Ukrajina: Očekávaný vývoj v teritoriu

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

Hospodářská politika země se v období roku 2012  podobně jako v roce minulém zaměří mj. na tzv. program rozvoje investičně inovační činnosti, jehož realizace se předpokládá až do roku 2015.  Cílem programu je zvýšení úrovně modernizace země, zvýšení podílu vysoce technologicky vyspělých odvětví, růst pracovních míst a příslušné strukturální změny v ekonomice země s důrazem na rozvoj vysokých technologií, agroprůmyslového komplexu a infrastruktury. Dalším dokumentem, z něhož bude vycházet ekonomická politika v roce 2012 bude tzv. Program ekonomických reforem na období 2010 – 2014, jehož integrální součástí jsou tři základní vektory: bohatá společnost, konkurenceschopná ekonomika a efektivní stát. Při realizace ekonomické politiky v roce 2012 se dá očekávat další pokračování v deregulaci ekonomiky. Pod vlivem krizových faktorů lze rovněž očekávat těžkosti na trhu práce, zejména v bankovně-finančním sektoru a některých odvětvích průmyslové výroby (např. chemický průmysl, hutnictví, strojírenství). V zemědělství nelze s ohledem na předchozí klimatické podmínky počítat s rekordním objemem úrody z roku 2011. Ukrajinská strana současně počítá, že v roce 2012 bude nalezeno oboustranně přijatelné řešení „plynové“ otázky s RF. Na celkovou sociálně ekonomickou situaci budou mít i určitý vliv i parlamentní volby  na podzim 2012.

 

Hlavní akcent při realizaci ekonomických reforem v roce 2012 bude na rozdíl od roku 2011 spočívat v oblasti tzv. meziodvětvové koordinace (v roce 2011 to bylo ve sféře bezprostředního mechanismu reformování jednotlivých sektorů), pozornost bude věnována také zvýšení životní úrovně a její kvality, jakož i redistribuce finančních prostředků z centra do regionů.

 

Obsahové zaměření ekonomických reforem v roce 2012 se bude koncentrovat do následujících oblastí:

 

Energetika, deregulace, rozvoj podnikatelské činnosti a administrativních služeb, vzdělávání a sféra vědy a techniky, mezinárodní ekonomická integrace, sociální oblast, finanční sektor, zemědělství, bytové a komunální hospodářství, zdravotnictví, privatizace, dopravní infrastruktura a národní projekty.

 

V koncentrované podobě shrnul ekonomické priority rozvoje země pro rok 2012 prezident Janukovyč na zasedání Nejvyšší rady dne 7.12. 2012:

 

-          posílení energetické bezpečnosti 

-          rozvoj tuzemské výroby a posílení exportního potenciálu

-          rozvoj dopravy

-          realizace nové agrární politiky

-          reforma komunálního a bytového hospodářství

 

Hlavními riziky, které mohou ovlivňovat ukrajinskou ekonomiku v průběhu roku 2012 jsou:

 

Recese v Evropě a snížení ekonomického růstu v některých dalších zemích světa, cenové relace energetických surovin včetně cen ruského plynu,  stagnace spolupráce s MMF, potenciální devalvační tlaky na tuzemskou měnu, obsluha vnějšího dluhu, sociální populismus v souvislosti s parlamentními volbami na podzim t.r., zesílení fiskálního tlaku, snížení investiční činnosti, snižující se hodnota úvěrů, oslabení bankovního sektoru, nižší úroda obilnin, zvýšení komunálních poplatků a energií pro obyvatele.

 

Podle vládní ekonomické prognózy na rok 2012 se předpokládá růst HDP o cca 4% (původně 5-6%). inflace cca o 8-9%, nezaměstnanost cca 7,5%. Tuzemské a zahraniční expertní odhady pak oscilují kolem následujících parametrů: HDP (1-4%), inflace (8-15%), nezaměstnanost (7,5 – 9%), není rovněž vyloučena i určitá devalvace tuzemské měny. Podle expertních odhadů by pro rozvoj ukrajinské ekonomiky v období 2012 – 2014 bylo zapotřebí každoročně přilákat do země na 15 mld. USD přímých zahraničních investic. Pro rok 2012 se počítá minimálně s 10 mld. USD přímých zahraničních investic.

 

 

 

zpět na začátek

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

 

Od roku 2008 se vztahy mezi Ukrajinou a EU koncentrují na vyjednávání o Asociační dohodě, jejíž integrální součástí je dohoda o tzv. Deep and Comprehensive Free Trade Area (DCFTA, resp. FTA). Cílem této dohody je prohloubení ekonomické integrace s EU. Rámec příslušných jednání byl pozitivně ovlivněn vstupem Ukrajiny do WTO v květnu 2008.

Do konce roku 2011 proběhlo již 18. kol jednání o DCFTA. V jednáních s EU o DCFTA bylo dosaženo určitého pokroku, kde podle vyjádření obou stran došlo více méně k dohodě u všech podstatných otázek a zbývá dořešit některé technické záležitosti. Nicméně s ohledem na výsledky summitu EU – Ukrajina v prosinci 2011 nebyla tato část Asociační dohody ani parafována.

Ukrajina je dále členem tří organizací regionální spolupráce na území bývalého SSSR:

  • Společenství nezávislých států (SNS)
  • GUAM (pojmenováno po členských zemích Gruzii, Ukrajině, Ázerbájdžánu a Moldavsku)
  • Jednotného ekonomického prostoru (JEP).

Z regionálních organizací, jež přesahují území bývalého SSSR, je zejména členem Organizace černomořské hospodářské spolupráce (OČHS) a Konvence o ochraně a stálém rozvoji Karpat (KOSRK).  Ukrajina podporuje makroekonomickou strategii EU pro Podunajský region a současně vyjádřila  zájem podílet se na vybraných projektech v rámci této spolupráce.

Spolupráce v rámci SNS (Ukrajina ovšem de iure není řádným členem této organizace) je především ovlivněna politickou i ekonomickou relací s RF, a to zejména v oblasti zajištění dodávek strategických energetických surovin a jejich cen. Tento moment je aktuálně jednou z posledních významných pák Ruska pro možné ovlivňování situace na Ukrajině. Současná vláda vyjádřila zájem na aktivizaci vztahů se zeměmi SNS, což se již projevilo v nárůstu obchodního obratu s tímto uskupením. Z ruské strany existují nabídky na spolupráci, resp. případné členství Ukrajiny v celní unii s RF, Běloruskem a Kazachstánem, potažmo od roku 2012 v tzv. jednotném euroasijském ekonomickém prostoru.

V říjnu 2011 podepsal premiér Azarov na jednání zemí SNS v Sankt Petěrburgu dohodu o zóně volného obchodu v rámci sdružení SNS, jejíž ekonomická podstata se liší stupněm integrační hloubky.

Oficiální přístup Ukrajiny k Celní unii (Rusko, Kazachstán, Bělorusko) pak spočívá ve vytvoření tzv. zvláštních vztahů, resp. algoritmu spolupráce ve formátu 3+1. Tato formule předpokládá sektorální a lokální dohody o volném obchodu mezi Ukrajinou a členskými státy Celní unie (CU). V praxi se například jedná o vytvoření trhů uhlí a ocele, obilí, cukru atd., resp. v oblastech citlivých pro Ukrajinu z hlediska jejich zájmů a uplatnění její produkce na trhu zemí CU.

Ukrajina se rovněž snaží aktivně vyvíjet činnost v rámci GUAM (Gruzie, Ukrajina, Ázerbájdžán a Moldavsko), jehož sekretariát na základě rozhodnutí posledního summitu tohoto uskupení sídlí právě v Kyjevě. Potenciálním cílem GUAM je vytvoření skutečné zóny volného obchodu a vytvoření transportního koridoru do Evropy, který bude zajišťovat dodávky energetických surovin z Ázerbájdžánu na západ. GUAM je otevřen rovněž pro další země, jež sdílejí podobné cíle a hodnoty. V oblasti  spolupráce se zeměmi GUAM Ukrajina vznáší požadavek na zefektivnění její činnosti.

 

 

zpět na začátek

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

„Nové možnosti pro vzájemnou ekonomicko-obchodní spolupráci pozitivně ovlivnila pokračující určitá stabilizace ekonomické situace v roce 2011, což potvrdil faktický rozvoj vzájemných ekonomických a obchodních vztahů v roce 2011 (viz. kapitola 7). Vývoj v bilaterální ekonomické a obchodní relaci tak znovu potvrdil značný potenciál dalšího rozvoje v procesu obnovy dynamiky těchto styků. Program ekonomických reforem na Ukrajině vyžaduje značný stupeň modernizace celého národohospodářského komplexu Ukrajiny, která se může plně realizovat v souladu s procesem překonání krize a nastartování hospodářského růstu. Z tohoto důvodu je zapotřebí, aby česká podnikatelská sféra byla na tyto možnosti připravena a přistupovala kvalifikovaně a ofenzivně ke zpracování ukrajinského trhu. Klíčovým bude mj. postupná kultivace podnikatelského a investičního prostředí na Ukrajině, harmonizace legislativních aj. předpisů s evropskými standardy a především pak jejich praktická, transparentní implementace v hospodářské praxi. Určitým impulsem pro další rozvoj ekonomické spolupráce byly i závěry 5. zasedání Smíšené komise v Kyjevě (12.12. 2011), které se promítly do roviny konkrétních projektových možností v tomto kontextu. Určité možnosti může skýtat i očekávané obnovení procesu privatizace na Ukrajině. Určitým impulsem pro další rozvoj bilaterální ekonomické relace se stala také oficiální návštěva ukrajinského premiéra Azarova v Praze (19.12. 2011), v jejímž průběhu proběhl bilaterální podnikatelský seminář za účasti cca 100 podnikatelů z obou zemí.

 

 

© Zastupitelský úřad Kyjev (Ukrajina)

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter