- 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
- 5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
- 5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
- 5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
- 5.5. Daňový systém
5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
|
|
2007 |
2008 |
2009 |
2010
|
2011
|
|
Příjmy |
165,9 |
149,2 |
225,3 |
240,6 |
314,6 |
|
Výdaje |
174,2 |
143,1 |
242,4 |
303,6 |
338,1 |
|
Bilance |
-8,3 |
5,7 |
- 19,9 |
- 63,0 |
- 23,5+) |
Uvedený ukazatel státního rozpočtu nezahrnuje místní rozpočty.
+) Ukazatel deficitu státního rozpočtu a jeho úroveň včetně podílu na HDP ( je poněkud zkreslen, a to především z důvodu zadluženosti společnosti Naftogaz, rekapitalizace bankovního sektoru, zadluženosti v oblasti DPH a s tím spojené emise obligací aj.
Deficit státního rozpočtu se dle oficiální ukrajinské statistiky snížil oproti roku 2010 2,7 x. Důvodem bylo zvýšení příjmů a snížení růstu výdajů. Také objem půjček byl oproti roku 2010 menší.
Podíl deficitu státního rozpočtu na HDP země v roce 2011 dle ukrajinské statistiky činil 1,8%. Pokud bychom vzali v úvahu výše uvedené faktory představoval by deficit státního rozpočtu dvojnásobně větší hodnotu (3,6% HDP).
5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
|
|
2007 |
2008 |
2009 |
2010 |
2011
|
|
Běžný účet (mil. USD)*) |
-5 272 |
-12933 |
-1940 |
- 2 600 |
- 9210 |
|
Finanční účet (mil.USD) |
15 127 |
9 519 |
-11 787 |
7 700 |
6832 |
|
Devizové rezervy (mld. $) |
32,5 |
28,1 |
23,6 |
34,0 |
31,8 |
5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
|
|
2007 |
2008 |
2009 |
2010
|
2011
|
|
zadluženost (mld.USD)** |
13,9 |
18,6 |
37,7 |
54,3 |
59,2 |
|
Dluhová služba (%) |
18,0 |
25,9 |
5,7 |
12,8 |
9,8 |
*) Růst deficitu běžného účtu v roce 2011 oproti roku 2010 byl zapříčiněn především růstem cenových relací dovážených energetických surovin, snížením konjunktury na trzích z pohledu exportních surovinových položek Ukrajiny a také zvýšením vnitřní poptávky spojené s realizací investičních projektů EURO 2012. Podíl deficitu běžného účtu na HDP tak dosáhl v roce 2011 5,6% na rozdíl od 2,2% v roce 2010. Celkový účet platební bilance Ukrajiny v roce 2011 dosáhl záporného salda ve výši cca 2,4 mld. USD.
**)Zde je nutno upozornit na skutečnost, že uvedená statistika zachycuje pouze souhrnný státní přímý a garantovaný vnější a vnitřní dluh, který nezahrnuje dluhy bank a soukromých firem. Podíl tohoto dluhu na HDP v roce 2011 činil cca 36% (v roce 2010 cca 39%). Na snížení měla vliv situace na trhu půjček a také stagnace ve spolupráci s MMF. Vnější dluh z uvedené částky 59,2 mld. USD představoval hodnotu 37,4 mld. USD.
Ve vztahu k ČR zůstává nesplacený ukrajinský dluh ve výši cca 1,247 mld. m3 zemního plynu. Pohledávka ČR vůči Ukrajině se váže k tzv. Jamburským dohodám uzavřeným v roce 1985 mezi ČSSR a SSSR, na jejichž základě realizovala ČSSR (a následně ČSFR a ČR) výstavbu zařízení plynárenského průmyslu na území bývalého SSSR. Ukrajinský dluh z období 1992–1995 měl být splacen dodávkami plynu. Jednání o splacení dluhu dosud neskončila. Se zatím posledním návrhem na řešení této otázky přišla česká strana 27. – 29.9. 2010 na jednání expertů v Kyjevě. Tato otázka byla také předmětem jednání 5. MVK v Kyjevě dne 12.12. 2011 V současné době se očekává stanovisko ukrajinské strany k uvedeným návrhům.
5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
Bankovní systém lze charakterizovat jako dvouúrovňový, který zahrnuje Národní banku Ukrajiny (NBU) a 198 registrovaných bank s licencí, z čehož bylo ke konci roku 2011 fakticky činných 176. Počet bank s podílem zahraničního kapitálu dosáhl56 abank se 100% zahraniční kapitálovou účastí 21.
Vlastněny státem jsou dvě banky, a to Oščadnyjbank (Státní spořitelna) a Děržavnyj export–import bank (Ukreximbank). V současné době jsou cca dvě pětiny bankovního systému vlastněny zahraničním kapitálem (38,9%). V roce 2011 se 19 bankovních ústavů nacházelo v likvidaci a v 6 se realizovala dočasná správa.
V roce 2011 se bankovnímu sektoru nepodařilo podstatně zlepšit ukazatel ziskovosti, obnovit ve větším měřítku úvěrovou činnost a přilákat strategické investory. Značná část bank vykázala ztrátu, která byla zdůvodňována mj. potřebou plnit požadavek NB na zvýšení rezervního fondu. Více než desítce bankovních ústavů hrozí snížení ratingu. V průběhu roku 2011 byla pro celý sektor charakteristická protichůdná tendence, která se pohybovala od optimistických očekávání a prognóz na počátku roku až po krácení nákladů včetně propouštění pracovníků ke konci sledovaného období. V důsledku snížené likvidity nebyly splněny plány na zvýšení úvěrové činnosti, a to jak vůči fyzickým, tak i právnickým osobám. Některé banky v tomto kontextu zvýšily své sazby u vkladů. Osud problémových bank Kiev, Rodovid a Ukrgazbank není stále vyřešen. V této souvislosti se stále posuzují varianty fúze, transformace, prodeje aj. Z trhu odešlo pět finančních skupin, a to nejen z důvodů finančních, ale také z důvodu změny strategie. To se týká i skupiny Home Credit. S cílem posílení bankovního sektoru NB uplatňuje požadavek na zvýšení kapitálu, což může mít za následek nemalé snížení počtu bank. V listopadu byla zřízena nová nezávislá Asociace ukrajinských bank. Aktuálním úkolem pro zdokonalení bankovního systému je celková optimalizace a zvýšení efektivnosti pobočkové a filiální sítě, jakož i rozšíření portfolia nabízených bankovních služeb. Celkově tak ani v roce 2011 bankovní soustava nedosáhla úrovně předkrizového vývoje.
Podíl problémových úvěrů u portfolia právnických osob činil v roce 2011 cca 30% a u portfolia fyzických osob cca 40%, což oproti minulému roku představuje určité snížení díky přísnější úvěrové politice a také díky odepsání určité části úvěrů.
Celkové vklady fyzických osob do bankovního sektoru se v roce 2011 zvýšily oproti roku 2010 o 13,1%, přírůstek v hodnotovém vyjádření byl však menší než v roce 2010 , a to s ohledem na poměr vkladů a výběrů. Co se týče valutového a hřivnového portfólia vkladů byl tento poměrně vyrovnaný a vykázal přírůstky 13,4%, resp. 12,9%.
Souhrnná hodnota aktiv bankovního sektoru se v roce 2011 zvýšila o 12,4% ( resp. o 116,5 mld. UAH) a dosáhla celkové výše 1 triliónu 58,6 mld. UAH. Základní kapitál ukrajinských bank se zvýšil v roce 2011 17% a jeho výše dosáhla 161 mld. UAH.
Mezi největší banky v roce 2011 z hlediska velikosti základního kapitálu a aktiv patřily: Privatbank, Ukreximbank, Oščadbank, Ukrsocbank, VTB, Alfabank, Pumb, OTP, Rodovid, Prominvestbank, Financy i kredit.
Z hlediska ziskovosti byly nejúspěšnější banky: Privatbank, OTP Bank, VTB Bank, Oščadbank, Delta bank, Citibank.
Naopak největší ztrátu v roce 2011 vykázaly: Ukrsibbank, Ukrgazbank, Rodovid, Forum, Kreditprombank, Pireus, Swedbank, VAB. Čistý úbytek vykázalo celkem 31 bankovních ústavů tj. skoro každá pátá banka.
5.5. Daňový systém
V roce 2011 nabyl účinnosti nový Daňový kodex, který měl odstranit některá negativa předchozího systému (zejména velkou administrativní náročnost zpracování daňové agendy a možnost různé interpretace daňových předpisů). Nicméně i přes to patří daňový systém v Ukrajině k nejsložitějším a co do počtu daní k největším.
Nejdůležitější daně a poplatky platné pro rok 2011 byly následující:
- daň z přidané hodnoty ve výši 20 % – za podmínky překročení výše obratu 300,- tis. UAH za rok
- daň z příjmu právnických osob ve výši 23 %; (od 1.1. 2012 se dále snižuje na 21%)
- daň z příjmu fyzických osob jednotná daň 15 % (17% z příjmu přesahujícího 10násobek minimální mzdy)
- Pozemková daň
- Ekologická daň
- Poplatky za registraci motorových vozidel
- Zemědělská daň
- Místní daně a poplatky, atd.
Některé změny obsažené v Daňovém kodexu platném od 1.1. 2011 a postupně od dalších termínů:
- Daně z příjmu právnických osob platné od 1.4. 2011 ( postupné snížení sazby od 23% od 1.4. 2011 až do 16% od 1.1. 2014, 0% sazba od 1.4. 2011 do 1.1. 2016 uplatněná k jednotlivým daňovým poplatníkům , kteří odpovídají příslušným kritériím).
- DPH, sazba 20% do 1.1. 2014 a17% od 1.1. 2014
- Daň z příjmu fyzických osob (jednotná daň 15% se mění na 17% pro příjmy převyšující desetinásobek minimální mzdy)
- Zavádí se tzv. automatická refundace DPH za podmínky splnění určitých kritérií
Daňový kodex přináší i některé změny v návaznosti na smlouvu o zamezení dvojího zdanění, s nimiž se mohou čeští podnikatelé při podnikání na Ukrajině setkat. To se týká například ustanovení o tzv. stálé provozovně, dividend, úroků, licenčních poplatků a příjmů ze závislé činnosti.
Podrobnější informace jsou k dispozici na www.sta.gov.ua, také na www.rada.gov.ua/laws/pavo/new/orgvlad.html – stručné výtahy v angličtině, celkové znění v ukrajinštině. Základní informace o formách podnikání na Ukrajině v češtině také www.peterkapartners.cz,.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
