- 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
- 5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
- 5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
- 5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
- 5.5. Daňový systém
5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
Švédská vláda při plnění základních jistot sociálního státu přikládá významnou úlohu sestavení rozpočtu a zároveň jeho korekcím. Na jaře prezentuje vláda parlamentu jarní návrh rozpočtu. Ve třetím čtvrtletí, resp. koncem měsíce září, je stěžejní domácí ekonomickou událostí pravidelná prezentace vládního návrhu rozpočtu na příští rok švédskému parlamentu.
Státním rozpočtem prochází i po reformách zaměřených na jeho zeštíhlení více než polovina HDP (55,6 %), což je jeden z nejvyšších indexů mezi státy OECD. V září 2011 vláda SE předložila parlamentu návrh státního rozpočtu na rok 2012. Prioritními opatřeními vlády jsou kompenzovat dopady krize, dlouhodobá podpora zaměstnanosti, růstu a posílení sociální péče, na jejichž realizaci budou v roce 2012 vyčleněny prostředky ve výši 15 mld. SEK a 17,3 mld. SEK v roce 2013. Vláda vytvořila rezervy v oblasti veřejných financí při zvládnutí horšího vývoje, v případě, že dluhová krize bude hluboká nebo trvalá s dopadem na švédskou ekonomiku.
Předkládané rozpočty vlády pravého středu F. Reinfeldta kladou důraz na podporu podnikání a zaměstnanosti v duchu programových priorit vlády. Zvýšený důraz na financování opatření v oblastech podpory rozvoje podnikání, integrace přistěhovalců, podpory zaměstnanosti, ochrany životního prostředí, zdravotnictví, školství a místního rozvoje je kompenzován postupným snižováním rozpočtových výdajů v sociální oblasti.
Rozpočet na rok 2012 byl založen na stejném politickém principu, se snahou snížit nezaměstnanost mladých osob a imigrantů. Hlavní opatření promítnutá do rozpočtu na rok 2012 a 2013 jsou:
Opatření zaměřená na zpomalení růstu nezaměstnanosti:
Investice do infrastruktury v letech 2012 a 2013 pomohou vytvářet nová pracovní místa a zajistí údržbu silniční a železniční sítě.
Opatření pro trvale vyšší růst a zaměstnanost (účelem je zlepšení podmínek pro zaměstnanost, růst a hospodářskou soutěž s cílem ochrany silné pozice země):
- Snížení sazby DPH pro restaurační a stravovací služby při vytváření pracovních míst pro mladé lidi a podporu podnikání
- Zlepšení podmínek pro podnikání a spoření
- Reformní balíček pro vzdělávání zaměřený na posílení prestiže učitelského povolání a dovednosti
- Opatření snižující závislost na finanční pomoci
- Opatření pro udržitelný růst ve všech regionech země
- Opatření na zlepšení úrovně inovací v ekonomice
Opatření pro sociální péči (účelem je zajištění sociálního systému a spravedlivé rozdělení zátěže na dluhové krize):
- Opatření na zlepšení kvality, dostupnosti a výběru zdravotních a sociálních služeb
- Úpravy reformy zdravotního pojištění ve smyslu 2011 Spring Fiscal Policy Bill
- Vyšší příspěvek na bydlení mladým lidem a rodinám s dětmi
- Vyšší příspěvek na bydlení pro penzisty
- Opatření pro humánní a právní zabezpečení migrační politiky
Opatření pro stabilní finanční systém:
- Vyšší zdroje pro finanční dohled - Finansinspektionen (the Swedish Financial Supervisory Authority)
- Snaha o zvýšení kapitálové přiměřenosti bank tak, aby se snížilo riziko selhání a aby se snížily náklady daňových poplatníků
Posouzení ekonomiky a prostoru pro reformy
Švédská ekonomika rostla rychleji v roce 2010 a po většinu roku 2011, a jak domácí poptávka, tak export byly nezbytné pro zotavení po finanční krizi. Na podzim roku 2011 zpomalil růst v Evropě, částečně v důsledku dluhové krize v některých zemích eurozóny, hlavně díky řeckému problému. Švédsko bylo dluhovou krizí eurozóny také ovlivněno a růst se na konci roku 2011 prudce zpomalil. Růst pro rok 2012 bude tedy slabý a vláda mění prognózy výše HDP z 1,3 % na 0,4 % pro rok 2012.
I když obavy z dluhové krize se nyní zmírnily, přesto bude růst v nadcházejících letech v Evropě stále slabý. Evropa je pro Švédsko největším vývozním trhem a dlouhotrvající nízká ekonomická aktivita v Evropě negativně ovlivňuje švédskou ekonomiku.
Oživení evropské ekonomiky se opět očekává až v roce 2014. Ve Švédsku je však nárůst ekonomiky očekáván již v roce 2013. Celkově se očekává, že švédská ekonomika poroste v průměru o 3,5 % za rok, během let 2013-2016.
Zaměstnanost
Slabší růst znamená, že situace na trhu práce se poněkud zhoršila. V roce 2012 se předpokládá nezaměstnanost 7,8%, přičemž později ještě posílí, a do roku 2015 se sníží na 5,5%. Očekává se, že nabídka pracovních sil se bude nadále zvyšovat s rostoucím počtem obyvatel v produktivním věku.
K financování opatření v oblasti zaměstnanosti bylo v předchozích letech určeno 17 mld. SEK k opatření proti vysoké nezaměstnanosti mladých osob, a to snížením daně pro zaměstnavatele zaměstnávající osoby do věkové hranice 26 let.
Státním rozpočtem prochází cca 56 % daňových a obdobných příjmů státu (viz následující tabulka), asi třetina naplňuje místní a regionální rozpočty a zbytek peněz vybraných státem financuje penzijní systém. Podíl daní na HDP, který je v mezinárodním měřítku značný, se díky reformnímu úsilí vlády pravého středu soustavně snižuje (2009 – 46,3 %, 2010 – 45,3 %, 2011 – 44,2 %). Konjunkturní institut předpokládá, že podíl příjmů státu (tj. nejen státního rozpočtu, ale všech složek vládního systému) na vytvořeném HDP, který činil v roce 2011 49,6 %, bude v letech 2012-2014 setrvávat na podobných hodnotách (viz tabulka). Výše daňového podílu je do jisté míry ovlivněna tím, že zdanění podléhají na rozdíl od srovnatelných zemí i sociální dávky a penze, což tento statistický údaj zvyšuje asi o 4 %.
Struktura systému veřejných financí v období 2008-2014, v mld. SEK
(2008-2011 výsledek, 2012-2014 prognóza)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||
|
|
|
2008 |
2009 |
2010 |
2011 |
2012 |
2013 |
2014 |
|
|
||
|
|
Příjmy |
1662 |
1612 |
1684 |
1735 |
1773 |
1837 |
1922 |
|
|
||
|
|
% HDP |
51,9 |
51,9 |
50,6 |
49,6 |
50,1 |
49,7 |
49,4 |
|
|
||
|
|
Daně a poplatky |
1480 |
1439 |
1510 |
1546 |
1583 |
1645 |
1727 |
|
|
||
|
|
% HDP |
46,2 |
46,3 |
45,3 |
44,2 |
44,7 |
44,5 |
44,4 |
|
|
||
|
|
Ostatní příjmy |
102 |
107 |
111 |
116 |
115 |
119 |
122 |
|
|
||
|
|
Výdaje |
1592 |
1642 |
1686 |
1731 |
1783 |
1824 |
1861 |
|
|
||
|
|
% HDP |
49,7 |
52,9 |
50,6 |
49,5 |
50,4 |
49,3 |
47,8 |
|
|
||
|
|
Ćisté zadlužení |
69 |
-30 |
-2 |
4 |
-10 |
13 |
60 |
|
|
||
|
|
% HDP |
2,2 |
-1 |
-0,1 |
0,1 |
-0,3 |
0,3 |
1,6 |
|
|
||
|
|
(Ústřední) vláda |
42 |
-26 |
-14 |
-5 |
-10 |
24 |
67 |
|
|
||
|
|
Penzijní systém |
31 |
5 |
6 |
19 |
6 |
-6 |
-2 |
|
|
||
|
|
Místní správa |
-4 |
-9 |
6 |
-10 |
-7 |
-5 |
-5 |
|
|
||
|
|
Zdroj: SCB a Ministerstvo financí |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
Podrobnější položková struktura rozpočtu vlády a její trendy jsou zřejmé z následující tabulky. Struktura příjmů a výdajů veřejných rozpočtů je komplikovaná, neboť značná část příjmů z daní neprochází státním rozpočtem. Jsou vybírány na regionální úrovni a slouží tak k financování činností, za niž jsou orgány regionální správy zodpovědné (školství, zdravotnictví, sociální služby).
|
Struktura státního rozpočtu v letech 2007–2011 v mld. SEK |
|||||
|
|
2007 |
2008 |
2009 |
2010 |
2011 |
|
příjmy |
863,7 |
901,3 |
709,5 |
779,5 |
863,4 |
|
daně a poplatky |
824 |
787 |
736 |
789 |
796 |
|
příjmy z kapitálu |
32 |
35 |
34 |
32 |
39 |
|
ostatní příjmy |
61 |
63 |
66 |
67 |
67 |
|
příjmy z vládních aktivit |
66,5 |
53,0 |
48,1 |
41,8 |
54,8 |
|
příjmy z prodeje majetku |
18,0 |
76,5 |
0,1 |
0,2 |
25,0 |
|
dotace EU apod. |
13,0 |
11,0 |
11,7 |
13,0 |
14,2 |
|
výdaje |
760,5 |
766,1 |
885,7 |
766,1 |
885,7 |
|
státní správa |
10,6 |
11,0 |
12,2 |
11,7 |
11,2 |
|
ekonomická a finanční správa |
11,2 |
11,4 |
12,0 |
12,1 |
12,9 |
|
daňová a celní správa |
9,7 |
9,4 |
9,4 |
9,4 |
9,9 |
|
justice |
30,6 |
32,7 |
33,6 |
35,5 |
37,2 |
|
mezinárodní spolupráce vč. rozvojové |
27,0 |
29,3 |
31,4 |
28,7 |
31,1 |
|
obrana, bezpečnost a mimořádné situace |
46,5 |
43,0 |
42,1 |
45,7 |
44,2 |
|
migrace, integrace a rovnost pohlaví |
9,6 |
11,1 |
11,8 |
12,3 |
12,6 |
|
zdravotnictví a sociální služby |
46,7 |
49,1 |
53,1 |
56,0 |
56,6 |
|
sociální zabezpečení nemocných, invalidů, seniorů a rodin s dětmi |
228,1 |
224,9 |
220,4 |
211,6 |
209,4 |
|
podpora pracovního trhu a studentů |
74,6 |
67,3 |
82,0 |
91,2 |
85,1 |
|
vzdělávání, věda a akademický výzkum |
41,8 |
44,1 |
48,9 |
53,3 |
53,7 |
|
kultura, média, náboženské komunity a volný čas |
10,1 |
10,1 |
10,3 |
11,3 |
12,0 |
|
výstavba, bydlení, místní rozvoj a ochrana spotřebitelů |
5,3 |
4,9 |
5,1 |
4,8 |
4,3 |
|
ochrana přírody, zelené technologie, zemědělství a potraviny |
19,8 |
21,2 |
21,6 |
22,6 |
21,1 |
|
doprava, komunikace a energetika |
46,5 |
63,6 |
43,6 |
42,5 |
41,8 |
|
průmysl a obchod |
4,3 |
12,8 |
6,6 |
8,5 |
5,4 |
|
příspěvky místní správě |
73,0 |
64,8 |
81,6 |
75,7 |
88,0 |
|
úroky |
47,3 |
48,2 |
36,5 |
23,4 |
34,5 |
|
příspěvky EU |
26,6 |
31,5 |
19,2 |
30,4 |
30,5 |
|
výdaje celkem |
769,2 |
790,3 |
781,3 |
763,0 |
766,9 |
|
saldo rozpočtu vlády |
103,2 |
135,2 |
-176,2 |
13,4 |
-22,3 |
Zdroj: Ministerstvo financí, vlastní výpočty
5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
|
|
||||||
|
mld. SEK |
2007 |
2008 |
2009 |
2010 |
2011 |
|
|
běžný účet |
269,5 |
281,7 |
232,7 |
229,4 |
251,9 |
|
|
obchod zbožím (FOB-FOB) |
116,8 |
101,4 |
107,9 |
82,4 |
82,4 |
|
|
obchod službami |
111,5 |
110,9 |
103,8 |
128,5 |
132,9 |
|
|
platby zaměstnancům |
-2,2 |
-2,1 |
-2,4 |
-1,9 |
-2,5 |
|
|
čistý příjem z investic |
76,5 |
113,7 |
60,8 |
64,9 |
83,5 |
|
|
příspěvky do/z EU |
-14,3 |
-20,2 |
-12,7 |
-18 |
-20 |
|
|
rozvojové granty |
-8,3 |
-8,4 |
-10,3 |
-9,7 |
-6,4 |
|
|
(ostatní) běžné převody |
-10,2 |
-13,6 |
-16,5 |
-16,8 |
-18 |
|
|
kapitálový účet |
-2,9 |
-5,2 |
-3,9 |
-4,7 |
-3,3 |
|
|
finanční účet |
-64,4 |
143,8 |
-81,9 |
-260,1 |
-293,1 |
|
|
přímé investice |
-72,7 |
44,8 |
-151,5 |
-139 |
-103,3 |
|
|
portfoliové investice, mimo finanční deriváty |
107,6 |
-199,7 |
479,0 |
141,3 |
169,7 |
|
|
finanční deriváty |
-7,5 |
16,1 |
-20,5 |
29,7 |
-18,4 |
|
|
ostatní investice |
-94,1 |
278,9 |
-277,2 |
-294 |
-336,7 |
|
|
rezervní aktiva |
2,2 |
3,7 |
-116 |
2,1 |
-4,5 |
|
|
opravné položky |
-202,2 |
-381,5 |
-132,8 |
35,5 |
44,6 |
|
Zdroj: www.riksbank.se, Konjunkturní institut
5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
Otázkami státního dluhu se zabývá zvláštní úřad spadající do kompetence Ministerstva financí. Úřad pro národní dluh (www.riksgalden.se) je výkonnou institucí, která na základě souhlasu parlamentu zplnomocňuje vládu k půjčkám na krytí deficitu státního rozpočtu. Úřad má devítičlennou radu, jejímiž 4 členy jsou poslanci parlamentu.
Další institucí, která se věnuje efektivnímu finančnímu managementu státních zdrojů, je Švédský národní úřad pro finanční management.
Podle Národní banky má na výši čistého zahraničního dluhu vliv metodika výpočtu hodnoty přímých zahraničních investic (PZI). Zatímco hodnota podílů (akcií) portfoliových investic se vykazuje v tržních cenách, akcie klasifikované jako PZI jsou vedeny v účetní, tedy nižší, hodnotě. Protože švédské PZI v zahraničí jsou vyšší než zahraniční ve Švédsku, je výsledná výše zahraničního dluhu neobjektivní. Od roku 2003 je výpočet vládního dluhu objektivizován zahrnutím derivátů, což znamená lepší reflexi podílu dluhu v zahraničních měnách. Všechny dluhové instrumenty se započítávají v nominálních hodnotách a celková inflační kompenzace je zahrnuta v dluhopisech, které jsou ovlivněny inflací.
V roce 2001 nastoupilo Švédsko cestu postupného oddlužování, k čemuž v posledních letech přispíval přebytkový státní rozpočet včetně využití výnosů z privatizace státních firem a majetkových účastí.
Státní dluh SE je 1 104 miliard SEK (29. 2. 2012). Vládní dluh tvořil na konci roku 2010 přibližně 35 % HDP. Pro srovnání s rokem 1985, kdy vládní dluh tvořil téměř 80 %, je to značný pokles. Přibližně 15 % ze vládního dluhu si SE půjčilo v cizí měně. V roce 2010 tvořily úrokové platby ze vládního dluhu 23 miliard SEK. Schodek ve státním rozpočtu byl 1 miliarda SEK. Na jednoho SE obyvatele je vládní dluh přibližně 122 000 SEK. SE si půjčilo něco přes 5 % vládního dluhu od soukromých osob.
Vývoj státního dluhu v letech 2007 – 2011 (v mld. SEK)
|
Rok |
2011 |
2010 |
2009 |
2008 |
2007 |
|
Nominální částka |
1 101 |
1 157 |
1 131 |
976 |
1 131 |
|
Aktuální kurz a náhrady inflace |
1 115 |
1 162 |
1 161 |
1 038 |
1 153 |
|
Ústřední vládní dluh |
1 158 |
1 188 |
1 197 |
1 129 |
1 176 |
|
Včetně dalších úvěrů a aktiv |
1 025 |
1 075 |
1 067 |
1 038 |
1 153 |
|
Tržní hodnota vládního dluhu |
1 288 |
1 269 |
1 276 |
1 223 |
1 232 |
|
Zdroj: Úřad pro národní dluh |
|
|
|
|
|
Nejdůležitějším instrumentem jsou nominální půjčky na privátním finančním trhu, převážně pokladní poukázky se splatností přesahující 1 rok. Zadlužení v cizích měnách, které v poslední době klesalo díky silné domácí měně a vládnímu úsilí o amortizaci dluhu, se opět skokově zvýšilo pravděpodobně kvůli oslabení měny (SEK).
5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
Švédsko má rozvinutý a po dobře zvládnuté krizi v 90. letech stabilizovaný bankovní sektor. Ke konci roku 2011 působilo na švédském trhu 114 bank, z toho 33 s omezeným ručením (v tom 1 pobočka zahraniční banky), 29 poboček zahraničních bank, 50 spořitelen a 2 družstevní banky. V roce 2010 byl počet poboček zahraničních subjektů 62.
- Národní švédská banka, Riksbanken (www.riksbank.se). Plní úlohu centrální banky a její funkce jsou totožné s funkcemi národních bank v zemích mimo eurozónu. První viceguvernérkou byla v letech. 2003 - 2007 Eva Srejber, původem z Československa.
- Skandinaviska Enskilda Banken (www.seb.se) je nejstarší činnou bankou, založila ji rodina Wallenbergů v roce 1856. Ze 77,4 % je vlastněna švédskými akcionáři, 10,7 % patří americkým vlastníkům a ostatní akcie vlastní mezinárodní kapitál. Operuje hlavně ve Švédsku (56,4 úvěrového portfolia), severských zemích, Německu (24.3 %) a baltských zemích.
- Swedbank (www.swedbank.se) je komerční bankou, která byla jako první švédská spořitelna založena již v r. 1820. Má rozsáhlé mezinárodní aktivity, především v baltských zemích (226 poboček) a na Ukrajině (164 poboček). Byla proto nejvíce ohrožena důsledky globální finanční krize.
- Nordea (www.nordea.com) je komerční bankou, která podobně jako SEB operuje kromě Švédska (24,9 % úvěrového portfolia) v ostatních severských (62,7 %) a baltských zemích. Základní jmění je cca 176 mld. €, obsluhuje 9,6 miliónu individuálních klientů a asi 930 000 právnických osob. S akciemi a.s. Nordea se obchoduje na burzách ve Stockholmu, Helsinkách a Kodani.
- Handelsbanken (www.handelsbanken.se) byla založena v r. 1871, vlastní 350 poboček v celé Skandinávii, Finsku a Velké Británii. Je to universální instituce poskytující služby v celém spektru od tradičních podnikových transakcí přes investiční bankovnictví až po životní pojištění
- Scandia (www.scandia.com) je největší švédskou spořitelnou s pobočkami ve 20 zemích. Byla založena v roce 1863.
- Ålandsbanken Sverige (www.alandsbanken.se), byla založena jako pobočka islandské banky Kaupthing Bank. V souvislosti s kolapsem islandské ekonomiky a problémy mateřské banky byla švédská pobočka, jež krizí postižena nebyla, v únoru 2009 odprodána finské bance Alandsbanken. Poskytuje především finanční služby v oblasti cenných papírů, investičního bankovnictví a správy rezerv.
Čtyři největší bankovní koncerny SE
|
Název banky |
Počet zaměstnaných osob |
Půjčky obecně |
Rozvaha (bilance) |
|
|
|
Celkem |
Z toho ve SE |
V miliardách SEK |
V miliardách SEK |
|
Nordea |
33 791 |
7 675 |
2 817 |
5 207 |
|
SEB |
20 717 |
8 545 |
1 075 |
2 180 |
|
Handelsbanken |
10 850 |
7 549 |
1 482 |
2 154 |
|
Swedbank |
19 542 |
8 960 |
1 187 |
1 716 |
Zdroj: Výroční zpráva jednotlivých bank
Významnou složkou finančního sektoru jsou hypotéční instituce, které spravují aktiva v objemu celkem 2.284 mld. SEK. Na švédském trhu jich působí šest, z toho tři největší jsou součástí velké bankovní skupiny (spravují celkem 81 % aktiv hypotéčního sektoru). Z celkového objemu úvěrů poskytovaných úvěrovým segmentem finančního trhu je 42 % poskytováno právě hypotéčními institucemi.
Ve Švédsku působí 468 pojišťoven a 35 poboček zahraničních pojišťovacích institucí. Většina pojišťoven je malých a specializovaných na neživotní pojištění. Struktura trhu je zřejmá z faktu, že 84 % investičních aktiv pojišťovacích institucí (celkem 2.724 mld. SEK) je spravováno 10 největšími z nich. Zvláštním oborem je penzijní pojištění, jímž se zabývá 78 pojišťovacích sdružení (aktiva 108 mld. SEK) a 2.200 penzijních nadací (166 mld. SEK). Dotace pojišťoven do HDP je okolo 1,2 %.
5.5. Daňový systém
Švédsko se jako země s dlouhou a hluboce zakořeněnou tradicí sociálního státu stalo zemí s mírou zdanění, která je jednou z nejvyšších na světě. Přestože vláda pravého středu od nástupu v r. 2006 učinila řadu reformních kroků směřujících ke snížení daňového zatížení (např. zrušení nejvíce kritizovaných majetkových daní - z nemovitostí, z majetku, darovací a dědická), ještě v roce 2008 získal stát ve formě daní podíl 49,7 % na vytvořeném HDP. Daňové podvody jsou velmi přísně trestány, placení daní sleduje daňová agentura.
Švédský daňový systém je relativně složitý a je předmětem kritiky OECD jak co do struktury, tak celkové výše daňové kvóty. Vyčerpávající popis by přesáhl formát STI. Odkazujeme proto na internetové stránky švédské daňové agentury Skatteverket (www.skatteverket.se), která každoročně publikuje daňovou ročenku.
5.5.1 Fyzické osoby
Výběr daní provádí stát a obce. Daně z příjmů fyzických osob jsou hlavně příjmem obcí. Individuální daň z příjmu se pohybuje podle trvalého bydliště mezi 28,89 % a 34,17 %. Státní daň odvádí pouze fyzické osoby s ročním příjmem nad 383.000 SEK (pro rok 2011) a 401.000 SEK (pro rok 2012), a to ve výši 20 % a při příjmu nad 538.800 SEK se daň zvyšuje o dalších 5 %. Povinný penzijní příspěvek činí 1 % z příjmu pod 380.200 SEK. Od započetí výdělečné činnosti má každý občan svůj vlastní daňový účet. Daně lze přiznat na formuláři, elektronicky nebo telefonicky. Na základě centrální evidence příjmů a majetku obdrží soukromý daňový subjekt od daňové agentury již vyplněné daňové přiznání a je-li s ním srozuměn, potvrdí je písemně či telefonicky.
5.5.2 Podniková daň
Sazba 26,3 % patří mezi nejnižší v zemích OECD (od 1.1.2009 byla snížena ze 28 %). Daně se odvádějí zálohově, což platí i pro zdanění příjmů zaměstnanců a DPH.
5.5.3 Daň z příjmu z dividend
U zahraničních akcionářů činí 30 %, ale může být snížena a platí pro ni mezistátní dohody o dvojím zdanění. Daň se nevybírá u rozdělených zisků podle oborů, ani se neuplatňuje při splácení úroků. Švédské licenční poplatky jsou zdaňovány ve formě zvláštního opatření vůči zahraničním příjemcům, pokud to není upraveno dohodou.Upuštění od daní z dividend u švédských subjektů vyžaduje souhlas 25 % akcionářů. Komplexní vyhláška reguluje výjimky pro zahraniční dividendy. (Pozn.: Tato oblast je právně velmi složitá, doporučuje se využít služeb některé z poradenských firem - viz např. internetový adresář.)
5.5.4 Daň z kapitálových zisků
V rámci daňové reformy pravicové vlády se daň z kapitálu v roce 2007 zvýšila ze 20 % na 30 %.
5.5.5 Pravidla pro zahraniční firmy - controlled foreign companies (CFC )
Legislativa ukládá řízení zahraničních společností podle švédského práva. Obecně se to týká firem operujících v daňových rájích a zemích s nízkými daněmi.
5.5.6 Pojištění a penze
Odvody na sociální pojištění, které platí zaměstnavatel, jsou odváděny ve výši cca 33 %. Dalších 7 % (polovinu částky lze odečíst) platí samotný zaměstnanec podle kategorií rozpětí. Zaměstnavatelé platí daň z penzijních prémií/závazků ve výši cca 24 %. Sociální a zdravotní pojištění je povinné a mnoho podniků platí svým zaměstnancům i důchodové připojištění a klíčovým zaměstnancům též soukromé zdravotní připojištění.
5.5.7 Daň z nemovitostí
V rámci daňové reformy byla tato daň od začátku roku 2008 zrušena a nahrazena místním poplatkem ve výši 6 362 SEK za rodinný dům resp. 0,75 % z jeho daňové hodnoty, pokud je tato částka nižší. Z nových domů (do 5 let) se poplatek neodvádí, dalších 5 let jen v poloviční výši (3 181 SEK / 0,375 %). V případě bytových domů o více bytových jednotkách se vybírá poplatek ve výši 1 200 SEK za byt resp. 0,4 % z jeho daňové hodnoty. Daň z kapitálových zisků uplatňovaná při prodeji bytových nemovitostí se zvýšila ze 20 na 22 %.
5.5.8 Daň z bohatství
V rámci daňové reformy byla tato daň v roce 2007 zrušena jako kontraproduktivní.
5.5.9 Daňová úleva pro zahraniční pracovní síly
Osoby, které jsou dočasně zaměstnány ve Švédsku, mohou požádat na zvláštním formuláři, který podává jejich zaměstnavatel, o určité úlevy a výjimky z placení daní a sociálních poplatků na dobu až 3 let. Úlevy se liší podle občanství (EU vs. ne-EU), podrobné informace k této složité problematice je třeba si vyžádat u švédských úřadů.
5.5.10 Daň z přidané hodnoty
Základní DPH činí 25 %. Švédsko má společně s Dánskem, Norskem a Maďarskem nejvyšší DPH v EU. Koncem roku 2001 rozhodl švédský parlament o zrušení povinnosti ustanovit švédského daňového zástupce, který ve Švédsku zastupoval firmu s nárokem na odpočet daně z přidané hodnoty. Zahraniční entity jsou nicméně nadále povinny jmenovat zástupce, pokud je daň uplatňována ve Švédsku. Rozhodnutí o zrušení daňového zástupce se výhradně týká obchodu se zeměmi EU a zeměmi, se kterými má Švédsko dohodu o výběru daní (např. Norsko). Od roku 2002 platí snížená daň 12 % na potraviny a potravinové suroviny (přísady) a ve výši 6 % na noviny, tiskoviny a knihy, přepravu osob a vstupné na některá kulturní představení. Nulová sazba se týká léků a některých finančních služeb.
5.5.11 Spotřební daň
Vybírá se za některé druhy dováženého zboží, např. alkohol, pohonné hmoty, tabák a energie. Daň z benzínu je srovnatelná s ostatními zeměmi EU, vyšší je daň z nafty na topení. Cena energií z fosilních zdrojů patří kvůli výši daní mezi nejvyšší v Evropě. Daně se podílejí až ze 71 % na prodejní ceně tabákových výrobků (z toho DPH 20 % a spotřební daň asi 51 %. V rámci daňové reformy se daňové zatížení tabákových výrobků v roce 2006 zvýšilo o 210 %.
Daňové zatížení alkoholických nápojů
Vzhledem k výši zdanění je situace u alkoholických nápojů pro české vývozce zajímavá, proto uvádíme tabulku daní a maloobchodních cen základních druhů alkoholických nápojů. Ve Švédsku je zdanění alkoholu obzvláště vysoké z důvodu ochrany veřejného zdraví a morálky. Výše spotřební daně se řídí obsahem alkoholu v nápoji. V případě „tvrdého" alkoholu je sazba 501,41 SEK z litru čistého etylalkoholu. Na vína s obsahem alkoholu 8,5–15 % se vztahuje daň 21,58 SEK/litr. Silnější pivo (3,5 % a více) podléhá dani ve výši 1,66 SEK/litr. Slabší pivo (v úvahu přichází pouze 2,8 % odpovídající přibližně našemu sedmistupňovému pivu) se spotřební daní nezdaňuje a prodává se volně mimo státní monopol.
Také spotřební daně na alkoholické nápoje se v roce 2008 změnily - u vína směrem dolů, u piva v důsledku přizpůsobení směrnicím EU nahoru.
|
Daně a maloobchodní ceny alkoholických nápojů |
||||||
|
|
lihoviny 40 % 0,7 l |
víno do 15 % 0,75 l |
pivo 5,2 % 0,5 l |
|||
|
|
SEK |
% ceny |
SEK |
% ceny |
SEK |
% ceny |
|
cena před zdaněním |
42,81 |
18 |
39,44 |
56 |
6,50 |
50 |
|
spotřební daň |
140,39 |
62 |
16,56 |
24 |
3,82 |
30 |
|
DPH |
45,80 |
20 |
14,00 |
20 |
2,58 |
20 |
|
maloobchodní cena |
229,00 |
100 |
70,00 |
100 |
12,90 |
100 |
Zdroj: Swedish Tax Agency
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
