- 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje
- 4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)
- 4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory
- 4.4. Stavebnictví
- 4.5. Zemědělství – vývoj, struktura
- 4.6. Služby
- 4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)
- 4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc
4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje
Švédsko patří dlouhodobě k nejrozvinutějším a nejúspěšnějším světovým ekonomikám a zajišťuje svým obyvatelům vysoký životní standard a sociální jistoty. Patří k nejvyspělejším státům světa s moderní a dynamickou průmyslovou výrobou, s výkonným zemědělstvím a široce rozvinutým, strukturálně stabilizovaným a výkonným sektorem služeb. SE ekonomika je silně orientovaná a tím i silně závislá na mezinárodním obchodě, zejména na vývoji v zemích Evropské unie, se kterými realizuje cca 80 % své zahraniční obchodní výměny. Švédská ekonomika je v mnoha parametrech podobná české - je relativně malá, otevřená a závislá na zahraničním obchodě. SE od vstupu do EU v roce 1995 využívá potenciálu harmonizované legislativy EU a výhod jednotného vnitřního trhu.
V celosvětovém měřítku se SE pravidelně umisťuje na předních místech srovnávacích ekonomických studií. Švédský ekonomický úspěch je založen jednak na dlouhé tradici svobodného podnikání a technického pokroku založené již v 19. stolení, jednak na liberálních ekonomických podmínkách. V mezinárodním srovnání ekonomických svobod vyniká otevřenost švédského obchodního a investičního prostředí, transparentnost finančního systému, nezávislost justice a příkladně nízká míra korupce (4. nejnižší na světě dle Transparency International).
Jako negativum z hlediska podmínek pro hospodářský růst se naopak pociťuje vysoká míra regulace a vůbec zapojení státu do ekonomiky (podíl výdajů státu na HDP pravidelně přesahuje 50 % a patří k nejvyšším v OECD) a přemrštěná sociální ochrana zaměstnanců, která způsobuje nepružnost pracovního trhu a paralyzuje schopnost podnikatelů reagovat na výkyvy konjunktury. Změny v této oblasti jsou jednou z priorit současné vlády, která již při jejich realizaci řadu kroků učinila. Uskutečnění dalších potřebných reforem přibrzdila globální ekonomická krize v roce 2009 a finanční a dluhová krize v eurozóně v letech 2010-2011. Silné propojení s ekonomikami ostatních členských států přineslo již několikrát negativní dopady na SE hospodářský vývoj. Například v důsledku krize v roce 2009 zaznamenala SE ekonomika nejprudší pokles od 2. světové války. Dopady finanční a dluhové krize eurozóny se prozatím projevily ve zmenšené míře. SE není členem EMU poté, kdy se v roce 2003 uskutečnilo neúspěšné referendum ke vstupu SE do eurozóny.
V minulých letech se známky hospodářského zpomalení po letech konjunktury ve Švédsku začaly projevovat již ve druhé polovině roku 2007. Ještě v první polovině roku 2008 se zdálo, že k hlubšímu poklesu švédské ekonomiky nedojde, avšak od poloviny roku 2008 se ekonomické ukazatele začaly rapidně zhoršovat a švédská ekonomika tak kopírovala průběh světové konjunktury. Pokles dosáhl dna ve druhé polovině roku 2009. Koncem roku 2009 již ve srovnání s předchozím kvartálem vzrostl o 0,2 %. Podobné pozitivní signály byly ke konci roku 2009 zřejmé i z ostatních klíčových makroekonomických údajů, znepokojující situace zůstávala na trhu práce. Míra nezaměstnanosti koncem rokue 2009 dosáhla hodnoty 8,5 %, ve věkové skupině 15-24 let byla dokonce téměř čtvrtinová.
Švédská vláda koncem roku 2008 připravila plán stabilizačních opatření pro švédskou ekonomiku ke zmírnění následků mezinárodní finanční krize. Protikrizová opatření zahrnovala tři klíčové oblasti švédské ekonomiky – zaměstnanost, finanční trh, automobilový průmysl. Postupně vláda navýšila i státní rozpočet o dodatečné prostředky ke zvládnutí krize a na její další vývoj reagovala průběžně nově přijímanými finančními stimuly. V srpnu 2009 se růst nezaměstnanosti odrazil v posílení opatření na podporu zaměstnanosti alokací 8,4 mld. SEK na zvyšování kvalifikace a další aktivní opatření (podpora vzdělávání dospělých, odborného středního školství a universit, programy podpory pracovního trhu a podnikání). Další opatření ke zmírnění dopadů krize na švédskou ekonomiku zahrnovala dočasné navýšení zdrojů na protikrizové iniciativy krajských úřadů a místních samospráv (municipalit) ve výši 7 mld. SEK. Celková částka, kterou vláda v roce 2009 na protikrizová opatření vynaložila, dosáhla 48 mld. USD, tj. ekvivalent 1,6 % HDP.
Přijatý protikrizový balíček opatření pomohl nastartovat v roce 2010 hospodářský růst, který se udržel až do 4. čtvrtletí roku 2011. Po růstovém téměř dvouletém hospodářském vývoji se začínají negativně projevovat důsledky dluhové krize v eurozóně. Během prvních tří čtvrtletí roku 2011 rostla domácí průmyslová výroba ještě vysokým meziročním tempem okolo 5 - 6 %, útlum nastal ve čtvrtém kvartále roku 2011, kdy se růst HDP ocitl na úrovni pouhého 1,1 %. Celkový růst HDP za rok 2011 vykazuje výši 3.9 %.
Inflace za leden 2012 poklesla oproti prosincovým 2,3 % na 1,9 % a v únoru a březnu se udržela v meziročním srovnání na 1,5 %. Švédská měna (SEK) podobně jako jiné suverénní měny nečlenských evropských ekonomik v důsledku turbulencí na evropských finančních trzích střídavě posiluje a oslabuje. Koncem roku 2011 zaznamenala silné posilování, které však není odrazem trvalého hospodářského vývoje, ale spíše investorskými záměry při hledání stabilnějšího prostředí v Evropě.
Vláda 20. 9. 2011 představila a SE Riksdag dne 20.12. 2011 schválil návrh státního rozpočtu na rok 2012, ve kterém je uvedeno, že Švédsko se nachází v turbulentních časech. Za prioritní opatření pro rok 2012 byly označeny kompenzace dopadů krize, dlouhodobá podpora zaměstnanosti, hospodářský růst a zlepšení sociální péče. Na jejich realizaci jsou v roce 2012 vyčleněny prostředky ve výši 15 mld. SEK a v roce 2013 částka 17,3 mld. SEK. Schválený rozpočet zabezpečuje i finanční rezervy v oblasti veřejných financí na zvládnutí horšího vývoje, pokud by důsledky dluhové krize v eurozóně přinesly další negativní vliv na švédskou ekonomiku.
Ministerstvo financí předpokládá v letošním roce i v roce následujícím zpomalení ekonomiky, což přineslo zvýšení nejistoty pro domácnosti. K tomu přispívají i avizovaná reformní opatření SE vlády a dlouhodobě vysoká nezaměstnanost okolo 7,8 %, která se předvídá v nezměněné výši i pro rok 2012 a 2013. K nejistotě na pracovním trhu je třeba připočítat i téměř 23 % nezaměstnanost mladých a velké problémy imigrantů při hledání pracovního uplatnění.
Pro rok 2012 prognózy Švédského statistického úřadu, SE Riksbank a Institutu konjunkturních analýz NIER předpovídají, že růst HDP nepřekročí 1 %. Oživení očekávají v roce 2012 s předpokládaným růstem HDP ve výši cca 2,5 %. Zveřejněné prognózy jsou pravidelně měněny v závislosti na vývoji evropské, ale i světové ekonomiky. Poslední březnová čísla napovídají, že růst HDP by mohl být přeci jen o něco vyšší a vyšší růstový trend by mohl být zahájen již v průběhu roku 2012.
4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)
|
Selected Indicators |
2009 |
2010 |
2011 |
2012 |
2013 |
2014 |
2015 |
2016 |
|
GDP at market prices |
–5.0 |
6.1 |
3.9 |
0.4 |
2.5 |
|
|
|
|
GDP, calendar-adjusted |
–4.9 |
5.9 |
4.0 |
0.8 |
2.5 |
2.9 |
2.7 |
2.4 |
|
Current account (1) |
6.8 |
6.8 |
7.2 |
6.9 |
6.8 |
6.4 |
6.1 |
6.0 |
|
Hours worked (2) |
–2.6 |
2.6 |
2.3 |
0.2 |
0.5 |
1.1 |
1.0 |
0.7 |
|
Employment |
–2.1 |
1.1 |
2.1 |
–0.1 |
0.6 |
1.1 |
1.0 |
0.7 |
|
Unemployment (3) |
8.3 |
8.4 |
7.5 |
7.7 |
7.7 |
7.3 |
6.7 |
6.3 |
|
Labour market gap (4) |
–3.4 |
–2.5 |
–1.5 |
–2.1 |
–2.0 |
–1.2 |
–0.5 |
0.0 |
|
Output gap (5) |
–8.2 |
–4.5 |
–1.9 |
–3.1 |
–1.9 |
–0.8 |
–0.1 |
0.2 |
|
Hourly earnings, business sector (6) |
3.2 |
2.5 |
2.8 |
3.4 |
2.9 |
3.0 |
3.2 |
3.4 |
|
Cost of labour, business sector (2) |
2.4 |
–1.0 |
2.0 |
3.8 |
3.1 |
3.1 |
3.3 |
3.5 |
|
Productivity, buisness sector (2) |
–3.6 |
3.8 |
2.4 |
0.6 |
2.3 |
2.1 |
2.2 |
2.1 |
|
CPI |
–0.5 |
1.2 |
3.0 |
1.5 |
1.4 |
1.9 |
2.4 |
2.5 |
|
CPIF |
1.7 |
2.0 |
1.4 |
1.4 |
1.6 |
1.5 |
1.8 |
2.0 |
|
Repo rate (7) (8) |
0.25 |
1.25 |
1.75 |
1.50 |
1.50 |
2.25 |
2.75 |
3.25 |
|
Interest rate, 10-year government bonds (7) |
3.2 |
2.9 |
2.6 |
2.1 |
2.7 |
3.6 |
4.2 |
4.4 |
|
Index for the Swedish krona, KIX (9) |
122.8 |
114.3 |
107.6 |
106.8 |
105.5 |
103.9 |
102.8 |
102.3 |
|
GDP worldwide |
–0.7 |
5.1 |
3.8 |
3.4 |
4.1 |
4.8 |
4.8 |
4.7 |
|
General government net lending (1) |
–1.0 |
–0.1 |
0.2 |
–0.4 |
0.2 |
0.6 |
1.2 |
1.4 |
|
Cyclically adjusted net lending (10) |
2.5 |
2.1 |
1.4 |
1.2 |
1.2 |
1.2 |
1.5 |
1.5 |
Percentage change unless otherwise stated. Sources: Statistics Sweden, National Mediation Office and NIER.
(1) Percent of GDP.
(2) Calendar-adjusted.
(3) Percent of labour force.
(4) Difference between actual and potential hours worked as percent of potential hours worked.
(5) Difference between actual and potential GDP as percent of potential GDP.
(6) According to Short-Term Wage and Salary Statistics.
(7) Percent.
(8) At year-end.
(9) Index 1992-11-18=100.
(10) Percent of potential GDP.
Published: March 28, 2012
4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory
SE ekonomika je založená z 99,2 % na soukromém podnikání, 0,8 % představují státní podniky a družstevní a komunální společnosti. Malé a střední firmy zaměstnávají 44,3 % aktivního obyvatelstva tj. 1 074 562 osob. Velké podniky (od 50 zaměstnanců) představují 0,8 % podílu, avšak zaměstnávají 1 353 705 osob.
Švédsko je vyspělou průmyslovou zemí již od 19. století. Postupně se mění struktura SE podnikatelského sektoru, který byl tradičně závislý na výrobě zboží, ale stále se zvyšuje role znalostí a inovací pro podporu konkurenceschopnosti. Tradiční výrobní obory musely projít po recesi na začátku 90. let modernizací a přiřadil se k nim rychle rostoucí sektor informačních a komunikačních technologií (ICT) ztělesňovaný především firmou Ericsson. Velká váha této firmy v domácí ekonomice sice způsobila, že Švédsko patřilo k zemím nejhůře zasaženým krizí ICT sektoru na počátku tisíciletí, ale po překonání krize patří opět ke špičkovým zemím v oblasti technologického rozvoje a k nejlépe prosperujícím evropským ekonomikám.
