Srbsko: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Standardní distribuční a prodejní síť zboží domácí provenience i zboží z dovozu zpravidla pokrývá území určitého regionu, u některých položek (např. osobní automobily) i území celého státu. Většinu distribučních a prodejních činností zajišťují malé a střední firmy. Velké velko- a maloobchodní řetězce jsou v Srbsku zastoupeny spíše jen v potravinářských a drogistických položkách - např. obchodní systémy „C-market", „Pekabeta" apod. Zahraniční nadnárodní obchodní řetězce zastupuje slovinský Merkator a řecký Veropulos. Řetězec Maxi koupila belgická Delvita. Velmi řídce se vyskytují rovněž metody přímého prodeje zboží typu „až do domu", nejčastěji se jedná o západní společnosti typu multilevel marketing (kosmetika Avon apod.).


S postupem času klesající, ale stále viditelný, je pouliční prodej drobného spotřebního zboží. Srbská vláda v roce 2002 učinila několik akcí, zaměřených na potírání nelegálního prodeje především CD ROM nosičů, oděvů s falešnými značkami renomovaných výrobců apod., výsledky jsou viditelné i pouhým okem (značný úbytek uličních stánků a pouličních prodejců). Bohužel, stále přetrvává prodej zboží na „burzách" (v Srbsku „buvljak" - bleší trh). Velkou část vystavovaného zboží tvoří padělky a kopie renomovaných světových značek, vláda se snaží tyto prodejce postihovat.


Oblíbenou formou uplatnění dovozního zboží (a služeb) na trhu je zastupování zahraničních firem místními zástupci (jde o pozůstatek z dob SFRJ, kdy ze zákona musely zahraniční firmy využívat služeb domácích zástupců). V této oblasti je pociťována silná konkurence o získání zastoupení (jakéhokoliv) zahraničního komitenta. Význam této formy uplatnění se na trhu není zanedbatelný, neboť v místních podmínkách hrají důležitou úlohu dlouhodobé osobní, často i příbuzenské, vazby a vztahy zástupců s potenciálními zákazníky. Na druhé straně se koneční spotřebitelé brání využívání služeb zprostředkování, neboť to zvyšuje konečnou cenu zboží. Zahraniční firmy se nejčastěji uchylují k poskytování zastoupení místním zástupcům na omezenou dobu, která je v případě spokojenosti obou stran dále prodlužována. Během této doby také většinou poleví tlak místních firem na udělení výhradního zastoupení, což je většinou spojeno s uvědoměním si vlastních omezení (finančních, organizačních, technických), případně velikosti trhu (místní firmy často operují pouze v určitém konkrétním území). S pokračující stabilizací ekonomiky v Srbsku a očekávanému růstu v dalších letech se stále více a více firem rozhoduje založit v Srbsku dceřinou společnost. Prvotní zkušenosti těchto firem jsou vesměs dobré.


Zahraniční firma nic nezkazí, neuspěchá-li svoje rozhodnutí o způsobu zastoupení na místním trhu, užitečné mohou být dotazy na příslušných regionálních hospodářských komorách či návštěvy oborových veletrhů.

  • Privredna komora Srbije www.pks.rs/
  • Privredna komora Beograda www.komberg.org.rs
  • Privredna komora Vojvodine www.pkv.co.rs
  • Regionalna Privredna komora Subotica www.rpk-subotica.org.rs
  • Regionalna Privredna komora Sombor www.rpksombor.co.rs
  • Regionalna Privredna komora Kikinda www.rpk-ki.co.rs
  • Regionalna Privredna komora Zrenjanin www.rpkomora-zr.co.rs/
  • Regionalna privredna komora Pančevo www.rpkpancevo.co.rs
  • Sremska Privredna komora www.rpksrem.co.rs
  • Regionalna Privredna komora Požarevac www.rpkp.co.rs
  • Regionalna Privredna komora Valjevo www.rpk-valjevo.co.rs/
  • Regionalna Privredna komora Kragujevac www.kg-cci.co.rs
  • Regionalna Privredna komora Užice www.rpk-uzice.co.rs
  • Regionalna Privredna komora Niš www.rpknis.co.rs/
 

zpět na začátek

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil

Cizinec může získat zaměstnání v Srbsku v případě, že: a) má povolení k trvalému či dočasnému pobytu; b) získá souhlas s uzavřením pracovního vztahu - pracovní povolení. Pracovní povolení není potřeba pokud cizinec splňuje podmínku a) a pracovní vztah je založen na dohodě o obchodně-technické spolupráci, dlouhodobé výrobní spolupráci, o transferu technologií a o zahraniční investici. Zaměstnavatel je povinen Národní zaměstnanecké službě („Nacionalna služba za zapošljavanje" - NSZ) poskytnout údaje o počtu zaměstnávaných osob, kvalifikační struktuře a době trvání pracovního vztahu. NSZ vydá pracovní povolení na žádost cizince, který disponuje povolením k trvalému pobytu a na žádost zaměstnavatele, který uzavírá pracovní smlouvu s cizincem, který má povolení k dočasnému pobytu.


Příslušná pobočka NSZ může odmítnout vydat pracovní povolení a nabídnout některého evidovaného uchazeče o práci v případě, že má v evidenci nezaměstnané, kteří splňují kvalifikační kritéria.


V roce 2005 byl schválen nový zákoník práce, jehož přijetí vyvolalo vlnu nesouhlasu a vášnivých reakcí, a to především ze strany odborářů. Podle nového zákona musí zaměstnavatel před udělením výpovědi zaměstnance písemně upozornit a ponechat mu pět dní na „obranu". Zaměstnanec má právo na dovolenou ve výši nejméně 20 pracovních dní ročně. Práce v noci je možná pouze po získání souhlasu ministerstev práce a zdravotnictví a odborů. Výpovědní lhůta při propuštění zaměstnance je třicet dní, náhrada se určuje od jedné do čtyř mezd. Pracovník, který je označen za nadbytečného, má právo na odstupné („otpremnina") ve výši třetiny průměrné mzdy za poslední tři měsíce vynásobené odpracovanými roky.

 

zpět na začátek

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Nejčastějšími právními subjekty, které v Srbsku vykonávají svoji činnost, jsou společnosti s ručením omezeným („društvo s ograničenom odgovornošću - d.o.o.") a akciové společnosti („akcionarsko društvo - a.d."). Základní jmění společnosti s ručením omezeným nemůže být nižší než 500 EUR v dinárovém vyjádření podle aktuálně platného kursu. Ke dni zápisu do obchodního rejstříku musí být složeno nejméně 50% základního jmění. Zbylá částka musí být uhrazena do dvou let po založení společnosti. Akciové společnosti mají určené minimální základní jmění v dinárovém vyjádření ve výši 10.000 EUR (tzv. uzavřené akciové společnosti, které nemohou prodávat akcie na burze) a 25.000 EUR (otevřené akciové společnosti) se stejnou povinností uhradit 50% jmění ke dni zápisu.


Ve věstníku RS č. 55/2004 byl publikován zákon o registraci hospodářských subjektů (HS) a zákon o založení Agentury pro hospodářské registry. Zákonem se zakládá Registr hospodářských subjektů (registr), který je jednotnou centrální, veřejnou a elektronickou bází informací o HS na území RS. Registr obsahuje jak základní údaje o HS (název, sídlo, datum založení, DIČ, předmět činnosti atd.), tak i údaje o jménu a adrese zakladatele(-ů) a ředitele firmy. Pokud o to subjekt projeví zájem, může registr obsahovat i telefonní a faxové spojení, stejně jako e-mailovou a webovou adresu firmy.


Zájemci mohou k registru přistupovat prostřednictvím Agentury pro HS či prostřednictvím internetu (náhled, předkládání registračních dokumentů a obdržení výpisů o HS). Na základě požadavku je registrátor povinen, prostřednictvím Agentury pro HS, vydat potvrzení o registrovaném údaji, kopii dokumentu, na jehož základě byla registrace provedena či potvrzení, že registr neobsahuje požadovaný údaj, to vše do dvou dnů od doručení žádosti (prostřednictvím agentury, poštou či elektronickou cestou).


Dokumenty k registraci se předkládají v srbštině. Pokud si zakladatel firmy přeje některé údaje registrovat i v angličtině či některém z dalších oficiálních jazyků EU, je povinen s registrací předložit i překlad daných údajů (s ověřením tohoto překladu od soudního tlumočníka). Registrační dokumenty mohou předložit: zakladatel(-é) podniku či osoba, zplnomocněná zastupovat HS. Totéž platí při doplňování či změně údajů. Žádost o registraci se agentuře zasílá prostřednictvím internetu tak, že zakladatel společnosti na internetové stránce agentury vyplní formulář a dokumenty, které se přikládají k žádosti o registraci, doručí v elektronické podobě na elektronickou adresu agentury. Žadatel však musí do pěti dnů od podání elektronické žádosti doručit originály daných dokumentů na adresu agentury, za den doručení, od kterého se počítá lhůta pro vyřízení žádosti, je poté považován den doručení originálních dokumentů. O přijetí žádosti agentura vydá potvrzení, které předkladateli zasílá na poštovní či e-mailovou adresu, uvedenou v textu žádosti. Agentura přezkoumá formální správnost uvedených údajů a pokud jsou splněny požadavky na registraci HS, rozhodne agentura do 5 dnů o registraci firmy. Toto rozhodnutí je konečné a není možné je právně zpochybnit. V případě zjištění nedostatků agentura do 5 dnů rozhodne o odmítnutí žádosti. Předkladatel má limit 5 dnů, během kterého může odstranit zjištěné nedostatky a po uhrazení doplatku ve výši 50 % určené sazby za registraci může registraci obnovit. V takovém případě je mu datum podání žádosti přiznáno podle data podání první žádosti.


Českému s.r.o. v Srbsku odpovídá právní forma d.o.o. Při žádosti o registraci HS této formy je žadatel povinen předložit: důkaz o identitě zakladatele (fotokopie osobních dokumentů), smlouvu o založení firmy včetně ověřených podpisů zakladatelů, statut firmy, potvrzení banky u uložení peněz na dočasný účet nebo ověřené prohlášení o tom, že jsou zajištěny prostředky na základní jmění, ocenění nefinančních vkladů ze strany zplnomocněného odhadce majetku, rozhodnutí o jmenování zástupce firmy (pokud zástupce již není určen zakládací smlouvou) a ověřený podpis zástupce. Akciové společnosti (v Srbsku a.d.) musí ještě doložit potvrzení banky o upsaných akciích a důkaz o publikaci a obsah veřejné výzvy k úpisu a úhradě akcií (prospekt) se schválením prospektu od příslušného orgánu.


Cizí státní příslušník může založit reprezentační kancelář, která může disponovat dalšími pobočkami (neplatí pro zbraně a vojenská zařízení). Tato reprezentace nesmí vykonávat žádnou obchodní činnost na své jméno, může zprostředkovávat exportně-importní operace.
Celý text zákona, jakož i další podrobnosti, jsou publikovány na adrese Agentury pro hospodářské registry www.apr.gov.rs.

 

zpět na začátek

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)

Požadavky na kvalitu, vzhled a úpravu propagačních materiálů především v tištěné podobě se nikterak zvlášť neodlišují od ostatních evropských zemí. Při vstupu nové firmy na trh je vždy oceněno vydání materiálů v srbském jazyce (pozor na profesionální úroveň překladů!). Vzhledem k roztříštěnosti TV a rozhlasového trhu téměř neexistují přesně vyprofilované kanály či stanice, s jejichž pomocí by bylo možné přesně zasáhnout cílovou skupinu.


Z hlediska PR je častým nedostatkem nezkušenost a nepříliš velká ekonomická erudovanost nemalé části novinářů. Při plánování sdělení prostřednictvím HSP je třeba si toho být vědom a trvat na autorizaci (není považována za samozřejmost).

 

zpět na začátek

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů

Řešení sporů při jejich případném vzniku závisí na formulaci podmínek v obchodním kontraktu. Srbský partner v naprosté většině případů trvá na jejich řešení u Obchodního soudu v Bělehradě („Trgovinski sud") nebo u Arbitrážního soudu při Hospodářské komoře Srbska podle místního právního řádu. S některými významnými firmami lze sjednat řešení případných sporů i v zahraničí podle jiného obchodního práva, např. u Arbitrážního dvora ve Vídni podle rakouského obchodního práva. Se zájmem zdejšího subjektu o možnost využití českého právního řádu v řešení obchodních sporů se obchodně-ekonomický úsek dosud nesetkal.

 

zpět na začátek

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek

Zákon o veřejných zakázkách (Law on Public Procurement) byl přijat v prosinci 2008, prováděcí předpisy v červnu 2009. Zákon přinesl řadu změn oproti dřívějšímu systému, např. certifikaci úředníků zodpovědných za výběrová řízení, zavedení elektronických výběrových řízení a vytvoření internetového portálu, zavedl možnost soudního přezkumu, obsahuje protikorupční klausule a zesílil nezávislost Úřadu pro veřejné zakázky a Komise pro ochranu práv nabízejících (Komisija za zaštitu prava ponudjača).


Právní rámec pro veřejné zakázky je v Srbsku v podstatě na standardní evropské úrovni (což neplatí pro rozsah výjimek a přesnost pravomocí příslušných orgánů). Problémy se vyskytují při jeho aplikaci. Výše zmíněná Komise není zatím dostatečně personálně usazena a instituce, které mají dohlížet na hladký průběh veřejných výběrových řízení jsou podkapitalizované.


Zákon jako standardní způsob výběru dodavatele u veřejných výběrových řízení zavádí tzv. otevřený postup („otvoreni postupak"). Výjimkami z toho pravidla jsou tzv. restriktivní postup („restriktivni postupak"- ten je často předmětem kritiky zejména ze strany EU) a tzv. „postupak sa pogadjanjem" (viz dále). Restriktivní postup se nejvíce blíží systému předkvalifikace, kdy v 1. kole musí účastníci výběrového řízení prokázat svoji odbornou způsobilost vykonat nabízené práce (čl. 45 zákona). U zahraničních účastníků tendru musí jeho vypisovatel prověřit správnost předložených dokumentů, kterými mají potvrzení příslušných orgánů země, kde je účastník tendru registrován. V praxi také někteří vypisovatelé požadují, aby nabídky zahraničních subjektů byly opatřeny razítkem příslušného velvyslanectví.


„Postupak sa pogadjanjem" je proces, kdy vypisovatel tendru může bez předchozího zveřejnění informace oslovit pouze vybrané firmy. To se vztahuje především na případy, kdy „z objektivních důvodů, nebo z důvodu ochrany autorských práv, mohou dodávku vykonat pouze konkrétní dodavatelé"(čl. 23). K tomu může dojít pouze v případě, že ani otevřený ani restriktivní postup nevedou k požadovanému výsledku (nabídky nejsou odpovídající, pro vypisovatele tendru nepřijatelné či nejsou-li doručeny žádné nabídky po vypsání otevřeného či restriktivního postupu). Jako objektivní příčinu zákon uznává i časovou tíseň.


Velké množství tendrů je vypisováno prostřednictvím bělehradského deníku Politika (www.politika.rs). Na Komise pro ochranu práv nabízejících, na kterou se mohou účastnící tendrů obracet se svými připomínkami či stížnostmi na průběh jednotlivých řízení.


Více informací v angličtině lze nalézt na internetových stránkách Úřadu pro veřejné zakázky www.ujn.gov.rs .

 

zpět na začátek

8.7. Problémy a rizika místního trhu

Ve většině oblastí (vydávání bankovních akreditivů a záruk, doplňování legislativní báze, poskytování informací) se situace pomalu začíná blížit standardům v ostatních zemích jihovýchodní Evropy (Chorvatsko, Bulharsko). Trendem je další zlepšování v oblasti vymáhání pohledávek a u politické stability.


Specifickým a stále přítomným obchodním rizikem je navazování obchodní spolupráce s Kosovem, které spadá pod civilní správu OSN - UNMIK. Vymáhání „kosovských" pohledávek je prakticky nemožné, srbské orgány nejsou schopny na území Kosova prakticky nijak zasáhnout.


Občasným problémem, především při dodávání technologických celků či investování, jsou vztahy s místními radnicemi a jimi řízenými komunálními a jinými službami. Vzhledem k politické provázanosti jednotlivých regionálních představitelů se může stát, že se politické problémy odrazí na fungování organizací vůči podnikatelům. Může se tak prodloužit např. vydávání různých povolení či pod. Je proto potřeba udržovat s představiteli regionu dobré vztahy.


Samostatnou kapitolou je občasná zkušenost našich firem, kdy se svými potenciálními partnery dlouze jednají bez toho, aniž by debata měla nějaký reálný základ (partner nemá finanční krytí či podobně). Je vhodné během rozhovoru hledat odpověď na otázku, zda je diskuze potřebná a vede k cíli či se jedná o ztrátu času. Zároveň je však třeba být trpělivý, protože firmy ze západní Evropy tuto trpělivost často nemají. České firmy tak již uzavřely mnoho obchodů díky své trpělivosti.

 

zpět na začátek

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Srbské předpisy v oblasti ochrany duševního vlastnictví jsou již ve větší míře zharmonizované se Směrnicemi EU, ale ve skutečnosti se nedostatečně provádějí. V Srbsku problém s porušováním duševního vlastnictví a s falsifikováním nadále přetrvává. Existuje 5 základních zákonů z oblasti ochrany duševního vlastnictví (Zákon o patentech, Zákon o autorských právech, Zákon o ochranných známkách, Zákon o ochraně průmyslového vzoru a Zákon o topografii integrovaných obvodů).


Co se týká průmyslových práv se Srbsko připravuje na plné členství v Evropském patentovém úřadě ovšem v záležitostech copyrightu jsou někdy kritizovány nedostatky u práv souvisejících s pronájmem a půjčováním.


V oblasti výkonu ochrany IPRs je základní postavení srbské celní správy. Existuje databáze celních žalob na poručení IPRs. Nedostatek soudních specialistů na IPRs však výrazně snižuje efektivitu celého systému.


Všechny zákony jsou ke stažení na webových stránkách srbského Úřadu pro duševní vlastnictví (www.zis.gov.rs).

 

zpět na začátek

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka

Je třeba konstatovat, že v Srbsku již byla ukončena restrukturalizace a privatizace bankovního sektoru. V těchto oblastech tedy platí standardní pravidla. Charakter Srbska jako rozvojové země nutí však ke zvýšené opatrnosti. Při zachovávání základních pravidel obezřetnosti v platebním styku (nerealizovat avansové platby a dodávky) však není zdejší prostředí obzvláště problematické.

 

zpět na začátek

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu

  • Bělehradský veletrh (www.sajam.co.rs)
  • Veletrh Novi Sad (www.nsfair.com)

 

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter