Turecko: Finanční a daňový sektor

© Zastupitelský úřad Ankara (Turecko)

Turecko a MMF

Turecko se stalo členem Mezinárodního měnového fondu (dále MMF) v roce 1947. První úvěrový rámec (standby agreement) uzavřelo s MMF v roce 1961. Tato dohoda skončila neúspěchem již po 12 měsících. Pouze šest z 18 dohod uzavřených s MMF skončilo úspěšně. Předposlední, 17. dohoda  z roku 1999,  skončila neúspěšně po vypuknutí finanční krize v únoru 2001. Výkonný výbor MMF schválil 4. února 2002 nový (v pořadí 18.) úvěrový rámec, zahrnující půjčky v rozsahu 16 miliard USD na léta 2002–2004. Celková výše všech půjček od MMF tak v období 2000–2004 dosáhla částky 31,5 miliard, čímž se Turecko stalo největším dlužníkem této finanční instituce. Začátkem roku 2008 MMF rozhodl o odkladu výplaty další části půjčky ve výši 1 mld. USD (z celkových 10 mld. USD) Turecku plánované na únor 2008, dokud nebudou splněny všechny podmínky dohodnuté mezi oběma stranami. Na základě výsledku jednání delegace MMF v Turecku v prosinci 2007 mělo být v únoru 2008 projednáváno 7. hodnocení ekonomického programu Turecka, ale v důsledku opožděného splnění dvou zásadních podmínek, tj. reformy sociálního zabezpečení a daňového systému, byla poslední půjčka čerpána až těsně před vypršením platnosti úvěrové dohody v květnu 2008.

Byť se turecká vláda zabývala i otázkou půjčky od Světové banky a podepsání nové úvěrové dohody s Mezinárodním měnovým fondem (IMF), v současné době preferuje před čerpáním půjčky MMF zejména své vlastní zdroje a spoléhá na svá makroekonomická opatření a fiskální pravidla. Plnohodnotný nebo preventivní „stand-by agreement“ s IMF by byl podle některých expertů a tureckých podnikatelů zárukou pozitivního hospodářského vývoje v Turecku. Proběhlo několik jednání mezi tureckou vládou a IMF o formě a výši nové úvěrové dohody, ale záležitost nebyla dosud vyřešena a v současnosti zřejmě žádost ze tureckých vládních entit není na pořadu dne.

5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet v posledních šesti letech vykazuje deficitní vývoj. K výrazně negativnímu posunu ve fiskální disciplíně došlo v roce 2009, kdy deficit vzrostl meziročně o 123 %. Na vině byly především rostoucí vládní výdaje, zejm. na různé podpůrné ekonomické balíčky a sociální dávky. K velké deficitní částce přispěl i nízký výběr daní. Příjmy se zvýšily jen o 4,4 %, zatímco výdaje narostly o 18,2 %.

Státní rozpočet se v roce 2010 vyvíjel poměrně uspokojivě a celkový výsledek byl lepší, než představovala původní vládní prognóza. Roční deficit (40 081 mil. TRY) zůstal pod hranicí předpokladu (44 178 mil. TRY). Oproti roku 2009 se snížil o 22 %. Příjmy se meziročně zvýšily o 18 % (z toho daňové o 22 %, zejména díky silné domácí poptávce), výdaje vzrostly o 10 %.

Vývoj státního rozpočtu (v mil. TRY)

 

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Příjmy celkem

173 483

190 360

209 598

215 458

254 277

295 862

Příjmy daňové

137 480

152 835

168 109

172 440

210 560

253 765

Výdaje celkem

178 126

204 068

227 031

268 219

294 359

313 302

Bilance

-4 643

-13 708

-17 432

-52 761

-40 081

-17 439

Zdroj: Ministerstvo financí TR (poznámka ZÚ: problémem tureckých statistik je skutečnost, že údaje jsou průběžně měněny i retroaktivně, respektive v následujícím období jsou vynechány dlouhé řady umožňující sledování meziročních změn. Výše uvedená tabulka uvádí současně publikované údaje – data za rok 2009 a 2010 byla aktualizována k 30. 3. 2012).

Státní rozpočet na rok 2011, který byl schválen parlamentem na podzim 2010 počítal s růstem příjmů o 10,4 % a poklesem celkových výdajů o 5,2 %. Výdaje měly dosáhnout 312,5 mld. TRY (zhruba 156,3 mld. EUR), deficit 33,5 mld. TRY (16,8 mld. EUR), tj. 2,8 % HDP. Výdaje na veřejné investice se měly dle návrhu rozpočtu snížit oproti roku 2010 na 51,8 mld. TRY (25,9 mld. EUR), tj. o 3,9 %. (Pro zajímavost lze uvést, že objem alokovaných prostředků na státní zaměstnance převyšuje veřejné investice se 72,3 mld. TRY o téměř 50 %.) Investiční prioritou byla s 31% podílem doprava (cca 8 mld. EUR) – zejm. železnice, vysokorychlostní vlaková síť a výstavba dvouproudových dálnic. Na druhém místě figurovalo školství (12,4 %), dále zemědělský sektor (11,3 %). Do energetiky mělo směřovat 6,6 % vládních výdajů (cca 1,7 mld. EUR). 

Konečné výsledky vývoje státního rozpočtu v r. 2011 dokládají vcelku příznivý vývoj fiskální politiky vládních entit. V r. 2011 vykázal státní rozpočet sice deficit ve výši 17,44 mld. TL (7,4 mld. EUR), nicméně v meziročním srovnání jde o dobrou fiskální politiku státu, neboť ve stejném období roku 2010 vykázal rozpočet deficit ve výši 40,1 mld. TL. Pozitivní trend podpořil díky raketově rostoucí domácí poptávce kontinuální růst příjmů z výběru daní. Vláda vybrala od fyzických a právnických osob na daních v meziročním srovnání o 20,5 % více než v r. 2010.

Návrh státního rozpočtu v roce 2012

                

2012

Příjmy celkem

329 800

z toho daňové

277 700

Výdaje celkem

350 900

Bilance

-21 100

Zdroj: Státní plánovací komise  
údaje jsou v
mil. TRY

Stav deficitu státního rozpočtu, definovaný v souladu s pravidly EU jako procentuální poměr k HDP země, se vyvíjel v posledních letech dosti příznivě, i když jej ekonomická recese r. 2009 dočasně zhoršila. V roce 2011 činil deficit státního rozpočtu 1,4 % HDP (pozn.: Maastrichtská kritéria stanovují hranici 3%). Vládním cílem roku 2011 byl přitom deficit ve výši 2,76 %. Dle současných predikcí vládních entit Turecka by mělo v roce 2012 jít o 1,5 % a v roce 2013 o 1,4 % a v roce 2014 1 %.

Deficit státního rozpočtu (HDP v %, dle definice EU)

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

0,6

1,2

1,0

2,2

5,5

3,6

1,4

Zdroj: zprávy Undersecretariat of Treasury 

 

zpět na začátek

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)

Vývoj  platební bilance představuje Achillovu patu turecké ekonomiky, s výhradou roku 2009. Oproti roku 2008, kdy její deficit dosáhl téměř 42 mld. USD, se snížil v roce 2009 na 13,99 mld. USD, což ale bylo podstatným způsobem determinováno vývojem na trzích se strategickými komoditami, zejména podstatným snížením ceny ropy, a celkovým sníženým importem. Na druhé straně se však výrazně propadly příjmy z titulu přímých zahraničních investic a nižší exporty. V září 2009 definovala vláda střednědobý plán, který počítal v dalších letech s udržováním deficitu kolem 20 mld. USD, což je, vzhledem k současnému vývoji, nerealistický odhad. Vládním cílem roku 2010 pak bylo dosažení deficitu ve výši 39,3 mld. USD, celoroční výsledek ale přinesl nárůst oproti roku 2009 o gigantických 236 %, tj. deficit vzrostl na enormních 46,6 mld. USD.

Úspěšná fiskální politika státu i dynamický růst HDP v r. 2011 dostal trhliny v podobě dlouhodobě negativního vývoje běžného účtu platební bilance a financování deficitu, který v r. roce 2011 dosáhl rekordně vysokého úrovně ve výši 77,1 mld. USD (v r. 2010 činil deficit 46,6 mld. USD, což činí 65,3% nárůst). Bez nadsázky se jedná o Achillovu patu turecké ekonomiky, jejímž hlavním architektem a strůjcem tureckého ekonomického zázraku je místopředseda vlády pro ekonomické záležitosti Ali Babacan. Hlavními nástroji financování CAD byly přímé zahraniční investice (15,9 mld. USD), portfoliové investice (19,5 mld. USD), půjčky (27,3 mld. USD) a vysoká nedefinovaná položka „Errors and Ommissions“ (12,15 mld. USD – pozn ZÚ: pravděpodobně jde o toky petrodolarů a další finanční převody pocházející z arabských států zmítaných politickými nepokoji).

Rekordně vysoký deficit běžného účtu platební bilance indikuje strukturální problémy ekonomiky, resp. absenci konkurenceschopnosti tureckých subjektů na mezinárodních trzích. Tento fakt věrně reflektuje skutečnost, kdy turecká ekonomika postrádá hodnotné globální značky, které by mohly táhnout exportní výkon Turecka a mohly úspěšně komercionalizovat své produkty v zahraničí. I když odhadovaná cena sta nejhodnotnějších značek Turecka během posledních pěti let vzrostla z 10 mld. USD na 33 mld. USD, stále tato celková agregátní hodnota nedosahuje ani hodnoty samotné značky IBM (36 mld. USD) a de facto se rovná hodnotě značky Wal-Mart.

Turecko vykázalo v nominálním vyjádření v r. 2011 jeden z největších deficitů ve světě – za USA a Itálií. V relativním vyjádření je na tom turecká ekonomika hůře – deficit platební bilance USA a Itálie osciluje kolem 4 % HDP, kdežto Turecko dosáhlo 10% deficitu CAD v poměru k HDP. Turecké entity přitom v rámci plánu na léta 2011–2013 počítaly s dosažením deficitu v r. 2011 ve výši 5,4 % HDP. V r. 2012 je plánován na 5,3 %, resp. 5,2 % v r. 2013.  I tato čísla jsou však spíše z oblasti sci-fi a vládní entity již hovoří o 6 až 7% deficitu CAD v r. 2012.

Vývoj deficitu platební bilance

 

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Deficit (v mld. USD)

22,1

32,1

38,2

41,9

13,9

46,6

77,1

Deficit/HDP (%)

4,6

6,1

5,9

5,7

2,3

5,4

10,0

Zdroj: zprávy Undersecretariat of Treasury, (Státní plánovací komise) 

Platební bilance 2006–2011 (v mil. USD)

2006

2007

2008

2009

2010

2011

 

-32 249

-38 434

-41 959

-13 991

-46 543

-77 157

CURRENT ACCOUNT

93 613

115 361

140 800

109 647

120 903

143 491

Exports f.o.b.

-134 669

-162 213

-193 821

-134 497

-177 247

-232 897

Imports f.o.b.

-41 056

-46 852

-53 021

-24 850

-56 445

-89 406

Balance on Goods

25 549

28 930

35 071

33 466

34 743

38 962

Services: Credit

-11 994

-15 647

-17 760

-16 717

-19 250

-20 741

Services: Debit

-27 501

-33 569

-35 710

-8 101

-40 952

-71 165

Balance on Goods and Services

4 418

6 423

6 889

5 164

4 477

3 952

Income: Credit

-11 074

-13 531

-15 251

-13 353

-11 616

-11 678

Income: Debit

-34 157

-40 677

-44 072

-16 290

-48 091

-78 891

Balance on Goods, Services and Income

1 908

2 243

2 113

2 299

1 446

1 734

Current Transfers

 

 

 

 

 

 

 

 

-8

-60

-42

-51

-20

CAPITAL ACCOUNT

42 689

48 700

34 558

9 758

58 929

66 033

FINANCIAL ACCOUNT

-924

-2 106

-2 549

-1 553

-1 464

-2 464

Direct Investment Abroad

20 185

22 047

19 504

8 411

9 038

15 904

Direct Investment in Turkey

-3 987

-1 947

-1 244

-2 711

-3 524

-2 688

Portfolio Investment- Assets

11 402

2 780

-3 770

2 938

19 617

19 527

Portfolio Investment- Liabilities

1 939

5 138

716

2 827

3 468

-986

Equity Securities

9 463

-2 358

-4 486

111

16 149

20 153

Debt Securities

-13 479

-4 969

-12 058

10 985

7 012

10 866

Other Investment- Assets

0

2

2

2

4

2

Monetary Authorities

-42

-116

-32

-31

-29

-108

            General Government

-11 018

-3 389

-10 255

6 400

13 158

-516

Banks

-2 419

-1 466

-1 773

4 614

-6 121

11 488

Other sectors

29 492

32 895

34 675

-8 312

28 250

19 512

Other Investment- Liabilities

-1 268

-1 450

-1 791

-901

-553

-1 965

Monetary Authorities

-712

82

1 742

1 602

3 580

1 986

General Government

11 704

3 736

9 457

514

27 254

9 747

Banks

19 768

30 527

25 267

-9 527

-2 031

9 744

Other sectors

10 440

10 258

-7 461

-4 275

12 235

-11 144

Current, Capital and Financial Account

 

 

 

 

 

 

 

185

1 757

4 703

5 066

2 733

12 158

NET ERRORS AND OMMISSIONS

 

 

 

 

 

 

 

10 625

12 015

-2 758

791

14 968

1 014

GLOBAL BALANCE

 

 

 

 

 

 

 

-10 625

-12 015

2 758

-791

-14 968

-1 014

RESERVE ASSETS

-6 114

-8 032

1 057

-111

-12 809

1 813

Official Reserves

-4 511

-3 983

1 701

-680

-2 159

-2 827

Use of Fund Credits and Loans

 

 

 

 

 

 

Exceptional Financing

 

 

 

 

 

 

 

Zdroj: Centrální banka

 

zpět na začátek

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Hrubá zahraniční zadluženost Turecka představovala ke konci roku 2009 celkem 269,62 mld. USD, tj. 43,7 % HDP. Veřejný sektor se podílel na dluhu jednou třetinou (83,46 mld. USD), dluh centrální banky činil 13,30 mld. USD, u privátního sektoru (včetně bank) šlo o 172,85 mld. USD. Hrubý dluh Turecka činil k 31. 12. 2010 celkem 292,28 mld. USD, což znamenalo 39,9 % HDP země, přičemž skladba byla tvořena následující položkami:

  • veřejný sektor 88,98 mld. USD
  • centrální banka 11,83 mld. USD
  • privátní sektor 191,48 mld. USD.

V roce 2011 dosáhla hrubá zahraniční zadluženost Turecka částky 306,55 mld. USD (z toho: veřejný sektor 94,1 mld. USD, centrální banka 9,69 mld. USD, privátní sektor 202,75 mld. USD).

Vývoj dokumentuje níže uvedená tabulka zahraniční hrubé zadluženosti Turecka – v tis. USD (včetně centrální banky a dalších finančních ústavů a privátního sektoru):

 

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Hrubý dluh

208 407

250 422

281 403

269 618

292 281

306 551

Hrubý dluh/ HDP (%)

39,6

38,6

37,9

43,7

39,9

39,4

Zdroj: Undersecretariat of Treasury – údaje za r. 2006–2010 upraveny k 30. 3. 2012 na základě upřesněných, resp. revidovaných údajů uvedených zdrojem

Hrubá zadluženost veřejného sektoru jakožto procentuální poměr k HDP země (dle definice EU) se vyvíjí v posledních letech poměrně příznivě (poznámka: Maastrichtská kritéria stanovují 60 %).

Vývoj hrubého zadlužení veřejného sektoru (v mld. TRY)

 

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Hrubý dluh veřejného sektoru

365,9

355,5

408,2

465,7

496,89

546,00

z toho: centrální vláda

345,0

333,5

380,3

441,5

473,56

518,32

Zdroj: Undersecretariat of Treasury – údaje za r. 2006–2010 upraveny k 30. 3. 2012 na základě upřesněných, resp. revidovaných údajů uvedených zdrojem

Hrubá zadluženost veřejného sektoru k HDP (v %)

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

67,4

59,2

52,3

46,1

39,4

39,5

46,1

42,4

39,4

Zdroj: Undersecretariat of Treasury

Stav veřejného zadlužení vykazoval v roce 2011 slušnou stabilizaci a představuje hodnoty výrazně nižší než určují Maastrichtská kritéria. Trend dalšího postupného snižování zahrnuje plán vládních entit na roky 2012 a 2013 s tím, že by v roce 2012 mělo jít o 38,8 % a v roce 2013 o 36,8 %.

 

zpět na začátek

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní sektor

V roce 2001 v důsledku bankovní krize a privatizace některé banky zanikly a jiné se sloučily s většími nebo jimi byly pohlceny. Současné bankovní domy reflektovaly situaci krizového r. 2001 a jejich kapitálová přiměřenost se tak v r. 2011 pohybovala na hranici 15–16 %. V zemi působí řada zahraničních bank, ať už jako klasické depozitní banky pro privátní i korporátní klientelu, nebo jako úvěrové investiční ústavy.

Současná bankovní soustava:

  • Centrální banka Turecka (TCMB)
  • Depozitní banky: 3 státní depozitní banky:
    • Ziraat Bankasi (Zemědělská banka): mj. pro zemědělce a  státní sektor
    • Halk Bankasi (Lidová banka): mj. sociální zabezpečení
    • Vakıflar Bankasi (Nadační banka): mj. pro podporu malopodnikatelů 11 privátních depozitních bank s výhradně tureckým kapitálem
  • 11 zahraničních depozitních bank (např. Deutsche Bank, Citibank, ING Bank, HSBC aj.)
  • 6 poboček zahraničních bank (např. Societé Générale, ABN AMRO Bank, JP Morgan Chase aj.)
  • Rozvojové a investiční banky: 3 státní turecké rozvojové a investiční banky (které nepřijímají depozita)
    • Türk Eximbank (pouze zahraničně ekonomické a obchodní  operace – exportní a garanční banka)
    • Iller Bankasi
    • Türkiye Kalkinma Bankasi
    • 6 privátních tureckých rozvojových a investičních bank a 4 zahraniční investiční banky.

Bankovní sektor spadá do portfolia Podsekretariátu premiéra pro finance (Undersecretariat of Treasury), provádění bankovního dozoru a další úlohy jsou svěřeny Státní bankovní regulační agentuře BBDK (Banking Regulation and Supervision Agency), na jejíž internetových stránkách (www.bbdk.org.tr) lze nalézt údaje k jednotlivým bankám, statistiku, příslušnou legislativu apod. 

Na internetové stránce Bankovní asociace Turecka – TBB (Türkie Bankalari Birligi) je dostupný jak jmenný seznam všech bank a ústavů s adresami, e-maily, telefony a jmény ředitelů, tak i další užitečné informace. Praktické informace k bankovním transakcím – zejména pro cizince (včetně otevření účtu aj.), poskytují v sekci „Banking“ internetové stránky tureckého velvyslanectví ve Velké Británii (www.turkisheconomy.org.uk).

Pojišťovny 

V současné době působí na trhu kolem 50 pojišťovacích ústavů s licencí Podsekretariátu úřadu premiéra pro finance, administraci zajišťuje Generální direktorát pojišťovnictví (Directorate General of Insurance). V souladu s přibližováním země k EU vstoupil v platnost v roce 2007 nový zákon o pojišťovnictví. Všechny pojišťovací ústavy jsou nyní privátní.

Podle typu pojišťovacích operací poskytuje 10 ústavů životní pojištění, 13 ústavů penzijní pojištění, 30 ústavů ostatní typy pojištění, nadto zde funguje jedna zajišťovna. Z celkového aktuálního počtu 50 pojišťoven v Turecku pracuje celkem 16 licencovaných zahraničních pojišťovacích společností (např. Generali, AXA, Allianz, ING aj.).

Další informace jsou dostupné na internetových stránkách Asociace pojišťoven a zajišťoven TSRSB (Associacion of the Insurance and Reinsurance Companies of Turkey). Užitečné informace k typům pojištění včetně povinných apod. poskytuje na internetu turecké velvyslanectví ve Velké Británii.

 

zpět na začátek

5.5. Daňový systém

Turecký daňový systém doznává postupně řady změn, z hlediska usídlování firem je nejdůležitější poslední právní úprava korporátních daní z roku 2006. (Corporate Tax Law), která zjednodušila veškeré procedury a stanovila jednotnou sazbu daně ve výši 20 %. Systém zahrnuje celou škálu daní, některé sazby se každoročně mění. Výběr hlavních daní probíhá na centrální úrovni, některé specifické daně jsou vybírány na úrovni obcí.

Rozbor daňového systému poskytují v angličtině internetové stránky státní organizace na podporu investic ISPAT (zkráceně „Invest in Turkey“) v oddíle „Investor’s Guide“. Zevrubný popis daňového systému včetně dalších užitečných informací k podnikání v Turecku poskytuje publikace „Invest in Turkey“ auditorské společnosti KPMG Turecko, která je volně dostupná na internetových stránkách www.kpmg.com.tr. Obsahuje rovněž řadu tabulek včetně modelových výpočtů. Českým firmám lze doporučit, aby se obracely na odborné zahraniční konzultantské firmy, které se dlouhodobě komplikovaným tureckým daňovým systémem zabývají.

Základní daně

Daň z příjmu:

  • Vybírá z veškerých příjmů, a to jak od domácích a zahraničních fyzických osob, tak od právnických osob sídlících v Turecku. Nerezidenti, kteří disponují příjmem získaným v Turecku (prostřednictvím zaměstnání, majetkového vlastnictví, obchodních operací či jiných aktivit generujících příjem) jsou rovněž zdaňování, pouze však z příjmu získaného v Turecku.

Korporátní daň:

  • Základní sazba korporátní daně vybírané ze zisku činí 20 %.

Daň z příjmu jednotlivců:

Jde o progresivní zdanění  se sazbou od 15 % do 35 %. S platností od roku 2009 jsou sazby aplikované na roční příjem (v tureckých lirách – TRY) následující:

Příjmová skupina (v TRY)

Sazba v %

do 8 700

15

8 701–22 000

20

22 001–50 000

27

50 001 a více

35

Daň z přidané hodnoty – DPH: 

  • zboží a služby: 18 %
  • základní potraviny a textilní produkty: 8 %
  • některé zemědělské produkty: 1 %

DPH je vybíráno rovněž z importovaných výrobků (v angličtině tzv. „input VAT“) a složitým mechanismem je vyrovnáváno s DPH (tzv. „output VAT“) vybíranou v místě (malo)prodeje.  Doporučuje se, aby se firmy v tomto směru dohodly o postupu se svým zahraničním tureckým partnerem, případně využily služeb zkušených mezinárodních konzultantských firem se sídlem v Turecku. Systém je postaven na zápočtu hodnot „input VAT“ a „output VAT“. Eventuální přebytek importní „input VAT“ se převádí k dobru do dalšího měsíce, v žádném případě nedochází k refundaci.

Speciální spotřební daně (ÖTV):

  • existují 4 hlavní zbožové skupiny, které podléhají spotřební dani (s různou sazbou):
  • výrobky z ropy, zemní plyn, oleje, mazadla a jejich deriváty: sazba se pravidelně mění
  • automobily a ostatní dopravní prostředky, motocykly, letadla, helikoptéry a jachty: 1% - 130%
  • tabák a tabákové výrobky, alkoholické nápoje: 25–275,6 %
  • luxusní výrobky: 6,7–20 %

V říjnu 2011 došlo ke zvýšení speciální spotřební daně mnoha zbožových skupin, a to v důsledku prohlubujícího se deficitu běžného účtu platební bilance a neuspokojivého vývoje zahraničního obchodu Turecka. V této souvislosti vzrostla speciální spotřební daň (ÖTV) např. u automobilů o objemu motoru 1600 cc až 2000 cc z 60 % na 80 %, což představuje nárůst ceny nového automobilu o cca 12,5 %. U automobilů o objemu motoru nad 2000 cc vzrostla ÖTV z 84 % na 130 %. Nárůst ÖTV zaznamenaly též alkoholické výrobky, což pro ucelenost informace přineslo zvýšení spotřební daně u piva z 0,44 TL za 1 litr na 0,53 TL za litr. Sazba ÖTV u tabáku a tabákových výrobků vzrostla z původních 63 % na 69 %.

Daň z bankovních a pojišťovacích transakcí:

Transakce bankovních a pojišťovacích ústavů nepodléhají platbě DPH, nýbrž dani z bankovních a pojišťovacích operací. Aplikována je na veškeré bankovní příjmy, např. úroky z půjček apod. Všeobecná sazba činí 5 %, u depositních transakcí jde o 1 %,  prodej zahraničních deviz je zdaňován 0,1 %. Daň u vybraných bankovních příjmů domácích (rezidentních firem) a daň z bankovních příjmů zahraničních (nerezidentních firem) je identická:

dividendy: 15 %

  • úroky ze státních směnek a státních obligací: státní organizace Invest in Turkey uvádí, že se jedná o 0 %, auditorská firma KPMG uvádí 1 %
  • úrok z ostatních směnek a obligací: 0 % (jde o stejný případ jako u státních obligací)
  • úrok z bankovních depozit: 15 %.

Kolkovné – tzv. „stamp tax“:

Kolkovné je vybíráno u celé řady dokumentů jako smluv, akreditivů, garančních listů apod. včetně platebních výměrů. Výše kolkovného se vypočítává jako procento ze základu hodnoty a představuje 0,15–0,75 %. U platebních výměrů jde o 0,06 %.

Daň z převodu nemovitostí:

  • 1,5 % od obou stran (prodávajícího a kupujícího) z hodnoty nemovitosti.

Speciální komunikační daně:

  • služby operátorů mobilních sítí: 25 %
  • služby poskytovatelů rádiového a TV signálu: 15 %
  • ostatní telekomunikační služby: 15 %

Daň z bohatství (majetková daň):

  • dědická daň a darovací daň: sazba se pohybuje v závislosti na hodnotě od 1–30 %.
  • motorová daň (dle modelu a kubatury): jde o specifickou částku, která je každoročně revidována.  daň z budov: 0,1–0,4 % (u rezidentů jde o 0,1 %, u nerezidentů většinou o 0,2 %)
  • pozemková daň: 0,1–0,6 %

Další municipální a lokální daně:

  • zábavní daň: specifická sazba v rozsahu 0–20 %
  • komunikační daň: 1 %
  • daň z prodeje plynu a elektriky: 1,5 %
  • daň na ochranu životního prostředí: specifická daň podléhající každoroční revizi.

V Turecku existuje celá škála daňových výjimek a dalších zvýhodnění, které jsou aplikovány na průmyslové a další činnosti ve speciálních investičních zónách. Jde o tzv. prioritní rozvojové zóny, technologické rozvojové zóny, průmyslové parky a zóny volného obchodu. Dále jsou daňová zvýhodnění aplikována na sektor výzkumu a vývoje, vzdělávací společnosti, kulturní investice a kulturní podniky. K různým typům přechodného daňového zvýhodnění včetně dalších výjimek došlo rovněž během roku 2009 v rámci balíčků na podporu podnikání, k podpoře spotřeby aj. Velké investiční pobídky, které budou mít přímý dopad na snížení, resp. osvobození od platby korporátní daně či DPH, budou zveřejněny během dubna či května 2012 tureckými vládními entitami, které si od tohoto kroku slibují zásadní příliv FDI do země, jakož i vyrovnání nerovností mezi ekonomickým potencionálem jednotlivých regionů.

Kromě investičních pobídek jsou z platby DPH (včetně dalšího zvýhodnění) vyňaty zejména následující oblasti (s jistými výjimkami): 

  • export zboží a služeb
  • roaming  poskytovaný v Turecku zákazníkům mimo Turecka (tj. nerezidentním zákazníkům) v souladu s mezinárodními úmluvami o roamingu, pokud je v nich zahrnuta  reciprocita
  • explorace nalezišť nerostných surovin
  • mezinárodní doprava
  • dodávky strojů a zařízení importované pro potřeby fyzických nebo právnických osob, které jsou plátci DPH a mají certifikát příslušných úřadů potvrzující, že jsou investory
  • služby poskytované v přístavech a na letištích pro lodě a letadla
  • sociální a další výjimky se týkají dodávek pro vládu a ostatní relevantní organizace, pokud  jde o kulturní, vzdělávací, zdravotní a další obdobné účely
  • bankovní a pojišťovací transakce jsou vyňaty z povinnosti platby DPH, protože podléhají zvláštní dani z bankovních a pojišťovacích transakcí ve výši 5 % (viz výše)
  • daňové výjimky jsou udělovány na příjmy pocházející z aktivit firemních zahraničních poboček a za splnění jistých podmínek stejně tak u jejich domácích i zahraničních afilací
  • výdaje na výzkum a rozvoj
  • snížení daňového základu firem se týká  některých darů, pomoci a sponzoringu sportovních aktivit.

Nicméně systém refundace DPH je značně komplexní záležitost, která je navíc determinována pravidlem reciprocity (v daném případě mezi Tureckem a ČR). Pro konkrétní výklad doporučujeme kontaktovat daňové specialisty v místě, popř. ZÚ Ankara či GK Istanbul.

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne