Turecko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

© Zastupitelský úřad Ankara (Turecko)

Bilaterální vztahy ČR a Turecko (významné návštěvy, mise, ekonomické akce)

V uplynulých letech došlo k řadě významných setkání a návštěv vrcholných českých a tureckých představitelů, jakož i k realizaci ekonomických aktivit na podporu vzájemných hospodářských vztahů.

Vládní návštěvy a významná setkání

Na okraj mezinárodní konference „Turecko – významný partner v rozšířené Evropě“ konané v Černínském paláci ve dnech 17. a 18. dubna 2008  proběhla tři bilaterální jednání mezi tureckým vicepremiérem Nazim Ekrenem a vicepremiérem Alexandrem Vondrou, premiérem Mirkem Topolánkem a ministrem průmyslu a obchodu Martinem Římanem.

Ve dnech 3.–5. září 2008 navštívila Turecko delegace Ministerstva průmyslu a obchodu vedená ministrem Martinem Římanem, která se zúčastnila 4. zasedání Česko-turecké smíšené ekonomické komise. Turecká delegace byla vedena místopředsedou vlády a státním ministrem Nazimem Ekrenem. Cílem jednání bylo stanovit společné cíle a směry hospodářské spolupráce mezi ČR a TR. Závěrečný protokol byl podepsán oběma ministry.

Při příležitosti konání 4. zasedání Česko-turecké smíšené hospodářské komise v Ankaře (září 2008) proběhly kromě schůzí při samotném zasedání i bilaterální jednání s tureckými partnery, konkrétně s vicepremiérem a státním ministrem Nazimem Ekrenem, předsedou Energetického regulačního úřadu Hasanem Köktaşem, náměstkem ministra energetiky a přírodních zdrojů Selahattinem Çimenem a guvernérem provincie Van Özdemirem Çakacakem. Turecká strana připravila prezentaci o projektu rozvoje jihovýchodní Anatolie.

Ve dnech 7.–9. října 2008 vykonal v doprovodu podnikatelské delegace oficiální návštěvu Turecké republiky předseda vlády ČR Mirek Topolánek. V Ankaře předseda vlády jednal s tureckým premiérem Erdoğanem a s ministrem zahraničí Babacanem. Premiér byl přítomen podpisu dohody o spolupráci mezi společnostmi ČEZ a tureckou Akenerji a podpisu protokolu Pracovního výboru pro energetiku, kterému za českou stranu předsedal náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Hüner. V rámci návštěvy Istanbulu jednal Mirek Topolánek s prezidentkou Asociace tureckých průmyslníků a obchodníků (TÜSIAD) Arzuhan Doğan Yalçındağ a zúčastnil se pracovního oběda dávaného Radou pro zahraniční ekonomické vztahy (DEIK) za přítomnosti místopředsedy vlády a státního ministra Nazıma Ekrena, jakož i prezidenta Svazu obchodních komor a komoditních burz (TOBB) Rifata Hisarcıklıoğlu.

V dubnu 2009 se uskutečnila v ČR návštěva tureckého prezidenta Abdullaha Gülla s delegací. Proběhla  jednání s vrcholnými představiteli České republiky.  

Ve dnech 18.–20. října 2009 vykonal oficiální návštěvu Turecka místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Jan Kohout. Ministr Kohout v Ankaře jednal se svým tureckým protějškem Ahmetem Davutoğluem, se státním ministrem pro EU Egemenem Bağışem a byl přijat prezidentem Abdullahem Gülem a předsedou parlamentu Mehmetem Alim Şahinem. Hlavními tématy jednání bylo pokračování přístupového procesu, situace na BV a na Kavkaze, dění v BaH a energetická bezpečnost.

Ve dnech 2.–5. prosince 2009 navštívila TR delegace Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu PČR vedená jeho předsedou Jiřím Dienstbierem. Návštěva potvrdila vysokou úroveň vzájemných vztahů, ve kterých neexistují žádné bilaterální problémy. Turecká strana se zajímala o názory české strany na možný pokrok v negociačním procesu, diskutována rovněž byla situace v Afghánistánu, na Kavkaze, Kypru a aspekty švýcarského referenda o výstavbě minaretů.

Poslední čtvrtletí r. 2011 bylo ve znamení incomingových pracovních cest tureckých vrcholných představitelů v ČR, mezi které patřily konzultace vrchního ředitele pro Evropu MZV TR Hakana Okçala v září 2011.

Významným počinem v bilaterální oblasti byla zejména pracovní návštěva předsedy Velkého národního shromáždění Turecké republiky Cemila Çiçeka, který ve dnech21. a22.11.2011 v ČR jednal s prezidentem republiky Václavem Klausem, premiérem Petrem Nečasem, místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí Karlem Swarzenbergem a předsedy obou komor Parlamentu ČR. Předmětem jednání byla mimo politicko zahraniční agendy i ekonomická dimenze a snaha o hlubší intenzifikaci vzájemných hospodářských vztahů.

Ve dnech1. a2.12.2011 pak vykonal pracovní návštěvu ČR ministr Turecké republiky pro záležitosti EU a hlavní vyjednávač vstupu TR do EU Egemen Bağış, který se v Praze setkal s místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí  Karlem Swarzenbergem, se státním tajemníkem V. Bellingem a jednal ve výborech pro EU Senátu a Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Spolu se státním tajemníkem J. Schneiderem byl Egemen Bağış hostem panelu konference “Výzvy v přístupových jednáních Turecka – výhledy do budoucnosti“, kterou uspořádalo zastoupení EK v Praze.

Jen pro ucelenost informace uvádíme, že první čtvrtletí r. 2012 bylo ve znamení přípravy a realizace oficiální návštěvy prezidenta republiky Václava Klause v Turecku, která se uskutečnila 14.–17. 2. 2012, během níž se setkal s prezidentem Turecké republiky Abdullahem Gülem, s předsedou parlamentu Cemilem Çiçekem a místopředsedou vlády Ali Babacanem. Mimo politické agendy oficiální návštěvou významně rezonovala i ekonomická dimenze kvantifikovaná účastí ministra obchodu a průmyslu ČR a jednou z nejpočetnějších podnikatelských misí (čítající na 62 zástupců podnikatelského sektoru), která se kdy státní návštěvy účastnila. Významnou měrou k naplnění ekonomické dimenze návštěvy přispělo i bilaterální jednání ministra průmyslu a obchodu ČR Martina Kuby s místopředsedou vlády pro ekonomické otázky Ali Babacanem za účasti vybraných podnikatelských entit ČR a konání třech Česko-tureckých podnikatelských fór v Ankaře, Mersinu a Adaně, které byly zorganizovány DEK ZÚ Ankara a SPaD, a při nichž byly podepsány smluvní ujednání mezi tureckými a českými partnery v hodnotě několika stovek milionů USD.

V r. 2012 jsou plánovány významné pracovní cesty tureckých představitelů podpořené setkáním expertních týmů a zástupců podnikatelského sektoru ČR a TR.

Významné proexportní akce

Ve dnech 14.–18. října 2008 zorganizoval OEÚ GK Istanbul ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR a Istanbulskou obchodní komorou „České dny v Istanbulu“, jejichž součástí byla obchodní mise 28 českých podnikatelů včetně účasti na mezinárodních istanbulských veletrzích ANKIROS, ANNOFER a TURKCAST 2008, na kterých se uskutečnila oficiální účast ČR v gesci MPO ČR.

OEÚ ZÚ Ankara uspořádal v rámci proexportních projektů MZV ČR v roce 2008 dva regionální semináře s tureckými podnikateli s názvem „Doing Business with the Czech Republic“ k tématu vzájemné hospodářské spolupráce ve městech Mersinu a Kayseri.

Během podzimních měsíců roku 2009 uspořádal OEÚ ZÚ Ankara v rámci proexportních projektů MZV ČR dva regionální semináře s tureckými podnikateli s názvem „Doing Business with the Czech Republic“ k tématu vzájemné hospodářské spolupráce, a to ve městech Gaziantep a Eskişehir.

V roce 2010 proběhla obdobná akce OEÚ ZÚ Ankara ve městě Sanliurfa. Na začátku října 2010 se uskutečnila v Ankaře ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy ČR proexportní akce „Czech Economic Congress Turkey 2010“ spojená s misí českých podnikatelů, rovněž v říjnu 2010 proběhly v gesci GK Istanbul za účasti českých obchodníků semináře na hospodářských komorách v Burse a Istanbulu. 

V roce 2011 uspořádal EK ZÚ Ankara regionální seminář „Doing Business with the Czech Republic“ na podporu vzájemné hospodářské spolupráce mezi TR a ČR ve městě Antalya. Rovněž EK GK Istanbul ve spolupráci s agenturou Czech Trade Istanbul zorganizoval podnikatelskou misi českých subjektů na 7. mezinárodní veletrh zaměřený na recyklaci, environmentální technologie a hospodaření s odpady REW (7. International Recycling, Environmental Technologies and Waste Management Trade Fair), který se uskutečnil ve dnech 8.–11. června 2011 v Istanbulu. Projekt byl zaměřen na aktivní propagaci ČR jako vyspělé a moderní členské země EU, jejího hospodářského a průmyslového potenciálu, zejména pak jejích vyspělých technologií v oblasti životního prostředí. Základem propagace byla účast (formou vystavovatelů) na významném environmentálním veletrhu spojená s misí do dalších míst Turecka, kde jsou připravovány důležité projekty, a to se zaměřením na ty, které jsou financovány z fondů EU.

Poslední čtvrtletí r. 2011 bylo ve znamení horečné aktivity a finiše třech proexportních akcí ekonomického úseku ZÚ Ankara. První z nich, s názvem „Czech Night“, se uskutečnila v hotelu Sheraton dne 25. 10. 2011. Prezentační akci zbrojního sortimentu České zbrojovky Uherský Brod zaměřenou na vysoké představitele ozbrojených složek Turecké republiky (policejních i armádních), jakož i odbornou veřejnost, spolupořádal s firmou TITCO a Českou zbrojovkou ekonomický úsek ZÚ Ankara pod záštitou mimořádného a zplnomocněného velvyslance České republiky v Turecké republice Václava Hubingera. Tzv. „Czech Night“ přivítala dne 25. 10. 2011 na osm desítek návštěvníků mezi nimiž nechyběli početní zástupci diplomatické komunity z řad velvyslanců a vojenských přidělenců zemí NATO, dále decision-makers Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Generálního ředitelství Policie Turecké republiky a zástupci novinářské komunity. Česká zbrojovka celkem správně zacílila na perspektivní a velmi rozsáhlý turecký trh. V hledáčku zbrojovky není jen armádní sektor, který je velmi komplikovaný, se snahou o min. 50% krytí domácími producenty, ale též sektor loveckých a sportovních zbraní a zejména dodávky pro policejní složky TR. Česká zbrojovka zde těží z historické dodávky více než 120 tis. ks legendárních pistolí CZ 75 sahající do 90. let, které dosud policejní složky TR částečně používají.

Druhou proexportní akcí bylo Setkání s obchodními kruhy na rezidenci velvyslance dne 26. 10. 2011. Titulář a DEK ZÚ Ankara přivítali vybranou skupinu pětatřiceti významných zástupců turecké podnikatelské sféry s vazbami na ČR, české exportéry, resp. jejich reprezentanty, jakož i představitele tureckých asociací a komor. Akce byla organizována EK ZÚ Ankara. Primárním cílem tohoto průřezového setkání byl networking ve věci možnosti podpory rozvoje česko-tureckých obchodních vztahů, výměna názorů k aktuálnímu trendu českých ekonomických aktivit na místním trhu, jakož i precizace synergického efektu mezi českými exportéry, resp. jejich tureckými zástupci a představiteli tureckých komor a asociací. Z networkingu vyplynula řada podstatných informací pro zastupitelský úřad týkající se další aktivity českých exportérů vč. seznámení s několika zajímavými investičními záměry velkých CZ exportérů. Byla rovněž dohodnuta rámcová spolupráce mezi ZÚ a významným Anatolským sdružením podnikatelů týkající se možného konání proexportních seminářů, které by vykonal DEK ZÚ Ankara v několika městech centrální Anatólie. Průřezová proexportní akce neformálního charakteru byla vysoce hodnocena samotnými účastníky, kteří živým networkingem determinovali konání akce v pravidelných intervalech. Vysoce přínosné se jeví konání akce, která je sektorově neomezena a během níž je ZÚ schopen indikovat problémy CZ exportérů zasluhující si jeho podporu a součinnost.

Poslední proexportní akce r. 2011 se konala 19. 12. 2011 na rezidenci velvyslance České republiky v Ankaře a byla jí prezentace výrobce unikátních vyspělých technologií a produktů ve zdravotnictví, firmy ELLA-CS s.r.o., předního výrobce endovaskulárních implantátů, biodegradabilních, jícnových, biliárních a pyloroduodenálních stentů včetně stentgraftů. Akci, zaměřené na špičky z oborů gastroenterologie v Turecké republice, spolupořádal se zahraniční kanceláří CzechTrade Istanbul ekonomický úsek ZÚ Ankara pod záštitou mimořádného a zplnomocněného velvyslance České republiky v Turecké republice. Na akci byli uvítáni zástupci šesti významných ankarských nemocnic, které lze zároveň považovat za špičky v oboru gastroentorologie v Turecku, a kteří rovněž plní roli decision-makerů ve svých nemocnicích a multiplikátorů týkajících možného masivnějšího povědomí a používání českých unikátních stentů v Turecku. Mimo samotného konání akce bylo též docíleno synergického efektu mezi oběma subjekty (CzechTrade a ZÚ) podpory proexportní politiky státu, z nichž CzechTrade měl ve svém portfoliu akvizici/pozvánky gastroentorologů, podporu firmy v místě a mnohé další a ZÚ poskytl prestižní zázemí včetně společensko-repre a logistických příprav. Akci, jejímž cílem bylo informovat o kvalitě a technologické úrovni vysoce inovativních českých produktů a podpořit úspěšnou penetraci českých vyspělých technologií a produktů na tureckém trhu, lze hodnotit jako úspěšnou, a to zejména z pohledu možnosti české firmy prezentovat své inovativní produkty a komercionalizovat dosavadní výsledky výzkumu a vývoje na poli vyspělých technologií ve zdravotnictví. Vysoce erudovaná cílová skupina předních gastroentorologů tomuto cíli nepochybně přispěla a je tak našlápnuto k případnému zvýšení podílu exportu zboží založených na inovacích.

7.1. Smluvní základna

Základním dokumentem je Dohoda o celní unii Turecka s EU. V platnosti jsou dále následující dokumenty relevantní pro ekonomickou oblast:

  • Dohoda o hospodářské, technické, průmyslové a vědecké spolupráci (6. 1. 1976)
  • Dohoda o mezinárodní silniční dopravě (30. 6. 1981)
  • Dohoda o spolupráci v oblasti cestovního ruchu (30. 6. 1981)
  • Dohoda o letecké dopravě (podepsaná v roce 1996, v platnosti od 1. 4. 1998)
  • Dohoda o zabránění dvojího zdanění a zamezení daňovému úniku v oboru daní z příjmu (podepsána 12. 10. 1999, v platnost vstoupila 15. 12. 2003)
  • Dohoda o spolupráci v oblasti zemědělství (podepsána 7. 9. 2000, je v platnosti)
  • Dohoda o spolupráci v celních otázkách (podepsána 10. 10. 2000, je v platnosti)
  • Dohoda o vzájemné ochraně a podpoře investic (podepsána 29. 4. 2009 během návštěvy tureckého prezidenta Abdullaha Gülla v ČR, v platnosti od 18. 3. 2012). Jednalo se o hlavní událost r. 2011 ve smluvní oblasti, kterým se završilo úsilí ZÚ Ankara o více než dva roky trvající ratifikaci předmětné smlouvy tureckou stranou. Dohoda, která vstoupila v platnost dne 18. 3. 2012, představuje významný pilíř v jinak dynamických a bohatých obchodně-ekonomických vztazích ČR a TR a rovněž výraznou jistotu pro investory na obou stranách.

Platnost následujících dokumentů byla ukončena dnem vstupu ČR do EU (k 1. 5. 2004):

  • Obchodní dohoda (29. 8. 1975)
  • Dohoda o volném obchodu (podepsána 3. 10. 1997, v platnosti od 1. 9. 1998)
  • Dohoda o spolupráci ve veterinární oblasti (podepsána 10. 10. 2000)
  • Dohoda o spolupráci ve fytosanitární oblasti (podepsána 10. 10. 2000).
 

zpět na začátek

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka

Turecký trh s téměř 75 miliony spotřebiteli (k 31. 12. 2011) patří k významným obchodním partnerům ČR, což dokládá i objem vzájemné zbožové výměny. K nejvýraznějšímu růstovému trendu (cca 20 % u exportu i importu) došlo v roce 2007. Český export však nestačil v této době krýt tempo importních přírůstků. Původní přebytek ČR (z r. 2004) se začal postupně měnit v  pasivní saldo.

K pozitivní změně pro ČR došlo v roce 2009. Přestože se jednalo o krizové období, skončil rok z hlediska hodnoty vývozu ČR do Turecka i přes problémy turecké ekonomiky velmi dobře. V korunovém vyjádření dosáhla jeho hodnota celkem 16,1 mld. CZK, což představuje růst o více než 20 % oproti předchozímu roku. Díky exportnímu objemu a dále v souvislosti se značným propadem importu z Turecka (-16 %) bylo dosaženo po několika letech opět aktivního salda bilance. V roce 2009 se mezi 25 hlavními českými exportními trhy umístilo Turecko na 18. místě před Čínou, Slovinskem, Finskem, Ukrajinou, Japonskem, Jižní Koreou a Ázerbájdžánem. Na celkovém exportu se podílelo 0,8 %. Z hlediska importní pozice bylo Turecko v roce 2009 26. největším dodavatelem. O výborné pozici na tureckém trhu svědčily výsledky vývozu kancelářských strojů a obdobných zařízení, poměrně stabilní postavení obhájily chemikálie a export železa a oceli.

V roce 2010 se zahraniční obchod mezi Českou republikou a Tureckem vyvíjel opět velmi příznivě. Dařilo se zejména vývozcům zboží s vysokou přidanou hodnotou. V korunovém vyjádření došlo ke zvýšení obratu zahraničního obchodu ČR s Tureckem o 27,17 % z 30,17 mld. Kč v roce 2009 na 38,37 mld. Kč. Vývoz vzrostl o 22,64 %, z 16,16 mld. Kč na 19,82 mld. Kč, dovoz vzrostl o 32,5 %, z 14 mld. Kč na 18,55 mld. Kč. Bilance zahraničního obchodu za rok 2010 činila 1,28 mld. Kč ve prospěch České republiky. Oproti roku 2009 se ale snížila díky rychlejšímu tempu růstu importu téměř o polovinu (2009: 2,15 mld. Kč). Z hlediska obratu se Turecko zařadilo mezi 25 nejdůležitějších trhů ČR s podílem 0,8 % (20. místo). Podobně se stalo 20. největším exportním trhem (podíl 2010: 0,8 %). V dovozu šlo u Turecka o 22. největšího zahraničního dodavatele, jehož podíl činil 0,8 % (2009: 0,7 %).

I rok 2011 znamenal, že z pohledu objemu českého exportu do regionu zemí Asie a Pacifiku je Turecko pro ČR druhým nejvýznamnějším exportním trhem (po Číně). Současně čeští exportéři neztratili dech ani v roce 2011 a úspěšně reflektovali velkou výzvu, kterou pro ně místní trh s téměř 75 miliony spotřebiteli představuje. Důkazem tohoto tvrzení je skutečnost, že se rok 2011 stal rokem rekordním z pohledu obratu obchodní výměny, který dosáhla výše 46,95 mld. Kč. Meziročně došlo k růstu obratu vzájemné obchodní výměny o 22,4 %. V r. 2011 export meziročně vykázal růst o 21 % a dosáhl historicky rekordní úrovně 23,98 mld. Kč. V číselném vyjádření vzrostly exportní výkony českých firem o úctyhodné 4,15 mld. Kč. Turecko se řadí na 21. místo v pořadí mezi nejdůležitějšími obchodními partnery ČR z hlediska jeho podílu na celkovém obratu ZO ČR. Pokud jde o exportní odbytiště, Turecko zaujímá aktuálně 19. příčku. Import z Turecka dosáhl hodnoty 22,98 mld. Kč, což představuje meziroční růst o 23,9 %. Pozitivní trendem vzájemné obchodní výměny pro ČR je od roku 2009 trvale kladná obchodní bilance (v r. 2009: 2,15 mld. Kč, v r. 2010: 1,27 mld. Kč a v r. 2011: téměř 1 mld. Kč). Oproti roku 2009 se saldo v r. 2010, resp. v r. 2011, bohužel snížilo, a to díky rychlejšímu tempu nárůstu importu, a to cca o polovinu.

Obchodní výměna ČR a Turecka v letech 2006–2010 (v tis. CZK)

 

2006

2007

2008

2009

2010

Vývoz

12 286 512

14 719 230

13 430 494

16 159 763

19 822 839

Dovoz

13 151 095

15 922 408

16 673 067

14 006 654

18 547 166

Obrat

25 437 607

30 641 638

30 103 561

30 166 417

38 370 005

Saldo

-864 583

-1 203 178

-3 242 573

2 153 109

1 275 673

Zdroj: ČSÚ

Obchodní výměna ČR a Turecka v roce 2011 (v tis. CZK)

 

2010

Pořadí

2011

Pořadí

Vývoz

19 822 839

19.

23 975 980

19.

Dovoz

18 547 166

25.

22 996 172

23.

Obrat

38 370 005

21.

46 952 152

21.

Saldo

1 275 673

---

999 808

---

Zdroj: ČSÚ

Vývoj ZO ČR a Turecka v letech 2006–2011 (na bázi CZK)

 

2007/06

2008/07

2009/08

2010/09

2011/2010

Export

+19,8%

-9,0%

+20,3%

+22,7%

+21,0%

Import

+21,0%

+4,7%

-16,0%

+32,4%

+23,9%

Obrat

+20,5%

-2,0%

+0,2%

+27,2%

+22,4%

Zdroj: ČSÚ

Předpokládaný vývoj

Za posledních deset let se obrat vzájemného obchodu ČR a Turecka zvýšil více jak sedminásobně. Přes určitý drobnější výkyv směrem dolů v předkrizovém roce 2008 a v roce 2009 má v posledních šesti letech vzájemná obchodní výměna stále slušně rostoucí tendenci (2006: 25,4 mld. Kč, 2007: 30,6 mld. Kč, 2008: 30,1 mld. Kč, 2009: 30,2 mld. Kč, 2010: 38,4 mld. Kč.) Rok 2011 byl v tomto ohledu rokem rekordním, a to jak z pohledu celkového obratu vzájemné výměny (agregátní obrat se v uvedeném období zvýšil o více než polovinu), tak i exportních výkonů českých podnikatelských subjektů – export ČR se z 12,8 mld. Kč v roce 2006 zvýšil rovněž o více než polovinu, na téměř 24 mld. Kč v roce 2011. Nesporným pozitivem tureckého trhu a skutečností, která potvrzuje dynamiku, s jakou je v Turecku možno počítat, je fakt, že obrat ČR s Tureckem meziročně vzrostl mnohem více, než představuje průměr za celou Českou republiku (ČR: +12,2 %, ČR–TR: +22,4 %). Totéž se týká i exportních výkonů ČR (ČR: +13,3 %, ČR–TR: +21 %). Tato skutečnost naznačuje, že si české firmy úspěšně nalézají cesty k dlouhodobé komercionalizaci svých výrobků na tureckém trhu.

Přes silnou rétoriku tureckých vládních entit, že Turecko může být ekonomickým modelem zemím EU, je nutno chápat let turecké ekonomiky vzhůru v širším kontextu a zejména v delší časové řadě. Skvělé výsledky růstu HDP v roce 2011 (+8,5 %) ještě nedeterminují další ubírání turecké ekonomiky v roce 2012, zvláště ve světle vnějších hrozeb, jakými je ekonomická recese hlavního exportního trhu Turecka, tj. EU, kdy kolem 46 % exportu Turecka směřuje do zemí EU27. Nicméně, i přes některé, byť významné bolesti (kontinuálně negativní vývoj běžného účtu bilance a financování deficitu, poměrně chabá fiskální disciplína, rostoucí inflační tlaky), se turecká ekonomiky vyvíjí velmi slibně a dosavadní silná domácí poptávka, která táhne růst HDP, je velkou výzvou pro české exportéry. A tak právě dosavadní rekordní růst ekonomiky může stimulovat investory z recesí zmítaných zemí EU, včetně ČR, realizovat své investiční záměry právě v Turecku.     

ZÚ Ankara očekává, ve světle již uzavřených smluvních ujednání českých exportérů, pozitivní tendenci vývoje zahraničního obchodu ČR a Turecka, resp. růst exportní aktivity českých firem i v r.2012, ato se zvláštním zřetelem ke skutečnosti, kdy zejm. významné české dodávky energetických zařízení budou fakticky realizovány až v r.2012 aletech následujících – zejména energetický sektor tak bude tažným koněm českého export.

 

zpět na začátek

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu

V posledních letech docházelo postupně ke změně komoditní struktury vzájemného obchodu, přičemž ve vývozu i v dovozu převládly průmyslové výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Hlavním položkám českého exportu v r. 2011 dominovala motorová vozidla a díly (5,65 mld. Kč), z toho osobní vozidla pro přepravu osob (2,94 mld. Kč) a autodíly pro motorová vozidla (2,6 mld. Kč). Dále následují reaktory, kotle, přístroje a nástroje mechanické (5,19 mld. Kč), z toho meziročně rostl zejména export energetických zařízení (turbíny, kotle, čerpadla, ventily apod.). Stabilní exportní položkou jsou přístroje el. záznamu reprodukce zvuku a obrazu (4,55 mld. Kč) – z toho činí signifikantní podíl monitory, projektory, TV (0,84 mld. Kč), zařízení k ochraně a spínání el. obvodů (0,72 mld. Kč), generátory (0,36 mld. Kč), akumulátory (0,35 mld. Kč), dále následuje kaučuk a výrobky z něj (1,44 mld. Kč), plasty a výrobky z něj (1,05 mld. Kč) a železo a ocel (0,65 mld. Kč). Na důležitosti nabývá a raketový vzestup meziročně zaznamenal zejména energetických zařízení a nákladních vagónů.

Trendem v tureckém dovozu do ČR z dlouhodobého hlediska je postupné snižování váhy primárních sektorů (zemědělství, nezpracované suroviny) ve prospěch průmyslové produkce s vyšší přidanou hodnotou. V dovozu z Turecka se výrazně zvyšuje podíl motorových vozidel a dílů (5,19 mld. Kč), z toho zejm. automobilů os. pro přepravu osob(2,84 mld. Kč). Signifikantní podíl zaznamenal dovoz výrobků ze železa a oceli (2,72 mld. Kč) a oděvů a dalších textilních výrobků (2,46 mld. Kč), následován přístroji mechanickými a elektrickými (1,5 mld. Kč) – z toho činil největší podíl tzv. bílé techniky (chladničky, mrazničky: 0,33 mld. Kč), (pračky (0,16 mld. Kč), přístroji el. záznamu reprodukce zvuku a obrazu (1,39 mld. Kč) – z nejvíce toho monitory, projektory, TV: 0,4 mld. Kč, dráty, kabely, vodiče: 0,22 mld. Kč. Tradiční turecká vývozní položka – potraviny (ovoce, suché plody, koření aj.) vykázala hodnotu 0,59 mld. Kč.

 

zpět na začátek

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)

Dynamický a rozvíjející se turecký trh plně reflektuje teritoriální i sektorové priority ČR a determinuje exportní příležitosti v níže uvedených sektorech, kterými jsou:

  • moderní technologie s vysokou přidanou hodnotou (enviromentální technologie ve vodohospodářství a sanaci odpadů, nanotechnologie) – co se týče technologií pro ochranu životního prostředí, tak EU klade při přístupových jednáních velký důraz na ekologická hlediska, přičemž v Turecku se jedná především o odsíření stávajících tepelných elektráren, řešení likvidace odpadů, čistoty vody a vzduchu
  • energetika včetně obnovitelných zdrojů energie – raketový rozvoj turecké ekonomiky má za následek stále větší potřebu a spotřebu energie, přičemž toto tempo růstu se pohybuje mezi 7–9 % ročně. ČR může těžit z minulosti a velmi dobrých referencí v tomto sektoru (výstavba velkých energetických celků či jejich rehabilitace). Participace českých firem je perspektivní rovněž v oblasti výstavby produktovodů.
  • důlní zařízení a technologie – Turecko je významným producentem mnohých nerostných surovin, zvláště uhlí, lignitu, bauxitu, chrómu, zinku, stříbra, olova, antimonu, borátů, betonitů, živců či kaolínů. Pro české podniky se naskýtá možnost participovat na projektech využití nerostného bohatství Turecka včetně dodávek technologických zařízení pro navazující chemická odvětví.
  • automobilový průmysl – v posledních letech se silně rozvíjí obor automobilového průmyslu, který je navíc podpořen současnými ambiciózními plány vlády AKP, která si klade za cíl do r. 2023 produkovat osobní automobil čistě turecké provenience.
  • dopravní strojírenství vč. dodávek pro light-rail – Turecko plánuje v dlouhodobém měřítku rozvoj železniční, silniční, letecké i lodní dopravy. Dále i z ekologických důvodů připravuje výstavbu tramvajových tratí ve všech větších městech, zejména v Ankaře, Samsunu, Mersinu a Istanbulu.
  • obranný průmysl: s více než milionem vojáků je turecká armáda druhá největší v NATO a jedna z nejpočetnějších na světě. V této souvislosti jsou potřeby tureckých ozbrojených složek značné.
  • chemický průmysl
  • strojírenská produkce

Kromě výše uvedených oborů poskytuje řadu příležitostí českým firmám rovněž výroba stavebních hmot, chemická a farmaceutická produkce a stejně tak odvětví turismu a lázeňství. Významnou příležitostí mohou být též dodávky zbrojní produkce, resp. ručních palných zbraní. Česká zbrojovka Uherský Brod na zdejším trhu těží z historické dodávky sahající do 90. let více než 120 tis. ks legendárních pistolí CZ 75, které dosud policejní složky TR částečně používají a má vysoké ambice na tyto dodávky navázat. Perspektivní a rozsáhlý turecký trh se zdravotním zařízením a technikou představuje rovněž příležitost pro české exportéry vyspělých technologií a zároveň zvyšující podíl exportu zboží a služeb založených na inovacích.

Turecko plní stále významnější roli v procesu regionální stability a je klíčovým hráčem v řešení blízkovýchodního konfliktu, což v obchodně-ekonomické oblasti, i vzhledem ke geografické poloze a dynamicky se rozvíjejícímu exportnímu potenciálu JV Turecka, předurčuje k možnostem penetrace nových obchodních příležitostí a trhů, a to zejména s přesahem na třetí trhy. Vidíme významnou příležitost pro obě země jak dosáhnout synergického efektu, tedy spojit tradičně pozitivní Turecka jako tradičního obchodního partnera na těchto trzích a české podnikatelské subjekty, jakožto nositele know-how a vyspělých technologií a inovativních produktů, které je možné v Turecku a na třetích trzích komercionalizovat. Turecké firmy jsou tradičně pozitivně vnímány na BV-Libye, Irák, Írán, Turkické republiky, Sýrie, Jordánsko, kde jsou velmi aktivní a realizují rozsáhlou exportní činnost, což skýtá významné možnosti pro např. konsorcionální přístup v energetickém sektoru zejména s přispěním silných rodinných holdingů jako např. Sabanci Holding, Naksan Holding atd.

 

zpět na začátek

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Významné projekty českých podnikatelských subjektů, které evidujeme, uvádíme v kapitole 9.3.

 

zpět na začátek

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci

Zájem tureckých firem na dovoz z ČR se soustřeďuje především do oblasti energetiky a příbuzných oborů, environmentálních technologií v oblasti hospodářství a sanaci odpadů, zdravotnické techniky a příbuzných oborů, strojírenské výroby.  

 

zpět na začátek

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce

Mezi ČR a Tureckem, s přihlédnutím ke stupni ekonomického rozvoje Turecka, není realizována rozvojová spolupráce. Doporučujeme však českých podnikatelským subjektům se aktivně zapojit do rozvojové pomoci Evropské komise pro předvstupní období IPA (tzv. „Instruments of Pre – Accession“). O tomto instrumentu blíže referujeme v oddíle 10.3.

 

zpět na začátek

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Obchodní výměna mezi Tureckem a ČR v oblasti služeb je zatím omezena pouze na turistický ruch prostřednictvím českých a tureckých cestovních kanceláří a silniční dopravu (tranzitní nákladní dopravu). Začíná se rozvíjet oblast bankovních služeb, kde zaznamenáváme snahy českých bank o vstup na turecký trh, především v oblasti komerčních úvěrů pro turecké klienty českých firem.

 

zpět na začátek

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

ZÚ Ankara doporučuje věnovat zvýšenou pozornost následujícím legislativním problémům, resp. problémům výkladu výše zmíněného zákona, které jsme identifikovali na základě zkušeností některých českých pracovníků, žádajících o pracovní povolení.

Procedura vydávání pracovního povolení je zdlouhavá, komplikovaná a v mnoha případech závislá i na výkladu pracovníků Ministerstva práce a sociálních věcí. Avizované zjednodušení a zkrácení postupu jaksi nebylo dosud naplněno. Toto v praxi vede k nutnosti obcházení procedury a hledání alternativních možností, jak dostat pracovníka do Turecka. Pokud bude procedura pracovního povolení trvat jako doposud více než 6 měsíců a s vědomím dodržení postupu dle zákona, mohou české firmy zaznamenat ohrožení týkající se plnění svých kontraktů, zejména na dodávku strojního zařízení a technologií. V těchto případech je vždy nezbytně nutné provádět montáž nebo šéfmontáž zařízení českými techniky, aby bylo možno aplikovat záruční lhůtu na dodané zboží. To samé se týká i účasti českých firem na dodávkách pro projekty, kdy návrh nového zákona předpokládá zrušení pracovních povolení.

Zvláštní kapitolou procedury vydávání pracovních povolení je fakt, že zahraniční pracovníci, kteří mají vysokoškolské vzdělání musí k žádosti předložit nostrifikovaný diplom s výpisem všech zkoušek a zápočtů a to i v případě, kdy vysokoškolské vzdělání není podmínkou pro vykonávání funkce. Tato zbytečná procedura ještě protahuje čas potřebný k získání pracovního povolení.

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter