- 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
- 9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
- 9.3. České investice v teritoriu
- 9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
- 9.5. Rizika investování v teritoriu
9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
Turecko nabízí zajímavé podmínky zahraničním investorům, a to zejména vzhledem ke své geografické poloze, rozsáhlé a relativně levné pracovní síle, přírodním zdrojům a potenciálu regionálního trhu s přesahem na třetí trhy (Sýrie, Irák, Libye, Turkické republiky, Jordánsko apod.). Zákon upravující vstup zahraničního kapitálu do země poskytuje zahraničním investorům stejná práva a povinnosti jako domácímu kapitálu a současně garantuje převod zisků, poplatků a honorářů stejně jako repatriaci kapitálu pro případ likvidace nebo prodeje. K tomu se přidávají nepřímé garance vyplývající z členství země v mezinárodních organizacích typu OECD a v neposlední řadě i četné bilaterální dohody o podpoře a ochraně investic (k možnosti zaměstnávání cizích státních příslušníků, jako vedoucích pracovníků nebo technického personálu – viz blíže kapitola 8.3. a 8.4.).
Zásadním momentem r. 2011 ve smluvní oblasti byla zajisté završená ratifikace Dohoda o vzájemné ochraně a podpoře investic (podepsána 29. 4. 2009 během návštěvy tureckého prezidenta Abdullaha Gülla v ČR), která vstoupila v platnost dne 18. 3. 2012, a kterou se završilo úsilí ZÚ Ankara o více než dva roky trvající ratifikaci předmětné smlouvy tureckou stranou. Dohoda představuje významný pilíř v jinak dynamických a bohatých obchodně-ekonomických vztazích ČR a TR a rovněž výraznou jistotu pro investory na obou stranách.
Turecká legislativa nepředpisuje povinné rozdělení podílů na společnosti ani nevyžaduje participaci tureckého subjektu. Zahraniční subjekty mohou žádat o snížení, resp. exempci, z daňového zákona (corporate income tax law). Podrobné informace a návod k jednání s byrokratickým aparátem v této záležitosti poskytne State Planning Organization, Incentive Department.
Zejména investice do rozvojových programů zaostalého jihovýchodu země skýtají zajímavé pobídky pro investory, jde např. o pobídky daňového charakteru, nižší ceny pozemků, elektřiny apod. V praxi býval vstup zahraničního kapitálu spojen s velkými byrokratickými překážkami, nyní se turecká vláda snaží je odstranit a příliv zahraničního kapitálu pozitivně stimulovat mimo jiné i zjednodušením formalit.
Materiály k pobídkám, statistické informace, přehledy zahraničních investorů a další podrobné informace k oblasti PZI v Turecku obsahují internetové stránky Podsekretariátu vlády pro finance (Undersecretariat of Treasury). Rovněž na internetových stránkách státní agentury na podporu investic Invest in Turkey (obdoba českého Czech Invest) lze nalézt praktické informace pro investory včetně popisu některých úspěšných investic a aktuálních pobídek. Systém pobídek platí stejně jak pro zahraniční, tak i domácí investory. Na přechodnou dobu byl pro projekty realizované do konce roku 2010 silně zvýhodněn. Zásadní investiční pobídky, které budou mít přímý dopad na snížení, resp. osvobození od platby korporátní daně či DPH, příp. odvodů na sociální a zdravotní pojištění, budou zveřejněny během měsíce dubna či května 2012 tureckými vládními entitami, které si od tohoto kroku slibují zásadní příliv FDI do země, jakož i vyrovnání nerovností mezi ekonomickým potencionálem jednotlivých regionů.
9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
Pokud jde o zahraniční přímé investice (FDI, Foreign Direct Investment), rostoucí zájem zahraničních investorů byl zaznamenán zejména po zahájení přístupových rozhovorů s EU. Nejvyšší hodnoty dosáhly v roce 2007 (22 mld. USD včetně nákupu nemovitostí cizinci). V roce 2008 dosáhla výše FDI 19,5 mld. USD. V souvislosti s finanční a ekonomickou krizí ve světě se projevil nižší příliv FDI v r. 2009. Centrální banka Turecka uvádí FDI pro rok 2009 ve výši 8,4 mld. USD (čisté FDI: 6,2 mld. USD), pro rok 2010 je to částka 9,03 mld. USD (čisté FDI: 6,5 mld. USD). V r. 2011 dosáhla hodnota FDI výše 15,9 mld. USD, což meziročně znamená více než 76 % růst. Čisté FDI v r. 2011 dosáhly hodnoty 13,4 mld. USD (ve srovnání s r. 2010: 6,5 mld. USD).
Z objemu přímých zahraničních investic v r. 2011 přiteklo plných 12,4 mld. USD ze zemí EU „27“, což tvoří téměř 78 % celkových FDI. Pořadí zemí, ze kterých byl v r. 2011 generován největší objem FDI je následující:
- Nizozemsko (27 %)
- SRN (12 %)
- Velká Británie (10 %)
- Lucembursko (9 %)
- Francie (8 %)
- Belgie (7 %)
- Rakousko (6 %)
- Řecko (5 %)
- Finsko (4 %)
- Itálie a Španělsko (3 %).
|
2005 |
2006 |
2007 |
2008 |
2009 |
2010 |
2011 |
|
10.031 |
20 185 |
22 047 |
19 504 |
8 409 |
9 038 |
15 904 |
Zdroj: Podsekretariát vlády pro finance a Centrální banka
Do sektoru finančních institucí (banky, pojišťovny a další zprostředkování) směřuje tradičně nejsilnější koncentrace zahraničního kapitálu, následuje sektor dopravy, skladování a komunikace, dále zpracovatelská odvětví, zejména potravinářský průmysl a chemická výroba. Silný zájem zahraničních investorů, především obchodních řetězců, zaznamenal rovněž velkoobchod a maloobchod. V posledních letech nabírají na obrátkách investice do energetického sektoru (i s nezanedbatelným českým podílem).
9.3. České investice v teritoriu
Co se investičních aktivit týče, koncem června 2007 společnost Zentiva dokončila akvizici 75% podílu v turecké farmaceutické firmě na výrobu generických léčiv Eczacibaşi Generic Pharmaceuticals v hodnotě460 mil. EUR.
Česká energetická společnost ČEZ v konsorciu s tureckou firmou Akenerji Elektrik Üretim a její mateřskou firmou Akkök Group vyhrála v červenci 2008 s nabídkou v hodnotě 600 mil. USD soutěž na privatizaci distribuční společnosti SEDAŞ (Sakarya Electric Distribution Company) působící ve 4 provinciích v severozápadní části Turecka a dodávající elektřinu 1,3 milionům zákazníků (cca 8 TWh). Po úspěšném tendru na distribuci elektřiny se ČEZ začal profilovat též jako investor v oblasti výroby elektrické energie. Za tímto účelem v říjnu 2008 ČEZ podepsal s Akkök Group dohodu o strategické spolupráci, čímž ČEZ odkoupil polovinu majoritního podílu skupiny Akkök v Akenerji (tj. podíl 37,4 % v Akenerji měl hodnotu302,6 mil. USD). Později ČEZ do posílení Akenerji investoval dalších75 mil. USD. Akenerji je druhý největší soukromý producent elektrické energie v Turecku s více než 10% tržním podílem a produkcí zhruba 2 % z celkem v zemi vyprodukované elektřiny. V létě 2010 byla spuštěna do provozu jejich nová hydroelektrárna Akocak u Trabzonu o výkonu 91 MW. Dále jsme zaznamenali další společné česko – turecké projekty vodních elektráren (Uluabat, Burcbendi, Bulam, FEKE I a FEKE II, Himmetli a Gokkaya) včetně paroplynové elektrárny v provincii Hatay o výkonu 872 MW, z nichž některé již byly zrealizovány. Dosáhnout by měly rozšíření výrobního portfolia obou partnerů na 3000 MW instalovaného výkonu ročně, přičemž tento nárůst si vyžádá investice za cca 3 mld. USD.
K významným českým investorům do energetiky se na jaře 2010 zařadila rovněž firma EnergoPro akvizicí pěti hydroektráren (Hamzali o výkonu 16,7 MW u města Kirikkale nedaleko Ankary, Aralik 12,4 MW na severovýchodě Turecka a kaskáda Resadiye 1 – 22,9 MW, Resadiye 2 – 26,7 MW a Resadiye 3 – 16 MW u města Sivas, resp. Tokat na severu Turecka) o celkovém výkonu cca 95 MW.
Další významné aktivit českých subjektů v Turecku:
Společnost Vítkovice Machinery Group, resp. její divize Vítkovice Power Engineering staví na základě EPC kontraktu pro tureckého investora Adularya Enerji/Naksan Holding na klíč novou tepelnou elektrárnu na lignit „Yunus Emre/Adularya“ (výkon 2x145 MW) u města Beypazari ve vzdálenosti cca135 kmod Ankary. EPC kontrakt byl podepsán v srpnu 2010 konsorciem tří firem Vítkovice Machinery Group, Ferrit, BTG Energy, přičemž v posledním čtvrtletí r. 2011 se Vítkovice dohodly se společnostmi Ferrit a BTG Energy na odstoupení z projektu a výhradním signatářem EPC kontraktu tak zůstává pouze společnost Vítkovice. Financování projektu zahájila počátkem března 2011 ČEB. Jedná se o jeden z největších úvěrů ČEB-u za jeho 16letou historii. ZÚ Ankara zaznamenal iniciativu investora, společnost Adularya Enerji/Naksan Holding, který podal Energetickému regulačnímu úřadu TR žádost o rozšíření projektu Yunus Emre o další dva bloky (2 x 255 MW). Vítkovice Power Engineering již předeslaly zájem ucházet se o tento „rozšířený“ EPC kontrakt. Celkový výkon elektrárny Yunus Emre by v tomto případě dosáhl 804 MW.
Konsorcium ČKD Energy, jakožto leader, a ČKD Praha DIZ uzavřelo v srpnu 2011 EPCM (Engineering+Procurement+Construction+Management) kontrakt s významnou privátní tureckou společností Yildizlar SSS Holding na projekt tepelné elektrárny YOTES 3x133,3 MW (celkem 400 MW) v lokalitě Çankiri u obce Orta ve vzdálenosti cca100 kmod Ankary. Předmětem kontraktu je řízení a výstavba celé elektrárny, projekční práce, dodávka řídícího systému a všech provozních souborů, mimo kotlů a turbín. Vedle ČKD uzavřely pro tento projekt se zákazníkem smlouvu také Škoda Power na dodávku parních turbín a SES Tlmače (Slovensko) na dodávku kotlů. Prostřednictvím skupiny ČKD se na projektu bude podílet též řada českých subdodavatelů (pumpy, potrubí, armatury, zauhlování, atd.). Projekt bude financován prostřednictvím ČEB a dalšími českými bankami. Očekávané zahájení projektu je ve 2. čtvrtletí 2012.
Společnost ČKD Praha DIZ získala v březnu 2011 zakázku za 1,2 mld. Kč. Do elektrárny Yunus Emre/Adularya (viz výše - Vítkovice Power Engineering) dodá dva energetické bloky, které využívají jako palivo lignit. Součástí dodávky budou dvě kompletní strojovny s parními turbosoustrojími o výkonu 2 x 145 MW a dále projekční práce, dodávka strojních technologických uzlů, systémů kontroly a řízení, zařízení slaboproudé a silnoproudé elektrotechniky, vybrané stavební práce, montáž a uvedení do provozu.
Dalším vstupem do energetického sektoru s českou participací jsou projekty společnosti ČKD Blansko Small Hydro s firmou Enerjisa Enerji Üretim, které dodá na základě EPC kontraktu Francisovy turbíny vč. generátoru a elektrické části pro hydroelektrárnu Sarigüzel (turbína o výkonu 3 558 kW – expedice zařízení 01/2012, montáž 03-05/2012), hydroelektrárnu Kandil (4 762 kW – expedice zařízení 05/2012, montáž 06-08/2012) – obě na JV Turecka v Kahramamarské provincii a hydroelektrárnu Kavsakbendi (5 661 kW – expedice zařízení 04/2012, montáž 2012) na JV Turecka u města Gaziantep. Dalším společným projektem ČKD Blansko Small Hydro se společností Nuryol Insaat Ticaret je EPC kontrakt na dodávku 4 ks Peltonovy turbíny vč. generátorů a elektrické části pro hydroelektrárny na SV východě Turecka u Trabzonu – hydroelektrárna Ortacag (13 360 kW), Arakli (2x turbína o výkonu 9 128 Kw) a Dogan (11 424 kW).
ŠKODA POWER ze skupiny Doosan se v roce 2010 stala dodavatelem 2 turbín elektrárny Bolu Göynük (2x120 MW) pro tureckou společnost AKSA Enerji Üretim a spolupracuje na dodávkách zařízení pro novou tepelnou elektrárnu YOTES tureckého investora YILDIZLAR SSS Holding v provincii Çankiri u obce Orta, kam dodá za cca 1,5 mld. Kč tři parní turbíny o jednotkovém výkonu 133 MW (viz výše též výše ČKD). ZÚ Ankara zaznamenal, že Škoda Power v prosinci 2011 získala kontrakt na dodávku turbostrojí s kompletním příslušenstvím o výkonu 320 MW pro paroplynový cyklus Erzin CCGT Hatay. Jde o parní turbínu s generátorem GE pro nově budovanou elektrárnu na zemní plyn, kdy investorem projektu je Akenerji Elektrik Üretim (Akkök Group) spolu s ČEZ-em. Uvedení zdroje do komerčního provozu je plánováno na 2. polovinu roku 2014. Škoda Power má v různé fázi realizace na tureckém trhu čtyři projekty s osmi turbínami Škoda o celkovém výkonu 1270 MW, mj. Škoda Power dodá pro uhelnou elektrárnu Yunus Emre (viz výše - Vítkovice Power Engineering) dvě turbosoustrojí s technologií fluidního spalování o jednotkovém výkonu 145 MW.
Turecké investice v ČR:
Investice jsou soustředěny především v cestovním ruchu (tj. cestovní kancelář CK ČEDOK), přičemž turecké investice jsou spravovány v ČR prostřednictvím amerického kapitálového fondu ODIEN ASSET Management. Kapitálový fond ODIEN se chce v budoucnu pomocí své další české investice AVIA Letňany věnovat ve zvýšené míře i obchodu s nemovitostmi. Turecko má nadále velký zájem o investice do segmentu letecké dopravy v ČR. Pro ucelenost informace uvádíme, že reprezentační kancelář provozuje v Istanbulu společnost ODIEN ASSET Management, vlastník CK ČEDOK, který v Turecku založil dceřinou pobočku AHOYTURIZM. Další kanceláře Ahoyturizm pracují v Bodrumu a v Antalyi.
9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
Viz detailně k perspektivním oblastem českého exportu též kapitola 7.4. – z hlediska bezpečnosti investic je Turecko vázáno členstvím v mezinárodních organizacích a rizika investování pro zahraniční investory jsou tak přiměřená, zejména bezpečnost investic do velkých rozvojových programů je přísně sledována tureckým státem. V této souvislosti představuje Dohoda o vzájemné ochraně a podpoře investic (v platnosti od 18. 3. 2012) uzavřená mezi ČR a Tureckou republikou významnou jistotu pro investory na obou stranách.
Z přílivu zahraničních investic je patrné, že investoři mají největší důvěru v sektor služeb (finanční a dopravní služby, obchod). Pro český průmysl je nejzajímavější oblast energetiky, v ní však nemá turecká strana dořešeny některé důležité otázky – financování, provozování BOO a BOT, záruky za odběry a prodejní ceny energií atd. Očekáváme, ve světle již uzavřených smluvních ujednání českých exportérů, růst exportní aktivity českých firem i v r. 2012, a to se zvláštním zřetelem ke skutečnosti, kdy zejm. významné české dodávky energetických zařízení budou fakticky realizovány až v tomto roce a letech dalších, a zejména energetický sektor bude tažným koněm českého exportu.
9.5. Rizika investování v teritoriu
Vzhledem ke skutečnosti, že Turecko je země, na jejíž stabilitě a bezpečnosti mají zájem nejen Turci, ale i nejvlivnější vojenská, mocenská a ekonomická uskupení a velmoci světa, a spolu se značně liberální systémem v ekonomické oblasti, vytváří dostatečné záruky potřebné pro investice do různých oblastí podnikání. Je třeba konstatovat, že turecká ekonomika téměř pravidelně (a dosti často v krátkých časových úsecích) procházela závažnými krizemi, avšak současná vláda a její dosti stabilní perspektiva vytvořily předpoklady pro delší období ekonomické stability. Úspěšný růst ekonomiky narušila v roce 2009 globální hospodářská krize. K většímu odlivu kapitálu sice nedošlo, ale silně poklesl celkový zájem zahraničních investorů. Naopak roky 2010 a 2011 indikují enormní růst ekonomiky (viz blíže kapitola k HDP), což potvrzuje i důvěra zahraničních investorů v tureckou ekonomiku, přičemž objem přímých zahraničních investic od v r. 2011 téměř dosáhl objemu agregátních FDI v letech 2009–2010 a aspiroval na metu v předkrizovém roce 2008 (2008: 19 504 mil. USD / 2011: 15 700 mil. USD).
Negativním faktorem však zůstává měnící se legislativa, která v některých případech představuje nové zákony s kontraproduktivními doplňky, jejichž odstranění či modifikace jsou časově značně náročné (viz naše informace o pracovních povoleních pro cizí státní příslušníky v kapitole8.3 a8.4.). Doporučujeme věnovat zvláštní pozornost právním i ostatním aspektům podnikání, pozornost větší než by vyžadovala obdobná investice např. v členském státě EU.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