Švédský průmysl podobně jako ve všech vyspělých zemích ztratil ve druhé polovině 20. století výsadní postavení v ekonomice země – mezi roky 1960 a 2005 klesl počet osob pracujících ve výrobních odvětvích o 37 % na 691 tisíc, zatímco zaměstnanost ve službách vzrostla ze 2 mil. na 3,3 mil. osob. V roce 2011 přispěla průmyslová výroba k tvorbě HDP podílem 16,6 %, na exportním výkonu ekonomiky se podílí asi třemi čtvrtinami. Na výrobních odvětvích jsou také závislé ostatní obory ekonomiky země, takže celkový přímý a nepřímý podíl průmyslu na tvorbě HDP a na zaměstnanosti se odhaduje na 35 – 40 %. Je tomu tak i díky rozsáhlému outsourcingu obslužných činností, které vykonávají pro mateřské společnosti formálně samostatné firmy zařazené statisticky do oboru služeb.
Pro strukturu švédského průmyslu je charakteristická oborová rozmanitost produkce, vysoký stupeň zapojení do globalizace (jak ve smyslu vlastnictví, tak výrobní spolupráce) a životní závislost na exportu (více než 50 % produkce). Asi poloviční podíl na průmyslové produkci Švédska má strojírenství. Výroba strojů a zařízení v poslední době relativně poklesla, zatímco vzrostl podíl ICT sektoru. Podíl výroby dopravních prostředků a obecné kovovýroby zůstává zhruba stejný. Ve strojírenství je většina firem malé a střední velikosti, jen asi 1 % společností má přes 200 zaměstnanců. Jejich podíl na celkové zaměstnanosti v odvětví je ovšem nadpoloviční.
Druhým nejdůležitějším průmyslovým odvětvím je zpracování dřeva, zajišťující 20 % výkonů. V poslední době vzrostl podíl chemického – především farmaceutického – průmyslu na asi 15 %. Následuje potravinářský průmysl se 7 % a metalurgie (železo a ocel) s 5 %. Dobrým indikátorem významu švédského průmyslu a jeho váhy ve světové ekonomice je přehled 500 největších světových firem časopisu Fortune, v němž se dlouhodobě umísťuje 6 švédských společností.
Vysoký stupeň globalizace švédské průmyslové výroby přináší i vysokou citlivost na změny ve světové ekonomice, což dokládá i dopad globální ekonomickou krize a následné evropské finanční a dluhové situace. Řada problémů, které postihly téměř všechna SE klíčová průmyslová odvětví včetně těžby primárních surovin, se nevyřešila dodnes. Nejhůře dopadly společnosti vyrábějící investiční zboží. Masové propouštění se týká všech oborů a nevyhnulo se ani nejvýznamnějším firmám jako je Ericsson (ICT), IKEA (nábytek), Volvo a SAAB, Astra Zeneca a další, které propustily tisíce zaměstnanců.
Švédsko se dle údajů Global Innovation Index (publikovaných 5.7.2011) potřetí za sebou umístilo na 2. místě, po Švýcarsku, v tabulce nejvyššího podílu výdajů na vědu, výzkum a vývoj v poměru k HDP. Významné postavení podtrhuje částka 29 mld. SEK (cca 3 mld. EUR), kterou SE vláda vyčlenila pro rok 2011 pro financování podpory inovací a rozvoje znalostní ekonomiky. Švédská vláda také všemožně podporuje v souladu se svým ekologickým programem rozvoj technologií příznivých k životnímu prostředí. Programy podpory jsou zaměřeny jak na energetiku (energetická efektivita, prosazování obnovitelných zdrojů), tak na dopravní sektor (biopaliva).
Zdrojem pro následující tabulky a graf je SE statistický úřad:
Index průmyslové výroby (IPI) za posledních 6 měsíců (9/2011 – 2/2012)
Seasonally and working day adjusted monthly index numbers, NACE. 2005=100.
|
NACE 2007 |
Průmyslové odvětví |
09/11 |
10/11 |
11/11 |
12/11 |
01/12 |
02/12 |
|
B+C |
Mines and quarries and manufacturing industry |
97.8 |
98.0 |
96.2 |
95.7 |
98.9 |
93.8 |
|
- |
Intermediate goods industry |
94.2 |
93.3 |
92.9 |
94.4 |
94.3 |
94.4 |
|
- |
Energy excl. section D |
87.4 |
87.0 |
95.8 |
104.9 |
103.8 |
105.6 |
|
- |
Capital goods industry |
102.2 |
102.5 |
100.6 |
99.7 |
103.8 |
102.2 |
|
- |
Non-durable consumer goods industry |
101.4 |
103.1 |
98.6 |
93.4 |
104.4 |
70.4 |
|
- |
Durable consumer goods industry |
76.3 |
75.2 |
74.0 |
72.7 |
76.6 |
74.7 |
|
B |
Mines and quarries |
123.8 |
122.7 |
123.3 |
126.7 |
123.6 |
125.5 |
|
C |
Manufacturing industry |
97.3 |
97.5 |
95.5 |
94.6 |
98.1 |
92.6 |
|
10-12 |
Food product, beverage and tobacco industry |
96.6 |
94.3 |
94.5 |
92.9 |
93.1 |
96.7 |
|
13-15 |
Industry for textile and leather products |
78.5 |
75.5 |
79.3 |
73.9 |
80.4 |
74.8 |
|
16 |
Industry for wood and wood products |
83.7 |
84.4 |
82.6 |
87.5 |
86.4 |
86.6 |
|
17 |
Industry for pulp, paper and paper products |
102.3 |
97.9 |
98.5 |
95.5 |
97.9 |
99.5 |
|
18 |
Industry for printing and reproduction of recorded media |
102.4 |
105.7 |
103.1 |
105.2 |
102.6 |
99.8 |
|
19 |
Industry for coke and refined petroleum products |
87.1 |
86.3 |
95.5 |
105.0 |
103.8 |
105.6 |
|
20 |
Industry for chemicals |
96.3 |
95.8 |
94.3 |
93.5 |
97.4 |
.. |
|
21 |
Industry for basic pharmaceutical products and pharmaceutical preparations |
100.1 |
106.5 |
96.7 |
85.4 |
109.7 |
.. |
|
22 |
Industry for rubber and plastic products |
108.5 |
109.1 |
103.7 |
107.1 |
106.9 |
105.8 |
|
23 |
Industry for other non-metallic mineral products |
114.4 |
111.4 |
110.3 |
109.8 |
110.2 |
104.6 |
|
24 |
Industry for basic metals |
77.6 |
76.7 |
77.4 |
72.9 |
76.7 |
76.4 |
|
25 |
Industry for manufacture of fabricated metal products, except machinery and equipment |
92.8 |
91.9 |
92.7 |
95.1 |
93.2 |
92.3 |
|
26 |
Industry for manufacture of computer, electronic and optical products |
128.2 |
118.3 |
111.2 |
129.0 |
141.2 |
145.4 |
|
27 |
Industry for manufacture of electrical equipment |
89.3 |
95.0 |
92.6 |
102.3 |
93.0 |
95.5 |
|
28 |
Industry for machinery and equipment n.e.c. |
101.7 |
102.3 |
104.7 |
95.6 |
103.5 |
100.9 |
|
29 |
Industry for motor vehicles |
89.7 |
89.8 |
83.6 |
82.2 |
86.2 |
78.9 |
|
30 |
Industry for other transport equipment |
80.2 |
81.2 |
79.6 |
80.4 |
78.8 |
77.8 |
|
31-33 |
Industry for other manufacturing, repair and installation of machinery amd equipment |
86.2 |
87.8 |
87.5 |
85.6 |
88.1 |
89.3 |
.. = classified information, zdroj: SCB
Index průmyslové výroby v meziměsíčním srovnání za rok 2011
|
|
NACE B+C |
Intermediate |
Energy excl. |
Capital goods |
Non-durable |
Durable consumer |
|
Feb-11 |
97.3 |
92.1 |
96.3 |
103.6 |
98.7 |
83.4 |
|
Mar-11 |
107.4 |
100.4 |
107.4 |
117.6 |
107.5 |
87.5 |
|
Apr-11 |
103.6 |
100.5 |
92.2 |
106.7 |
105.8 |
81.5 |
|
May-11 |
107.2 |
102.4 |
82.7 |
114.4 |
109.3 |
78.8 |
|
Jun-11 |
109.0 |
103.7 |
102.4 |
120.1 |
103.9 |
81.3 |
|
Jul-11 |
79.0 |
74.8 |
103.5 |
75.8 |
95.0 |
45.5 |
|
Aug-11 |
85.0 |
84.5 |
104.4 |
83.2 |
86.2 |
69.7 |
|
Sep-11 |
105.0 |
100.2 |
76.6 |
113.9 |
103.0 |
85.1 |
|
Oct-11 |
101.9 |
97.9 |
80.9 |
105.6 |
105.8 |
82.3 |
|
Nov-11 |
99.6 |
96.1 |
96.5 |
103.8 |
100.7 |
80.8 |
|
Dec-11 |
99.1 |
92.8 |
106.5 |
115.0 |
88.2 |
72.6 |
|
Jan-12 |
94.3 |
90.7 |
106.8 |
90.6 |
106.6 |
73.4 |
|
Feb-12 |
90.4 |
92.2 |
100.5 |
100.4 |
68.5 |
77.9 |
Working day adjusted index numbers, NACE B+C and MIGs. 2005=100.
Index průmyslové výroby – srovnání za roky 2008 - 2011
|
Year |
NACE B+C |
Intermediate |
Energy excl. |
Capital goods |
Non-durable |
Durable consumer |
|
2008 |
104.8 |
103.0 |
105.4 |
113.9 |
94.8 |
87.9 |
|
2009 |
84.5 |
82.0 |
102.2 |
81.9 |
93.1 |
69.5 |
|
2010 |
92.7 |
91.0 |
100.1 |
92.9 |
95.2 |
77.5 |
|
2011 |
99.0 |
94.7 |
96.4 |
104.4 |
100.6 |
77.2 |
Annual index numbers, NACE B+C and MIGs. 2005=100
Průmyslová výroba 1914-2011 - graf
Percent change from previous year. Constant prices
4.4. Stavebnictví
Podíl stavebnictví na tvorbě švédského HDP činí asi 5,5 %. V oboru působí kolem 50 tisíc společností převážně malé a střední velikosti – jen asi pětina z nich zaměstnává námezdní pracovníky. Celkový počet zaměstnanců v oboru je cca 230 tisíc osob.
Stavebnictví zaznamenalo již v roce 2008 podobně jako i ostatní odvětví švédské ekonomiky pokles růstu asi na polovinu tempa předchozích let, v roce 2009 krize kulminovala absolutním poklesem o 4,8 %. Týká se to zejména výstavby nemovitostí pro podnikatelské účely vzhledem k nejistým vyhlídkám konjunktury. Návrat na růstovou křivku, který se očekával v roce 2011, se nerealizoval v očekávané míře. Útlum pokračuje i v oblasti bytové výstavby kontinuálně již od let 2007-2008. Tomu napovídá i fakt, že ze statistických dat je zřejmý pokles zahájených akcí v bytové výstavbě. Situaci se snaží částečně řešit vláda pokračováním v realizaci projektů výstavby a modernizace infrastrukturní sítě (železnice a rychlostní železniční koridory, rychlostní silnice apod.). Stále se začíná pracovat na nových projektech např. nové úseky dálničního obchvatu Stockholmu.
Specifickým omezením bytové výstavby je zvláštní struktura vlastnictví v oblasti bydlení. Většina ze 43 % domácností obývajících nájemní byty v bytových domech je klienty neziskových bytových společností, které se zřizují na municipální úrovni a mají určující vliv na cenovou úroveň nájemného v místě. Jejich nájemníci se rekrutují ze všech příjmových skupin obyvatelstva. Toto uspořádání, které kvůli neziskovému principu fungování a významné pozici spolků nájemníků v jednáních o výši nájemného jeho výši stlačuje na nejnižší únosnou úroveň, samozřejmě nikterak nestimuluje soukromou výstavbu bytových domů.
Od roku 1990 se počet nájemních bytů snižoval, s výjimkou roku 2009, kdy bylo zaznamenáno mírné zvýšení. V září 2011 si pronajímalo okolo 27 tisíc Švédů byty tj. 1,8 % bytů v bytových domech. Toto číslo je o 19 procent nižší než v roce 2009. Téměř polovina obyvatel (56 %) ve věku 16-84 let žije ve vlastním samostatném domě nebo dvojdomku, 44 % žije v mnohabytových domech. Počet bytů v samostatných domech nebo dvojdomcích dosáhlo čísla 2 milióny koncem roku 2010. Okolo dvou a půl milionů bytů se nachází v mnohabytových domech. Průměrná cena 97 000 prodávaných bytů v osobním vlastnictví vzrostla o 9,5 % koncem roku 2010. V roce 2010 žilo 8 016 000 osob v městských oblastech. To odpovídá 85 % z celé populace Švédska, kteří žijí na pouhých 1,3 % celkové rozlohy Švédska.
4.5. Zemědělství – vývoj, struktura
Zemědělství a lesnictví obstarává asi 0,5 % tvorby HDP (r. 2004; v roce 1993 ještě 1,0 %) a zaměstnává méně než 2 % pracujících. V poslední dekádě se počet farem snížil a jejich průměrná výměra vzrostla, zejména v důsledku aplikace dotační politiky EU. V současnosti převažují rodinné farmy, kombinace zaměstnání na částečný úvazek s prací na rodinné farmě se stala ve Švédsku běžným jevem. Asi 55 % hospodářství vyžaduje ročně méně než 800 hodin práce. Průměrný věk farmářů je vysoký, 69 % je starších než 50 let. Tři čtvrtiny rodinných podniků se zabývají jak zemědělstvím, tak lesnictvím.
Polovina švédského území (55 %) je pokryta lesy a pětinu tvoří vodní toky a jezera. Plocha kultivované půdy představuje asi 8 % celkové rozlohy Švédska. Podmínky pro pěstování plodin jsou v různých částech země velmi rozdílné – na jihu Švédska je sezóna o 100 dní delší než na severu. Proto pouze v oblastech jižního a středního Švédska převládá produkce obilovin, jinde dominuje živočišná výroba. Pro severní oblast země jsou typická malá hospodářství založená na lesnictví s pouze malou výměrou orné půdy.
Rozdělení zemědělské půdy pro společnosti zapsané v Lantbruksregistret (zemědělském registru), v hektarech
|
|
20031 |
2005 |
2007 |
2010 |
2011 |
|
Obilí |
1 153 900 |
1 024 000 |
990 100 |
962 800 |
992 800 |
|
Z toho pšenice |
411 300 |
354 800 |
361 500 |
400 000 |
416 800 |
|
Ječmen |
368 500 |
378 600 |
326 700 |
318 800 |
327 800 |
|
Oves |
279 800 |
200 100 |
207 900 |
164 400 |
181 200 |
|
zbývající |
94 300 |
90 500 |
93 900 |
79 600 |
67 000 |
|
Luštěniny |
38 800 |
40 900 |
28 600 |
46 100 |
41 700 |
|
Krmivo pro dobytek |
965 000 |
1 066 900 |
1 127 600 |
1 194 700 |
1 195 300 |
|
Brambory |
30 500 |
30 500 |
28 400 |
27 200 |
27 700 |
|
Cukrová řepa |
50 100 |
49 200 |
40 700 |
37 900 |
39 600 |
|
Řepkový olej |
58 600 |
82 200 |
87 800 |
110 200 |
94 900 |
|
Ostatní plodiny2 |
42 700 |
54 900 |
53 800 |
67 200 |
63 000 |
|
Půda ležící ladem |
275 600 |
321 300 |
280 600 |
176 800 |
154 200 |
|
Nespecifikovaná orná půda3 |
41 400 |
31 600 |
8 200 |
10 500 |
9 800 |
|
Nevyužitá orná půda |
11 900 |
1 800 |
2 000 |
.. |
.. |
|
Celková plocha orné půdy |
2 668 600 |
2 703 100 |
2 647 700 |
2 633 500 |
2 618 900 |
|
|
|
|
|
|
|
|
Celková plocha pastvin |
494 400 |
513 500 |
489 300 |
451 900 |
446 900 |
|
Celková plocha zemědělské půdy |
3 163 000 |
3 216 600 |
3 137 000 |
3 085 400 |
3 065 800 |
1) Rok 2003 zahrnuje pouze podniky s alespoň 2,0 ha orné půdy.
2) Semena, lněné semínko, zahradní rostliny a všechny ostatní plodiny menšího významu.
3) Oblasti, které nelze rozdělit dle druhu plodiny.
4.6. Služby
V posledních dekádách zaznamenal sektor služeb podobně jako v celém rozvinutém světě bouřlivý rozvoj měřitelný jak vzrůstem zaměstnanosti v oboru (mezi lety 1960 a 2005 ze 2 mil. na 3,3 mil. zaměstnanců), tak podílu na tvorbě HDP. V roce 2010 a 2011 podobně jako celé národní hospodářství i tento sektor zaznamenal růst. Nápadný růst byl zejména v oboru obchodních služeb a v oboru ostatní služby.
Růst odvětví služeb v letech 2006 – 2011 (%, stálé ceny)
|
|
2006 |
2007 |
2008 |
2009 |
2010 |
2011 |
|
Velko- a maloobchod |
4,0 |
4,6 |
-0,1 |
-6,6 |
8,5 |
4,9 |
|
Obchodní služby |
14,5 |
7,8 |
-0,7 |
-7,4 |
8,6 |
8,4 |
|
Domácí služby |
5,1 |
5,8 |
5,4 |
1,0 |
6,0 |
5,5 |
|
Ostatní služby |
0,7 |
3,1 |
1,4 |
-7,3 |
5,4 |
5,1 |
|
Finanční služby |
5,4 |
1,6 |
-0,7 |
1,9 |
2,5 |
2,6 |
|
Realitní služby a pronájmy |
9,8 |
-0,8 |
5,6 |
-1,2 |
0,8 |
2,3 |
|
Služby celkem |
6,3 |
3,9 |
2,1 |
-4,0 |
4,8 |
5,0 |
Zdroj: Konjunkturní institut
4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)
4.7.1 Komunikace a spoje
Kvalita infrastruktury (dopravních cest a telekomunikací) je ve Švédsku na velmi vysoké úrovni a do sektoru nepřetržitě proudí investice. Švédsko je v popředí vyspělých zemí z hlediska rozšíření využívání mobilních telefonů, počítačů a internetu.
Dopravní infrastruktura:
- 98 400 km veřejných silnic (spravovaných státní organizací Trafikverket - www.trafikverket.se) a 46 500 km komunálních a místních silnic
- 75 900 km soukromých silnic se státní podporou, 32 000 km cyklistických a turistických stezek pod správou municipalit
- 15 700 mostů a 36 přívozů/trajektů pod správou státní organizace Trafikverket
- 50 km dálnic s rychlostním limitem 120 km/h, 5 400 km dálnic s limitem 110 km/h, 24 450 km silnic s limitem 90 km/h, 60 650 km pro rychlost do 70 km/h
- 7 600 km komunikací s rychlostním limitem 50 km/h, 250 km do 30 km/h
- 4 264 tis. používaných osobních automobilů (2007)
- 0,48 automobilu/1 obyvatele
- 17 000 km železnic (standardní a úzký rozchod; asi 90 % státních ve správě státní organizace Trafikverket - www.trafikverket.se)
- 485 obchodních lodí s tonáží od 100 tun bylo registrováno k 31.12.2006 pod švédskou vlajkou (roční kapacita 3 423 mil. brutto tun-dní), z toho pro více než třetinu byl domovským přístavem Göteborg, 116 lodí bylo rybářských
- 2 614 registrovaných letadel nad 2 tuny vzletové hmotnosti (z toho 60 od 25 do 100 tun, 7 od 100 tun výše) – údaje k 31.12.2006
- 52 letišť pro civilní linkovou a charterovou přepravu (většina může přijímat velká dopravní letadla, 16 se využívá v mezinárodním provozu); 13 letišť je řízeno státem přes společnost Swedavia, 15 z nich a dvě vojenská jsou využívaná i pro civilní provoz, ostatní letiště patří místním správám nebo privátním společnostem
- 88 % obyvatel je připojeno k internetu, ve věkové skupině 16–44 let to je 90 %, přes 80 % mezi 65 a 74 lety, ale pouhých 40 % ve skupině 65-74 let
- přes 88 % obyvatel mezi 16 a 74 lety bylo připojeno k vysokorychlostnímu internetu (broadband)
Švédská národní poštovní a telekomunikační agentura (PTS) je vládní organizací v oblasti poštovních a telekomunikačních služeb (www.pts.se). Základním cílem je zajišťování funkčnosti poštovního telekomunikačního trhu. Podporuje zdravou konkurenci, dohlíží na cenové trendy a snaží se především hájit zájmy spotřebitelů. Činnost PTS pokrývá mimo jiné i oblast krizového managementu a zajišťuje potřeby postižených osob. Vláda uvažuje o privatizaci poštovní služby po spojení s dánskou sesterskou firmou.
Důležitou organizací je Národní švédská dopravní a telekomunikační agentura (SIKA) www.sika-institute.se, která pro vládu připravuje analytické materiály, vydává statistické přehledy a předpovídá trendy v sektorech dopravy a telekomunikací.
4.7.2 Energetické zdroje a spotřeba
Švédsko patří k zemím s vysokou spotřebou elektřiny na hlavu, což je přetrvávající důsledek státní politiky podpory využívání elektřiny jako zdroje tepla pro vytápění jak komerčních tak bytových objektů z doby před ropnou krizí. Po prudkém růstu spotřeby elektřiny v 70. a 80. letech (více než 4 % ročně) se růst ustálil na cca 0,5 % ročně. V roce 2009 a 2010 byla vzhledem k nižším zimním teplotám spotřeba elektřiny o 20 % vyšší než v předchozích letech.
Švédsko je příkladem účinně liberalizovaného trhu s elektřinou, který patří k nejméně regulovaným v rámci OECD. Reforma trhu v předchozí dekádě přinesla snížení instalovaných generačních kapacit, především na úkor tepelných elektráren. Rezervní kapacita tak klesla o asi 20 % (1996-2000) a švédská energetická soustava se stala citelně zranitelnější. Zvýšilo se totiž riziko výpadku dodávek při selhání některého velkého zdroje v zimní špičce. Švédská energetická společnost se proti takovým případům pojistila podepsáním smluv o výpomoci v krizové situaci s významnými výrobci elektřiny (mimořádnými dodávkami) a odběrateli (snížením odběru). Od roku 2008 se energetická rovnováha stala zcela záležitostí fungování trhu.
Struktura zdrojů elektrické energie je podobná jako v ostatních skandinávských zemích: asi 89 % výroby elektrické energie zajišťují jaderné (42 %) a vodní (47 %) elektrárny, zbytek dodávají elektrárny založené na spalování fosilních a obnovitelných paliv a na využívání větrné energie. Stále roste podíl biopaliv. Oproti předchozím letům se změnila struktura zdrojů energie – díky vyšším srážkám prudce vzrostl podíl hydroelektráren na úkor jak jaderných (postupné uzavření elektrárny Barsebäck) tak tepelných (v důsledku zavedení systému obchodu s emisemi) elektráren. Struktura zdrojů obvykle kolísá i v průběhu roku v souvislosti s průběhem spotřeby. Na té se významně podílí topení v zimním období, kdy se v hydroelektrárnách využívají zásoby vody akumulované v létě ve vodních nádržích. Nižší spotřeba v létě umožňuje údržbu odstavených nukleárních zdrojů.
Jaderná energie se dosud podílela asi jednou polovinou na švédské produkci elektřiny a třetinou na celkové energetické bilanci. Jaderné a vodní elektrárny jsou nejdůležitějším zdrojem energie ve Švédsku. Švédsko tak zaujímá vedoucí postavení ve světě v produkci elektřiny z jádra na hlavu. Jde o téma, na něž je švédská veřejnost citlivá. V roce 1980 rozhodlo referendum o pokračování jaderného programu, ještě před černobylskou katastrofou pak parlament přijal zákon o postupném odstavení atomových elektráren, jež mělo být dokončeno do roku 2010. Nový zákon z roku 1997 zrušil tento pevný termín, ale delegoval pravomoc k rozhodování, které zdroje a v jakém termínu odstavit, na vládu. V roce 1999 byla odstavena elektrárna Barsebäck 1, ukončení provozu reaktoru Barsebäck 2 následovalo 31.5.2005. Zároveň se zvyšuje výroba elektřiny ve zbývajících reaktorech. Jaderné elektrárny vyprodukovaly v roce 2011 asi 43 % veškeré energie a vodní elektrárny asi 45 %. Větrné elektrárny vyprodukovaly asi 4 % celkové energie v roce 2011. Elektrárny založené na spalování fosilních a obnovitelných paliv v roce 2011 vyprodukovaly 8 % celkové energie.
Vláda se snaží podporovat rozšiřování užívání obnovitelných zdrojů energie pomocí systému obchodování s tzv. zelenými certifikáty, vydávanými producentům elektřiny, složitého systému zdanění výroby i spotřeby energie (daně z energie, oxidu uhličitého, oxidů dusíku a síry) a dalších finančních nástrojů, nepřímo k tomuto cíli přispívá i systém obchodování s emisními povolenkami. Snižování spotřeby energie v zemi vláda stimuluje programy podpory energetické efektivity průmyslu, úspor energie v budovách apod.
Přepočet faktorů pro efektivní vyhřívání
|
Palivo |
Fyzické množství |
MWh |
GJ |
|
Lesní štěpka |
1 tuna |
2,00-4,00 |
7,20-14,4 |
|
Rašelina |
1 tuna |
2,50-3,00 |
9,00-11,0 |
|
Pelety, brikety |
1 tuna |
4,50-5,00 |
16,0-18,0 |
|
Dřevěné uhlí |
1 tuna |
7,56 |
27,2 |
|
Koks |
1 tuna |
7,79 |
28,1 |
|
Jaderné palivo |
1 tuna |
11,6 |
41,9 |
|
Ropa |
1 m3 |
10,1 |
36,3 |
|
Ropný koks |
1 tuna |
9,67 |
34,8 |
|
Asfalt, silniční oleje |
1 tuna |
11,6 |
41,9 |
|
Mazací oleje |
1 tuna |
11,5 |
41,4 |
|
Motorový benzín |
1 m3 |
9,10 |
32,7 |
|
Letecký benzín |
1 m3 |
9,08 |
32,7 |
|
Lehký benzín |
1 tuna |
8,74 |
31,5 |
|
Ropná nafta |
1 m3 |
9,34 |
33,6 |
|
Petrolej a jiné střední oleje |
1 tuna |
9,58 |
34,5 |
|
Ostatní petroleje |
1 m3 |
9,54 |
34,3 |
|
Nafta a topný olej č. 1 |
1 m3 |
9,80 |
35,3 |
|
Husté topné oleje č. 2 - 5 |
1 m3 |
10,6 |
38,1 |
|
Propan a butan |
1 tuna |
12,8 |
46,0 |
|
Svítiplyn, koksárenský plyn |
1000 m3 |
4,64 |
16,7 |
|
Zemní plyn č. 1 |
1000 m3 |
11,0 |
39,6 |
|
Vysokopecní plyn |
1000 m3 |
0,93 |
3,35 |
|
Etanol |
1 m3 |
5,90 |
21,2 |
|
Bioplyn |
1000 m3 |
9,70 |
34,9 |
|
FAME |
1 m3 |
9,17 |
33,0 |
|
Zásobování energií a využívání energie ve Švédsku v roce 2010, vyjádřeno v TWh |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Zásobování/dodávání |
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Celkem dodávaná energie |
TWh |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Ropa a ropné produkty |
187 |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Zemní plyn, svítiplyn |
18 |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Uhlí a koks |
26 |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Biopaliva, rašelina a odpady |
141 |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Tepelná čerpadla |
5 |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Vodní elektrárny |
67 |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Jaderné elektkrárny |
166 |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Větrné elektrárny |
3 |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Dovoz a vývoz elektřiny |
2 |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Celkem |
616 |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Použití |
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Ztráty a využití pro neenergetické účely |
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Mezinárodní letecká doprava |
8 |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Zahraniční námořní doprava |
23 |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Neenergetické účely |
19 |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Konverzní a distribuční ztráty |
46 |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Konverzní ztráty v jaderné energii |
108 |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Celkem |
205 |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Celková konečná spotřeba rozdělena na nosiče energie |
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Ropné produkty |
117 |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Zemní plyn, svítiplyn |
8 |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Uhlí, koks |
16 |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Biopaliva, rašelina a odpady |
79 |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Elektřína |
132 |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Dálkové teplo |
60 |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Celkem |
411 |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Celková konečná spotřeba, ztráty a jiné neenergetické účely |
616 |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Zdroj: Energimyndigheten a SCB
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Poznámka: Podrobné statistiky bývají uveřejňovány nepravidelně.
4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc
Švédsko patří dlouhodobě mezi nejštědřejší dárce v rámci mezinárodní rozvojové spolupráce (dříve pomoci). Obecným cílem švédské rozvojové spolupráce je pomoci chudým lidem zlepšit jejich životní podmínky.
V roce 2007 přehodnotila vláda koncepci rozvojové politiky z hlediska její efektivity a reálného přínosu pro příjemce pomoci. Výsledkem této analýzy bylo rozhodnutí o soustředění pomoci v dalším období na menší počet prioritních zemí, z nichž ve 12 (9 afrických, 2 asijské a Bolívie) se bude rozvíjet dlouhodobá koncepční spolupráce zaměřená na potírání chudoby a rozvoj demokracie, ve 12 zemích postižených konflikty a jejich následky (6 afrických, 4 asijské, 2 latinskoamerické) bude Švédsko pomáhat s rekonstrukcí a mírovým procesem.
Celková rozvojová pomoc SE v roce 2010 činila 31,434 miliardy SEK. Z této částky činily bilaterální rozvojové spolupráce řízeny organizací SIDA asi 50 %.
Asi polovina švédské rozvojové pomoci je poskytována prostřednictvím multilaterálních organizací. Hlavně pomocí různých rozvojových orgánů OSN, World Bank Group, regionálními rozvojovými bankami a Evropskou komisí.
Švédsko je jednou ze zemí, které berou úkol OSN snížit do roku 2015 světovou chudobu na polovinu jako prestižní úkol.
Základní strategické cíle teritoriálního zaměření švédské mezinárodní rozvojové spolupráce:
- Afrika - snižování chudoby, zmírňování následků konfliktů, boj proti HIV/AIDS a hladu
- mír a bezpečnost - pomoc státům sužovaným konflikty a jejich následky
- demokracie a lidská práva - demokratický rozvoj v zemích s vážným deficitem demokracie
Ve švédské vládě je za otázky rozvojové pomoci zodpovědná ministryně pracující ve struktuře ministerstva zahraničních věcí. Mezinárodní projekty a humanitární pomoc jsou realizovány prostřednictvím MZV a mezinárodních organizací (zejména agentur OSN a EU), nevládních a církevních organizací. Realizace vládních projektů je svěřena do péče agentury pro rozvojovou pomoc SIDA (www.sida.se). Ta přímo rozděluje asi polovinu částky určené ve státním rozpočtu na rozvojovou spolupráci. Investice do rozvojových projektů realizuje vláda prostřednictvím státního rizikového fondu Swedfund.
Švédsko klade velký důraz na sociální stránku rozvoje. Pro toto volební období vytyčila švédská vláda tyto prioritní tematické oblasti:
- demokracie a lidská práva
- životní prostředí a klima
- rovnost pohlaví a ženská role v rozvoji
Švédská rozvojová politika se skládá ze dvou částí: společně přijatá "Politika pro globální rozvoj", PGU, a rozvojová spolupráce, nebo pomoc. PGU má za cíl, aby všechny politické oblasti ve SE spolupracovaly na dosažení společného cíle, kterým je spravedlivý a udržitelný globální rozvoj.
Švédská bilaterální rozvojová spolupráce byla v roce 2010 rozdělena do hlavních odvětví, v celkové výši 15.413 mld. SEK:
|
Odvětví |
Částka v miliónech SEK |
Podíl v % |
|
Demokracie, lidská |
4 227 |
28 |
|
Humanitární pomoc |
2 658 |
17 |
|
Zdraví |
1 384 |
9 |
|
Trvale udržitelný rozvoj společnosti |
1 266 |
8 |
|
Výzkum |
966 |
6 |
|
Vzdělání |
885 |
6 |
|
Rozpočtová podpora pro |
863 |
6 |
|
Ostatní |
666 |
4 |
|
Zemědělství a lesnictví |
662 |
4 |
|
Životní prostředí |
643 |
4 |
|
Rozvoj trhu |
619 |
4 |
|
Konflikt, mír a bezpečnost |
575 |
4 |
Zdroj: SIDA
Největší bilaterální pomoc SE v roce 2010
|
Stát |
v miliónech SEK |
Stát |
v miliónech SEK |
|
Tanzanie |
682,0 |
Haiti |
283 |
|
Afganistan |
642,1 |
Bangladéš |
251,1 |
|
Mozambik |
608,7 |
Burkina Faso |
260,5 |
|
Kongo |
479,2 |
Zimbabwe
|
218,7 |
|
Súdán |
419,4 |
Bolívie |
200,0 |
|
Západní pobřeží - Gaza |
394,9 |
Somálie |
199,7 |
|
Kenya |
343,2 |
Bosna-Hercegovina |
195,3 |
|
Uganda |
311,2 |
Guatemala |
194,4 |
|
Pákistán |
306 |
Mali |
189,9 |
|
Etiopie |
283,2 |
Ukrajina |
186,3 |
Zdroj: SIDA
Švédskou svou rozvojovou spoluprací podporuje zejména země v Africe, Asii a Latinské Americe.
SIDA – Styrelsen För Internationellt Utvecklingssamarbete (Organizace pro mezinárodní rozvojovou spolupráci) poskytuje zdroje a rozvíjí znalosti a zkušenosti.
Mnohostranná pomoc hrazena Úřadem vlády v průběhu roku 2010 v miliónech SEK:
OSN 4 458.8
Evropská Komise 1 867.8
EDF (Evropský rozvojový fond) 973.3
Rozvojové banky 2 631.5
Ostatní multilaterální organizace 1 495.3
Celkem: 11 426.6
Podpora prostřednictvím multilaterálních organizací hrazena přes organizaci SIDA v roce 2010 v miliónech SEK:
Z organizace SIDA bylo vyplaceno 7 227,5 miliard SEK do multilaterálních organizací na spolufinancování projektů a programů. Největší platby byly provedeny do UNDP (991,3 mil.SEK), World Bank Group (1 175,6 mil. SEK) a UNICEF (503,1 mil. SEK).
OSN 2 906,5
Evropská Rada a Evropská Komise 46,8
Rozvojové banky 1 721,6
Ostatní multilaterální organizace 619,3
Mezinárodní individuální organizace 1 873,8
Veřejný a soukromý sektor 59,5
Celkem: 7 227,5
OSN
Podstatná část švédské mezinárodní rozvojové spolupráce je poskytována prostřednictvím fondů a programů OSN zaměřených na snížení chudoby a podporu lidského rozvoje. OSN rovněž provádí a financuje rozvojové projekty v jednotlivých zemích, a na regionální a globální úrovni.
Rozvojová spolupráce EU
Jako člen EU Švédsko přispívá v rozvojové spolupráci EU, která je řízena EK.
Členské státy EU a EK dohromady vytvářejí největšího světového dárce, čímž tvoří 55 % veškeré rozvojové pomoci na světě. Základním cílem rozvojové spolupráce EU je snížení chudoby, předcházení konfliktům a umožnit rozvojovým zemím začlenit se do světového hospodářství.
Rozvojové banky
Asi třetina rozpočtu SE pro multilaterální rozvojovou spolupráci jde do Světové banky, regionálních rozvojových bank v Africe, Asii a Latinské Americe a do dalších rozvojových bank a fondů. Tyto banky se stále více zaměřují na rozsáhlé otázky rozvoje, se snižováním chudoby jako celkového cíle. Banky jsou ve vlastnictví vlád zemí dárců a příjemců.
Souhrnná teritoriální informace
- 1. Základní informace o teritoriu
- 2. Vnitropolitická charakteristika
- 3. Zahraničně-politická orientace
- >> 4. Ekonomická charakteristika země
- 5. Finanční a daňový sektor
- 6. Zahraniční obchod země
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
