- 7.1. Smluvní základna
- 7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka
- 7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
- 7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)
- 7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
- 7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci
- 7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
- 7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
- 7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR
7.1. Smluvní základna
- Smlouva mezi Belgickým královstvím,...Švédským královstvím, ... a Českou republikou, ... o přistoupení České republiky,... k Evropské unii. Smlouva byla podepsána 16. 4. 2003 v Athénách, vstoupila v platnost 1. 5. 2005
- Dodatkový protokol k Evropské dohodě o obchodu textilními výrobky mezi EHS a ČR, parafovaný 7. 12. 1995, doplněný dohodou sjednanou formou výměny dopisů mezi ES a ČR v souvislosti se vstupem Švédska, Finska a Rakouska do EU.
- Protokol o úpravách obchodních aspektů Evropské dohody mezi ČR na straně jedné a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé s ohledem na vstup Rakouska, Finské republiky a Švédského království do Evropské unie a na výsledky jednání o zemědělství v rámci Uruguayského kola včetně zlepšení stávajícího preferenčního režimu (Brusel, 27. 10. 1998).
- Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Švédským královstvím o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku ze dne 6. 2. 1979 (9/1981Sb.).
- Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Švédským královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic, která vstoupila v platnost 13. 11. 1990 na dobu 20 let. Pozn. ČR navrhla ukončení platnosti této Dohody vzhledem k potřebě harmonizace s legislativou EU.
- Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Švédského království o vzájemné spolupráci v celních otázkách podepsaná dne 24. června 1995, která vstoupila v platnost dne 10. 9. 1996 (249/1996 Sb.).
7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka
|
Bilance vzájemné obchodní výměny |
||||||||
|
mil. USD |
2005 |
2006 |
2007 |
2008 |
2009 |
2010 |
2011 |
2011/10 % |
|
vývoz |
1 194 |
1 512 |
2 201 |
2 565 |
1 762 |
2 155 |
2 651 |
+23 |
|
dovoz |
1 280 |
987 |
1 349 |
1 369 |
978 |
1 167 |
1 385 |
+18,7 |
|
obrat |
2 474 |
2 498 |
3 550 |
3 934 |
2 740 |
3 322 |
4 036 |
+21,5 |
|
bilance |
-86 |
+525 |
+852 |
+1 196 |
+784 |
+988 |
+1 266 |
+28,1 |
Zdroj: MPO / ČSÚ
Vývoz českého zboží do Švédska po několika letech výrazného růstu zpomalil již v roce 2008 (v CZK +1,29 %; USD +19,88 %), v důsledku globální krize pak v roce 2009 poklesl (v CZK minus 24,0 %; USD -31,3 %; dle švédských statistik v SEK –19 %). O mnoho lépe nedopadl ani vývoz opačným směrem. Český dovoz po stagnaci v roce 2008 (v CZK -13,68; USD +2,09) poklesl v roce 2009 na úroveň roku 2006 (v CZK -20,6; USD -28,6; dle švédských statistik v SEK stejně jako u vývozu -19 %). Rostoucí negativní vliv globální krize na vzájemnou obchodní výměnu je tedy zřejmý přes určitou deformaci statistik vlivem směnných kursů. V první polovině roku 2010 se již projevilo počínající zotavování obou ekonomik růstem všech statistických ukazatelů vzájemné obchodní výměny, z českého hlediska potěšitelný je především opětovný výrazný růst exportu. Na růstu jak vývozu tak dovozu se podílely stejným dílem všechny tradiční výrobní obory.
Podíl dovozu z ČR na švédském trhu byl v porovnání s rokem 2009 (1,3 %) v roce 2011 a 2010 o něco vyšší (1,6 %), podíl ČR na švédském exportu se rovněž mírně zvýšil (z 0,7 % na 0,9 %).
Švédská statistika, přestože se kvůli rozdílům v metodice numericky liší, závěry ohledně vývojových trendů potvrzuje.
|
Bilance vzájemné obchodní výměny - švédská statistika |
||||||
|
mil. SEK |
2007 |
2008 |
2009 |
2010 |
2011 |
změna % |
|
vývoz z ČR (dle země odeslání) |
12 008 |
13 949 |
10 873 |
12 471 |
13 673 |
10 |
|
- podíl na celkovém švédském dovozu (%) |
1,19 |
1,3 |
1,25 |
1,2 |
1,24 |
--- |
|
dovoz do ČR |
7 610 |
7 592 |
6 186 |
7 827 |
8 058 |
3 |
|
- podíl na celkovém švédském vývozu (%) |
0,68 |
0,7 |
0,63 |
0,7 |
0,67 |
--- |
|
obrat |
19 618 |
21 541 |
17 059 |
20 298 |
21731 |
7 |
|
bilance (z hlediska ČR) |
+4 398 |
+6 357 |
+4 687 |
+4 644 |
+5 615 |
21 |
|
kurs SEK/USD (celoroční průměr) * |
6,76 |
6,58 |
7,65 |
6,72 |
6,49 |
-3,5 |
Zdroj: Exportradet, * Riksbank, vlastní výpočty
7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
|
Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR za leden-prosinec 2011 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
V Ý V O Z |
D O V O Z |
B I L A N C E |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
2010 |
2011 |
index |
2010 |
2011 |
index |
2010 |
2011 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
mil. Kč |
% |
mil. Kč |
% |
11/10 |
mil. Kč |
% |
mil. Kč |
% |
11/10 |
mil. Kč |
mil. Kč |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Celkový zahraniční obchod ČR |
2 532 797 |
100,0 |
2 866 123 |
100,0 |
113,2 |
2 411 557 |
100,0 |
2 674 696 |
100,0 |
110,9 |
121 240 |
191 427 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
0 Potraviny a živá zvířata |
76 266 |
3,0 |
91 426 |
3,2 |
119,9 |
112 559 |
4,7 |
122 255 |
4,6 |
108,6 |
-36 293 |
-30 829 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
1 Nápoje a tabák |
16 781 |
0,7 |
17 273 |
0,6 |
102,9 |
14 373 |
0,6 |
16 377 |
0,6 |
113,9 |
2 408 |
896 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
2 Suroviny nepoživatelné, |
75 908 |
3,0 |
80 919 |
2,8 |
106,6 |
64 648 |
2,7 |
80 321 |
3,0 |
124,2 |
11 260 |
598 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
bez paliv |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
3 Minerální paliva, mazadla |
93 874 |
3,7 |
107 419 |
3,7 |
114,4 |
231 447 |
9,6 |
283 162 |
10,6 |
122,3 |
-137 573 |
-175 743 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
a příbuzné materiály |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
4 Živočišné a rostlinné oleje |
4 592 |
0,2 |
4 772 |
0,2 |
103,9 |
4 073 |
0,2 |
5 841 |
0,2 |
143,4 |
519 |
-1 069 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
a tuky |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
5 Chemikálie |
164 213 |
6,5 |
180 784 |
6,3 |
110,1 |
257 351 |
10,7 |
292 746 |
10,9 |
113,8 |
-93 138 |
-111 962 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
6 Tržní výrobky tříděné hlavně |
435 348 |
17,2 |
507 616 |
17,7 |
116,6 |
430 281 |
17,8 |
486 089 |
18,2 |
113,0 |
5 067 |
21 527 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
dle druhu materiálu |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
7 Stroje a přepravní zařízení |
1 382 306 |
54,6 |
1 560 253 |
54,4 |
112,9 |
1 046 030 |
43,4 |
1 118 667 |
41,8 |
106,9 |
336 276 |
441 586 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
8 Různé průmyslové výrobky |
280 531 |
11,1 |
312 178 |
10,9 |
111,3 |
247 443 |
10,3 |
263 847 |
9,9 |
106,6 |
33 088 |
48 331 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
9 Nespecifikováno |
2 978 |
0,1 |
3 483 |
0,1 |
117,0 |
3 352 |
0,1 |
5 391 |
0,2 |
160,8 |
-374 |
-1 908 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Zdroj: MPO - odbor ekonomických analýz , ČSÚ
Komoditní struktura zahraničního obchodu ČR se Švédskem |
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Zdroj: www.scb.se
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Struktura hlavních českých vývozních komodit je v posledním období ustálená. Exportu dominují strojírenské výrobky, zejména osobní automobily a autodíly, kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat, napájecí zařízení, stroje pro speciální odvětví, elektrické stroje a zařízení, rozhlasové, televizní přijímače, gramofony a magnetofony. Celkově obstarávají strojírenské komodity pravidelně asi ¾ exportu. Druhým nejdůležitějším vývozním odvětvím je kovozpracující průmysl, především válcované výrobky ze železa a oceli, železné a ocelové dráty, roury a trubky. Z potravinářských výrobků se na švédském trhu dobře daří českému pivu, jehož všechny známější značky jsou zde přítomny.
7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)
Přes velmi dobré výsledky naší obchodní bilance se Švédskem posledních let existují stále nevyužité možnosti rozšiřování českých exportů do této země. Na druhé straně zkušenosti ukazují, že některé české exportní obory nemají na švédském trhu velkou naději na úspěch a snaha o jejich prosazení bude vyžadovat soustředěné marketingové úsilí vývozců.
Zavedenou značkou na trhu je Škoda. Dobrého postavení Škody Auto vyžívají firmy, které vyrábějí automobilové komponenty a doplňky (tzv. after sales).
Škoda je pojem nejen v automobilovém průmyslu, ale představuje značku kvality obecně ve strojírenském odvětví. Získání významných zakázek pro výrobce energetických komponentů a subdodavatele projektových akcí je ovšem závislé hlavně na globální strategii mezinárodních dodavatelských firem a vlastníků potenciálních českých subdodavatelů.
Šanci uplatnit se na švédském trhu mají určitě firmy nabízející ekologické výrobky a technologie, protože ochranu životního prostředí považují Švédové za svoji hlavní prioritu a vláda podporuje zavádění energeticky úsporných technologií a materiálů a především obnovitelných zdrojů energie a paliv.
Dalšími obory, kde by mohli mít čeští výrobci dobré vyhlídky k uplatnění na švédském trhu, patří obráběcí stroje, zdravotní technika, kabely, díly a materiály pro výrobu nábytku, sanitární předměty, nástroje a nářadí, vánoční ozdoby, hračky, dekorativní a dárkové předměty. Řadu příležitostí mají subdodavatelé pro automobilový, strojírenský a stavební průmysl. Velmi dobrý ohlas účasti českých firem na subdodavatelském veletrhu Elmia Subcontractor naznačuje, že české firmy se mohou v tomto segmentu prosadit, ať již budou nabízet kovové či plastové díly nebo elektroniku.
České firmy, které by byly schopné nabídnout subdodávky stavebních prací, by se zde mohly prosadit v souvislosti s vládními investicemi do rozvoje infrastruktury, kdy se objevuje řada tendrů na dodávky stavebních prací na výstavbu a rekonstrukci silniční a železniční sítě včetně subdodávek tunelů, mostů či rozvodů elektřiny. Řadu příležitostí jak pro dodavatele stavebních prací tak technologií nabízí i rozvojové projekty spojené s rozšiřováním těžebních činností na severu země (oblast Kiruny a Pajaly). Také v oblasti specializovaných služeb spojených s těžbou nerostů (geologie, geodézie apod.) by české společnosti měly dobrou šanci proti domácím konkurentům uspět.
Dovoz přibližně 20 druhů českého piva znamená, že tato komodita je ve Švédsku oblíbená a perspektivní. Méně nadějné jsou exportní šance u vína a destilátů, maloobchodní síť je monopolizovaná, na trhu jsou produkty ze všech významných produkčních oblastí, jimž by čeští výrobci obtížně konkurovali. Určité možnosti jsou snad u přímých dodávek do restaurací a barů, příp. u populárních bezcelních prodejů nápojů na trajektech mezi Švédskem a Finskem resp. Estonskem. Před vstupem na trh je třeba seznámit se s podmínkami prodeje ve státní monopolní síti Systembolaget.
Na trhu chybí české čokoládové výrobky, spotřeba má stoupající trend zejména domácí produkce. Šanci by mohli mít i výrobci koncentrátů džusů a ovocných šťáv a ekologicky čistých potravinářských produktů obecně. Je ale třeba počítat s tím, že potravinářský trh je ve Švédsku vysoce konkurenční a náročný a že spotřebitelé jsou značně konzervativní a zaměření na vysokou kvalitu, kterou si spojují především se zavedenými mezinárodními značkami a s výrobky domácího původu. Průzkum CzechTrade již dříve ukázal, že možnosti českých dodávek do nejvýznamnějších obchodních řetězců (Axfood, ICA, CoopNorden) jsou velmi omezené. Jednání potvrdila, že systém nákupu je relativně nepružný, nákupčí neradi mění zavedené dodavatele.
Přestože je české sklo populární, Švédové se spokojují s individuálním dovozem při turistických cestách. Snahy prosadit se s větším množstvím zatím ztroskotaly. Specializované prodejny jsou zaplaveny domácím sklem a dovezenými výrobky (firmy Swarowski). Marketingové aktivity českých podnikatelských subjektů na švédském trhu účinně podporuje zahraniční kancelář agentury CzechTrade ve Stockholmu, která se snaží pomáhat především malým a středním firmám i v oborech, kde český export dosud příliš úspěšný nebyl.
Mezi nejběžnější formy průzkumu trhu patří účast na seminářích a veletrzích, kontakty s pracovníky profesních asociací a konfederace švédských podniků Svenskt Näringsliv, návštěvy klíčových firem. Dobré zkušenosti přináší především účast českých firem na specializovaných veletrzích, kde se jako nejvhodnější forma pro malé a střední podniky ukazuje sdružování ve společné expozici realizované agenturou CzechTrade. V situaci omezených rozpočtových prostředků lze tuto formu doporučit i pro obsazení veletrhů nedotovaných státním příspěvkem, kdy náklady na participaci jednotlivých sdružených firme jsou zlomkem nákladů na individuální veletržní účast. Pro úspěšnou propagaci českých výrobků je nezbytný dostatek vhodných podkladů, a to jak obecných (podnikatelské asociace a komory – katalogy, adresáře, oborové studie) tak firemních, nejlépe v tištěné a elektronické verzi.
7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
Ve Švédsku působí několik firem s úzkými obchodními vztahy s ČR. V pravém slova smyslu dceřinou společností české mateřské firmy je dle informací dostupných ZÚ Stockholm pouze první z nich – Linet AB.
- Linet Sweden AB, Täby, ředitel John Repfennig; prodejní pobočka výrobce medicínských lůžek (od poloviny r. 2007).
- AmphoChem AB, Hisings Backa, předseda Christer Johansson; chemické a keramické produkty.
- Scansigma AB, Göteborg, ředitel Hakan Hanso; bývalá afilace PZO Intersigma, kuličková ložiska a ventily.
- CSAB CESMAD Scandinavia AB, Ystad, ředitel Štefan Batalka; vytěžování kamionů.
- G & L Beijer AB, ředitel Joen Magnusson; od roku 1948 výhradní zástupce bývalé PZO Ferromet, ocelářské a železářské produkty.
Zastoupení dalších firem:
- České aerolinie, Stockholm
- Moravia Express Tesem, Göteborg
V České republice je asi 120 činných švédských firem. Většinou jsou členy Česko-švédské obchodní komory. Ta je na rozdíl od Švédsko-česko-slovenské komory ve Stockholmu velmi aktivní. V polovině roku 2005 došlo ke sdružení bilaterálních komor severských zemí v Praze ve větší organizaci Nordic Chamber (www.nordicchamber.cz), která od té doby reprezentuje zájmy švédských firem v ČR.
7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci
Agentura CzechTrade ve spolupráci se ZÚ ve Stockholmu vyřídila v roce 2011 asi 160 písemných poptávek a požadavků a zhruba stejný počet telefonických dotazů. Při jejich zpracování úzce spolupracoval s kanceláří CzechTrade, řadu z nich CzechTrade vyřídil přímo. Četnost kontaktů s českou podnikatelskou sférou závisí na aktivitě samotných českých subjektů a jejich zájmu o švédský trh a naopak. Protože již většina podnikatelů oslovuje se svými požadavky CzechTrade, ať již přímo nebo prostřednictvím pražského ústředí, nemá ZÚ přesnou statistiku, po jakém zboží byla loni největší poptávka. Ke každému dotazu přistupuje stejně odpovědně, písemně odpovídá pokud možno vyčerpávajícím způsobem a v nejkratší možné lhůtě. Pozitivní je v poslední době silnější zpětná vazba, než tomu bylo v předcházejících letech. České firmy reagovaly na poskytnuté informace a často požadovaly jejich doplnění. Ohlasy švédských firem na obchodní kontakty s českými podnikateli jsou většinou pozitivní, ojedinělá kritika či nespokojenost se týká pomalé reakce ze strany českých firem, obtížné komunikace a nepřiměřených požadavků.
Švédské firmy jsou dosti konzervativní a samy nové dodavatele, obzvláště v oblasti spotřebního zboží, příliš nevyhledávají. Přestože v předchozích letech polevila jak mezinárodní tak domácí ekonomická aktivita, neprojevilo se to na viditelném snížení počtu dotazů a poptávek obchodních subjektů.
České firmy ve větší míře než dříve nabízejí služby, hlavně v dopravě a informačních technologiích.
Řada dotazů směrovaných na ZÚ se týkala pracovního trhu, zejména z hlediska pracovní legislativy, daní a pojištění. ZÚ společně s konzulárním úsekem vypracoval informaci, která je k dispozici na http://www.mzv.cz/stockholm. Řada dotazů směřovala k možnosti individuálního pracovního uplatnění ve Švédsku, to však není v silách ZÚ českým občanům zprostředkovávat.
7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
ČR samozřejmě neposkytuje Švédsku rozvojovou pomoc - Švédsko samo patří k nejvýznamnějším dárcovským zemím.
7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
Oblast exportu služeb není v obchodní relaci se Švédskem dosud rozvinutá v míře odpovídající úrovni vzájemných ekonomických vztahů v jiných odvětvích. K důkladnějšímu zhodnocení chybí potřebné informace. Z hrubých statistických údajů je zřejmé, že v roce 2008 nastal pravděpodobně v důsledku globální ekonomické krize pokles výměny služeb. Od roku 2009 se ale výměna služeb opět zvyšovala a již v roce 2010 převyšovala bilanci vzájemné výměny služeb z roku 2007. Tento trend pokračoval i v následujícím roce.
K pozitivní bilanci nejvíce přispěly příjmy z cestovního ruchu a export dopravních služeb, především v oboru silniční dopravy. Švédsko zase dominuje v různých službách obchodní povahy (právní, poradenské apod. služby).
|
Bilance vzájemné výměny služeb - příjmy (export) v mil. CZK |
|||||
|
|
2007 |
2008 |
2009 |
2010 |
2011 |
|
Doprava |
375,1 |
377,7 |
278,2 |
345,2 |
419,9 |
|
Cestovní ruch |
272,6 |
245,5 |
386,5 |
414,2 |
380,4 |
|
Ostatní služby |
437,3 |
524,9 |
513 |
530,8 |
624,4 |
|
Spoje |
45,8 |
62,3 |
45,9 |
39,8 |
46,6 |
|
Stavebnictví |
26,2 |
32,4 |
64,9 |
8,7 |
29,1 |
|
Pojišťovací služby |
11,7 |
12 |
11,7 |
10,8 |
18,4 |
|
Ostatní služby obchodní povahy |
320,2 |
368,5 |
332,2 |
378,4 |
426,9 |
|
Osobní, kulturní a rekreační |
2,7 |
8,9 |
6,6 |
10,9 |
10,9 |
|
Celkem |
1 491,6 |
1 632,2 |
1 639 |
1 738,8 |
1 956,6 |
|
Bilance |
442,1 |
-39 |
350 |
525,1 |
705 |
Zdroj: ČNB
|
Bilance vzájemné výměny služeb - výdaje (import) v mil. CZK |
|||||
|
|
2007 |
2008 |
2009 |
2010 |
2011 |
|
Doprava |
252,2 |
215,8 |
189,8 |
201,4 |
229,4 |
|
Cestovní ruch |
51 |
61,4 |
60,6 |
56,9 |
67,5 |
|
Ostatní služby |
551,6 |
932 |
739,5 |
647,2 |
674,4 |
|
Spoje |
33,4 |
56,5 |
11,1 |
26,1 |
13,6 |
|
Stavebnictví |
6,1 |
6,2 |
8,3 |
0,63 |
0,2 |
|
Pojišťovací služby |
19,6 |
25,8 |
11,1 |
12,9 |
15,4 |
|
Ostatní služby obchodní povahy |
125,1 |
343,4 |
242,2 |
169,4 |
157,9 |
|
Osobní, kulturní a rekreační |
10,5 |
30,1 |
26,4 |
99,2 |
93,2 |
|
Celkem |
1 049,5 |
1 671,2 |
1 289 |
1 213,7 |
1 251,6 |
Zdroj: ČNB
Zastupitelskému úřadu není známo, že by české firmy projevovaly zvýšený zájem o nabízení služeb ve Švédsku. Samostatnou kancelář resp. zastoupení má ve Švédsku pouze ČSA, intenzivní jsou i aktivity dalších dopravních společností, ať již v osobní dopravě (Student Agency, Moravia Express) či v přepravě nákladů (Bohemia Cargo, Česmad, TTV spedice s.r.o.). Firma Bohemia Cargo operuje prozatím na českém území a do Německa, k rozšíření působení na švédský trh se zatím neodhodlala.
K vyhodnocení konkrétních překážek vůči pronikání českých poskytovatelů služeb na místní trh tedy chybí poznatky z praxe. Obecně lze odhadnout, že jakkoli by měla být situace jednodušší oproti jiným státům EU, neboť při platnosti téže legislativy patří Švédsko k zemím, které otevřely svůj pracovní trh novým členům již od okamžiku vstupu, určité bariéry zde existují. Jsou spojeny se silným postavením odborů ve Švédsku, které se systémem kolektivních smluv brání proti mzdové konkurenci ze strany firem z nových členských zemí, přivádějících na švédský trh své pracovníky. Švédské odbory prosazují, aby takové firmy odměňovaly své zaměstnance pracující na švédském území dle švédských, nikoli domovských standardů, byť by zde vyvíjely podnikatelskou činnost po omezenou dobu a neuzavíraly pro období působení nové pracovní smlouvy se svými zaměstnanci.
I s přihlédnutím k výše uvedenému omezení možnosti využívání cenového (tj. mzdového) dumpingu se jeví stavebnictví jako obor, kde by mohly mít české firmy dobrou naději na uplatnění. Zvláště v oblasti subdodávek specializovaných prací či při spolupráci na rekonstrukcích se zahraniční dodavatelé služeb z Polska či Pobaltí již uplatňují a není důvod, proč by se zde nemohly prosadit i schopnosti českých firem.
Také v jiných oborech služeb jistě obecně existují možnosti pro export z ČR, v případě konkrétního cíleného zájmu však bude třeba provést nejprve průzkum trhu. Kancelář CzechTrade takto již prověřovala možnosti uplatnění pro české vývojové firmy v oblasti IT.
7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR
Občané EU nepotřebují k výkonu práce ve Švédsku pracovní povolení. Občan EU má právo ve Švédsku pobývat, pokud by však chtěl zůstat déle než 3 měsíce, tak se musí zaregistrovat během 3 měsíců od příjezdu do Švédska u švédského Migračního úřadu (Migrationsverket). Pro vstup do Švédska je třeba mít platný cestovní pas nebo občanský průkaz. K registraci se použije formulář č.141011 „Registration of right of residence“. Registraci lze provést a) osobně na příslušném Migračním úřadě, b) zaslat poštou, c) online na stránkách úřadu www.migrationsverket.se v části „For EU/EEA Citizens“- „Online registration of right of residence“. Občané EU, kteří jen dojíždí za prací do Švédska, ale žijí v jiné členské zemi EU a pravidelně se do této země (domů) vrací, nepotřebují registrovat svůj pobyt ve Švédsku. K registraci je nutné přiložit: a) kopii platného cestovního pasu nebo občanského průkazu, b) doklady, které prokazují, že osoba spadá do jedné z následujících kategorií: 1) zaměstnanec, 2) osoba samostatně výdělečně činná, 3) poskytovatel služeb. Bližší informace k jednotlivým kategoriím naleznete na stránkách Migračního úřadu, v části „For EU/EEA Citizens“- „Working in Sweden – EU/EEA Citizens“. Neplatí se žádný registrační poplatek. Doklad o registraci zasílá Migrační úřad na adresu ve Švédsku.
Pokud jde o zdanění příjmů vyslaného pracovníka, stanoví platná smlouva o zamezení dvojímu zdanění mezi ČR a Švédskem, že se daň z příjmu uplatňuje v místě jeho bydliště, pokud pobyt ve druhém státě v kalendářním roce nepřekročí 183 dnů. Jinak může být zdanění provedeno v místě výkonu práce, ale vzhledem k rozdílu výše daní v obou státech by varianta zdanění ve Švédsku byla pro české pracovníky nevýhodná.
Pro pracovněprávní podmínky vyslaných pracovníků platí, že by měly odpovídat požadavkům švédského právního systému. Ten klade důraz na ochranu práv zaměstnanců, velkou váhu přikládá sociálním právům a ochraně před jakoukoli diskriminací (věk, pohlaví, národnost, sexuální orientace apod.) a významnou roli v prosazování zaměstnaneckých práv svěřuje odborovým svazům, které také sjednávají se zaměstnavatelskými svazy v kolektivních smlouvách řadu podstatných závazných ustanovení, která v jiných právních systémech bývají přímo vtělena do paragrafů příslušných zákonů (délka dovolené, výše minimální mzdy ad.). Z dosavadních zkušeností zahraničních firem působících na švédském území vyplývá, že je této problematice nutno věnovat zvýšenou pozornost, protože švédské odborové svazy činnost zahraničních subjektů ve svém teritoriu sledují a pokud jsou pracovní a mzdové podmínky cizinců v rozporu se švédskou oborovou kolektivní smlouvou, sahají k nátlakovým akcím. Zaměstnavatelé by si proto měli pořídit znění švédské kolektivní smlouvy platné v daném oboru a přizpůsobit jí smlouvy se svými vysílanými pracovníky. Žádoucí je pokud možno uzavřít předem českou kolektivní smlouvu, jejíž absence dává švédským odborářům důležitý argument pro případný nátlak na úpravu podmínek práce vysílaných pracovníků dle švédských zvyklostí.
Minimální délka pracovní doby: 40 hod. týdně; běžná je flexibilní úprava pracovní doby; rodiče s dětmi do 8 let věku mají nárok na zkrácení pracovní doby až o 25 %. Přesčasová práce je omezena limitem 48 hod. za období 4 týdnů resp. 50 hod. za kalendářní měsíc a 200 hod. za rok.
Minimální délka odpočinku: Pracovníci mají nárok na noční odpočinek (tj. mezi 00:00 a 05:00 hod.), pokud není noční práce dle charakteru pracovní funkce či mimořádných okolností nezbytná. Zvláštní úprava noční práce platí pro zaměstnance mladší 18 let. Práce o sobotách, nedělích a svátcích je obvykle upravena kolektivními smlouvami.
Minimální délka dovolené za kalendářní rok: Všichni pracovníci mají nárok na 25 dnů (5 týdnů) placené dovolené za rok. Některé kolektivní smlouvy zajišťují i delší placenou dovolenou. Pokud kolektivní smlouvy nestanoví jinak, mají zaměstnanci nárok na 4 souvislé týdny dovolené v období od června do srpna. Určitou část dovolené mohou pracovníci ušetřit na pozdější čerpání (po dobu 5 let i více). Nárok na dovolenou vzniká i při čerpání nemocenské či mateřské dovolené.
Minimální mzda: Minimální mzda není ve Švédsku centrálně stanovena a její sjednání je záležitostí kolektivního vyjednávání odborů na jedné straně a zaměstnavatelských svazů na straně druhé.
Souhrnná teritoriální informace
- >> 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
