- 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
- 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
- 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR
10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
Aby UK vláda dostála svému závazku snížit do roku 2020 objem emisí o více než třetinu oproti roku 1990, musí dosavadní roční tempo poklesu emisí zrychlit ze současného 1% na 1,4% ročně. Dosažení tohoto cíle je obtížné bez výrazného omezení spotřeby energie v domácnostech a především pak ze zdrojů, které produkují emise CO2. Ministerstvo energetiky a klimatické změny proto v roce 2010 zahájilo dvouletý pilotní projekt financování úprav vedoucích ke snížení energetické náročností britských domácností. Projekt vychází z vládní koncepce proměny UK v „nízkoemisní ekonomiku“. Model financování počáteční investice spočívá na principu splátek ve výši dosažených energetických úspor, tj. využívá rozdílu ve spotřebě před a po instalaci úsporných technologií pořízených na úvěr.
V roce 2008 britská vláda podpořila výstavbu nové generace jaderných elektráren. I na počátku roku 2011 tato ambice stále platí s tím, že financování, výstavbu a provoz nových jaderných elektráren zajistí soukromý sektor. Privátní firmy budou rovněž zodpovědné za uložení jaderného odpadu. Nové elektrárny budou stát v blízkosti stávajících. První nová jaderná elektrárna by měla být v provozu nejpozději do roku 2020. Všech 10 existujících jaderných elektráren s výjimkou jediné ukončí provoz do roku 2023. Mezi další prioritu energetické politiky patří podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů (vítr, mořské vlny). Její podíl na celkové výrobě elektřiny by měl dosáhnout 15% do roku 2015.
Hlavní priority v odvětví dopravní infrastruktury je zvýšení kapacity železniční dopravy a její bezpečnosti, spolehlivosti a efektivity. Vláda zvýší investice na železniční infrastrukturu a nové vlaky. V letech 2009-2014 by měly vládní výdaje na železniční dopravu dosáhnout 15 mld. GBP. Největším investičním projektem v hodnotě 16 mld. GBP je Crossrail - výstavba železniční tratě přes Londýn ve směru západ-východ spojující města Maidenhead a Shenfield. Trať bude dlouhá 118 km, bude mít 38 stanic a ročně přepraví odhadem 200 mil. lidí. Dalším významným železničním projektem v hodnotě 3,5 mld. GBP je Thameslink - zvýšení kapacity tratě přes Londýn ve směru sever-jih spojující města Bedford a Brighton.
10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
Struktura zapojení UK do mezinárodních uskupení se již řadu let nemění. V zásadě stejný zůstává také britský postoj v hlavních oblastech zahraniční politiky. UK se snaží profilovat jako vůdčí země ve světovém měřítku, v EU a být „mostem" mezi Evropou a USA. Trvalým záměrem britské vlády je lepší kvalita veřejných služeb. Dlouhodobě se zvyšují vládní výdaje na zdravotnictví a školství. K dalším prioritám vlády patří sociální bydlení (200.000 domů ročně do r. 2016), dopravní infrastruktura, rozvoj venkova a regionů. V rámci procesu tzv. devoluce dochází k decentralizaci řízení veřejných služeb a rozmístění úředníků po celém území UK.
V souvislosti s ohlášením nového státního rozpočtu dne 21.3. 2012 sdělil ministr financí G. Osborne, že v daňové oblasti bude odstraněna řada vyjímek a především pak, že nově bude snížena hlavní sazba daně z příjmu právnických osob z 26% na 24%. Zároveň s tímto opatřením byly implementovány ještě další dílčí změny v parametrech jednotlivých daní.
10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR
Exportní příležitosti ještě i v roce 2012 nabízí offsety firmy Gripen International, která českému vojenskému letectvu v roce 2004 pronajala 14 stíhaček Jas 39 Gripen na 10 let. Akcionáři firmy Gripen International (britský BAE Systems a švédský Saab) musí do roku 2014 vytvořit pro české firmy exportní příležitosti v hodnotě 25,5 mld. Kč, což představuje zhruba 130 % ceny pronájmu stíhaček. O zařazení projektů do offsetového závazku rozhoduje v ČR meziresortní offsetová komise.
Oblast služeb přináší rovněž velký potenciál pro vzájemnou spolupráci. Vysoce kvalifikovaná a zároveň relativně levná pracovní síla v ČR je pro britské firmy stále lákavá. Perspektivní jsou informační technologie, telekomunikace, cestovní ruch (lázeňství, kongresová turistika), design. V roce 2010 vstoupila v účinnost evropská směrnice o službách transponována do britského právního řádu Zákonem o poskytování služeb, který zásadním způsobem zjednodušuje poskytování krátkodobých přeshraničních služeb, především ve smyslu uznávaní požadovaných kvalifikaci a oprávnění poskytovat služby na základě povolení získaného v domovském státě.
Perspektivním exportním odvětvím pro české firmy je stavebnictví. Ačkoliv již na jaře 2012 byla většina výběrových řízení v souvislosti s přípravou letních olympijských her v Londýně v roce 2012 završena, nyní jsou vyhlašovány tendry na pozdější využití zařízení olympijského parku resp. jeho další úpravu pro následné účely (především pro oblast bydlení). Za vyhlašování tendrů odpovídá veřejná instituce Olympic Delivery Authority (ODA) založená pro tento účel britskou vládou. ODA je rovněž odpovědná za realizaci největších, tzv. Tier 1 kontraktů. Většina z těchto kontraktů byla už v počátečních fázích přidělena významným britským stavebním firmám. S cílem umožnit i malým a středním firmám participovat na olympijských kontraktech založila ODA internetový portál CompeteFor, na kterém se průběžně zobrazí až 20% ze všech tendrů a poptávek napříč dodavatelským řetězcem. Jakákoliv firma se může o tyto kontrakty ucházet a v systému se bezplatně registrovat. CompeteFor tak může být způsobem, jakým se menší společnosti z různých zemí EU včetně ČR mohou dostat do existujícího dodavatelského řetězce velkých UK společností.
Velké příležitosti pro české firmy představuje také energetika. V UK se budou v nejbližších letech stavět nové uhelné elektrárny s využitím čistých technologií a zařízení na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Lze předpokládat, že diskuse bude vedena i o nových jaderných elektrárnách a ani v návaznosti na přírodní katastrofu v Japonsku nedává britská vláda žádné silné signály, že by v tomto směru předpokládala nějaké změny. Další možností je firemní spolupráce na třetích trzích (např. země bývalého SSSR, Vietnam, Mongolsko). ČR může nabídnout dlouholeté zkušenosti v teritoriu, kvalifikovanou a relativně levnou pracovní sílu. Britská strana může nabídnout finanční zdroje a obchodní „know-how". Určité možnosti nabízí spolupráce mezi regiony a městy (např. turistika, rozvoj venkova, regenerace bývalých průmyslových areálů). V těchto případech je možné využívat peníze ze strukturálních fondů EU.
Souhrnná teritoriální informace
- 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- >> 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
