Ukrajina: Ekonomická charakteristika země

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Rok 2011 vykázal oproti roku 2010  určité zvýšení ekonomického růstu ( cca 5%), čehož bylo dosaženo především díky  růstu vnitřní poptávky. Hlavním motorem růstu v reálném sektoru ekonomiky byl chemický průmysl a strojírenství a také  zemědělský sektor, který dosáhl rekordní sklizně obilovin. Pozitivně se na ekonomickém růstu odrazila také realizace projektů v rámci EURO 2012.

Pokud se týče nominální hodnoty HDP bylo  dosaženo úrovně cca  1314 mld. hřiven (164,25 mld. USD).

Tempa růstu HDP v jednotlivých čtvrtletích roku 2011: 1Q – 5,3%, 2.Q – 3,8%, 3Q. – 6,6%, 4.Q –  4,6 %.

Kurs hřivny k USD se v roce 2011 pohyboval mezi 7,95 – 8,012 (průměrný kurs 7,98UAH / 1 USD a k Euru od  10,26 – 11,88 (průměrný kurs 11,0 UAH/1euro)

V přepočtu na obyvatele dosáhl HDP v roce 2011  3 602,- USD, což je o 610,- USD více než v roce 2010.

Výsledky jednotlivých odvětví (růst/pokles v % k předchozímu roku):

  • průmysl + 7,6%
  • zemědělství  + 17,5%
  • maloobchod   + 13,7%
  • zpracovatelský průmysl  +8,2%
  • výroba elektrické energie +5,3 %
  • stavebnictví  +11,1%
  • strojírenství  +16,9%
  • těžební průmysl +7,2%
  • hutnictví +8,5%
  • chemický +18,8%
  • lehký průmysl  +6,1%
  • doprava (objem přepravy nákladů)+7,4%

Nehledě na určité zvýšení přílivu přímých zahraničních investic v roce 2011 oproti roku 2010 jejich úroveň na obyvatele (viz. příslušná kapitola) zůstává stále nedostatečná, což v souhrnu odráželo rizikovost místního prostředí, když se cca polovina ekonomiky nacházela v šedé zóně. Boj s korupcí a šedou ekonomikou, který byl sice ukrajinskou vládou deklarativně ohlašován, se ve svém důsledku ukázal jako velmi nesnadný úkol, protože existují pevné řetězce fungujících korupčních svazků a neprůhledné vlastnické vztahy v kontextu různých obchodních skupin vedených finančními oligarchy. Reálná skutečnost stavu ekonomiky ukázala navzdory určitému zlepšení i v roce 2011 deformovanou strukturu jejího hospodářství, ve které převažují kovy a výrobky z kovů, suroviny a paliva – tj. vesměs výrobky s nízkou přidanou hodnotou – které společně tvoří zhruba 60 % veškerého ukrajinského exportu. Nicméně větších temp růstu bylo dosaženo v průběhu roku 2011 u odvětví s vyšší přidanou hodnotou (chemie, strojírenství).  

 

Hospodářská politika Ukrajiny byla v roce 2011 byla zaměřena na zachování a další rozvoj stabilizačních prvků z roku 2010. V praxi se jednalo o konsolidaci a další rozvoj agroprůmyslového sektoru včetně prací na pozemkové reformě, přijetí pozemkového katastru, zavedení exportních cel namísto kvotace na vývoz obilí aj. Nicméně Nejvyšší rada schválila prodloužení platnosti moratoria na prodej a koupi zemědělské půdy až do 1.1. 2013. S cílem dále zlepšit kvalitu investičního prostředí byl přijat tzv. program inovačně investiční činnosti, Nejvyšší rada Ukrajiny schválila návrh penzijní reformy, od konce května vstoupila v platnost nová pravidla liberalizace valutového trhu. V průběhu roku bylo uvaleno prezidentské veto na přijatý zákon o státních zakázkách a celní kodex. V roce 2011 také pokračovaly práce na změnách již přijatého Daňového kodexu. Dané období, které mělo být rozhodující pro realizaci tzv. správně administrativní reformy, však zaznamenalo určitou stagnaci původních záměrů, a to i přes některá opatření vedoucí k deregulaci ekonomického systému.

Proces privatizace vykázal jako obvykle časové zpoždění oproti plánovaným úkolům v této oblasti.. Definitivně byla ukončena privatizace Ukrtelecomu a byly učiněny první přípravné kroky k privatizaci některých energetických objektů, resp. byl sankcionován vládou převod některých balíků státních podílů těchto společností do Fondu státního vlastnictví. S ohledem na negativní výhled ve vývoji příjmů státního rozpočtu se počítá s tím, že by pokračující proces privatizace státních aktiv mohl  přinést dodatečné finanční prostředky. Do roku 2014 se počítá s možností příjmů z této činnosti až do výše 40-60 mld. UAH (resp. 5-7,5 mld. USD). V prosinci byl  schválen zákon o státním rozpočtu na rok 2012, který je prioritně nastaven na potřeby silových sektorů, potřeb prezidenta a velkého byznysu. S ohledem na neukončená jednání s ruskou stranou o cenách plynu nemohly být v rozpočtu založeny zamýšlené sociální parametry na původně uvažované úrovni..

Díky přísné fiskální politice, zvýšeným daňovým příjmům, dosaženému stupni ekonomického růstu, kontrole výdajů aj. došlo k určitému snížení deficitu státního rozpočtu, jehož reálná úroveň se v současnosti pohybuje na úrovni cca 4%  HDP. V oblasti monetární politiky se prostřednictvím intervencí na mezibankovním trhu zatím daří držet nebezpečí devalvačních tlaků pod kontrolou, i když příslušná rizika dále přetrvávají (např. neuspokojivá situace salda obchodní a platební bilance aj.). Kurs Národní banky na snížení inflačních tlaků a stabilitu tuzemské měny je však na druhé straně provázen nízkým stupněm likvidity finančně bankovního sektoru, což vyvolává tlak na zvýšení rezerv a snížení úvěrové aktivity. Samostatnou problematikou zůstávají snahy o obnovení spolupráce s MMF, která stagnuje mj. s ohledem na postoj ukrajinské strany k otázce požadovaného zvýšení cen plynu a komunálních poplatků pro obyvatele. Ratingová agentura Moody´s Investor´s Service snížila v prosinci prognózu suverénního ratingu země ze stupně B2 stabilní na stupeň „negativní“, a to jak v tuzemské, tak i v zahraniční měně.

Celkově se v průběhu roku 2011 situace v ukrajinské ekonomice postupně komplikovala, a to především pod vlivem jak vnějších, tak i vnitřních faktorů, resp. nutnosti čelit výzvám krizových momentů. Kvalita investičního a podnikatelského prostředí nedoznala patřičných změn a v jejím důsledku odešlo z trhu několik zahraničních investorů (vliv daňového zatížení včetně problematiky refundace DPH, regulačních opatření v oblasti celní, nejednoznačné antikorupční zákonodárství, nedořešený systém státních zakázek apod.). Dalším problémem pak i nadále zůstává praktická aplikace zákonodárné základny, korupce, případy hospodářské kriminality včetně tzv. rejderství aj.  Výsledkem je neuspokojivá situace v realizaci potřebných ekonomických reforem včetně strukturálních změn.

 

Faktory, které v daném období, ovlivňovaly funkčnost ekonomického systému v roce 2011:

-                      vysoký stupeň závislosti dynamiky rozvoje reálného sektoru na konjunktuře v oblasti vnějších ekonomických vztahů a příslušné úrovně cenových relací v oblasti exportních komodit Ukrajiny

-                      nezbytnost zvýšení státních výdajů s cílem financování rozpočtového deficitu (včetně deficitu Naftohazu a   Penzijního fondu, jakož i  přípravy EURO 2012)

-                      zvýšení úrovně státního dluhu a výdajů na jeho obsluhu

-                      nepříznivý vývoj v oblasti záporného salda obchodní/platební bilance

-                      snížení devizových rezerv země

-                      problémy v rozvoji bankovně finančního sektoru

-                      pomalá realizace ekonomických reforem (cca 50% z celkového počtu plánovaných opatření pro rok 2011 bylo realizováno k počátku listopadu t.r.)

-                      problémy schvalovacích procedur v oblasti hospodářské legislativy a její aplikace

-                      problémy v privatizačním procesu

-                      možný negativní vliv parlamentních voleb v roce 2012 na realizaci ekonomických reforem

-                      nízká úroveň podnikatelského a investičního prostředí a s tím spojená nedostatečná vymahatelnost práva (korupce, případy rejderství aj.)

-                      nedostatečná hospodářská legislativa a zejména její aplikace v hospodářské praxi

Ekonomickou politiku v roce 2012 budou kromě objektivních faktorů potřeby modernizace země, ekonomických reforem aj. determinovat také faktory politické povahy, spojené s parlamentními volbami, resp. příslušným ratingem vládnoucí strany regionů. Pod vlivem pokračujících krizových momentů vnitřní i vnější povahy byl snížen odhad vývoje makroekonomických ukazatelů, a to např. u ekonomického růstu z původních cca 5-6% na cca 4% (někteří experti odhadují růst HDP pouze na 1%). Inflace je odhadována na cca 8 - 9% ( v souladu s příslušnou metodikou může dosáhnout i dvojcifernou úroveň). S ohledem na vnější podmínky nelze počítat s podstatným zlepšením situace v obchodní a platební bilanci země. Výsledek jednání s Ruskem o ceně plynu, potenciální obnovení spolupráce s MMF aj. pak ovlivní i situaci v oblasti stability kursu měny a celkové finanční situace.

 

zpět na začátek

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

 

2007

 2008

 2009

 2010

 2011

 

HDP, růst/pokles(%)

7,3

2,1

- 15

 4,2

   5,2

HDP/ob. (€)

2 199,7

2 743,1

1 787,0

  2267,0

   2621,0

Inflace, roční růst (%)*)

16,6

22,3

12,3

 9,1

   8,0

Nezaměstnanost (%)**)

2,3

3,0

  1,9

 2,0

   1,8

 Struktura HDP

2007

2008

2009

2010

 

 2011

  

Průmysl (%)

31,0

32,5

23,3

 25,7

  24,2

Stavebnictví (%)

5,0

4,4

2,3

   2,6

    3,1

Zemědělství (%)

9,0

9,8

7,8

   7,3

    8,3

Služby (%)

55,0

53,3

66,6

 64,4

   64,4

 

*)  uvedený ukazatel zahrnuje komparaci růstu spotřebitelských cen za období 1-12 2011 k příslušnému období v roce 2010. Na Ukrajině se také vykazuje porovnání růstu spotřebitelských cen v prosinci 2011 k prosinci 2010, v tomto případě pak ukazatel inflace činil pouhých 4,6%, což je vzdáleno reálné situaci.  Průměrná výše nominální mzdy za období roku 2011 činila 2 633,- UAH, což oproti roku 2010 představuje růst  o 17,6%. Růst reálných mezd  ( 8,7% ) však prakticky pohltila výše inflace (8%).

**) Ukazatel nezaměstnanosti je na Ukrajině poněkud zkreslen,  obsahuje pouze množství oficiálně registrovaných, navíc vysoký podíl šedé zóny, která nepodléhá statistikám absorbuje značný počet pracovních míst včetně dočasných. Také metodika výpočtu tohoto ukazatele není plně kompatibilní s mezinárodními standardy. Podle některých odhadů dosahuje podíl šedé zóny na HDP země  více než 50%. Ukazatel nezaměstnanosti v souladu s metodikou ILO by se pohyboval na úrovni cca 8 - 10%.

 

zpět na začátek

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

 

                   2010

                     2011

Průmysl (%)

                  100

                      100

Těžební (%)

                    11,4

                        12,7

Zpracovatelský  (%)

                    71,2

                        69,4

Výroba el. energie, plynu a vody (%)

                    17,4

                        17,9

 

Průmyslová výroba jako celek se za období roku 2011 zvýšila o 7,6 % oproti srovnatelnému období v roce 2010. Největšího růstu bylo dosaženo v chemické, strojírenské a  hutní výrobě. Naopak nejmenšího růstu bylo dosaženo v lehkém a těžebním průmyslu

Za období  2011 činil index průmyslové výroby 107,6.

Investice do základního kapitálu za období I-III.Q 20101 (údaje k dispozici ke dni zpracování) vzrostly v porovnání se srovnatelným obdobím minulého roku o cca 21,2% a dosáhly částky cca 133 mld. UAH, resp. cca 16,6 mld. USD.

 

zpět na začátek

4.4. Stavebnictví

Celkové ekonomické oživení a relativní stabilizace vývoje po krizovém roce 2009 pokračovala také v symptomatickém sektoru stavebnictví, kdy po pokračujícím propadu v roce 2010 došlo ke zvýšení stavební výroby v roce 2011 o 11,1% oproti srovnatelnému období roku 2010.

 

2007

2008

2009

 2010

     2011

Tempo růstu (%)

11,6

-2,6

-48,2%

  -5,4

    11,1

 

 

zpět na začátek

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Vývoj zemědělství

 

Index růstu hrubé produkce
(v % k předchozímu roku)

2007

94,4

2008

121,1

2009

100,1

2010

  99,0

2011

117,5

 

 

2007

2008

2009

 2010

         2011

Zemědělství

100

100

100

 100

        100

Rostlinná výroba

59,0

58,3.

62,4

   61,0

          63,7

Živočišná výroba

41,0

41,7

37,6

   39,0

          36,3

 

 

zpět na začátek

4.6. Služby

V průběhu roku 2011došlo ve sféře služeb k celkovému  růstu o  19 % oproti srovnatelnému období roku 2010. Ke konci roku 2011dosáhl růst maloobchodního obratu oproti srovnatelnému období v roce 2010 14,7% a dosáhl hodnoty  674,7 mld. UAH.   Ve struktuře služeb cca 47% podíl zaujímá sféra dopravy, pošt a telekomunikací, cca 36% pak oblast spojená s trhem nemovitostí a engineeringových služeb.   

 

zpět na začátek

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Doprava

Rozloha Ukrajiny klade vysoké nároky na fungování dopravní infrastruktury. Střednědobá vládní koncepce rozvoje dopravního sektoru počítá s postupným zdokonalováním dopravní infrastruktury, zvyšováním bezpečnosti dopravy a zajištěním ochrany životního prostředí, integrací do evropského a světového dopravního systému. U jednotlivých druhů dopravy budou prioritní směry rozvoje založeny na níže popsaných principech.

V železniční dopravě bude kladen důraz na obnovu vozového parku, rozvoj telekomunikací, zavádění moderních technologií, rozšíření komplexu servisních služeb, organizování systému komplexní dopravní obsluhy s důrazem na zavádění kombinované přepravy a s tím souvisejících informačních a logistických technologií. Bude třeba přizpůsobit se mezinárodním dopravním koridorům a evropským standardům. Samotným procesem reformy má projít i státní organizace - Ukrželeznice.

V silniční dopravě bude hlavní prioritou vytvoření rozvinuté silniční sítě. Současná silniční infrastruktura při porovnání s evropskými standardy podstatně zaostává. Zlepšení kvality bude závislé na státním financování, případně mezinárodních úvěrových programech provázaných s případnými možnostmi koncesí jednotlivých silničních a dálničních úseků. V roce 2005 byla dána do provozu dálnice (resp. vysokorychlostní silnice) Kyjev–Oděsa.

V letecké dopravě je prioritou vytvoření podmínek pro růst poptávky po vnitrostátních a mezinárodních leteckých spojích a kvalitní obsluhu přeletů ve vzdušném prostoru Ukrajiny. Ministerstvo dopravy Ukrajiny svými regulačními zásahy způsobilo výrazné snížení cen letenek na vnitrostátních linkách, čímž došlo k rapidnímu nárůstu poptávky po vnitrostátních přeletech. Pro další rozvoj bude rozhodující obnova letadlového parku, zavádění globálních satelitních systémů CNS/ATM a rozvoj mezinárodních a regionálních letišť (modernizace a výstavba vzletových a přistávacích drah, jejich osvětlení, naváděcí systémy, letištních hal apod.).

V oblasti námořní dopravy bude rozhodující roli hrát modernizace nákladních přístavů s cílem vytvoření ekonomicky výhodných podmínek pro zajištění zbožových toků mezi evropskými a asijskými státy.

Rozsáhlé investice do oblasti dopravy jsou plánovány v souvislosti s pořádáním závěrečného turnaje fotbalového mistrovství Evropy EURO 2012. Má se jednat o rekonstrukce a výstavbu nových dálnic, silnic a letišť. Prakticky od počátku akci provázejí organizační a jiné nedostatky.

V průběhu roku 2011 byla v souvislosti s EURO 2012 mj. dokončena výstavba sportovních stadiónů v Kyjevě, Lvově. Dále byla dokončena rekonstrukce letištního terminálu B Kyjev-Boryspol, výstavba terminálu F a před dokončením je terminál D. Nové letištní dráhy a terminál byly uvedeny do provozu v Charkově, nové letištní terminály se budují ve Lvově a Doněcku. Dochází k postupné obnově městských autobusových, tramvajových a trolejbusových parků.

Budují se nové rychlostní železniční spojení mezi Kyjevem, Doněckem, Charkovem a Lvovem.  Dále pokračují práce na elektrifikaci železniční sítě. V roce 2011 bylo vybudováno cca 2 tis.km nových silničních komunikací. Otevřen bylo ústřední koordinační centrum pro mimořádné události na mořích. 

V roce 2011 se celkový obrat nákladů zvýšil o 7,4% oproti srovnatelnému období roku 2010, z toho přeprava nákladů po železnici o 8,2%, u vodní dopravy došlo ke snížení přepravy o 10,7%, u automobilové přepravy  došlo ke zvýšení  o 12,6% , u potrubní přepravy o 1,0% a u letecké o 2,8%.

Telekomunikace

Více než 80 % trhu místního a městského drátového telefonického spojení na Ukrajině kontroluje státní společnost „Ukrtelekom“, která poskytuje služby více než 9 milionům abonentů. Na meziměstské a mezinárodní úrovni poskytuje kromě Ukrtelekomu své služby ještě společnost „Utel“. V roce 2011 byla ukončena privatizace společnosti Ukrtelekom, kterou získala rakouská společnost EPIC.

Na trhu mobilních telefonických služeb si konkurují společnosti „UMC“ (GSM-900/1800 a NMT-450i), „Kievstar GSM“ (GSM-900/1800), „Golden Telecom“ (GSM-1800) a „WellCOM“ (GSM-900). Tyto společnosti alternativně pokrývají signálem zhruba 95 % území.

Poštovní a komunikační služby se v roce 2011 zvýšily o 4,5% v porovnání s rokem 2010, resp. poštovní služby vzrostly o 1,6%, služby místní telefonní sítě se zvýšily o 7,8% a služby spojené s mezinárodní telefonní sítí se snížily o 1,7%. Tarify mobilní spojení vzrostly o 5,5%.

Počet uživatelů internetové sítě v roce 2011dosáhl38 mil.

Energetika

 

Energetika Ukrajiny podle ukazatele instalované kapacity (54 GW) zaujímá 12. místo na světě.

Stát vlastní většinu podniků energetického sektoru a současně je hlavním akcionářem řady velkých

průmyslových podniků, které jsou zároveň největšími spotřebiteli elektrické energie. Finanční toky v

uvedeném odvětví neodpovídají tržní praxi v rozvinutých zemích především kvůli tarifní politice státu.

Modernizace energetického sektoru na Ukrajině bude proto v nejbližší budoucnosti i nadále závislá na

státem řízených programech a s tím souvisejícím vytváření finančních zdrojů. Významnou roli zde s

největší pravděpodobností sehrají mezinárodní finanční instituce prostřednictvím různých úvěrových

programů.

Ukrajinské hospodářství patří k energeticky nejnáročnějším na světě, když pro výrobu jednotky HDP

Ukrajina spotřebovává dvakrát až třikrát více energie než země EU a tím se Ukrajina řadí k největším

spotřebitelům elektrické energie v Evropě. Ve spotřebě primárních energií hraje neobvykle dominantní

roli zemní plyn (přes 40% oproti cca polovině v zemích EU), jehož rozhodující část (80%) země dováží

z Ruska, jež je jeho monopolním dodavatelem. Druhým největším zdrojem primární energie je uhlí, jehož

má země šesté největší rezervy na světě (cca 25% podíl v primární spotřebě energie). Podíl uranu – cca

18% a ropy cca 12%, voda a další obnovitelné zdroje se na spotřebě primární energie podílí cca z 5%.

Země je z 60% závislá na dovozech těchto zdrojů energie.

Ukrajina má strategický význam pro země Evropské unie, když přes její území proudí 80% plynu

dováženého do zemí společenství z Ruska. Většina ropy dovážené do Česka, Slovenska a Maďarska

proudí také přes Ukrajinu.

Celý sektor je mimořádně neefektivní, podinvestovaný a netransparentní. Stát velice chabě prosazuje

svoje zájmy a nadále dotuje ceny plynu pro obyvatelstvo i vybrané průmyslové podniky. Energetická

strategie na období do roku 2030 schválená vládou v březnu 2006 není uplatňována.

Rok 2011 se vyznačoval neúspěšnou snahou Ukrajiny o změnu podmínek smlouvy o dodávkách ruského plynu či alespoň snížení jeho ceny. Obnovena byla privatizace oblastních distributorů elektřiny, tepelných elektráren, uhelných dolů a tepláren, avšak s minimálním přínosem o stát, jelikož uvedená aktiva v netransparentních soutěžích skončila v rukou oligarchů.

Objemy těžby i tranzitu plynu i ropy v roce 2011 v porovnání s rokem předchozím dále poklesly (či prakticky stagnovaly) vyjma transitu ruského zemního plynu. Značný rozvoj zaznamenaly větrné a solární elektrárny, minimální pokrok naopak byl dosažen v přípravě výstavby terminálů pro dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Oznámená restrukturalizace státního podniku Naftohaz zůstala také jen na papíře.

 

Legislativní rámec

 

Dne 1. února 2011 se Ukrajina stala členem Evropského energetického společenství. S formálně

správným argumentem o nutnosti přizpůsobovat ukrajinskou legislativu evropským standardům vláda

zrušila 4. dubna nařízení kabinetu Julie Tymošenkové z března 2008, které povolovalo dovoz plynu do

země jen státnímu Naftohazu. Znamená to otevření možnosti dovozu plynu soukromým společnostem,

které získají licenci Národní komise pro regulaci energetiky.

Zákon o trhu s plynem schválený v roce 2010, jenž předpokládá převzetí evropské legislativy v této oblasti není v praxi uplatňován a Ukrajina neplní ani další své závazky vyplývající z členství v Evropském energetickém společenství.

V oblasti jaderné energetiky ukrajinský parlament dne 12. ledna ratifikoval mezivládní dohodu s Ruskem

o spolupráci při dostavbě 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Chmelnyckyj. Dohoda byla podepsána dne

9.6.2010 v Kyjevě a předpokládá výstavbu bloků typu VVER-1000/B-392 ruským AtomStrojExportem,

jež má být z větší části financována úvěrováním ruských bank. Podle dohody bude moci být na těchto

blocích používáno pouze palivo ruské výroby a vyhořelé palivo musí ukrajinská strana předávat za úplatu

ke skladování nebo zpracování rovněž pouze do Ruska.

 

Ropa

 

Těžba ropy a plynového kondenzátu v Ukrajině v roce 2011 opět poklesla - o 6,3% (v roce 2009 o 6,8%, 2010  o 10,3%) na 3,325 mln tun. Státní holding Naftohaz vytěžil 3,08 mln tun, což je o 6,6% méně než v roce 2010.

Domácí těžba pokryla 34,7% spotřeby ukrajinských rafinérií.

Ve srovnání s rokem 2010 země v roce 2011 snížila o 15% dovoz ropy na 5,516 milionu tun, přičemž

85% bylo dovezeno z Ruska.

Ukrajina disponuje rozvinutým systémem ropovodů, jehož délka činí 4,7 tisíc km. S kapacitou 114 milionů

tun na vstupu a necelých 56 milionů tun na výstupu. Nedostatečná je kapacita zásobníků ropy, která

nyní činí pouze jeden milion tun. Tranzitní ropovody spravuje akciová společnost Ukrtransnafta, jejíž

většinovým vlastníkem je stát. Infrastruktura je značně zastaralá a vyžaduje modernizaci.

Zatímco v roce 1991 bylo systémem přepraveno 51,8 milionů tun pro ukrajinské rafinérie a 43,1 milionů

tun činil tranzit, v roce 2008 tyto údaje klesly na 8,2 respektive 32,8.

 

 V roce 2011 bylo do zemí EU (Slovensko,Maďarsko a Česko) transitováno o 11,6% méně než v roce 2010 – 17,77 mln. tun.

Ropovod Oděsa-Brody s kapacitou 14 milionů tun/rok byl převeden z reversního způsobu přepravy do původně plánovaného směru toku suroviny, oproti plánovaným 4 milionům tun však přepravil do Běloruska pouze 0,98 mln tun ázerbájdžánské ropy (a nejasný menší objem stejné suroviny pro západoukrajinské rafinerie).

Kapacita ukrajinských rafinérií byla v roce 2011 využita pouze z 16,6% (oproti 21,4% v roce 2009 a  20,6% v 2010). Výroba benzínů poklesla ve srovnání s rokem 2010 o 8,0%, dieselu o 21,4% a mazutu o 11,4%.

 

Plyn

 

Státní monopol Naftohaz v roce 2011 prodal 44,038  bcm (miliard metrů krychlových) zemního plynu,

z čehož 14,4 bcm spotřebovaly průmyslové podniky, 0,5 bcm bylo využito pro výrobu elektrické energie,

10,63 bcm spotřebovaly podniky komunální tepelné energetiky a 17,3 bcm obyvatelstvo. Velkým

problémem zůstávají dluhy za dodávky plynu, které ke konci roku 2011 přesáhly 11 mld UAH (9,2 mld

UAH ke konci roku 2010). Největšími dlužníky jsou podniky komunální tepelné energetiky.

Těžba plynu v zemi v roce 2011v porovnání s rokem 2010 podle oficiálních údajů vzrostla o 0,4% (v roce 2010 poklesla o 5,3% ) a činila 20,14 bcm, z čehož podniky

státního holdingu Naftohaz vytěžily 18,112 bcm. (o 1,2% méně než v roce 2010).

Ukrajina disponuje rozvinutou infrastrukturou pro tranzit a skladování zemního plynu. Z celkové délky

38,2 tis. km plynovodů je 14 tisíc o průměru 1020-1420 mm. Kapacita na vstupu je 288 bcm za rok a

na výstupu 178,5 bcm. Maximální kapacita tranzitu do zemí střední a západní Evropy je 142 bcm za rok.

Celkem 13 podzemních zásobníků má kapacitu 34,5 bcm a maximální objem odčerpávání 250 milionů m3

za den při jejich plném zaplnění.

Tranzit plynu v roce 2011 vzrostl o 5,7% na 104,2 bcm oproti roku 2010.

 

Uhlí

 

Těžba uhlí v Ukrajině v roce 2011 vzrostla o 9% a dosáhla téměř 82 milionů tun.

 

Elektroenergetika

 

Výroba elektřiny v roce 2011 oproti předchozímu roku vzrostla o 3,2% a

dosáhla 193 899,5 mln kWh, na čemž se 46,5% podílely jaderné elektrárny, 47,9% tepelné elektrárny a

5,6% vodní elektrárny. Kapacita jaderných elektráren byla využita z 74,5%, což je o 0,9% více než za rok

2009.

V roce 2011 země vyvezla 6 433 mln. KWh elektrické energie, což je o 52,5% více než v roce 2010.

Většina exportu směřovala do Běloruska (39,8%) a Maďarska (38,4%), Moldavska (10,4%) a na Slovensko (9,2%).

 

Jaderná energetika

 

V Ukrajině jsou v provozu čtyři jaderné elektrárny s celkem 15 bloky. S instalovaným výkonem 13,8

mln kW je země na osmém místě ve světě a 4-5 místě v Evropě. Všechny spravuje státní podnik

Enerhoatom“.

 

Obnovitelné zdroje energie

 

Kromě stále rozšířeného individuálního vytápění dřevem na vesnicích nehrají v Ukrajině obnovitelné

zdroje energie zatím velkou roli. Nárůst nicméně zaznamenává využití  solární a větrné energie.

 

Česko-ukrajinská spolupráce v oblasti energetiky

 

Pokračovala spolupráce Ústavu jaderného výzkumu Řež a.s. s ukrajinskými partnery. Energetika byla rovněž předmětem jednání jedné z pracovních skupin expertů v rámci 5. zasedání Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědecko technickou spolupráci, které proběhlo v Kyjevě dne 12.12. 2011.

 

zpět na začátek

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

V oblasti poskytované mezinárodní rozvojové/technické pomoci Ukrajině jsou hlavními donory  jednotlivé země  (USA, Kanada, Německo, Švýcarsko, Švédsko, Dánsko, J. Korea, Nizozemí, Japonsko a také mezinárodní organizace (EU, IBRD, EBRD, OSN, Magate, MMF). Na základě stavu ke konci roku 2011 bylo registrováno ministerstvem ekonomického rozvoje a obchodu Ukrajiny  více než 200 projektů v této oblasti o celkové hodnotě cca 3 mld. USD. Hlavními funkčními a sektorovými prioritami podle jednotlivých hlavních sponzorů jsou:

 

USA – energetika, ekologie, věda a technika, migrace, legislativa, kontrola vývozu, zemědělství, regionální rozvoj, rozvoj malého a středního podnikání, finance

 

Kanada – decentralizace řízení, zemědělství, regionální rozvoj

 

Německo – finance, zemědělství, zaměstnanost, sociální infrastruktura, ekologie, EURO 2012, justice

 

Švýcarsko – infrastruktura, zdravotnictví, decentralizace řízení, osvěta

 

Dánsko – zemědělství, technická podpora státní správy

 

J. Korea – program korejských dobrovolníků

 

Nizozemí – energetika, zemědělství

 

Japonsko – jaderná energetika

 

Švédsko – městská infrastruktura

 

EU – infrastruktura, energetika, migrace, regionální rozvoj, ekologie, statistika

 

EBRD – energetika

 

IBRD -  městská infrastruktura

 

OSN – sociální politika, ekologie

 

MAGATE – jaderná energetika

 

MMF – finanční aspekty boje proti terorismu

 

Kromě výše uvedeného se ve vztahu k Ukrajině realizuje ještě tzv. úvěrová pomoc v rámci Official Development Assistance:

 

Japonsko – stavebnictví/dopravní infrastruktura

 

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter