Turecko: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

© Zastupitelský úřad Ankara (Turecko)

8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Před vstupem na turecký trh je vhodné, zejména k prvním kontaktům, využít služeb rozsáhlé sítě polostátních zájmových a odborných organizací a sdružení. Jde zejména o regionální obchodní komory, průmyslové komory, unie výrobců, sdružení malých a středních firem pro provádění zahraničního obchodu, sdružení mladých podnikatelů Turecka atd., kdy povinné členství tureckých firem v komorách garantuje široký záběr a spolehlivost informací. Orgánem, zastřešujícím všechny komory a asociace, je Unie obchodních komor a komoditních burz TOBB, na jejichž internetových stánkách lze nalézt příslušné kontaktní údaje všech povinně participujících subjektů, resp. všech komory a asociací).

V případě technicky a marketingově náročnějších komodit, vstupu do státních zakázek, soutěží vyhlášených státními firmami, spolupráce směřující k výrobní kooperaci nebo prodeji/nákupu licence a rovněž při záměru trvalé spolupráce na třetích trzích se současně jednoznačně doporučuje zapojení a využití služeb místního zástupce. V některých případech je drahou, ale pravděpodobně efektivní alternativou vyslání vlastního experta do teritoria. Vzhledem ke specifikům tureckého trhu a místním zvyklostem se obecně doporučuje častější osobní styk s tureckými partnery. Službu vyhledání zástupce poskytuje českým firmám CzechTrade sídlící v Istanbulu.

Nejběžnější cestou prodejů v zemi je využití zástupce nebo distributora (velkoobchodníka). U vládních zakázek, resp. dalších vládních obchodů se doporučuje etablovat zástupce se sídlem v Ankaře (státní instituce sídlí tamtéž). Obvykle je efektivní angažovat zástupce, který pokrývá celé teritorium Turecka.

 

zpět na začátek

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil

Turecké Ministerstvo práce a sociálních věcí vydává od 1. 9. 2003 pracovní povolení pro zaměstnávání cizích státní příslušníků, a to na základě relativně moderně koncipovaného zákona, srovnatelného s obdobnými právními úpravami běžnými v EU. Nicméně u žadatelů s VŠ diplomem technického směru je zakotven požadavek, že jejich úředně přeložený diplom musí nostrifikovat turecká „Vyšší rada pro vzdělání“, která se však schází jen dvakrát do roka. Žadatel se současně musí stát členem Turecké komory inženýrů a architektů. Na základě intervencí bylo v dubnu 2004 toto ustanovení upraveno tak, že inženýrům je pracovní povolení vydáváno jako prozatímní na jeden rok s tím, že během tohoto roku si musí vyřídit veškeré předepsané formality.

Zaměstnávání místních pracovníků nejsou kladeny žádné zvláštní překážky – zaměstnavatel musí platit sociální a zdravotní pojištění u sociální pojišťovny (Social Sigorta Kurumu – SSK). Tento systém sociálního a zdravotního pojištění je však předmětem kritiky a zřejmě zaznamená podstatné změny.

 

zpět na začátek

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Na základě zákona o přímých zahraničních investicích (Foreign Direct Investment Law), který představuje zásadní zjednodušení procedury při zakládání firmy se zahraniční majetkovou účastí, platí pro zahraniční investory stejná práva a povinnosti jako pro turecké subjekty, vyplývající z platného tureckého Obchodního zákoníku (Turkish Commercial Code). Jedná se zejména o:

  • princip stejného zacházení se zahraničním a domácím investorem
  • zahraniční společnosti založené v Turecku mohou nabývat nemovitosti
  • zahraniční fyzické osoby mohou nabývat nemovitosti na základě reciprocity
  • společnosti mohou zaměstnávat cizince, nutnost pracovního povolení však zůstává.

Zákon se vztahuje na následující typy společností:

  • Merchant (Single Proprietorship): fyzická osoba, která provozuje obchodní zařízení, je akceptována jako firma.
  • Joint Stock Company: Základní kapitál ve formě akcií v minimální hodnotě 50 000 YTL, minimálně 5 akcionářů (fyzických nebo právnických osob).
  • Limited Company: Minimální kapitál 5 000 YTL, 2–50 společníků. Společníci ručí až do výše nesplaceného vkladu.
  • Commandite Company: Minimální výše kapitálu není určena. Komplementáři ručí celým svým majetkem, komandisté do výše nesplaceného vkladu.
  • Collective Company: Sdružení fyzických osob zřízené k provozování obchodních aktivit pod společným jménem. Minimální výše kapitálu není určena. Partneři ručí celým svým majetkem.

Koncem roku 2010 finalizoval parlament projednávání nového obchodního zákoníku, který má výrazným způsobem změnit a zvýhodnit formy zakládání společností a přinést i na druhé straně striktní pravidla účetnictví, povinnost internetových informací apod. Norma byla přijata na začátku roku 2011, avšak s odloženou platností od 1. 7. 2012.

ZÚ Ankara zaznamenal určitá diskriminační omezení zahraničních firem operujících na tureckém trhu a ohrožující i probíhající české investice, které souvisí s aplikací nařízení tureckého Ministerstva práce a sociálních jistot, které vstoupilo v platnost 2. 8. 2010, a kterým byla zavedena povinnost zahraničních firem zaměstnat na 1 cizího státní příslušníka s pracovním povolením 5 tureckých občanů. Opatření považujeme za diskriminační omezení zahraničních firem operujících na tureckém trhu, které současně komplikuje i probíhající české investice, zejména v energetickém sektoru. Podobnou bariéru identifikoval i ZÚ Belgie, SRN a Rakouska v Ankaře. ZÚ SRN pravidelně (i na nejvyšší úrovni) vznáší námitky a zasílá protestní nóty. DEK ZÚ Ankara záležitost vznesl u Delegace EU – prozatím bez hmatatelného výsledku.

Společnosti, jejichž založení podléhá schválení tureckého Ministerstvem průmyslu a obchodu: banky, soukromé finanční ústavy, pojišťovny, finanční leasingové společnosti, holdingové společnosti, směnárny, veřejné sklady, společnosti, jejichž aktivity podléhají Capital Markets Law, zakladatelé a provozovatelé volných zón.

Postup při založení firmy:

Všechny zakládací listiny musí být v tureckém jazyce, jednací řeč na úřadech je také turečtina. ZÚ Ankara doporučuje, aby české firmy, které chtějí zřídit v Turecku firmu, použily pro tento účel důvěryhodného tureckého občana (právníka, notáře) vybaveného příslušnou plnou mocí. Velmi cenným informačním zdrojem o způsobu zřízení firmy v Turecku je portál Invest in Turkey, oddíl „Investors Guide“. Užitečné informace poskytuje na svých stránkách rovněž mezinárodní auditorská společnost KPMG Turkey. Velmi přehledný výklad (v angličtině) včetně potřebných dokladů a dalších informací týkajících se zřízení firmy lze nalézt na internetových stránkách www.us-istanbul.com (sekce Doing Business).

 

zpět na začátek

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)

Díky existenci více než 40 televizních stanic, z nichž nejméně 10 má celoplošné pokrytí (družice Türksat) a obdobného počtu celostátních rozhlasových stanic, existuje v Turecku široké spektrum možností využití hromadných sdělovacích prostředků pro propagaci. Denní, periodický i odborný tisk běžně uveřejňuje reklamy propagující nejrůznější produkty, jména jejich výrobců či dovozců a distributorů.

Využití direct marketingu pro zahraniční produkty se nedoporučuje zejména kvůli řadě zákonů a dalších regulativů včetně jazykových bariér a kulturních odlišností. Nejefektivnější cestou je využití místního zástupce nebo distributora. Hlavní formou podpory prodeje jsou nicméně veletrhy a výstavy.

Vyhledávání obchodních partnerů a bezplatné uveřejnění poptávky (nabídky)

IGEME (obdoba českého CzechTrade), jež je přidružená Ministerstvu hospodářství Turecké republiky, vydává časopis FORUM, v němž bezplatně zveřejňuje jména firem, kontaktů a produktů. Podobné služby lze získat i na obchodních a průmyslových komorách, jak v hlavních centrech obchodu, tak i v jednotlivých regionech. Istanbulskou hospodářskou komoru (ITO), která sdružuje cca 300 tisíc členských firem, a IGEME lze kontaktovat na jejich internetových adresách. Na stránkách IGEME lze nalézt umístění poptávek a nabídek v sekci „Trade Information Inquiries“.

Užitečné informace včetně přístupu do databáze tureckých výrobních a exportních firem lze získat na internetové adrese Ministerstva hospodářství Turecké republiky v sekci Turkish Exporter’s Directory. V TWT Magazine Istanbulské obchodní komory existuje obdobná možnost v direktoráři Offers and Demands. Službu uveřejnění firemních nabídek umožňuje rovněž internetová stránka střešního sdružení tureckých komor TOBB. Obsahuje rovněž přehledy a internetové adresy jednotlivých tureckých hospodářských a obchodních komor. Adresáře tureckých členských firem, včetně kompletních kontaktních adres, uveřejňují na svých stránkách rovněž profesní sdružení výrobců a obchodníků. Ve většině případů obsahují stránky rovněž B2B kontaktní formuláře. Poptávky a nabídky jsou uveřejňovány zdarma.

 

zpět na začátek

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů

V případě, že nedojde při řešení obchodního sporu k dohodě, je pro rozhodnutí příslušný soud uvedený v kontraktu. V Turecku existuje obchodní soud v každém okresním městě, který je také zásadně kompetentní k řešení všech obchodních sporů firem majících sídlo v příslušném okrese. Turecké obchodní právo není tureckým obchodním zákoníkem pro kontrakty předepsáno.

 

zpět na začátek

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek

Režim zadávání veřejných zakázek je v Turecku upraven Zákonem o veřejných zakázkách č. 4735 (Public Procurement Law ze dne 4. 1. 2002, publikace 22. 1. 2002). Zákon, který je průběžně novelizován, je legislativně spjat s řadou dalších zákonů (Public Procurement Contracts Law, zákon o nadacích, zákon o kulturním a přírodním dědictví aj.). Některé projekty navíc tomuto zákonu nepodléhají. Zcela mimo shora uvedený zákon jsou například  postaveny tendry na armádní zakázky, zakázky bezpečnostních služeb, ale i konzultantské služby při privatizaci, zboží a služby k rozvoji výzkumu v rámci národních vědecko-výzkumných institucí, dekontaminace moří a vod, zboží a služby pro generální direktorát sportu včetně sportovních federací, opravy silnic, archeologický výzkum apod.

Část veřejných zakázek je postavena mimo jeho rámec, přičemž definice samotných výjimek a organizací, které tyto výjimky mohou požívat, je značně extenzivní a rozvolněná. Zákon, ale zejména praxe zadávání veřejných zakázek, není zcela transparentní a oblast je opakovaně kritizována při periodickém vyhodnocování připravenosti Turecka na vstup do EU. Novelizace zákona o veřejných zakázkách, resp. jeho zásadní přepracování (vč. PPP projektů), je jedním z požadavků EU v rámci přibližování Turecka k EU (kapitola 5 – Public Procurement). I přesto nadále pokračuje praxe zadávání veřejných zakázek na základě výjimek nebo přes přímé prodeje, čímž dochází k diskriminaci zahraničních uchazečů.

Zásadním a neslučitelným problémem s pravidly rovného a nediskriminačního přístupu je zejm. fakt, kdy předmětný zákon preferuje domácí uchazeče o státní zakázky (15% cenové zvýhodnění pro domácí firmy). Za domácího uchazeče je pokládána fyzická osoba s tureckým státním občanstvím, nebo právnická osoba zřízená dle turecké legislativy. Turecké subjekty, které vytvoří konsorcium se zahraničním partnerem, toto právo na cenové zvýhodnění ztrácejí. Navíc u tzv. podlimitních zakázek může být soutěž omezena pouze na turecké uchazeče.

Zákon rozeznává několik procedur:

  • volné řízení (Open Procedure)
  • omezené řízení (Restricted Procedure)
  • tzv. přímý nákup (Direct Procurement)
  • tzv. Negotiated Procedure, při které jsou většinou ve dvou fázích s uchazeči negociovány technické detaily, implementační metody a někdy i cena.

Zákon lze nalézt v anglickém pracovním překladu na internetových stránkách instituce „Public Procurement Authority – KIK/Kamu Ihale Kurumu“, která spadá  pod gesci Ministerstva financí.

Pokud o průběh tendrového řízení projeví zájem zastupitelský úřad cizí země, nabízející firma tím získává v očích tureckých partnerů lepší pozici. V tomto kontextu při účasti na veřejné soutěži o státní zakázky doporučujeme informovat ZÚ Ankara.

Podrobné informace k tendrům, které jsou vypisovány na základě programů předvstupní pomoci EU, tzv. IPA fondy, včetně jednotlivých vypisovaných tendrů, poskytují internetové stránky příslušné turecké kontraktační jednotky Central Finance & Contracts Unit, která pracuje na základě dohody s EK a je podřízena Podsekretariátu premiéra pro státní finance.

Informace o privatizaci a přehledy jednotlivých projektů uveřejňuje na svých stránkách turecká Administrace privatizace. Některé aktuálně vyhlašované privatizační tendry uveřejňuje turecká agentura na podporu investic „Invest in Turkey“. Užitečným zdrojem informací o tendrech v Turecku (v angličtině, třídění dle kategorií) poskytují internetové stránky www.globaltenders.com, sekce Turkey. Detaily k tendrům lze pak získat až na základě úhrady předplatného. Obdobně fungují i stránky www.tendersdeal.com/business/turkey. Některé tendry lze též nalézt v turecké placené databázi TEBANEWS či YATIRIMLAR, které je ale placenou službou.  

 

zpět na začátek

8.7. Problémy a rizika místního trhu

Byť rizika podnikání v Turecku nejsou výrazně větší než v transformujících se zemích střední Evropy, ZÚ Ankara doporučuje vždy vyžádat si kancelářskou nebo bankovní informaci o novém partnerovi. Službu poskytuje CzechTrade, který je etablován v Istanbulu.

 

zpět na začátek

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Otázku ochrany duševního vlastnictví (IPR) by neměli čeští exportéři do Turecka podceňovat. Zprávy EK hovoří o tom, že mnoho padělaného zboží v zemích EU pochází rovněž právě z Turecka. Ochrana duševního vlastnictví je jednou z kapitol screeningu (kapitola č. 7) a jak vyplývá ze Screeningové zprávy EK, Turecko ještě není dostatečně připraveno na otevření této kapitoly, zejména z důvodu nedostatečné administrativní kapacity. Kapitola bude otevřena až po splnění některých benchmarks. Tristní stav IPR v Turecku věrně reflektuje „Global Competitiveness Report“, kterou v říjnu 2011 zveřejnilo Světové ekonomické fórum, a které řadí otázku ochrany IPR v Turecku až na 117 místo mezi celkem 134 hodnocenými zeměmi.

 

zpět na začátek

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka

Zásady pro platební styk mezi obchodními partnery v ČR a Turecku platí stejné jako pro kteroukoli jinou relaci. Vedle bonity a reputace partnerské firmy je tedy třeba brát v úvahu i předmětnou komoditu a zohlednit ji při volbě platebních podmínek – na rozdíl od potvrzeného a neodvolatelného L/C v případě platební neschopnosti nebo krachu odběratele neskýtá záruku za zaplacení zboží ani dokumentární inkaso nebo jiná forma placení bez vhodné bankovní záruky. Bankovní informace o tureckém obchodním partnerovi lze získat u banky: TÜRK EXIMBANK, Information Department, Alaaddin METIN (Director), tel.: +90 312 4185897, fax: +90 312 4180015, e-mail: infodept@eximbank.gov.tr.

 

zpět na začátek

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Informace o výstavních akcích v celé zemi se nalézají na webových stránkách vládní organizace pro podporu exportu IGEME,na adrese www.fairguide.org.tr či webové stránce Ústředního svazu komor a komoditních burz Turecka www.tobb.org.tr. Jsou řazeny jak časově, tak i místně a komoditně. Nejdůležitějším veletržním centrem je Istanbul. V posledních letech ale nabývají na významu rovněž další města, například Izmir, Konya, Ankara a na JV Turecka pak Gaziantep, Adana a Mersin. Pro firmy zajímající se o spolupráci s podporovanými oblastmi jihovýchodní Anatólie včetně kooperací na třetích trzích (Sýrie, Irák aj.) lze doporučit mezinárodní všeobecné veletrhy konané jako společné regionální akce Turecka a jeho sousedů, například v Gaziantepu.

Informace o podmínkách českých oficiálních veletržních účastech pod hlavičkou státu naleznou zájemci jak na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu, tak na portále www.businessinfo.cz v sekci teritoriálních informaci „Turecko“. Pro rok 2012 není žádná česká oficiální veletržní účast v gesci MPO v Turecku naplánovaná.

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter