Švédsko: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Charakteristickými rysy švédského trhu jsou jeho malá absorpční schopnost (méně obyvatel než ČR), konzervativní přístup zákazníků (což je výhodné, pokud je výrobek již zaveden) a vysoká míra internacionalizace švédských firem, jejímž důsledkem bývá u mezinárodních firem částečné převedení rozhodovacích pravomocí na zahraniční management. Rozhodování o koupi výrobku je především u středních a větších firem kolektivním aktem, tudíž je časově náročnější, než české firmy očekávají.

Spotřební zboží a zemědělské produkty jsou dodávány přímo do obchodních řetězců, jednání jsou vedena přes nákupčí jednotlivých organizací. Zařazení českého výrobku do sortimentu obchodního domu či řetězce zpravidla předchází vyřazení výrobku konkurenčního. Tento krok je však podmíněn cenovou či kvalitativní výhodností. Rozhodujícím rysem systému nákupu je konzervativní přístup, neochota zaběhlé přístupy měnit.

V současné době se posiluje trend k maximální redukci nákladů a odbourávání mezičlánků mezi výrobcem a spotřebitelem. Přímé vazby však znamenají větší nároky na zpracování trhu a nabídky a na dodržení všech obchodně-technických podmínek kontraktu. Přes snahy napřímit obchodní vztahy existují komodity, kde doporučujeme vyhledání zástupce či prostředníka, jehož role pak spočívá především v asistenci při odstraňování byrokratických překážek, v jednání s celními orgány a případně ve sdružování minimálních zakázek (potravinářské a textilní zboží). S výběrem vhodného zástupce může pomoci kromě ZÚ Stockholm resp. místní kanceláře agentury CzechTrade (www.czechtrade.se) napři. švédský svaz obchodu - Svensk Handel (www.svenskhandel.se) nebo Svaz zástupců (www.agenturforetagen.se).

Mezi hlavní faktory ovlivňující úspěch prodeje patří:

  • jazyková vybavenost
  • dochvilnost a přesnost
  • znalost prostředí a konkurence
  • správná konstrukce ceny
  • dodací morálka a kompletnost dokladů

Na internetových stránkách ZÚ www.mzv.cz/stockholm je zveřejněn materiál o švédské mentalitě a zvycích.

 

zpět na začátek

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil

Ve Švédsku žije zhruba 1,5 milión cizinců. Zaměstnávání zahraničních pracovníků je naprosto běžné, pracovní trh je postaven na zásadách nediskriminace. Všem cizincům s platným pracovním povolením jsou garantovány stejné pracovní a sociální podmínky jako rodilým Švédům. Podmínky pro zaměstnávání cizinců, nabídku pracovních příležitostí a studijních pobytů a mnoho dalších informací sděluje Arbetsförmedlingen (www.arbetsformedlingen.se) a Migrační úřad (www.migrationsverket.se). Doporučuje se zaměstnávat místní síly pro jejich znalost prostředí a švédštiny (ta je nutná zejména při jednání s místními úřady). Samozřejmá je nutnost znalosti a dodržování místních předpisů v oblasti pracovního a daňového práva, které se dosti odlišují od českých. Nejcitlivější oblastí jsou sociální aspekty pracovní smlouvy a ujednání odborových svazů s vládou (závazné oborové mzdové dohody). Na druhé straně Švédsko osvědčilo svůj liberální přístup při vstupu 10 nových členských zemí do EU, kdy okamžitě otevřelo svůj pracovní trh i pro jejich občany bez zavedení přechodného období regulace pohybu pracovních sil.

České firmy, které vysílají své pracovníky do Švédska na subdodavatelské bázi, jsou povinny dojednat pracovní podmínky se svým smluvním partnerem (zahraniční firmou). Zatímco zaměstnávání občanů EU nepodléhá povolení, pokud doba jejich pobytu nepřekročí 12 měsíců (pobyt nad 3 měsíce je ale třeba ohlásit), k vysílání zaměstnanců ze třetích zemí k vykonávání pracovní činnosti ve Švédsku pracovní povolení nutné je. Důležitou podmínkou pro jeho udělení je souhlas místních úřadů, které dohlížejí na využívání místních pracovních kapacit. Firmy, vysílající  pracovníky do Švédska na základě pracovních smluv dle svého domácího práva, mohou být vystaveny tlaku švédských odborů vyžadujících odměňování zahraničních pracovníků v souladu se švédskými oborovými kolektivními smlouvami, tzn. obvykle za výrazně vyšší mzdu, a dodržování švédských sociálních práv. Rozbor této problematiky na základě zkušeností zahraničních firem a podrobnější obecné informace o podmínkách zaměstnávání vyslaných pracovníků ve Švédsku jsou uvedeny v přílohách.

Internetové stránky ZÚ Stockholm poskytují stručnou informaci o získání pracovního a pobytového povolení a další informace o pracovním trhu. ZÚ může také doporučit kontakt na naše krajany, kteří v současné době již ve Švédsku působí.

Souborové přílohy:

Podmínky vysílání pracovníků do Švédska

http://www.businessinfo.cz/cz/sti/svedsko-zakladni-podminky-pro-uplatneni-ceskeho-zbozi-na/8/1000810/

 

 

zpět na začátek

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Nejobvyklejšími právními formami přítomnosti zahraničních podnikatelských subjektů ve Švédsku jsou:

  • podnikání jako fyzická osoba (Enskild näringsidkare)
  • zastoupení – reprezentační kancelář
  • pobočka – filiálka (filial)
  • dceřiná firma ve formě akciové společnosti (Aktiebolag, AB) – právnická osoba zřízená dle švédského práva; minimální základní kapitál je pouze 50 tis. SEK
  • zvláštní formu společnosti s ručením omezením (jako v ČR či SRN) švédské právo nezná, podobně jako britská „Limited Copany“ může být akciová společnost AB buď soukromá (private, odpovídá britské Ltd.) s veřejně neobchodovatelnými podíly, nebo veřejná (public, odpovídá britské PLC) s veřejně obchodovatelnými akciemi, jejíž základní kapitál ale musí být nejméně 500 tis. SEK
  • další právní formy firem, které zná švédské obchodní právo, jsou obchodní společnost (handelsbolag; odpovídá české v.o.s.) a komanditní společnost (kommanditbolag; odpovídá české obdobě); jako právní forma dceřiné společnosti zahraničního podnikatelského subjektu nejsou obvyklé, protože podmínkou pro jejich zřízení je existence více společníků (fyzických či právnických osob)

Podmínky pro zahájení podnikání

Podmínkou zřízení dceřiné firmy nebo pobočky je registrace u švédského obchodního rejstříku Bolagsverket (Companies Registration Office) a daňovém úřadu Skatteverket. Akciová společnost musí jmenovat představenstvo -  správní radu. V obou případech je dále nutno jmenovat auditora. Méně obvyklou formou je reprezentační kancelář, přestože její založení a provoz je nejjednodušší. Rozsah aktivit zastoupení je totiž omezený pouze na čistě marketingové činnosti, zatímco samostatné obchodní aktivity provozovat nesmí, stejně jako jeho zaměstnanci nesmějí jednat jménem mateřské společnosti.

Fyzická osoba – podnikatel musí živnost provozovat dlouhodobě, nezávisle a za účelem zisku. Podmínkou je dále dosažení zletilosti (18 let) a plná způsobilost k právním úkonům. Švédský podnikatel-fyzická osoba může najímat zaměstnance.

Průběh registrace

Jak uvádí vládní agentura pro podporu investic Invest in Sweden Agency (www.investsweden.se), rezidenti ze zemí Evropského hospodářského prostoru (EEA), který tvoří země EU a EFTA, mohou na rozdíl od občanů ostatních zemí založit akciovou společnost naprosto bez administrativních překážek. Registrace u obchodního rejstříku je proces, který může trvat 3-4 týdny. Lze jej ale obejít zakoupením „hotové“ registrované firmy z nabídky některé z právních či účetních firem a začít podnikat již do týdne. Úřední poplatek činí 2.000 SEK, cena za koupi registrované firmy dosahuje 5-10.000 SEK.

Pokud jde o zahraniční fyzické osoby, musí nejprve získat registrační číslo (obdoba rodného čísla), které vydává při registraci daňový úřad (F-skatt). Kopie vyrozumění o přidělení národního registračního čísla se přikládá k žádosti o registraci živnosti u obchodního rejstříku (Bolagsverket). Zahraniční fyzické osoby musí také jmenovat švédského daňového residenta jako autorizovaného zástupce, který musí splňovat stejné podmínky pro povolení podnikání jako podnikatel sám (viz výše).

Praktické informace

Na zmíněné internetové stránce ISA jsou kromě praktických informací a pokynů pro podnikatele zveřejněny průměrné náklady na zřízení kanceláře a na pracovní síly. Hladina nákladů v hlavním městě je zhruba o 20 – 30 % vyšší než v ostatních částech Švédska. Proto v posledních letech dochází k přemísťování firem za hranice centrálního Stockholmu a do menších měst vzdálených desítky kilometrů nebo do technologických vesnic,  které jsou v dosahu velkých měst.

Nejčastější formou právní subjektivity je Aktiebolag (AB). Zřízení AB podléhá velmi jednoduché proceduře, za tímto účelem má Patentový a registrační úřad připravený „balíček“ dokumentů, který lze vyhledat na adrese www.prv.se, která rovněž nabízí informace o švédských firmách. Jak uvádí Agentura Invest in Sweden Agency (www.investsweden.se), rezidenti ze zemí Evropského hospodářského prostoru (EEA), který tvoří země EU a EFTA, mohou založit akciovou společnost nebo společnost s ručením omezením naprosto bez administrativních překážek, občané ostatních zemí požádají o souhlas Švédský patentový a registrační úřad, který jej vydá rutinním způsobem.

 

zpět na začátek

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)

Propagace se řídí postupy běžnými v evropských zemích. Formy účinného obchodního marketingu nemusí být finančně náročné, např. inzerce v odborném tisku nebo prodejní dny organizované místním partnerem.

Účast na specializovaných veletrzích a výstavách je nejefektivnější formou prezentace českých firem. Finanční nároky na propagaci jsou sice vyšší, koncentrace potenciálních zákazníků však zvyšuje její účinnost. Zajištění dostatečného množství propagačních materiálů, drobných firemních suvenýrů nebo publikací o ČR je pro úspěch akce nezbytné. Ověřenou formou, která usnadňuje vstup na trh i finančně slabším firmám, je realizace společného stánku CzechTrade, ZÚ a zainteresovaných firem pod hlavičkou České republiky na veletrzích. Např. v roce 2011 se touto formou uskutečnila úspěšná oficiální účast ČR na veletrhu Elmia Subcontractor (subdodávky) a v roce 2010 na veletrhu Nordbygg (stavebnictví).

Velmi dobrou formou je propagace firmy na domovských internetových stránkách, řada firem tento prostředek hojně využívá. Na možnost získání informací touto cestou je však třeba potenciální klienty vhodnou formou adresně upozornit. Odkazy na internetové prezentace prověřených firem, které jsou potenciálně zajímavé pro švédské obchodní partnery, může na své internetové stránce umístit i ZÚ Stockholm.

Propagace firmy na stránkách novin a časopisů či v televizi je sice nejúčinnější, ale také velmi nákladnou formou. Ceny inzertních a reklamních služeb nabývají různě vysokých hodnot podle nákladu a zaměření novin či časopisu, podle umístění a grafického ztvárnění reklamy. ZÚ může na základě konkrétního požadavku zjistit finanční náklady na reklamu. Náklady na inzerci jsou asi 3x vyšší než v ČR. Účinnou formou propagace a prezentace jsou národní akce pořádané ZÚ obvykle ve spolupráci s místními kancelářemi CzechTrade, České Centrum a Czech Tourism, kterých se mohou účastnit představitelé měst, krajů, obchodních komor nebo odborných podnikatelských sdružení a jednotlivých firem.

 

zpět na začátek

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů

Standardní formou řešení sporů je arbitráž, která je běžná i ve Švédsku. Při Stockholmské obchodní komoře funguje Arbitrážní institut, který se zabývá obchodními spory. Veškeré informace lze získat na adrese www.chamber.se, další dotazy je třeba směrovat na mailovou adresu info@chamber.se.

ZÚ zdůrazňuje, že základem eliminace sporných případů je podrobná obchodní smlouva s přesnou a jednoznačnou formulací dodacích, platebních a dalších podmínek. České firmy zapomínají na právní doložku odkazující na zemi, podle jejíhož práva se případné spory řeší. Rovněž se vyplatí trvat na zařazení kursové klauzule, chránící dodavatele před nadměrným kursovým rizikem.

Pokud dojde k zadržení platby, neplacení faktury či k dlouhodobému prodlení úhrady z různých důvodů, doporučujeme navštívit webové stránky www.uc.se (business and credit information). Podmínky a postup vymáhání pohledávek jsou popsány např. na www.profinainternational.se.

 

zpět na začátek

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek

Švédsko je jako země EU povinno dodržovat pravidla hospodářské soutěže a zadávání veřejných zakázek. Zákonnou normou je tzv. Public Procurement Act (Konkurrensverket), který postihuje oblast zadávání veřejných zakázek, čisté konkurence a nediskriminace. Oprávněnými subjekty, které zadávají veřejné zakázky, mohou být vládní instituce, krajské orgány, místní zastupitelstva a církevní instituce, dále společnosti ve vlastnictví státu, sdružení, správní organizace a nadace vyvíjející veřejně prospěšnou činnost kromě činností obchodních a výrobních. V oblastech vodohospodářství, energetiky, dopravy a spojů (dodavatelské sektory) mohou být oprávněnými subjekty jednak společnosti, ve kterých mají vláda, krajské orgány nebo místní zastupitelstva přímý či nepřímý vliv, nebo společnosti, které působí v určitých oblastech na základě povolení uděleného orgánem vlády, krajským nebo místním zastupitelstvem.

Všechny subjekty musí samy posoudit, zda jsou oprávněny k zadávání veřejných zakázek podle příslušného předpisu. Pokud dojde k dodatečnému zrušení již zadané veřejné zakázky a vzniknou škody, pak soud rozhodne o tom, zda příslušný subjekt spadá do působnosti příslušného zákonného ustanovení. V případě, že veřejná zakázka překročí určitou hodnotu, vztahují se k ní automaticky, pokud jde o inzerci, odkladná období apod. pravidla EU. Tato mezní hodnota činí u zboží a služeb 200 000 € a u stavebních prací 5 mil. €. Veřejné zakázky, které jsou pod těmito limity, se však v zásadě řídí stejnými pravidly jako zakázky, jež je překračují, jen s tím rozdílem, že tendrový proces není tak detailně regulován.

Informace o zadávání zakázek lze získat na Radě pro veřejné zakázky (Public Procurement Board). Veškeré veřejné zakázky (tj. vlády a jejich agentur, ostatních centrálních orgánů státu, orgánů regionální a místní správy) jsou centrálně zveřejňovány prostřednictvím úředního věstníku Anbuds Journalen, který je k dispozici pouze ve švédském jazyce a je jediným dostupným pramenem informací u vyhlašovaných tendrech.

Významné veřejné zakázky jsou samozřejmě inzerovány prostřednictvím internetového informačního systému EU (www.ted.europa.eu), který je k dispozici přímo českým uživatelům a ZÚ jej proto nesleduje. V případě dotazu českých zájemců ke konkrétním tendrům ovšem může opatřit podrobné informace o švédských zadavatelů.

 

zpět na začátek

8.7. Problémy a rizika místního trhu

Švédsko patří mezi země s nízkým výskytem korupce a hospodářské kriminality. Právní řád je kompatibilní s předpisy EU (acquis communautaire). Kromě toho platí množství lokálních předpisů a ustanovení, které zpřísňují podmínky pro vstup zahraničního zboží a služeb na trh (zejména ze zemí, které nejsou členy EU). Platí to především pro citlivé položky, jakými jsou zpracované a nezpracované zemědělské produkty, dovoz zvířat a dovoz vzorků pro komerční účely.

Švédsko má lepší pověst než je skutečnost. Jednání s orgány komplikuje poměrně rozsáhlá byrokracie, hustá síť předpisů a nařízení i často striktní postoj úředníků. Cesta informací úředním aparátem bývá zdlouhavá a komplikovaná. Také rozhodovací proces ve firmách (rozhodnutí je vždy kolektivní) může být nepružný a časově náročný. Předpisy nelze obcházet, zkrácení čekacích lhůt je téměř nemožné.

Dovážené alkoholické nápoje a potraviny musí být opatřeny nápisy ve švédštině. V případě nejasností je třeba se podívat na adresu www.konsumenteuropa.se.

V minulých letech došlo k několika bankrotům švédských firem, které v té době spolupracovaly s českými partnery, ZÚ zaznamenal rovněž případy insolvence, odkladů plateb či v horším případě nesplacení pohledávky. Podle švédského právního řádu jsou v případě konkursu nároky dodavatelů zohledněny až po nárocích státu a pojišťoven. Zdlouhavý proces mimosoudního vyrovnání a přednostní uspokojení nároků státu prakticky eliminuje naděje na uspokojení požadavků českých subjektů. ZÚ proto doporučuje maximální obezřetnost při prvním kontaktu, prověření solidnosti a finančního zázemí firmy a volbu takové platební podmínky, která omezí nežádoucí rizika. Prvním úkonem při navázání obchodního vztahu se švédským subjektem by mělo být obstarání bankovní informace nebo výpisu z registru firem. Na požádání je možné získat podrobné informace, tato služba je však na rozdíl od českého obchodního rejstříku zpoplatněna.

Podceňovaným rysem bývá mentalita a chování švédské populace, její zvláštnosti a odlišnosti vyplývající z jiného historického vývoje a kulturního zázemí, také s ohledem na multikulturní uspořádání současné švédské společnosti. Doporučuje se proto jednat citlivě a spíše se vyhýbat tématům, u nichž se švédský většinový přístup významně liší od obvyklého českého vnímání skutečnosti (především vztah společnosti k ženám či k národnostním či sexuálním menšinám, ale i sociální problematika a role státu apod.). O některých odlišnostech se zmiňujeme na internetových stránkách ZÚ. Na druhé straně  je třeba upozornit na to, že s postupující globalizací se mění i švédská společnost a není možné se spoléhat na stereotypy z minulosti. Opatrnost při jednání a uzavírání kontraktů ve smyslu předcházení nečestnému či protizákonnému jednání je ve Švédsku stejně na místě, jako kdekoli jinde.

Specifickým problémem, který vyvstal pro zahraniční podnikatele v souvislosti s otevíráním trhu pro volný pohyb služeb, je švédská legislativa v oblasti sociálních práv pracujících a vymáhání jejího dodržování zahraničními subjekty ze strany domácích odborů. Podrobnější výklad této problematiky je v kapitole 7.8.

 

zpět na začátek

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ve Švédsku je tato oblast řešena standardní evropskou legislativou. Švédské firmy se chovají korektně, právní systém známkoprávní ochranu respektuje a podporuje. ZÚ nejsou známy žádné případy zásadních právních sporů v této oblasti, v nichž by jednou ze stran byla česká firma.

Agenda ochrany duševního vlastnictví je náplní činnosti Patentovaného a registračního úřadu (PRV), který zveřejňuje aktuální informace na adrese www.prv.se.

 

zpět na začátek

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka

Švédské firmy nevyžadují nestandardní platební podmínky. Nejběžnější platební podmínkou je úvěr nebo platba proti dokumentům. Platba předem není obvyklá, ale pokud se jedná o firmu, která měla v minulosti finanční potíže, pak je žádoucí podmínit kontrakt touto formou maximálně zajištěné úhrady.

 

zpět na začátek

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Nejvýznamnější veletržní správy v zemi:

Mezi nejdůležitější pravidelné veletržní akce patří:

  • FORMEX - umělecké předměty, sklo, hobby, hračky (Stockholm, 2xrocne, leden a srpen/2012)
  • TUR - cestovní ruch (Göteborg, každý rok v breznu, 22.-25.3.2012))
  • Nordbygg - Nordic Building and Construction Fair (Stockholm, po 2 letech, 20.-23.3.2012
  • Butiksleverantör - vybavení obchodních prostor (Kista, 28.-29.3.2012)
  • Ljud, Ljus & Bild - profesionální světelná, zvuková a obrazová technika (Kista, 23.-25.4.2013)
  • Vinordic - pivo, víno, alkoholické nápoje (Stockholm, pravidelne 25.-27.4.2012)
  • Innovation & Technology - inovace a nové technologie (Kista, 3.5.2012)
  • Pulp & Paper - papírenský průmysl (nepravidelně na jare)
  • World Bioenergy - obnovitelné zdroje energie (Jönköping, po 2 letech, 29.-31.5.2012)
  • Machine Tools - obráběcí stroje, strojírenské technologie (Göteborg, pravidelně kazde 4 roky v kvetnu)
  • Trä & Teknik - Wood Products and Technology (Jönköping, po 2 letech, 21.-24.8.2012) 
  • Nordic Rail - železnice (Jönköping, po 2 letech, 8.-10.10.2013)
  • Scanautomatic - automatizace, manipulace, regulace (Göteborg, po 2 letech, 9.-11.10.2012)
  • Elmia Subcontractor – subdodavatelé /prumysl (Jönköping, každý rok v listopadu, 6.-9.11.2012 )
  • Miljöteknik - technika pro životní prostředí (Göteborg, podzim)
  • Slöjd & Konsthantverk (Kista, podzim)
  • ScanBygg/Byggmaskiner - stavebnictví a stavební stroje (Göteborg, po 2 letech, 12.-15.3.2013)
  • Scandinavian Technical Fair - strojírenské technologie (Stockholm, příští v roce 2013)
  • Elmia Agriculture Machinery and Cultivation - zemědělská technika a mechanizace (Jönköping, 23.-26.10.2013)

Vystavovatelé z ČR se v posledních letech pravidelně zúčastňují subdodavatelských veletrhů v Jönköpingu - Elmia Subcontractor, Nordic Rail - a veletrhů TUR v Göteborgu. Na zvýrazněné akci se účastní české firmy prostřednictvím ZK CzechTrade Stockholm.

 

Kalendář vybraných veletržních akcí 2012-2013

termín

akce

místo konání

20. - 23.3.2012

Nordbygg - Nordic Building and Construction Fair (perioda 2 roky)

Stockholm

22. - 25.3.2012

TUR

Göteborg

28.-29.3.2012

Butikleverantör - vybavení obchodních prostor

Kista

8.-11.5.2012

Elmia Material & Functions - nábytkářství, materiály, díly  

Jönköping

16.-19.8.2012

FORMEX (2 x ročně)

Stockholm

11.-14.10.2012

HEM - Hem & Villa - bytové zařízení, design, umělecké řemeslo

Stockholm

6. - 9.11.2012

Elmia Subcontractor

Jönköping

2013

Scandinavian Technical Fair

Stockholm

12. - 15.3.2013

Scanbygg/Byggmaskiner (perioda 2 roky)

Göteborg

8. - 10.10.2013

Nordic Rail (perioda 2 roky)

Jönköping

23. - 26.10.2013

Elmia Agriculture

Jönköping
 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter