Srbsko: Základní informace o teritoriu

1.1. Oficiální název státu

  • v češtině - Srbská republika (RS)
  • v srbštině - Republika Srbija (RS)
 

zpět na začátek

1.2. Rozloha

RS je vnitrozemský stát rozkládající se v jižní části Panonské nížiny a v centru Balkánského poloostrova. Na severu sousedí s Maďarskem, na východě s Rumunskem a s Bulharskem, na jihu s Makedonií a s Kosovem, na jihozápadě s Černou Horou a na západě s Bosnou a Hercegovinou a s Chorvatskem.


Podle oficiálních srbských údajů je rozloha RS 88 361 km2, reálně však 77 474 km2:

  • centrální Srbsko 55 968 km2
  • Vojvodina 21 506 km2
  • (Kosovo a Metohija 10 887 km2 - viz pozn.)


Pozn.: Dne 17.2.2008 vyhlásil kosovský parlament nezávislost na Srbsku a prohlásil Kosovo za demokratický a multietnický stát. ČR uznala samostatné Kosovo dne 21.5.2008. Oficiální orgány a představitelé RS odmítají nezávislost uznat a nadále je považují za součást Srbska.

 

zpět na začátek

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva

Podle posledního oficiálního sčítání lidu v RS z roku 2002 činí počet obyvatel 7 498 001. Průměrná hustota osídlení v RS činila cca 96,8 obyvatel na km2. Oficiální výsledky posledního sčítání lidu, které proběhlo v roce 2011, budou k dispozici v druhém pololetí 2012.

 

zpět na začátek

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

V období 1994-2004 byl průměrný roční přírůstek obyvatel negativní a dosáhl hodnoty -3,5 promile. V roce 2008 průměrný dožitý věk obyvatel RS dosáhl 73,7 roku - 76,3 roku u žen a 71,1 roku u mužů.

 

zpět na začátek

1.5. Národnostní složení

Podle sčítání z roku 2002 bylo národnostní složení v RS následující:

 
%Srbskocentrální SrbskoVojvodina
Srbové 82,9 89,5 65,1
Maďaři 3,9 0,1 14,3
Bosňáci a Muslimové 2,1 2,3 0,2
Romové 1,4 1,4 1,4
Jugoslávci 1,1 0,6 2,5
Češi 0,03 0,01 0,08
(2211 osob) (563 osob) (1 648 osob)



Národnostně pestré složení je ve Vojvodině, kde žije kromě národností uvedených v tabulce velký počet Slováků - 2,8 %, Chorvatů - 2,7 %, Rumunů - 1,5 % a Černohorců - 1,8 %.

 

zpět na začátek

1.6. Náboženské složení

Většina obyvatel je pravoslavného vyznání. V severních oblastech RS, zejména ve Vojvodině, je poměrně značná část obyvatel římsko-katolického vyznání. Většina obyvatel v jihozápadní oblasti Srbska (Sandžak) je muslimského vyznání.


Údaje z roku 2002:

  • - 85 % pravoslavní
  • - 5,5 % katolíci
  • - 3,2 % muslimové
  • - 1 % protestanti
  • - 5,3 % ostatní

 

 

zpět na začátek

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

Úředním jazykem v RS je srbština s ekavským nářečím a s písmem cyrilicí, v každodenním životě je běžně používána i latinka.


V obchodním styku je běžně užívána angličtina, především u mladší generace. Méně často se lze setkat s němčinou a francouzštinou, případně italštinou.

 

zpět na začátek

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

RS je po vyhlášení nezávislosti Černé Hory unitárním státem.


Hlavním městem RS je Bělehrad s cca 1,7 mil. Obyvatel (ovšem odhady hovoří až o cca. 2 mil. obyvatel, což zahrnuje mimo jiné utečence).


Dalšími většími městy v RS jsou:

  • Novi Sad (cca 300 000 obyvatel)
  • Niš (cca 250 000 obyvatel)
  • Kragujevac (cca 180 000 obyvatel)
  • Subotica (cca 150 000 obyvatel)
  • Čačak (cca 120 000 obyvatel)
  • a dále několik větších měst do 100 000 obyvatel, např. Kruševac a Leskovac

 

 

zpět na začátek

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn

Oficiální měna v RS - dinár - RSD, (100 para) kurz 1 EUR = cca 111 RSD (duben 2012)

 

zpět na začátek

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

  • 1-2. leden - Nova Godina - Nový rok
  • 15. únor - Den státnosti RS a Den armády RS
  • 1-2. květen - Praznik rada - Mezinárodní den práce
  • 7. leden - Božič - 1.den vánoční (pouze pro pravoslavné)

Pohyblivý svátek Velikonoce (Uskrs), 3 dny - Velký pátek, Velikonoční pondělí a úterý (juliánský kalendář).


Pohyblivý a individuální svátek u osob srbské národnosti pravoslavného vyznání Slava -svátek rodinného patrona/světce - jeden den pracovního klidu/volna.


Dále den pracovního klidu-volna podle vyznání: křesťané římsko-katolického vyznání mají právo slavit podle gregoriánského kalendáře (pohyblivé svátky) také 1. svátek vánoční a Velikonoce - 3 dny volna - Velký pátek, Velikonoční pondělí a úterý.


Den pracovního klidu/volna podle vyznání mají muslimové podle svého kalendáře (jde o pohyblivé svátky) - první den měsíce Ramadánu (Ramazanski bajram), první den Bajramu (Kurbanski bajram).


Den pracovního klidu-volna mají osoby židovského vyznání - Jom Kipur - 1 den.

Pracovní doba je podobná situaci v ČR. Otevírací doba obchodů většinou po-pá 8-20 hod a so 8-15 hod, řada soukromých obchodů má však otevřeno v sobotu do večera a po většinu dne v neděli.

 

zpět na začátek

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

Pro účely jednání se Srby je možné konstatovat, že místní zvyky se příliš neodlišují od českých. Jisté odlišnosti jsou v jižanském přístupu k životu, tedy jiné (volnější) vnímání času, výraznější rétorika (včetně opakovaného zmiňování osobních kontaktů na politiky, které je v některých případech spíše hypotetického rázu). Důraz je kladen na osobní kontakt, je vhodné partnera pozvat do ČR. Doporučuje se také prověřovat, zda druhá strana postupuje podle dohody (je třeba počítat s tlaky na odkládání problémů, což v důsledku může znamenat značné zpoždění společných projektů). Dílčí odlišnosti mohou nastat také v projevech ortodoxně silně věřících partnerů. Jednoznačně nedoporučujeme otevírat následující témata: rozpad Jugoslávie, otázku Kosova a bombardování NATO - pokud nehodláte zcela přistoupit na srbské stanovisko.

 

zpět na začátek

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Zdravotnická péče má být v akutních případech poskytována bezplatně. Jedná se o případy poskytnutí bezodkladné první pomoci. Tato skutečnost vyplývá z platné Sociální dohody, jež vstoupila v platnost 1. 12. 2002. Podle této dohody si občané ČR ještě před cestou do Republiky Srbsko musí u své zdravotní pojišťovny ČR vyzvednout tzv. registrační formulář (E 111). V případě potřeby je nutno předložit v místním zdravotním zařízení předmětný předem vyplněný formulář a je nutné se prokázat dokladem o zdravotním pojištění v ČR (legitimace příslušné zdravotní pojišťovny). Bez předložení tohoto formuláře je třeba počítat s platbou v hotovosti (v dinárech). Za účelem vyřízení plnohodnotného zdravotního pojištění v RS je nutné v ČR vyzvednout další formulář, který vydává Správa sociálního zabezpečení ČR (E 101). Na základě těchto dvou dokumentů může být občanovi ČR vystavena srbská zdravotní knížka, kterou ZÚ Bělehrad doporučuje mít každému, kdo má v RS dlouhodobý pobyt. ZÚ nadále doporučuje v ČR před cestou uzavřít adekvátní cestovní zdravotní pojištění na komerčním základě

Úroveň zdravotnických služeb závisí na kategorii konkrétního zařízení. Vývoj v celém regionu během posledních let vedl k celkové stagnaci až snížení úrovně poskytování zdravotnické péče vč. vybavenosti zdravotnických zařízení.

 

zpět na začátek

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

A) Vstupní režim


RS převzala rozhodnutí SČH jednostranně (na základě rozhodnutí vlády, které stále trvá) zrušit vízovou povinnost vůči občanům vybraných států včetně zemí EU spolu s Českou republikou pro turistické cesty do 90 dnů s platností od 31. 5. 2003 - i pro tranzitní cesty. Bezvízový režim je bez jakýchkoli dalších vstupních poplatků.


Od 12.6.2010 mohou občané ČR a dalších států EU vstupovat do RS i na občanské průkazy. Mít u sebe cestovní pas není již podmínkou. Dítě mladší 15 let, nemá-li svůj vlastní cestovní pas, musí být zapsáno v cestovním pase rodiče. Pokud s dítětem cestuje jen jeden z rodičů, je dobré mít u sebe úředně ověřený písemný souhlas druhého rodiče. Totéž platí v případě, že dítě cestuje s jinou osobou než se zákonným zástupcem.


Ode dne 19.12.2009 srbští občané s novým typem cestovních pasů opatřených biometrickými prvky nepotřebují pro krátkodobé turistické cesty do schengenského prostoru víza. Na držitele původních cestovních pasů (poz. modré barvy) se vízová liberalizace nevztahuje.


Nedoporučuje se do Srbska vstupovat celními (administrativními) přechody s Kosovem, které srbsko neuznává a na kterých někdy bývá napjatá situace (v současnosti je hlídají vojáci KFOR). Toto platí zejména pokud se do Kosova vstoupilo jinak než ze Srbska (jelikož RS Kosovo neuznává, neuznává ani vstupní kosovské razítko do pasu a striktně řečeno by se jednalo o neoprávněný vstup do RS.


B) Přihlašovací povinnost pobytu (do 24 hodin)


Každý cizinec musí přihlásit svůj pobyt na místně-příslušném oddělení policie. Za vyplnění Potvrzení o přihlášení k pobytu (bílá karta) se může účtovat poplatek ve výši do cca 100 DIN. Potvrzení vyžadují hlídky pořádkové a dopravní policie a příležitostně i pasová kontrola při výstupu ze země. Nesplnění této povinnosti mohlo donedávna v rámci řízení u přestupkového soudu vynést i trest krátkodobého odnětí svobody (zpravidla v délce trvání do 7 dnů), udělení pořádkové pokuty i zákaz dalších cest do RS. Nově se přihlašovací povinnost a i s tím spojené případné sankce za její nesplnění přesouvá z ubytovaného na ubytovatele. Při ubytování v hotelu či campingu plní tuto povinnost ubytovací zařízení. Před odjezdem ze země je nutné se na policii odhlásit. Nocování ve volné přírodě je zakázáno. Spaní pod širákem, ve stanu či pouze ve spacáku je možné pouze ve vyhrazených tábořištích. Také nocování v karavanu-přívěsu je povoleno pouze na vyhrazených místech (campingy). Vzhledem na vyskytnuvší se případy vloupání do automobilů během spánku cestujících se důrazně nedoporučuje přespání v autě odstaveném na odpočívadle či jinde.


C) Omezení pro dovoz a vývoz valut a místní měny, celní předpisy


POVINNOST DEKLAROVAT CIZÍ VALUTY při příjezdu do Republiky Srbsko. Na hraničním přechodu při vstupu do RS je třeba celním orgánům deklarovat cizí valuty v hotovosti a požadovat vydání písemného potvrzení. V opačném případě hrozí zabavení valut nad povolený limit 10.000 EUR na osobu při výstupu ze země. Šance na vrácení zabavených valut je poměrně malá. ZÚ Bělehrad zde nemůže zajistit efektivní pomoc, jelikož nedeklarování valut při vjezdu představuje porušení platných právních norem.


Bezcelně lze dovézt zboží pro osobní potřebu, a to v množství odpovídajícím době pobytu na území RS a účelu cesty. Povinná směna valut není vyžadována. Dovoz cizí měny není omezen a na hranicích většinou není třeba prokazovat dostatek finančních prostředků pro pobyt.


Pro dovoz či průvoz zbraní je potřebný zbrojní list vydaný Velvyslanectvím RS v Praze. Na hraničním přechodu je třeba přihlásit a nechat si vystavit doklad k radiostanici instalované ve vozidle. Zakázán je dovoz a neoprávněné používání omamných a psychotropních látek a jedů.


Zákaz dovozu potravin živočišného původu - opatření proti onemocnění slintavky a kulhavky. Dovoz drobných domácích zvířat je možný po předložení mezinárodního očkovacího průkazu (vč. vakcinace proti vzteklině) a veterinárního potvrzení o zdravotním stavu o tom, že místo předchozího pobytu zvířete není postiženo některou z infekčních nemocí. Toto potvrzení nesmí být starší 2 dnů před vstupem na území RS.

Doporučuje se dále vystavit potvrzení obsahující relevantní údaje k převáženému zvířeti (rasa, stáří, místo původu). Zvláštní poplatky ve vztahu k domácímu zvířectvu se na hranicích zatím nevyžadovaly.


Od 1. října 2004 je možné cestovat se psy, kočkami a fretkami pouze s pasem dle nařízení (ES) č. 998/2003. Jedná se o jednotný doklad platný pro EU.


Aktuální informace je možné nalézt na internetových stránkách Státní veterinární správy ČR www.svscr.cz a možné změny a aktuální informace může poskytnout i Velvyslanectví RS v Praze.

 

zpět na začátek

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi

Situace v RS je stabilní a klidná, nebezpečí incidentů hrozí především v případě významných sportovních akcí (mj. tvrdé jádro fanoušků fotbalových klubů Červená Hvězda a Partizán Bělehrad). V případě cesty do oblastí bezprostředně sousedících s Kosovem doporučujeme se v předstihu informovat na aktuální situaci.

 

zpět na začátek

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města

Velvyslanectví ČR v Bělehradě
Bulevar kralja Aleksandra 22
125 108 Beograd
Srbsko
Telefon (+381 11) 33 36 200
fax 323 6448
email: belgrade@embassy.mzv.cz
Commerce_Belgrade@mzv.cz
consulate_belgrade@mzv.cz
www.mzv.cz/belgrade


Bělehradské Letiště Nikola Tesla se nachází cca 15 km od centra města směrem na západ (u dálnice Bělehrad - Záhřeb). Velvyslanectví je umístěno v centru Bělehradu, v blízkosti budovy parlamentu („Skupština"), městské radnice („Skupština grada"), kostela Svatého Marka („Crkva Svetog Marka") a parku Tašmajdan. Nejbližší silniční křižovatkou je křížení ulic Takovska a Kneza Miloša s Bulevarem kralja Aleksandra (60 m). Městská doprava zajišťuje každých 30 minut spojení centra (autobusové nádraží Zeleni venac) s letištěm autobusem č. 72. Od hotelu Slavie („Trg Slavija") na letiště každou hodinu jezdí autobus letecké společnosti JAT.

 

zpět na začátek

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)

Kancelář CzechTrade v Srbsku
Vedoucí p. Svoboda
Bul. M. Pupina 10/2012
11070 Beograd
tel. (+381) 112 120 963
e-mail: belgrade@czechtrade.cz
www.czechtradeoffices.com


Kancelář Jihomoravského kraje v Kragujevci
Vedoucí p.Nálepka
Crveno barjače bb.
34000 Kragujevac
tel./fax (+381 34) 36 18 38
e-mail: nalepka@verat.net
www.kr-jihomoravsky.cz

 

zpět na začátek

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)

Volací předčíslí: + 381 (Republika Srbsko) - 0 11 (Bělehrad, Srbsko), policie - 92, hasiči - 93, první pomoc - 94, tel.informace - 988, všeobecné informace - 9812

 

  • Auto-moto služby doporučujeme kontaktovat i auto-moto-svaz v ČR - ÚAMK a ABA;
  • Informační centrum AutoMotoSavez a silniční služba - Srbsko 987 a 9800 a 344 15 15 a 419 822;
  • Odtahová služba v Bělehradě 311 12 56, 222 12 56;
  • Železnice Informace-Hlavní nádraží Bělehrad 636 493, 641 4880, 629 400, 645 822;
  • Informace o železničním spojení v zahraničí vč. RS poskytují i České dráhy - mezinárodní přeprava;
  • Letecká přeprava - Letiště Nikola Tesla 601 555, 601 424, 601 431. Informace poskytují v ČR i ČSA;
  • Autobusová přeprava, informace Bělehrad autobusové nádraží 2636 299 a st. Lasta 625 740;
  • Tourist information centre - Belgrade, Terazije-prolaz, Beograd, tel. +381 11 - 635 622.

Tourist Organization of Belgrade
Dečanska 1
Beograd
tel. +381 11 - 324 84 04, 322 61 54, 324 83 10
www.tob.co.rs
E-mail: tob@beograd.com


National Tourism Organization od Serbia
Dobrinjska 11
Beograd
tel. +381 11 - 361 2754

  • - www.srbija.travel
  • - www.serbia.travel
  • - www.serbia-tourism.org
  • - www.tos.rs
  • - www.tos.org.rs

e-mail: info@serbia.travel

 

zpět na začátek

1.18. Internetové informační zdroje

a) www.krstarica.com (hlavní srbský prohlížeč internetu, existuje i v anglické verzi) -Tyto stránky jsou kvalitně zpracovány a lze na nich najít adresy všech ostatních srbských internetových stránek;
b) www.srbija.gov.rs (oficiální internetová stránka vlády RS);
c) www.beograd.rs (oficiální internetová stránka města Bělehrad);
d) http://www.tob.co.rs (oficiální internetová stránka Turistické organizace Bělehradu).

 

zpět na začátek

1.19. Adresy významných institucí

Vláda RS


Sektor pro internet
Beograd, Bulevar Mihajla Pupina 2
tel: 3139-977, 3139-988, 3139-986, 3014-213
fax: 3139-985
www.srbija.gov.rs ; omr@srbija.gov.rs

Sektor pro spolupráci s médii
Tisková služba
Beograd, Nemanjina 11
tel: 3617-709, 3617-710, 3617-730
fax: 3617-697, 3617-706
press@gov.rs

Oddělení pro spolupráci se zahraničními médii
Beograd, Nemanjina 11
tel: 3617-642
fax: 3617-471
press@gov.rs

Kabinet premiéra M. Cvetkoviće
Beograd, Nemanjina 11
tel: 3617-719; fax: 3617-609
predsednikvladesrbije@gov.rs


Kabinet prvního místopředsedy vlády, zástupce předsedy vlády a ministra vnitra I. Dačiće
Beograd, Nemanjina 11
tel/fax: 3617-586
kabinet.zpv@gov.rs


Úřad pro evropské integrace
Beograd, Nemanjina 11
tel: 3617-593, 3617-580; fax: 3617-597
kabinet.potpredsednika@gov.rs


Kabinet místopředsedy vlády, ministra hospodářství a regionálního rozvoje M. Dinkiće
Beograd, Bulevar kralja Aleksandra 15
tel: 285-5000; fax: 285-5097
www.merr.gov.rs


Kabinet místopředsedy vlády J. Krkobabiće
Beograd, Nemanjina 11
tel/fax: 3617-587

 

Ministerstva vlády RS


Ministerstvo zahraničních věcí
Beograd, Kneza Miloša 22-26
tel: 306-8000, 3616-333; fax: 3618-366
www.mfa.gov.rs ; msp@mfa.rs

Ministerstvo obrany
Beograd, Birčaninova 5
tel: 3006-311; fax: 3006-062
www.mod.gov.rs ; info@mod.gov.rs

Ministerstvo vnitra
Beograd, Bulevar Mihajla Pupina 2
tel: 306-2000 lokal: 2601
www.mup.gov.rs ; info@mup.gov.rs

Ministerstvo financí
Beograd, Kneza Miloša 20
tel: 3614-007, 3642-606; fax: 3618-961
www.mfin.gov.rs ; pres@mfin.gov.rs

Ministerstvo spravedlnosti
Beograd, Nemanjina 22-26
tel/fax: 3616-548, 3616-549
www.mpravde.gov.rs ; kabinet@mpravde.gov.rs

Ministerstvo zemědělství, lesnictví a vodohospodářství a obchodu
Beograd, Nemanjina 22
tel: 3065-038, 3065-039; fax: 3616-272
www.minpolj.gov.rs ; office@minpolj.gov.rs trgovina@mtu.gor.rs

Ministerstvo hospodářství a regionálního rozvoje
Beograd, Bulevar kralja Aleksandra 15
tel: 285-5000; fax: 285-5097
www.merr.gov.rs ; press@merr.gov.rs

Ministerstvo infrastruktury a energetiky
Beograd, Nemanjina 22-26
tel: 3616-431; fax: 3617-486
www.mi.gov.rs

Ministerstvo pro státní správu, místní samosprávu a lidská práva
Beograd, Birčaninova 6
tel: 3613-654, 3616-432; fax: 2685-396
www.drzavnauprava.gov.rs ; kabinet@mduls.gov.rs ; info@mduls.gov.rs

Ministerstvo školství a vědy
Beograd, Nemanjina 22-26
tel: 3616-516; fax: 3616-516
www.nauka.gov.rs ; www.mp.gov.rs ; kabinet@mp.gov.rs

Ministerstvo mládeže a sportu
Beograd, Bulevar Mihajla Pupina 2
tel: 3130-912, 3117-628; fax: 3130-915
www.mos.gov.rs ; office@mos.gov.rs

Ministerstvo zdravotnictví
Beograd, Nemanjina 22-26
tel: 3616-251, 3616-596; fax: 2656-548
www.zdravlje.gov.rs

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Beograd, Bulevar Mihajla Pupina 2
tel: 3112-916, 3113-432; fax: 3114-650
www.minrzs.gov.rs ; ministar@minrzs.gov.rs ; pr_sluzba@minrzs.gov.rs

Ministerstvo životního prostředí, územního plánování a hornictví
Beograd, Nemanjina 11
tel: 3617-717; fax: 3617-722
www.ekoplan.gov.rs ; info@ekoplan.gov.rs

Ministerstvo kultury a informační společnosti
Beograd, Vlajkovićeva 3
tel: 3398-172, 3398-404; fax: 3398-936
www.kultura.gov.rs

Ministerstvo pro Kosovo i Metohiju
Beograd, Bulevar Mihajla Pupina 2
tel: 3111-019, 3117-081
www.kim.gov.rs ; kabinet@kim.gov.rs

Ministarstvo náboženství a pro diasporu
Beograd, Bulevar Mihajla Pupina 2
tel: 311-2811; fax: 311-3527
www.mzd.gov.rs ; info@mzd.gov.rs

Ministr bez portfeje Sulejman Ugljanin
Beograd, Nemanjina 11
tel/fax: 3617-314, 3065-960
www.kornrp.gov.rs ; kabinet@mbp.gov.rs ; kancelarija@kornrp.gov.rs

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter