 379 | 353 | 93,1 | 2247 | 2855 | 127,0 | 5,1 | 4,2 | 17,8 | 19,8 |
| 4- Živočišné tuky a rostlinné oleje | 109 | 143 | 131,8 | 29 | 32 | 109,7 | 1,5 | 1,7 | 0,2 | 0,2 |
| 5- Chemické výrobky | 662 | 717 | 108,4 | 1576 | 2107 | 133,7 | 8,9 | 8,5 | 12,5 | 14,6 |
| 6- Meziprodukty | 2146 | 2491 | 116,0 | 2296 | 2750 | 119,8 | 29,0 | 29,5 | 18,2 | 19,0 |
| 7- Stroje a dopr. prostředky | 1199 | 1404 | 117,2 | 2250 | 3253 | 144,5 | 16,2 | 16,6 | 17,8 | 22,5 |
| 8- Různé spotřební zboží | 931 | 1082 | 116,2 | 925 | 1116 | 120,7 | 12,6 | 12,8 | 7,3 | 7,7 |
| 9- Jinde neuv. výrobky a transakce | 108 | 77 | 71,4 | 2135 | 886 | 41,5 | 1,5 | 0,9 | 16,9 | 6,1 |
Zdroj: Státní úřad pro statistiku Srbska
6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
EU již v roce 2000, v rámci politické podpory demokratických změn v tehdejší Svazové republice Jugoslávii, rozhodla o maximální podpoře srbských a černohorských firem při vstupu na trhy EU. Jednostranné odstranění množstevních kvót umožnilo skoro 95 % položek celního sazebníku vyvážet do EU bez omezení. Od počátku roku 2010 se pro obchod zbožím mezi EU a Srbskem uplatňuje tzv. Prozatímní dohoda (Republika Srbsko ji jednostranně prováděla již v roce 2009). Ta vytváří oblast volného obchodu průmyslovými výrobky, což znamená, že řada výrobků je již od cel osvobozena, v ostatních případech je celní sazba postupně snižována. Celní sazby však zůstávají u řady zemědělských výrobků
V komoditní struktuře se nejvíce pozornosti věnuje cukru a textilu. EU umožňuje Srbsku vyvézt do EU za stejných podmínek jako vnitrounijní výrobci (tedy za dotované ceny) 180.000 tun cukru ročně. Na jaře 2005 byl mezi Srbskem a EU podepsán dokument o liberalizaci vývozu textilního zboží ze Srbska na trhy EU, jelikož dříve udělované množstevní kvóty byly srbskými vývozci vždy vyčerpány již během první poloviny roku.
Srbsko zatím není členem WTO a není tak vázáno ustanoveními GATT a dalších dohod. Nicméně ve vztahu ke zboží s původem v EU by mělo, s ohledem na existenci Prozatímní dohody tato ustanovení v praxi respektovat, což se týká zejména přijímání ochranných opatření. Vláda má právo v případě potřeby na vybrané druhy dováženého zboží uvalit množstevní omezení (kvóty - K). Obchod se zbraněmi, výbušninami, vojenským materiálem a uměleckými předměty se vykonává na základě vydaného povolení (dozvola - D). Do Srbska je zakázáno dovážet nebezpečný odpad.
Srbská celní správa www.fcs.rs.
6.5. Ochrana domácího trhu
Srbsko se řídí principem, že cla je třeba uvalovat na zboží, které se v samotném Srbsku nevyrábí v dostatečném množství. Na náhradní díly či na zboží, které domácí výrobci nenabízí, by mělo být aplikováno nulové clo. O tom, zda tohoto či onoho zboží se v zemi vyrábí dostatek, se pravidelně vedou ostré spory: na jedné straně lobují domácí firmy za vysokou ochranu, na druhé straně dovozci trvají na potřebě rozšířit nabídku zahraničního zboží a prostřednictvím konkurence tak snížit ceny a zvýšit konkurenceschopnost domácí ekonomiky.
6.6. Zóny volného obchodu
Klíčovou oblastí volného obchodu na Balkáně je CEFTA. Ta zahrnuje Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Kosovo (pod správou UNMIK), Chorvatsko, FYROM (Makedonii), Moldavsko a Srbsko. Srbsko má dohodu o volném obchodu vedle EU také s Ruskou federací (jako jediná země mimo prostor Společenství nezávislých států), dále s Běloruskem a Tureckem. V jednání je také Dohoda o volném obchodu s Ukrajinou a otazník se vznáší nad obchodně-ekonomickým režimem s Kazachstánem (v důsledku celní unie RF-Bělorusko-Kazachstán). Srbsko používá systém dohod o volném obchodu jako jeden z argumentů při lákání zahraničních investorů.
Působení bezcelních zón se v Srbsku nijak neliší od působení těchto zón v jiných standardních zemích, jejich využití je však zatím malé. Důvody je třeba hledat v nedostatečných znalostech domácích firem o možnostech, které zóny nabízejí; u zahraničních firem jde především o to, že jen málo firem zatím přišlo do Srbska z jiných důvodů, než koupit stávající podniky. Základní výhody, plynoucí z působení firmy v některé z bezcelních zón jsou víceméně standardní: na dovoz se neplatí DPH, suroviny pro výrobu, určenou na export, se mohou dovážet bezcelně, stroje a materiály se mohou dovážet bez cla, které je vyměřeno až po přesunu zboží na vnitřní trh Srbska.
Bezcelní zóny: Subotica (leží prakticky na hranici s EU) www.szsu.co.rs, Pirot www.freezpi.co.rs, Zrenjanin.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
